<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-434/19</NO.CASE><NO.CASE>C-435/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CC0434</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:750">EU:C:2020:750</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>17</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>17</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta M. Campos Sánchez-Bordony – spojené věci C‑434/19 a C‑435/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">Poste Italiane</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Manuela Campos Sánchez-Bordony</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20200924">24. září 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: španělština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Spojené věci C‑434/19 a C‑435/19</HT></P><P>Poste Italiane SpA</P><P>proti</P><P>Riscossione Sicilia SpA agente riscossione per la provincia di Palermo e delle altre provincie siciliane (C‑434/19)</P><P>a</P><P>Agenzia delle entrate – Riscossione</P><P>proti</P><P>Poste Italiane SpA (C‑435/19),</P><P>za účasti:</P><P>Poste italiane SpA – Bancoposta</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Nejvyšší soud, Itálie)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Předběžná otázka</KEYWORD><KEYWORD>Hospodářská soutěž</KEYWORD><KEYWORD>Státní podpora</KEYWORD><KEYWORD>Zneužití dominantního postavení</KEYWORD><KEYWORD>Podnik, který má prospěch ze zvláštních nebo výhradních práv, jenž mu byla členskými státy udělena</KEYWORD><KEYWORD>Služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ)</KEYWORD><KEYWORD>Poskytování služby vedení běžného poštovního účtu za účelem výběru místní daně z nemovitostí</KEYWORD><KEYWORD>Poplatky stanovené jednostranně společností vybírající daně</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>V Itálii od roku 1992 do roku 2011 daňoví poplatníci podléhající místní dani z nemovitostí (ICI) hradí platby koncesionářům pověřeným výběrem daně (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>koncesionáři<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>), kteří byli do října 2006 soukromoprávními entitatmi<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Výběr daně byl ode dne <DATE ISO="20061001">1. října 2006</DATE> svěřen výhradně státní organizaci, Agenzia delle entrate. V roce 2017 byla zřízena veřejnoprávní entita <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Agenzia delle entrate-Riscossione<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>, která přijala funkce výběru daní s oprávněním jednat jménem územně správních celků (krajů, okresů a obcí).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Platba musela být uhrazena buď v hotovosti, nebo prostřednictvím převodu na běžný poštovní účet, který si koncesionáři povinně museli zřídit u kterékoli z poboček Poste Italiane SpA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Poste Italiane SpA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Poste Italiane<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) je soukromoprávní společnost s většinovým veřejným kapitálem, založená na základě procesu přeměny Amministrazione autonoma delle Poste e delle Telecomunicazioni (Autonomní správa pošt a telekomunikací) ve veřejnoprávní podnik a později v akciovou společnost.</P></NOTE>. Tato instituce vybírala od držitelů účtů poplatek za každý vklad.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Corte suprema di cassazione (Nejvyšší soud, Itálie) se dotazuje, zda režim <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>zákonného monopolu<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> zavedený ve prospěch Poste Italiane za účelem poskytování služby vedení běžného poštovního účtu, na který přispívala ICI, je státní podporou, která je v rozporu s články 106 a 107 SFEU. Také chce vědět, zda je tento režim slučitelný s článkem 102 SFEU.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 14 SFEU uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Aniž jsou dotčeny článek 4 Smlouvy o Evropské unii a články 93, 106 a 107 této smlouvy a s ohledem na místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodnotami Unie, a na jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti, pečují Unie a členské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti Smluv o to, aby zejména hospodářské a finanční zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů. Tyto zásady a podmínky stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení Evropský parlament a Rada, aniž je dotčena pravomoc členských států poskytovat, zadávat či financovat tyto služby v souladu se Smlouvami.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 102 SFEU stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>S vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.</P><P>Takové zneužívání může zejména spočívat:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 106 odst. 1 a 2 SFEU stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="106.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud jde o veřejné podniky a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, tyto státy nepřijmou ani neponechají v platnosti opatření odporující pravidlům Smluv, zejména pravidlům stanoveným v článcích 18 a 101 až 109.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="106.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 107 odst. 1 SFEU stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 108 odst. 3 SFEU stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li za to, že takový záměr není s ohledem na článek 107 slučitelný s vnitřním trhem, zahájí neprodleně řízení podle odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí.<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Vnitrostátní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Předpisy použitelné na běžné poštovní účty</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zákon č. 662 z roku 1996<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Legge <DATE ISO="19961223">23 dicembre 1996</DATE>, n. 662 – Misure di razionalizzazione della finanza pubblica (zákon č. 662 o racionalizačních opatřeních v oblasti veřejných financí; GURI č. 303 ze dne <DATE ISO="19961228">28. prosince 1996</DATE>, řádný dodatek č. 233; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>zákon č. 662/1996<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Článek 2 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="002.018"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>18.</NO.PARAG><ALINEA>[…] Ode dne <DATE ISO="19970101">1. ledna 1997</DATE> […] může Poste Italiane stanovit poplatky k tíži držitelů poštovních účtů. […]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.019"><NO.PARAG>19.</NO.PARAG><ALINEA>Poštovní služby a platby pro ty, jimž není výslovně stanoven režim zákonného monopolu podle platné právní úpravy, musí být k dispozici ze strany společnosti Poste Italiane a dalších hospodářských subjektů v režimu svobodné hospodářské soutěže. […] společnost Poste Italiane je povinna vést odděleně účetnictví, a rozlišovat zejména mezi náklady a poplatky spojenými s poskytováním služeb, které se realizují v rámci zákonného monopolu, a zmíněnými službami realizovanými v režimu svobodné hospodářské soutěže.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.020"><NO.PARAG>20.