null
STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
DEANA SPIELMANNA
přednesené dne 8. září 2026(1)
Věc C‑671/24 P
BAWAG P.S.K. Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse AG
proti
Jednotnému výboru pro řešení krizí
„ Kasační opravný prostředek – Hospodářská a měnová unie – Bankovní unie – Jednotný mechanismus pro řešení krizí úvěrových institucí a některých investičních podniků – Jednotný fond pro řešení krizí – Rozhodnutí o výpočtu příspěvků předem na příspěvkové období 2023 – Článek 264 druhý pododstavec SFEU – Časové omezení účinků zrušení“
Úvod
1. Stanovisko se týká kasačního opravného prostředku podaného společností BAWAG P.S.K. Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse AG (dále jen „BAWAG“), znějícího na zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 6. srpna 2024, BAWAG PSK v. SRB (T‑410/23, dále jen „napadené usnesení“, EU:T:2024:534).
2. V uvedeném usnesení Tribunál zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) SRB/ES/2023/23 ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem na rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (dále jen „rozhodnutí SRB 2023“) v rozsahu, v němž se týká BAWAG, a zachoval účinky tohoto rozhodnutí do doby, než Jednotný výbor pro řešení krizí přijme nezbytná opatření, která vyplývají z tohoto usnesení, a to v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne šest měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného usnesení.
3. V rámci projednávané věci je Soudní dvůr vyzván, aby rozhodl, zda Tribunál mohl oprávněně pozastavit časové účinky napadeného usnesení.
Skutečnosti předcházející sporu
4. Skutečnosti předcházející sporu jsou uvedeny v bodech 2 až 4 napadeného usnesení a jsou vylíčený následovně.
5. BAWAG je rakouská úvěrová instituce. Rozhodnutím SRB 2023 stanovil tento výbor v souladu s čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014(2) příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (dále jen „příspěvky předem“) na rok 2023 (dále jen „příspěvkové období 2023“) pro instituce, na něž se vztahuje článek 2 ve spojení s čl. 67 odst. 4 tohoto nařízení (dále jen „instituce“), včetně BAWAG.
6. Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 uvedeného nařízení BAWAG výměrem uložil, aby uhradila částku svého příspěvku předem na příspěvkové období 2023, jak ji stanovil SRB.
Řízení před Tribunálem a napadené usnesení
7. Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 18. července 2023 podala BAWAG žalobu, kterou se domáhala, aby Tribunál na základě čl. 263 odst. 4 SFEU zrušil rozhodnutí SRB 2023 v rozsahu, v němž se jí týká. Na podporu žaloby vznesla BAWAG osm žalobních důvodů.
8. V napadeném usnesení Tribunál vyhověl žalobě BAWAG, když s ohledem na rozhodnutí ve věci Dexia v. SRB (příspěvky předem 2022)(3) dospěl k závěru, že byla zjevně opodstatněná, a zrušil rozhodnutí SRB 2023, neboť porušovalo čl. 70 odst. 2 nařízení o SRM kvůli tomu, že výše příspěvků předem pro příspěvkový rok 2023 přesahovala 12,5 % cílové úrovně(4).
9. Tribunál mimoto vyhověl návrhu SRB na zachování účinků rozhodnutí z roku 2023 v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká BAWAG, do doby, než SRB přijme nezbytná opatření, která vyplývají z napadeného usnesení, a to v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne šest měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného usnesení(5).
Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastníků řízení
10. Kasačním opravným prostředkem BAWAG navrhuje, aby Soudní dvůr:
– částečně zrušil napadené usnesení v rozsahu, v němž byly navzdory zrušení sporného rozhodnutí SRB 2023 jeho účinky dočasně zachovány do doby, než SRB přijme nezbytná opatření, která vyplývají z uvedeného usnesení, a to po přiměřenou dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného usnesení;
– rozhodl ve věci a nezachoval účinky rozhodnutí SRB 2023 v rozsahu, v němž se týká BAWAG;
– podpůrně zachoval účinky rozhodnutí SRB 2023 pouze v rozsahu, v němž by byla BAWAG povinna platit příspěvky v souladu se stropem ve výši 12,5 % stanoveným v čl. 70 odst. 2 nařízení o SRM;
– uložil SRB náhradu nákladů řízení.
