<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-159/18</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62018CC0159</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:1040">EU:C:2018:1040</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>8</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>8</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta E. Tančeva – věc C‑159/18</HT></P><P><HT TYPE="SC">A. Moens</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Evgenije Tančeva</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20181219">19. prosince 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑159/18</HT></P><P>André Moens</P><P>proti</P><P>Ryanair Ltd</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Justice de paix du troisième canton de Charleroi (Smírčí soud třetího kantonu Charleroi, Belgie)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Letecká doprava</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 261/2004</KEYWORD><KEYWORD>Náhrady cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů</KEYWORD><KEYWORD>Právo na náhradu škody</KEYWORD><KEYWORD>Osvobození</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Uzavření rozjezdové dráhy v důsledku rozlití paliva</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Touto žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podanou Justice de paix du troisième canton de Charleroi (Smírčí soud třetího kantonu Charleroi, Belgie) se Soudnímu dvoru předkládá další žádost o objasnění pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/> ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20040211">11. února 2004</DATE>, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>nařízení o právech cestujících v letecké dopravě<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="046" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 46, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).</P></NOTE>, <HT TYPE="ITALIC">in casu</HT> ve vztahu k rozlití paliva na rozjezdové dráze, které vedlo k uzavření této dráhy. Tímto pojmem jsem se podrobně zabýval ve svém nedávném stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Germanwings</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑501/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:945">EU:C:2018:945</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0087">87</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Vzhledem k tomu, že otázky vznesené v projednávané věci navazují na otázky, o kterých bylo pojednáno ve věci Germanwings, s cílem zamezit zbytečnému opakování budu vycházet z analýzy obsažené v tomto stanovisku a omezím se na řešení otázek specifických pro projednávanou věc.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Ze stejných důvodů odkazuji na příslušná ustanovení výše uvedeného nařízení (která jsou v této věci totožná), jak je uvedeno v bodech 4 až 7 stanoviska ve věci Germanwings.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový základ sporu v původním řízení a předběžná otázka</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>André Moens si zarezervoval let se společností Ryanair z Benátek (Treviso) do Charleroi stanovený na den <DATE ISO="20151221">21. prosince 2015</DATE>. Letadlo mělo odletět v 17.00 hod. a přistát v 18.40 hod. Let do Charleroi měl zpoždění 4 hodiny a 23 minut. Z tohoto důvodu zaslala společnost Claim it, na základě zmocnění podepsaného A. Moensem, žádost o zaplacení náhrady ve výši 250 eur podle nařízení o právech cestujících v letecké dopravě. Následně právní zástupce A. Moense zaslal společnosti Ryanair formální<?PAGE NO="2"?> výzvu k zaplacení. Společnost Ryanair odmítla poskytnout A. Moensovi náhradu s odůvodněním, že událost představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>. Základní skutkový stav spočívá v tom, že rozlití paliva na rozjezdové dráze vedlo k uzavření této dráhy na více než dvě hodiny a toto uzavření vedlo následně ke zpoždění letu A. Moense.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Předkládající soud má pochybnosti, zda výše uvedená událost může být klasifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>, a proto se rozhodl položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>1)</NO.P><TXT>Spadá okolnost dotčená v [původním] řízení, a sice rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, které vedlo k uzavření této dráhy [dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>sporná událost<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="2018" ID="QE0007"/>], pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>událost<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="2018" ID="QE0008"/> ve smyslu bodu 22 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Wallentin-Hermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑549/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:771">EU:C:2008:771</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), nebo pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="2018" ID="QE0009"/> ve smyslu bodu 14 odůvodnění [nařízení o právech cestujících v letecké dopravě], jak je vykládán v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130131">31. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>McDonagh</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑12/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:43">EU:C:2013:43</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), nebo se tyto pojmy překrývají?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Musí být čl. 5 odst. 3 [uvedeného nařízení] vykládán v tom smyslu, že [sporná událost] musí být považována za událost, která je vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce, a v důsledku toho nemůže být kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="2018" ID="QE0010"/>, která by mohla leteckého dopravce osvobodit od jeho povinnosti nahradit škodu cestujícím v případě významného zpoždění letu provozovaného tímto dopravcem?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Pokud [sporná událost] musí být považována za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="2018" ID="QE0011"/>, je třeba z toho vyvodit, že se jedná o <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/>, které letecký dopravce nemohl zabránit ani tehdy, když byla přijata všechna přiměřená opatření?<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">První otázka</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Stručné shrnutí vyjádření zúčastněných stran</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>André Moens tvrdí, že rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, které vedlo k uzavření této dráhy, by mělo spadat pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>událost<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>; událost se kvalifikuje jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, pokud splňuje dvě kumulativní podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora. Společnost Ryanair je toho názoru, že bod 14 odůvodnění nařízení o právech cestujících v letecké dopravě by neměl být považován za stanovující dodatečné právní kritérium, podle kterého musí být okolnost také považována za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>událost<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> podle tohoto bodu odůvodnění. Německá a polská vláda tvrdí, že Soudní dvůr se nemusí zabývat první otázkou. Evropská komise se domnívá, že sporná událost nepředstavuje <HT TYPE="ITALIC">per se</HT> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, a proto by se měly posoudit všechny skutkové okolnosti sporu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Právní posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>V rámci této otázky se předkládající soud táže, zda rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, které vedlo k uzavření této dráhy, představuje: a) <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>událost<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> (která může založit <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>) nebo b) <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> nebo c) obojí současně (pokud tyto pojmy mohou být zaměňovány).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>V rozsudku ze dne <DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE> ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Wallentin-Hermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑549/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:771">EU:C:2008:771</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>[z] této indikace v [bodu 14 odůvodnění] [nařízení o právech cestujících v letecké dopravě] vyplývá, že [unijní] zákonodárce neměl na mysli, že uvedené <HT TYPE="ITALIC">události</HT>, jejichž výčet [v tomto bodě odůvodnění] je ostatně pouze demonstrativní, představují samy o sobě <HT TYPE="ITALIC">mimořádné<?PAGE NO="3"?> okolnosti</HT>, ale pouze to, že mohou takové <HT TYPE="ITALIC">okolnosti</HT> způsobit. Z toho plyne, že všechny <HT TYPE="ITALIC">okolnosti</HT> takových <HT TYPE="ITALIC">událostí</HT> nemusí nezbytně představovat důvody osvobozující od povinnosti náhrady škody stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/> (kurzivou zvýraznil autor tohoto stanoviska) – a proto se vyžaduje posouzení případ od případu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>V bodě 23 tohoto rozsudku Soudní dvůr kvalifikoval za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> pouze <HT TYPE="ITALIC">okolnosti</HT> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>vztahují[cí] [se] k <HT TYPE="ITALIC">události</HT>, která, stejně jako události vyjmenované ve čtrnáctém bodě odůvodnění [nařízení o právech cestujících v letecké dopravě], není vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a z důvodu své povahy či původu se vymyká jeho účinné kontrole<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> (kurzivou zvýraznil autor tohoto stanoviska).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí vyplývá – a tato skutečnost není před Soudním dvorem zpochybňována – že rozlití paliva na rozjezdovou dráhu vedlo k uzavření této dráhy na více než dvě hodiny. Toto uzavření vedlo k tomu, že letištní orgány přijaly rozhodnutí změnit vzlety letadel a přidělit jim nové letištní časy. Tyto změny následně způsobily zpoždění odletu A. Moense.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Na základě výše citované judikatury Soudního dvora spolu pojmy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>událost<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, na které se odvolával předkládající soud, úzce souvisí, ale neměly by být zaměňovány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Jak uvádí Komise, je zřejmé, že nemůže existovat žádná mimořádná okolnost, aniž by došlo k události, která ji vyvolá. Opačně to však vždy neplatí. Uzavření rozjezdové dráhy tudíž nemusí nezbytně vyvolat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>: například v situaci, kdy má letiště k dispozici jiné dráhy, které mohou být využity, aby se vypořádalo s takovým uzavřením. Bude na předkládajícím soudu, aby ověřil tuto otázku v rámci posouzení skutkových okolností této věci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Tento výklad je implicitně potvrzen v rozsudku Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20170504">4. května 2017</DATE> ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Pešková a Peška</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑315/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:342">EU:C:2017:342</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), kde byla Soudnímu dvoru položena prakticky stejná otázka. První předběžná otázka v projednávané věci a předběžné otázky ve věci Pešková a Peška, ale také ve věci van der Lans<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Viz předběžné otázky v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE> <NAME.CASE>ve věci van der Lans</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑257/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:618">EU:C:2015:618</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr odpověděl na tyto otázky implicitně; obdobným způsobem jako v odůvodnění rozsudku ze dne <DATE ISO="20170504">4. května 2017</DATE> ve věci Pešková a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Peška</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑315/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:342">EU:C:2017:342</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), o kterém je pojednáno níže.</P></NOTE>, ukazují, že vnitrostátní soudy zápasí se zněním čl. 5 odst. 3 nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, jakož i s bodem 14 jeho odůvodnění. Mám proto za to – na rozdíl od německé vlády – že první předběžná otázka není pouze akademická a vyžaduje od Soudního dvora jasnou odpověď.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Doposud Soudní dvůr odpověděl na tuto otázku pouze implicitně, když uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>jako <HT TYPE="ITALIC">mimořádné okolnosti</HT> ve smyslu čl. 5 odst. 3 [nařízení o právech cestujících v letecké dopravě] lze kvalifikovat takové <HT TYPE="ITALIC">události</HT>, které nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> (bod 22 ve věci Pešková a Peška, kurzivou zvýraznil autor tohoto stanoviska).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Naopak <HT TYPE="ITALIC">událost</HT>, jako je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>závada vyvolaná předčasným selháním některých součástí letounu, není <HT TYPE="ITALIC">mimořádnou okolností</HT>, neboť taková porucha zůstává vnitřně spjata se systémem fungování letounu. Tato nepředvídaná událost se totiž nevymyká účinné kontrole leteckého dopravce, neboť právě jemu přísluší zajistit údržbu a řádný chod letounů, které provozuje pro účely své hospodářské činnosti<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> (bod 23 ve věci Pešková a Peška, kurzivou zvýraznil autor tohoto stanoviska).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Soudní dvůr dospěl k závěru, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>čl. 5 odst. 3 [nařízení o právech cestujících v letecké dopravě], s ohledem na bod 14 odůvodnění tohoto nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že střet letounu s ptákem je třeba podřadit pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="2018" ID="QE0029"/> ve smyslu uvedeného ustanovení<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> (bod 26 ve věci Pešková a Peška).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Použije-li se výše citovaná judikatura Soudního dvora na projednávanou věc, vyplyne z toho, že <HT TYPE="ITALIC">událost</HT> spočívající v rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, které vedlo k uzavření této dráhy, nepředstavuje <HT TYPE="ITALIC">per se</HT> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení o právech cestujících v letecké dopravě. Aby tedy tato událost mohla být kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>, je nezbytné, aby předkládající soud posoudil všechny skutkové okolnosti projednávané věci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé a třetí předběžné otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Stručné shrnutí vyjádření zúčastněných stran</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Pokud jde o <HT TYPE="ITALIC">druhou otázku</HT>, všechny zúčastněné strany (kromě A. Moense) se shodnou na tom, že rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, které vedlo k uzavření této dráhy a významnému zpoždění letu, představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>. Odůvodnění tohoto závěru se však mezi jednotlivými zúčastněnými stranami liší.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Společnost Ryanair je toho názoru, že podmínka povahy vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce není vhodná ani nezbytná: nenachází se v nařízení o právech cestujících v letecké dopravě a vytváří stav nejistoty. Společnost Ryanair poukazuje na problematickou kvalifikaci událostí, jako jsou zasažení bleskem nebo střety s ptáky, ze strany vnitrostátních soudů. Soudní dvůr by měl upustit od tohoto subjektivního a nejistého kritéria a měl by se omezit na kritérium <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>okolností, kterým nemohlo být zabráněno ani tehdy, když byla přijata všechna přiměřená opatření<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>. Německá vláda a Komise v zásadě tvrdí, že relevantní okolností zde není rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, ale následné rozhodnutí letištních orgánů o uzavření této dráhy. Polská vláda je toho názoru, že zpoždění bylo zapříčiněno dvěma úzce souvisejícími okolnostmi: poruchou jiného letadla než letadla společnosti Ryanair, která měla vykonat předmětný let, a rozhodnutí orgánů řízení letového provozu uzavřít rozjezdovou dráhu, přičemž obě představují <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>. Naproti tomu A. Moens má za to, že rozlití paliva na rozjezdovou dráhu je svou povahou vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce: jedná se o běžnou událost v letecké dopravě z důvodu přítomnosti ventilů v letadlech, které jsou určeny k zabránění nadměrného tlaku paliva v nádržích. Takové rozlití se navíc nevymyká kontrole leteckého dopravce v tom rozsahu, v jakém jde často o technický problém vyplývající z nedostatečné údržby, předčasného selhání těchto ventilů nebo nesprávné manipulace. André Moens dodává, že s největší pravděpodobností bude za příčinou rozlití daného paliva stát jiné letadlo patřící společnosti Ryanair, což by potvrdilo, že letecký dopravce měl kontrolu nad situací.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Pokud jde o <HT TYPE="ITALIC">třetí otázku</HT>, A. Moens, jakož i německá a polská vláda v podstatě tvrdí, že z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> vyplývá, že předmětná událost není předvídatelná. Německá a polská vláda, jakož i Komise nevědí, jaká opatření mohla společnost Ryanair vůbec přijmout, aby zabránila zpoždění. Společnost Ryanair se domnívá, že s ohledem na odpověď na druhou otázku je nezbytné posoudit pouze to, zda okolnostem mohlo být zabráněno, kdyby byla dopravcem přijata všechna přiměřená opatření – to je však podle společnosti Ryanair hodnocení skutkového stavu, které náleží předkládajícímu soudu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Právní posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>V rámci druhé a třetí otázky, které je třeba posoudit společně, se předkládající soud táže, zda událost spočívající v rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, která vedla k uzavření této dráhy, musí být kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>, která by mohla osvobodit leteckého dopravce od jeho povinnosti nahradit škodu cestujícím v případě významného zpoždění letu provozovaného tímto dopravcem.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Jak jsem vysvětlil ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Germanwings</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑501/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:945">EU:C:2018:945</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), judikatura Soudního dvora k mimořádným okolnostem podle čl. 5 odst. 3 nařízení o právech cestujících v letecké dopravě zavedla test složený ze dvou částí: i) problém musí být přičitatelný události – jako jsou události uvedené v bodě 14 odůvodnění uvedeného nařízení – která není vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce (první část) a ii) z důvodu své povahy či původu se vymyká kontrole leteckého dopravce (druhá část). Je třeba zdůraznit, že uvedené dvě části (podmínky): – i) zda je vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a ii) kontrola – je nutné posuzovat případ od případu a že jsou kumulativní. Budu se jimi postupně zabývat níže:</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zda je vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Zaprvé, kterou skutkovou událost je třeba v této souvislosti zohlednit: rozlití paliva, nebo rozhodnutí uzavřít rozjezdovou dráhu, nebo obojí?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Jsem toho názoru (stejně jako německá vláda a Komise), že relevantní okolností v tomto případě není rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, ale následné rozhodnutí letištních orgánů o uzavření této dráhy – a není nutné prokázat, co bylo důvodem pro toto rozhodnutí, pokud uzavření nebylo předvídatelné, plánované ani předem oznámené.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Na základě příkladu meteorologických podmínek, které mohou zabránit plánovanému provedení letu, rozhodnutí letištních orgánů mohou také ovlivnit <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>externím způsobem<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> (tj. zvenku) plánované provedení letu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Jak zdůraznila německá vláda, taková rozhodnutí nejsou součástí činností letového dopravce souvisejících s prováděním letecké dopravy; spadají do činností a kompetence letištních orgánů, které je třeba odlišit od činností a kompetence dotčeného leteckého dopravce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Není třeba vědět, jaké důvody vedly letištní orgány k nařízení uzavření rozjezdové dráhy, jestliže pouze toto rozhodnutí samo o sobě mělo negativní dopad na plánované provedení dotčeného letu, přičemž letecký dopravce neměl na uzavření žádný vliv. Jestliže rozhodnutí vede ke zpožděním nebo zrušením, pak toto rozhodnutí představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení o právech cestujících v letecké dopravě. Bod 15 odůvodnění nařízení o právech cestujících v letecké dopravě patrně také podporuje takový přístup, podle kterého pohnutky pro rozhodnutí letištních orgánů nejsou relevantní. Tento bod odůvodnění výslovně zahrnuje pod <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>rozhodnutí řízení letového provozu<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>, které se vztahuje k jednotlivému letadlu a které vyvolá velké zpoždění nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Soudní dvůr byl vskutku toho názoru, že následující okolnosti nepředstavují události, které jsou vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce: uzavření (části) vzdušného prostoru v důsledku erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, tato vnější událost spadá mimo kontrolu leteckého dopravce [rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130131">31. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>McDonagh</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑12/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:43">EU:C:2013:43</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)]; střet letadla s ptákem, jakož i tímto způsobená škoda v tom rozsahu, v jakém nejsou neoddělitelně spjaty se systémem fungování letadla a nejsou ze své povahy nebo původu vlastní běžnému výkonu činnosti letového dopravce a navíc jsou mimo jeho skutečnou kontrolu [(rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170504">4. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>Pešková a Peška</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑315/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:342">EU:C:2017:342</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)]; skryté výrobní vady ovlivňující letovou bezpečnost letu nebo škody na letadle v důsledku sabotáže nebo terorismu [(rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Wallentin-Hermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑549/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:771">EU:C:2008:771</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>)]; a ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Germanwings</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑501/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:945">EU:C:2018:945</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) jsem dospěl k závěru, že poškození pneumatiky letadla šroubem ležícím na vzletové nebo přistávací dráze spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Jestliže se výše uvedená judikatura použije na projednávanou věc, je zřejmé, že uzavření dráhy, které nebylo předvídatelné ani nebylo oznámeno, představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení o právech cestujících v letecké dopravě v tom rozsahu, v jakém je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>externí<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> pro dotčeného leteckého dopravce – nemá souvislost s údržbou ani s řádným fungováním jeho letadla.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Souhlasím navíc s německou vládou, že i pokud by se měla brát v úvahu příčina uzavření (<HT TYPE="ITALIC">quod non</HT>), nevyloučilo by to závěr, že jde o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>. Je tomu tak proto, že předmětné rozlití paliva je, jak se zdá z předkládacího rozhodnutí, přičitatelné jinému leteckému dopravci než dotčenému dopravci, a je proto mimo rámec jeho odpovědnosti (stejným způsobem jako bylo rozhodnutí o uzavření rozjezdové dráhy), a ani z předkládacího rozhodnutí nevyplývá, že by letecký dopravce nesl odpovědnost za úklid rozlitého paliva<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Skutečně například v Nizozemsku soudy rozhodly, že technická závada, jako je únik petroleje, musí být považována za bezpečnostní problém a kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>mimořádná okolnost<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>. Viz Žalobci v. KLM Royal Dutch Airlines, Rb Amsterdam, <DATE ISO="20070509">9. května 2007</DATE>, 791233 CV Expl 06-19812; NAS a.O. v. Transavia, Rb Utrecht, <DATE ISO="20070627">27. června 2007</DATE>, LJN BE9027; Rb Haarlem, <DATE ISO="20091029">29. října 2009</DATE>, LJN BG2720; Rb Haarlem, <DATE ISO="20071003">3. října 2007</DATE>, LJN AZ5828.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Výše uvedená analýza je podpořena také návrhem Komise COM(2013) 130 final na nové nařízení, kterým se mění nařízení o právech cestujících v letecké dopravě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení (EHS) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce při letecké dopravě cestujících a jejich zavazadel.</P></NOTE>, které nyní v tomto smyslu výslovně objasňuje, že nepředvídatelné uzavření letiště musí být považováno za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Právní nauka rovněž dospěla k názoru, že podle rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE> <NAME.CASE>ve věci Wallentin-Hermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑549/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:771">EU:C:2008:771</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) lze kvalifikovat jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> dočasné uzavření nebo provozní omezení letiště (Bartlik, M., Der <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>außergewöhnliche Umstand<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> nach dem Urteil des Europäischen Gerichtshofs in der Rechtssache Wallentin-He[r]mann gegen Alitalia, <HT TYPE="ITALIC">RRa</HT>, 2009, s. 278, Balfour, J., The <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>Extraordinary Circumstances<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> Defence in EC Regulation 261/2004 after Wallentin-Hermann v Alitalia, <HT TYPE="ITALIC">Zeitschrift für Luft- und Weltraumrecht</HT>, 58, 2009, s. 224 a 230).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Závěrem poznamenávám, že německá judikatura je, co se týče této problematiky, velmi obsáhlá a podle všeho jde tím samým směrem, jaký navrhuji já osobně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Viz rozsudek Amtsgericht Erding (Okresní soud v Erdingu, Německo) ze dne <DATE ISO="20110418">18. dubna 2011</DATE>, sp. zn. 2 C 1053/11. Viz také další související rozsudky: Amtsgericht Wedding (Okresní soud ve Weddingu, Německo) ze dne <DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, sp. zn. 2 C 115/10; Amtsgericht Geldern (Okresní soud v Geldernu, Německo) ze dne <DATE ISO="20110803">3. srpna 2011</DATE>, sp. zn. 4 C 242/09; Amtsgericht Königs Wusterhausen (Okresní soud v Königs Wusterhausen, Německo) ze dne <DATE ISO="20110608">8. června 2011</DATE>, sp. zn. 9 C 113/11; Amtsgericht Frankfurt am Main (Okresní soud ve Frankfurtu nad Mohanem, Německo) ze dne <DATE ISO="20140130">30. ledna 2014</DATE>, sp. zn. 32 C 3328/13; Amtsgericht Frankfurt am Main (Okresní soud ve Frankfurtu nad Mohanem) ze dne <DATE ISO="20140801">1. srpna 2014</DATE>, sp. zn. 30 C 2922/13.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Kontrola</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE> <NAME.CASE>ve věci Wallentin-Hermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑549/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:771">EU:C:2008:771</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>[unijní] zákonodárce nezamýšlel, aby od povinnosti vyplatit cestujícím náhradu škody v případě zrušení letu osvobozovaly všechny mimořádné okolnosti, ale pouze ty, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>. Proto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>vzhledem k tomu, že všechny mimořádné okolnosti nemají exkulpační povahu, přísluší tomu, kdo se jich chce dovolávat, aby mimo jiné prokázal, že jim v žádném případě nebylo možné předejít pomocí opatření přiměřených situaci, tedy opatření, která v okamžiku, kdy nastaly dané mimořádné okolnosti, odpovídala zejména podmínkám technicky a hospodářsky únosným pro dotčeného leteckého dopravce<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>. Taková osoba totiž musí prokázat, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>přestože použila veškeré personální nebo hmotné zdroje a finanční prostředky, kterými disponovala, zjevně nemohla, aniž by přistoupila k neúnosným obětem s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době, předejít tomu, aby mimořádné okolnosti, jimž byla vystavena, způsobily zrušení letu<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Soudní dvůr uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>čl. 5 odst. 3 [nařízení o právech cestujících v letecké dopravě] nelze vykládat tak, že v rámci <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>přiměřených opatření<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="2018" ID="QE0054"/> ukládá povinnost obecného a nediferencovaného plánování minimální časové rezervy použitelné bez rozdílu na všechny letecké dopravce ve všech situacích, kdy nastanou mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110512">12. května 2011</DATE>, <NAME.CASE>Eglītis a Ratnieks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑294/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:303">EU:C:2011:303</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Navíc, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>[p]řísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda za okolností věci v původním řízení dotčený letecký dopravce přijal opatření přiměřená situaci, tedy opatření, která v okamžiku, kdy nastaly mimořádné okolnosti, jejichž existenci prokázal, odpovídala zejména podmínkám technicky a hospodářsky únosným pro dotčeného dopravce<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Wallentin-Hermann</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑549/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:771">EU:C:2008:771</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Souhlasím s německou vládou, že z předkládacího rozhodnutí v tomto případě nevyplývá, že by dotčený letecký dopravce měl k dispozici předem jakékoliv informace nebo náznaky ohledně toho, že bude uzavřena rozjezdová dráha, což by mu umožnilo přijmout preventivní opatření. A i kdyby letecký dopravce měl k dispozici takové informace, není jasné, jaká opatření mohl účinně přijmout, aby zabránil mimořádné okolnosti. V tomto případě byl letecký dopravce v postavení, které bylo výlučně pasivní, a byl povinen řídit se instrukcemi letištních orgánů. Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že samotný letecký dopravce neměl potřebná oprávnění, která by mu umožnila přijmout nápravná opatření z jeho vlastní iniciativy – a to ani preventivně (například dřívějším odletem před uzavřením rozjezdové dráhy), ani posléze, kdy již rozhodnutí uzavřít rozjezdovou dráhu bylo přijato. Stejně tak nebyl povinen či schopen přijmout aktivně taková opatření, aby co nejdříve obdržel nový letištní čas v rámci změny plánovaných odletů ze strany letištních orgánů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Letištní dopravce je skutečně v takovém postavení, ve kterém nedostane ihned informaci o výskytu události, neúčastní se rozhodování, zda uzavřít dráhu, nemůže hledat ze své vlastní iniciativy alternativní řešení a má povinnost řídit se instrukcemi vydanými řízením letového provozu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Jak bylo zdůrazněno polskou vládou ohledně rozhodnutí uzavřít dráhu, unijní právo samo o sobě vyžaduje takové uzavření po dobu úklidu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Viz bod ADR.OPS. C.010 <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>Vozovky, jiné povrchy a odvod vody<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>, písm. a) a b) přílohy IV nařízení Komise (EU) č. 139/2014 ze dne <DATE ISO="20140212">12. února 2014</DATE>, kterým se stanoví požadavky a správní postupy týkající se letišť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="044" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, L 44, s. 1</REF.DOC.OJ>)</P></NOTE>, zatímco letecký dopravce nemá žádný vliv na toto rozhodnutí (nebo na rychlost takového úklidu).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>V rámci posuzování přiměřených opatření, která musí být přijata leteckým dopravcem, je důležité, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>je třeba zohlednit pouze ta opatření, k jejichž přijetí může být tento dopravce skutečně povinen, a nikoli ta, která spadají do pravomoci jiných osob, jako jsou zejména správci letišť nebo příslušní řídící letového provozu<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170504">4. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>Pešková a Peška</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑315/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:342">EU:C:2017:342</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Konečně mám za to (stejně jako Komise), že situace v projednávané věci odráží v určité míře bod 15 odůvodnění nařízení o právech cestujících v letecké dopravě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Viz také bod 26 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, který uznává mimořádný charakter hypotézy srovnatelné s hypotézou v projednávané věci: situace, kdy rozhodnutí řízení letového provozu týkající se konkrétního letadla z konkrétního dne způsobí významné zpoždění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Z tohoto vyplývá, že podmínka v čl. 5 odst. 3 nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, podle které mimořádným okolnostem a jejich následkům, jako je významné zpoždění, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>, je v projednávané věci splněna. Protože letecký dopravce nemohl předvídat dočasné uzavření rozjezdové dráhy v důsledku rozlití paliva na tuto dráhu a nemohl zkrátit dobu, po kterou byla dráha uzavřena, a využít alternativní řešení, rozhodnutí letištních orgánů se vymykalo kontrole leteckého dopravce a nemohl mu zabránit.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Z těchto důvodů navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na předběžné otázky položené Justice de paix du troisième canton de Charleroi (Smírčí soud třetího kantonu Charleroi, Belgie) takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>1)</NO.P><TXT>Událost spočívající v rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, která vedla k uzavření této dráhy, nepředstavuje <HT TYPE="ITALIC">per se</HT> <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="2018" ID="QE0060"/> ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004 ze dne <DATE ISO="20040211">11. února 2004</DATE>, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Aby tato událost mohla být považována za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>mimořádnou okolnost<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="2018" ID="QE0061"/>, je nezbytné, aby předkládající soud posoudil všechny skutkové okolnosti věci v původním řízení.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že rozlití paliva na rozjezdovou dráhu, které vedlo k uzavření této dráhy na více než dvě hodiny a způsobilo zpoždění dotčeného letu, spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>mimořádné okolnosti<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="2018" ID="QE0062"/> ve smyslu tohoto ustanovení. Tato událost není vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a vymyká se jeho účinné kontrole.<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>