13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/23

—

vítá tento krok směrem k dosažení skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím takových rozpočtových návrhů, v nichž se uznává, že je důležité přidělit rozpočtu na přistěhovalectví, azyl a bezpečnost nezbytné prostředky;

—

potvrzuje, že navrhované změny budou významné pro místní a regionální orgány, protože budou mít přímý dopad na jejich povinnosti a na každodenní život lidí, kteří žijí v Evropské unii;

—

zdůrazňuje, že je důležité reagovat na bezpečnostní otázky, které vyvstávají ze zvýšené globální mobility, a to v kontextu univerzální ochrany základních práv a svobod;

—

vítá zaměření na flexibilitu a dosahování výsledků a vyzdvihuje skutečnost, že to vyžaduje dobré plánování i účast a odpovědnost všech zainteresovaných stran. Zdůrazňuje proto, že je třeba už od přípravné fáze zapojit místní a regionální orgány a další zainteresované strany, jako jsou specializované mezinárodní organizace, občanská společnost a sami příjemci, protože programy a projekty často realizují tyto subjekty;

—

domnívá se, že navrhované reformy ohromně zlepšují přístup k finančním prostředkům. Vybízí ale k dalšímu propracování mechanismů pro šíření informací o možnostech financování. Ve větších zemích by šlo využít místní a regionální orgány k tomu, aby organizovaly regionální a místní konzultace, které by umožnily účast těm organizacím a zainteresovaným stranám, které vyvíjejí svou činnost daleko od velkých měst.

Zpravodaj

pan Samuel AZZOPARDI (MT/ELS), starosta obce Victoria, Gozo

Odkazy

1.

vítá tento krok směrem k dosažení skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím takových rozpočtových návrhů, v nichž se uznává, že je důležité přidělit rozpočtu na přistěhovalectví, azyl a bezpečnost nezbytné prostředky (1);

2.

podporuje zjednodušení stávajících nástrojů tím, že se sloučí do dvou fondů;

3.

potvrzuje, že navrhované změny budou významné pro místní a regionální orgány, protože budou mít přímý dopad na jejich povinnosti a na každodenní život lidí, kteří žijí v Evropské unii;

4.

zdůrazňuje, že je důležité reagovat na bezpečnostní otázky, které vyvstávají ze zvýšené globální mobility, a to v kontextu univerzální ochrany základních práv a svobod;

5.

podtrhuje, že toho lze dosáhnout prostřednictvím uplatňování soudržných nástrojů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, založených na respektování lidských práv, solidaritě a odpovědnosti se zvláštní pozorností věnovanou rovnosti mužů a žen a zákazu diskriminace (2);

6.

domnívá se, že je třeba nalézt rovnováhu mezi částí výdajů související s bezpečností a hranicemi a výdaji v takových oblastech, jako je integrace migrantů a podmínky přijímání u žadatelů o azyl;

7.

podporuje vytvoření rozpočtu založeného na potřebách, který napomůže rozvoji součinnosti mezi finančními nástroji EU, zejména mezi strukturálními fondy a fondy v oblasti vnitřních věcí. Rozpočet Unie by měl oblasti vnitřních věcí přidělovat dostatečné prostředky, a to jak prostřednictvím strukturálních fondů, tak prostřednictvím specializovaných nástrojů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva;

8.

poukazuje na to, že odstranění možnosti doplňkového využívání jiných nástrojů Unie a Společenství v důsledku zrušení rozhodnutí Rady 2007/125/SVV značně omezuje požadovanou flexibilitu při využívání finančních nástrojů a ohrožuje plynulý další rozvoj přeshraničních projektů na úrovni států v oblasti vnitřní bezpečnosti, jež byly doposud podporovány v rámci cíle 3 financovaného z EFRR. Z tohoto důvodu se vyslovuje pro to, aby byla zachována doplňkovost nástrojů Společenství;

9.

poukazuje na to, že při řízení rozpočtu a finančních nástrojů je potřebná určitá míra flexibility, aby bylo možné provést skutečný přezkum v polovině období v souladu s vytyčenými politickými prioritami. Zdůrazňuje však, že tato flexibilita musí být vyvinuta tak, aby existovala vedle spravedlivého přidělování prostředků;

10.

vítá takovou přistěhovaleckou politiku, která začíná v zemích původu a bere ohled na požadavky evropského trhu páce a demografické změny a vytváří tak systém, z něhož mají prospěch všechny strany, včetně zemí původu, jež často přijímají platby z EU (3);

11.

zdůrazňuje, že k tomu, aby se dalo dosáhnout lepší koordinace mezi členskými státy ohledně řízení vnějších hranic Unie, je nutná intenzivní spolupráce na úrovni EU, stejně jako posun směrem k společnému evropskému azylovému systému;

12.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby bylo využívání rozpočtových prostředků transparentní a aby byly návrhy, projekty a dosažené výsledky viditelné, snadno přístupné a pochopitelné po obyčejné občany;

13.

vítá zaměření na flexibilitu a dosahování výsledků a vyzdvihuje skutečnost, že to vyžaduje dobré plánování i účast a odpovědnost všech zainteresovaných stran. Zdůrazňuje proto, že je třeba už od přípravné fáze zapojit místní a regionální orgány a další zainteresované strany, jako jsou specializované mezinárodní organizace, občanská společnost a sami příjemci, protože programy a projekty často realizují tyto subjekty;

14.

vyzdvihuje, že je potřeba nezávislé monitorování a hodnocení, aby bylo zajištěno efektivní využívání finančních prostředků a intenzivní řízení ze strany provádějících organizací. To by mohlo být pobídkou ke zlepšení institucionální výkonnosti. Za spoluúčasti všech stran by se měly vybrat kvalitativní i kvantitativní ukazatele. Výbor poukazuje na to, že některé kvalitativní ukazatele mohou být účinné i nákladově efektivní. Výbor také žádá, aby Evropská komise a Parlament měly nad fondy větší dohled a mohly tak napomoci k zajištění nezávislého prvku monitorování a hodnocení;

15.

domnívá se, že navrhované reformy ohromně zlepšují přístup k finančním prostředkům. Vybízí ale k dalšímu propracování mechanismů pro šíření informací o možnostech financování. Ve větších zemích by šlo využít místní a regionální orgány k tomu, aby organizovaly regionální a místní konzultace, které by umožnily účast těm organizacím a zainteresovaným stranám, které vyvíjejí svou činnost daleko od velkých měst;

16.

poukazuje na to, že třebaže mají navrhované reformy pozitivní aspekty, jako je zjednodušení a flexibilita, přinášejí zároveň nejistotu ohledně rozdělování prostředků mezi jednotlivá odvětví a témata. Zdůrazňuje proto, že je potřeba přidělovat prostředky podle potřeb tak, že se bude vycházet z důkladné analýzy potřeb a priority se budou řadit podle přístupu založeného na právech. Toho lze dosáhnout prostřednictvím mechanismů a pojistek zavedených k tomu, aby zaručovaly efektivní prioritizaci, včetně účasti místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran na vypracovávání vnitrostátních strategií;

17.

podtrhuje, že prostředky je zapotřebí rozdělovat rovnoměrně podle institucionální kapacity a návrhů projektů a nesoustřeďovat finanční prostředky jen na několik příjemců;

18.

v případě, že se financí nedostává, by měly podle jeho názoru dostat přednost prostředky, které jsou určené na ochranu základních lidských práv a svobod, včetně těch, které se věnují základní životní úrovni, otázkám rovnosti žen a mužů a právu na azyl, a dále prostředky, které jdou na budování kapacit místních a regionálních orgánů s cílem řídit migrační toky;

19.

zdůrazňuje, že pro dosažení skutečných výsledků je důležité zaujmout participativní přístup, a podporuje návrhy, které členským státům ukládají povinnost navazovat za účelem vypracování, provádění a monitorování vnitrostátních programů partnerství se všemi dotčenými veřejnoprávními orgány a příslušnými zainteresovanými stranami, včetně občanské společnosti a mezinárodních organizací;

20.

naléhavě proto žádá, aby bylo partnerství zainteresovaných stran posíleno a aby bylo stanoveno jako povinné. Upozorňuje na to, že je možné, že současný návrh nařízení o obecných ustanoveních (4) nestanoví účast dostatečně závazným způsobem. Ačkoli mechanismy koordinace jsou stanoveny jako povinné, v ostatních oblastech panuje velká možnost uvážení, zda se smysluplné partnerství vlastně uskuteční, nebo nikoli;

21.

domnívá se, že možná není nejvhodnější jmenovat jediný odpovědný orgán ke všem činnostem podporovaným fondy, navzdory zjednodušení, jež by to mohlo přinést. K zajištění spravedlnosti v rozhodnutích je třeba zavést transparentnost a kontrolní mechanismy. Obává se, že může dojít k tomu, že z právních důvodů nebude možné, aby pověřený orgán pracoval pod dohledem vnitrostátního odpovědného orgánu. Navrhuje proto, aby byla nařízení dostatečně flexibilní, aby zohledňovala všechny vnitrostátní předpisy, které v EU platí, a nenutila členské státy k tomu, aby měnily své ústavní struktury, pokud lze cílů stejně dobře dosáhnout partnerským přístupem;

22.

vítá kroky směrem ke společnému evropskému azylovému systému, ale zároveň zdůrazňuje, že jeho cílem musí být dosáhnout takových standardů, jaké platí v lepších systémech a strukturách, nikoli aby vedl ke všeobecnému poklesu kvality v důsledku sladění se slabšími systémy;

23.

byl by rád, aby se jasněji stanovilo, zda bude společný evropský azylový systém využívat pouze prostředky, které mu budou přímo přiděleny, či zda bude také moci mít přístup k fondům v oblasti vnitřních věcí;

24.

bere na vědomí a schvaluje uznání, jakého se dostává významu místních a regionálních orgánů v přijímacích a azylových systémech, stejně jako při integraci státních příslušníků třetích zemí a legálních migrantů;

25.

chválí myšlenku zaměřit se na nejzranitelnější osoby včetně obětí obchodování s lidmi;

26.

upozorňuje, že integrace se musí zaměřovat na dlouhodobá a udržitelná opatření a že je třeba přitom mít na paměti, že je to dvoustranný proces, v němž lze činnosti zaměřovat jak na přijímající společenství, tak na společenství migrantů;

27.

navrhuje, aby fondy v oblasti vnitřních věcí podporovaly také činnosti, jež doporučuje Evropská komise, která ve druhé evropské agendě pro integraci uznává víceúrovňový přístup ke správě (5);

28.

upozorňuje na to, že postupy administrativního zajištění osob v celé EU procházejí přezkumem ze strany orgánů Evropského soudu pro lidská práva a lidskoprávních organizací a zdůrazňuje, že financování projektů spojených se zajištěním osob musí zaručovat, že jsou tyto postupy zajištění v souladu s právem EU a rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

29.

zdůrazňuje, že členům jedné rodiny, kteří jsou příjemci mezinárodní ochrany v různých členských státech, by se mělo povolit žít společně a být příjemci ochrany v tomtéž členském státě;

30.

zdůrazňuje, že evropským příhraničním regionům se musí dostat přiměřenější podpory, pokud jde o azyl a migraci, zejména ve zvláště obtížných obdobích (6);

31.

zdůrazňuje, že kritéria a mechanismy přemisťování musí být nediskriminační povahy a zaměřovat se na nejzranitelnější osoby, ale zároveň je zapotřebí mít na paměti hlediska trhu práce v EU, zejména pokud jde o osoby, které se v současnosti nacházejí v oblastech, kde je přístup na pracovní trh omezen. Neměly by se zaměřovat na upřednostňování těch, kdo mají vysokou kvalifikaci a jsou již v hostitelské zemi integrováni;

32.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány mají dobrou pozici k tomu, aby se účastnily zavádění takových mechanismů (7);

33.