11. SRB, jehož návrhová žádání podporuje Rada Evropské unie a Evropský parlament, navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zamítl kasační opravný prostředek,
– uložil BAWAG náhradu nákladů řízení.
12. Řeči účastníků byly vyslechnuty na společném jednání ve věcech C‑454/24 P, C‑529/24 P, C‑536/24 P, C‑537/24 P, C‑585/24 P, C‑671/24 P a C‑705/24 P dne 17. března 2026.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
Argumenty účastníků řízení
13. Kasační opravný prostředek BAWAG opírá o jediný důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál tím, že dočasně zachoval účinky rozhodnutí SRB 2023, porušil čl. 264 odst. 2 SFEU.
14. V tomto ohledu BAWAG v souladu s judikaturou Soudního dvora(6) tvrdí, že účinky takového aktu lze podle čl. 264 odst. 2 zachovat pouze, pokud by okamžité účinky jeho zrušení měly závažné negativní důsledky a legalita napadeného aktu není zpochybněna z důvodu jeho účelu nebo obsahu, nýbrž z důvodu nedostatku pravomoci jeho autora nebo z důvodu porušení podstatných formálních náležitostí.
15. Zaprvé údajné porušení stropu ve výši 12,5 % stanovené v čl. 70 odst. 2 nařízení o SRM je podle žalobkyně věcnou výtkou směřující proti obsahu rozhodnutí SRB 2023, takže zachování tohoto rozhodnutí není s ohledem na judikaturu Soudního dvora odůvodněné.
16. Dále na rozdíl od toho, co Tribunál uvedl v bodech 42 a 43 napadeného usnesení, podle navrhovatelky nemá vrácení prostředků splatných úvěrovým institucím v případě zrušení rozhodnutí SRB 2023 s okamžitou účinností za následek, že Jednotný fond pro řešení krizí bude připraven o finanční prostředky nezbytné k dosažení svých cílů, a nejsou ohroženy cíle finanční stability a vytvoření hospodářské a měnové unie. Vrácení prostředků se navíc podle navrhovatelky vztahuje pouze na ty instituce, které podaly proti rozhodnutí SRB 2023 odvolání.
17. Jakékoli jiné rozhodnutí než zrušení rozhodnutí SRB 2023 s okamžitou účinností by bylo v rozporu s duchem čl. 70 odst. 2 nařízení o SRM, jehož cílem je chránit instituce před nadměrnou finanční zátěží v každém roce počátečního období, a zbavilo by je účinné soudní ochrany.
18. Vzhledem k tomu, že výběr příspěvků v částce přesahující strop ve výši 12,5 % odhadované konečné cílové úrovně v roce 2023 postrádá právní základ, bylo by mylné se domnívat, jak učinil Tribunál v bodě 42 napadeného usnesení, že rozhodnutí SRB 2023 není nesprávné, pokud jde o samotnou povinnost uhradit dotčené příspěvky. Ze stejného důvodu by Tribunál rozšířil rozsah zachování účinků rozhodnutí SRB 2023 nad rámec toho, co umožňuje zásada proporcionality. Navíc se zachování časových účinků rozhodnutí SRB 2023 mělo vztahovat pouze na tu část příspěvků, která uvedený strop nepřekračuje.
19. Poté, co konstatoval, že pokud bude v důsledku kasačního opravného prostředku ve věci C‑705/24 P, SRB v. BAWAG P.S.K., rozsudek Tribunálu zrušen, kasační opravný prostředek podaný BAWAG bude bezpředmětný, SRB, podporovaný Parlamentem a Radou, tvrdí, že zachování časových účinků rozhodnutí SRB 2023 je odůvodněné a v souladu s čl. 264 druhým pododstavcem SFEU. V této souvislosti nejprve poukazuje na to, že judikatura Soudního dvora neomezuje případy, kdy mohou být účinky zrušeného aktu zachovány, pouze na ty, kdy je zrušení založeno na nedostatku pravomoci nebo porušení podstatných formálních náležitostí, ale umožňuje to i v případě závažných negativních důsledků pro dotčené osoby, což zahrnuje i zrušení z důvodu věcné protiprávnosti.
