<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-06-202606C108202508720-00-TRA-DOC-CS-ORD-C-0872-25-202606172-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="10/08/2026 11:41:37" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ORD" name="TypeDoc"/>
    <meta content="AhAwUe15OwamSZ3Qfl7ib2oBuCFXV3xXxCrMcf3JEkg6M6dnG/YAqEMiojeB4UMb4q493nnIRF7uYgU/Mgmpa1kD1w5Q/ZbxEtBdXzO5fVuQhV4hjf2k44nVLGLKX9E+jCOZd4Yc8fkKzzWNlD4mB1hIp/Oqc/Lg5NPi2WyMugA=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0872" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2025" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ORD_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 22-06-26 11:50:58" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="038708068e0341899f5d3558da8eb9bf" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0872" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Usnesení ze dne 30. 6. 2026 – věc C‑872/25 P</div>
      <div id="rId21" style="default">ACER v. Swissgrid</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (senátu rozhodujícího o přijatelnosti kasačních opravných prostředků)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      30. června 2026 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Nařízení (EU) 2017/2195 – Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) – Přijatelnost kasačních opravných prostředků – Článek 170b jednacího řádu Soudního dvora – Návrh dokládající význam otázky pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva – Přijatelnost kasačního opravného prostředku“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑872/25 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 24. prosince 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), zástupci: J. Nordstrom a E. Tremmel, jako zmocněnci, ve spolupráci s: B. Creve, avocat,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-7" title="page-1">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      Swissgrid AG, se sídlem v Aarau (Švýcarsko),
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-10" title="page-1">
      žalobkyně v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Evropská komise,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-12" title="page-1">
      vedlejší účastnice v řízení v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-13" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      ve složení: T. von Danwitz, místopředseda Soudního dvora, O. Spineanu-Matei a N. Fenger (zpravodaj), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      s přihlédnutím k návrhu soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta M. Szpunara,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      vydává toto
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-19" title="page-1">
      Usnesení
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým kasačním opravným prostředkem se Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 8. října 2025, Swissgrid v. ACER (T‑556/23, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2025:941), kterým Tribunál zrušil rozhodnutí odvolacího senátu ACER A-009–2022 ze dne 29. června 2023, kterým bylo jako nepřípustné odmítnuto odvolání proti rozhodnutí ACER 16/2022 ze dne 30. září 2022 (dále jen „sporné rozhodnutí“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 58a prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie se kasační opravný prostředek proti rozhodnutí Tribunálu, které se týká rozhodnutí nezávislého odvolacího senátu ACER, projedná, pouze pokud jej Soudní dvůr uzná přijatelným.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 58a třetího pododstavce tohoto statutu se kasační opravný prostředek uzná zcela nebo zčásti přijatelným v souladu s pravidly upřesněnými v jednacím řádu Soudního dvora, pokud nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 170a odst. 1 jednacího řádu stanoví, že v případech uvedených v čl. 58a prvním pododstavci uvedeného statutu přiloží navrhovatel ke kasačnímu opravnému prostředku návrh na uznání jeho přijatelnosti, v němž popíše otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, kterou kasační opravný prostředek nastoluje, a v němž musí být obsaženy všechny nezbytné skutečnosti, aby mohl Soudní dvůr o tomto návrhu rozhodnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s čl. 170b odst. 1 a 3 jednacího řádu rozhodne Soudní dvůr o návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku co možná nejdříve usnesením s odůvodněním.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace navrhovatelky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu svého návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku ACER uvádí, že její jediný důvod kasačního opravného prostředku nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva. ACER v rámci tohoto jediného důvodu kasačního opravného prostředku Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že odvolací senát ACER porušil čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. 2019, L 158, s. 22), když prohlásil odvolání podané společností Swissgrid AG proti spornému rozhodnutí za nepřípustné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento jediný důvod kasačního opravného prostředku obsahuje dvě části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci první části ACER tvrdí, že Tribunál nesprávně posoudil právní účinek tohoto rozhodnutí ve vztahu ke společnosti Swissgrid, provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy ve Švýcarsku. Tribunál tím, že nevzal v potaz skutečnost, že vyloučení společnosti Swissgrid de iure z Evropské platformy pro proces vzájemné výměny systémových odchylek (dále jen „IN platforma“), které tato společnost přičetla uvedenému rozhodnutí, vyplývá přímo z nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (Úř. věst. 2017, L 312, s. 6), nezohlednil kontext, v němž bylo toto rozhodnutí přijato, a neexistenci pravomoci ACER rozhodnout o účasti společnosti Swissgrid na této platformě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ACER tvrdí, že samotný Tribunál v bodech 27, 28, 32 a 36 napadeného rozsudku uvedl, že připuštění společnosti Swissgrid na evropských platformách pro zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice bylo určeno buď článkem 1 odst. 6 a 7 nařízení 2017/2195, nebo dvoustrannou dohodou uzavřenou mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací, čímž potvrdil, že ACER nemá pravomoc rozhodovat o účasti společnosti Swissgrid na IN platformě. Kdyby Tribunál tento nedostatek pravomoci zohlednil, musel by rozhodnout, že vyloučení společnosti Swissgrid z účasti na uvedené platformě nevyplývá ze sporného rozhodnutí, a musel by z toho vyvodit, že odvolání podané společností Swissgrid k odvolacímu senátu ACER nemohlo ve svém výsledku přinést této společnosti prospěch.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ACER je tudíž přístup Tribunálu v rozporu s judikaturou Soudního dvora, podle níž musí být při posuzování přípustnosti žaloby podané proti tomuto aktu zohledněny kontext napadeného aktu a pravomoci orgánu, který jej přijal. ACER se dovolává zejména usnesení ze dne 11. dubna 2024, Atesos medical a další v. Komise a další (C‑491/23 P, EU:C:2024:320), v němž Soudní dvůr považoval žalobu za nepřípustnou z důvodu, že právní účinek, který se dotýká žalobkyň, vyplýval z nařízení, a nikoli z rozhodnutí, které je předmětem žaloby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhé části jediného důvodu kasačního opravného prostředku ACER tvrdí, že napadený rozsudek trpí rozporem v odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ACER poukazuje na to, že Tribunál v bodě 33 napadeného rozsudku uvedl, že účast společnosti Swissgrid na IN platformě je vyloučena na základě nařízení 2017/2195, a v bodě 69 napadeného rozsudku přitom konstatoval, že tato společnost již nemohla pokračovat v účasti na této platformě v důsledku přijetí rozhodnutí 16/2022. Podle agentury ACER by tento druhý závěr znamenal implicitní připuštění, že před přijetím tohoto rozhodnutí se uvedená společnost mohla uvedené platformy účastnit. Článek 1 nařízení 2017/2195 přitom nebyl od svého vstupu v platnost, tedy od 18. prosince 2017, změněn, což znamená, že právní postavení společnosti Swissgrid zůstalo od tohoto data nezměněno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ACER uvádí, že Tribunál měl v bodech 62 až 65 napadeného rozsudku nesprávně za to, že soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi provozovateli elektroenergetických přenosových soustav, jakož i rozhodnutí ACER č. 13/2020 vedly k připuštění účasti společnosti Swissgrid na uvedené platformě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho ACER tvrdí, že Tribunál svým konstatováním v bodě 66 napadeného rozsudku, že výklad rámce pro zavedení IN platformy ve světle nařízení 2017/2195 nemůže rozptýlit veškeré pochybnosti o možnosti této společnosti pokračovat v účasti na této platformě, zavedl pro účely posouzení právních účinků aktu nové kritérium týkající se existence pochybností. Takové kritérium je irelevantní a nerespektuje domněnku legality aktů unijních orgánů a institucí, zásadu právní jistoty, právní stát a zásadu iura novit curia. Podle ACER nemohla v tomto ohledu existovat žádná pochybnost, jelikož účast společnosti Swissgrid na této platformě byla jasně vyloučena s ohledem na závěry uvedené v bodech 27 až 33 a 35 až 39 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho si Tribunál podle názoru ACER protiřečí, když tvrdí, že ACER má pravomoc vyloučit společnost Swissgrid z účasti na IN platformě a toto vyloučení je určeno buď článkem 1 odst. 6 a 7 nařízení 2017/2195, nebo dvoustrannou dohodou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ACER měla tato pochybení dopad na výrok napadeného rozsudku. Bez nich by Tribunál potvrdil závěry odvolacího senátu ACER a druhý žalobní důvod společnosti Swissgrid zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ACER tvrdí, že právní otázka nastolená jejím kasačním opravným prostředkem značně přesahuje rámec projednávané věci a má význam pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato otázka se podle názoru ACER týká výkladu a použití pojmu „přímý právní účinek“, který „duplikuje“ kritérium bezprostředního a osobního dotčení upravené v čl. 28 odst. 1 nařízení 2019/942 a v článku 263 SFEU. Týká se především možnosti soudu nebo odvolacího správního orgánu nevyvodit při přezkumu přípustnosti žaloby nebo opravného prostředku důsledky ze zjištění již uvedených v ostatních důvodech jeho rozhodnutí, podle kterých tvrzený přímý právní účinek vyplývá z aktu vyšší právní síly, než je napadený akt.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ACER tvrdí, že taková možnost by předně byla v rozporu s judikaturou Soudního dvora, podle níž musí být při posuzování přípustnosti žaloby podané proti tomuto aktu zohledněny kontext napadeného aktu a pravomoci orgánu, který jej přijal. Dále může taková možnost vést k uplatnění protichůdných důvodů ve všech věcech, ve kterých musí správní soud nebo odvolací správní orgán pro účely rozhodnutí o přípustnosti žaloby nebo opravného prostředku posoudit právní účinky aktu vyšší právní síly, než je napadený akt. A konečně přístup Tribunálu spočívající v závěru, že před soudem může existovat pochybnost o výkladu nařízení, ukládá odvolacím správním orgánům, aby si při přezkumu opravných prostředků, které jim byly předloženy, položily otázku, zda by Tribunál mohl mít pochybnosti, což by narušilo domněnku legality aktů unijních orgánů a institucí, jak byla připomenuta zejména v rozsudku ze dne 12. února 2008, CELF a ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba poukázat na to, že je na navrhovateli, aby prokázal, že otázky, které nastoluje jeho kasační opravný prostředek, jsou významné pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 20, a ze dne 24. března 2026, Capella v. EUIPO, C‑766/25 P, EU:C:2026:276, bod 15).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak kromě toho vyplývá z čl. 58a třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie ve spojení s čl. 170a odst. 1 a čl. 170b odst. 4 jednacího řádu, musí návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku obsahovat všechny skutečnosti nezbytné k tomu, aby mohl Soudní dvůr rozhodnout o přijatelnosti kasačního opravného prostředku a v případě, že bude uznán přijatelným zčásti, mohl určit důvody kasačního opravného prostředku nebo jeho části, k nimž se musí vztahovat kasační odpověď. Vzhledem k tomu, že mechanismus předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků upravený v článku 58a tohoto statutu má za cíl omezit přezkum Soudního dvora na otázky, které mají význam pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, je Soudní dvůr v řízení o kasačním opravném prostředku povinen zkoumat pouze ty důvody uváděné navrhovatelem, které nastolují takové otázky (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 21, a ze dne 24. března 2026, Capella v. EUIPO, C‑766/25 P, EU:C:2026:276, bod 16).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku tedy musí v každém případě jasně a přesně uvádět důvody, o které se kasační opravný prostředek opírá, označit stejně přesným a jasným způsobem právní otázku, kterou každý z těchto důvodů nastoluje, upřesnit, zda je tato otázka významná pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, a konkrétním způsobem popsat, proč je uvedená otázka z hlediska uplatněného kritéria významná. Pokud jde konkrétně o důvody kasačního opravného prostředku, musí návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku upřesnit ustanovení unijního práva nebo judikaturu, které měly být v rozsudku nebo usnesení napadeném kasačním opravným prostředkem porušeny, stručně popsat, v čem spočívá nesprávné právní posouzení, jehož se měl Tribunál údajně dopustit, a uvést, v jakém rozsahu toto pochybení ovlivnilo výsledek rozsudku nebo usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem. Pokud namítané nesprávné právní posouzení vyplývá z porušení judikatury, musí být v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku stručně, ale jasně a přesně uvedeno zaprvé v čem tkví tvrzený rozpor, spolu s označením bodů rozsudku nebo usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem, které navrhovatel zpochybňuje, a bodů rozhodnutí Soudního dvora nebo Tribunálu, jež měly být porušeny, a zadruhé proč konkrétně takový rozpor nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 22, a ze dne 24. března 2026, Capella v. EUIPO, C‑766/25 P, EU:C:2026:276, bod 17).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu se zásadou, že důkazní břemeno nese osoba podávající návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku, musí navrhovatel prokázat, že nezávisle na právních otázkách, které uplatňuje ve svém kasačním opravném prostředku, tento kasační opravný prostředek nastoluje jednu či více otázek významných pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, které překračují rámec rozsudku napadeného kasačním opravným prostředkem, a v konečném důsledku i rámec jeho kasačního opravného prostředku (viz zejména usnesení ze dne 29. dubna 2025, SC v. Eulex Kosovo, C‑881/24 P, EU:C:2025:313, bod 17, a ze dne 18. listopadu 2025, EUIPO v. Versiontech, C‑411/25 P, EU:C:2025:943, bod 23).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto prokázání samo o sobě vyžaduje doložení jak existence, tak významu takových otázek prostřednictvím konkrétních skutečností, které jsou pro daný případ charakteristické, a nikoli pouze prostřednictvím argumentů obecné povahy (usnesení ze dne 29. dubna 2025, SC v. Eulex Kosovo, C‑881/24 P, EU:C:2025:313, bod 18, a ze dne 18. listopadu 2025, EUIPO v. Versiontech, C‑411/25 P, EU:C:2025:943, bod 24).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je třeba v prvé řadě konstatovat, že návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku uvádí přesně a jasně jediný důvod uplatněný v rámci kasačního opravného prostředku, který v podstatě vychází z právního pochybení při výkladu čl. 28 odst. 1 nařízení 2019/942, a identifikuje jak zpochybňované body napadeného rozsudku, tak ustanovení unijního práva, která byla údajně porušena.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z návrhu na uznání přijatelnosti totiž vyplývá, že ACER vytýká Tribunálu nerespektování judikatury Soudního dvora, podle níž musí být při posuzování přípustnosti žaloby zohledněny kontext napadeného aktu a pravomoci orgánu, který jej přijal. Konkrétně se dovolává usnesení ze dne 11. dubna 2024, Atesos medical a další v. Komise a další (C‑491/23 P, EU:C:2024:320), jehož skutkové okolnosti jsou obdobné skutkovým okolnostem projednávané věci. Podle ACER se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodech 60 a 61 napadeného rozsudku nezohlednil kontext, v němž bylo sporné rozhodnutí přijato, zejména zaprvé skutečnost, že vyloučení společnosti Swissgrid de iure z účasti na IN platformě vyplývalo z nařízení 2017/2195, a zadruhé neexistenci pravomoci ACER připustit účast společnosti Swissgrid na této platformě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále, jak bylo uvedeno v bodech 11 až 14 tohoto usnesení, ACER uplatňuje porušení domněnky legality aktů unijních orgánů a institucí, zásady právní jistoty, právního státu a zásady iura novit curia. Vytýká Tribunálu, že uvedl protichůdné důvody, pokud jde o účast společnosti Swissgrid na uvedené platformě a o pravomoc ACER takovou účast vyloučit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V druhé řadě je třeba konstatovat, že návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku dostatečně vysvětluje, do jaké míry měla tvrzená pochybení vliv na výsledek napadeného rozsudku. ACER totiž tvrdí, že bez tvrzených porušení by Tribunál provedl jiné posouzení právního účinku sporného rozhodnutí a rozhodl, že žaloba podaná společností Swissgrid proti tomuto rozhodnutí jí nemůže přinést prospěch.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V třetí řadě ACER identifikuje právní otázku vznesenou v rámci jediného důvodu kasačního opravného prostředku tak, že se v podstatě týká zohlednění kontextu přijetí napadeného aktu a pravomocí orgánu, který jej přijal, při posuzování kritéria bezprostředního a osobního dotčení stanoveného v článku 263 SFEU a převzatého do čl. 28 odst. 1 nařízení 2019/942.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně ve čtvrté řadě návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku dostatečně uvádí konkrétní důvody, proč jediný důvod kasačního opravného prostředku nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé totiž ACER tvrzením, že dotčená otázka může vyvstat rovněž ve všech věcech, ve kterých má správní soud nebo odvolací správní orgán za účelem rozhodnutí o přípustnosti žaloby nebo opravného prostředku posoudit právní účinky aktu vyšší právní síly, než je napadený akt, prokazuje, že takto vznesená právní otázka překračuje rámec jejího kasačního opravného prostředku, jelikož se nad rámec projednávaného případu týká podmínek, za kterých musí být posuzována přípustnost žaloby nebo opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé ACER zdůrazňuje, že přístup Tribunálu v napadeném rozsudku s sebou nese riziko právní nejistoty, jelikož je v rozporu s judikaturou Soudního dvora k této otázce, a zejména s judikaturou připomenutou v bodech 61 až 64 usnesení ze dne 11. dubna 2024, Atesos medical a další v. Komise a další (C‑491/23 P, EU:C:2024:320).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně zatřetí ACER uvádí, že Tribunál konstatováním, že může existovat pochybnost o výkladu nařízení před soudem, zavedl nové kritérium, které není relevantní pro posouzení existence „přímého právního účinku“ aktů unijních orgánů a institucí. Takový přístup by vyžadoval, aby odvolací správní orgány při přezkumu opravných prostředků, které jim byly předloženy, zkoumaly, zda by Tribunál mohl mít takovou pochybnost, a zpochybnily tak domněnku legality těchto aktů, zásadu právní jistoty, právní stát a zásadu iura novit curia.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na skutečnosti uvedené agenturou ACER je v posuzovaném návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku právně dostačujícím způsobem prokázáno, že tento kasační opravný prostředek nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba kasační opravný prostředek uznat přijatelným.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 170b odst. 4 jednacího řádu stanoví, že je-li kasační opravný prostředek uznán jako celek nebo zčásti přijatelným z hlediska kritérií uvedených v čl. 58a třetím pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, pokračuje se v řízení v souladu s články 171 až 190a tohoto jednacího řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle článku 137 uvedeného jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, se o nákladech řízení rozhoduje v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku bylo vyhověno, je třeba o nákladech řízení rozhodnout později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-62" title="page-3">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasační opravný prostředek je uznán přijatelným.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">O nákladech řízení bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-65" title="page-3">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
