EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.7.2021
COM(2021) 427 final
ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU
O ŘÍZENÍ ZÁRUČNÍHO FONDU EVROPSKÉHO FONDU PRO STRATEGICKÉ INVESTICE V ROCE 2020
{SWD(2021) 209 final}
Obsah
1. Úvod
2. Souvislosti prováděných operací
3. Finanční účty a významné rozpočtové transakce v roce 2020
3.1. Finanční situace záručního fondu EU k 31. prosinci 2020
3.2. Operace EFSI kryté zárukou EU
3.3. Doplňování prostředků záručního fondu EU
3.4. Žádosti o čerpání záruky EU a její využívání
4. Řízení záručního fondu EU v roce 2020
4.1. Finanční řízení
4.2. Vývoj trhu v roce 2020
4.3. Složení a riziková charakteristika portfolia
4.4. Výkonnost
5. Posouzení adekvátnosti cílové částky a objemu záručního fondu EU
1.Úvod
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství („EFSI“) a Evropském portálu investičních projektů (dále jen „nařízení o EFSI“) byl zřízen záruční fond EU, jehož zdroje jsou řízeny Komisí 1 .
Nařízení o EFSI bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, v němž byla prodloužena doba trvání Evropského fondu pro strategické investice a zavedena řada technických zlepšení tohoto fondu a Evropského centra pro investiční poradenství 2 (dále jen „změna EFSI 2.0“). V rámci změny EFSI 2.0 byla mimo jiné zvýšena záruka EU a upravena cílová částka financování fondu. Dne 22. července 2015 podepsaly Evropská komise a Evropská investiční banka („EIB“) dohodu o správě EFSI a poskytování záruky EU (dále jen „dohoda o EFSI“) 3 .
Ustanovení čl. 16 odst. 6 nařízení o EFSI stanoví, že Komise je povinna každoročně do 31. května předložit Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru výroční zprávu 4 o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice („záruční fond EU“) v předchozím kalendářním roce, včetně posouzení adekvátnosti cílové částky, objemu záručního fondu a případné potřeby jeho doplnění. Výroční zpráva popíše finanční situaci záručního fondu EU na konci předchozího kalendářního roku, popis finančních toků během předchozího kalendářního roku, jakož i seznam významných transakcí a veškeré příslušné informace týkající se finančních účtů. Zpráva rovněž obsahuje informace o finančním řízení, výsledcích a riziku záručního fondu EU ke konci předchozího kalendářního roku.
Finančním nařízením 2018/1046 5 byl zřízen společný rezervní fond, v němž jsou drženy rezervy přidělené na krytí finančních závazků, které vyplývají z rozpočtových záruk a programů finanční pomoci spadajících do období ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období 2021–2027 6 . Ustanovení o zřízení společného rezervního fondu vstoupila v platnost 1. ledna 2021 a od tohoto dne tvoří záruční fond EU samostatný podfond tohoto fondu.
2.Souvislosti prováděných operací
Záruka EU 7 se vztahuje na tyto finanční a investiční operace:
-operace, které podepisuje EIB v rámci hlavní části okna pro infrastrukturu a inovace, a
-operace, které podepisuje Evropský investiční fond (EIF) v rámci okna pro malé a střední podniky a v rámci investičního podokna okna pro infrastrukturu a inovace pro malé a střední podniky / podniky se střední tržní kapitalizací.
Část celkových operací EFSI je kryta ze záruky EU a část probíhá na vlastní riziko skupiny EIB 8 .
Podle článku 12 nařízení o EFSI představuje záruční fond EU likvidní rezervu, z níž je EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU. V souladu s dohodou mezi EU a EIB o EFSI hradí záruční fond EU čerpání záruky v případě, že výše čerpání překračuje výši prostředků, jež má EIB k dispozici na účtu EFSI. Tento účet, jejž EIB spravuje, byl zřízen pro účely výběru příjmů EU a zpětně získaných částek, jež plynou z operací EFSI pod zárukou EU, a pro úhrady čerpání záruky EU do výše dostupného zůstatku.
Prostředky jsou do záručního fondu EU převáděny postupně, avšak toto financování bude v roce 2022 ukončeno. Podle čl. 12 odst. 4 jsou prostředky záručního fondu EU řízeny přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s náležitými obezřetnostními pravidly.
EIB a EIF jsou podle článku 16 nařízení o EFSI odpovědné za posuzování a monitorování rizika jednotlivých operací krytých zárukou EU a za podávání příslušných zpráv Komisi. Komise na základě těchto zpráv a vypracovávání vzájemně sladěných, obezřetných předpokladů o budoucí činnosti zachovává cílovou částku i objem záručního fondu EU, které jsou předmětem přezkumu, v adekvátní výši.
V souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení o ESFI dále EIB podává Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu, která obsahuje konkrétní informace o souhrnném riziku, jež je spojeno s finančními a investičními operacemi v rámci EFSI, a rovněž informace o čerpání záruky.
3.Finanční účty a významné rozpočtové transakce v roce 2020
Finanční údaje o EFSI jsou uvedeny níže ve čtyřech samostatných oddílech:
1) finanční situace záručního fondu EU k 31. prosinci 2020;
2) operace EFSI kryté zárukou EU, jež skupina EIB provedla k 31. prosinci 2020;
3) doplňování prostředků záručního fondu EU a
4) žádosti o čerpání záruky EU a její využívání.
3.1. Finanční situace záručního fondu EU k 31. prosinci 2020
Celková aktiva záručního fondu EU 9 dosahovala k 31. prosinci 2020 hodnoty 8 028 milionů EUR. Aktiva sestávala z portfolia investičních cenných papírů, které je klasifikováno jako realizovatelné (7 526 milionů EUR), z měnového forwardu na prodej USD s kladnou čistou současnou hodnotou, který je klasifikován jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (6 milionů EUR), a z peněžních ekvivalentů (496 milionů EUR).
Pokud jde o finanční výkonnost záručního fondu EU za rok 2020 10 , sledované období bylo zakončeno hospodářským výsledkem ve výši 21,6 milionu EUR. Hlavní příspěvek pocházel z kladného čistého úrokového výnosu ve výši 17,0 milionu EUR a čistého zisku z prodeje realizovatelných cenných papírů 11 (11,1 milionu EUR). To bylo vyrovnáno záporným výsledkem přecenění devizových finančních aktiv ve výši –5,7 milionu EUR 12 . Zbývající čisté náklady ve výši –0,8 milionu EUR tvořily zejména poplatky za opatrovatele.
3.2. Operace EFSI kryté zárukou EU
Expozice ze záruky EU, jež plyne z dosud nesplacených operací EFSI prováděných skupinou EIB, u nichž již došlo k vyplacení prostředků, dosahovala k 31. prosinci 2020 výše 18,9 miliardy EUR. Čistá dostupná výše záruky EU 13 přitom činí 25,8 miliardy EUR 14 . Částka 18,6 miliardy EUR je v příloze účetní závěrky EU za rok 2020 zaznamenána jako podmíněný závazek, zatímco u zbývající částky byla vykázána rezerva.
Operace EFSI v rámci okna pro infrastrukturu a inovace generovaly Unii v roce 2020 čistý výnos ve výši 243,4 milionu EUR 15 . Z této částky je v účetní závěrce EU za rok 2020 vykázána částka ve výši 76,8 milionu EUR jako čistá pohledávka Komise za EIB k 31. prosinci 2020.
V případě operací EFSI v rámci okna pro malé a střední podniky vznikly EU v roce 2020 čisté náklady ve výši 295,2 milionu EUR 16 .
3.3.Doplňování prostředků záručního fondu EU
V roce 2020 byly přiděleny rozpočtové prostředky v celkové výši 301 milionů EUR za účelem doplňování záručního fondu EU. Z této částky bylo 153 milionů EUR vyčleněno v souladu s rozhodnutím Komise C(2020) 451. Dodatečné prostředky na závazky ve výši 148 milionů EUR byly přiděleny jako účelově vázané příjmy 17 .
Do záručního fondu EU byla během roku skutečně vyplacena celková částka 1 249 milionů EUR. Většina této částky byla uhrazena z prostředků na platby v souhrnném rozpočtu EU, částka ve výši 156 milionů EUR byla získána jako účelově vázané příjmy z EFSI a částka ve výši 5 milionů EUR byla převedena jako dodatečné prostředky na platby na konci rozpočtového roku.
3.4.Žádosti o čerpání záruky EU a její využívání
V roce 2020 nebyla podána žádná žádost o čerpání záruky v souvislosti s operacemi v selhání. Záruka EU byla nicméně čerpána na tyto účely:
·33,1 milionu EUR na úpravy ocenění 18 v rámci okna pro infrastrukturu a inovace,
·2,3 milionu EUR na náklady EIB na financování 19 v rámci okna pro infrastrukturu a inovace,
·2,1 milionu EUR na náklady spojené s vymáháním 20 v rámci okna pro infrastrukturu a inovace,
·37,5 milionu EUR na zajišťovací operace mimo eurozónu v rámci okna pro malé a střední podniky.
Vyjma jednoho případu čerpání záruky v rámci okna pro malé a střední podniky, u něhož byly prostředky zčásti vyplaceny ze záručního fondu EU (0,5 milionu EUR), byly ve všech případech k úhradě použity finanční prostředky dostupné na účtu EFSI.
4.Řízení záručního fondu EU v roce 2020
4.1.Finanční řízení
Investiční portfolio záručního fondu EU je investováno v souladu s rozhodnutím Komise C(2016) 165 ze dne 21. ledna 2016, jímž se schvalují obecné zásady pro správu aktiv záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice.
Podle těchto zásad musí aktiva v investičním portfoliu zajišťovat dostatečnou likviditu, která je úměrná pravděpodobnému objemu čerpání záruk, a současně je třeba usilovat o optimalizaci míry výnosu a rizika, která je slučitelná se zachováním vysokého stupně bezpečnosti a stability.
Byly přijaty investiční strategie a strategie řízení rizik, jež zohledňují investiční cíle a tržní výhled. Cílem investičního přístupu bylo rozšířit diverzifikaci v různých kategoriích aktiv s pevným výnosem.
4.2. Vývoj trhu v roce 2020
Vývoj trhu v roce 2020 byl ze všeho nejvíce poznamenán pandemií onemocnění COVID-19, jejím devastujícím dopadem na veřejné zdraví a světové hospodářství a také rychlými a důraznými politickými opatřeními vlád a centrálních bank.
Na začátku roku byla situace na trzích s pevným výnosem optimistická díky vývoji obchodních vztahů mezi USA a Čínou a obecně dobrému hospodářského klimatu. Výnos desetiletého německého vládního dluhopisu (Bundu) dosáhl v polovině ledna hodnoty –0,16 %, což bylo nakonec celoroční maximum.
Zhruba v březnu, kdy už se čím dál zřetelněji ukazovala nebezpečnost koronaviru, bylo na více než polovinu světové populace uvaleno omezení volného pohybu. To otřáslo celosvětovou nabídkou i poptávkou zejména ve službách, které vyžadují přímý kontakt se zákazníkem.
Na všech světových finančních trzích došlo k náhlému otřesu, který přinesl významný nárůst averze k riziku a volatility. Následná snaha rychle získat hotovost vedla k prodeji aktiv pod cenou a potažmo k narušení finančních trhů a ohrožení jejich stability.
Akciové trhy zaznamenaly prudký pokles a investoři se začali soustřeďovat na bezpečná aktiva, jako je například Bund, jehož výnos v půlce března rapidně klesl na roční minimum –0,86 %. Výnosy státních dluhopisů USA spadly ještě více v důsledku toho, že Federální rezervní systém USA na začátku března provedl dvě mimořádná snížení úrokových sazeb celkem o 150 bazických bodů. Trend výnosů cenných papírů v rámci „bezpečného přístavu“ se poté začal opět obracet a výnosy v tomto i v ostatních sektorech s pevným výnosem začaly v době tržní nejistoty a omezené likvidity stoupat. Výnos Bundu se deset dní po dosažení ročního minima vrátil na hodnotu –0,20 %. Rozpětí jiných evropských vládních dluhopisů vůči Bundu se značně rozšířilo, což platí i pro všechny ostatní kategorie aktiv s pevným výnosem.
Ve snaze obnovit důvěru poskytovaly vlády záchranné balíčky a centrální banky prováděly expanzivní měnovou politiku (která mimo jiné spočívala ve snižování základních úrokových sazeb a/nebo nákupech aktiv), to vše v nevídaném rozsahu. Pomohly tím uklidnit situaci na trhu a opět zvýšit celkové oceňování aktiv. Rozpětí byla v březnu nestálá, avšak v dubnu se stabilizovala a začala se obecně zmenšovat. Poté, co byly na celém světě včetně Evropy oznámeny bezprecedentní fiskální balíčky, v případě Evropy se jedná zejména o nástroj Next Generation EU s finanční kapacitou ve výši 750 miliard EUR, stouply v červnu celkové úrovně výnosů, avšak centrální banky pokračovaly v zajišťování příznivých podmínek financování, neboť přetrvávalo riziko nepříznivého vývoje. Celkově se po zbytek roku v eurozóně postupně snižovaly výnosy a rozpětí a vzhledem k pokrokům v oblasti očkování a s výhledem na možnou další stimulaci po listopadových prezidentských volbách v USA se neustále zvyšovala důvěra investorů. Výnos Bundu na konci roku činil –0,57 %.
I když se trhy s pevným výnosem vyznačovaly velmi vysokou volatilitou, celkově nabízely atraktivní investiční příležitosti, které zase přispěly k tomu, že záruční fond EU ke konci roku dosáhl kladného výnosu.
4.3. Složení a riziková charakteristika portfolia
Z výsledků portfolia záručního fondu EU ke konci roku vyplývá, že je portfolio dobře diverzifikované, co se týče kategorií aktiv a ratingových kategorií. Přibližně 6 % portfolia je kromě toho diverzifikováno mezi cenné papíry v jiné měně než v euru (USD) formou přidělení prostředků na státní dluhopisy USA a dluhopisy, jež vydali další emitenti v USA (např. nadnárodní subjekty, jiné suverénní subjekty nebo agentury), a mezi peněžní prostředky. Měnové riziko je zajištěno.
Podíl dluhopisů, které jsou v souladu s environmentálními, sociálními a správními kritérii, činil ke konci roku 2020 9,5 %, přičemž ke konci roku 2019 dosahoval 6,9 %. Durace portfolia 21 ke konci roku 2020 činila 3,19 roku, jeho průměrný rating byl na známce BBB+.
Přibližně 33 % portfolia tvořily dluhopisy se splatností kratší než 1 rok, dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou a krátkodobé nástroje peněžního trhu, které poskytují další likvidní rezervu portfolia.
Profil portfolia z hlediska durace, úvěrového rizika a likvidity byl kalibrován podle peněžních toků, jež by podle odhadů měly plynout z operací EFSI v rámci záruky EU (např. podle předpokládaných případů čerpání záruky a příjmů).
4.4. Výkonnost
Roční výkonnost se vypočítává jako časově vážená, aby se vyloučil vliv velikosti portfolia, jež se během roku nadále zvětšovalo.
V tržním prostředí, které se vyznačovalo volatilitou, jež souvisela se zdravotní situací, a historicky nízkými výnosy, dosáhl záruční fond EU v roce 2020 roční absolutní výkonnosti 1,246 %. Tato návratnost je v souladu s roční výkonností referenční hodnoty EFSI (1,23 %). V roce 2020 nicméně byly jak výkonnost referenční hodnoty, tak výkonnost portfolia ve velké míře podpořeny kladným vývojem výnosových křivek. Vzhledem k historicky nízkým výnosům, které byly dosaženy v EU a USA, by portfolio a referenční hodnota v příštích letech mohly být negativně ovlivněny opačným pohybem křivek (tj. rostoucími výnosy).
5.Posouzení adekvátnosti cílové částky a objemu záručního fondu EU
K 31. prosinci 2020 byly v rámci EFSI podepsány operace v celkové výši 82,7 miliardy EUR ve prospěch všech členských států, přičemž z této částky připadalo 57,2 miliardy EUR na okno pro infrastrukturu a inovace (629 operací) a 25,5 miliardy EUR na okno pro malé a střední podniky (792 operací). Oproti 31. prosinci 2019, kdy činil celkový objem podepsaných operací 68,7 miliardy EUR, tak došlo k výraznému nárůstu. Uvedené částky představují celkovou hodnotu operací podepsaných skupinou EIB od vzniku EFSI, přičemž expozice, jež plyne z nesplacených prostředků, je v rámci EFSI kryta ze záruky EU pouze zčásti. Krytí ze záruky EU je podrobněji popsáno v následujících odstavcích tohoto oddílu a v oddíle 3 výše. Celková expozice, jež plyne z vyplacených a dosud nesplacených prostředků a na niž se vztahuje záruka EU, dosahovala k 31. prosinci 2020 18,9 miliardy EUR (16,5 miliardy EUR na okno pro infrastrukturu a inovace a 2,4 miliardy EUR na okno pro malé a střední podniky), zatímco koncem roku 2019 18,4 miliardy EUR.
Expozice rozpočtu EU, jež na základě záruky EU plyne z případných budoucích plateb v rámci podepsaných operací (vyplacených i dosud nevyplacených), dosahovala 24,1 miliardy EUR (18,5 miliardy na okno pro infrastrukturu a inovace a 5,6 miliardy na okno pro malé a střední podniky).
Expozice okna pro infrastrukturu a inovace, jež plyne z vyplacených a dosud nesplacených prostředků a na niž se vztahuje záruka EU, činila 16,5 miliardy EUR. Z této částky připadalo 15,2 miliardy EUR na dluhové a 1,3 miliardy EUR na kvazikapitálové operace.
Případné ztráty z těchto operací v rámci okna pro infrastrukturu a inovace budou kryty zárukou EU v souladu s podmínkami dohody o EFSI. Konkrétně u operací v rámci dluhového portfolia okna pro infrastrukturu a inovace a kapitálového portfolia okna pro infrastrukturu a inovace s produkty národních podpůrných bank je záruka EU poskytována formou krytí tranše první ztráty. V rámci standardního kapitálového portfolia okna pro infrastrukturu a inovace má záruka EU formu plné záruky, a to za předpokladu, že EIB investuje tutéž částku na vlastní riziko a za rovnocenných podmínek.
Celková expozice v rámci okna pro malé a střední podniky, jež plyne z vyplacených a dosud nesplacených prostředků a na niž se vztahuje záruka EU, dosahovala k 31. prosinci 2020 hodnoty 2,4 miliardy EUR. Z této částky připadalo 1,7 miliardy EUR na záruční operace a 0,7 miliardy EUR na kapitálové operace 22 .
Případné ztráty ze záručních operací v rámci okna pro malé a střední podniky by byly hrazeny primárně z příspěvků ze záručního nástroje InnovFin pro malé a střední podniky, z nástroje pro úvěrové záruky v rámci programu COSME, ze záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví a z finančního záručního nástroje v rámci EaSI. Prostředky na krytí nadřazené tranše v případě ztrát, které přesahují výši příspěvku EU, jsou poskytovány z okna pro malé a střední podniky v rámci EFSI. EFSI poskytuje u operací v rámci produktu EFSI pro kombinaci zdrojů krytí tranše nesoucí ztrátu jako druhá poté, co je vyčerpán příspěvek daného členského státu či řídícího orgánu, a EIF poskytuje doplňkové krytí rizika nadřazené tranše. V rámci produktu okna pro malé a střední podniky, který je součástí programu na rozvoj dovedností a vzdělání, poskytuje EFSI u každé podepsané operace záruku do výše 80 % její hodnoty.
V případě podoken s kapitálovými produkty okna pro malé a střední podniky by případné ztráty byly poměrnou částí hrazeny ze záruky EU v rámci EFSI a z EIF v závislosti na příspěvcích ze záruky EU a z EIF stanovených v dohodě o záruce EFSI. V případě kapitálového produktu podokna 2 kryje tranši nesoucí ztrátu jako první kapitálový finanční nástroj InnovFin. V rámci produktu okna pro malé a střední podniky pro úvěrové financování ze soukromých finančních prostředků poskytuje EFSI krytí tranše nesoucí ztrátu jako první a v rámci programu okna pro malé a střední podniky na podporu rizikového kapitálu pro rozvíjející se podniky poskytuje plnou záruku.
Cílová částka záručního fondu EU byla stanovena na 35 % celkových závazků ze záruky EU 23 . Jak vyplývá z posouzení rizik spojených s jednotlivými produkty, jež záruka EU podporuje, a s přihlédnutím k inkasovaným částkám, příjmům a prostředkům získaným z dřívějších operací EIB by celkový rozpočet Unie byl před případným čerpáním záruky EU při této cílové sazbě adekvátně ochráněn. Cílová sazba ve výši 35 % se proto považuje za přiměřenou.
Záruční fond EU se coby součást podfondu společného rezervního fondu, do něhož byl začleněn v lednu 2021, bude až do roku 2022 nacházet ve fázi budování, a proto bude potřeba doplnění prostředků posouzena až později.
Uvedeným nařízením byla změněna nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (nařízení o EFSI) (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34.
Dohoda o EFSI byla později pozměněna a opakovaně potvrzena, konkrétně ve dnech 21. července 2016, 21. listopadu 2017, 9. března 2018, 20. prosince 2018, 27. března 2020 a 27. dubna 2020.
Tato zpráva o činnosti záručního fondu EU je šestá v pořadí. Předchozí zprávy viz COM(2016) 353 final, COM(2017) 326 final, COM(2018) 345 final, COM(2019) 244 final a COM(2020) 385 final.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1) (finanční nařízení).
Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I , 22.12.2020 ).
Při změně EFSI 2.0 byla záruka EU zvýšena z 16 miliard EUR na 26 miliard EUR.
Při změně EFSI 2.0 byl příspěvek skupiny EIB z vlastních zdrojů zvýšen z 5 miliard EUR na 7,5 miliardy EUR.
Auditované finanční výkazy záručního fondu EU jsou zveřejněny v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném ke zprávě o záručním fondu EU.
Viz oddíl 3 „FINANČNÍ VÝKAZY ZÁRUČNÍHO FONDU EU“ v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném ke zprávě o záručním fondu EU.
Čistý výsledek je dán rozdílem zisku ve výši 12,7 milionu EUR a ztráty ve výši 1,6 milionu EUR.
Po zajištění měnového rizika části portfolia denominované v USD, jež je ve finančních výkazech
zaneseno jako změna reálné hodnoty derivátů.
Podle článku 11 změny EFSI 2.0 nesmí záruka EU v žádném okamžiku přesáhnout 26 miliard EUR. Od maximální výše záruky EU se odečítají žádosti o čerpání záruky EU a její použití a tvorba rezerv pro produkty kryté portfoliovou zárukou v rámci okna pro malé a střední podniky.
Tato částka je v příloze roční účetní závěrky EU za rok 2020 vykázána bez finanční rezervy ve výši 0,3 miliardy.
Tato částka zahrnuje nerealizovaný příjem ve výši 18,4 milionů EUR v důsledku nárůstu reálné hodnoty portfolia akcií nástroje pro infrastrukturu a inovace ke dni 31. prosince 2020 ve srovnání s jeho reálnou hodnotou ke dni 31. prosince 2019.
Tato částka zahrnuje 216,5 milionu EUR finančních rezerv na dluhová portfolia okna pro malé a střední podniky a 23,4 milionu EUR nerealizovaného příjmu v důsledku nárůstu reálné hodnoty akciového portfolia okna pro malé a střední podniky k 31. prosinci 2020 ve srovnání s jeho reálnou hodnotou k 31. prosinci 2019.
Účelově vázané příjmy se běžně označují také jako „prostředky získané z dřívějších operací“. Zahrnují například odměny EFSI, dividendy, kapitálové výnosy nebo roční splátky, včetně splátek kapitálu, uvolněných jistot a splátek jistin půjček získaných od EIB.
Viz čl. 8.1 písm. b) dohody o EFSI.
Viz čl. 8.1 písm. d) dohody o EFSI.
Viz čl. 8.1 písm. d) a článek 11.7 dohody o EFSI.
Údaje k duraci se týkají „modifikované durace“, která vyjadřuje citlivost ceny dluhopisu na změnu úrokové sazby. Tento údaj je založen na skutečnosti, že cena cenného papíru a úroková míra jsou vzájemně v inverzním vztahu.
Jak dokládá účetní závěrka EU k 31. prosinci 2020, jejíž součástí nejsou smlouvy o zárukách, jejichž doba dostupnosti začíná v roce 2021.
Viz čl. 12 odst. 5 nařízení o EFSI .