1

Kasačním opravným prostředkem podaným na základě článku 9 přílohy I statutu Soudního dvora Evropské unie se žalobkyně Ewelina Jelenkowska-Luca domáhá, aby byl zrušen rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 21. ledna 2014 Jelenkowska-Luca v. Komise (F‑114/12, Sb. rozh. VS, dále jen „napadený rozsudek“, EU:F:2014:3), kterým tento soud zamítl žalobu na neplatnost rozhodnutí Evropské komise ze dne 11. července 2012 o zamítnutí její stížnost proti rozhodnutí Úřadu pro správu a výplatu individuálních nároků (PMO) ze dne 25. srpna 2010, kterým ji byl zamítnut příspěvek za práci v zahraničí stanovený v čl. 4 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie.

2

Dne 21. ledna 2014 vydal Soud pro veřejnou službu napadený rozsudek v polštině, která byla jednacím jazykem, jenž si žalobkyně zvolila při podání žaloby na neplatnost u Soudu pro veřejnou službu v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu, který je na Soud pro veřejnou službu použitelný na základě článku 29 jednacího řádu posledně jmenovaného. Tento rozsudek byl žalobkyni doručen dne 22. ledna 2014.

3

Návrhem vyhotoveným ve francouzštině, který byl kanceláři Tribunálu doručen dne 31. března 2014, podala žalobkyně projednávaný kasační opravný prostředek.

4

Dopisem ze dne 15. dubna 2014 informoval vedoucí soudní kanceláře žalobkyni, že v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem pokynů pro vedoucího kanceláře Tribunálu nemůže být kasační opravný prostředek zapsán do rejstříku, protože nebyl vyhotoven v jazyce, který je stanoven v článku 136a jednacího řádu, v tomto případě v polštině.

5

Dopisem ze dne 2. května 2014 jeden z právních zástupců žalobkyně požádal předsedu Tribunálu o přezkoumání rozhodnutí o nezapsání kasačního opravného prostředku do rejstříku a povolení jeho zapsání v rámci autoremedury do rejstříku ke dni podání návrhu, tedy ke dni 31. března 2014. V tomto ohledu uvedl, že E. Jelenkowska-Luca se na jeho právní kancelář obrátila jen několik dnů před uplynutím lhůty k podání kasačního opravného prostředku a že všechny relevantní dokumenty včetně napadeného rozsudku mu dodala ve francouzštině, avšak neuvedla, že jednacím jazykem v prvním stupni byla polština.

6

Vzhledem k tomu, že Tribunál posoudil tento dopis jako obsahující žádost o výjimku z jazykového režimu podle čl. 35 odst. 2 písm. c) jednacího řádu, rozhodl o zapsání kasačního opravného prostředku do rejstříku a dne 18. června 2014 předložil uvedený dopis Komisi, přičemž ji na základě výše uvedeného ustanovení vyzval, aby k této žádosti předložila vyjádření.

7

Komise předložila vyjádření k žádosti o výjimku z jazykového režimu dne 1. července 2014. Vznesla vůči ní především námitku, že tato žádost byla podána opožděně, protože povolení Tribunálu k použití jiného jazyka, než je jednací jazyk určený v souladu s článkem 136a jednacího řádu, by muselo být uděleno před uplynutím lhůty k podání kasačního opravného prostředku, neboť jde o lhůtu kogentní povahy.

8

Dne 18. srpna 2014 bylo vyjádření Komise doručeno žalobkyni.

9

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

10

Podle článku 145 jednacího řádu platí, že pokud je opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Tribunál kdykoliv na základě zprávy soudce zpravodaje opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout.

11

V projednávaném případě pokládá Tribunál věc na základě písemností ve spise za dostatečně objasněnou k tomu, aby na základě tohoto článku rozhodl a nepokračoval v řízení.

12

Podle článku 9 prvního pododstavce přílohy I statutu Soudního dvora lze proti konečným rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu, proti rozhodnutím tohoto soudu, která řeší věc pouze částečně, nebo proti rozhodnutím o otázce týkající se příslušnosti soudu nebo přípustnosti žaloby podat opravný prostředek k Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí.

13

Tato procesní lhůta se v souladu s čl. 102 odst. 2 jednacího řádu prodlouží o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti. Podle ustálené judikatury nejsou procesní lhůta a lhůta z důvodu vzdálenosti dvěma samostatnými lhůtami, takže když uplyne procesní lhůta, je třeba ji prodloužit o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti (viz usnesení ze dne 7. července 2014, Gomes Moreira v. ECDC, T‑39/14 P, Sb. rozh. VS, EU:T:2014:684, bod 5 a citovanou judikaturu).

14

Podle ustálené judikatury má kromě toho lhůta k podání kasačního opravného prostředku kogentní povahu, jelikož byla stanovena za účelem zajištění jasnosti a jistoty právních situací a za účelem zabránění jakékoli diskriminaci nebo svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti, a soudu Evropské unie přísluší z úřední povinnosti přezkoumat, zda byla lhůta dodržena (viz usnesení Gomes Moreira v. ECDC, bod 13 výše, EU:T:2014:684, bod 6 a citovanou judikaturu).

15

V projednávaném případě vyplývá ze spisu, že napadený rozsudek byl žalobkyni doručen dne 22. ledna 2014. Z toho vyplývá, že lhůta k podání kasačního opravného prostředku, prodloužená o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti, uplynula dne 1. dubna 2014. Žalobkyně podala kasační opravný prostředek proti napadenému rozsudku dne 31. března 2014, tedy jeden den před uplynutím uvedené lhůty.

