DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

Od počátku roku 2011 je jordánské hospodářství významně zasaženo domácími událostmi souvisejícími s Arabským jarem a pokračujícími nepokoji v regionu, zejména v sousedním Egyptě a Sýrii. Spolu s nestabilnějším globálním prostředím vede politická přeměna Jordánska k značným ztrátám zahraničních příjmů a napjatým veřejným financím. Slabší cestovní ruch a nižší příliv přímých zahraničních investic, vyšší mezinárodní ceny energie a opakované přerušování dodávek zemního plynu z Egypta, které donutilo Jordánsko nahradit dovoz zemního plynu z Egypta dražšími palivy pro výrobu elektřiny, zbrzdily růst a měly za následek výrazné zhoršení platební bilance a fiskální situace. Jordánsko je postiženo rovněž prohloubením krize v Sýrii, zejména kvůli přílivu uprchlíků a fiskálním důsledkům s tím spojeným. Ačkoli se Jordánsku dosud dařilo udržet makroekonomickou stabilitu, mimo jiné prostřednictvím významného úsilí o fiskální konsolidaci a finanční podpory ze strany zahraničních dárců, potřeby v oblasti platební bilance a financování jsou stále značné.

Pod tlakem vyvolaným výrazným poklesem devizových rezerv v prvním pololetí roku 2012 dohodly jordánské orgány s MMF 36měsíční dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 2 miliardy USD (800 % kvóty), která byla schválena v srpnu 2012.

Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádala jordánská vláda v prosinci 2012 EU o makrofinanční pomoc ve výši 200 milionů EUR. Komise hodlá předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království ve výši maximálně 180 milionů EUR, a to ve formě střednědobé půjčky. Navrhovaným právním základem je článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Makrofinanční pomoc EU by měla přispět k pokrytí zbývajících potřeb Jordánska v oblasti financování z externích zdrojů v letech 2013 a 2014 v rámci programu MMF. Makrofinanční pomoc by Jordánsku pomohla vyřešit přetrvávající hospodářské důsledky Arabského jara a vnějších otřesů ovlivňujících odvětví energetiky. Makrofinanční pomoc by omezila krátkodobé problémy hospodářství v oblasti platební bilance a rozpočtu a současně by podpořila programy změn a reforem dohodnuté s MMF a Světovou bankou a rovněž reformy schválené v rámci operací rozpočtové podpory EU (včetně operace v rámci dohody o rozvoji a dobré správě věcí veřejných ve výši 40 milionů EUR, která je financována z programu Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění (Support for Partnership Reform and Inclusive Growth, SPRING)).

Navrhovaná pomoc by podpořila politická opatření zaměřená na lepší řízení veřejných financí a daňovou reformu a současně by posílila sociální záchrannou síť (mimo jiné lepším zacílením systému převodů hotovosti, který byl zaveden v listopadu loňského roku za účelem poskytování náhrad domácnostem v souvislosti s reformou systému dotací na energii), opatření k zlepšení právního rámce a ovzduší pro investice a reformy k snížení nezaměstnanosti a podněcování účasti na trhu práce, zejména u žen.

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s politickými a finančními přísliby, které EU dala jordánským orgánům na zasedání pracovní skupiny EU-Jordánsko v únoru 2012. Je rovněž v souladu s cíli nového partnerství pro region jižního Středomoří navrženého na summitu G8 v Deauville a směry nové evropské politiky sousedství. Ostatním zemím v regionu by také naznačila, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, jako je Jordánsko, které zahájily politické reformy.

V tomto kontextu se Komise domnívá, že jsou splněny politické a hospodářské podmínky pro operaci makrofinanční pomoci v navrhované výši a podobě.

· Obecné souvislosti

Jordánsko se od roku 2011 potýká se zhoršujícími se hospodářskými podmínkami kvůli regionálním a politickým nepokojům souvisejícím s Arabským jarem a kvůli nestabilnějšímu regionálnímu a globálnímu hospodářskému prostředí. Tyto okolnosti negativně ovlivnily dvě hlavní vnější hnací síly hospodářského růstu, a to příjmy z cestovního ruchu a přímé zahraniční investice. Časté přerušování dodávek zemního plynu z Egypta mimoto vládu donutilo nahradit zemní plyn dovozem dražší ropy, což značně zvýšilo náklady na dovoz[1]. Tyto nepříznivé vnější otřesy přispěly k vzniku velké fiskální a vnější nerovnováhy.

V tomto kontextu se po období silného hospodářského růstu, který v období 2000–2009 činil v průměru 6,5 %, což částečně odráželo příznivé vnější prostředí, v roce 2011 růst HDP prudce snížil na 2,6 %. V prvním pololetí roku 2012 se růst HDP po obnovení příjmů z cestovního ruchu mírně zvýšil na 2,9 %, a to navzdory nedostatečné výkonnosti těžebního průmyslu a stavebnictví. V roce 2013 má být růst HDP podle předpokladů podpořen vyššími přímými zahraničními investicemi v odvětví energetiky a v bankovnictví, zůstane však poměrně nízký (ve výši přibližně 3 %).

Inflace spotřebitelských cen v průběhu roku 2012 mírně vzrostla a dosáhla v průměru 4,8 % v porovnání s 4,5 % v roce 2011, jelikož dopad růstu cen paliv a elektřiny na domácím trhu byl částečně vyrovnán dopadem slabší domácí poptávky. Očekává se, že se v roce 2013 inflace dále zvýší v průměru na 6,1 %, částečně v důsledku předpokládaných úprav cen energie. Od poloviny roku 2011 byla zpřísněna měnová politika s cílem zachovat přitažlivost aktiv denominovaných v jordánských dinárech (JOD). Stávající politika pevného měnového kurzu (vázaného na USD) pomohla ukotvit inflační očekávání.

Pozice vůči zahraničí se od počátku roku 2011 kvůli výše zmíněným otřesům výrazně zhoršila. Schodek běžného účtu (včetně grantů) dosáhl v roce 2011 výše 12 % HDP (19 % HDP s vyloučením grantů), a to ze 7,1 % HDP v roce 2010 (11,3 % HDP s vyloučením grantů), částečně kvůli nárůstu nákladů na dovoz o 16,6 %. Do konce roku 2012 došlo k dalšímu zvýšení schodku na 17 % HDP (20,6 % HDP s vyloučením grantů), navzdory růstu příjmů z cestovního ruchu o 15,3 % (obecně přičítanému přílivu turistů z arabských zemí) a zvýšení remitencí o 3,5 %. Předpokládá se však, že se schodek běžného účtu s vyloučením grantů v roce 2013 sníží na 12,1 % vzhledem k většímu růstu vývozu a postupné normalizaci dodávek zemního plynu z Egypta. Pozici vůči zahraničí dále zhoršil výpadek přímých zahraničních investic v letech 2011–2012. Potřeby financování v období 2011–2012 byly do značné míry pokryty ze zahraniční pomoci, zejména ze strany zemí Rady pro spolupráci v Zálivu a brettonwoodských institucí, a uvolněním devizových rezerv, které v roce 2011 poklesly o 14 % (na 10,7 miliardy USD) a ještě dramatičtěji se snižovaly v průběhu roku 2012, kdy na konci roku činily 5,2 miliardy USD (o něco málo více než tříměsíční dovoz).

Veřejné finance jsou napjaté kvůli balíčkům sociálních výdajů, které byly přijaty v roce 2011, rozpočtovému dopadu vyšších cen dovážené energie a hospodářskému zpomalení. Schodek rozpočtu s vyloučením grantů vzrostl ze 7,7 % HDP v roce 2010 na 11,7 % v roce 2011, zatímco veřejný dluh se do konce roku 2011 zvýšil na 70,7 % HDP (z 67,1 % HDP na konci roku 2010). Ačkoli rozpočet na rok 2012, který byl schválen v únoru, předpokládal v porovnání s rokem 2011 velkou fiskální korekci, v polovině roku bylo zřejmé, že toho již nelze dosáhnout, a to kvůli mnohem vyšším dotacím na paliva oproti předpokladům, vyšším mzdovým nákladům v souvislosti s reformou státní služby, vyšším výdajům na důchody a zdravotnictví a výdajům na ubytování a lékařskou pomoc pro syrské uprchlíky[2]. K zajištění udržitelnosti dluhu a zmírnění možných výpadků ve vnějších tocích se vláda v květnu 2012 rozhodla, že přijme další fiskální opatření ve výši 3,4 % HDP. Cílem bylo snížení celkového schodku v roce 2012 přibližně o 1,5 procentního bodu HDP (na 10,7 % HDP s vyloučením grantů).

Na straně výdajů zahrnovala opatření fiskální konsolidace (ve výši 2,9 % HDP) zrušení dotací na 95oktanový benzin, tryskové palivo a těžký olej, 13% snížení dotací na 90oktanový benzin, 6% zvýšení ceny motorové nafty a rovněž škrty v kapitálových a běžných výdajích. Na straně příjmů představovalo konsolidační úsilí 0,4 % HDP a zahrnovalo mimo jiné zavedení daně z prodeje mobilních telefonů a klimatizačních zařízení, vyšší zdanění automobilů, letenek a alkoholických a tabákových výrobků a zrušení některých daňových výjimek.

Začátkem září 2012 rozhodla vláda o zavedení 6% daně z motorové nafty a zrušení dotací na 90oktanový benzin. Platnost tohoto rozhodnutí, které představuje strukturální měřítko programu MMF, však byla králem původně pozastavena. K liberalizaci u 90oktanového benzinu došlo až v polovině listopadu (společně se zrušením dotování cen motorové nafty, petroleje a plynu pro domácnosti), a to zcela v souladu se strukturálním měřítkem týkajícím se úpravy cen, které bylo stanoveno v programu MMF. Ačkoli tato opatření vedla v polovině listopadu k vážným sociálním protestům, vláda úpravy cen paliv zachovala.

Jak bylo zdůrazněno při společném dialogu o ekonomických reformách, který Komise vedla s jordánskými orgány v říjnu loňského roku, Jordánsko dosáhlo značného pokroku v řadě klíčových oblastí reforem. K tomu patří úprava cen energie, plány na diverzifikaci dodávek energie, opatření k zvýšení účasti žen na trhu práce, programy na podporu přístupu malých a středních podniků k financování a předložení legislativních návrhů týkajících se zdanění příjmů, partnerství veřejného a soukromého sektoru a reformy sociálního zabezpečení parlamentu. Dosud je však zapotřebí vyřešit významné problémy v oblasti strukturálních reforem. Mnoho legislativních návrhů mimoto v parlamentu uvázlo a jejich přijetí dále opozdilo rozpuštění parlamentu a uspořádání parlamentních voleb na konci ledna 2013.

Jak bylo zmíněno, dne 3. srpna 2012 schválila Výkonná rada MMF pro Jordánsko 36měsíční dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 2 miliardy USD (800 % kvóty). Program je relativně předfinancovaný a 300 % kvóty (z celkem 800 %) má být vyplaceno v prvních dvou tranších (druhá tranše má být uvolněna po dokončení prvního přezkumu programu). Program předpokládá soubor opatření, jejichž cílem je posílení růstu a současně snížení zranitelnosti vůči vnějším otřesům, zejména reformou systému dotací na energii, zajištěním opětovného hrazení nákladů ve státní společnosti NEPCO a prosazováním diverzifikace dodávek energie. Program dále předpokládá fiskální konsolidaci prostřednictvím účinné racionalizace daňového systému, lepší daňové správy a škrtů ve výdajích. Pro rok 2013 jsou naplánována další významná opatření fiskální korekce, včetně zvýšení cen motorové nafty a petroleje, omezení daňových výjimek a případného zvýšení spotřebních daní s cílem snížit v tomto roce rozpočtový schodek s vyloučením grantů na 9,3 % HDP (5,5 % včetně grantů).

Podle nejnovějších odhadů MMF dosahuje chybějící financování z externích zdrojů pro programové období MMF (2013–2015) výše 5,9 miliardy USD, což odráží zejména značný (ačkoli postupně se snižující) schodek běžného účtu a potřebu obnovit oficiální devizové rezervy. Vzhledem k rezervám, které byly na konci roku 2012 již na kriticky nízké úrovni (těsně nad minimální orientační hodnotou tříměsíčního dovozu, jak bylo uvedeno), a jordánské platební bilanci, která je i nadále velmi zranitelná vůči vnějším otřesům, zejména s ohledem na další přerušování dodávek zemního plynu z Egypta a politický vývoj v regionu, je program MMF zaměřen na významné obnovení oficiálních rezerv. Po odečtení částek čerpaných v rámci dohody o pohotovostním úvěru a půjčky Světové banky na rozvojovou politiku čelí Jordánsko v tomto tříletém období zbývajícímu chybějícímu financování z externích zdrojů ve výši 4,1 miliardy EUR, které musí poskytnout jiní dárci (země Rady pro spolupráci v Zálivu, USA, EU, Francie a Japonsko). Navrhovaná makrofinanční pomoc EU by odpovídala přibližně 4,4 % zbývajícího chybějícího financování z externích zdrojů.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Žádné.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

EU má dlouhodobě zájem o spolupráci s Jordánskem a oceňuje stabilizační úlohu Jordánska v regionu a rovněž vzájemné hospodářské a finanční vazby. Smluvní vztahy mezi EU a Jordánskem jsou vymezeny dohodou o přidružení z května 2002, která liberalizuje obchod mezi oběma stranami a předpokládá posílení dvoustranného politického dialogu a hospodářské spolupráce. Dvoustranné vztahy se dále zintenzivnily v rámci evropské politiky sousedství EU, mimo jiné přijetím pětiletého akčního plánu evropské politiky sousedství v roce 2005, který byl v roce 2010 nahrazen novým pětiletým akčním plánem, jenž stanoví hlavní reformní opatření v politické i hospodářské oblasti a prosazuje sbližování jordánských předpisů s předpisy EU. Jordánsko je mimoto první středomořskou partnerskou zemí, s níž EU ukončila technická jednání vedoucí k „rozšířenému statusu“. Je rovněž členem Unie pro Středomoří. Důležité jsou rovněž hospodářské vztahy s EU. V roce 2011 představovala EU pro Jordánsko první zdroj dovozu (20,1 %), ačkoli v jordánském vývozu zaujímala až sedmé místo. A jak bylo uvedeno, EU nabídla Jordánsku sjednání prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu s cílem zvýšit začlenění Jordánska do jednotného trhu EU.

Ačkoli cesta Jordánska k úplné demokracii není bez potíží a přetrvávají značné nejistoty, země učinila významné kroky směrem k politickým a ekonomickým reformám a mezi EU a Jordánskem existuje rovněž pevný rámec dvoustranných vztahů.

Od začátku Arabského jara deklarovala EU při různých příležitostech svůj závazek podpořit Jordánsko v procesu jeho ekonomických a politických reforem. Závazek EU podporovat jordánské politické a ekonomické reformy byl hlavním poselstvím z prvního zasedání pracovní skupiny EU-Jordánsko, které se v únoru 2012 konalo v Ammánu.

Návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci je v souladu se závazkem EU podporovat ekonomickou a politickou přeměnu v Jordánsku. Je rovněž v souladu s pokyny pro makrofinanční pomoc stanovenými v závěrech Rady z roku 2002 k makrofinanční pomoci a v doprovodném dopise předsedy Rady předsedovi Komise. Jak je podrobněji objasněno v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je připojen k návrhu Komise, návrh je v souladu s těmito zásadami: výjimečná povaha, politické podmínky, doplňkovost, podmíněnost a finanční kázeň.