je toho názoru, že solidarita při podpoře zemí, které čelí zátěži, by měla být podmíněna situací v oblasti lidských práv a respektováním unijních standardů přijímání, a tak by se měly dávat pobídky ke zlepšení;

34.

vítá zřízení programu EU pro znovuusídlení a vybízí k tomu, aby byl v partnerství mezi společným evropským azylovým systémem, vysokým komisařem OSN pro uprchlíky a nevládními organizacemi vytvořen jasný rámec, přičemž by byly zohledněny osvědčené postupy v ostatních částech světa. EU by měla jít příkladem a snažit se vymezit a poskytnout ochranu těm, na něž mezinárodní společenství nejvíce zapomíná;

35.

vyzdvihuje, že k tomu, aby se zvýšil počet míst, jež členské státy dají k dispozic ke znovuusídlení, jsou zapotřebí pobídky a informace o výhodách;

36.

zdůrazňuje, že je zapotřebí i nadále jasně odlišovat znovuusídlování ze třetích zemí a přemisťování v rámci EU i počty osob, které jsou těmto dvěma programům přiděleny;

37.

opakuje, že programy by měly fungovat zásadně jen na základě dobrovolnosti a v souladu s cíli rozvojové spolupráce a měly by vést k trvalé sociální integraci takto postižených osob (8). Návrat musí být snadno realizovatelný a zajišťovat životaschopnost návratu a také to, že nebude zahájen další migrační projekt (9). Toho by šlo dosáhnout prostřednictvím partnerství se specializovanými mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace pro migraci (IOM);

38.

poukazuje na to, že úspěšnost strategií pro navracení osob nelze uspokojivě měřit čistě kvantitativním ukazatelem počtu navrácených osob. Jako ukazatel by bylo možné zvolit počet navrácených osob v poměru k počtu případů a za zohlednění dlouhodobých kvalitativních faktorů;

39.

zdůrazňuje své vlastní klíčové zapojení do procesu zvyšování vnitřní bezpečnosti Evropy a nutnost zvyšovat kapacity místních a regionálních orgánů;

40.

zdůrazňuje, že při financování Fondu pro vnitřní bezpečnost je třeba mít na paměti nutnost investovat do dalšího výzkumu a realizovat inovace a sdílení odborných poznatků v takových oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, forenzní věda, ochrana klíčové infrastruktury a bezpečnosti ve městech, a že Evropská komise toto prosazuje v souladu s rostoucí potřebou věnovat se stále specifičtějším a komplexnějším problémům;

41.

potvrzuje význam zapojení místních a regionálních orgánů do policejní a bezpečnostní spolupráce, již lze realizovat prostřednictvím odborné přípravy, sdílením osvědčených postupů a preventivních programů i rozvojem společných nástrojů a informačních systémů a zlepšením komunikace;

42.

doporučuje, aby se posílily stávající místní a regionální sítě a aby se využívaly ve všech členských státech, či aby byly v případě potřeby zřizovány sítě nové, aby se tak usnadnila výměna osvědčených postupů, pokud jde o sociální integraci, odborné vzdělávání a porozumění násilnému extremismu vycházejícímu z obcí a městských čtvrtí. Tím by se mohla podpořit činnost, kterou vyvíjí nedávno vytvořená evropská síť proti radikalizaci;

43.

navrhuje, aby financování v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost zahrnovalo veřejnou konzultaci na místní úrovni v členských státech a dosahovalo i na ty, kdo se cítí být ze společnosti vyloučeni. To může napomoci tomu, aby vzniklo mnohostranné porozumění pocitů lidí a pojímání terorismu na místní úrovni i motivací k extremismu;

44.

vyzdvihuje význam důkladnější kontroly postupů bank a podniků, aby bylo možné identifikovat a zaměřit se na financování terorismu a organizované trestné činnosti prostřednictvím praní peněz a kombinací trestné činnosti s podniky s legitimním cílem;

45.

připomíná rovněž, že je důležité konfiskovat výnosy z trestné činnosti, což je bezpochyby důležitý způsob, jak bojovat proti jakémukoliv typu trestné činnosti obecně. Vítá tudíž skutečnost, že Evropská komise navrhuje posílení právního rámce pro konfiskaci (10);

46.

poukazuje na to, že třebaže partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou mít pozitivní dopady, privatizaci v oblasti bezpečnosti je třeba se vyhýbat;

47.

zdůrazňuje, že na kontrolu hranic je třeba přidělit odpovídající finanční prostředky (11). Zároveň soudí, že pokud jde o boj proti nelegální migraci, je diskutabilní, zda jsou masivní investice do ochrany hranic tím nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem, jak přinést dlouhodobou a smysluplnou změnu;

48.

vyzdvihuje, že je potřeba, aby byla opatření na hranicích nezávisle monitorována organizací, jako je vysoký komisař OSN pro uprchlíky, aby tak bylo zajištěno dodržování základních lidských práv včetně citlivosti k otázkám rovnosti žen a mužů;

49.

zdůrazňuje, že otázky týkající se lidských životů by měly převažovat nad všemi ostatními otázkami, a vyzývá k tomu, aby členské státy více spolupracovaly a více sdílely odpovědnost, pokud jde o zachráněné osoby, aby se tak poskytly pobídky k zachraňování. Soudí, že automatické sdílení odpovědnosti by mohlo pomoci k tomu, aby bylo na moři zachráněno více životů;

50.

vítá změny, jejichž cílem je urychlení reakcí na mimořádné situace;

51.

naléhavě vyzývá Komisi, aby se zavázala k plánování a vývoji přeshraničních operací, na nichž se budou aktivně podílet příhraniční regiony. To by regionům umožnilo podělit se o své zkušenosti s civilní ochranou a poskytnout solidní operační základnu, na níž by mohla spočívat evropská složka rychlé reakce na mimořádné situace;

52.

žádá Komisi, aby se ujala úlohy zintenzivněného přímého řízení v mimořádných situacích, aby tak byla zachována určitá úroveň dohledu, a aby pomáhala s přeshraniční koordinací;

53.

vybízí členské státy k tomu, aby k rychlé reakci na mimořádné situace zřídily víceoborové týmy, obzvláště tam, kde má mimořádná situace takové prvky, jako jsou smíšené migrační toky, kdy jsou rozhodující znalosti azylového práva a lidských práv;

54.

poukazuje na to, že některé mimořádné situace mohou být dlouhodobější, a že prostředky pro tyto situace musí být dostupné po celou dobu trvání mimořádné situace;

55.

vítá soudržnější přístup k vnitřním a vnějším aspektům řízení migrace a vnitřní bezpečnosti a upozorňuje na to, že spolupráce a dialog s třetími zeměmi jsou nezbytné jak z důvodu boje proti nedovolenému přistěhovalectví, tak kvůli podpoře přistěhovalectví dovoleného;

56.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány, jež jsou nejblíže třetím zemím nebo s nimi mají nejsilnější vazby, mohou poskytnout rozhodující vazby pro spolupráci EU s těmito zeměmi a tak zásadně přispět ke zlepšení vztahů a životních podmínek ve městech a regionech původu a v tranzitních městech a regionech (12). VR je díky své spolupráci s místními a regionálními orgány v zemích usilujících o přistoupení a sousedních zemích (např. pracovní skupiny a společné poradní výbory, CORLEAP, ARLEM) v dobré pozici k tomu, aby prosazoval cíle fondů za hranicemi EU;

57.

nevidí jasné odlišení mezi rozvojovými a nerozvojovými činnostmi, pokud jde o třetí země, a žádá soudržnost a koordinaci mezi projekty financovanými z prostředků na pomoc a rozvoj a projekty v oblasti vnitřních věcí v duchu solidarity a sdílení odpovědnosti s třetími zeměmi;

58.

žádá záruky, aby členské státy nemohly prostřednictvím vnějšího aspektu fondů v oblasti vnitřních věcí sledovat své vlastní vnitrostátní zájmy, a také mechanismy, které by zajistily transparentnost ve dvoustranné spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi.