(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Slovinsko dne 15. října 2024 předložilo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Slovinskem.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Slovinsku podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 15. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Slovinska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,4 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Slovinsku dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Slovinsko a Komise v červenci a září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Slovinsko plánuje, a související předpoklady, jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V říjnu 2024 Slovinsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 vedlo podle informací jím poskytnutých v jeho plánu konzultace se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Podle informací, které Slovinsko ve svém plánu poskytlo, se Hospodářský a sociální výbor a další příslušné zúčastněné strany vyjádřily k návrhu plánu, včetně reforem a posouzení potřeb souvisejících s ekologickou transformací.

(9)

Slovinská fiskální rada vydala stanovisko k plánu 21. října. Fiskální rada připravila vlastní projekce veřejných financí, aby posoudila rizika pro závazky vyplývající z plánu. Došla k závěru, že odchylky od předpokládané dráhy salda veřejných financí a dluhu by se mohly projevit zejména ve druhé části období korekce z důvodu zvýšených výdajů souvisejících s náhradami zaměstnancům veřejné správy a v oblasti zdravotní péče. Fiskální rada poukázala, že je zapotřebí dalších kompenzačních opatření, aby byly splněny závazky uvedené v plánu.

(10)

Návrh plánu byl dne 4. října 2024 projednán ve vnitrostátním parlamentu. Následně jej dne 10. října 2024 přijala vláda.

(11)

Dne 15. října 2024 předložilo Slovinsko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (7).

(12)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Slovinsko v rámci evropského semestru (8).

(13)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(14)

Hospodářská činnost ve Slovinsku v roce 2023 vzrostla o 2,1 %, což bylo převážně zapříčiněno domácí poptávkou a čistým vývozem. Dekumulace zásob však snížila růst HDP o 1,5 procentního bodu. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 1,4 % díky soukromé a veřejné spotřebě a akumulaci zásob a přes záporný příspěvek čistého vývozu. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 2,5 %, jelikož se předpokládá další silný růst soukromé spotřeby a zrychlení růstu investic. V roce 2026 by měl reálný HDP podle stávajících předpokladů vzrůst o 2,6 %, jelikož se předpokládá další růst soukromé i veřejné spotřeby a investic. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává nepatrné snížení růstu potenciálního HDP ve Slovinsku z 2,6 % v roce 2023 na 2,5 % v roce 2026, a to v důsledku nižšího příspěvku práce. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 3,7 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 3,5 %, v roce 2025 hodnoty 3,6 % a v roce 2026 hodnoty 3,6 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne ze 7,2 % v roce 2023 na 2,1 % v roce 2024 a v roce 2025 dosáhne hodnoty 3,2 % a v roce 2026 hodnoty 2,1 %.

(15)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Slovinska v roce 2023 činil 2,6 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 2,4 % HDP, načež v roce 2025 dále klesne na 2,1 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky se stabilizuje na 2,1 % HDP. Prognózy Komise z podzimu 2024 zahrnují i návrh rozpočtu Slovinska na rok 2025, který vláda v září předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 68,4 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 67,1 % HDP. Na konci roku 2025 by měl poklesnout na 64,4 % HDP a na konci roku 2026 na 63,1 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(16)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Slovinska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(17)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(18)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 4,5 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2028) je vyšší než v referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá postupné snižování růstu potenciálního HDP z 2,9 % v roce 2024 na 2,1 % v roce 2028. Dále se v plánu předpokládá, že míra růstu deflátoru HDP vzroste z 3,0 % v roce 2024 na 3,7 % v roce 2025 a poté v roce 2026 klesne na 2,9 % a na 2,8 % v roce 2028.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Slovinska

(19)

Pokud se naplní dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně snižoval z 67,5 % v roce 2024 na 61,2 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Po období korekce se poměr dluhu k HDP má podle plánu ve střednědobém horizontu (tj. až do roku 2038) snižovat až do roku 2035, kdy má dosáhnout 54,5 % HDP. Poté by se měl pomalu zvyšovat až na 55,6 % HDP v roce 2038.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Slovinska

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí postupně snížil z 2,9 % HDP v roce 2024 na 1,2 % HDP v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce v roce 2028 nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(21)

Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu je lineární, jak požaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) a přechodným ustanovením čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Slovinska

(22)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2024/1263 by roční korekce primárního strukturálního salda s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP neměla být nižší než 0,4 procentního bodu HDP, jestliže strukturální schodek v předchozím roce zůstával nad 1,5 % HDP. Roční fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu, činí po celé období korekce 0,4 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.

(23)

Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto průměrné snížení se vypočítá za období 2024–2028 a činí 1,6 procentního bodu (viz tabulka 3). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.

(24)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Slovinsku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá různé předpoklady pro osm proměnných, a to aktualizované historické údaje, výchozí pozici v roce 2024 (včetně primárního schodku a podílu primárních výdajů v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, růst reálného HDP, úrokové sazby, vnitřní dynamiku trhu a jednorázová opatření. Tyto rozdíly v předpokladech je třeba pečlivě posoudit, aby se zajistilo, že se opírají o spolehlivé a na datech založené ekonomické argumenty, zejména vzhledem k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než hodnota v referenční trajektorii. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu v předpokladech samostatně.

Zbývající rozdíly nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově všechny rozdíly v předpokladech vedou k průměrnému růstu čistých výdajů v plánu, který je vyšší než v referenční trajektorii. Na základě tohoto posouzení plán splňuje požadavek čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s tímto doporučením.

(25)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány prostřednictvím omezování výdajů a diskrečního zvyšování příjmů. Pro rok 2025 plán uvádí nový povinný příspěvek na dlouhodobou péči, který bude vybírán od 1. července 2025, vyšší daň z emisí CO2, vyšší zdanění alkoholických nápojů a nápojů s přidaným cukrem a zrušení zbývajících opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií. Zvýšení příjmů bude částečně kompenzováno možným zvýšením výdajů spojených se mzdovou reformou ve veřejném sektoru, která má být postupně zavedena v letech 2025–2028. Plán uvádí, že útvar interního auditu veřejných financí na ministerstvu financí začne řešit nedostatky současného interního auditu veřejných financí v roce 2025. Kromě toho plán v roce 2026 a v dalších letech počítá s dalšími daňovými opatřeními, důchodovou reformou a reformou dlouhodobé péče a reformou zdravotnictví. Reformy důchodového systému, zdravotnictví a dlouhodobé péče a mzdová reforma ve veřejném sektoru jsou zahrnuty v plánu pro oživení a odolnost. Vláda souhlasila s návrhem změn důchodové legislativy a v současné době vede konzultace se sociálními partnery. Byla přijata reforma dlouhodobé péče, která je postupně prováděna a v roce 2025 vstoupí v platnost nový povinný příspěvek. Specifikace politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Současně existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie v plánu, která vyplývají z překročení výdajů spojených s probíhajícími reformami mzdového systému ve veřejném sektoru, reformami dlouhodobé péče a zdravotnictví a také s velkými investičními projekty. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 rovněž upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 (9).

(26)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán uvádí sedm komplexních reforem (důchodovou reformu, reformu zdravotnictví, reformu dlouhodobé péče, reformu mzdového systému ve veřejném sektoru, reformu bytové politiky, změny ve vzdělávání a daňové změny). Plán zahrnuje také opatření v dalších oblastech, jako je zvyšování produktivity a ekologická a digitální transformace. Plán zahrnuje více než 40 reforem a investic.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán několik legislativních i nelegislativních aktů. Mimo jiné se připravuje zákon o klimatu, jehož cílem je řešit změny klimatu a dosáhnout klimatické neutrality Slovinska do roku 2045. Slovinsko v této souvislosti hodlá posílit opatření proti změně klimatu a klimatickým katastrofám se zaměřením na povodně. Několik investic je zaměřeno na podporu oběhového hospodářství, přičemž mají zvýšit efektivní využívání zdrojů, podpořit ekologické inovace a zlepšit nakládání s odpady. Strategie pro rozvoj dopravy 2030 se zaměřuje na komplexní plánování udržitelné dopravy a mobility. Slovinsko plní cíle definované ve strategii pro digitální transformaci 2030, která je zohledněna také v Národním strategickém plánu digitální dekády 2030. Patří sem opatření v oblasti konektivity z plánu pro rozvoj gigabitové infrastruktury 2030, v oblasti pokročilých digitálních technologií a infrastruktury a digitální transformace podniků a digitálních dovedností (např. zákon o podpoře digitálního začlenění). Provádí se několik strategických dokumentů, jako je plán pro gigabitovou infrastrukturu 2030, strategie pro digitální transformaci ekonomiky 2030 a strategie pro digitalizaci veřejných služeb 2030. Několik opatření podporovaných v rámci plánu pro oživení a odolnost a z fondů politiky soudržnosti je rovněž navrženo jako opatření, která mají pomoci realizovat společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, například digitální transformace hospodářství (podniků a průmyslu), ekologizace vzdělávací infrastruktury ve Slovinsku, komplexní transformace ekologického a digitálního vzdělávání a zvýšení kapacity železniční infrastruktury. Cílem reforem a investic uvedených v plánu je reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 a zaměřit hospodářskou politiku související s investicemi na výzkum a inovace, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, udržitelnou dopravu, jako je železniční a environmentální infrastruktura, a přihlédnout přitom k regionálním rozdílům; doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkající se podpory digitální kapacity podniků a posilování digitálních dovedností, elektronického obchodu a elektronického zdravotnictví a doporučení pro danou zemi z roku 2022 týkající se rozšíření veřejných investic na ekologickou a digitální transformaci.

(28)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán několik legislativních i nelegislativních aktů. Hlavními předloženými opatřeními jsou důchodová reforma, reforma zdravotnictví a reforma dlouhodobé péče. Plán uvádí, že důchodová reforma zajistí udržitelnost důchodového systému, přiměřenou výši důchodů a bude doplněna dalšími opatřeními na trhu práce, aby se zvýšila účast zejména starších pracovníků. Plán popisuje několik politických opatření a investic přijatých a plánovaných v oblasti vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a zmiňuje přípravu akčního plánu pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti. Mezi další opatření patří strategie pro rozvoj kapitálového trhu ve Slovinsku na období 2023–2030. Součástí plánu je také přijetí slovinské strategie pro začínající podniky. Cílem změn ve financování vědeckovýzkumných a inovačních činností je zvýšit investice do výzkumu a vývoje na 3,5 % HDP do roku 2030. Plán uvádí plánovaná politická opatření pro dostupnost bydlení. Několik opatření podporovaných v rámci plánu pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti EU, včetně opatření v rámci třetího pilíře Fondu pro spravedlivou transformaci, má rovněž za cíl pomoci realizovat společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, například posílit bytový fond veřejného nájemního bydlení, účinnou léčbu přenosných onemocnění, rychlejší vstup mladých lidí na trh práce a strukturální opatření k posílení odolnosti trhu práce, zajištění kvalifikované pracovní síly a řešení nedostatku pracovních sil. Bylo přijato nebo naplánováno několik opatření, která mají usnadnit a urychlit integraci zahraničních pracovníků na trhu práce a do společnosti. Cílem reforem a investic uvedených v plánu je reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2024 týkající se zajištění dlouhodobé udržitelnosti a přiměřenosti důchodového systému; doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků; doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se zlepšení hospodářské soutěže, profesionalizace a nezávislého dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (na které se zaměřuje plán pro oživení a odolnost); doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkající se posílení režimů zkrácené pracovní doby a pružného uspořádání práce, přičemž tato opatření mají poskytovat odpovídající ochranu pracovníkům v nestandardní formě zaměstnání; doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024 týkající se zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti zdravotnictví a systému dlouhodobé péče; doporučení pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024 týkající se zajištění přeorientování daňových příjmů na udržitelnější zdroje podporující růst; doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2024 týkající se vytváření rychle rostoucích společností zlepšením podmínek pro investice rizikového kapitálu a institucionální investory, poskytování likvidity a financování podnikům a podpory rozvoje akciových trhů a zlepšování podnikatelského prostředí a doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se posílení konkurenceschopnosti zvyšováním kvalifikací.

(29)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán několik legislativních a nelegislativních aktů. Z dalších zákonů zmiňuje přijatý zákon o energiích a z těch, které se ještě připravují, konečnou verzi aktualizovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a zákon o restrukturalizaci dolu Velenje. K této společné prioritě přispívá také několik opatření podporovaných v rámci plánu pro oživení a odolnost, zejména složka REPowerEU a Fond pro spravedlivou transformaci v rámci politiky soudržnosti EU, například posilováním elektrizační distribuční sítě a plánováním a financováním energetické renovace budov ve veřejném sektoru a zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Cílem reforem a investic zahrnutých v plánu je splnit doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023 týkající se snížení celkové závislosti na fosilních palivech, a to rychlejším zaváděním obnovitelných zdrojů energie a intenzivnějším prováděním opatření v oblasti energetické účinnosti, a doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023 týkající se podpory elektrifikace odvětví dopravy.

(30)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, zahrnuje plán přijatý zákon o poskytování investičních prostředků pro slovinskou armádu v letech 2021 až 2026, který armádě poskytuje 780 milionů EUR.

(31)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti EU a s plánem pro oživení a odolnost Slovinska. Plán odkazuje na několik politik, které jsou podporovány prostřednictvím plánu pro oživení a odolnost a fondů soudržnosti EU. Kromě toho plán obsahuje srovnávací tabulky uvádějící, které oblasti politiky financované z programu evropské politiky soudržnosti na období 2021–2027 reagují na která doporučení pro danou zemi.

(32)

Plán podává přehled prioritních potřeb Slovinska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů, plán určuje investiční potřeby v oblasti účinného využívání energie, dopravní infrastruktury (železnice) a udržitelné mobility. Ta zahrnuje infrastrukturu pro cyklisty, multimodální uzly, jakož i lepší infrastrukturu veřejné dopravy a infrastrukturu pro chodce. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán identifikuje investiční potřeby v oblasti zdravotnictví, dlouhodobé péče a politiky bydlení. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán uvádí investiční potřeby v oblasti propojení energetických systémů a sítí, výrobních kapacit (solární elektrárny) a spravedlivé transformace uhelných regionů. Cílem plánu je přispět k naplnění potřeb Slovinska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán uvádí investiční potřeby v oblasti bojových schopností a jejich podpory, logistiky, vojenské infrastruktury a schopností velení a řízení. Podle plánu se v usnesení o programu všeobecného dlouhodobého rozvoje a vybavení slovinských ozbrojených sil do roku 2040 plánuje dosáhnout do roku 2030 výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, což je v souladu se závazkem NATO. 20 % výdajů na obranu má být přiděleno na investice.

(33)

Celkově Komise zastává názor, že plán Slovinska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(34)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Slovinska má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(35)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(36)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména vítá, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(37)

Rada očekává, že bude Slovinsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(38)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(39)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(40)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Slovinska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(41)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Slovinsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.