Komise bude během doby trvání operace makrofinanční pomoci nadále sledovat a hodnotit plnění těchto kritérií, včetně posuzování politických podmínek v úzkém kontaktu s Evropskou službou pro vnější činnost.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc je poskytnuta jako nedílná součást mezinárodní podpory pro program Jordánska týkající se hospodářské stabilizace a oživení. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které již zavedly rozsáhlé programy financování. Před předložením návrhu na makrofinanční pomoc konzultovala Komise členské státy EU v Hospodářském a finančním výboru. Komise je rovněž v pravidelném kontaktu s jordánskými orgány.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise s pomocí externích odborníků provede operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost jordánských veřejných finančních okruhů a správních postupů.

· Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc a ekonomický ozdravný a reformní program spojený s touto pomocí pomůže zmírnit potřeby Jordánska v oblasti krátkodobého financování a současně podpoří politická opatření, která mají posílit udržitelnost platební bilance a veřejných financí ve střednědobém horizontu a zvýšit udržitelný růst, jak bylo dohodnuto s MMF. Pomohou zejména zlepšit účinnost a transparentnost řízení veřejných financí, prosadit daňové reformy k zlepšení výběru daní a zvýšení progresivity daňového systému, podpořit stávající snahy o posílení sociální záchranné sítě, prosadit reformy trhu práce (k snížení nezaměstnanosti a zvýšení míry účasti, zejména u žen) a usnadnit přijetí opatření k zlepšení právního rámce pro obchod a investice.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Evropská unie dá Jordánsku k dispozici makrofinanční pomoc v celkové maximální výši 180 milionů EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobé půjčky. Pomoc přispěje k pokrytí zbývajících jordánských potřeb v oblasti financování z externích zdrojů v letech 2013–2014, zjištěných Komisí na základě odhadů MMF.

Pomoc má být vyplacena ve dvou splátkách půjčky a vzhledem k naléhavosti potřeb v oblasti financování umožní určité předfinancování. Očekává se, že k výplatě první splátky dojde ve druhém pololetí roku 2013. Druhá splátka, závislá na řadě politických opatření, by mohla být vyplacena v prvním pololetí roku 2014. Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Vyplácení bude záviset na úspěšných přezkumech programu na základě finančního ujednání s MMF (dohody o pohotovostním úvěru), jak je u nástroje makrofinanční pomoci obvyklé. Komise a jordánské orgány se mimoto v memorandu o porozumění dohodnou na konkrétních opatřeních strukturálních reforem. Komise se zaměří na strukturální reformy, které mají zlepšit celkové makroekonomické řízení a podmínky pro udržitelný růst (např. zaměřené na transparentnost a účinnost řízení veřejných financí, daňové reformy, reformy k posílení sociální záchranné sítě, reformy trhu práce a reformy k zlepšení právního rámce pro obchod a investice).

Rozhodnutí o vyplacení makrofinanční pomoci v plné výši ve formě půjček je odůvodněno úrovní rozvoje Jordánska (měřenou jeho příjmem na osobu) a dluhovými ukazateli. Je rovněž v souladu se zacházením, které Jordánsku udělily Světová banka a MMF. Jordánsko není způsobilé pro koncesní financování Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) nebo fondu MMF pro snížení chudoby a růst.

· Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 SFEU.

· Zásada subsidiarity

Návrh spadá do sdílené pravomoci EU. Zásada subsidiarity se použije s ohledem na skutečnost, že cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Jordánsku nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být tudíž lépe dosaženo na úrovni Evropské unie. Hlavními důvody jsou rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost podpory.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru, částka podpory odpovídá 4,4 % zbývajícího chybějícího financování na období 2013–2015. To je v souladu s běžnými pravidly týkajícími se sdílení nákladů u operací makrofinanční pomoci. Vzhledem k pomoci, kterou Jordánsku přislíbili jiní dvoustranní a mnohostranní dárci a věřitelé, se má za to, že se pro EU jedná o přiměřenou úroveň sdílení nákladů.

· Volba nástrojů

Vzhledem k tomu, že neexistuje rámcové nařízení o makrofinanční pomoci, by ostatní nástroje nebyly přiměřené a jediným možným právním nástrojem pro poskytnutí této pomoci jsou ad hoc rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady podle článku 212 SFEU.

K řešení těchto makroekonomických cílů by nebylo vhodné projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU bude zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může v důsledku skutečnosti, že pomůže vytvořit vhodný celkový rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, zvýšit účinnost opatření financovaných v Jordánsku v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě půjčky a měla by být financována prostřednictvím výpůjční operace, kterou Komise provede jménem EU. Rozpočtové náklady pomoci budou odpovídat poskytnutí prostředků (ve výši 9 % půjčky) pro Záruční fond pro vnější vztahy EU z rozpočtové položky 01 04 01 14 („Poskytování prostředků pro záruční fond“). Za předpokladu, že první půjčka ve výši 100 milionů EUR bude vyplacena v roce 2013 a druhá půjčka ve výši 80 milionů EUR v roce 2014, budou v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu prostředky poskytnuty z rozpočtů na roky 2015–2016.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc bude k dispozici po dobu dvou let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

2013/0128 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[3],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství. V květnu 2002 vstoupila v platnost dohoda o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Jordánskem na straně druhé. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci akčních plánů evropské politiky sousedství, přičemž poslední z nich se vztahuje na období 2010–2015. V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což znamenalo rozšíření oblastí spolupráce mezi oběma stranami.

(2)       Jordánské hospodářství je významně zasaženo domácími událostmi souvisejícími s děním v jižním Středomoří od konce roku 2010 známým jako „Arabské jaro“ a pokračujícími nepokoji v regionu, zejména v sousedním Egyptě a Sýrii. Spolu s nestabilnějším globálním prostředím mělo opakované přerušování dodávek zemního plynu z Egypta, které donutilo Jordánsko nahradit dovoz zemního plynu z Egypta dražšími palivy pro výrobu elektřiny, a významný příliv uprchlíků ze Sýrie za následek značné chybějící financování z externích zdrojů a financování rozpočtu.

(3)       Od začátku Arabského jara deklarovala EU při různých příležitostech svůj závazek podpořit Jordánsko v jeho procesu ekonomických a politických reforem. Tento závazek byl opětovně potvrzen v závěrech z 10. zasedání Rady přidružení mezi Unií a Jordánskem v prosinci 2012.

(4)       Jordánsko zahájilo řadu politických reforem, které vedly zejména k přijetí více než 40 ústavních změn jordánským parlamentem v září 2012, což představuje významný krok směrem k plnohodnotnému demokratickému systému. Politická a hospodářská podpora Unie pro proces reforem v Jordánsku je v souladu s politikou EU vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.

(5)       V srpnu 2012 se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodly na tříleté dohodě o pohotovostním úvěru ve výši 1 364 milionů ZPČ na podporu jordánského ekonomického ozdravného a reformního programu.

(6)       Na období 2011–2013 poskytla Unie na základě programu pravidelné spolupráce částku ve výši 293 milionů EUR ve formě grantů s cílem podpořit jordánský program politických a ekonomických reforem. V roce 2012 byla mimoto Jordánsku přidělena částka ve výši 70 milionů EUR v rámci programu „Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění“ (SPRING) a částka ve výši 10 milionů EUR ve formě humanitární pomoci Unie na podporu syrských uprchlíků.

(7)       Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádalo Jordánsko v prosinci 2012 Unii o makrofinanční pomoc.

(8)       Vzhledem ke skutečnosti, že i po zohlednění makroekonomické podpory ze strany MMF a Světové banky stále přetrvává deficit financování platební bilance Jordánska, a vzhledem k zranitelnosti vnější finanční pozice Jordánska vůči vnějším otřesům, která vyžaduje zachování odpovídající úrovně devizových rezerv, se makrofinanční pomoc za stávajících výjimečných okolností považuje za vhodnou reakci na žádost Jordánska. Makrofinanční pomoc Unie poskytnutá Jordánsku (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(9)       Makrofinanční pomoc Unie by neměla pouze doplňovat programy a zdroje MMF a Světové banky, nýbrž by měla zajistit rovněž přidanou hodnotu vyplývající ze zapojení Unie. Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a s dalšími příslušnými politikami Unie.

(10)     Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise by měla plnění těchto cílů pravidelně sledovat.

(11)     Podmínky spojené s poskytnutím makrofinanční pomoci Unie by měly odrážet hlavní zásady a cíle politiky Unie vůči Jordánsku.

(12)     S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s touto makrofinanční pomocí je nezbytné, aby Jordánsko přijalo vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání. Je rovněž nezbytné, aby Komise zajistila odpovídající kontroly a Účetní dvůr odpovídající audity.

(13)     Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.

(14)     Tuto pomoc by měla řídit Komise. Komise by měla Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor pravidelně informovat o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby tak mohly sledovat provádění tohoto rozhodnutí.

(15)     Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[5]. Skutečnost, že pomoc představuje významnou částku, a má proto potenciálně značný dopad, odůvodňuje použití přezkumného postupu v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.           Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc v maximální výši 180 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho reformy. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených ve stávajícím programu MMF.

2.           Celá částka makrofinanční pomoci se Jordánsku poskytne ve formě půjček. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aby je mohla půjčit Jordánsku. Půjčky mají maximální dobu splatnosti 15 let.

3.           Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem a akčním plánu EU-Jordánsko na období 2010–2015 schváleném v rámci evropské politiky sousedství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor o vývoji v oblasti řízení makrofinanční pomoci Unie a poskytuje jim příslušné dokumenty.

4.           Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 2 odst. 1 v platnost.

Článek 2

1.           Komise se zmocňuje vyjednat v souladu s přezkumným postupem podle čl. 6 odst. 2 s jordánskými orgány podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky spojené s makrofinanční pomocí Unie, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění (dále jen „memorandum o porozumění“). Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3. Tyto podmínky mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné při využití makrofinanční pomoci Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

2.           Podrobné finanční podmínky pomoci se stanoví ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi Komisí a jordánskými orgány.

3.           Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise spolehlivost finančních ujednání, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které se na tuto pomoc vztahují, a dodržování dohodnutého časového rámce.

4.           Komise pravidelně ověřuje, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie a zda jsou uspokojivě plněny dohodnuté podmínky v oblasti hospodářské politiky. Komise při tom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Hospodářským a finančním výborem.

Článek 3

1.           Za předpokladu splnění podmínek stanovených v odstavci 2 poskytne Komise Jordánsku finanční pomoc Unie ve dvou splátkách půjčky. Výše obou splátek bude stanovena v memorandu o porozumění.

2.           Komise rozhodne o uvolnění splátek na základě uspokojivého provádění programu MMF a plnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění. K čerpání druhé splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

3.           Finanční prostředky Unie se vyplácejí jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení o zbývajících rozpočtových finančních potřebách, mohou být finanční prostředky Unie převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 4

1.           Výpůjční a úvěrové operace týkající se makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se nesmí týkat žádné riziko změny splatnosti, žádné riziko směnných kurzů nebo riziko úrokových sazeb ani žádné jiné obchodní riziko.

2.           Komise přijme na žádost Jordánska potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek půjčky byla zahrnuta doložka o předčasném splacení. Doložka o předčasném splacení je spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací Komise.

3.           Na žádost Jordánska, a pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby půjčky, může Komise zcela nebo částečně refinancovat svou původní půjčku nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 a nesmí vést k prodloužení průměrné splatnosti dotyčné půjčky nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.           Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Jordánsko.

5.           O vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3 informuje Komise Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor.

Článek 5

1.           Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[6], a jeho prováděcími pravidly[7].

2.           V memorandu o porozumění a smlouvě o půjčce, které budou dojednány s jordánskými orgány, musí být stanovena příslušná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jiným nesrovnalostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání. V zájmu zajištění větší transparentnosti správy a čerpání finančních prostředků stanoví memorandum o porozumění a smlouva o půjčce rovněž kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě, ze strany Komise, a to včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Tyto dokumenty kromě toho stanoví i provádění auditů, včetně případných auditů na místě, ze strany Účetního dvora.

Článek 6

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 7

1.           Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení. Zpráva uvádí souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.           Do dvou let po uplynutí doby pro poskytnutí půjčky uvedené v čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post.

Článek 8

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Makrofinanční pomoc Jordánskému hášimovskému království

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[8]

Oblast politiky:           Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Aktivita:         03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

„Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi nejdůležitější činnost spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

1. Podpora provádění evropské politiky sousedství prohloubením ekonomické analýzy a posílením politického dialogu a poradenství v oblasti ekonomických aspektů akčních plánů.

2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 3: „Poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím při řešení krizových potíží v souvislosti s platební bilancí a obnovením udržitelnosti vnějšího zadlužení.“

Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční vztahy, globální správa a řízení.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Navrhovanou pomoc tvoří půjčka EU ve výši 180 milionů EUR ve prospěch Jordánského hášimovského království (dále jen „Jordánsko“) s cílem přispět k udržitelnějšímu rovnovážnému stavu platební bilance. Pomoc, která bude vyplacena ve dvou splátkách, pomůže zemi překonat hospodářské a sociální obtíže, se kterými se potýká v důsledku domácích a regionálních nepokojů. Podpoří rovněž strukturální reformy, jejichž cílem je zvyšování udržitelného hospodářského růstu a zlepšení řízení veřejných financí.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před čerpáním druhé splátky pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých podmínek politik.

Útvary Komise budou dále sledovat řízení veřejných financí i po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude v Jordánsku provedeno v rámci přípravy na tuto operaci. Delegace EU v Jordánsku bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností v Jordánsku.

V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení provádění této operace. Během dvou let po ukončení prováděcího období bude provedeno nezávislé hodnocení pomoci ex post.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky při provádění dohody o pohotovostním úvěru uzavřené mezi Jordánskem a MMF. Komise se mimoto s jordánskými orgány dohodne na specifických podmínkách politik, které budou uvedeny v memorandu o porozumění a které budou muset být splněny před uvolněním druhé splátky Komisí.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tím, že se zemi dostane pomoci, aby překonala ekonomický šok způsobený domácími a regionálními nepokoji, přispěje navrhovaná makrofinanční pomoc k prosazování makroekonomické stability, ekonomických reforem a politického pokroku v zemi. Doplněním zdrojů poskytnutých mezinárodními finančními institucemi, EU a dalšími dárci přispívá pomoc k celkové účinnosti balíčku finanční podpory, který byl po krizi dohodnut mezinárodním dárcovským společenstvím.

Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku bude dosaženo mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v této oblasti, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od roku 2004 bylo provedeno celkem patnáct hodnocení ex post týkajících se operací makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že operace makrofinanční pomoci přispívají (ačkoli občas skromně a nepřímo) k zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měly operace makrofinanční pomoci kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomohly zmírnit rozpočtová omezení. Vedly rovněž k poněkud vyššímu hospodářskému růstu.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

EU patří k hlavním dárcům pomoci pro Jordánsko. V období 2011–2013 poskytla EU v rámci své pravidelné spolupráce částku ve výši 293 milionů EUR ve formě grantů na podporu jordánského programu politických a ekonomických reforem. V roce 2011 byla mimoto Jordánsku přidělena částka ve výši 70 milionů EUR v rámci programu SPRING a částka ve výši 10 milionů EUR z humanitární pomoci na podporu syrských uprchlíků.

Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU bude pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, mimo jiné díky podpoře udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu a vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc neposkytuje běžnou finanční podporu a jejím cílem není ani podpořit hospodářský a sociální rozvoj přijímajících zemí. Makrofinanční pomoc bude ukončena, jakmile se vnější finanční situace přijímající země vrátí k udržitelnému stavu. Poté by měly být používány běžné nástroje podpory spolupráce EU.

Makrofinanční pomoc má také doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména programy korekce a reforem podporované dohodou o pohotovostním úvěru uzavřenou s MMF a půjčkou Světové banky na rozvojovou politiku.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

X Návrh/podnět platný po dobu 2 let od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 rozhodnutí

X Finanční dopad od roku 2013 do roku 2016

1.7.        Předpokládaný způsob řízení [9]

X Přímé centralizované řízení Komisí

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pomoc má makroekonomickou povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění dohody o pohotovostním úvěru a zvláštních reformních opatření, která budou s jordánskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.

Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc, která není určena na konkrétní výdaje, mohla být použita podvodným způsobem. Obecně je toto riziko spojeno s takovými faktory, jako je kvalita systémů řízení v centrální bance a na ministerstvu financí a odpovídající kapacity interního a externího auditu.

Další klíčové riziko pro operaci vyplývá z regionální hospodářské a politické nejistoty, zejména v Sýrii, která má přímé důsledky pro jordánské hospodářství. Na domácí frontě představuje hlavní riziko nestabilita související s potížemi v procesu politických a ekonomických reforem. Úplné provedení stabilizačních a reformních opatření podporovaných mezinárodním společenstvím, včetně navrhované operace makrofinanční pomoci, by mohlo být narušeno sociální nespokojeností.

Jordánsko je rovněž nadále zranitelné, pokud jde o případné nové výpadky dodávek zemního plynu dováženého z Egypta. Existují rovněž rizika vyplývající z možné nestability evropského a globálního hospodářského prostředí a růstu mezinárodních cen energie a potravin.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.

2.2.3.     Náklady a přínosy kontrol a pravděpodobná míra nesouladu

Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly a rovněž náklady na operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude provedeno před operací, jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto existují náklady Evropského účetního dvora a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení nejenže pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků, nýbrž jako dodatečnou výhodu poskytuje rovněž užitečné informace o potřebných reformách v oblasti řízení veřejných financí, které se odrážejí v politické podmíněnosti operací. Co se týká pravděpodobné míry nesouladu, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplacení půjčky nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

K zmírnění rizika podvodného použití bude přijata řada opatření:

Za prvé, navrhovaný právní základ pro makrofinanční pomoc Jordánsku zahrnuje ustanovení o opatření k předcházení podvodům. Tato opatření budou dále rozvedena v memorandu o porozumění a smlouvě o půjčce, které předpokládají soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Dále se předpokládá, že pomoc bude vázána řadou konkrétních podmínek politik, zvláště v oblasti řízení veřejných financí, aby se zvýšila účinnost, transparentnost a odpovědnost.

Za druhé, před dosažením dohody o memorandu o porozumění provedou útvary Komise s podporou řádně pověřených externích odborníků operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů na jordánském ministerstvu financí a v jordánské centrální bance s cílem splnit požadavky finančního nařízení týkající se souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Tento přezkum stanoví, zda je v Jordánsku dostatečně účinný rámec pro řádné finanční řízení makrofinanční pomoci, a zahrnuje oblasti jako je struktura a organizace řízení, správa a kontrola finančních prostředků, bezpečnost systémů informačních technologií, kapacity interního a externího auditu a rovněž nezávislost centrální banky. Na základě tohoto posouzení mohou být po dohodě s vnitrostátními orgány zavedeny zvláštní mechanismy vztahující se na řízení finančních prostředků ze strany příjemců. Podpora bude navíc vyplacena na zvláštní účet v jordánské centrální bance.

Za třetí, za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně úřadu OLAF, a Evropský účetní dvůr.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

01 03 02: Makrofinanční pomoc

01 04 01 14 – Poskytování prostředků pro záruční fond

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název………………...……….] || RP/NRP[10] || zemí ESVO[11] || kandidátských zemí[12] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || 01 03 02 Makrofinanční pomoc || RP || NE || NE || NE || NE

4 || 01 04 01 14 Poskytování prostředků pro záruční fond || RP || NE || NE || NE || NE

01 04 01 04 – Záruka Evropské unie za půjčky EU na makrofinanční pomoc třetím zemím: Záručnímu fondu pro vnější vztahy musí být poskytnuty prostředky podle nařízení o fondu v platném znění. V souladu s tímto nařízením úvěry vycházejí z nesplacené částky na konci roku. Výše prostředků je vypočítána na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n-1“. Tato výše prostředků je v roce „n“ převedena do předběžného rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné operaci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová položka 01 04 01 14). V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků fondu v cílové částce na konci roku „n-1“ zohledňuje 9 % (nejvýše 16,2 milionu EUR) skutečně vyčerpané částky.

Položka rozpočtu („p.m.“) odpovídající rozpočtové záruce za půjčku bude aktivována pouze tehdy, bude-li skutečně požadováno zaplacení záruky. Předpokládá se, že zaplacení rozpočtové záruky nebude požadováno.

¨¨ Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nevztahuje se na tento návrh.

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 4 || || [okruh: EU jako globální partner]

GŘ: <ECFIN> || || || Rok 2013[13] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || ||

Rozpočtová položka 01 04 01 14 Poskytování prostředků pro záruční fond || Závazky || (1a) || || || 9 || 7,2 || 16,2

Platby || (2a) || || || 9 || 7,2 || 16,2

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[14] (operační hodnocení a hodnocení ex post) || || || || ||

Rozpočtová položka 01 03 02 || Závazky || (3) || 0,05 || || 0,15 || || 0,20

|| Platby || (3a) || 0,05 || || 0,05 || 0,10 || 0,20

CELKEM prostředky pro GŘ ECFIN || Závazky || =1+1a +3 || 0,05 || || 9,15 || 7,2 || 16,4

Platby || =2+2a +3 || 0,05 || || 9,05 || 7,3 || 16,4

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0,05 || || 9,15 || 7,2 || 16,4

Platby || (5) || 0,05 || || 9,05 || 7,3 || 16,4

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,05 || || 9,15 || 7,2 || 16,4

Platby || =5+ 6 || 0,05 || || 9,05 || 7,3 || 16,4

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || || „Správní výdaje“

|| || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || CELKEM

GŘ: <…….> ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,040 || 0,028 || 0,021 || 0,016 || 0,105

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,025 || 0,015 || || || 0,040

GŘ ECFIN CELKEM || Prostředky || 0,065 || 0,043 || 0,021 || 0,016 || 0,145

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,065 || 0,043 || 0,021 || 0,016 || 0,145

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2013[15] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,115 || 0,043 || 9,171 || 7,216 || 16,545

Platby || 0,115 || 0,043 || 9,071 || 7,316 || 16,545

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || CELKEM

||

|| Druh[16] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3[17] || || || || || || || || || ||

– Výstup 1 || Operační hodnocení || || 1 || 0,05 || || || || || || || 1 || 0,05

– Výstup 2 || Hodnocení ex post || || || || || || 1 || 0,15 || || || 1 || 0,15

– Výstup 3 || Poskytnutí prostředků pro záruční fond || || || || || || 1 || 9 || 1 || 7,2 || 2 || 16,2

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 1 || 0,05 || || || 2 || 10,5 || 1 || 7,2 || 4 || 17,75

NÁKLADY CELKEM || 1 || 0,05 || || || 2 || 10,5 || 1 || 7,2 || 4 || 17,75

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2013[18] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,040 || 0,028 || 0,021 || 0,016 || || || || 0,105

Ostatní správní výdaje || 0,025 || 0,015 || || || || || || 0,040

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,065 || 0,043 || 0,021 || 0,016 || || || || 0,145

Mimo OKRUH 5[19] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,065 || 0,043 || 0,021 || 0,016 || || || || 0,145

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

01 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0,15 || 0,12 || 0,08 || 0,05 || || ||

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[20]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 0,25 || 0,16 || 0,14 || 0,12 || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy[21] || – v ústředí || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 0,40 || 0,28 || 0,22 || 0,17 || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Dohled nad operací a její řízení, schvalování zpráv o přezkumu smlouvy o půjčce, vedení misí a posuzování pokroku při dodržování podmínek.

Externí zaměstnanci || Vyslaný národní odborník v oddělení D2 GŘ ECFIN se bude přímo podílet na přípravě memoranda o porozumění, jednání s orgány a mezinárodními finančními institucemi, jednání s externími odborníky na operační hodnocení a hodnocení ex post, provádění kontrolních misí, vypracování zpráv útvarů Komise a přípravě postupů Komise souvisejících s řízením pomoci.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

X       Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Ačkoliv se v polovině ledna egyptské dodávky zemního plynu do Jordánska po téměř dvou letech omezených dodávek dočasně vrátily k obvyklým úrovním (240 milionů krychlových stop denně v porovnání s průměrně 40 miliony krychlových stop po většinu roku 2012), nedávno se opět snížily na jednu třetinu obvyklých úrovní, což vyvolalo nové obavy ohledně bezpečnosti hlavního energetického zdroje země. Sjednáním nové smlouvy o dodávkách zemního plynu s Egyptem se jeho cena navíc přibližně ztrojnásobila.

[2]               Jordánsko je vážně zasaženo přetrvávající krizí způsobenou syrskými uprchlíky. S největším přílivem syrských uprchlíků (do ledna 2013 přibližně 180 000 osob) a nejrychleji rostoucím uprchlickým táborem (jordánské hranice každý den překročí přibližně 1 000 Syřanů) je Jordánsko nejpostiženější zemí v regionu, a to v době, kdy se již hospodářství potýká s vážným nedostatkem vody a elektřiny. Odhaduje se, že od vypuknutí konfliktu v Sýrii překročily rozpočtové náklady na přijímání syrských uprchlíků 600 milionů EUR (přibližně 3 % HDP království).

[3]               Úř. věst. C …, …, s. ….

[4]               Postoj Evropského parlamentu ze dne … 2012 a rozhodnutí Rady ze dne … 2012.

[5]               Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[6]               Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

[8]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[9]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[10]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[11]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[12]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[13]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[14]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[15]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[16]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[17]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[18]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[19]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[20]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[21]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).