(1)

Vnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Vytváří nové příležitosti a úspory z rozsahu pro evropské podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, a posiluje konkurenceschopnost průmyslu a měli by z něj mít i nadále prospěch všichni občané bez rozdílu . Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr za nižší ceny , přičemž zároveň zaručuje vysokou kvalitu nabízených produktů a služeb . Nadále je hnací silou pro budování integrovanějšího trhu a silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů EU a nejlepším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě a klíčovým prvkem při dosahování v přechodu na udržitelné hospodářství, které účinně využívá zdroje a energii, a dokáže tak čelit zvyšujícímu se tlaku změny klimatu . [pozm. návrh 1]

(2)

Vnitřní trh se musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí digitální revoluce a globalizace. Nová éra digitálních inovací nadále poskytuje příležitosti podnikům a výhody pro hospodářství a náš každodenní život, zejména pro podniky a jednotlivcům jednotlivce , vytváří nové výrobky a obchodní modely, ale zároveň představuje výzvu pro regulaci a prosazování práva a ochranu a bezpečnost spotřebitelů . [pozm. návrh 2]

(3)

Fungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor právních předpisů Unie. To se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, vzájemného uznávání, ochrany spotřebitele, dozoru nad trhem a regulace potravinového řetězce, ale také pravidel upravujících hospodářskou činnost, obchodní a finanční transakce a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže zajišťující rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu nezbytné , ve prospěch spotřebitelů a podniků . [pozm. návrh 3]

(4)

Na cestě k řádnému Řádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí v cestě neopodstatněné, diskriminační a nepřiměřené překážky a nové překážky vznikají. Přijetí pravidel je pouze prvním krokem, ale zajistit, aby fungovala, je stejně tak důležité. Je to Nepostačující prosazování stávajících pravidel, překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb a nízká míra přeshraničního zadávání veřejných zakázek omezují možnosti podniků a občanů. Řešení těchto překážek je vlastně otázka důvěry občanů v Unii, v její schopnost dosahovat výsledků a vytvářet kvalitní pracovní místa, přispívat k růstu a současně chránit veřejný zájem. [pozm. návrh 4]

(5)

V současné době existuje několik programů pro akce Unie v oblasti konkurenceschopnosti podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, ochrany spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik týkajících se finančních služeb a potravinového řetězce. Některé další činnosti jsou financovány přímo v rámci rozpočtových položek pro vnitřní trh. Je nutné zjednodušit součinnost mezi různými opatřeními, využívat jich a stanovit flexibilnější , transparentnější, jednodušší a agilnější rámec pro financování činností, jejichž cílem je dosáhnout řádného a udržitelného fungování vnitřního trhu nákladově nejefektivnějším způsobem. Je proto nezbytné zavést nový program, který by spojoval činnosti financované v rámci jiných uvedených programů a jiných příslušných rozpočtových položek , který se bude inspirovat stávajícími programy . Program by měl zahrnovat také nové iniciativy, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu , ale neměl by se překrývat se souvisejícími programy a činnostmi Unie . [pozm. návrh 5]

(6)

Vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky je předmětem samostatného evropského statistického programu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (4). V zájmu zajištění kontinuity vypracovávání a šíření evropské statistiky by měl nový program rovněž zahrnovat činnosti, na něž se vztahuje stávající evropský statistický program, tím, že poskytne rámec pro shromažďování údajů, jakož i pro vývoj, vypracovávání , správné používání, uplatňování a šíření evropské statistiky. Nový program by měl stanovit finanční rámec pro evropskou statistiku s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou evropskou statistiku o Evropě , mj. v oblastech trhu a migrace , o kterou by se opírala tvorba, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Unie v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) . [pozm. návrh 6]

(7)

Je proto vhodné zavést program pro vnitřní jednotný trh určený k posílení vnitřního trhu a zlepšení jeho fungování v oblastech , jako jsou konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, normalizace, dohled nad trhem, ochrana spotřebitele, potravinový řetězec a evropskou statistiku evropská statistika (dále jen „program“). Program by měl být zaveden na dobu trvání sedmi let od roku 2021 do roku 2027. [pozm. návrh 7]

(8)

Program by měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování vnitřního trhu. Dále by měl podporovat vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech subjektů na vnitřním trhu: podniků, občanů včetně spotřebitelů a pracovníků , občanské společnosti a veřejných orgánů. Za tímto účelem by měl usilovat o zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, a zejména mikropodniků a malých a středních podniků, včetně podniků působících v odvětví cestovního ruchu, ale také podporovat o podporu prosazování pravidel týkajících se ochrany a bezpečnosti spotřebitele a environmentálních a sociálních norem a zvyšování informovanosti podniků a jednotlivců tím, že jim poskytne správné nástroje, příslušné informace a pomoc, poznatky a kompetence, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a posilovat svou účast na tvorbě politik Unie. Program by měl dále posílit regulační a správní spolupráci, zejména prostřednictvím programů odborné přípravy, výměnou osvědčených postupů, budováním znalostních a kompetenčních základen, včetně využívání strategického zadávání veřejných zakázek. Program by měl rovněž usilovat o podporu tvorby vysoce kvalitních mezinárodních norem, které jsou základem pro provádění právních předpisů Unie. To také zahrnuje stanovení norem v oblasti účetního výkaznictví a auditu, čímž se přispěje k transparentnosti a dobrému fungování kapitálových trhů Unie a ke zvýšení ochrany investorů. Program by měl podporovat tvorbu pravidel a stanovování norem také tím, že zajistí co nejširší zapojení zúčastněných stran. Cílem programu by měla být též podpora provádění a prosazování právních předpisů Unie, které stanoví vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a zlepšování životních podmínek zvířat. [pozm. návrh 8]

(9)

Moderní vnitřní trh je založen na zásadách spravedlnosti, transparentnosti a vzájemné důvěry, podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci evropským podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program pomoci lépe monitorovat vývoj na vnitřním trhu, včetně dopadu nového technologického vývoje, identifikovat a odstranit zbývající neopodstatněné, diskriminační a nepřiměřené překážky a zajistit , aby regulační rámec, který dokáže dokázal zohlednit nové inovativní obchodní modely , včetně modelů ekonomiky sdílení a sociálního podnikání, přičemž je zároveň třeba zajistit vysokou úroveň sociální ochrany, a to i pro podnikatele . [pozm. návrh 9]

(10)

Regulační překážky na vnitřním trhu byly u řady průmyslových výrobků odstraněny pomocí preventivních mechanismů, přijetí společných pravidel a norem , a pokud taková pravidla Unie neexistují, pomocí zásady vzájemného uznávání. V oblastech, kde neexistují žádné právní předpisy Unie, zásada vzájemného uznávání znamená, že zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jednom členském státě, požívá práva na volný pohyb a může se prodávat v jiném členském státě , ledaže by dotyčný členský stát oprávněně nesouhlasil s prodejem daného zboží, za předpokladu, že toto omezení je nediskriminační, ospravedlňují je legitimní cíle veřejného zájmu podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“)nebo je uznáno judikaturou Soudního dvora a je úměrné sledovanému cíli . Nedostatečné uplatňování vzájemného uznávání , jako jsou neopodstatněná nebo neúměrná omezení, však komplikuje situaci společností, které se snaží o vstup na trhy v jiných členských státech. Navzdory vysoké míře integrace trhu se zbožím má tato skutečnost za následek ztrátu příležitostí pro hospodářství jako celek. Přezkum nařízení (EU) č. xxx/2018 o vzájemném uznávání pomůže zvýšit hospodářské výhody v této oblasti. Program by měl tudíž zlepšit uplatňování vzájemného uznávání, pokud jde o zboží, realizovat jeho plný potenciál a snížit množství nezákonného a nevyhovujícího zboží, které vstupuje na trh , a to prostřednictvím cíleného zvyšování povědomí a cílené odborné přípravy, podpory kontaktních míst pro výrobky a lepší spolupráce mezi příslušnými orgány pro vzájemné uznávání a posílením dohledu nad trhem . [pozm. návrh 10]

(11)

Nové výzvy v oblasti regulace a prosazování právních předpisů souvisejí s rychle se měnícím prostředím digitální revoluce, pokud jde například o otázky kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a soukromí, internetu věcí nebo umělé inteligence a souvisejících etických norem . V případě škody mají přísná pravidla v oblasti bezpečnosti výrobků a  vyjasnění odpovědnosti , stejně jako důsledné vymáhání stěžejní úlohu, neboť zajistí následná politická opatření, která evropským občanům – včetně spotřebitelů a podniků – umožní, aby výhod uvedených pravidel využívali. Program by měl tudíž přispět k rychlému přizpůsobení a  lepšímu  prosazování režimu Unie upravujícímu odpovědnost za výrobky, který podporuje inovace a zajišťuje bezpečnost a ochranu uživatelů . [pozm. návrh 11]

(12)

Uvádění výrobků, jež nejsou v souladu s právem Unie, na trh znevýhodňuje ty, jejichž – bez ohledu na to , zda jsou tyto výrobky v souladu s předpisy jsou, uváděny na trh tradičními nebo elektronickými prostředky a může ohrozit zda jsou vyráběny v Unii nebo vstupují do Unie ze třetích zemí – ohrožuje evropské občany a spotřebitele. Mnoho Hospodářské subjekty, které prodávají vyhovující výrobky, čelí narušení hospodářské soutěže ze strany těch, jejichž výrobky nejsou v souladu s pravidly podnikatelů nedodržuje pravidla buď proto, že o nich nevědí, anebo úmyslně, aby získali konkurenční výhodu. Orgány dozoru nad trhem často nemají dostatek finančních prostředků a jejich působnost sahá jen po hranice vlastního státu, zatímco podnikatelé obchodují na úrovni Unie či dokonce na celosvětové úrovni. Zejména v případě elektronického obchodu mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat výrobky dovezené ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy, a označit odpovědný subjekt v rámci své jurisdikce nebo provádět hodnocení rizik nebo bezpečnostní testy, jelikož nemají fyzický přístup k výrobkům . Program by se měl proto snažit posílit soulad výrobků poskytnutím správných stimulů podnikatelům zlepšením dohledu nad trhem tím, že hospodářským subjektům budou poskytnuta jasná, transparentní a komplexní pravidla, zvyšováním povědomí o platných pravidlech Unie týkajících se bezpečnosti výrobků ,, zintenzivněním kontroly souladu , včetně systematického používání kontrol vzorků výrobků představujících významné procento každého typu produktu umístěného na trh a  fiktivního nákupu, které budou provádět orgány dozoru nad trhem, jakož i prosazováním užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány. Program by měl rovněž přispět ke konsolidaci stávajícího rámce činností dozoru nad trhem, podporovat společná opatření orgánů dozoru nad trhem z různých členských států, zlepšit výměnu informací a podporovat sbližování a užší integraci činností v oblasti dozoru nad trhem , zejména zajištěním důsledného prosazování nových požadavků zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858  (5) , aby se zabránilo prodeji výrobků, které nejsou v souladu s předpisy, evropským občanům. Program by tak měl posílit kapacitu orgánů dozoru nad trhem v celé Unii a přispět k větší jednotnosti mezi členskými státy, které budou rovným způsobem těžit z výhod vnitřního trhu, pokud jde o hospodářskou prosperitu a udržitelný růst, přičemž zvláštní potřeby budou řešeny opatřeními uzpůsobenými jejich konkrétní situaci . [pozm. návrh 12]

(13)

Bezpečnost výrobků je společným zájmem nás všech. Subjekty posuzování shody ověřují, zda výrobky splňují požadavky na bezpečnost, předtím než jsou uvedeny na trh. Je proto nanejvýš důležité, aby subjekty posuzování shody byly spolehlivé a kompetentní. Unie zavedla systém akreditace subjektů posuzování shody, kterým se ověřuje jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008  (6) však bylo na vnitrostátní úrovni uplatňováno mnoha různými způsoby. Tyto rozdíly se týkají rozdělení pravomocí mezi orgány dozoru nad trhem a vnitřních koordinačních mechanismů na vnitrostátní úrovni, úrovně vynaložených finančních zdrojů určených pro dozor nad trhem, strategií dozoru nad trhem a přístupů k němu, pravomocí, pokud jde o nevyhovující výrobky, a úrovně sankcí v případě nesouladu výrobků, což vede k roztříštěnému vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie. V důsledku této roztříštěnosti je dozor nad trhem v některých členských státech méně důsledný než v jiných, což by mohlo mít za následek omezení odrazujícího účinku právních předpisů a nestejné podmínky pro podniky v některých členských státech a mohlo by to vést k nestejné úrovni bezpečnosti výrobků v Unii. Nyní je hlavní výzvou udržení akreditačního systému v souladu s nejnovějším stavem techniky a zajištění, aby se používal stejně přísně v celé Unii. Program by měl tudíž prosazovat opatření, jimiž se zajistí, že subjekty posuzování shody budou nadále splňovat regulatorní požadavky , zejména používáním hodnocení třetí strany s cílem posílit nestranné a nezávislé postupy, a že se zdokonalí evropský akreditační systém, a to zejména v nových oblastech politiky, podporou jednotnosti kontrol a sankcí, jakož i Evropské spolupráce v akreditaci (EA) stanovené v článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008. [pozm. návrh 13]

(14)

Rozvoj elektronického obchodu by mohl přinést určité problémy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti koncových uživatelů v případě nevyhovujících výrobků. Jelikož spotřebitelské trhy neznají vzhledem k rozvoji elektronického obchodu a cestovních služeb hranic, je důležité zajistit, aby spotřebitelé s bydlištěm v Unii mohli požívat odpovídající ochrany při dovozu zboží a služeb od hospodářských subjektů usazených ve třetích zemích. Program by měl proto v případě potřeby umožnit podporu spolupráce s příslušnými orgány nacházejícími se ve třetích zemích, které jsou klíčovými obchodními partnery Unie , pokud jde o výměnu informací o nevyhovujících výrobcích, o nejnovějším vědeckém vývoji a nových technologiích, o vznikajících rizicích a o dalších aspektech spojených s kontrolními činnostmi . [pozm. návrh 14]

(15)

Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily účinné vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování , včetně – je-li to v souladu s platnými právními předpisy Unie – uplatňování jiných kritérií, než je nejnižší cena nebo nákladová efektivnost, s přihlédnutím mimo jiné ke kvalitativním a environmentálním aspektům, aspektům spravedlivého obchodu a sociálním aspektům, a usnadňování rozdělení zakázek na části u rozsáhlé infrastruktury . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (7), 2014/24/EU (8) a 2014/25/EU (9) poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Správně uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou klíčovým nástrojem pro posilování jednotného trhu a posilování růstu podniků Unie a jejích pracovních míst. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace veřejných kupujících, snadnějšího a lepšího přístupu malých a středních podniků a mikropodniků na trhy s veřejnými zakázkami především prostřednictvím poradenských služeb a odborné přípravy , větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, odkazů na evropské a mezinárodní normy, poskytování pokynů, uzavírání přínosných obchodních dohod, posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů. [pozm. návrh 15]

(16)

Aby bylo možné splnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele , které budou čím dát častěji digitalizovány a budou plně přístupné, a dále zintenzivnit úsilí v oblasti zavádění elektronické veřejné správy a e-governmentu a zároveň zajistit odpovídající ochranu údajů a soukromí . To znamená, že orgány veřejné správy budou muset začít pracovat novým a inovativnějším způsobem, odstranit aby překonaly izolaci mezi různými částmi své administrativy a zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje poskytování dostupnost aktuálních , přesných a snadno pochopitelných informací o právech podniků a občanů, ale také informací vysvětlujících správní náležitosti a jejich zjednodušení . Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Mimoto je nezbytné zajistit jednoduché a účinné propojení vnitrostátních správ, podporovat veřejné orgány při dosahování těchto cílů, jakož i vyhodnotit fungování vnitřního trhu v praxi. Stávající nástroje pro správu vnitřního trhu již plní důležitou úlohu při napomáhání dosažení těchto cílů. Za tímto účelem a s cílem udržet krok s vývojem technologií a trhu, stejně jako s novými výzvami v oblasti regulace a prosazování právních předpisů by měl program podporovat zvyšování kvality, viditelnosti a transparentnosti a spolehlivosti nástrojů pro správu vnitřního trhu. Program by proto měl podporovat mimo jiné stávající nástroje pro správu vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by měl být páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu v zájmu zlepšování každodenního života občanů a schopnosti podniků obchodovat přes hranice. [pozm. návrh 16]

(17)

Program by měl podporovat vývoj regulačního rámce Unie v oblasti práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva s cílem zajistit podnikům , zejména pak malým a středním podnikům, větší efektivitu a konkurenceschopnost a zároveň poskytnout ochranu zúčastněným stranám dotčeným operacemi společností a reagovat na nově se objevující politické výzvy. Měl by rovněž zajistit náležité hodnocení, provádění a prosazování příslušného acquis, informovat zúčastněné strany, pomáhat jim a podporovat výměnu informací v dané oblasti. Program by měl dále podporovat iniciativy Komise ve prospěch jasného a uzpůsobeného právního rámce pro ekonomiku založenou na datech a inovace. Uvedené iniciativy jsou potřebné pro posílení právní jistoty s ohledem na smluvní a mimosmluvní právo, zejména s ohledem na odpovědnost a etiku v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a 3D tisk. Program by se měl zaměřit na stimulaci rozvoje podnikání založeného na datech, a to při zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí , neboť to bude rozhodující pro postavení hospodářství Unie v celosvětové hospodářské soutěži. [pozm. návrh 17]

(18)

Program by měl též podporovat správné a úplné provádění a uplatňování právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a potírání financování terorismu členskými státy, jakož i rozvoj budoucích politik zabývajících se novými výzvami v této oblasti. Měl by rovněž podporovat příslušné činnosti mezinárodních organizací evropského zájmu, jako je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v rámci Rady Evropy.

(19)

Provádění a rozvoj vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů včetně udržitelného financování do velké míry závisí na politických opatřeních Unie, která jsou založena na důkazech. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Komise zastávala aktivní úlohu a neustále monitorovala finanční trhy a finanční stabilitu, posuzovala provádění právních předpisů Unie členskými státy, hodnotila, zda jsou stávající právní předpisy vhodné pro daný účel, a zjišťovala možné oblasti činnosti, objeví-li se nová rizika, přičemž během celého politického cyklu by měly být neustále zapojeny zúčastněné strany. Takové činnosti vyžadují vypracování analýz, studií, vzdělávacích materiálů, průzkumů, posuzování shody, hodnocení a statistik a opírají se o informační systémy a komunikační nástroje.

(20)

Vzhledem k tomu, že vnitřní trh ve smyslu článku 3 Smlouvy o Smlouva o fungování EU zahrnuje systém zajišťující pravidel zajišťujících , aby nebyla narušována hospodářská soutěž na vnitřním trhu , měl by program podporovat politiku přispívat k podpoře politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže, sítě tím , že zlepší a  posílí spolupráci s  Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž a s vnitrostátními orgány a soudy , mj. prostřednictvím posílení mezinárodní spolupráce a i oslovení širší skupiny zúčastněných stran v rámci sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie. Program by měl zejména pomoci Komisi zlepšit její analýzu a hodnocení vývoje na trhu, a to i prostřednictvím širšího využívání odvětvových šetření a systematičtějšího sdílení výsledků a osvědčených postupů Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. To by mělo přispět k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek, rovněž na mezinárodní úrovni, a k posílení postavení podniků, zejména malých a středních podniků, a spotřebitelů, a umožnit tak využívání výhod jednotného trhu. [pozm. návrh 18]

(21)

Program se musí zabývat především radikálními důsledky, jaké má pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu probíhající transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, k níž dochází zejména exponenciálním nárůstem množství údajů a jejich využívání, s přihlédnutím k rostoucímu využívání umělé inteligence , dat velkého objemu a algoritmů a dalších nástrojů IT a odborných znalostí společnostmi a jejich poradci. Dále je nezbytné, aby program podporoval sítě a  širší a hlubší spolupráci s orgány a soudy členských států, jelikož nenarušená hospodářská soutěž a fungování vnitřního trhu rozhodujícím způsobem závisí na činnosti těchto subjektů. S ohledem na specifickou úlohu politiky hospodářské soutěže při předcházení poškozování vnitřního trhu v důsledku protisoutěžního chování za hranicemi Unie by program měl v případě potřeby podporovat také spolupráci s orgány třetích zemí. A konečně je nutné rozšiřovat informační činnosti, aby více občanů a podniků mohlo plně využívat výhod spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Především je důležité ukázat evropským občanům hmatatelné výhody politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím zapojení skupin občanské společnosti a příslušných přímo dotčených zúčastněných stran. Vzhledem k tomu, že řada iniciativ programu je nová a že část programu týkající se hospodářské soutěže je zvlášť ovlivněna dynamickým a rychlým vývojem podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu – zejména pokud jde o  digitální vývoj, umělou inteligenci, algoritmy, data velkého objemu, kybernetickou bezpečnost a forenzní technologie –, jehož tempo a rozsah se obtížně odhadují, předpokládá se, že řešení vyvíjejících se potřeb v této části programu bude vyžadovat flexibilní přístup. [pozm. návrh 19]

(22)

Posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropských podniků při současném zajištění skutečně rovných podmínek a otevřeného a konkurenceschopného vnitřního trhu má zásadní význam. Malé a střední podniky jsou motorem evropského hospodářství a tvoří 99 % všech podniků v Evropě, poskytují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích s regionálním a místním rozměrem, a tudíž k sociální soudržnosti. Malé a střední podniky mají zásadní význam při transformaci energetiky a přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu vyplývajících z Pařížské dohody. Program by proto měl posílit jejich schopnost rozvíjet vysoce kvalitní produkty a služby šetrné k životnímu prostředí a podporovat jejich úsilí o zvýšení účinného využívání zdrojů v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“. Tím program rovněž přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v Unii na světovém trhu . [pozm. návrh 20]

(23)

Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy, pokud jde o získání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení, přístup na trhy a podporu činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Program by měl zejména vytvořit vhodné podmínky pro zavádění technologických a organizačních inovací ve výrobních procesech a věnovat pozornost specifickým formám malých a středních podniků, jako jsou mikropodniky, podniky zabývající se řemeslnou činností, osoby samostatně výdělečně činné, svobodná povolání a podniky sociální ekonomiky. Pozornost je třeba věnovat rovněž potenciálním, novým a mladým podnikatelům a podnikatelkám a také dalším specifickým cílovým skupinám, jako jsou starší lidé, migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, například zdravotně postiženým. [pozm. návrh 21]

(23a)

Program by měl podporovat a prosazovat kulturu inovací, rozvíjet ekosystém schopný napomáhat zrodu a růstu podniků, zejména mikropodniků a inovačních malých a středních podniků schopných zvládat výzvy stále konkurenčnějšího a zrychleného prostředí. Hluboká transformace inovačních procesů vyžaduje rozvoj modelu otevřené inovace s nárůstem výzkumu zaměřeného na spolupráci a sdílení znalostí a duševního vlastnictví mezi různými organizacemi. Cílem programu by tedy měla být podpora inovačního procesu, jehož součástí jsou nové obchodní modely zaměřené na spolupráci a na rozvoj sítí a integraci znalostí a zdrojů uvnitř interorganizačních komunit. [pozm. návrh 22]

(23b)

Program by se měl adekvátně zaměřit na takováto selhání trhu a věnovat zvláštní pozornost krokům, které jsou prospěšné přímo malým a středním podnikům a podnikovým sítím, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. [pozm. návrh 23]

(24)

Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěruschopnosti a nemají dostatečné zajištění nebo jednoduše v důsledku nízkého povědomí o stávajících mechanismech na podporu jejich činností na unijní, vnitrostátní či místní úrovni . Další problémy spojené s financováním vyplývají z menší velikosti mikropodniků a z potřeby malých a středních podniků zachovat si konkurenceschopnost tím, že se zapojí například do činností týkajících se digitalizace, internacionalizace a inovací, jakož i do zvyšování kvalifikace své pracovní síly. Omezený přístup k financování má nepříznivý dopad na zakládání a růst podniků a míru jejich přežití, jakož i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci nástupnictví podniků. [pozm. návrh 24]

(25)

Aby bylo možné tato selhání trhu překonat a zajistit, že budou malé a střední podniky nadále hrát svou úlohu základů konkurenceschopnosti hospodářství Unie a hybatele udržitelného hospodářství , je nezbytné jim poskytovat zvláštní podporu prostřednictvím dluhových a kapitálových nástrojů, které mají být stanoveny v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady […] (10). Nástroj pro úvěrové záruky zavedený v rámci bývalého programu COSME zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (11) prokazatelně přináší přidanou hodnotu a očekává se, že bude přínosným minimálně pro 500 000 malých a středních podniků. Nástupnický nástroj bude zřízen v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU. Více pozornosti by mělo být věnováno lepší komunikaci a veřejným kampaním za účelem zvýšení informovanosti potencionálních příjemců o dostupnosti programu pro malé a střední podniky. Aby se zvýšila informovanost o opatřeních Unie na podporu malých a středních podniků, měla by opatření, která jsou zcela nebo částečně financována z tohoto programu, včetně zprostředkovatelů, obsahovat evropský symbol (vlajku) spojený s větou, která uznává podporu získanou v rámci tohoto programu. [pozm. návrh 25]

(26)

Politické cíle tohoto programu budou rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU. Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky fondu InvestEU by měl mít centrální zastřešující místo, které by poskytovalo informace o programu v každém členském státě, aby se zvýšila dostupnost finančních prostředků pro malé a střední podniky a informovanost o nich. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a měla by jednoznačně skýtat adicionalitu a zvyšovat součinnost s dalšími evropskými programy . Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. [pozm. návrh 26]

(26a)

Opatření podporovaná z fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členských států by neměla zdvojovat soukromé investice nebo je nahrazovat ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, ale s odkazem na stávající místní veřejné a soukromé systémy pro záruky podporovat jejich propojení s těmito systémy, a to s hlavním cílem posílit a rozšířit skutečný přínos pro konečné příjemce (kterými jsou malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES  (12) ) za účelem dosažení skutečné adicionality opatření. [pozm. návrh 27]

(26b)

Kromě přístupu k finančním prostředkům je také zásadní přístup k dovednostem, včetně manažerských dovedností a znalostí, které jsou pro malé a střední podniky klíčovými faktory pro přístup ke stávajícím finančním prostředkům, inovacím, konkurenceschopnosti a růstu. Poskytování finančních nástrojů, tak jak je koncipováno v rámci fondu InvestEU, by proto mělo být doprovázeno rozvojem vhodných systémů osobního vedení a poskytováním obchodních služeb založených na znalostech. [pozm. návrh 28]

(27)

Program by měl zajistit účinnou podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu, poskytovat jim pomoc počínaje přípravou projektů přes komercializaci a přístup na trh až po podněcování k vytváření podnikových sítí . Měl by vycházet z jedinečných poznatků a odborných znalostí shromážděných s ohledem na malé a střední podniky a průmyslová hospodářská a podnikatelská odvětví a z dlouholetých zkušeností s prací s evropskými, vnitrostátními a regionálními zúčastněnými stranami. Tato podpora by měla vycházet z úspěšných zkušeností sítě Enterprise Europe Network jakožto jediného kontaktního místa, jež má zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvíjet jejich podnikání na jednotném trhu i na jiných trzích. Síť hodlá nadále poskytovat služby jménem ostatních programů Unie, jmenovitě programu Horizont 2020, za použití finančních zdrojů těchto programů. Systém Měla by podporovat také větší zapojení organizací zastupujících malé a střední podniky do rozvoje iniciativ týkajících se politiky jednotného trhu, jako jsou veřejné zakázky, procesy normalizace a režimy ochrany duševního vlastnictví. Síť by měla také zvýšit počet opatření a poskytovat cílenější poradenství malým a středním podnikům při přípravě projektů a podpoře sítí a technologického a organizačního přechodu. Síť by měla také zlepšit spolupráci a úzký kontakt s dalšími poradenskými centry zřízenými v rámci digitálního programu a fondu InvestEU, pokud jde o přístup k financím. Opatření pro malé a střední podniky v síti by se měla soustředit také na poskytování kvalitních služeb po celé Evropě a věnovat zvláštní pozornost oblastem činností a zeměpisným částem Unie, v nichž se sítě a zprostředkující subjekty nesetkávají s očekávanými výsledky. Úspěšný systém školení pro nové podnikatele (Erasmus pro mladé podnikatele) by měl také zůstat nástrojem, který dá novým nebo potenciálním podnikatelům příležitost získat podnikatelské a manažerské zkušenosti od zkušených podnikatelů z jiné země, čímž jim umožní rozvíjet jejich podnikatelský talent. Program by měl usilovat o další růst a rozšiřování svého zeměpisného rozšiřovat své zeměpisné pokrytí, a nabízet tak podnikatelům širší škálu příležitostí k výměně zkušeností, čímž se případně zajistí doplňkovost s jinými iniciativami Unie. Za účelem zvýšení přidané hodnoty na základě podpory podnikatelských iniciativ by měla být zvláštní pozornost věnována podnikatelům v mikropodnicích a těm, kteří využívají alespoň některý existující program, a tam, kde se podnikatelská kultura stále drží pouze na základní úrovni a potýká se s větším počtem překážek. Mělo by být vynaloženo veškeré úsilí o dosažení přiměřeně zeměpisně vyváženého rozdělování finančních prostředků. [pozm. návrh 29]

(27a)

Mělo by vynaloženo větší úsilí ke snížení administrativní zátěže a zvýšení dostupnosti programů s cílem snížit náklady malých a středních podniků a mikropodniků v důsledku složitého procesu podávání žádostí a požadavků na účast. Členské státy by rovněž měly zvážit vytvoření jednotného informačního místa pro podniky, které mají zájem využívat fondy Unie, jež by fungovalo jako jednotné kontaktní místo. Postup hodnocení by měl být co nejjednodušší a nejrychlejší, aby bylo možné včas využívat výhody, které program nabízí. [pozm. návrh 30]

(28)

Klastry jsou považovány za strategický nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a rozšiřování malých a středních podniků, neboť nabízejí příznivé podnikatelské prostředí, zvyšují udržitelný rozvoj průmyslu a služeb a posilují hospodářský rozvoj regionů tím, že vytvářejí kvalitní pracovní místa . Společné klastrové iniciativy by měly dosáhnout kritického množství k urychlení růstu malých a středních podniků. Propojením specializovaných ekosystémů klastry vytvářejí nové obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a lépe je integrují do evropských a globálních strategických hodnotových řetězců. Je třeba podporovat rozvoj nadnárodních strategií partnerství, jakož i provádění společných činností podporovaných Evropskou platformou spolupráce mezi klastry. Vytváření udržitelných partnerství by mělo být podporováno pomocí pokračujícího financování v případě, že se dosáhne milníků výkonnosti a účasti. Prostřednictvím klastrových organizací by ve prospěch malých a středních podniků měla být poskytována přímá podpora na zavádění moderních technologií, nových obchodních modelů, nízkouhlíkových řešení a řešení účinněji využívajících zdroje, zavádění kreativní činnosti, design, rozšiřování dovedností, získávání talentovaných lidí, zrychlení podnikání a internacionalizaci. Ostatní specializované subjekty na podporu malých a středních podniků by měly být zapojeny do usnadnění průmyslové transformace a provádění strategií inteligentní specializace. Program by měl tudíž přispívat k růstu udržitelnému hospodářskému rozvoji a vytvářet propojení s centry a investicemi Unie, jež podporují (digitální) inovace a jsou prováděny v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa. Lze také prozkoumat součinnost s programem Erasmus. [pozm. návrh 31]

(28a)

Tento program by mohl pomoci budovat a/nebo zlepšit vztah mezi mikropodniky, malými a středními podniky a středními podniky a vysokými školami, výzkumnými středisky a dalšími institucemi, které jsou zapojeny do vytváření a šíření znalostí. Tento vztah by mohl pomoci zlepšit schopnost podniků řešit strategický výzvy, které před ně staví nový mezinárodní kontext. [pozm. návrh 32]

(28b)

Malé a střední podniky se kvůli své menší velikosti potýkají se specifickými překážkami růstu a mají značné potíže rozrůstat se a rozšiřovat některé své obchodní činnosti. Unie poskytovala podporu na rozšíření činností, které se zaměřují na inovace v oblasti výzkumu, zejména prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky a v poslední době i pilotního projektu Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont 2020. Na základě pracovních metod a zkušeností s nástrojem pro malé a střední podniky by měl program pro jednotný trh rovněž poskytovat podporu pro rozšíření činností malých a středních podniků, které doplňují novou Evropskou radu pro inovace, se zvláštním zaměřením na průlomové inovace v rámci programu Horizont Evropa. Rozšíření opatření pro malé a střední podniky v rámci tohoto programu by se mělo zaměřit například na pomoc malým a středním podnikům prostřednictvím komercializace, internacionalizace a tržních příležitostí. [pozm. návrh 33]

(29)

Kreativita a inovace, technologická a organizační transformace, větší udržitelnost, pokud jde o výrobní postupy, zejména větší účinnost z hlediska využívání zdrojů a energie, mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslových hodnotových řetězců Unie. Představují katalyzátor modernizace průmyslu obchodního a průmyslového odvětví a přispívají k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Nicméně jejich využívání ze strany malých a středních podniků stále zaostává. Program by měl proto podporovat cílené akce, sítě a partnerství zaměřené na inovace, které jsou založeny na kreativitě, v celém průmyslovém hodnotovém řetězci. [pozm. návrh 34]

(29a)

Při vědomí toho, že nástroj programu Horizont 2020 pro malé a střední podniky byl pro podnikatele mimořádně úspěšný – a to pro granty fáze 1 i fáze 2 –, pokud jde o dosahování pokroku, jejich nové obchodní myšlenky i testování a vývoj prototypu. Ačkoli je proces výběru již velmi přísný, stále nemůže být mnoho velmi dobrých projektů financováno kvůli omezeným finančním zdrojům. Realizace v rámci Agentury pro malé a střední podniky (EASME) fungovala velmi efektivně. I když je tento program zaměřen na projekty zaměřené na projekty špičkové technologie, měl by rozšířit tuto metodiku na všechny typy rozšiřujících se malých a středních podniků. [pozm. návrh 35]

(29b)

Opatření pro malé a střední podniky by se měla zaměřit také na odvětví, pro něž je typický výrazný růst a sociální potenciál a mají vysoký podíl malých a středních podniků. Cestovní ruch je takovým specifickým odvětvím unijního hospodářství, které významně přispívá k HDP EU a v němž působí především malé a střední podniky. Unie by měla nadále zvyšovat opatření podporující specifické rysy tohoto odvětví. [pozm. návrh 36]

(30)

Evropské normy hrají na vnitřním trhu důležitou úlohu. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Jsou též důležitým nástrojem pro podporu právních předpisů a politik Unie v řadě klíčových oblastí, jako je energetika transformace energetiky , změna klimatu a ochrana životního prostředí , informační a komunikační technologie, udržitelné využívání a recyklace zdrojů, inovace, bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, bezpečnost a pracovní podmínky zaměstnanců a stárnoucí obyvatelstvo, a tím představují pozitivní přínos pro společnost jako celek. Zkušenosti však ukázaly, že je třeba vypracovávat normy rychleji a včasněji a je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zapojit všechny relevantní zúčastněné strany, včetně těch, které zastupující spotřebitele. [pozm. návrh 37]

(31)

Činnosti v oblasti evropské normalizace se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (13) a jsou prováděny prostřednictvím dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je stěžejní pro dosažení cílů stanovených v uvedeném nařízení i v obecných a odvětvových politikách Unie v oblasti normalizace.

(32)

Pro vnitřní trh, efektivní fungování kapitálových finančních trhů, jakož i pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu bankovní unie a unie kapitálových trhů je nezbytný řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví. [pozm. návrh 38]

(33)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (14) mají být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy, jakož i související výklady Výboru pro interpretace IFRS, začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují kritéria stanovená v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (15), a jsou v souladu s evropským veřejným zájmem. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Standardy IFRS hrají tudíž pro fungování vnitřního trhu významnou úlohu, a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu vypracovávání a schvalování IFRS byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh. Je tedy důležité vytvořit vhodné mechanismy financování nadace IFRS.

(34)

S přihlédnutím k roli Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva a politiky Unie, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je též nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování EFRAG, a přispěla tak na její financování. Odborná práce EFRAG by měla být zaměřena na odborné poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i na vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, i evropského veřejného zájmu, jak stanoví nařízení (ES) č. 1606/2002, a měl by být zohledněn dopad IFRS na finanční stabilitu a hospodářství. V rámci Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) by mělo být zřízeno evropské středisko pro podnikové výkaznictví, které by mělo podporovat inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky. V rámci tohoto fóra mohou společnosti a investoři sdílet osvědčené postupy, které se týkají zejména podávání nefinančních zpráv a zpráv o udržitelnosti.

(35)

Pokud jde o oblast povinných auditů, v roce 2005 byla Monitorovací skupinou, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), zřízena Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou PIOB je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti IFAC v oblasti veřejného zájmu. Standardy ISA je možné přijmout pro účely jejich uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že byly vypracovány náležitým a průhledným způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (16). S ohledem na zavedení standardů ISA v Unii a na klíčový význam PIOB pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES, je tedy důležité zajistit vhodné mechanismy financování PIOB.

(36)

Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, k posilování postavení spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané, pokud vystupují jako spotřebitelé, mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních opatření zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů. Unie musí též zajistit řádné a jednotné vymáhání právních předpisů o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků v praxi a pro podniky rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Kromě toho je nutné posílit postavení spotřebitelů, podpořit je a pomáhat jim, aby činili udržitelná a informovaná rozhodnutí, čímž se přispěje k udržitelnému oběhovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje. [pozm. návrh 39]

(37)

Program by měl mít za cíl zvyšovat informovanost spotřebitelů, podniků, občanské společnosti a orgánů o právních předpisech Unie o ochraně spotřebitele a bezpečnosti a posilovat postavení spotřebitelů a organizací, jež je zastupují, na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a to zejména podporou Evropské organizace spotřebitelů (Bureau Européen des Unions de Consommateurs, BEUC), která je uznávanou nevládní organizací s dlouholetou tradicí zastupující zájmy spotřebitelů v souvislosti se všemi příslušnými politikami Unie, a Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), která zastupuje zájmy spotřebitelů v souvislosti s otázkami normalizace. Tím by měla být věnována zvláštní pozornost novým potřebám trhu, pokud jde o podporu udržitelné spotřeby a  zejména opatření k řešení problému plánovaného zastarávání výrobků, prevenci zranitelnosti i problémy, které přináší digitalizace hospodářství, propojené výrobky, internet věcí, umělá inteligence a používání algoritmů nebo vývoj nových vzorců spotřeby a obchodních modelů, jako je ekonomika sdílení a sociální podnikání . Program by měl podporovat shromažďování příslušných informací o trzích, včetně opatření ke zlepšení sledovatelnosti výrobků v celém dodavatelském řetězci, normách kvality v celé Unii a řešení problému dvojí kvality výrobků, politických výzvách, nových problémech a chováních, jakož i zveřejňování spotřebitelských srovnávacích přehledů Unie. [pozm. návrh 40]

(38)

Program by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány – včetně orgánů odpovědných za monitorování bezpečnosti výrobků –, které spolupracují zejména prostřednictvím systému Unie pro rychlé varování před nebezpečnými výrobky. Měl by rovněž podpořit prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (17) a nařízení (ES) č. 765/2008, co se týče ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, jakož i síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány ve třetích zemích a v Unii. Program by měl též zajistit všem spotřebitelům a obchodníkům přístup ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o možnostech nápravy postupu, jak se připojit k žalobám na odškodnění, za co nejnižších nákladů . [pozm. návrh 41]

(39)

Síť Program by měl rovněž podporovat síť evropských spotřebitelských center , která pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v EHP, a to jak on-line, tak při cestování. Tato silná síť zahrnující třicet center, která je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již déle než deset let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 100 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa pro právní předpisy upravující vnitřní trh, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (18); z hodnocení této sítě vyplynulo, že je důležité, aby zůstala nadále v provozu. Síť evropských spotřebitelských center může být také důležitým zdrojem informací o výzvách a problémech, s nimiž se spotřebitelé potýkají na místní úrovni a které jsou významné z hlediska tvorby politik Unie a ochrany zájmů spotřebitelů. Program by proto měl umožňovat budování a posilování součinnosti mezi zastupováním spotřebitelů na místní úrovni a na úrovni Unie s cílem posílit prosazování zájmů spotřebitelů. Síť rovněž hodlá uzavřít dohody o vzájemnosti s podobnými subjekty v třetích zemích. [pozm. návrh 42]

(40)

Kontrola účelnosti spotřebitelského a marketingového práva EU, kterou provedla Komise v květnu 2017, ukázala, že je potřeba lépe prosazovat pravidla a usnadňovat nápravu v případech, kdy jsou spotřebitelé nedodržením spotřebitelského práva poškozeni. Na základě toho Komise v dubnu 2018 přijala „novou politiku pro spotřebitele“ s cílem zajistit mimo jiné rovné zacházení se spotřebiteli na celém vnitřním trhu, pokud jde o  přeshraniční případy, jako je prodej nevyhovujících výrobků v odvětví motorových vozidel, dvojí normy kvality výrobků nebo problémy cestujících, kteří uvízli na letišti v důsledku zrušení velkého počtu letů , posílení kapacit členských států pro prosazování právních předpisů, zvýšení bezpečnosti výrobků, posílení mezinárodní spolupráce a nové možnosti nápravy, zejména prostřednictvím žalob podaných v zastoupení kvalifikovanými subjekty. Program by měl mít za cíl podporu spotřebitelské politiky pomocí zvyšování informovanosti a získávání znalostí, budování kapacit a výměny osvědčených postupů organizací spotřebitelů a orgánů odpovědných za ochranu spotřebitele, vytváření sítí a rozvoje průzkumu trhu, posilování vědomostní základny obsahující informace o fungování vnitřního trhu mimo jiné pro spotřebitele, informační systémy a komunikační nástroje. [pozm. návrh 43]

(41)

Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním finančních trhů, finančních služeb a měli by proto obdržet další informace o relevantních právech, rizicích a přínosech . Tyto trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a ostatním koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Je důležité zlepšit Program by měl přispět ke zlepšení jejich schopnost schopnosti podílet se na tvorbě politiky, pro mj. prostřednictvím vytváření a šíření jasných, úplných a uživatelsky vstřícných informací o produktech uváděných na finanční sektor trhy . [pozm. návrh 44]

(42)

Program by měl proto nadále podporovat zvláštní činnosti zahrnuté do oblasti působnosti programu budování kapacit na období 2017–2020 na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 (19); program navazoval na pilotní program a na přípravnou akci z let 2012–2017. Je to nutné proto, aby se tvůrcům politik poskytly názory jiných zúčastněných stran než odborníků finančního sektoru a zajistilo se lepší zastoupení zájmů spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. Výsledkem by měla být lepší V zájmu vymezení problematických bodů relevantních pro tvorbu politik Unie a pro zajištění zájmů spotřebitelů v oblasti finančních služeb by měl program průběžně rozvíjet svou metodiku a osvědčené postupy ohledně toho, jak zvýšit zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb. To by mělo zlepšit politická opatření v oblasti finančních služeb, a to zejména díky tomu, že veřejnost lépe porozumí otázkám, které se v oblasti regulace finančního sektoru řeší, a že získá větší finanční gramotnost. Veřejné zdroje tohoto programu by se měly soustředit na to, co je zásadně důležité pro koncové uživatele, a vyvarovat se jakékoli formy přímé nebo nepřímé finanční podpory komerčních aktivit navržených soukromými finančními subjekty. [pozm. návrh 45]

(43)

V rámci pilotního projektu v letech 2012 až 2013 a přípravné akce v letech 2014 až 2016 Komise udělila granty dvěma organizacím na základě roční otevřené výzvy k podávání návrhů. Jedná se o organizaci Finance Watch, která byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, a Better Finance, která vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 reorganizovány a přejmenovány. Program budování kapacit zavedený nařízením (EU) 2017/826 uvádí tytéž dvě organizace jako jediné příjemce. Je proto nezbytné, aby tyto organizace byly v rámci programu nadále spolufinancovány. Toto financování by mělo nicméně podléhat přezkumu. V této souvislosti je třeba připomenout, že pokud dojde k prodloužení programu budování kapacit a odpovídajícího financování i na období po roce 2020 a pokud se objeví další potenciální příjemci, měla by být výzva k účasti otevřena i jakýmkoli jiným organizacím, které splňují kritéria a přispívají k naplňování cílů programu v souladu s nařízením (EU) 2017/826. [pozm. návrh 46]

(44)

Aby bylo možné chránit spotřebitele a aby vnitřní trh mohl účinně a bezproblémově fungovat, je nezbytné dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví v rámci potravinového celého dodavatelského řetězce potravin a krmiv . Bezpečný a udržitelný zemědělský a potravinový řetězec je nutným předpokladem pro společnost i pro vnitřní trh. Jak ukázaly nedávné incidenty, například nakažení vajec fipronilem v roce 2017 a skandál s koňským masem v roce 2013, přeshraniční zdravotní krize , například influenza ptáků nebo africký mor prasat, a skandály s potravinami narušují fungování vnitřního trhu tím, že omezují pohyb osob a zboží a nepříznivě ovlivňují výrobu. Je nanejvýš důležité předcházet přeshraničním zdravotním krizím a skandálům s potravinami. Program by proto měl podporovat konkrétní opatření, například zavádění mimořádných opatření v případě krizových situací a nepředvídatelných událostí postihujících zdraví zvířat a rostlin, a to vytvořením mechanismu pro přímý přístup k rezervě na pomoc při mimořádných událostech, s cílem řešit tyto mimořádné situace rychleji, účinněji a účelněji. [pozm. návrh 47]

(45)

Obecným cílem práva Unie v oblasti potravinového řetězce je přispět k vysoké úrovni zaručit vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, podporovat zlepšování životních podmínek zvířat, přispívat k vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí, včetně zachování biologické rozmanitosti, a zároveň zlepšovat udržitelnost výroby potravin a krmiv v Evropě, omezit plýtvání potravinami, zpřísňovat normy kvality v celé Unii, posilovat konkurenceschopnost potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a podporovat tvorbu pracovních míst. [pozm. návrh 48]

(46)

S ohledem na specifickou povahu opatření týkajících se vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci musí toto nařízení stanovit zvláštní kritéria způsobilosti týkající se poskytování grantů a využívání zadávání veřejných zakázek. A sice, odchylně od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046  (20) (dále jen „finanční nařízení“) a jako výjimka ze zásady zákazu retroaktivity by měly být náklady na mimořádná opatření – vzhledem k jejich naléhavé a nepředvídatelné povaze – způsobilé a měly by zahrnovat rovněž náklady, které vznikly v důsledku podezření na výskyt nákazy nebo škodlivého organismu, pokud byl uvedený výskyt následně potvrzen a Komisi oznámen. Poté, co členské státy podepsaly právní závazky a co Komise posoudila žádosti o platbu, které jí členské státy předložily, by Komise měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a proplatit způsobilé výdaje. Způsobilé by měly být rovněž náklady na ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status v Unii v důsledku výskytu nebo vývoje – na území třetí země, členského státu nebo v zámořských zemích a územích – některé z nákaz zvířat a zoonóz, jakož i na ochranná opatření či jiné příslušné činnosti prováděné na podporu rostlinolékařského stavu v Unii. [pozm. návrh 49]

(47)

Úřední Vzhledem k tomu, že potravinový řetězec je stále více globalizovaný, jsou úřední kontroly prováděné členskými státy jsou nezbytným nástrojem k ověření a monitorování uplatňování, dodržování a prosazování příslušných požadavků Unie , zvláště pokud jde o produkty dovážené z třetích zemí . Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti pro člověka, zvířata a rostliny v potravinovém řetězci i pro důvěru spotřebitelů, při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být dostupný zejména pro referenční laboratoře Unie s cílem pomoci jim uhradit náklady vyplývající z provádění pracovních programů, které byly schváleny Komisí. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi práva Unie, měla by Unie přispět na jejich vyškolení, jakož i na relevantní výměnné programy organizované příslušnými orgány. [pozm. návrh 50]

(48)

Pro rozhodování na základě důkazů je zásadní disponovat vysoce kvalitní evropskou statistikou, která byla vyvíjena, vypracována a šířena v rámci evropského statistického programu. Evropská statistika by měla být včas k dispozici a měla by přispívat k provádění politik Unie, jak je zakotveno ve Smlouvě o fungování EU, zejména pokud jde o posílenou a integrovanou správu ekonomických záležitostí, sociální, ekonomickou a územní soudržnost, udržitelný rozvoj, zemědělskou politiku, sociální rozměr Evropy a globalizaci.

(49)

Evropská statistika je nezbytná pro rozhodování Unie a pro měření výkonnosti a dopadu iniciativ Unie. Je tudíž třeba zajistit, aby byla evropská statistika nadále poskytována a vyvíjena – za použití celounijního přístupu přesahujícího hledisko vnitřního trhu –, a byly tak pokryty všechny činnosti a oblasti politiky Unie a podniky a občané mohli přijímat informovaná rozhodnutí.

(50)

Vzhledem k horizontální povaze evropského statistického programu tento program podléhá zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (21), především s ohledem na statistické zásady, fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi, sestavování a provádění programů statistických činností.

(51)

Program byl v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 předložen Výboru pro Evropský statistický systém k předběžnému přezkoumání a měl by být prováděn způsobem, který zajistí účinný parlamentní dohled . [pozm. návrh 51]

(52)

Unie a členské státy jsou odhodlány provádět Agendu dosáhnout čelní pozice při provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Tím, že Unie a členské státy budou k realizaci agendy 2030 přispívat, podpoří silnější, udržitelnější, inkluzivnější, bezpečnější a více prosperující Evropu. K provádění agendy 2030 by měl program přispět mimo jiné tím, že dosáhne vytvoří rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelného rozvoje , že za tím účelem poskytne jasný a viditelný závazek v nařízení o víceletém finančním rámci a že do něj budou začleněny cíle udržitelného rozvoje, jak požadoval Evropský parlament v usneseních ze dne 14. března a 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 . [pozm. návrh 52]

(53)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje OSN by měl tento program přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(54)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [aktualizovat odkaz dle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (22)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(55)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví pro oblasti zahrnuté v programu spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit možnost, aby se programu účastnily další země, včetně zemí sousedících s Unií a zemí, které žádají o členství v Evropské unii, kandidátů na členství nebo zemí, které k Unii přistupují. Navíc v oblasti evropské statistiky by program měl být otevřen Švýcarsku v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (23).

(56)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(57)

Na tento program se vztahuje finanční nařízení. Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen a zadávání veřejných zakázek.

(58)

Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci tohoto programu mají za cíl posílit zejména dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti , ochrany spotřebitelů či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, jako jsou činnosti v oblasti normalizace , dohledu nad trhem , regulace potravinového řetězce a evropské statistiky. [pozm. návrh 53]

(59)

Je nezbytné upřesnit určité kategorie subjektů způsobilých pro financování i subjektů, které by měly být způsobilé pro financování bez výzvy k podávání návrhů.

(60)

Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti světového hospodářství , včetně digitální ekonomiky, by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty. [pozm. návrh 54]

(61)

Je nezbytné uvést zvláštní kritéria týkající se pravidel spolufinancování a způsobilých nákladů.

(62)

V souladu se závazkem, který si Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (24), a s cílem dosáhnout soudržnosti a zjednodušení programů financování by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(63)

Tento program by měl přispět k celkové podpoře, jejímž cílem je řešení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění do vnitřního trhu, jak bylo nedávno potvrzeno ve sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (25).

(64)

Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Opatření v rámci tohoto programu by měla doplňovat opatření programů Clo a Fiscalis zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (26) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (27), která též usilují o podporu a zlepšení fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 55]

(65)

Program by měl podporovat součinnost, a doplňkovost a adicionalitu s ohledem na podporu malých a středních podniků a podnikání v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (28). Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky fondu InvestEU, jenž je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (29), navíc zajistí dluhovou a kapitálovou podporu ke zlepšení přístupu a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a mikropodniky . Program by měl rovněž usilovat o součinnost s Kosmickým programem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (30), pokud jde o podněcování malých a středních podniků, aby využívaly průlomových inovací a dalších řešení vyvinutých v rámci těchto programů. [pozm. návrh 56]

(66)

Tento program by měl podporovat součinnost s programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] (31), jehož cílem je podpora výzkumu a inovací. Mělo by se to týkat zejména doplňkovosti s opatřeními budoucí Evropské rady pro inovace ve prospěch inovativních podniků, jakož i podpory služeb pro malé a střední podniky.

(67)

Program by měl podporovat součinnost a doplňkovost s programem Digitální Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (32), jehož cílem je podpora digitalizace hospodářství a veřejného sektoru Unie a zvýšení kybernetické bezpečnosti . [pozm. návrh 57]

(68)

Program by měl navíc usilovat o součinnost s Fondem pro spravedlnost, práva a hodnoty zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (33), který má podporovat další rozvoj evropského prostoru práva v zájmu zajištění účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a který je rozhodujícím činitelem spravedlivého a nákladově efektivního evropského hospodářství.

(69)

Tento program by měl podporovat součinnost s programem Erasmus zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (34), s Fondem solidarity Evropské unie zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (35) a Evropským sociálním fondem plus zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (36) v oblasti pracovní mobility a mobility mládeže, která je pro dobře fungující vnitřní trh nezbytná.

(70)

A pokud jde o opatření v oblasti potravinového řetězce – jako jsou veterinární a fytosanitární opatření v případě krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin –, ta by mohla být doplněna tržními intervencemi zahrnutými do programů Unie v oblasti společné zemědělské politiky zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] (37).

(71)

Opatření programu by měla být případně využívána k tomu, aby mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a úměrným způsobem řešila řešit selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. [pozm. návrh 58]

(72)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů pro provádění opatření, jež přispívají k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (38). [pozm. návrh 59]

(73)

Druhy Typy financování a způsoby metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména evropské přidané hodnotě, k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 60]

(74)

Aby bylo zajištěno pravidelné monitorování a podávání zpráv o dosaženém pokroku a o účinnosti a efektivnosti programu , měl by být již od samého počátku zaveden vhodný rámec pro monitorování opatření a výsledků programu. Monitorování a podávání zpráv by mělo být založeno na ukazatelích měřících účinky opatření v rámci programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám. [pozm. návrh 61]

(75)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (39) existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky by mohly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu. Komise by měla vypracovat průběžnou hodnotící zprávu o míře dosažení cílů opatření podporovaných v rámci tohoto programu, o výsledcích a dopadech, efektivitě využívání zdrojů a o unijní přidané hodnotě a závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějším dopadu programu, výsledcích a udržitelnosti opatření a součinnosti s jinými programy. [pozm. návrh 62]

(75a)

S cílem doplnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijímání pracovního programu či programů. [pozm. návrh 63]

(76)

Seznam Otevřený seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování podle mimořádných opatření a pro financování podle programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, by měl být stanoven na základě nákaz zvířat podle kapitoly 2 části I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (40), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (41) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (42). [pozm. návrh 64]

(77)

S cílem zohlednit situace způsobené nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo nový vědecký nebo epizootologický vývoj, jakož i nákazy zvířat, které by mohly představovat novou hrozbu pro Unii, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu nákaz zvířat a zoonóz. Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku programu při dosahování jeho cílů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přezkum nebo doplnění ukazatelů k měření dosažení specifických cílů, považuje-li se to za nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zřízení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Konzultace by měly být vedeny i se zúčastněnými stranami a se sdruženími spotřebitelů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada současně s odborníky z členských států veškeré dokumenty a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 65]

(78)

Podle [aktualizovat odkaz podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (43)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(79)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (44), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (45), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (46) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (47) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (48). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(80)

Na toto opatření v rámci tohoto programu, s výhradou specifických odchylek stanovených v tomto nařízení, by se vztahují měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním a zejména finanční nařízení, a určují zejména které stanoví postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie. [pozm. návrh 66]

(81)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (49) upravuje zpracování osobních údajů v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (50) upravuje zpracování osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány se má uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679 a  v nařízení XXX [nařízení o ochraně soukromí a elektronických komunikacích] a výměna nebo předávání informací ze strany Komise se má uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 67]

(82)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jich z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(83)

Program by měl též zajistit větší zviditelnění a soudržnost vnitřního trhu Unie, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, včetně zejména mikropodniků a malých a středních podniků, a činností v oblasti evropské statistiky mezi evropskými občany, podniky a správami. [pozm. návrh 68]

(84)

Nařízení (EU) č. 99/2013, nařízení (EU) č. 1287/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 (51), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 (52), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (53) a nařízení (EU) 2017/826 by měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(85)

Je vhodné zajistit hladký přechod bez jakéhokoli přerušení mezi programy v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků , zejména mikropodniků a malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik v oblasti finančních služeb, potravinového řetězce a evropské statistiky zavedenými nařízením (EU) č. 1287/2013, nařízením (EU) č. 254/2014, nařízením (EU) 2017/826, nařízením (EU) č. 258/2014, nařízením (EU) č. 652/2014, nařízením (EU) č. 99/2013 a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozích programů, [pozm. návrh 69]