|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/3173 |
20.6.2025 |
Předběžné stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský pakt pro oceány
(C/2025/3173)
|
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),
|
1. |
vítá iniciativu Evropské komise zaměřenou na posílení soudržnosti politik EU v oblasti oceánů. Poukazuje na to, že má-li se Evropa stát námořní velmocí a využít příležitostí, které oceány nabízejí, měl by se Evropský pakt pro oceány zabývat různými rozměry udržitelnosti: ochranou a obnovou oceánů, udržitelným modrým hospodářským rozvojem, znalostmi a výzkumem v oblasti moří, správou oceánů se silnějším územním rozměrem a blahobytem občanů v pobřežních a dalších územích s vazbou na oceány. Zdůrazňuje, že holistická správa oceánů rovněž závisí na rámci víceúrovňové správy, zejména na úzkém zapojení místních a regionálních orgánů i na potřebě zabývat se činnostmi na pevnině, které mají dopad na stav oceánů; |
|
2. |
zdůrazňuje, že tyto priority musí být vzájemně propojeny, aby se chránilo oceánské prostředí, podpořila odolná a konkurenceschopná ekonomika a zajistil blahobyt místních a regionálních komunit v pobřežních oblastech i mimo ně, přičemž uznává, že dlouhodobý blahobyt a prosperita mnoha z nich závisí na dobrém stavu oceánů. Dále je nezbytné zajistit, aby se pobřežní komunity, komunity, které se věnují drobnému rybolovu, a další zúčastněné strany aktivně podílely na rozhodování souvisejícím s problematikou oceánů. Rovněž je třeba snížit zranitelnost jednotlivců a těchto rybářských komunit, jež zahrnují potenciální zdroje obživy pobřežního obyvatelstva, vůči dopadům zhoršování stavu oceánů a přírodních rizik a vůči zhoršování životního prostředí způsobenému člověkem; |
|
3. |
zdůrazňuje, že dosažení „dobrého stavu prostředí“ podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí má zásadní význam, neboť dobře zachované mořské prostředí podporuje hospodářskou stabilitu a pomáhá zmírňovat dopady změny klimatu na evropské pobřežní regiony, jak zdůraznila Evropská agentura pro životní prostředí ve svém Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě z roku 2024 (1); |
|
4. |
oceňuje rozhodnutí Evropské komise zahájit nový politický cyklus vypracováním nového Evropského paktu pro oceány. To svědčí o její ochotě zaujmout strategický a holistický přístup k oceánům. Vyzývá Evropskou komisi, aby pravidelně vydávala sdělení o provádění paktu a zveřejnila plán závazků, které jej budou doprovázet; |
|
5. |
upozorňuje na nedostatek finančních prostředků, který ovlivňuje námořní činnosti, a vyzývá k zajištění odpovídajících finančních prostředků na spravedlivý přechod na regenerativní mořskou ekonomiku s nízkým dopadem a na účinnou ochranu a obnovu mořských ekosystémů a vědecký výzkum. Domnívá se, že by pakt měl přispět k usnadnění vytváření inovativních mechanismů financování a pobídek k uplatňování udržitelných postupů; |
|
6. |
poukazuje na to, že v příštím víceletém finančním rámci by měly být k dispozici vhodné finanční nástroje, které musí odpovídat různorodým místním socioekonomickým strukturám. Z toho důvodu je k řízení těchto nástrojů nutné rozvíjet holistický přístup založený na víceúrovňové správě, a to za účasti celostátních, regionálních a místních orgánů; |
|
7. |
odkazuje na zkušenosti získané při vypracovávání dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU (2) a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly do všech politik EU začleněny vzájemně prospěšné vazby mezi pobřežními a vnitrozemskými oblastmi, a to co nejlepším využitím silné vzájemné závislosti mezi pobřežními a vnitrozemskými oblastmi; |
Holistický přístup ke správě oceánů
|
8. |
zdůrazňuje, že dobrý stav oceánů má zcela zásadní význam pro EU, její členské státy, místní a regionální orgány i občany EU, neboť udržuje biologickou rozmanitost, je motorem hospodářství, podporuje blahobyt a je předpokladem pro udržitelnou správu mořských ekosystémů, což přispívá k potravinovému zabezpečení. Poukazuje na skutečnost, že oceány se s člověkem ovlivňují mnoha způsoby a že jsou nanejvýš důležité z hlediska životního prostředí, ekonomiky, kultury, strategie a rekreace; |
|
9. |
vítá skutečnost, že Komise usiluje o strategický vývoj svého přístupu k oceánům, který má posílit soudržnost a součinnost mezi různými cíli, nástroji, politikami a prioritami, jako jsou mj.:
|
|
10. |
zdůrazňuje, že dobrý stav oceánů je základem pro maximalizaci dlouhodobého ekonomického potenciálu námořního průmyslu. Jádrem paktu musí být ochrana a udržitelná správa mořských ekosystémů, protože dobrý stav ekosystémů je nezbytný k zajištění produktivity, odolnosti a budoucího rozvoje v odvětvích závislých na moři; |
|
11. |
upozorňuje, že holistický přístup neznamená jednotnou paušální politiku uplatňovanou bez rozdílu ve všech regionech, aniž by byla pečlivě zohledněna místní specifika. Naopak, musí odrážet rozmanité potřeby a zájmy regionálních a místních komunit s vědomím toho, že univerzální model není ani účinný, ani udržitelný. Požaduje tedy, aby námořní politiky byly vypracovávány v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a občany a na základě zásad víceúrovňové správy, aktivní subsidiarity a partnerství, což by umožnilo vytvářet individualizované přístupy uzpůsobené daným podmínkám a respektující místní specifika a podpořilo výměnu osvědčených postupů a spolupráci námořních odvětví; |
|
12. |
zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla správa oceánů podpořena dobrou soudržností politik a právně závaznými cíli, které budou monitorovány a případně v určitých intervalech vynucovány. To zahrnuje posílení vazby mezi rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí a cíli územního plánování námořních prostor; |
|
13. |
připomíná závěry ze zasedání ředitelů pro námořní záležitosti a vodní hospodářství EU v červnu 2024, v nichž se vyzývá k přijetí dalších opatření k zajištění dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů, a zejména k tomu, aby rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí byla rozvinuta v „evropské mořské právo“ (4); |
|
14. |
vyzývá k tomu, aby byla v rámci sboru komisařů zřízena projektová skupina pro provádění paktu pro oceány pod vedením komisaře pro rybolov a oceány, jež by při provádění zajistila holistický přístup; |
Modrá ekonomika šetřící zdroje
|
15. |
zdůrazňuje, že je třeba podporovat námořní činnosti, které jsou ovlivněny trojí environmentální krizí nebo ji prohlubují, v rámci spravedlivého přechodu na modrou ekonomiku šetřící zdroje, která bude respektovat hranice naší planety a únosnou kapacitu oceánů; |
|
16. |
zdůrazňuje význam územního plánování námořních prostor pro zajištění soudržnosti mezi politikami v oblasti životního prostředí, klimatu a socioekonomických podmínek a odvětvovými politikami. Uznává, že ve vodách EU panují územní konflikty, a zdůrazňuje, že koexistence může být strategickým nástrojem k podpoře uskutečňování cílů EU a mezinárodních cílů v oblasti biologické rozmanitosti a zároveň k podpoře místních komunit. Zdůrazňuje, že společné využívání prostor pro získávání energie z obnovitelných zdrojů na moři a pro rybolov šetřící zdroje nebo akvakulturu využívající druhy na nízkých stupních potravinového řetězce musí být zkoumáno v rámci územního plánování námořních prostor; |
|
17. |
připomíná, že využívání větrné energie na moři má klíčový význam pro naplnění Zelené dohody pro Evropu a zajištění konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek energie v Evropě. Vyzývá k provádění přeshraničních výběrových řízení na výrobu energie na moři s cílem omezit konflikty při využívání a racionalizovat energetickou infrastrukturu. Pověřuje místní a regionální orgány, aby vypracovaly vhodné energetické strategie; |
|
18. |
vyzývá Komisi, aby chránila evropská odvětví výroby energie na moři před nekalou hospodářskou soutěží tím, že stanoví minimální ceny a požadavek, aby převážná část hodnotového řetězce zůstala evropská, určí nová kritéria pro výběrová řízení pro výrobu energie na moři, a to i prostřednictvím zavedení povinných necenových kritérií týkajících se biologické rozmanitosti, sociálních aspektů a oběhovosti, a propojí tyto projekty se souvisejícími programy zaměřenými na obnovu biologické rozmanitosti; |
|
19. |
uznává, že různé činnosti mohou být synergické nebo protichůdné v závislosti na jejich povaze a umístění v prostoru a čase. Domnívá se, že pakt pro oceány by měl přispět k umožnění místního územního plánování, aby se zajistilo, že bude maximalizována součinnost mezi námořními činnostmi a že se omezí nebo dostanou pod kontrolu kompromisy. Zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti nelze považovat za činnost s možnými kompromisy; |
Potraviny
|
20. |
uznává, že objem rybolovných zdrojů je omezený a úzce propojený s celkovou kvalitou mořských ekosystémů. Poukazuje na to, že dlouhodobá potravinová suverenita EU je i nadále klíčovým strategickým cílem Unie, jehož lze dosáhnout pouze prostřednictvím udržitelné správy mořských ekosystémů. Uznává úlohu oceánů a tradičních znalostí pracovníků v námořní oblasti při produkci vysoce hodnotných potravin pocházejících z rybolovu a akvakultury, jak je uznáno ve sdělení Vize pro zemědělství a potraviny (5). Upozorňuje na to, že zemědělská politika má dopad na stav mořských ekosystémů, a poukazuje na problémy způsobené únikem živin a eutrofizací, a to jak pro plnění environmentálních cílů Unie, tak pro odvětví rybolovu; |
|
21. |
má za to, že udržitelné hospodaření s rybími populacemi má zásadní význam pro zachování ziskového rybářského průmyslu, který bude schopen zajistit pracovní místa v odvětví rybolovu a na něm závislém místním dodavatelském řetězci. Domnívá se, že segment drobného rybolovu je pro místní komunity nejpřínosnější a používá postupy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a měl by být podporován, aby byla jeho činnost dlouhodobě odolná. Uznává, že uznává, že rybolov je nedílnou součástí kultury a hospodářství mnoha pobřežních komunit. Zdůrazňuje, že je nutné obnovit nadměrně lovené, vyčerpané a obnovující se populace ryb a současně dbát na to, aby živé zdroje již nebyly ohrožovány praktikami nadměrného rybolovu v oceánech, přičemž je třeba zohlednit dopady nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, který provozují rybářská loďstva třetích zemí. Má za to, že by se měly řešit též dopady šíření invazních nepůvodních druhů; |
|
22. |
zdůrazňuje, že je třeba změnit spotřební vzorce v EU tak, aby byla spotřeba méně závislá na dovážených produktech a více na místní produkci. Poukazuje na potenciál zvýšení spotřeby produktů z místních zdrojů s krátkými dodavatelskými řetězci pro místní a regionální rozvoj. Upozorňuje na škodlivý dopad, který může mít průmyslová akvakultura na naše vlastní zdroje a zdroje třetích zemí, když podporuje nadměrný rybolov pro výrobu rybí moučky. Zdůrazňuje, že je nutné usilovat o rozvoj akvakultury s nízkým dopadem na životní prostředí, zejména řas a mlžů, neboť se vzhledem k ubývajícím rybím populacím a k nutnosti jejich zachování jedná o nejudržitelnější alternativu produkce bílkovin pocházejících z produktů vodního hospodářství; |
|
23. |
připomíná, že biologické mořské zdroje, které dosud nebyly posouzeny v nejvzdálenějších regionech, jejichž oceánské vody tvoří více než polovinu rozlohy výlučných ekonomických zón v celé EU, by mohly být účinně a udržitelně spravovány v souladu s cíli, které by se soustředily na dosažení hospodářských a sociálních přínosů a přínosů v oblasti zaměstnanosti a na zlepšení dostupnosti dodávek potravin, a to nejen za účelem rozvoje těchto regionů, ale také EU jako celku; |
|
24. |
uznává úlohu, kterou může hrát rozvoj akvakultury využívající druhy na nízkých stupních potravinového řetězce při zajišťování potravinového zabezpečení a zaměstnanosti, a to nejen ve venkovských oblastech, a je si vědom nutnosti podporovat rozvoj udržitelné akvakultury; |
|
25. |
připomíná, že EU je největším světovým trhem s mořskými plody a uznává její velký podíl odpovědnosti za udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Současně považuje za zásadní chránit evropské rybářské loďstvo a evropský rybolov před nekalou celosvětovou konkurencí a zajistit rovné podmínky pro dovážené produkty z mořských plodů, zejména ty, které pocházejí z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu nebo z postupů poškozujících životní prostředí; |
Cestovní ruch
|
26. |
oceňuje úlohu udržitelného cestovního ruchu v pobřežních oblastech a jeho význam pro zajištění prosperujících pobřežních komunit. Uznává riziko, které představuje nevyvážený cestovní ruch v citlivých oblastech s křehkými ekosystémy. Domnívá se, že pakt pro oceány by měl pomoci určit nástroje a mechanismy k minimalizování rizik způsobených nadměrným využíváním a zhoršováním stavu životního prostředí a kulturního dědictví v důsledku nekontrolovaného a neregulovaného přílivu turistů, který je geograficky a časově soustředěný; |
|
27. |
zdůrazňuje, že čisté oceány jsou předpokladem pro zajištění dlouhodobé atraktivity pobřežního cestovního ruchu prostřednictvím udržitelného využívání přírodních a kulturních zdrojů, a poukazuje na mnohostranný přínos chráněných mořských oblastí k místním turistickým aktivitám; |
|
28. |
zdůrazňuje, že cíl Evropské unie vytvořit 30 % chráněných mořských oblastí v EU, přičemž 10 % z nich má být v každém regionu přísně chráněno, zdaleka není splněn. Konstatuje, že ve více než 80 % chráněných mořských oblastí v EU je zajištěna pouze minimální regulace námořních činností; |
|
29. |
vyzývá k zákazu ničivých rybolovných činností, jako je lov při dně pomocí vlečných sítí, a to ve všech chráněných mořských oblastech. Upozorňuje na škodlivý dopad průmyslového rybolovu pelagickými vlečnými sítěmi v některých oblastech, zejména na pobřežní rybolov a místní komunity; |
Udržitelné a oběhové hospodářství
|
30. |
zdůrazňuje, že regiony mají různorodý potenciál, který úzce závisí na jejich fyzických a zeměpisných vlastnostech. Vyzdvihuje potenciál udržitelné výroby energie díky rozvoji větrných elektráren na moři, slapové energie a přeměny tepelné energie mořské vody; |
|
31. |
připomíná, že využívání větrné energie na moři má klíčový význam pro naplnění Zelené dohody pro Evropu a zajištění konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek energie v Evropě. Poukazuje na to, že ve Strategii EU pro obnovitelnou energii na moři se navrhují konkrétní způsoby, jak podpořit dlouhodobě udržitelný rozvoj tohoto odvětví, a upozorňuje na potřebu dalších investic do infrastruktury sítí a propojovacích vedení, které jsou nezbytné pro usnadnění rozvoje obnovitelných zdrojů na moři; |
|
32. |
vyzývá místní a regionální orgány, aby vypracovaly vhodné energetické strategie zaměřené na podporu přeshraničních výběrových řízení a na racionalizaci využívání energetických infrastruktur; |
|
33. |
má za to, že pakt pro oceány by měl trvat na vědecky podloženém a obezřetném přístupu k těžbě v oceánech, aby se předešlo případným nevratným dopadům na mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost, a to i s ohledem na pravděpodobné kompromisy s jinými hospodářskými činnostmi, jako je rybolov, akvakultura a cestovní ruch. V této souvislosti také zdůrazňuje, že je důležité obeznámit veřejnost se zaváděním větrných elektráren na moři a s jejich zásadní úlohou při transformaci energetiky; |
|
34. |
zdůrazňuje, že je třeba řešit znečišťování mořského prostředí ve všech jeho formách, včetně znečišťování chemickými látkami a plasty, v rámci přístupu „od pramene až po moře“; |
|
35. |
vyzývá EU, aby plnila vedoucí úlohu při zajišťování přijetí ambiciózní celosvětové dohody o plastech, která by pokrývala celý životní cyklus plastů, včetně plastů na jedno použití, mikroplastů a rybolovných zařízení, i nebezpečné chemické přísady a opatření na počátku cyklu zaměřená na výrobu plastů a jejich omezování; |
Námořní doprava
|
36. |
uznává, že EU hraje klíčovou úlohu mezinárodního lídra, neboť převážná většina námořní dopravy je regulována Mezinárodní námořní organizací (IMO); |
|
37. |
poukazuje na to, že pro mnoho pobřežních regionů je důležitý loďařský průmysl a že evropský loďařský průmysl má zásadní význam pro strategickou autonomii Evropy. Vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala inovace a udržitelnost v odvětví stavby plavidel; |
|
38. |
poukazuje na to, že acquis EU v oblasti dopravy (6) upravuje proces nakládání s odpady na pobřeží prostřednictvím ustanovení, která zajišťují dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu a dodávku odpadu do těchto zařízení. Zdůrazňuje, že je třeba řešit i znečišťování ovzduší lodní dopravou, a to na moři i v přístavech; |
|
39. |
poukazuje na to, že je důležité zohlednit doporučení předložená VR (7), zejména pokud jde o potřebu vytvořit pobídky k předávání odpadu z lodí do přístavů, a to i prostřednictvím zavedení jednotného poplatku; |
|
40. |
zdůrazňuje význam mezinárodní námořní dopravy pro evropská přístavní města a regiony a poukazuje na stanovisko VR (8), v němž se doporučuje, aby „politiky EU zabývající se dopravou, námořními záležitostmi a ochranou mořského a vodního prostředí zohledňovaly výzvy pro přístavy a přístavní města v oblasti rozvoje“. Vítá nadcházející přijetí Strategie EU pro přístavy v roce 2026 a požaduje, aby se tato strategie zabývala potřebou dekarbonizace lodní dopravy, přizpůsobením přístavní infrastruktury změně klimatu a zajištěním přechodu přístavů EU na model, který by respektoval hranice naší planety. Připomíná, že energie představuje pro toto odvětví velké náklady. Mezi výzvy spojené s přechodem na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie patří financování a stropy rybolovné kapacity, protože nové technologie způsobují větší zátěž než konvenční dieselové motory; |
Ochrana a obnova životního prostředí, mořských a pobřežních ekosystémů a biologické rozmanitosti
|
41. |
uvědomuje si úzkou provázanost mezi zachováním ekosystémů, ochranou mořské biologické rozmanitosti a socioekonomickými činnostmi souvisejícími s mořem a produkcí potravin. Zdůrazňuje úlohu oceánu v boji proti změně klimatu. Uznává úlohu mořských ekosystémů, včetně mokřadů a korálových útesů, coby přirozené ochrany před bouřemi a erozí pobřeží a zdůrazňuje jejich úlohu při ochraně infrastruktury, životů a zdrojů obživy před extrémními povětrnostními událostmi a událostmi s pomalým nástupem; |
|
42. |
vyzývá k tomu, aby se v rámci úsilí o snižování znečištění ovzduší způsobovaného námořní dopravou bral prostřednictvím vyvážených opatření ohled na naprostou závislost některých regionů na námořní dopravě, a byly jim tak zajištěny dodávky základních komodit; |
|
43. |
poukazuje na rozsah právních předpisů a acquis EU v oblasti ochrany a obnovy mořských ekosystémů a na potřebu dosáhnout „dobrého stavu prostředí“ oceánů (9), což zdůrazňuje potřebu vyváženého vědeckého a ekosystémového přístupu k řízení lidských činností na moři a vyžaduje rozšíření chráněných mořských a pobřežních oblastí, čemuž brání nedostatečné provádění (10); |
|
44. |
znovu zdůrazňuje své znepokojení nad skutečností, že se nepodařilo dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu mořského prostředí v EU, jak bylo vyjádřeno ve stanovisku VR z roku 2021 (11); |
|
45. |
připomíná, že cílem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je chránit nejméně 30 % moří EU, přičemž 10 % z nich má být přísně chráněno, a obnovit mořské ekosystémy omezením znečišťování, nadměrného rybolovu a ničení přírodních stanovišť. Poukazuje na to, že právní rámec pro obnovu přírody stanoví právně závazné cíle obnovit do roku 2030 nejméně 20 % poškozených mořských ekosystémů a zvýšit tak biologickou rozmanitost, sekvestraci uhlíku a odolnost vůči změně klimatu (viz též cíle společné rybářské politiky a obecné cíle nové Evropské komise v oblasti potravinového zabezpečení – Politické směry pro příští Komisi 2024–2029); |
|
46. |
poukazuje na stanovisko VR z roku 2021 Udržitelná modrá ekonomika a akvakultura (12), v němž je jako priorita stanovena udržitelná správa oceánů a moří a v němž se požaduje, aby modrá ekonomika byla realizována v ekologických mezích – v souladu s koncepcí hranic naší planety. Zdůrazňuje rovněž kompatibilitu využívání moří pro hospodářské účely s ochranou mořských stanovišť jako kompas pro veřejné a soukromé investice; |
|
47. |
znovu zdůrazňuje, že skutečné oběhové hospodářství založené na odpovědné výrobě, snížené spotřebě, opětovném použití, opravách a recyklaci je nezbytné k vytvoření podmínek pro úspěšnou obnovu biologické rozmanitosti a zvrácení zhoršování stavu životního prostředí; |
|
48. |
zdůrazňuje rovněž význam prevence znečišťování a úniků nebezpečných chemických látek, aby se zabránilo interakci s dalšími environmentálními stresory, které mohou mít dlouhodobé a rozsáhlé environmentální dopady na suchozemské a mořské prostředí, jak je uvedeno ve stanovisku VR Směřování k odolnému vodnímu hospodářství v zájmu boje proti klimatické krizi v rámci modré dohody pro EU (13). Zdůrazňuje, že je třeba, aby byl připravovaný pakt pro oceány podpořen dalšími připravovanými politickými kroky, jako je revize směrnice REACH, aby byly zohledněny nové hrozby, jako je znečištění PFAS; |
Prevence, připravenost a přizpůsobení se změně klimatu
|
49. |
uvědomuje si, že ačkoli se lze vyhnout nejhoršímu scénáři změny klimatu, místní komunity, zejména v pobřežních oblastech, pocítí dopady změny klimatu, k níž již došlo. Poukazuje na úlohu místních a regionálních orgánů coby prvních respondentů při častějších extrémních povětrnostních událostech způsobených změnou klimatu. Kromě toho by měly být vypracovány adaptační strategie, které by umožnily vyrovnat se s dopady změny klimatu na oceány, jako je zvyšování hladiny moří, okyselování a znečišťování oceánů plasty, živinami a chemickými látkami; |
|
50. |
poukazuje na návrh VR Evropské komisi, aby pracovala na posílení rozměru odolnosti ve svých politických nástrojích s cílem posílit schopnost místních a regionálních orgánů reagovat na katastrofy a zvýšit i jejich hospodářskou odolnost a dlouhodobý růst v celé EU; |
|
51. |
domnívá se, že pakt by měl zahrnovat vypracování místních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu včetně vhodných plánů pro reakce na katastrofy v pobřežních oblastech, které by zohledňovaly místní specifika, a umožňovaly tak účinnou prevenci, připravenost a reakci na náhlé krize, zejména v souvislosti s extrémními povětrnostními událostmi, ale i na procesy s pomalým nástupem; |
|
52. |
zdůrazňuje, že je třeba posílit potravinové systémy založené na místních dodavatelských řetězcích, aby byla zajištěna dlouhodobá odolnost a silná společnost; |
|
53. |
je přesvědčen, že pakt pro oceány musí zajistit řádnou a spravedlivou transformaci, která podpoří nejvzdálenější regiony a ostrovní a pobřežní komunity tím, že zajistí jejich sociálně-ekonomickou udržitelnost, ochranu pracovních míst, sociální blahobyt a aktivní účast na utváření politik, které mají dopad na jejich obživu, a pro nejvzdálenější regiony a ostrovní a pobřežní komunity bude prosazovat zásadu spočívající v právu zůstat na daném území, a to tím, že zlepší přístup k veřejným službám, bydlení, konektivitě, dopravě, vzdělávání a pracovním místům a jejich kvalitu; |
Specifické regionální potřeby a požadavky
|
54. |
připomíná, že nejvzdálenější a ostrovní regiony jsou obzvláště závislé na oceánech, pokud jde o zajištění konektivity, dodávek a rozvoje hospodářských činností. Mají specifické potřeby a vyžadují ad hoc opatření k zajištění schůdné logistiky pro život a živobytí občanů, a to i v souvislosti s jejich závislostí na letecké a námořní dopravě, aby bylo zajištěno jejich propojení a zásobování; |
Mezinárodní správa oceánů
|
55. |
uznává klíčový význam správních struktur vytvořených na celosvětové úrovni (14) a na úrovni EU (15), které umožňují udržitelnou správu oceánů a využívání jejich zdrojů; |
|
56. |
připomíná, že nejvzdálenější regiony mají vzhledem ke své jedinečné poloze, přeshraničnímu charakteru a rozprostření na mapě světového oceánu pro Evropskou unii velký geostrategický význam, a to i díky možnosti volného pohybu v jejich vodách, který neomezují bezpečnostní hrozby; |
|
57. |
vzhledem k rozlehlosti výlučných ekonomických zón patřících k nejvzdálenějším regionům, jež mají značnou zásluhu na tom, že má EU největší výlučnou ekonomickou zónu na světě, by měl být těmto regionům přikládán větší význam a měly by jim být poskytovány větší operační prostředky, aby se staly skutečnými lídry EU v oblasti integrované správy oceánů; |
|
58. |
připomíná stanovisko VR Posílení trvalé a účinné přeshraniční spolupráce s našimi sousedy (16), v němž VR zdůraznil, že „je třeba lépe strukturovat námořní přeshraniční spolupráci“; |
|
59. |
má za to, že EU může jít příkladem a inspirovat ostatní oblasti k podobnému přístupu. Zdůrazňuje, že pakt by měl rovněž přispět k posílení účinné vnitřní správy a k navázání participativní spolupráce s přeshraničními regiony mimo Unii, přičemž by měl vycházet z přístupu EU založeného na víceúrovňové správě, který zajišťuje úzké zapojení místní a regionální úrovně do tvorby a provádění politik, a posilovat jej. Navrhuje využít diplomatickou činnost EU týkající se oceánů k tomu, aby přispěla k udržitelnému využívání oceánských zdrojů na celém světě; |
Lidský kapitál, výzkum a inovace
|
60. |
domnívá se, že pakt by měl přispět k podpoře větších investic do mořského výzkumu s cílem řešit mezery ve znalostech, zejména v oblasti biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb, dopadů na klima a ochrany podvodního kulturního dědictví, jakož i nových technologických a obchodních příležitostí, a to v souladu se zásadou „neškodit“. Navrhuje využít místní znalosti a sítě, aby se pobřežní oblasti mohly stát centry výzkumu a inovací. Doporučuje zajistit odpovídající úlohu pro místní a regionální orgány v nové globální správě, počínaje účastí zástupců VR na konferenci OSN o oceánech v Nice v červnu 2025. Dále doporučuje prohlubovat spolupráci s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi, aby bylo možné řešit problémy týkající se oceánů v celosvětovém měřítku. Požaduje, aby politiky byly soudržné, posuzování dopadů transparentní a stávající opatření byla prováděna důsledněji. Je třeba posílit provádění stávajících nástrojů a opatření a upevnit vedoucí úlohu EU ohledně legislativy v této oblasti. Zasazuje se o integrovanou správu pobřežních oblastí, meziodvětvovou spolupráci a platformy pro dialog mezi vědci, politiky, průmyslem a občanskou společností. Upozorňuje na význam udržitelné modré ekonomiky pro pobřežní komunity a na nutnost přizpůsobit politiky a rozpočet EU cílům v oblasti udržitelnosti. Kromě toho je třeba podporovat shromažďování a sdílení vědeckých údajů, které by sloužily jako podklad pro politická rozhodnutí, posilovat úlohu výzkumu a inovací jako podporu při přijímání rozhodnutí a zlepšovat všeobecné vědecké znalosti a budování kapacit pro správu oceánů. Dále je třeba řešit potřebu infrastruktury sloužící k pozorování oceánů, včetně budování kapacit v oceánech a pobřežních oblastech, a vypracovat integrované komplexní hodnocení stavu mořského prostředí, včetně jeho socioekonomických aspektů; |
|
61. |
vyzývá přímořské regiony, aby zvážily vypracování „strategií pro modrou inteligentní specializaci“, které by doplňovaly stávající regionální strategie pro inteligentní specializaci; |
|
62. |
poukazuje na to, že ke zlepšení účinnosti vnitřní správy EU je nutné zaujmout komplexní přístup k námořní politice, na němž se budou podílet všechny veřejné orgány a instituce specificky působící v oblasti správy oceánů. Dále zdůrazňuje, že je třeba podporovat koordinaci mezi zúčastněnými subjekty, a usnadnit tak správu znalostí; |
|
63. |
vítá legislativní návrh přijatý Evropským parlamentem týkající se „udržitelných paliv v námořní dopravě“, zejména zřízení Fondu pro oceány s cílem zlepšit energetickou účinnost lodí a podpořit investice zaměřené na pomoc při dekarbonizaci námořní dopravy, a poukazuje na své stanovisko z roku 2024 Společná rybářská politika v praxi: na cestě k udržitelným a odolným pobřežním komunitám v EU, v němž zdůraznil, že je nutné podpořit spravedlivý přechod na rybolov s nízkým dopadem. Zdůrazňuje potřebu spravedlivé transformace pro všechny námořní hospodářské činnosti, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá odolnost a konkurenceschopnost. Vítá návrh přijatý v listopadu 2024 Fuel EU Maritime - Sustainable maritime fuels (Iniciativa pro námořní paliva FuelEU – udržitelná paliva v námořní dopravě). Poukazuje na to, že má-li rybářské loďstvo využívat obnovitelné zdroje energie, je nezbytné překonat stávající překážky prostřednictvím koordinace a spolupráce mezi zainteresovanými stranami, doplnit chybějící znalosti a technologie pomocí výzkumu a inovací, rozvíjet dovednosti a pracovní síly nezbytné k transformaci energetiky a zlepšit podnikatelské prostředí, včetně přístupu k financování; |
|
64. |
souhlasí s myšlenkou, že pakt o oceánech by měl být prvním krokem při vytváření soudržného legislativního i nelegislativního rámce pro oceány, jejž by měl sestávat z aktu o oceánech a budoucích koordinovaných revizí stávajících právních předpisů, jako je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a směrnice o územním plánování námořních prostor. |
V Bruselu dne 3. dubna 2025.
předsedkyně
Evropského výboru regionů
Kata TÜTTŐ
(1) Zpráva EEA 01/2024, European Climate Risk Assessment (Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě).
(2) Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU, ( Úř. věst. C 270, 13.7.2022, s. 18).
(3) Stanovisko Evropského výboru regionů Zabezpečení evropských regionů vůči otřesům: posílení odolnosti místních a regionálních orgánů v rámci strategického vývoje jednotného trhu, (Úř. věst. C, C/2024/7061, 4.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7061/oj).
(4) Neformální zasedání ředitelů pro námořní záležitosti a vodní hospodářství EU – Konečné závěry, 13. a 14. června 2024.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019L0883).
(7) Stanovisko Evropského výboru regionů Místní a regionální orgány a ochrana mořského prostředí ( Úř. věst. C 300, 27.7.2021, s. 36).
(8) Stanovisko Evropského výboru regionů Obnova přístavních měst a oblastí ( Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 25).
(9) Jmenovitě: rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19)) a její revize, rámcová směrnice o vodě (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1)), Zelená dohoda pro Evropu, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (2020) a právní rámec EU pro obnovu přírody (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (Úř. věst. L, 2024/1991, 29.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1991/oj)), který zahrnuje konkrétní cíl týkající se oceánů, jímž je obnovit 20 % mořských oblastí do roku 2030, akční plán pro nulové znečištění (2021).
(10) Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva 26/2020: Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky.
(11) Stanovisko Evropského výboru regionů Místní a regionální orgány a ochrana mořského prostředí ( Úř. věst. C 300, 27.7.2021, s. 36).
(12) Stanovisko Evropského výboru regionů Udržitelná modrá ekonomika a akvakultura ( Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 36).
(13) Stanovisko Evropského výboru regionů Směřování k odolnému vodnímu hospodářství v zájmu boje proti klimatické krizi v rámci modré dohody pro EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C, C/2024/5367, 17.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5367/oj).
(14) Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu.
(15) „Integrovaná námořní politika“, „ rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí “, společné sdělení o „agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů“, „ Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 “.
(16) Stanovisko Evropského výboru regionů – Posílení trvalé a účinné přeshraniční spolupráce s našimi sousedy (Úř. věst. C, C/2024/1038, 9.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1038/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3173/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)