16

Podle článku 136a jednacího řádu je jednacím jazykem řízení o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu jazyk, v němž bylo vyhotoveno rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, proti němuž je opravný prostředek podán, ač tím nejsou dotčena ustanovení čl. 35 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 35 odst. 3 čtvrtého pododstavce jednacího řádu.

17

Účastníci řízení, kteří k Tribunálu podali kasační opravný prostředek, jsou tedy povinni respektovat jednací jazyk, který si žalobce zvolil ve věci před Soudem pro veřejnou službu (obdobně v tomto smyslu viz usnesení ze dne 20. května 2010 Petrides v. Komise, C‑64/98 P‑REV, EU:C:2010:279, bod 15).

18

Článek 35 odst. 2 písm. c) uvedený v kapitole 5 nadepsané „Jazykový režim“, jež se nachází v hlavě I jednacího řádu, Tribunálu nicméně umožňuje, aby na žádost účastníka řízení a po vyslechnutí druhého účastníka řízení povolil, aby byl zcela nebo částečně používán jiný z jazyků uvedených v čl. 35 odst. 1 uvedeného řádu. V tomto ohledu Tribunál již rozhodl, že pokud jde o žádost o povolení výjimky z pravidla použití jednacího jazyka, musí být taková žádost podrobně a přesně odůvodněna (usnesení ze dne 13. května 1993, Ladbroke Racing v. Komise, T‑74/92, Recueil, EU:T:1993:41, bod 14), tím spíše pokud ji podává samotná žalobkyně (usnesení ze dne 24. ledna 1997 EFMA v. Rada, T‑121/95, Recueil, EU:T:1997:6, bod 10).

19

Mimoto čl. 35 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že „[j]ednací jazyk se používá zejména ve spisech a řečech účastníků řízení včetně všech přiložených písemností a dokumentů, jakož i v protokolech a rozhodnutích Tribunálu“ a že „[v]eškeré písemnosti a dokumenty, které jsou vyhotoveny v jiném jazyce, musí být opatřeny překladem do jednacího jazyka“.

20

V projednávaném případě je jazykem, v němž byl vyhotoven napadený rozsudek, a tedy jednacím jazykem řízení o kasačním opravném prostředku polština, jak již bylo uvedeno v bodě 2 výše.

21

Avšak kasační opravný prostředek, který žalobkyně podala kanceláři Tribunálu, byl vyhotoven ve francouzštině a nebyl opatřen ani překladem do polštiny ani žádostí o výjimku z jazykového režimu.

22

Až jeden měsíc po uplynutí lhůty k podání kasačního opravného prostředku, prodloužené o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti, a 15 dnů poté, co kancelář Tribunálu informovala právního zástupce žalobkyně o tom, že kasační opravný prostředek nemohl být zapsán do rejstříku z důvodu, že nebyl použit jazyk, který je stanoven v článku 136a jednacího řádu (viz bod 4 výše), poslal právní zástupce žalobkyně uvedené kanceláři dopis obsahující žádost o výjimku z jazykového režimu (viz bod 5 výše).

23

Bez ohledu na to, zda důvody, které žalobkyně v tomto dopise uvádí, odpovídají požadavku na dostatečně podrobné a přesné odůvodnění, na jehož základě by bylo možné odůvodnit použití jiného jazyka, než který si před Soudem pro veřejnou službu původně zvolila, je však třeba uvést, že taková žádost o výjimku z jazykového režimu, jež byla podána po uplynutí lhůty k podání kasačního opravného prostředku a jejímž předmětem je právě kasační opravný prostředek vyhotovený v jiném než jednacím jazyce, jako je žádost, kterou v tomto případě předložila žalobkyně, nemůže vést k tomu, aby bylo použití tohoto jiného jazyka v návrhu povoleno se zpětnou účinností, a tím ani k tomu, aby se na kasační opravný prostředek dalo následně nahlížet jako na splňující pravidla týkající se jazykového režimu stanovená v jednacím řádu.

24

Ostatně vzhledem k tomu, že výjimka z pravidla použití jednacího jazyka je vázána na povolení udělené Tribunálem v návaznosti na podrobně a přesně odůvodněnou žádost, přísluší žalobkyni, aby s ohledem na lhůtu k podání kasačního opravného prostředku vynaložila řádnou péči k tomu, aby tuto žádost předložila včas.

25

Je tedy třeba učinit závěr, že vzhledem k tomu, že projednávaný kasační opravný prostředek nebyl podán v jednacím jazyce věci, ve které byl vydán napadený rozsudek, tedy v polštině, nebyl tento opravný prostředek podán v souladu s jazykovým režimem Tribunálu a není přípustný (obdobně v tomto smyslu viz usnesení Petrides v. Komise, C‑64/98 P‑REV, EU:C:2010:279, bod 16) a že takový důvod nepřípustnosti nelze obejít žádostí o výjimku z jazykového režimu, která byla podána po uplynutí lhůty k podání kasačního opravného prostředku.

26

Ze všech předcházejících úvah vyplývá, že kasační opravný prostředek musí být odmítnut jako zjevně nepřípustný, aniž by bylo nutné doručit ho Komisi nebo rozhodnout o opodstatněnosti žádosti o výjimku z jazykového režimu.

27

Jelikož bylo toto usnesení přijato před doručením návrhu Komisi, postačí rozhodnout, že žalobkyně ponese vlastní náklady řízení v souladu s čl. 87 odst. 1 jednacího řádu, který je použitelný na řízení o kasačním opravném prostředku na základě článku 144 téhož řádu.

Z těchto důvodů,

TRIBUNÁL (kasační senát)

rozhodl takto: