<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><ORDER xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.ORDER><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-649/21 P</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62021CO0649</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:171">EU:C:2022:171</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>10</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>10</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.ORDER><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Usnesení ze dne <DATE ISO="20220222">22. 2. 2022</DATE> – věc C‑649/21 P(I)</HT></P><P><HT TYPE="SC">Fastweb v. Iliad Italia</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Usnesení místopředsedy Soudního dvora</HT></P><P><DATE ISO="20220222">22. února 2022</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P><P>[Text opraven usnesením ze dne <DATE ISO="20220323">23. března 2022</DATE>]</P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Kasační opravný prostředek</KEYWORD><KEYWORD>Vedlejší účastenství</KEYWORD><KEYWORD>Hospodářská soutěž</KEYWORD><KEYWORD>Spojování podniků</KEYWORD><KEYWORD>Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné s vnitřním trhem a fungováním Dohody o Evropském hospodářském prostoru za předpokladu splnění určitých závazků</KEYWORD><KEYWORD>Podnik působící na trzích dotčených spojením</KEYWORD><KEYWORD>Zájem na rozhodnutí sporu</KEYWORD><KEYWORD>Připuštění</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><ORDER.INIT><P>Ve věci C‑649/21 P(I),</P><P>jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě čl. 57 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne <DATE ISO="20211025">25. října 2021</DATE>,</P></ORDER.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Fastweb SpA</HT>, se sídlem v Miláně (Itálie), zastoupená E. Cerchi, M. Merolou, a F. Calientem, avvocati,</P><PARTY.STATUS>účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Iliad Italia SpA</HT>, se sídlem v Miláně, zastoupená D. Fosselardem a D. Waelbroeckem, avocats,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně v prvním stupni,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><INTERVENERS><P><HT TYPE="BOLD">Evropská komise</HT>, zastoupená G. Contem, a J. Szczodrowskim, jakož i C. Sjödin, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalovaná v prvním stupni,</PARTY.STATUS></INTERVENERS></PARTIES><P>[Po opravě provedené usnesením ze dne <DATE ISO="20220323">23. března 2022</DATE>]</P><PREAMBLE.GEN><PREAMBLE.INIT><P>MÍSTOPŘEDSEDA SOUDNÍHO DVORA,</P><P>po vyslechnutí generálního advokáta M. Szpunara,</P></PREAMBLE.INIT><PREAMBLE.FINAL>vydává toto</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE.GEN><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.ORDER><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Usnesení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Fastweb SpA domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210927">27. září 2021</DATE>, <NAME.CASE>Iliad Italia v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑692/20</NO.CASE>, nezveřejněné, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>napadené usnesení<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2021:686">EU:T:2021:686</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kterým Tribunál zamítl její návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání společnosti Iliad Italia SpA, jež byla žalobkyní v prvním stupni ve věci T‑692/20.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne <DATE ISO="20040120">20. ledna 2004</DATE> o kontrole spojování podniků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="024" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 24, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 08/03, s. 40), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>Spojení, které zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, bude prohlášeno za neslučitelné se společným trhem.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 8 odst. 3 tohoto nařízení stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Jestliže Komise zjistí, že spojení splňuje kritérium stanovené v čl. 2 odst. 3 […], vydá rozhodnutí prohlašující toto spojení za neslučitelné se společným trhem.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Skutečnosti předcházející sporu jsou popsány v bodech 1 až 8 napadeného usnesení. Pro potřeby tohoto řízení je lze shrnout následovně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20200117">17. ledna 2020</DATE> obdržela Evropská komise oznámení o plánovaném spojení (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>oznámené spojení<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>), kterým společnosti Vodafone Europe BV a Telecom Italia SpA zamýšlely seskupit své činnosti v oblasti pasivních infrastruktur v Itálii v nově vytvořeném společném podniku nazvaném Infrastrutture Wireless Italiane SpA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>INWIT<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20200306">6. března 2020</DATE> přijala Komise na základě nařízení č. 139/2004 rozhodnutí C(2020) 1573 final, kterým prohlásila oznámené spojení za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP (věc COMP/M.9674 – Vodafone ITALIA/TIM/INWIT JV) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>sporné rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Ve sporném rozhodnutí Komise v prvé řadě posuzovala pravděpodobné účinky oznámeného spojení. V tomto ohledu měla Komise zaprvé za to, že oznámené spojení vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem z důvodu nekoordinovaných vertikálních účinků na trzích poskytování mobilních telekomunikačních služeb na maloobchodní a velkoobchodní úrovni. Zadruhé Komise nevyloučila, že oznámené spojení může vyvolat vážné pochybnosti stran jeho slučitelnosti s vnitřním trhem, a to jednak z důvodu nekoordinovaných vertikálních účinků postihujících poskytovatele maloobchodních a velkoobchodních pevných bezdrátových telekomunikačních služeb využívajících technologii <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/><HT TYPE="ITALIC">fixed wireless access</HT><QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, a jednak z důvodu nekoordinovaných horizontálních účinků týkajících se poskytování hostingových služeb v pasivních infrastrukturách provozovatelům mobilních sítí, poskytovatelům využívajícím technologii <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/><HT TYPE="ITALIC">fixed wireless access</HT><QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> a zákazníkům jiným než provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Komise měla ve druhé řadě za to, že závazky přijaté společnostmi Vodafone Europe a Telecom Italia mohou oznámené spojení učinit slučitelným s vnitřním trhem a Dohodou o Evropském hospodářském prostoru (EHP), ze dne <DATE ISO="19920502">2. května 1992</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="001" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="1994">Úř. věst. 1994, L 1, s. 3</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 11/52, s. 3). Z toho vyvodila, že oznámené spojení, jak bylo upraveno závazky nabídnutými stranami spojení, zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na trzích, na kterých byly zaznamenány obavy z narušení hospodářské soutěže.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Sporné rozhodnutí tak uvádí, že oznámené spojení je slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP za předpokladu, že strany spojení splní podmínky a povinnosti uvedené v závazcích připojených k tomuto rozhodnutí.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení před Tribunálem a napadené usnesení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20201118">18. listopadu 2020</DATE> podala společnost Iliad Italia žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20210311">11. března 2021</DATE> podala společnost Fastweb návrh na vstup do řízení ve věci T‑692/20 jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání společnosti Iliad Italia.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Napadeným usnesením Tribunál tento návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení zamítl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Tribunál zaprvé v bodě 24 tohoto usnesení konstatoval, že sporné rozhodnutí nebylo určeno společnosti Fastweb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Zadruhé měl Tribunál v bodě 33 napadeného usnesení za to, že společnost Fastweb nepředložila důkaz o tom, že skutečně musí nebo bude muset odebírat hostingové služby pro svá přenosová zařízení od INWIT, a že tedy neunesla své důkazní břemeno. V tomto ohledu Tribunál v bodech 26, 29 a 31 tohoto usnesení zejména uvedl, že ze sporného rozhodnutí, jakož i z vyjádření Komise vyplývá, že společnost Fastweb využívá alternativy k pasivním infrastrukturám od INWIT a že neprokázala, že by se tyto alternativy mohly ukázat jako nedostatečné k uspokojení jejích potřeb nebo že by byly ohroženy selháním partnerství a spolupráce navázané mezi společností Fastweb a jinými operátory.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Tribunál v bodě 34 uvedeného usnesení upřesnil, že pokud by bylo třeba chápat vyjádření společnosti Fastweb v tom smyslu, že selhání tohoto partnerství nebo spolupráce by znamenalo, že by potřebovala hostingové služby od INWIT, takové selhání v každém případě představuje budoucí a hypotetickou událost, kterou nelze prokázat přímý a trvající zájem na rozhodnutí sporu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Zatřetí měl Tribunál v bodě 36 napadeného usnesení za to, že společnost Fastweb neprokázala, že podmínky a povinnosti uložené stranám spojení mají na její situaci jiné účinky než účinky vyplývající z jejího partnerství a spolupráce s jinými operátory nebo účinky přesahující účinky, které vyplývají z tohoto partnerství a spolupráce.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Návrhová žádání účastnic řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Svým kasačním opravným prostředkem společnost Fastweb navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil napadené usnesení;</P></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><P>vyhověl jejímu návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení ve věci T‑692/20 na podporu návrhových žádání společnosti Iliad Italia a</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zamítl kasační opravný prostředek a</P></ITEM><ITEM><P>uložil společnosti Fastweb náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Ke kasačnímu opravnému prostředku</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá společnost Fastweb dva důvody, z nichž první vychází z nesprávného odůvodnění a zkreslení skutkového stavu a druhý z nesprávného právního posouzení při použití článku 40 statutu Soudního dvora Evropské unie.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Fastweb tvrdí, že napadené usnesení je stiženo nesprávným odůvodněním a zkreslením skutkového stavu, jelikož Tribunál v tomto usnesení popřel, že by společnost Fastweb měla zájem na rozhodnutí sporu, a to pouze z důvodu, že v současnosti využívá alternativu k pasivním infrastrukturám od INWIT.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Jedinou relevantní otázkou přitom je, zda se právní postavení nebo hospodářská situace společnosti Fastweb změní, nebo by se mohla změnit v případě, že by bylo vyhověno návrhovým žádáním společnosti Iliad Italia znějícím na zrušení sporného rozhodnutí. Tribunál měl tedy při rozhodování o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení posoudit důsledky zrušení sporného rozhodnutí pro obchodní činnost společnosti Fastweb. V tomto rámci se nemohl vyhnout tomu, aby vycházel z <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>předpokladů<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> týkajících se účinku spojení podniků, jelikož jakýkoliv zájem na rozhodnutí sporu v oblasti spojení podniků nutně spočívá na takových <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>předpokladech<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>V projednávané věci je prokázán zájem společnosti Fastweb na vstup do řízení jako vedlejší účastnice, neboť zrušení sporného rozhodnutí by jí umožnilo využít lepších soutěžních podmínek tím, že by se jí nabízel přístup k hostingovým službám od INWIT vedle služeb získaných díky jejímu partnerství a spolupráci nebo namísto nich. Částečné zrušení tohoto rozhodnutí by umožnilo společnosti Fastweb přístup k lepší nabídce buněk (<HT TYPE="ITALIC">cells</HT>) od INWIT, jakož i mít větší přehled o charakteristikách těchto buněk a postupech pro přístup k nim.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Tribunál tak opomenul podstatné prvky sporu, zejména okolnost, že neexistence jakékoli alternativy na trhu k serverům aktuálně používaným INWIT by ji zbavila vyjednávací síly vůči jejím partnerům a omezovala by hospodářskou soutěž na trhu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Společnost Fastweb rovněž uvádí, že je třeba zohlednit několik doplňujících skutečností, a sice její účast ve správním řízení před Komisí, její postavení nového provozovatele tržní sítě, předání informací Komisi o újmě vzniklé z důvodu nedostatečného přístupu k serverům od INWIT, jakož i podobnost mezi jejím postavením a postavením společnosti Iliad Italia.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Komise namítá nepřípustnost prvního důvodu kasačního opravného prostředku a tvrdí, že společnost Fastweb jednak zpochybňuje skutková zjištění Tribunálu, aniž by tvrdila nebo prokázala zkreslení skutkového stavu, a jednak poukazuje na skutkové okolnosti, které nebyly uplatněny před Tribunálem.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Posouzení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Úvodem je třeba posoudit argumenty Komise, jejichž cílem je zpochybnit přípustnost prvního důvodu kasačního opravného prostředku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je podle čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU a čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie kasační opravný prostředek omezen na právní otázky, s vyloučením jakéhokoli posouzení skutkového stavu. Pouze Tribunál je tedy příslušný k posouzení důkazů. Posouzení důkazů nepředstavuje, s výhradou případu jejich zkreslení, právní otázku, která jako taková podléhá přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku [v tomto smyslu viz usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160621">21. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Bundesverband der Pharmazeutischen Industrie v. Allergopharma</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑157/16 P(I</NO.CASE>), nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:476">EU:C:2016:476</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0009">9</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>I když některé aspekty argumentace předložené společností Fastweb na podporu jejího prvního důvodu kasačního opravného prostředku by zajisté mohly vést k tomu, že by bylo možné na tuto argumentaci pohlížet tak, že částečně zpochybňuje skutková posouzení Tribunálu, nemění to nic na tom, že tímto důvodem společnost Fastweb v podstatě tvrdí, že Tribunál posoudil existenci jejího zájmu na rozhodnutí sporu na základě nesprávného kritéria vycházejícího z neexistence aktuálního nebo předvídatelného využívání služeb stran dotčeného spojení, zatímco měl pouze určit, zda by se její právní postavení nebo hospodářská situace mohla s ohledem na předvídatelné účinky tohoto spojení na konkurenční podmínky, které mají vliv na tuto společnost, změnit zrušením sporného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Taková výtka spadá do pravomoci soudu rozhodujícího o kasačním opravném prostředku v rozsahu, v němž se týká nesprávného právního posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit, takže první důvod kasačního opravného prostředku musí být považován za přípustný v rozsahu, v němž se vztahuje k této výtce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora dále vyplývá, že umožnit účastníku řízení, aby vznesl důvod, který nevznesl před Tribunálem, poprvé až před Soudním dvorem, by znamenalo umožnit mu, aby Soudnímu dvoru, jehož pravomoc ve věci kasačního opravného prostředku je omezená, předložil spor v širším rozsahu, než v jakém jej projednával Tribunál. V rámci kasačního opravného prostředku je tedy pravomoc Soudního dvora omezena na posouzení právního řešení žalobních důvodů projednávaných u soudu prvního stupně [usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191113">13. listopadu 2019</DATE>, <NAME.CASE>EDP España v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑536/19 P(I</NO.CASE>), nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:965">EU:C:2019:965</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura].</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Společnost Fastweb přitom tím, že tvrdí, že Tribunál neprávem nezohlednil skutkové okolnosti uvedené v bodě 24 tohoto usnesení, jež však nebyly uplatněny v prvním stupni, předkládá ve skutečnosti Soudnímu dvoru důvod, který nebyl vznesen před Tribunálem a vychází z toho, že jejímu návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení mělo být na základě těchto skutkových okolností vyhověno. Argumenty založené na uvedených skutkových okolnostech je tedy třeba odmítnout jako nepřípustné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Naproti tomu a na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, musí být argumenty společnosti Fastweb shrnuté v bodech 22 a 23 tohoto usnesení považovány za argumenty, které pro účely posouzení jejího zájmu na rozhodnutí sporu pouze vysvětlují relevantnost analýzy hospodářského postavení tohoto podniku, jak vyplývá z bodu 7 návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení předloženého Tribunálu, a tyto argumenty tedy nemohou být odmítnuty jako nepřípustné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Pokud jde o meritorní přezkum prvního důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že z bodů 25 až 34 napadeného usnesení vyplývá, že Tribunál měl za to, že návrhu společnosti Fastweb na vstup do řízení jako vedlejší účastnice je třeba vyhovět pouze v rozsahu, v němž tato společnost s ohledem na aktuální organizaci svých operací prokázala, že má aktuální nebo budoucí potřebu přístupu k pasivním infrastrukturám od INWIT, a že tedy skutečně musí nebo bude muset od INWIT odebírat hostingové služby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie může každá osoba vstoupit do řízení před unijními soudy, pokud prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého jednomu z těchto soudů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>zájem na rozhodnutí sporu<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> ve smyslu uvedeného čl. 40 druhého pododstavce vymezen s ohledem na samotný předmět sporu a musí být chápán jako přímý a trvající zájem na tom, jak bude rozhodnuto o samotných návrhových žádáních, a nikoli jako zájem ve vztahu k uplatňovaným důvodům nebo argumentům. Výraz <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>rozhodnutí sporu<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> totiž odkazuje na navrhované konečné rozhodnutí tak, jak by bylo uvedeno ve výroku rozsudku, který bude vydán [usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210624">24. června 2021</DATE>, <NAME.CASE>ratiopharm a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑220/21 P(I</NO.CASE>), nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:521">EU:C:2021:521</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Zejména je třeba ověřit, zda se napadený akt navrhovatele vedlejšího účastenství bezprostředně dotýká a zda je jeho zájem na rozhodnutí sporu určitý. Zájem na rozhodnutí sporu lze totiž považovat za dostatečně přímý pouze tehdy, může-li toto rozhodnutí změnit právní postavení navrhovatele vedlejšího účastenství [usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210624">24. června 2021</DATE>, <NAME.CASE>ratiopharm a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑220/21 P(I</NO.CASE>), nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:521">EU:C:2021:521</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba rozlišovat mezi navrhovateli vedlejšího účastenství, kteří prokázali přímý zájem na tom, jak bude rozhodnuto o návrhových žádáních předložených účastníky řízení v rámci sporu, v němž chtějí vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci, a těmi, kteří prokázali pouze nepřímý zájem na rozhodnutí sporu z důvodu podobnosti mezi jejich situací a situací jednoho z účastníků řízení [usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210624">24. června 2021</DATE>, <NAME.CASE>ratiopharm a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑220/21 P(I</NO.CASE>), nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:521">EU:C:2021:521</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura].</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Pokud jde konkrétně o existenci takového zájmu v oblasti práva hospodářské soutěže, je důležité zdůraznit, že ustanovení Smlouvy o FEU týkající se pravidel hospodářské soutěže zakotvují právo nebýt vystaven hospodářské soutěži narušené opatřeními, která jsou v rozporu s články 101, 102 a 107 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181106">6. listopadu 2018</DATE>, <NAME.CASE>Scuola Elementare Maria Montessori v. Komise, Komise v. Scuola Elementare Maria Montessori a Komise v. Ferracci</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑622/16 P až C‑624/16 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:873">EU:C:2018:873</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191105">5. listopadu 2019</DATE>, <NAME.CASE>ECB a další v. Trasta Komercbanka a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑663/17 P, C‑665/17 P a C‑669/17 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:923">EU:C:2019:923</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0112">112</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Lze se tedy domnívat, že zájem na rozhodnutí sporu by měl být navrhovateli vedlejšího účastenství uznán, pokud režim státní podpory, který je předmětem sporu, může mít přímé a trvající důsledky na jeho hospodářskou situaci, zejména pokud nelze vyloučit, že projekt financovaný prostřednictvím takového režimu nabízí alternativu ke službám nabízeným tímto navrhovatelem, a může tak mít důsledky pro jeho činnost (v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191022">22. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Scandlines Danmark a Scandlines Deutschland v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑174/19 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:1096">EU:C:2019:1096</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0009">9</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Stejně tak mohli konkurenti podniku, u něhož bylo rozhodnutím Komise zjištěno zneužití dominantního postavení ve smyslu článku 102 SFEU, jejichž hospodářská situace se dotčeným jednáním změnila, dosáhnout uznání svého zájmu na vstup do řízení jako vedlejší účastníci na podporu návrhových žádání znějících na zamítnutí žaloby na zrušení rozhodnutí Komise [v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080221">21. února 2008</DATE>, <NAME.CASE>Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑385/07 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:114">EU:C:2008:114</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0009">9</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0010">10</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i usnesení předsedy Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120608">8. června 2012</DATE>, <NAME.CASE>Schenker v. Deutsche Lufthansa a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑602/11 P(I</NO.CASE>), nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:337">EU:C:2012:337</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0011">11</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0012">12</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Z článku 2 odst. 3 a čl. 8 odst. 3 nařízení č. 139/2004 přitom vyplývá, že Komise musí prohlásit spojení podniků, které zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, za neslučitelné s tímto trhem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>S ohledem na tyto skutečnosti musí být podnik, který působí na jednom nebo několika trzích, které Komise označila za trhy, jež mohou být dotčeny pravděpodobnými protisoutěžními účinky spojení podniků, v zásadě považován za podnik, který má přímý a trvající zájem na tom, jak bude rozhodnuto o návrhových žádáních žaloby proti rozhodnutí o povolení tohoto spojení, pokud nelze v předběžné fázi řízení o žalobě vyloučit, že povolení tohoto spojení a případně podmínky a povinnosti, kterým toto povolení podléhá, mohou mít dopad na činnosti tohoto podniku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Okolnost, že takový podnik aktuálně využívá služeb jiného operátora, než jsou strany dotčeného spojení, neumožňuje vyloučit existenci takového zájmu, jelikož, jak uvádí společnost Fastweb, změna soutěžní situace vyplývající z oznámeného spojení může mít i v takovém případě vliv na ekonomické volby, které má tento podnik k dispozici, a na vyjednávací sílu, kterou má při organizaci svých operací.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že je na společnosti Fastweb, aby za účelem prokázání svého zájmu na rozhodnutí věci T‑692/20 předložila důkaz o tom, že by nemohla vykonávat svou činnost využitím infrastruktur, ke kterým má aktuálně přístup na základě partnerství a spolupráce s jinými operátory, a že tedy skutečně musí nebo bude muset odebírat hostingové služby pro svá přenosová zařízení od INWIT.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku je tedy třeba vyhovět.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že výrok napadeného usnesení je rovněž založen na odůvodnění vycházejícím ze srovnání podmínek a povinností uložených sporným rozhodnutím, je třeba posoudit druhý důvod kasačního opravného prostředku, který zpochybňuje toto odůvodnění.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K druhému důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku společnost Fastweb tvrdí, že se Tribunál v bodě 36 napadeného usnesení dopustil dvou nesprávných právních posouzení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Tribunál podle uvedené společnosti porušil čl. 40 druhý pododstavec statutu Soudního dvora Evropské unie, když posuzoval zájem na rozhodnutí sporu nikoli v souvislosti s návrhovými žádáními předloženými společností Iliad Italia, nýbrž tak, že založil své posouzení na analýze provedené Komisí ve sporném rozhodnutí. Tribunál tedy nemůže rozhodnout na základě údajně nesprávných posouzení obsažených v tomto rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Kromě toho Tribunál nesprávně srovnal situaci společnosti Fastweb se situací jiných fyzických a právnických osob, když vyžadoval, aby tato společnost prokázala, že podmínky a povinnosti uložené sporným rozhodnutím na ni budou mít specifické účinky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že druhý důvod kasačního opravného prostředku spočívá na nesprávném výkladu napadeného usnesení, jelikož Tribunál skutečně posoudil zájem společnosti Fastweb na rozhodnutí sporu na základě kritérií vyplývajících z ustálené judikatury unijních soudů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Posouzení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Na rozdíl od toho, jak rozhodl Tribunál v bodě 36 napadeného usnesení, nelze od podniku působícího na jednom nebo několika trzích, které Komise označila za trhy, jež mohou být dotčeny pravděpodobnými protisoutěžními účinky spojení podniků, požadovat, aby prokázal, že se účinky podmínek a povinností uložených stranám spojení na jeho situaci liší od účinků, které vyplývají z jeho stávajících vztahů s jinými operátory.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Jak totiž uvádí společnost Fastweb, jelikož cílem přezkumu žaloby na neplatnost podané proti rozhodnutí o povolení spojení je zejména posoudit, do jaké míry jsou podmínky a povinnosti uložené tímto rozhodnutím dostatečné k vyloučení vzniku protisoutěžních účinků v případě uskutečnění tohoto spojení, nelze od navrhovatele vedlejšího účastenství očekávat, že v předběžném stadiu řízení prokáže, že tyto podmínky a povinnosti jsou nedostatečné k zabránění takovým účinkům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Mimoto vzhledem k tomu, že zájem podniku na zrušení rozhodnutí povolujícího spojení musí být, jak vyplývá z bodů 42 a 43 tohoto usnesení, posuzován, aniž by byla rozhodující skutečnost, že tento podnik aktuálně odebírá služby od jiných operátorů, než jsou strany spojení, pro toto posouzení každopádně nemůže být rozhodující případné srovnání účinků dohod uzavřených s těmito operátory a účinků podmínek a povinností uložených tímto rozhodnutím.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že je třeba vyhovět druhému důvodu kasačního opravného prostředku, a tudíž napadené usnesení zrušit.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="9"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení předloženému Tribunálu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Článek 61 první pododstavec statutu Soudního dvora Evropské unie stanoví, že zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí Tribunálu, může sám vydat konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Tribunálu k rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>V projednávané věci má Soudní dvůr všechny nezbytné podklady, aby mohl sám vydat konečné rozhodnutí o návrh společnosti Fastweb na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Společnost Fastweb ve svém návrhu na vstup do řízení tvrdí, že jakožto poskytovatel mobilních a pevných služeb na maloobchodní a velkoobchodní úrovni je jedním z operátorů, který nakupuje hostingové služby v pasivní síťové infrastruktuře. V tomto ohledu tvrdí, že musí mít přístup k serverům od INWIT a že nakupuje hostingové služby na makroserverech od operátorů, jako je INWIT. Z tohoto důvodu má za to, že zrušení sporného rozhodnutí by mělo významný dopad na její postavení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Jak vyplývá z bodu 42 tohoto usnesení, takové skutečnosti, jejichž existence je potvrzena sporným rozhodnutím a které Komise nijak nezpochybňuje, postačují k prokázání, že společnost Fastweb má přímý a trvající zájem na tom, jak bude rozhodnuto o návrhových žádáních znějících na zrušení sporného rozhodnutí předložených společností Iliad Italia, jelikož je nesporné, že prokazují, že společnost Fastweb působí na jednom nebo několika trzích označených Komisí jako trhy, jež mohou být dotčeny pravděpodobnými protisoutěžními účinky oznámeného spojení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Za těchto podmínek a na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, nelze od společnosti Fastweb očekávat, že přesněji prokáže, v čem by oznámené spojení mohlo změnit její postavení jakožto poskytovatele pevných služeb na maloobchodní a velkoobchodní úrovni.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Kromě toho argumenty Komise, jež mají popřít zájem společnosti Fastweb na vstup do řízení jako vedlejší účastnice z důvodu, že tato společnost neprokázala, že partnerství a spolupráce, do kterých je společnost Fastweb aktuálně zapojena, mohou být ohroženy nebo že skutečně nakupuje nebo bude nakupovat hostingové služby od INWIT, nemohou tento závěr zpochybnit z důvodů uvedených v bodě 43 tohoto usnesení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení podanému společností Fastweb ve věci T‑692/20 je tudíž třeba vyhovět.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Pokud jde o náklady řízení související s tímto řízením o kasačním opravném prostředku, podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora platí, že je-li kasační opravný prostředek opodstatněný a Soudní dvůr vydá sám konečné rozhodnutí ve věci, rozhodne o nákladech řízení. Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že společnost Fastweb požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Fastweb v souvislosti s kasačním opravným prostředkem.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Pokud jde o náklady řízení týkající se návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, podle článku 137 uvedeného jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije rovněž na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, platí, že Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo návrhu společnosti Fastweb na vstup do řízení jako vedlejší účastnice vyhověno, je třeba konstatovat, že o nákladech řízení spojených s jejím vedlejším účastenstvím bude rozhodnuto později.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů místopředseda Soudního dvora rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210927">27. září 2021</DATE>, <NAME.CASE>Iliad Italia v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑692/20</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2021:686">EU:T:2021:686</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), se zrušuje.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Společnosti Fastweb SpA se povoluje vstup do řízení ve věci T‑692/20 jako vedlejší účastnici na podporu návrhových žádání společnosti Iliad Italia SpA.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Fastweb SpA v řízení o kasačním opravném prostředku.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">4)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">O nákladech řízení spojených s vedlejším účastenstvím společnosti Fastweb SpA bude rozhodnuto později.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.ORDER><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></ORDER>