<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-5/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CC0005</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:205">EU:C:2018:205</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>13</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>13</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta H. Saugmandsgaarda Øe – věc C‑5/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">DPAS Limited</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Henrika Saugmandsgaarda Øe</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20180321">21. března 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑5/17</HT></P><P>Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs</P><P>proti</P><P>DPAS Limited</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) [soud vyššího stupně (daňový a obchodní senát)], Spojené království]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Společný systém daně z přidané hodnoty</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2006/112/ES</KEYWORD><KEYWORD>Osvobození od daně</KEYWORD><KEYWORD>Článek 135 odst. 1 písm. d)</KEYWORD><KEYWORD>Operace týkající se plateb a převodů</KEYWORD><KEYWORD>Neexistence</KEYWORD><KEYWORD>Koncepce a provádění plánů zubní péče hrazené prostřednictvím přímého inkasa</KEYWORD><KEYWORD>Neexistence služby, která má za následek převod peněžní částky</KEYWORD><KEYWORD>Vymáhání pohledávek</KEYWORD><KEYWORD>Zásada hospodářské reality</KEYWORD><KEYWORD>Irelevantnost totožnosti formálního příjemce služby</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20161128">28. listopadu 2016</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20170106">6. ledna 2017</DATE>, Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) [soud vyššího stupně (daňový a obchodní senát), Spojené království] podal Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/112/ES (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>směrnice o DPH<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="347" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 347, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností DPAS Limited a Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs (daňová a celní správa Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>daňová správa<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) ve věci, jež se týká odmítnutí daňové správy osvobodit od daně z přidané hodnoty (DPH) službu poskytnutou společností DPAS.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>DPAS nabízí zubním lékařům plány pro poskytování zubní péče, které jsou prodávány jménem zubní ordinace, a pacientům, kteří s těmito plány souhlasí, poskytuje služby pro administraci těchto plánů. Podstatou věci v původním řízení je otázka, zda služby poskytované těmto pacientům jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>, které jsou osvobozeny od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Navrhuji Soudnímu dvoru, aby na tuto otázku odpověděl záporně, a to proto, že takové služby, jako jsou služby dotčené ve sporu v původním řízení, samy o sobě nevyvolávají změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky. V praxi má odpověď znamená, že taková služba musí být předmětem DPH.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>V kapitole 3 hlavy IX směrnice o DPH čl. 135 odst. 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Členské státy osvobodí od daně tato plnění:</P><P>[…]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>činnosti včetně sjednávání týkající se vkladových a běžných účtů, plateb, převodů, pohledávek, šeků a dalších převoditelných cenných papírů, s výjimkou vymáhání pohledávek;</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Právo Spojeného království</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 31 Value Added Tax Act 1994 (zákon z roku 1994 o dani z přidané hodnoty) stanoví, že poskytování služeb je osvobozeno od daně za předpokladu, že spadá do kategorie uvedené v příloze 9 tohoto zákona.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Tato příloha 9 mimo jiné stanoví:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Skupina 5 – FINANCE</P><P>[Od DPH se osvobozují:]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Vydání, převod nebo přijetí peněz nebo jakákoliv operace týkající se peněz, zajištění peněžní operace, nebo jakékoli směnky či příkazy k úhradě.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT>Poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti s jakoukoliv operací uvedenou [v bodě 1] (bez ohledu na to, zda jsou tyto operace nakonec provedeny či nikoliv) osobou, která jedná jako zprostředkovatel.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Vysvětlivka (1A) skupiny 5 uvádí:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Bod 1 nezahrnuje poskytnutí služeb, které slouží jako příprava pro provedení operace, která spadá do tohoto bodu.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Společnost DPAS, což je zkratka pro <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Dental Plan Administration Services<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, sestavuje a provádí plány zubní péče ve Spojeném království.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>DPAS nabízí zubním lékařům plány pro poskytování zubní péče, které jsou prodávány jménem zubní ordinace, a pacientům zubních lékařů poskytuje služby pro administraci těchto plánů. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Plán zubní péče<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> v projednávaném případě znamená ujednání mezi zubním lékařem a jeho nebo jejím pacientem či pacientkou, podle kterého se zubní lékař zavazuje k poskytování určité úrovně zubní péče, a pacient se za to zavazuje platit měsíčně paušální částku. Tento plán zahrnuje také některé další služby, a to služby týkající se pojištění a administrace plateb, které poskytuje společnost DPAS.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>DPAS spravuje administrativní, finanční a pojistnou stránku plánů zubní péče. DPAS mimo jiné radí zubním lékařům a jejich zaměstnancům, pokud jde o vypracování plánu, a poskytuje jim obchodní materiály, jako jsou brožury, letáky a plakáty, registrační formuláře, korespondenční/hlavičkový papír nebo členské karty plánu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Tyto plány zubní péče pacientům umožňují rozvrhnout si náklady na zubní péči rovnoměrně na celý rok. Pacienti za tímto účelem odvádějí na základě svolení k <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>přímému inkasu<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> společnosti DPAS měsíční platby. Podle názoru předkládajícího soudu je způsob provádění přímého inkasa věcně totožný se způsobem provádění popsaným v bodech 7 až 11 rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Předkládající soud v odpovědi na otázku položenou v tomto ohledu Soudním dvorem potvrdil, že služby poskytované společností DPAS jsou se službami popsanými v naposledy uvedeném rozsudku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>totožné nebo [jim] velmi podobné<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Do <DATE ISO="20120101">1. ledna 2012</DATE> byly plány zubní péče strukturovány společností DPAS jako služby poskytované zubním lékařům, a smlouvy provádějící tyto plány byly uzavírány mezi DPAS a zubními lékaři. DPAS dostávala od každého zubního lékaře měsíčně pevně stanovenou částku, která v naprosté většině případů činila 366,66 GBP (přibližně 415 eur), a poplatek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>za pacienta<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> pohybující se v rozmezí od 0,94 GBP až 2,90 GBP (přibližně 1,06 eur až 3,28 eur). DPAS získávala částku z uvedených sazeb a poplatků tak, že ji odečetla od částek obdržených přímým inkasem od pacientů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>V praxi společnost DPAS požádala banku pacienta, aby na základě svolení k přímému inkasu převedla dohodnutou částku z bankovního účtu pacienta na bankovní účet DPAS. Poté společnost DPAS požádala svoji banku, aby na bankovní účet zubního lékaře převedla celkovou částku, na kterou měl nárok, přičemž banka měla zohlednit pouze pacienty, kteří zaplatili svůj měsíční poplatek přímým inkasem, a odečíst částku, kterou si společnost DPAS účtovala za své služby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Daňová správa měla za to, že DPAS prováděla operace týkající se plateb nebo převodů osvobozených od DPH v souladu s čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH nebo s rovnocenným ustanovením šesté směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Článek 13 část B písm. d) bod 3 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne <DATE ISO="19770517">17. května 1977</DATE> o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="145" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1977">Úř. věst. 1977, L 145, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Soudní dvůr vydal dne <DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> rozsudek ve věci AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, která se týkala povinnosti zaplatit DPH za služby poskytnuté společností Denplan Ltd, konkurenta společnosti DPAS, která rovněž nabízela platební plány pro poskytování zubní péče jménem zubních lékařů. V tomto rozsudku Soudní dvůr rozhodl, že takové služby, jako jsou služby poskytované společností Denplan, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>v zásadě<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> představovaly operace týkající se plateb, ale že musí být kvalifikovány jako vymáhání pohledávek, a z toho důvodu nemohou spadat pod výše uvedené osvobození od daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>V návaznosti na tento rozsudek společnost DPAS od <DATE ISO="20120101">1. ledna 2012</DATE> smluvně upravila své plány zubní péče tak, že nadále poskytovala služby nejen zubním lékařům, ale i pacientům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>V dopise ze dne <DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, který svým zákazníkům – zubním lékařům DPAS zaslala, tuto úpravu vysvětlila v podstatě následovně:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>přestože dříve daňová správa považovala tyto služby za osvobozené od daně, praktickým účinkem rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> je výběr DPH za služby, které DPAS poskytuje zubním lékařům, což s sebou nese dodatečné náklady ve výši 20 %, které bude DPAS nucena přenést na své zákazníky;</P></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><P>plány zubní péče spravované společností DPAS doposud zahrnovaly smlouvu mezi DPAS a zubním lékařem o poskytování služeb souvisejících s platebními plány zubní péče (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>dental payment plan services<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>) a smlouvu mezi DPAS a pacientem o poskytování připojištění;</P></ITEM><ITEM><P>navrhovaná úprava spočívá v rozdělení první z výše uvedených smluv na dvě smlouvy, a sice na smlouvu mezi DPAS a zubním lékařem, která se bude týkat služeb souvisejících s platebními plány zubní péče (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>dental payment plan services<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>), a smlouvu mezi DPAS a pacientem, která se bude týkat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>zprostředkování<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> platebních plánů zubní péče (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>dental payment plan<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>);</P></ITEM><ITEM><P>DPAS upřesnila, že výše jejích sazeb zůstává nezměněna, neboť to bude ona, kdo zaplatí DPH splatnou za službu poskytovanou zubnímu lékaři, přičemž ostatní služby zůstávají osvobozeny od DPH;</P></ITEM><ITEM><P>DPAS zdůraznila, že tyto změny jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>ryze administrativní povahy<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> a nemají za následek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>žádný praktický rozdíl oproti stávajícím ujednáním<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Společnost DPAS zubním lékařům rovněž předala vzorový dopis, který měli zaslat pacientům, již souhlasili s plánem zubní péče. V dopise bylo připomenuto, že ordinace zubního lékaře dosud platila společnosti DPAS administrativní poplatky, které byly strhávány z měsíční platby, kterou přímým inkasem uhradil jednotlivý pacient. V dopise bylo navrženo, že část měsíční částky hrazenou přímým inkasem společnosti DPAS si DPAS napříště bude ponechávat na základě jejího závazku vůči pacientovi spravovat a vést platební plán zubní péče, připojištění a zubní pohotovostní telefonní linku. V uvedeném dopise bylo dále zdůrazněno, že se jedná o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>změny ryze administrativní povahy, které se nedotýkají krytí poskytnutého v rámci plánu zubní péče, ani úrovně celkových měsíčních plateb<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Předkládající soud konstatoval, že v souvislosti s novými smluvními ujednáními DPAS poskytuje služby pacientům. Tato ujednání vytvářejí právní vztah mezi společností DPAS a pacientem, podle kterého pacient souhlasí s tím, že část každé měsíční částky splatné podle plánu zubní péče je odměnou za služby, které společnost DPAS pacientovi poskytuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Předkládající soud však nerozhodl o tom, zda jsou služby, které DPAS poskytuje pacientům, osvobozeny od daně. Zdůraznil, že za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba určit, zda jsou tyto služby operacemi týkajícími se převodů nebo plateb ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH a případně, zda představují vymáhání pohledávek. V tomto ohledu má předkládající soud za to, že rozsudky Bookit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a National Exhibition Centre<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> nerozhodly o těchto otázkách dostatečně jasně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) [soud vyššího stupně (daňový a obchodní senát)], rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>1)</NO.P><TXT>Je taková služba, jako je služba poskytovaná [v projednávaném případě] osobou povinnou k dani, spočívající v zadání příkazu k odepsání finančních prostředků prostřednictvím přímého inkasa na základě svolení k přímému inkasu z bankovního účtu pacienta a po stržení odměny osoby povinné k dani v jejich převedení osobou povinnou k dani pacientovu zubnímu lékaři a pojistiteli, operací osvobozenou od daně spočívající v provedení převodů nebo platebních služeb ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/112/ES? Vyplývá konkrétně z rozsudků [ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)] závěr, že osvobození od DPH uvedené v čl. 135 odst. 1 písm. d) [směrnice o DPH] není použitelné na takovou službu, jako je služba poskytovaná osobou povinnou k dani v projednávaném případě, v rámci které osoba povinná k dani sama neodepisuje ani<?PAGE NO="5"?> nepřipisuje finanční prostředky na žádné účty, kterými disponuje, ale která, pokud dojde k převodu finančních prostředků, je pro takový převod podstatná? Nebo vede rozsudek [ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>AXA UK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)] k opačnému závěru?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Jaké jsou příslušné zásady, které se mají uplatnit pro určení toho, zda taková služba, jako je služba poskytovaná osobou povinnou k dani v projednávaném případě, spadá či nespadá pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>vymáhání pohledávek<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="2018" ID="QE0021"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) [směrnice o DPH]? Konkrétně (jak Soudní dvůr rozhodl v rozsudku [ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>AXA UK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)] pokud v souvislosti s totožnou nebo velmi podobnou službou) by taková služba byla vymáháním pohledávek, kdyby byla poskytována osobě, v jejíž prospěch má být platba uhrazena (v projednávané věci a ve věci [uvedené výše] tedy zubním lékařům), je taková služba vymáháním pohledávek i v případě, že je poskytována osobě, která má platbu uhradit (v projednávané věci tedy pacientům)?<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla zapsána do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne <DATE ISO="20170106">6. ledna 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Svá písemná vyjádření předložily vláda Spojeného království a Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Jednání konaného dne <DATE ISO="20180124">24. ledna 2018</DATE> se účastnily společnost DPAS, vláda Spojené království a Komise a přednesly na něm svá vyjádření.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Podstatou otázek předkládajícího soudu je, zda čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že taková služba, jako je služba poskytovaná DPAS pacientům v případě, o němž je veden spor v původním řízení, je osvobozena od daně na základě osvobození stanoveného pro <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>operace týkajícího se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>K odpovědi na tyto otázky nejprve určím kritérium formulované Soudním dvorem k určení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Mám za to, že z judikatury vyplývá, že taková služba musí vyvolat změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky. Na základě použití tohoto kritéria nepovažuji za možné kvalifikovat takovou službu, jako je služba dotčená ve věci v původním řízení, jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>operaci týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> (oddíl A).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>S ohledem na otázky, které si klade předkládající soud, a v zájmu transparentnosti bych rád zdůraznil, že tento výklad není podle mého názoru slučitelný s řešením přijatým Soudním dvorem v rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, pokud jde o kvalifikaci <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> (oddíl B).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Nakonec upřesním, že okolnost uvedená ve druhé otázce, a sice že v důsledku změny smluvních ujednání mezi uvedenými stranami je služba formálně poskytována osobou povinnou k dani (DPAS) osobě, která má platbu uhradit (pacientovi), a nikoli věřiteli této platby (zubnímu lékaři), není relevantní pro účely uplatnění tohoto osvobození od daně, jelikož hospodářská realita této služby zůstala nezměněna (oddíl C).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Poskytování takové služby, jako je služba dotčená ve věci v původním řízení, není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH (první otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že taková služba, jako je služba poskytovaná osobou povinnou k dani ve sporu v původním řízení spočívající v zadání příkazu příslušným finančním institucím k tomu, aby peněžní částka byla převedena z bankovního účtu pacienta na účet osoby povinné k dani na základě svolení k přímému inkasu a po stržení odměny náležející osobě povinné k dani následně převedena z účtu osoby povinné k dani na příslušné bankovní účty zubního lékaře a pojistitele pacienta, je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> osvobozenou od daně podle tohoto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Sdílím postoj vlády Spojeného království a Komise, podle něhož je třeba na tuto otázku odpovědět záporně. Jinými slovy, služba poskytovaná DPAS pacientům za okolností sporu v původním řízení není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> osvobozenou od daně na základě výše uvedeného ustanovení, a to z následujících důvodů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Podle mého názoru Soudní dvůr poprvé vymezil pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> v kontextu režimu DPH v rozsudku SDC<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>): <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>Převod je operace spočívající v provedení příkazu k převodu určité peněžní částky z jednoho bankovního účtu na jiný. Vyznačuje se zejména tím, že je spojen se změnou právní a finanční situace mezi osobou zadávající příkaz a příjemcem a dále mezi těmito stranami a jejich příslušnými bankami, a případně i mezi bankami. Kromě toho operací, která vede k této změně, je pouze převod prostředků mezi účty, a to nezávisle na jeho důvodu. Vzhledem tedy k tomu, že převod je pouze prostředkem k převedení finančních prostředků, jsou funkční aspekty rozhodující pro určení, zda transakce představuje převod ve smyslu šesté směrnice [která byla nahrazena směrnicí o DPH]<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>.</P></NOTE>. Mám za to, že z této definice vyplývá, že rozhodujícím kritériem pro identifikaci bezhotovostní platby je vyvolání změn právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Toto kritérium kromě toho odpovídá obvyklé definici pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>převod<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> a definici uvedené v čl. 4 bodu 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne <DATE ISO="20151125">25. listopadu 2015</DATE> o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="337" PAGE.FIRST="35" DATE.PUB="2015">Úř. věst. 2015, L 337, s. 35</REF.DOC.OJ>), podle které se úhradou [převodem] rozumí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce prostřednictvím platební transakce nebo řady platebních transakcí z platebního účtu plátce provedených na základě pokynů plátce poskytovatelem platebních služeb, u něhož má plátce veden platební účet<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Je pravda, že tato definice formálně míří na pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>převod<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>, a nikoliv na pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>operace týkající se převodů<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>K tomu Soudní dvůr uvedl, že znění tohoto ustanovení nebrání tomu, aby byl převod rozdělen na samostatné operace, které představují <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>operace týkající se převodů<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> ve smyslu uvedeného ustanovení. I když nelze vyloučit, že se dotčené osvobození od daně může vztahovat na služby, které nejsou inherentně převody, nic to nemění na tom, že se toto osvobození od daně vztahuje pouze na operace, které tvoří samostatný celek, posuzovaný globálně, a jejich účinkem je plnit specifické a zásadní funkce těchto převodů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezvěřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a v tomto smyslu ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE>, <NAME.CASE>SDC</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Jinými slovy, komplexní poskytování služeb lze kvalifikovat jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>operace týkající se převodů<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> pouze tehdy, když má za následek vyvolání změn právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>S významnou výjimkou rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, jíž se budu zabývat v části B níže, Soudní dvůr za účelem určení existence <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>operace týkajících se převodu<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH vždy uplatňoval kritérium převodu určité peněžní částky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE>, <NAME.CASE>SDC</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110728">28. července 2011</DATE>, <NAME.CASE>Nordea Pankki Suomi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑350/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:532">EU:C:2011:532</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Obecněji Soudní dvůr připomněl, že operace, na které se toto ustanovení vztahuje, se týkají služeb nebo nástrojů, jejichž způsob fungování implikuje převod peněz<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hedqvist</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑264/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:718">EU:C:2015:718</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a v tomto smyslu rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140612">12. června 2014</DATE>, <NAME.CASE>Granton Advertising</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑461/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:1745">EU:C:2014:1745</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Soudní dvůr rovněž uvedl v několika rozsudcích, že úvahy ohledně operací týkajících se převodů se použijí rovněž na operace týkající se plateb. Jinými slovy, s těmito dvěma pojmy je pro účely osvobození od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH zacházeno stejně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE>, <NAME.CASE>SDC</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110728">28. července 2011</DATE>, <NAME.CASE>Nordea Pankki Suomi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑350/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:532">EU:C:2011:532</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Mám za to, že tento jednotný přístup nezasluhuje kritiku, jelikož převod je jedním z praktických způsobů, kterými lze platbu provést. Podle mého názoru je tento jednotný přístup diktován i zásadou daňové neutrality, podle níž nesmí být se srovnatelnými poskytováními služeb, která si tedy navzájem konkurují, zacházeno z hlediska DPH odlišně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101202">2. prosince 2010</DATE>, <NAME.CASE>Everything Everywhere</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑276/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:730">EU:C:2010:730</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Zdůrazňuji, že okolnost, že společnost DPAS není finanční institucí, nestačí k tomu, aby služby, které poskytuje, byly vyloučeny z rozsahu působnosti osvobození od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Podle ustálené judikatury platí, že operace, kterých se týká toto osvobození od daně, se definují v závislosti na povaze poskytovaných služeb, a nikoliv v závislosti na poskytovateli nebo příjemci služby<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE>, <NAME.CASE>SDC</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030626">26. června 2003</DATE>, <NAME.CASE>MKG-Kraftfahrzeuge-Factoring</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑305/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:377">EU:C:2003:377</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0078">78</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hedqvist</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑264/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:718">EU:C:2015:718</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr zejména rozhodl, že se uvedené osvobození od daně vztahuje na některé služby související se zaměstnaneckými penzijními fondy, které poskytuje jiný hospodářský subjekt než finanční instituce a které se týkají zejména správy individuálních účtů pracovníků a příspěvků odvedených zaměstnavateli<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0077">77</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0085">85</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>operacemi týkajícími se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> jsou operace ztělesňující nároky účastníků vůči penzijním fondům tím, že pohledávka pracovníka vůči jeho zaměstnavateli se transformuje na pohledávku vůči penzijnímu fondu, k němuž náleží (bod 82 téhož rozsudku).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Z výše uvedeného nicméně vyplývá, že se osvobození od daně podle výše uvedeného ustanovení <HT TYPE="ITALIC">nevztahuje</HT> na poskytování pouhé materiální, technické nebo administrativní služby, která nevyvolávají změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE>, <NAME.CASE>SDC</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011213">13. prosince 2001</DATE>, <NAME.CASE>CSC Financial Services</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑235/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:696">EU:C:2001:696</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110728">28. července 2011</DATE>, <NAME.CASE>Nordea Pankki Suomi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑350/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:532">EU:C:2011:532</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Takové služby, jako jsou služby poskytované společností DPAS za okolností ve věci v původním řízení, dle mého názoru jasně spadají do této kategorie <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>pouhých materiálních, technických a administrativních služeb<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, které i nadále podléhají DPH.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Podle popisu poskytnutého předkládajícím soudem v první položené otázce spočívá poskytování služeb dotčené ve věci v původním řízení v tom, že DPAS na základě svolení k přímému inkasu zadá příkaz finanční instituci k tomu, aby byla určitá peněžní částka odečtena z bankovního účtu pacienta a vyplacena společnosti DPAS, která následně požádá svoji banku, aby po stržení odměny, jež DPAS náleží, převedla tuto peněžní částku zubnímu lékaři a pojistiteli pacienta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Dodávám, že s ohledem na požadavek striktního výkladu osvobození od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH, okolnost, že poskytování služeb společností DPAS musí být nezbytné pro dosažení převodu nebo platby, jelikož materializuje vůli pacienta provést převod peněžní částky ze svého účtu, nepostačuje k tomu, aby bylo možné tyto služby postavit na roveň <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> osvobozené od daně podle tohoto ustanovení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970605">5. června 1997</DATE>, <NAME.CASE>SDC</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑2/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:278">EU:C:1997:278</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011213">13. prosince 2001</DATE>, <NAME.CASE>CSC Financial Services</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑235/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:696">EU:C:2001:696</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110728">28. července 2011</DATE>, <NAME.CASE>Nordea Pankki Suomi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑350/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:532">EU:C:2011:532</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Taková služba sama o sobě nevyvolává změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky ve smyslu výše uvedené judikatury.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>V rámci této služby totiž společnost DPAS sama neprovádí převod peněžních částek dohodnutých v rámci plánů zubní péče dotčených ve věci v původním řízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Okolnosti sporu v původním řízení je proto třeba odlišit od okolností, za nichž byl vydán rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>). Viz poznámka pod čarou 19 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, ale k jeho provedení zadává příkaz dotyčné finanční instituci. K činnosti společnosti DPAS dochází před operacemi převodu prováděnými těmito institucemi a právě na posledně uvedené se pak vztahuje osvobození od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Stejně tak pacient, který podal příkaz k úhradě ve prospěch svého zubního lékaře, neprovádí převod dohodnuté peněžní částky sám, ale k jeho provedení zadává příkaz svojí bance. Okolnost, že DPAS byla zmocněna k tomu, aby požádala o převod určité peněžní částky jménem a na účet pacienta vedený u jeho banky, nemůže mít za následek přeměnu této předběžné fáze na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>operaci týkající se plateb a převodů<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> ve smyslu výše uvedeného ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Jinými slovy, společnost DPAS poskytuje v návaznosti na úpravu smluvních ujednání, ke které došlo z podnětu DPAS, administrativní služby, které jsou formálně určeny pacientům, avšak finanční transakce, na které se vztahuje osvobození upravené v čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH, provádějí dotčené finanční instituce. Administrativní povaha služeb poskytovaných DPAS byla podle mého názoru potvrzena obsahem dopisu určeného pacientům v návaznosti na smluvní úpravu platebních plánů zubní péče<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Z tohoto dopisu, který cituje předkládající soud a z kterého níže uvádím výňatky, totiž vyplývá, že DPAS poskytuje administrativní služby: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>Vaše měsíční přímé inkaso je placeno prostřednictvím společnosti [DPAS], která <HT TYPE="ITALIC">sestavila, dodává a spravuje</HT> váš plán zubní péče jakožto <HT TYPE="ITALIC">správce</HT> přímého inkasa. Ačkoliv společnost DPAS měla v minulosti přirozeně vztah s Vámi, my jakožto zubní ordinace jsme hradili společnosti DPAS z platby přímého inkasa, kterou jste prováděli, <HT TYPE="ITALIC">administrativní poplatek</HT> […] Od nynějška je navrhováno […], aby část celkové měsíční částky přímého inkasa, kterou máte hradit společnosti DPAS, si společnost DPAS ponechala s ohledem na povinnost, kterou vůči Vám nese, a to řídit a spravovat Vaše plány hrazení zubní péče, vaše připojištění a zubní pohotovostní telefonní linku<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> (zvýraznění provedeno autorem tohoto stanoviska). Viz rovněž body17 až 19 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Tento výklad je dle mého názoru zřejmý i z rozsudků Bookit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a National Exhibition Centre<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, které byly vyneseny až po rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a týkaly se poskytování služeb, jež byly spojeny s operacemi převodu mnohem těsněji, než jak jsou s nimi spojeny služby dotčené v posledně uvedeném rozsudku a ve sporu, o něž je vedeno původní řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Služba zpracování platby kartou, o niž se jednalo v uvedených rozsudcích, totiž zahrnovala předání souboru pro vypořádání na konci dne poskytovatelem této služby jeho zúčtovací bance vzhledem k tomu, že toto předání aktivovalo proces platby nebo převodu předmětných částek ze strany vydávajících bank ve prospěch zúčtovací banky a v poslední řadě na účet tohoto poskytovatele a za skutečně provedené se považovaly pouze platby nebo převody, ohledně kterých byly potřebné informace uvedeny ve zmíněném souboru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Soudní dvůr rozhodl, že taková služba nemůže být kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> osvobozená od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH, neboť jako taková nevyvolává změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>V tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Soudní dvůr správně uvedl, že tato služba spočívala v podstatě ve výměně informací mezi obchodníkem a jeho zúčtovací bankou za účelem obdržení platby za zboží nebo službu nabízené k prodeji, a tudíž nepředstavovala finanční operaci pro řešení výše uvedeného osvobození od daně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>V tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Neshledávám žádný důvod, proč nerozšířit tyto úvahy na takové služby, jako jsou služby dotčené ve sporu v původním řízení. Taková služba, stejně jako služby, které byly předmětem obou výše uvedených rozsudků, je totiž pouze etapou předcházející bezhotovostnímu převodu nebo platbě, na něž se toto osvobození od daně vztahuje, a proto musí zůstat zatížena DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Tento závěr je mimoto v souladu s cíli sledovanými čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Podle ustálené judikatury platí, že operace osvobozené od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) až f) této směrnice představují svojí povahou finanční operace, ačkoli nemusí být nutně provedeny bankou nebo finanční institucí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070419">19. dubna 2007</DATE>, <NAME.CASE>Velvet &amp; Steel Immobilien</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑455/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:232">EU:C:2007:232</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091022">22. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Swiss Re Germany Holding</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑242/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:647">EU:C:2009:647</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140612">12. června 2014</DATE>, <NAME.CASE>Granton Advertising</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑461/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:1745">EU:C:2014:1745</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0078">78</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hedqvist</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑264/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:718">EU:C:2015:718</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Jak jsem vysvětlil výše, v tomto případě jsou takové služby, jako jsou služby dotčené ve sporu v původním řízení, administrativní povahy. Jak správně zdůraznila vláda Spojeného království, velký počet hospodářských subjektů v současnosti přijímá platby přímým inkasem nebo kreditní kartou. Správa administrativních aspektů těchto způsobů placení nemůže být podle mého mínění považována za finanční operace osvobozené od daně podle výše uvedených ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>A dále, stále v souladu s ustálenou judikaturou, mají výše uvedená osvobození od daně za cíl zejména odstranit obtíže spojené s určením základu daně, jakož i částky odpočitatelné DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070419">19. dubna 2007</DATE>, <NAME.CASE>Velvet &amp; Steel Immobilien</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑455/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:232">EU:C:2007:232</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110310">10. března 2011</DATE>, <NAME.CASE>Skandinaviska Enskilda Banken</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑540/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:137">EU:C:2011:137</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140612">12. června 2014</DATE>, <NAME.CASE>Granton Advertising</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑461/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:1745">EU:C:2014:1745</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hedqvist</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑264/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:718">EU:C:2015:718</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bookit</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>National Exhibition Centre</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑130/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jak v tomto ohledu vysvětlil předkládající soud, odměnu, kterou společnost DPAS za své služby dostává, tvoří rozdíl mezi částkami vybranými od pacientů a částkami převedenými společností DPAS zubním lékařům a pojistitelům. Určení základu daně tudíž nepředstavuje žádný zvláštní problém, z čehož plyne, že není odůvodněné, aby tato operace byla osvobozena od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na první otázku následovně: Článek 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že taková služba, jako je služba poskytovaná osobou povinnou k dani ve sporu v původním řízení spočívající v zadávání příkazu příslušným finančním institucím k tomu, aby byla peněžní částka převedena z bankovního účtu pacienta na účet osoby povinné k dani na základě svolení k přímému inkasu a po stržení odměny náležející osobě povinné k dani následně převedena z účtu osoby povinné k dani na příslušné bankovní účty zubního lékaře a pojistitele pacienta, není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> osvobozenou od daně podle tohoto ustanovení, neboť jako taková nevyvolává změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke kvalifikaci slovního spojení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> použitého v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>AXA UK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Za účelem poskytnutí vyčerpávající odpovědi na otázky předkládajícího soudu musím ještě poukázat na řešení přijaté Soudním dvorem v rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, pokud jde o kvalifikaci slovního spojení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>. Pozorný čtenář již z výše uvedeného vyvodí, že toto řešení je podle mého názoru jen stěží slučitelné jak s dřívější judikaturou, tak s judikaturou vynesenou po tomto rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>V tomto ohledu z předkládacího rozhodnutí i z vysvětlení poskytnutých předkládajícím soudem na žádost Soudního dvora vyplývá, že služba poskytovaná DPAS dotčená ve sporu v původním řízení je se službou poskytovanou společností Denplan <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>totožná nebo [jí] velmi podobná<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>, jak je popsáno v bodech 7 až 11 tohoto rozsudku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Viz bod 12 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Nevidím žádný důvod pro zpochybnění tohoto skutkového zjištění, které spadá do pravomoci vnitrostátního soudu. Zdůrazňuji, že společnost DPAS tuto totožnost nebo vysokou podobnost přinejmenším implicitně připustila, neboť upravila smluvní ujednání provádějící její smlouvy s cílem vyhnout se důsledkům tohoto rozsudku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Viz body 16 až 19 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>V oddílu A výše jsem uvedl, že takové služby, jako jsou služby poskytované DPAS ve sporu v původním řízení, nejsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>operacemi týkajícími se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>, neboť DPAS jako taková nevyvolává změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Naproti tomu v bodě 28 rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr rozhodl, že poskytování takové služby, jako je služba poskytovaná společností Denplan, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>v zásadě<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> představuje operaci týkající se plateb osvobozenou od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Soudní dvůr však následně rozhodl, že taková služba musí být kvalifikována jako vymáhání pohledávek, a tedy musí podléhat DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Soudní dvůr tedy nezkoumal, zda služba poskytovaná společností Denplan splňovala kritérium formulované v předchozí judikatuře pro účely určení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, a sice zda byly vyvolány změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky. Podle mého názoru přitom není pochyb o tom, že taková služba, jako je služba poskytovaná DPAS ve sporu v původním řízení, nesplňuje toto kritérium.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Otázkou, kterou vyvolává rozsudek AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> je, zda Soudní dvůr zamýšlel rozšířit pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> tak, aby zahrnoval i jiné operace, které jako takové nevedou k převodu určité peněžní částky.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Nedomnívám se, že to byl záměr Soudního dvora, a to z následujících důvodů. Nejprve Soudní dvůr nevyjádřil ve výše uvedeném rozsudku svůj záměr provést takový obrat v judikatuře, ale omezil se pouze na stručné konstatování, že dotčená služba je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>v zásadě<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> operace týkající se plateb osvobozených od daně, ledaže jde o vymáhání pohledávek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>AXA UK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Dále Soudní dvůr neformuloval nové kritérium, které by umožnilo vymezit pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Konečně Soudní dvůr potvrdil svoji klasickou judikaturu založenou na kritériu převodu určité peněžní částky v rozsudcích Bookit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑607/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:355">EU:C:2016:355</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a National Exhibition Centre<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE> (<NAME.CASE>C‑130/15</NAME.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:357">EU:C:2016:357</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, které byly vydány po rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jak jsem již uvedl v části A výše<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz body 47 až 51 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, relevance těchto dvou rozsudků je o to větší, že se podle mého názoru týkají služeb, které souvisejí s operacemi převodu mnohem těsněji, než s nimi souvisejí služby dotčené v posledně uvedeném rozsudku a ve sporu v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr v této věci nepoužil řešení přijaté v rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, a tudíž aby rozhodl, že takové služby, jako jsou služby dotčené ve sporu v původním řízení, nejsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K irelevantnosti formální totožnosti příjemce služby pro účely použití čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH (druhá otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda poskytování služeb dotčené ve sporu v původním řízení je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>vymáháním pohledávek<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Mám za to, že s ohledem na odpověď, kterou navrhuji na první položenou otázku, není třeba na tuto otázku odpovídat. Tato odpověď je totiž nutná pouze v případě, že dotčená služba v zásadě spadá do působnosti osvobození od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>operace týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>. V takovém případě pak vyvstává otázka, zda tato služba spadá pod výjimku stanovenou pro vymáhání pohledávek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl v tom smyslu, že služba dotčená ve sporu v původním řízení není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/>, není třeba dále zkoumat dosah výjimky z uvedeného osvobození od daně. S ohledem na odpověď, kterou navrhuji na první otázku a která předpokládá, že tato služba podléhá DPH, již není z praktického hlediska nutné se ptát, zda podlé DPH jakožto služba spočívající ve vymáhání pohledávek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Pro účely použití výše uvedeného osvobození od daně bych chtěl nicméně ještě poukázat na relevanci okolnosti, která je připomenuta v druhé položené otázce, tedy že služba dotčená ve sporu v původním řízení je v důsledku změny smluvních ujednání mezi uvedenými stranami formálně poskytována osobou povinnou k dani (DPAS) osobě, která má platbu uhradit (pacientovi), a nikoli věřiteli této platby (zubnímu lékaři).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>V tomto ohledu připomínám, že zohlednění hospodářské reality je podle ustálené judikatury základním kritériem pro použití společného systému DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970220">20. února 1997</DATE>, <NAME.CASE>DFDS</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑260/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:77">EU:C:1997:77</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070628">28. června 2007</DATE>, <NAME.CASE>Planzer Luxembourg</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑73/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:397">EU:C:2007:397</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101007">7. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>Loyalty Management UK a Baxi Group</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑53/09 a C‑55/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:590">EU:C:2010:590</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130620">20. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>Newey</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑653/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:409">EU:C:2013:409</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr v tomto ohledu výslovně připustil možnost, že smluvní ujednání neodrážejí hospodářskou realitu plnění, která je základem pro používání režimu DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130620">20. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>Newey</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑653/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:409">EU:C:2013:409</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Z popisu skutkových okolností předloženého předkládajícím soudem vyplývá, že DPAS provedla úpravu smluvních ujednání, kterými provádí platební plány zubní péče tak, aby byl jako příjemce těchto služeb určen i pacient, a nikoliv pouze zubní lékař. Přiznaným cílem této úpravy bylo zabránit tomu, aby část služeb, které byly poskytovány pacientům, byla v návaznosti na rozsudek AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>vymáhání pohledávek<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> a aby tedy tato část zůstala osvobozena od DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Viz body 16 až 19 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>V rámci této úpravy společnost DPAS ujistila jak zubní lékaře, tak pacienty, že hospodářská realita poskytování jejích služeb zůstává beze změn, vzhledem k tomu, že změny jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>ryze administrativní povahy<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> a nemají za následek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>žádný praktický rozdíl oproti stávajícím ujednáním<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Viz body 18 a 19 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Za těchto okolností je tato úprava smluvních ujednání, jejímž cílem bylo určit jako příjemce služeb také pacienta, a nikoliv pouze zubního lékaře, irelevantní pro účely použití čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Tento závěr vyplývá z povinnosti opírat použití režimu DPH o hospodářskou realitu dotčených služeb ve smyslu výše uvedené judikatury.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Tento přístup podle mého názoru vyplývá rovněž z článku 131 směrnice o DPH, podle kterého se osvobození od daně upravená zejména v čl. 135 odst. 1 písm. d) této směrnice uplatní <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>za podmínek, které členské státy stanoví k zajištění správného a jednoduchého uplatňování těchto osvobození a k zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>. V tomto ohledu upřesňuji, že podle mého názoru není nutné použít doktrínu zneužití práva, přesto že je dobře ustálena v oblasti DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Viz mimo jiné rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060221">21. února 2006</DATE>, <NAME.CASE>Halifax a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑255/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:121">EU:C:2006:121</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0074">74</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0075">75</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151217">17. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>WebMindLicenses</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑419/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:832">EU:C:2015:832</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171122">22. listopadu 2017</DATE>, <NAME.CASE>Cussens a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑251/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:881">EU:C:2017:881</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, jelikož povinnost opřít se o hospodářskou realitu dotčených operací umožňuje vyřešit problém nastolený v druhé položené otázce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na tuto otázku následovně. Článek 135 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že okolnost, že v důsledku změny smluvních ujednání mezi uvedenými stranami je služba dotčená ve sporu v původním řízení formálně poskytována osobou povinnou k dani osobě, která má platbu uhradit (pacientovi), a nikoli věřiteli této platby (zubnímu lékaři), není relevantní pro účely uplatnění osvobození od daně podle tohoto ustanovení, jelikož hospodářská realita tohoto plnění zůstala nezměněna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Dodávám, že tato odpověď je relevantní, i kdyby se Soudní dvůr rozhodl v projednávané věci použít řešení přijaté v rozsudku AXA UK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> na rozdíl od toho, co jsem navrhl v oddílech A a B výše. Jestliže Soudní dvůr shledá, že takové služby, jako jsou služby dotčené ve sporu v původním řízení, musí být kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>vymáhání pohledávek<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> (podléhající DPH), je podle mého názoru pro účely této kvalifikace nerozhodné, zda smluvní ujednání dotčené ve věci v původním řízení určují jako<?PAGE NO="13"?> formálního příjemce této služby zubního lékaře nebo pacienta. Povinnost opírat se pro účely uplatnění DPH o hospodářskou realitu operací v tomto případě totiž rovněž brání tomu, aby pouhý soubor smluvních formulací mohl změnit kvalifikaci služby, zatímco její hospodářská realita zůstala nezměněna<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Viz bod 72 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">VI.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžné otázky položené Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) [soud vyššího stupně (daňový a obchodní senát), Spojené království] odpověděl následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>1)</NO.P><TXT>Článek 135 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že taková služba, jako je služba poskytovaná osobou povinnou k dani ve sporu v původním řízení spočívající v zadání příkazu příslušným finančním institucím k tomu, aby určitá peněžní částka byla převedena z bankovního účtu pacienta na účet osoby povinné k dani na základě svolení k přímému inkasu a po stržení odměny náležející osobě povinné k dani následně převedena z účtu osoby povinné k dani na příslušné bankovní účty zubního lékaře a pojistitele pacienta, není <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>operací týkající se plateb nebo převodů<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="2018" ID="QE0064"/> osvobozenou od daně podle tohoto ustanovení, neboť jako taková nevyvolává změny právní a finanční situace, jimiž se vyznačuje převod určité peněžní částky.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 135 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že okolnost, že v důsledku změny smluvních ujednání mezi uvedenými stranami je služba dotčená ve sporu v původním řízení formálně poskytována osobou povinnou k dani osobě, která má platbu uhradit (pacientovi), a nikoli věřiteli této platby (zubnímu lékaři), není relevantní pro účely uplatnění osvobození od daně podle tohoto ustanovení, jelikož hospodářská realita tohoto plnění zůstala nezměněna.<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>