20. Bylo by navíc mylné se domnívat, že vrácení, k nimž by vedlo zrušení rozhodnutí SRB 2023 s okamžitou účinností, by neměla dopad na finanční stabilitu bankovní unie, jejíž význam již ostatně Soudní dvůr uznal(7). A konečně zachování časových účinků tohoto rozhodnutí by nezpochybnilo povinnost úvěrových institucí uhradit příspěvky za příspěvkový rok 2023 ani povinnost SRB dosáhnout cílové úrovně na konci počátečního období a bylo by nezbytné k tomu, aby SRB mohla zaujmout společný postoj k příspěvkovým cyklům 2022 a 2023.
21. Parlament mimoto tvrdí, že jelikož BAWAG v prvním stupni s hlavními výtkami uspěla, není oprávněna podat proti napadenému usnesení kasační opravný prostředek, který je tudíž podle Parlamentu nepřípustný.
Posouzení
22. Úvodem podotýkám, že jelikož BAWAG v návrhových žádáních před Tribunálem částečně neuspěla, je oprávněna podat kasační opravný prostředek směřující k částečnému zrušení napadeného usnesení v rozsahu, v němž dočasně zachovává účinky rozhodnutí SRB 2023, takže je nutné zamítnout argumenty Parlamentu založené na nepřípustnosti kasačního opravného prostředku.
23. Připomínám, že podle čl. 264 druhého pododstavce SFEU může Soudní dvůr, považuje-li to za nezbytné, uvést ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované. Při výkonu pravomoci, kterou mu přiznává tento článek, bere unijní soud v úvahu dodržení zásady právní jistoty a jiných veřejných nebo soukromých zájmů(8).
24. Je pravda, že Soudní dvůr má podle ustálené judikatury za to, že s ohledem na důvody související s právní jistotou lze účinky unijního aktu, který byl zrušen, zachovat zejména tehdy, kdy by okamžité účinky jeho zrušení měly závažné negativní důsledky a legalita tohoto aktu není zpochybněna z důvodu jeho účelu nebo obsahu, nýbrž z důvodu nedostatku pravomoci jeho autora nebo z důvodu porušení podstatných formálních náležitostí, mezi něž patří zejména pochybení týkající se právního základu napadeného aktu(9). Nicméně podotýkám, jak zcela správně uvedl generální advokát E. Tančev ve stanovisku ve věci Komise v. Švédsko(10), že při pozorném prostudování judikatury Soudního dvora se však ukazuje, že ačkoliv může být uvedená skutečnost považována (a to zejména v rozsudcích ve věcech Parlament a Komise v. Rada a Německo v. Parlament a Rada) za překážku, proč by Soudní dvůr nemohl nařídit takové zachování účinků unijního aktu v určitých případech(11), v jiných případech, jako například v rozsudcích Španělsko v. Rada, jakož i Kadi a Al Barakaat International Foundation v. Rada a Komise, Soudní dvůr zachoval účinky aktu Unie, který byl zrušen z důvodů spjatých s materiální legalitou tohoto rozhodnutí(12). Na rozdíl od toho, co tvrdí BAWAG, tato skutečnost tedy nepředstavuje podmínku, která by musela být splněna v každém případě, ale závisí spíše na konkrétní situaci(13).
25. Domnívám se, že pokud by v projednávané věci bylo rozhodnutí SRB 2023 zrušeno bez zachování jeho účinků do doby, než bude nahrazeno novým aktem, mohlo by být ohroženo uplatňování nařízení o SRM, které je podstatnou součástí bankovní unie, jež přispívá ke stabilitě eurozóny(14).
26. Zaprvé totiž není zpochybňována samotná povinnost SRB uvedená v čl. 69 odstavci 1 uvedeného nařízení, podle níž musí zajistit, aby dostupné finanční prostředky Jednotného fondu pro řešení krizí dosahovaly výše nejméně 1 % hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených ve všech zúčastněných členských státech, ani z toho vyplývající povinnost dotčených úvěrových institucí, včetně navrhovatelky, provádět platby příspěvků předem v souladu s článkem 70 uvedeného nařízení.
27. Zadruhé sdílím obavy Tribunálu, když v bodech 42 a 43 napadeného usnesení poukazuje na to, že by okamžité vrácení dotčených příspěvků mohlo Jednotný fond pro řešení krizí připravit o finanční prostředky, které se mohou ukázat jako nezbytné pro dosažení jeho cílů v oblasti finanční stability a utváření hospodářské a měnové unie. Pokud by totiž účinky rozhodnutí SRB 2023 zachovány nebyly, mohlo by to narušit integritu jednotného mechanismu pro řešení krizí, narušit jeho fungování v případě finančního zásahu Jednotného fondu pro řešení krizí a ohrozit obecný veřejný zájem na tom, aby měl Jednotný fond pro řešení krizí dostatečnou finanční kapacitu. Podle mého názoru to představuje dostatečný důvod k zachování účinků uvedeného rozhodnutí až do doby, než bude nahrazeno novým aktem.
28. Navíc pokud Soudní dvůr rozhodne o zamítnutí kasačních opravných prostředků ve věcech C‑454/24 P, C‑529/24 P, C‑536/24 P, C‑537/24 P, C‑585/24 P a C‑705/24 P, jak navrhuji, bude rozhodnutí SRB 2023 stiženo nejen věcnou protiprávností týkající se výše požadovaných příspěvků, ale také důvody pro zrušení vyplývající z protiprávnosti čl. 70 odst. 7 nařízení o SRM a prováděcího nařízení (EU) 2015/81(15). V každé z těchto věcí tedy SRB bude moci nová rozhodnutí přijmout až po přijetí nové právní úpravy. Jelikož se tato protiprávnost týká upravené metodiky výpočtu příspěvků předem, bude na SRB, aby případně uplatnil novou metodiku výpočtu, takže přesnou výši příspěvků, které bude nakonec možné od dotčených institucí, včetně navrhovatelky, požadovat za příspěvkové roky 2022 a 2023, nelze v tuto chvíli určit.
29. V této souvislosti ve věcech C‑529/24 P, C‑536/24 P, C‑537/24 P, C‑585/24 P a C‑705/24 P SRB a Rada, podporované Parlamentem a Evropskou komisí, tvrdily, že k dokončení tří postupů, a to zaprvé legislativního postupu týkajícího se odůvodnění čl. 70 odst. 7 nařízení o SRM, zadruhé postupu přijetí nového prováděcího nařízení a zatřetí postupu přijetí nových rozhodnutí SRB, jimiž se stanoví splatné příspěvky, je zapotřebí lhůta 30 měsíců.
30. Za těchto okolností navrhuji jediný důvod kasačního opravného prostředku, který BAWAG uplatnila, zamítnout a s cílem zabránit jakékoli diskontinuitě v režimu příspěvků na příspěvková období 2022 a 2023 navrhuji, aby Soudní dvůr zachoval účinky rozhodnutí SRB 2023 v rozsahu, v němž se týká BAWAG, po přiměřenou dobu, která nepřesáhne 30 měsíců ode dne vynesení rozsudků ve věcech C‑454/24 P, C‑529/24 P, C‑536/24 P, C‑537/24 P, C‑585/24 P, C‑671/24 P a C‑705/24 P, a to až do vstupu v platnost nového rozhodnutí SRB, kterým se stanoví příspěvek předem této instituce do Jednotného fondu pro řešení krizí.
K nákladům řízení
31. Z výše uvedených úvah vyplývá, že kasační opravný prostředek musí být zamítnut. Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora proto o nákladech řízení rozhodne Soudní dvůr.
32. Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě jeho čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že BAWAG neměla ve věci úspěch a SRB požadoval náhradu nákladů řízení, je důvodné jí uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené SRB.
33. Podle čl. 140 odst. 1 a 3 jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 daného řádu, orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení. Parlament a Rada proto ponesou vlastní náklady řízení.
Závěry
34. S přihlédnutím k výše uvedeným úvahám navrhuji Soudnímu dvoru, aby rozhodl následovně:
„1) Kasační opravný prostředek se zamítá.
2) Účinky rozhodnutí SRB/ES/2023/23 Jednotného výbor pro řešení krizí zůstávají v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká BAWAG P.S.K. Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse AG, zachovány, dokud nevstoupí v platnost nový akt, který je nahradí, a to nejpozději do třiceti měsíců od vydání rozsudků ve věcech C‑454/24 P, C‑529/24 P, C‑536/24 P, C‑537/24 P, C‑585/24 P, C‑671/24 P a C‑705/24 P.
3) BAWAG P.S.K. Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Jednotným výborem pro řešení krizí.
4) Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.“
1– Původní jazyk: francouzština.
2– Zkratka pro „jednotný mechanismus pro řešení krizí“. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1, dále jen „nařízení o SRM“) „SRM“ je zkratkou pro „jednotný mechanismus pro řešení krizí“.
3– Rozsudek ze dne 10. dubna 2024 (T‑411/22, EU:T:2024:216).
4– Napadené usnesení (body 26 až 37).
5– Napadené usnesení (body 38 až 45).
6– V této souvislosti odkazuje na rozsudky ze dne 26. listopadu 2014 Parlament a Komise v. Rada (C‑103/12 a C‑165/12, EU:C:2014:2400, bod 92); ze dne1. prosince 2015, Parlament a Komise v. Rada (C‑124/13 a C‑125/13, dále jen „rozsudek Parlament a Komise v. Rada“, EU:C:2015:790, bod 89); ze dne 7. září 2016, Německo v. Parlament a Rada (C‑113/14, EU:C:2016:635, bod 84), jakož i ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (C‑584/20 P a C‑621/20 P, dále jen „rozsudek Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB“, EU:C:2021:601, bod 175).
7– SRB odkazuje zejména na rozsudek Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (bod 177).
8– Viz mimo jiné rozsudky ze dne 22. prosince 2008, Régie Networks (C‑333/07, EU:C:2008:764, bod 122); ze dne 25. února 2021, Komise v. Švédsko (C‑389/19 P, EU:C:2021:131, bod 72 a citovaná judikatura), a ze dne 20. dubna 2023, Parlament v. Komise (Povolení látky vzbuzující mimořádné obavy) (C‑144/21, EU:C:2023:302, bod 136 a citovaná judikatura).
9– Viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 26. listopadu 2014, Parlament a Komise v. Rada (C‑103/12 a C‑165/12, EU:C:2014:2400, bod 90 a citovaná judikatura); Parlament a Komise v. Rada (bod 86) a Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (bod 175 a citovaná judikatura).
10– C‑389/19, EU:C:2020:874, bod 129.
11– Viz rozsudky Parlament a Komise v. Rada (bod 89) a, ze dne 7. září 2016, Německo v. Parlament a Rada (C‑113/14, EU:C:2016:635, bod 84).
12– Viz rozsudky ze dne 7. září 2006, Španělsko v. Rada (C‑310/04, EU:C:2006:521, body 138 až 141 ve spojení s body 135 až 137) a ze dne 3. září 2008, Kadi a Al Barakaat International Foundation v. Rada a Komise (C‑402/05 P a C‑415/05 P, EU:C:2008:461, body 373 až 376 ve spojení s body 333 až 372).
13– V rozsudku ze dne 25. února 2021, Komise v. Švédsko (C‑389/19 P, EU:C:2021:131), Soudní dvůr rozhodl o zachování účinků dotčeného rozhodnutí, které bylo zrušeno z důvodů souvisejících s legalitou uvedeného rozhodnutí po meritorní stránce, s ohledem na riziko vzniku vážné a nenapravitelné újmy pro lidské zdraví a životní prostředí.
14– Viz v tomto smyslu a obdobně rozsudek Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (bod 177).
15 Nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 15, s. 1).