</NO.PARAG><ALINEA>Ode dne <DATE ISO="19970401">1. dubna 1997</DATE> se ceny služeb, o nichž se zmiňuje odstavec 19, stanoví, také tradičním způsobem, společností Poste Italiane, při zohlednění požadavků zákazníků a charakteristik poptávky, jakož i požadavku zachovat a rozvíjet objem provozu […]<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení prezidenta republiky č. 144 z roku 2001<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Decreto del Presidente della Repubblica <DATE ISO="20010314">14 marzo 2001</DATE>, n. 144 – Regolamento recante norme sui servizi di bancoposta (Nařízení prezidenta republiky č. 144 o právních předpisech týkajících se poštovních bankovních služeb ze dne <DATE ISO="20010314">14. března 2001</DATE>; GURI č. 94, ze dne <DATE ISO="20010423">23. dubna 2001</DATE>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>nařízení č. 144/2001<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>V souladu s jeho článkem 3 odst. 1 <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>pokud toto nařízení nestanoví opak, vztahy se zákazníky a běžný poštovní účet se řídí smluvně, při zohlednění ustanovení občanského zákoníku a zvláštních zákonů<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">c)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Usnesení správní rady Poste Italiane č. 57/1996</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Prostřednictvím tohoto rozhodnutí došlo ke schválení výběru poplatku za každou operaci na běžném poštovním účtu koncesionáři poskytujícími službu výběru daní. Jeho výše byla stanovena ve výši 0,05 eura od <DATE ISO="19970401">1. dubna 1997</DATE> do <DATE ISO="20010531">31. května 2001</DATE> a ve výši 0,23 eura od <DATE ISO="20010601">1. června 2001</DATE> do <DATE ISO="20031231">31. prosince 2003</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Předpisy použitelné na daně a poplatky územně samosprávných celků</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Legislativní nařízení č. 504/1992<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Decreto legislativo <DATE ISO="19921230">30 dicembre 1992</DATE>, n. 504 – Riordino della finanza degli enti territoriali a norma dell’articolo 4 della legge <DATE ISO="19921023">23 ottobre 1992</DATE>, n. 421 (Legislativní nařízení č. 504 o reorganizaci financování územních samospráv za použití článku 4 zákona č. 421 ze dne <DATE ISO="19921023">23. října 1992</DATE>; GURI č. 305, ze dne <DATE ISO="19921230">30. prosince 1992</DATE>, řádný dodatek č. 137; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>legislativní nařízení č. 504/1992<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Článek 10 odst. 3 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Daň splatná podle odstavce 2 musí být vybrána prostřednictvím přímé platby koncesionáře odpovědného za její výběr v oblasti, která patří do správy obce, o níž se zmiňuje článek 4, nebo prostřednictvím vkladu na běžný poštovní účet zřízený za tím účelem jménem příslušného koncesionáře […]. Poplatek splatný koncesionáři jde k tíži obce ukládající daň a je stanoven ve výši 1 % z vybraných částek, minimálně ve výši [1,75 eura] a maximálně ve výši [50 eura] z každé platby provedené osobou povinnou k dani<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>.</ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Vyhláška ministra financí č. 567/93<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Decreto del Ministro delle Finanze <DATE ISO="19931228">28 dicembre 1993</DATE>, n. 567 – Regolamento di attuazione dell’articolo 78, commi da 27 a 38, della legge <DATE ISO="19911230">30 dicembre 1991</DATE>, n. 413, concernente l’istituzione del conto fiscale (Vyhláška ministra financí č. 567 – Prováděcí nařízení k článku 78 odst. 27 až 38 zákona č. 413 ze dne <DATE ISO="19911230">30. prosince 1991</DATE> o zřízení daňového účtu, (GURI č. 306 ze dne <DATE ISO="19931231">31. prosince 1993</DATE>).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Články 5 až 7 umožňují držitelům daňových účtů činit vklady přímo na přepážce koncesionáře nebo úvěrové instituce, provádět platby prostřednictvím neodvolatelného zmocnění k platbě uděleného koncesionáři, platit částky související s daní z příjmů fyzických osob, platit částky související s daní z příjmů právnických osob – také v postavení zástupce – platit částky související s daní z nemovitostí, daně, které je nahrazují, a DPH.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">c)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Legislativní nařízení č. 446 z roku 1997<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Decreto legislativo <DATE ISO="19971215">15 dicembre 1997</DATE>, n. 446 – Istituzione dell’imposta regionale sulle attività produttive, revisione degli scaglioni, della aliquote e delle detrazioni dell’Irpef e istituzione di una addizionale regionale a tale imposta, nonche’ riordino della disciplina dei tributi local (Legislativní nařízení č. 446 o zavedení místní daně z výrobních činností, úpravě daňových pásem, sazeb a odpočtů u daně z příjmů fyzických osob a o zavedení dodatečné místní daně k této dani, jakož i o reorganizaci rozpočtové kázně u místních daní, ze dne <DATE ISO="19971215">15. prosince 1997</DATE> (GURI č. 298 ze dne <DATE ISO="19971223">23. prosince 1997</DATE>, řádný dodatek č. 252).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Článek 59 odst. 1 vyhrazuje obcím přijetí právní úpravy v oblasti výběru místních daní za účelem racionalizace způsobů výběru plateb, a navíc stanoví platby koncesionářům, platby na běžný poštovní účet na jméno obecního správce daně, přímé platby obecnímu správci daně a platby prostřednictvím bankovního systému.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">d)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení vlády s mocí zákona č. 70 z roku 2011<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Decreto legge <DATE ISO="20110513">13 maggio 2011</DATE>, n. 70 – Semestre Europeo – Prime disposizioni urgente per l’economia (Nařízení vlády s mocí zákona č. 70 o evropském pololetí – první naléhavé opatření ve prospěch hospodářství ze dne <DATE ISO="20110513">13. května 2011</DATE> (GURI č. 110, ze dne <DATE ISO="20110513">13. května 2011</DATE>). Na jeho základě bylo přijato (se změnami) legge <DATE ISO="20110712">12 luglio 2011</DATE>, n. 106 (zákon č. 106), ze dne <DATE ISO="20110712">12. července 2011</DATE> (GURI č. 160 ze dne <DATE ISO="20110712">12. července 2011</DATE>), ve znění pozdějších změn decreto legge <DATE ISO="20111206">6 dicembre 2011</DATE>, n. 201 (nařízení s mocí zákona č. 201) ze dne <DATE ISO="20111206">6. prosince 2011</DATE>, přepracované (se změnami) v legge <DATE ISO="20111222">22 dicembre 2011</DATE>, n. 214 (zákon č. 214), ze dne <DATE ISO="20111222">22. prosince 2011</DATE>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>nařízení vlády s mocí zákona č. 70/2011<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 2 písm. f bod gg)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Ve své verzi změněné článkem 5 odst. 8a decreto legge <DATE ISO="20120302">2 marzo 2012</DATE>, n. 16 (Nařízení s mocí zákona č. 16) ze dne <DATE ISO="20120302">2. března 2012</DATE>, ve znění v legge <DATE ISO="20120426">26 aprile 2012</DATE>, n. 44 (zákon č. 44) ze dne <DATE ISO="20120426">26. dubna 2012</DATE>.</P></NOTE>:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>V případě, že výběr příjmů bude svěřen [koncesionářům], bude realizován prostřednictvím zřízení jednoho nebo více běžných vkladových, poštovních nebo bankovních účtů jménem koncesionářů, a účtů určených pro výběr příjmů veřejného zadavatele, na které bude nutno vkládat vybrané částky jako celek<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>.</ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="5"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový stav (podle předkládacího usnesení), sporné otázky v řízení a předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Činnosti společnosti Poste Italiane byly definovány v kontextu probíhajícího procesu její privatizace. Vnitrostátní předpisy jí především vyhrazovaly poskytování určitých služeb s povinností vést oddělené účetnictví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Článek 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 zavedl jakožto možnosti pro odvod ICI jak <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>přímou platbu koncesionáři z vybrané daně v oblasti obce, kde se nachází [daní zatížená nemovitost]<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>, tak platbu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>na příslušný poštovní účet na jméno koncesionáře<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>. Koncesionář byl z toho důvodu povinen zřídit si běžný poštovní účet za účelem splnění svého závazku vůči orgánu vybírajícímu daň.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Podle předkládajícího soudu do roku 2011 tato povinnost nebyla dotčena posledními reformami, které rozšířily možnosti plateb místních daní (neodvolatelné zmocnění pro banky, platby na přepážkách radnice nebo platby na účet vedený jménem obecní pokladny). Pouze v tomto roce byla koncesionářům přiznána možnost pro výběr místních daní si jednoduše zřídit jediný běžný bankovní účet namísto účtu poštovního.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Kritéria pro stanovení sazeb poštovních služeb a plateb se také během procesu privatizace Amministrazione delle Poste měnily<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Byl stanoven zákaz poskytování bezplatných služeb ze strany státní správy a veřejných institucí, reorganizace dohodovacích řízení s příslušnými ministry a zrušení všech tarifních nebo sociálních služeb v režimu hospodářské soutěže.</P></NOTE>. Především:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>v roce 1996 bylo dohodnuto, že se bude vybírat poplatek za každou operaci uskutečněnou v rámci správy vztahů týkajících se běžného poštovního účtu s koncesionáři, jimž byla svěřena služba výběru daně;</P></ITEM><ITEM><P>v roce 2001 bylo stanoveno použít na vztahy se zákazníky a na běžné poštovní účty občanskoprávní smluvní režim, který už byl platný pro bankovní účty.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Spory, který stály u zrodu těchto žádostí o rozhodnutí o předběžných otázkách, staví společnost Poste Italiane do střetu se dvěma koncesionáři<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Riscossione Sicilia SpA agente riscossione per la provincia di Palerno e delle altre provincia siciliane (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>Riscossione Sicilia<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>) (věc C‑434/19) a Agenzia delle entrate – Riscossione (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Agenzia<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>) (věc C‑435/19).</P></NOTE>, po nichž tato instituce žádá platbu poplatků za každý vklad z titulu ICI na jejich běžných poštovních účtech od roku 1997 do roku 2011:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>na jedné straně (věc C‑434/19) společnost Poste Italiane žádala, aby bylo společnosti Riscossione Sicilia uloženo zaplatit jí sporný poplatek. Poté, co byla její žaloba soudem prvního stupně zamítnuta, odvolací soud uznal nárok společnosti Poste Italiane za období po <DATE ISO="20060601">1. červnu 2006</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P>na druhé straně (C‑435/19) obdobná návrhová žádání uplatněná společností Poste Italiane proti Agenzia, byla rovněž zamítnuta soudem prvního stupně, a bylo jim vyhověno v odvolacím řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Poté, co byly příslušné opravné prostředky podány k Corte suprema di cassazione (Nejvyšší soud), vyvstaly před tímto soudem dvě stejné předběžné otázky tohoto znění:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>1)</NO.P><TXT>Brání článek 14 SFEU […] a čl. 106 odst. 2 SFEU […] a rovněž zařazení do rámce služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ) takové právní úpravě, jako je čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 ve spojení s čl. 2 odst. 18 až 20 zákona č. 662/1996, na základě kterých se zřizuje a udržuje – i po privatizaci služeb <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>bancoposta<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="2018" ID="QE0023"/> (vykonávání bankových transakcí poštou) poskytovaných společností Poste Italiane […] – vyhrazení činnosti (režim zákonného monopolu) ve prospěch společnosti Poste Italiane […], jejímž předmětem je správa běžného poštovního účtu určeného na výběr místních daní ICI, a to s přihlédnutím k vývoji vnitrostátních právních předpisů<?PAGE NO="6"?> v oblasti výběru daní, které přinejmenším od roku 1997 umožňují poplatníkům a také místním daňovým úřadům využívat způsoby platby a výběr daní (včetně místních daní) prostřednictvím bankovního systému?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě, že – v rámci odpovědi na první předběžnou otázku – Soudní dvůr uzná, že zřízení právního monopolu je v souladu s charakteristikami služeb obecného hospodářského zájmu, brání čl. 106 odst. 2 SFEU […] a čl. 107 odst. 1 SFEU […] ve smyslu výkladu těchto ustanovení, který poskytl Soudní dvůr v souvislosti s kritérii týkajícími se odlišení zákonného opatření – vyrovnání závazků veřejné služby – od protiprávní státní podpory (rozsudek […] Altmark […] C‑280/00) takové právní normě, jako je čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 ve spojení s čl. 2 odst. 18 až 20 zákona č. 662/1996 a čl. 3 odst. 1 nařízení prezidenta republiky č. 144/2001 […], která společnosti Poste Italiane […] přiznává pravomoc jednostranně stanovit výši <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>poplatku<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> zatěžujícího koncesionáře (agenta) vybírajícího místní daně z nemovitosti (ICI) a splatného za každou transakci související s vedením účtu provedenou na dotčeném běžném poštovním účtu, jehož majitelem je koncesionář (agent), s ohledem na skutečnost, že společnost Poste Italiane […] stanovila usnesením správní rady č. 57/1996 výši uvedeného poplatku na 100 lir, pokud šlo o období od <DATE ISO="19970401">1. dubna 1997</DATE> do <DATE ISO="20010531">31. května 2001</DATE>, a o 0, 23 eura pro období od <DATE ISO="20010601">1. června 2001</DATE>?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Brání čl. 102 odst. 1 SFEU […], jak jej vykládá Soudní dvůr (viz rozsudky Soudního dvora […]) souboru právních předpisů, jaký tvoří čl. 2 odst. 18 až 20 zákona č. 662/1996, čl. 3 odst. 1 nařízení […] č. 144/2001 a čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992, který stanoví, že koncesionář (agent) se musí nutně podřídit platbě <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>poplatku<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="2018" ID="QE0025"/> v takové výši, jakou jednostranně určí, nebo změní společnost Poste Italiane […], přičemž odstoupení koncesionáře od smlouvy o běžném poštovním účtu automaticky vede k porušení povinnosti stanovené v čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 a následnému nesplnění povinnosti vybírat ICI, kterou má vůči místním daňovým úřadům?<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Předběžné otázky došly Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20190605">5. června 2019</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložily společnost Poste Italiane, Agenzia a Komise, které písemně odpověděly na otázky Soudního dvora, jež byly položenynamísto veřejného ústního jednání stanoveného na <DATE ISO="20200422">22. dubna 2020</DATE>, které bylo následně zrušeno.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Předběžné úvahy</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Soudní dvůr se při řešení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce bude muset zabývat skutkovým stavem a popisem vnitrostátních právních předpisů, které poskytl předkládající soud<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Viz za všechny rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200402">2. dubna 2020</DATE>, <NAME.CASE>Coty Germany</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑567/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:267">EU:C:2020:267</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>V této věci z popisu okolností vyplývá, že významnou charakteristikou této věci je to, co předkládající soud označuje jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>zákonný monopol<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> společnosti Poste Italiane v poskytování služby běžného účtu určeného pro výběr ICI. Tento monopol nicméně nebrání tomu, aby plátci daně mohli zaplatit daň přímo koncesionářům, bez zprostředkování ze strany společnosti Poste Italiane, jak se uvádí v předkládacím usnesení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Společnost Poste Italiane, jak ve svém písemném vyjádření (body 12 až 15), tak v odpovědi na konkrétní otázku Soudního dvora, trvá na tom, že byly možné i jiné alternativy platby ICI, než které jsou zmíněny v předkládacím usnesení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Konkrétně tvrdí, že tato platba by se mohla uskutečnit prostřednictvím <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>úvěrových institucí [odlišných od společnosti Poste Italiane] po dohodě s koncesionářem<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Uvádí v této souvislosti vyhlášku ministra ze dne <DATE ISO="19930512">12. května 1993</DATE>, změněnou vyhláškou ze dne <DATE ISO="20011210">10. prosince 2001</DATE>, podle níž <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>plátce [ICI] může využít k realizaci platby úvěrové instituce, které mají dohodu s koncesionářem pověřeným výběrem daně<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>.</P></NOTE>, a od účinnosti legislativního nařízení č. 446/1997, přímo u územního správního orgánu, který je výběrčím daně ICI nebo v některé finanční instituci, která jím byla ustanovena<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Za účelem podpory svého názoru cituje Oběžník ministerstva hospodářství a financí č. 4 ze dne <DATE ISO="20020530">30. května 2002</DATE>, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>Upřesnění k platebním příkazům u plateb ICI<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Přísluší Corte suprema di cassazione (Nejvyšší soud), aby se vyjádřil k těmto otázkám, jejichž prověření by mohlo určitým způsobem <HT TYPE="ITALIC">oslabit</HT> východisko, na němž je založena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">První předběžná otázka</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>První ze svých otázek chce předkládající soud zjistit, zda zachování činnosti výhradně ve prospěch společnosti Poste Italiane, aby tato mohla poskytovat službu vedení běžného poštovního účtu za účelem výběru ICI, odpovídá charakteristikám služby obecného hospodářského zájmu.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Společnost Poste Italiane trvá na tom, že první otázka je nepřípustná jak proto, že se odkazuje na článek 14 SFEU, tak proto, že vnitrostátní soud opravňuje k přímému použití článku 106 SFEU odst. 2.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Podpůrně zastává názor, že právní postavení společnosti Poste Italiane jí nesvěřuje výlučné právo týkající se služby výběru ICI, koncesionáři tedy mohou využít také jiné prostředky. Tvrdí, že v každém případě nejsou splněny podmínky pro kvalifikaci vedení běžných poštovních účtů jako služby obecného hospodářského zájmu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Agenzia tvrdí, že vztah mezi koncesionáři a společností Poste Italiane má monopolistickou povahu. Prvně zmínění jsou nevyhnutelně povinni zřídit si běžný poštovní účet v této instituci, která může jednostranně ovlivnit smluvní podmínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Podle Agenzia služba poštovního účtu, kterou společnost Poste Italiane takto poskytuje, a která je financována povinným poplatkem, nemůže být poskytována jinými institucemi – národními nebo evropskými –, což dává výhodu jednomu jedinému podniku. Navíc stanovení poplatků nebylo uskutečněno objektivním a transparentním způsobem, a je zabráněno tomu, aby si koncesionáři mohli vyjednat výhodnější podmínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Podle Komise se nezdá, že by společnost Poste Italiane byla na základě nějakého aktu (ve smyslu judikatury Soudního dvora) zavázána poskytovat služby z titulu povinnosti veřejné služby.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Přípustnost</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Podle mého názoru odkaz na článek 14 SFEU v předkládacím usnesení nemá za následek nepřípustnost první předběžné otázky. To však nemá vliv na to, že, jak uvádí společnost Poste Italiane, není jednoduché posoudit, jaký typ výkladových pochybností toto ustanovení v tomto případě vyvolává, jisté nicméně je, že první otázka se věcně týká článku 106 SFEU: citace článku 14 SFEU je rovněž zahrnuta, neboť oba odkazují na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>služby obecného hospodářského zájmu<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Článek 14 SFEU se týká služeb obecného hospodářského zájmu, a stanoví, že Unie a členské státy musí zajistit, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>zásady a podmínky pro fungování těchto služeb […] umožňovaly naplnění jejich úkolů<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>. Článek 106 SFEU odst. 2 stanoví, že podřízení těchto služeb pravidlům obsaženým ve Smlouvách – zejména pravidlům hospodářské soutěže – nesmí bránit podnikům v <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Obě ustanovení tedy mají stejný smysl: zaručit podřízení služeb obecného hospodářského zájmu Smlouvám, a současně zajistit, aby to nevedlo k narušení jejich zvláštních úkolů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Jak uvádí společnost Poste Italiane, přísluší vnitrostátnímu soudu, aby posoudil slučitelnost praktik podniků pověřených poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu s článkem 106 SFEU. Jsou to vnitrostátní soudy, kdo musí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>ověřit, zda tyto praktiky, v případě, že jsou rozporné s tímto ustanovením, mohou být odůvodněny potřebami vyplývajícími ze zvláštních úkolů, které byly těmto podnikům svěřeny<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19910618">18. června 1991</DATE>, <NAME.CASE>ERT</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑260/89</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1991:254">EU:C:1991:254</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>V rámci článku 267 SFEU může vnitrostátní soud žádat o spolupráci Soudní dvůr, pokud to považuje za účelné, aby mu vysvětlil své pochybnosti týkající se výkladu článku 106 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>Přísluší vnitrostátnímu soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170627">27. června 2017</DATE>, <NAME.CASE>Congregación de Escuelas Pías Provincia Betania</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑74/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:496">EU:C:2017:496</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. Tyto pochybnosti se legitimně mohou týkat kvalifikace nějaké činnosti jako služby obecného hospodářského zájmu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Corte suprema di cassazione (Nejvyšší soud) v konečném důsledku pokládá otázku týkající se výkladu unijního práva, na kterou je Soudní dvůr v zásadě povinen odpovědět<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P><HT TYPE="ITALIC">Loc. ult. cit.</HT></P></NOTE>. Vyhnout se odpovědi by se mohl pouze tehdy, jestliže by bylo zjevné, že žádané posouzení nemá žádný vztah k předmětu sporu v původním řízení, má hypotetický charakter nebo pokud by nedisponoval skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro odpověď<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Za všechny rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150616">16. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Gauweiler a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:400">EU:C:2015:400</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. Ve vztahu k první otázce se nejedná se o žádnou z těchto okolností.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K podstatě věci</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Jak jsem právě připomněl, je to předkládající soud, který musí určit, zda společnosti Poste Italiane byl skutečně svěřen výkon jasně definovaných povinností veřejné služby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Aniž by to mělo vliv na konečné posouzení tohoto soudu, shoduji se se společností Poste Italiane a s Komisí v tom, že z analýzy sporného právního režimu nevyplývá, že by služby výběru ICI poskytované společností Poste Italiane koncesionářům mohly být kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>služby obecného hospodářského zájmu<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Oprávnění přiznané členským státům ohledně služeb obecného hospodářského zájmu není neomezené, nýbrž je podřízeno celé řadě podmínek. Mezi nimi na prvním místě figuruje ta, aby podnik, o nějž se jedná, byl skutečně pověřen výkonem povinností veřejné služby a tyto povinnosti jsou jasně definovány ve vnitrostátním právu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, Comunidad Autónoma del País Vasco a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>další v. Evropská komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑66/16 P až C‑69/16 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:999">EU:C:2017:999</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>Comunidad Autónoma del País Vasco a další v. Evropská komise)<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>, bod 72.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Uvedená podmínka <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>sleduje cíl transparentnosti a právní jistoty, který vyžaduje, aby byla splněna minimální kritéria týkající se existence jednoho nebo více aktů veřejné moci definujících s dostatečnou přesností přinejmenším povahu, dobu trvání a rozsah povinností veřejné služby příslušejících podnikům pověřeným plněním těchto povinností<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Rozsudek Comunidad Autónoma del País Vasco a další v. Evropská komise, bod 73.</P></NOTE>. Tudíž <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>při neexistenci jasné definice takovýchto objektivních kritérií by totiž nebylo možné přezkoumat, zda konkrétní činnost může spadat pod pojem SOHZ<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P><HT TYPE="ITALIC">Loc. ult. cit.</HT></P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Ohledně její bankovní činnosti tedy není dáno, že společnost Poste Italiane byla formálně povinna poskytovat určité služby z titulu služby obecného hospodářského zájmu tak, že byla stanovena jejich povaha a rozsah s dostatečnou přesností, čímž není naplněn cíl transparentnosti a právní jistoty, které byly shora popsány. Tato skutečnost by sama o sobě stačila k odmítnutí tvrzení, že se jedná o službu obecného hospodářského zájmu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Jiná věc je, že společnost Poste Italiane ve svém postavení veřejného zadavatele univerzální poštovní služby v Itálii realizuje v této specifické oblasti službu obecného hospodářského zájmu, která není sporná. Jak již Soudní dvůr konstatoval, mezi poštovní služby, na které se vztahuje směrnice 97/67/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne <DATE ISO="19971215">15. prosince 1997</DATE> o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="015" PAGE.FIRST="14" DATE.PUB="1998">Úř. věst. 1998, L 15, s. 14</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/03, s. 71), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne <DATE ISO="20080220">20. února 2008</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="052" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 52, s. 3</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, nejsou zahrnuty <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>ani finanční služby poskytované poskytovateli poštovních služeb jako dodatkové<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040311">11. března 2004</DATE>, <NAME.CASE>Asempre a Asociación Nacional de Empresas de Externalización y Gestión de Envíos y Pequeña Paquetería</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑240/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:140">EU:C:2004:140</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>EasyPay a Finance Engineering</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:716">EU:C:2015:716</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Shrnuto, nezdá se, že by finanční služby, které svým zákazníkům poskytuje společnost Poste Italiane, využívajíc toho, co Soudní dvůr označuje jako <HT TYPE="ITALIC">rozvětvování</HT> své sítě poboček na italském území, představovaly službu obecného hospodářského zájmu ve smyslu judikatury Soudního dvora<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>V tomto smyslu viz body 1 a 2 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130913">13. září 2013</DATE>, <NAME.CASE>Poste Italiane v. Evropská komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑525/08</NO.CASE>, nepublikovaný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2013:481">EU:T:2013:481</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>): <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>společnost Poste Italiane zajišťuje univerzální poštovní služby a vykonává bankovní činnosti na celém italském území […] Bankovní činnosti žalobkyně [společnost Poste Italiane] se nezahrnují mezi povinnosti služby obecného hospodářského zájmu<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>.</P></NOTE>. Mezi těmito službami figuruje například nabízení třetím osobám (mezi nimi i koncesionářům pověřeným výběrem ICI) možnost zřizovat a vést běžné účty, ať už poštovní nebo jiného typu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Druhá předběžná otázka</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Corte di Cassazione (Nejvyšší soud) pokládá druhou otázku pro případ, že se dospěje k závěru, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>zákonný monopol [společnosti Poste Italiane] odpovídá charakteristikám SOHZ<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>V souladu se svým vyjádřením k první otázce jak společnost Poste Italiane, tak i Komise uvádějí, že není prostor pro odpověď na druhou otázku: není-li možné konstatovat existenci službu obecného hospodářského zájmu, není nutné odpovídat na otázku, která tuto existenci předpokládá.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Nicméně Komise podpůrně přezkoumává, zda jsou v této věci dány takzvané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>podmínky Altmark<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20030724">24. července 2003</DATE>, <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑280/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:415">EU:C:2003:415</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>rozsudek Altmark<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>).</P></NOTE>. Je toho názoru, že pokud by tomu tak bylo, sporné poplatky by měly být kvalifikovány jako státní podpora neslučitelná s článkem 107 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Podle mého názoru, pokud je zde řešení, které doporučuji, na první otázku, není namístě analyzovat otázku druhou, která vychází právě z toho, co popírá toto řešení přijaté v souvislosti s první otázkou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>V každém případě podpůrně přikročím, stejně jako Komise, k přezkoumání druhé otázky. Považuji za vhodné zdůraznit, že to, co soud <HT TYPE="ITALIC">a quo</HT> v této otázce zdůrazňuje, je možnost svěřená společnosti Poste Italiane, aby jednostranně stanovila částky poplatků, jimiž je zatížen koncesionář. Tento faktor by měl být v jeho žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce pro posouzení slučitelnosti sporných norem s články 106 SFEU odst. 2 a 107 SFEU odst. 1 určující.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Aby státní opatření získalo kvalifikaci <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>podpory<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> ve smyslu článku 107 SFEU, musí být kumulativně splněny podmínky (<HT TYPE="ITALIC">podmínky Altmark</HT>), které budu následně analyzovat<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171109">9. listopadu 2017</DATE>, <NAME.CASE>Viasat Broadcasting UK v. Evropská komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑657/15 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:837">EU:C:2017:837</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a rozsudek Altmark, bod 75.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Státní zásah nebo zásah prostřednictvím státních fondů</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Legislativní nařízení č. 504/1992 uložilo koncesionářům povinnost zřídit si běžné poštovní účty za účelem výběru daně ICI, kterou odváděli plátci. Společnost Poste Italiane měla související právo (jež jí přiznával zákon č. 662/1996) vybírat poplatky za vedení těchto účtů, jejichž výši stanovilo rozhodnutí č. 57/1996.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Poplatky z vkladů vložených koncesionáři na účty společnosti Poste Italiane by měly být způsobilé v zásadě splnit první podmínku Altmark, aby fondy, které tyto poplatky představují, mohly být kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>státní<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> (to znamená veřejného původu).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Z informací, které jsou uvedeny ve spisové dokumentaci, nicméně jasně nevyplývá, kdo ve skutečnosti a v konečném důsledku nese tíži těchto poplatků. Jak společnost Poste Italiane, tak Agenzia odpověděly na otázky Soudního dvora v tom smyslu, že tvrdily, že v zásadě dopadají na koncesionáře.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Jsou zde nicméně indicie, na základě nichž lze předpokládat, že koncesionáři mohou použít pro tuto platbu část z částek, které jim poukazují místní subjekty při platbě ICI<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Článek 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 konkretizovalo, že odvod plateb ve prospěch koncesionářů ve výši 1 % z vybraných částek, minimálně 1,75 eura a maximálně 50 eur za každou platbu, kterou plátci učiní.</P></NOTE>. Obec, která je pověřuje funkcí výběrčí daně, musí logicky tento úkol odměnit. Pokud koncesionářské společnosti získají část těchto příjmů, nezpochybnitelně veřejných, při platbě poplatku společnosti Poste Italiane, mohlo by se jednat o řešení financování ze státních fondů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Tak by tomu bylo také tehdy, kdyby obce ukládající daně kryly poplatky pro společnost Poste Italiane samy, pokud by koncesionáři byly samy tyto obce, veřejnoprávní entity (jak na tom trvá a zdůrazňuje to Komise ve své odpovědi na otázky Soudního dvora), nebo, konečně, pokud by společnost Poste Italiane byla povinna nakládat s vybranými poplatky za podmínek stanovených veřejnoprávními orgány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Přísluší předkládajícímu soudu, aby objasnil tyto body, a v důsledku toho tak ověřil, zda je splněna první z podmínek Altmark.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="11"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K ovlivnění obchodu mezi členskými státy a narušení hospodářské soutěže</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že při poskytování služeb běžného poštovního účtu společnost Poste Italiane operuje v odvětví otevřeném hospodářské soutěži (bankovním), přísluší také předkládajícímu soudu objasnit, zda příjem sporných poplatků by mohl ovlivňovat obchod s jinými členskými státy a narušit hospodářskou soutěž<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060110">10. ledna 2006</DATE>, <NAME.CASE>Cassa di Risparmio di Firenze a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑222/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:8">EU:C:2006:8</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0140">140</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>S výhradou výše vysvětleného<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>24 až 28 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, uváží-li se, že od roku 1997 zde nebyly pro výběr ICI vnitrostátní předpisy, které by umožňovaly platbu místních daní prostřednictvím běžného bankovního účtu namísto poštovního účtu, soud <HT TYPE="ITALIC">a</HT> <HT TYPE="ITALIC">quo</HT> bude muset uvážit přítomnost tohoto vyloučení z této činnosti jiných bankovních institucí. Jedině tak bude možné poměřit, zda sporné opatření mohlo narušit hospodářskou soutěž v oblasti výběru daní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Předkládající soud bude stejně tak muset vyhodnotit, zda výhody, které poskytuje rozsáhlá územní síť společnosti Poste Italiane, představovaly dostatečný důvod k tomu, aby jí byla přiznána, přímo a výlučně, správa poštovních účtů koncesionářů, kteří vybírali ICI. Nelze <HT TYPE="ITALIC">a priori</HT> vyloučit, že mohla vyhlásit otevřené výběrové řízení na veřejnou zakázku s účastí jiných členských států<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190729">29. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Azienda Napoletana Mobilità</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑659/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:633">EU:C:2019:633</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Existence zvýhodnění</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Aby opatření představovala státní podporu, musí poskytovat podniku, který je jeho příjemcem, hospodářskou výhodu, jež by za obvyklých tržních podmínek nezískal<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Rozsudek Altmark, bod 84.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Státní podpora, kterou se zabývá článek 107 SFEU je proto <HT TYPE="ITALIC">zvýhodnění</HT> podporou, která nemá nutně kompenzační charakter. Aby nepředstavovala <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>státní podporu<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> ve smyslu článku 107 SFEU, musí jít o podpory představující vyrovnání protihodnotou za plnění povinností veřejné služby<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Rozsudek Altmark, bod 87.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Pouze v tomto případě se má za to, že podnik, který z výhody těží, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>není ve skutečnosti finančně zvýhodněn, a účinkem uvedeného zásahu tedy není poskytnout tomuto podniku výhodnější soutěžní postavení oproti konkurenčním podnikům<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P><HT TYPE="ITALIC">Loc. ult. cit.</HT></P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Za tím účelem musí být splněny čtyři <HT TYPE="ITALIC">zvláštní</HT> podmínky, taktéž zachycené v rozsudku Altmark<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Rozsudek Altmark, body 89 až 93.</P></NOTE>. Tento rozsudek proto obsahuje dvě skupiny podmínek:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>na jedné straně obecné požadavky k tomu, aby podpora mohla být považována za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>státní<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> ve smyslu článku 107 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Rozsudek Altmark, bod 75.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>na druhé straně nutné pro to, aby konkrétně bylo posouzeno, že zde není přítomna třetí obecná podmínka (zvýhodňující podpora).</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>To, že se v obou případech jedná o čtyři podmínky, může vést k záměně, hovoří-li se bez dalšího o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>podmínkách Altmark<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>. Abych se vyhnul omylu, budu se dále zmiňovat v daných situacích o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>obecných podmínkách Altmark<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/> a o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>zvláštních podmínkách Altmark<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zvláštní</HT> podmínky Altmark jsou následující:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>zaprvé podnik, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být skutečně pověřen závazky veřejné služby a tyto závazky musí být jasně vymezeny <QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Rozsudek Altmark, bod 89.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>zadruhé parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem, aby se zabránilo tomu, že toto vyrovnání přinese hospodářské zvýhodnění, jež může upřednostnit podnik-příjemce ve vztahu ke konkurenčním podnikům<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Rozsudek Altmark, bod 90.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>zatřetí výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a zisk přiměřený výkonu těchto povinností. Dodržení takové podmínky je nezbytné k zajištění toho, že nebude podporovanému podniku poskytnuta žádná výhoda, která naruší nebo by mohla narušit hospodářskou soutěž posílením konkurenčního postavení tohoto podniku<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Rozsudek Altmark, bod 92.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>začtvrté, není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícího vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný podnik, správně řízený a přiměřeně vybavený […] k tomu, aby mohl uspokojit požadavky veřejné služby, vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Rozsudek Altmark, bod 93.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Přezkum kvalifikace podpory jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>státní<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> ve smyslu článku 107 SFEU, musí být proveden před ověřením, zda je tato podpora nezbytná k realizaci služby obecného hospodářského zájmu a uplatní se tedy výjimka podle článku 106 SFEU odst. 2.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Soudní dvůr nicméně uznal, že první ze zvláštních podmínek Altmark – to znamená existence skutečného a jasně vymezeného pověření závazkem veřejné služby – <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>se použije i v případě, že byla uplatněna výjimka stanovená v čl. 106 odst. 2 SFEU<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Rozsudek Comunidad Autónoma del País Vasco a další v. Evropská komise, bod 56.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Je to tedy tento bod, v němž se sbližují první dvě otázky předkládajícího soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Vycházím-li z těchto předpokladů pro určení, zda poplatky získané společností Poste Italiane představují <HT TYPE="ITALIC">výhodnou</HT> podporu (to znamená, zda splňuje třetí obecnou podmínku Altmark), bude nutno analyzovat jejich případný kompenzační charakter.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Zvláště za situace, kdy se v předkládacím usnesení odvolává na článek 106 SFEU odst. 2, bude nutno ověřit, zda vnitrostátní orgány uložily společnosti Poste Italiane poskytovat službu obecného hospodářského zájmu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Už jsem se k tomuto bodu vyjádřil, a to v negativním smyslu. V každém případě povinnost svěřená společnosti Poste Italiane, co se týče bankovní činnosti, nejde dál, než je zřízení a vedení běžných poštovních účtů na jméno koncesionářů. Není zde konkrétně, že by tyto účty byly podřízeny zvláštním pravidlům ve vztahu k ostatním zákazníkům společnosti Poste Italiane. Tak to bylo potvrzeno v odpovědi na otázku Soudního dvora k tomuto aspektu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Je-li tedy odmítnuta přítomnost skutečné služby obecného hospodářského zájmu, nemohou být sporné poplatky kvalifikovány jako podpora kompenzující náklady spojené s poskytováním této služby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Ve druhém případě bude třeba, aby ověřil, zda jsou splněny další tři zvláštní podmínky Altmark, co je otázka, k níž se Soudní dvůr může jen stěží vyjádřit (více než tím, že připomene obecné náležitosti každé z těchto podmínek), jak z toho důvodu, že přezkum skutkových okolností případu je ve výlučné pravomoci předkládajícího soudu, tak i proto, že spisová dokumentace, která je v projednávaném případě k dispozici, neumožňuje získat potřebné informace k tomuto ověření nezbytné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Okolnost, na kterou, jak jsem shora zdůraznil, klade největší důraz soud <HT TYPE="ITALIC">a quo</HT> (jednostranné stanovení platebních podmínek za běžný poštovní účet) nemění, sama o sobě, co již bylo řečeno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>V předkládacím usnesení nejsou informace k tomu, aby bylo možné zjistit, zda poplatky účinně stanovené v rozhodnutí č. 57/1996 jsou odpovídajícím odrazem nákladů potřených k poskytování služby běžného poštovního účtu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Podle formulací odpovědí na otázky Soudního dvora byly tyto poplatky stejné jako ty, které společnost Poste Italiane používala bez rozlišování i vůči svým ostatním zákazníkům ve zveřejněném a transparentním režimu běžných účtů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Viz níže body 109 a 110.</P></NOTE>. Je-li tomu tak, pravděpodobně by se zpoplatnění od společnosti Poste Italiane nebo jiných bankovních institucí vybírajících jiné daně a poplatky významně nelišilo. Navíc to není tak, že by tento režim přinášel nespravedlivě zatěžující smluvní podmínky svým zákazníkům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>V každém případě trvám na tom, že tyto faktory musí být posouzeny předkládajícím soudem, jehož blízkost ke skutkovým okolnostem jej staví do lepšího postavení pro jejich posouzení se všemi jejich podrobnostmi.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Třetí předběžná otázka</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Třetí předběžnou otázkou se předkládající soud snaží zjistit, stručně řečeno, zda zákonný režim společnosti Poste Italiane svěřil dominantní postavení, jehož zneužíváním by byl porušen článek 102 SFEU.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Podle společnosti Poste Italiane není třetí otázka přípustná, neboť předkládající soud nevysvětluje, proč by použité právní předpisy měly být neslučitelné s článkem 102 SFEU. Kromě toho, že je nepřípustná, tato otázka není ujištěním v tvrzení, že společnost Poste Italiane je nositelkou výlučných nebo zvláštních práv ve smyslu článku 106 odst. 1 SFEU ani neobsahuje argumenty, jakým způsobem by mohla zneužívat své dominantní postavení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Společnost Poste Italiane neustále opakovala, že koncesionáři mohli využít za účelem poskytování služeb platby ICI i jiných úvěrových institucí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Viz opět body 24 až 28 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Podle názoru Agenzia využívá společnost Poste Italiane dominantního postavení v oblasti trhu reprezentovaného službou platby ICI a tohoto postavení zneužívala k tomu, že požadovala poplatky, jejichž výši stanovila jednostranně a bez objektivního základu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Komise je toho názoru, že relevantní trh (s výrobky) je ten, na němž docházelo k poskytování služeb vedení účtů užívaných koncesionáři k výběru ICI za úplatu. Jeho rozsah by byl omezený, neboť plátci si mohou zvolit platbu přímo koncesionáři.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Podle Komise přísluší předkládajícímu soudu analyzovat dotčený trh a určit, zda na něm společnost Poste Italiane měla dominantní postavení. Tato analýza musí obsahovat i to, zda ostatní bankovní instituce mohly poskytovat stejnou službu, jako společnost Poste Italiane.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>Komise je toho názoru, že schopnost stanovit jednostranně sporný poplatek by mohla vytvořit riziko, že společnost Poste Italiane by mohla těžit zneužívajícím způsobem (předpokládané) z dominantního postavení. Nicméně pokud si plátci daně mohli zvolit, že zaplatí ICI přímo koncesionářům, byli tito v postavení, že mohli uplatnit pobídkové politiky, jimiž by učinili atraktivnější tuto druhou možnost. Tak mohli učinit konkrétně v reakci na politiku společnosti Poste Italiane, která nastavila nepřiměřené poplatky za využití běžného poštovního účtu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Podle názoru Komise se tedy nezdá prokázáno, že tržní síly nestačí na poskytování nabídky sporných služeb se stejnou efektivitou jako společnost Poste Italiane.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Přípustnost</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Je ustálenou judikaturou Soudního dvora, že nezávisle na tom, zda byla zvláštní nebo výlučná práva přiznána soukromému subjektu, předkládající soud musí uvést, na kterém relevantním trhu a jakým způsobem tento podnik má dominantní postavení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20071213">13. prosince 2007</DATE>, <NAME.CASE>United Pan-Europe Communications Belgium a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑250/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:783">EU:C:2007:783</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>Soudní dvůr trval zejména na tom, že pro účely článku 102 SFEU <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>relevantní trh s výrobkem či službou zahrnuje výrobky nebo služby, které jsou zastupitelné či dostatečně vzájemně zaměnitelné v závislosti nejen na jejich objektivních vlastnostech, na základě nichž jsou zvláště způsobilé uspokojit trvalé potřeby spotřebitelů, ale rovněž v závislosti na podmínkách hospodářské soutěže, jakož i na struktuře nabídky a poptávky na relevantním trhu<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080701">1. července 2008</DATE>, <NAME.CASE>MOTOE</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑49/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:376">EU:C:2008:376</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>Předkládací usnesení vykazuje v této otázce nedostatečné vysvětlení, což brání Soudnímu dvoru v tom, aby poskytl na tuto otázku užitečnou odpověď. Tyto nedostatky nemohly být zhojeny navzdory vyjádření účastníků řízení o žádosti o předběžné otázce, od nichž si Soudní dvůr určité informace za účelem určení trhu se službami, zeměpisného vymezení relevantního trhu a existence nahraditelných služeb, vyžádal<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Soudní dvůr je oslovil mimo jiných otázek ohledně: i) nahraditelných služeb ke službám, které poskytuje společnost Poste Italiane koncesionářům ve vztahu k ICI; ii) podmínek pro nabídku těchto nahraditelných služeb; iii) částí vnitrostátního území, na němž společnost Poste Italiane poskytovala své služby koncesionářům pověřeným výběrem ICI; a iv) případných strategiich koncesionářů za účelem podpory plateb ICI u nich samotných, a nikoli prostřednictvím společnosti Poste Italiane.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT>Předkládající soud měl Soudnímu dvoru poskytnout přesnou informaci ohledně charakteristik relevantního trhu, jeho zeměpisného rozsahu nebo případné existence obdobných (nahraditelných) služeb. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, třetí otázka se stává nepřípustnou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>K témuž výsledku se dospěje z jiného úhlu pohledu konstatováním, že obsah předkládacího usnesení, co se týče třetí předběžné otázky, neumožňuje přesně zjistit její smysl.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>Na první přečtení vyvolává dojem, že podle soudu <HT TYPE="ITALIC">a</HT> <HT TYPE="ITALIC">quo</HT> pouhé zavedení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>zákonného monopolu<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> ve prospěch společnosti Poste Italiane nutně vede ke zneužívání dominantního postavení touto společností. Společnost Poste Italiane <HT TYPE="ITALIC">by měla těžit</HT> zneužívajícím způsobem ze svého dominantního postavení z toho důvodu, že měla sporný zákonný monopol<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Tak to vyjadřuje Komise v bodě 90 svého písemného vyjádření.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>Pokud by toto byl správný výklad zmíněného usnesení, pak je třeba vyvodit závěr, že se zakládá na mylném předpokladu, který není v souladu s judikaturou Soudního dvora<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080701">1. července 2008</DATE>, <NAME.CASE>MOTOE</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑49/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:376">EU:C:2008:376</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>pouhá skutečnost, že přiznáním zvláštních nebo výlučných práv […] je vytvořeno nebo posíleno dominantní postavení, není jako taková neslučitelná s článkem [102 SFEU].<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/></P></NOTE>, neboť se zdá, že zaměňuje dominantní postavení s jeho zneužíváním. Pouze toto druhé jednání je podle článku 102 SFEU protiprávní<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Tamtéž, bod 49. Pro tyto účely je nezbytné, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>pouhého výkonu zvláštních nebo výlučných práv, která mu byla přiznána, [podnik] <HT TYPE="ITALIC">zneužil</HT> své dominantní postavení nebo [aby] tato práva mohla vytvářet situaci, která vede tento podnik k tomu, aby zneužil své dominantní postavení<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>. Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>Jiný výklad této části předkládacího usnesení by umožnil vyvodit, že předkládající soud má za prokázané nejen existenci dominantního postavení, nýbrž také jeho zneužívání společností Poste Italiane, protože ta stanovovala poplatky za výběru daně od koncesionářů ve výši, kterou sám soud pouze konstatuje. Pokud by tomu tak bylo, otázka Soudnímu dvoru by se stala, ve svém doslovném znění, nadbytečnou, neboť se táže na něco, co již soud <HT TYPE="ITALIC">a</HT> <HT TYPE="ITALIC">quo</HT> vyřešil.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97.</NO.P><TXT>A konečně (lakonická) část textu předkládacího rozhodnutí, která nejvíc dává smysl, je ta, která zdůrazňuje, že možnost stanovit jednostranně poplatek z vybrané částky může založit předpoklad, který <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/><HT TYPE="ITALIC">nutně vede</HT> <HT TYPE="ITALIC">ke zneužívání</HT><QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> zakázanému článkem 102 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Předkládací usnesení, strana 19 <HT TYPE="ITALIC">in fine</HT> italského originálu. Zvýraznění v originále.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98.</NO.P><TXT>Jednalo by se tedy o potvrzení toho, zda je toto tvrzení skutečně pravděpodobné; jinými slovy, zda jsou dány podmínky k tomu, že sporná právní úprava nutně vyústí v to, aby společnost Poste Italiane zneužívala dominantní postavení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99.</NO.P><TXT>Připustím-li, že takový by byl nejsprávnější výklad týkající se pochybnosti předkládajícího soudu, je jisté, že stále chybí klíčové informace k tomu, aby se Soudní dvůr s minimální přesností k této pochybnosti vyjádřil. Nedostatek informací je citelný především ohledně toho, zda zneužívání bylo nevyhnutelné: i) v kontextu relevantního trhu, který nebyl přesně určen; ii) za situace, kdy jsou dány podmínky pro hospodářskou soutěž mezi bankovními institucemi, a iii) za přítomnosti případných nahraditelných služeb vůči těm, které poskytuje společnost Poste italiane.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100.</NO.P><TXT>Za těchto okolností jsem toho názoru, že třetí předběžná otázka je nepřípustná. Nicméně pro případ, že by to Soudní dvůr takto neposoudil, vysvětlím stručně svůj názor ohledně ní.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K podstatě věci</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101.</NO.P><TXT>Komise ve svém vyjádření po přezkoumání použitelných právních předpisů uvedla, že koncesionáři se mohli případnému zneužívajícímu jednání ze strany společnosti Poste Italiane vyhnout, a v důsledku toho nebyla potvrzena hypotéza o tom, že nutně vede ke zneužívání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102.</NO.P><TXT>K tomuto konkrétnímu bodu se společnosti Poste Italiane a Agenzia vyjádřily na žádost Soudního dvora. První z nich tak, že se připojila k názoru Komise. Druhá tak, že vyhodnotila žádost o rozhodnutí o předběžné otázce posledně zmiňované jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>nerealistickou<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103.</NO.P><TXT>Ke zneužívání dominantního postavení by mohlo dojít, co je důležité pro tuto věc, pokud by společnost Poste Italiane uložila koncesionářům nespravedlivé ceny, které by oni byli povinni platit, aniž by měli možnost využít jiných možností k zaplacení ICI. Tímto způsobem by společnost Poste Italiane získala neoprávněnou výhodu nad svými konkurenty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104.</NO.P><TXT>Podle Komise by k tomuto zneužívání (případného) dominantního postavení nedocházelo, pokud plátci daně měli svobodu v tom, aby mohli zaplatit ICI přímo koncesionářům. Ti by jim mohli nabízet dostatečně atraktivní podmínky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Body 110 a 111 písemného vyjádření Komise. Mezi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>strategiemi<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>, které měla Komise na mysli, jimiž by koncesionáři odradili společnost Poste Italiane od nutkání zneužívat dominantního postavení tím, že by jim uložila nepřiměřené tarifní ceny, figuruje ta, podle níž by mohli vytvořit síť zástupců oprávněných k tomu, aby přijali přímou platbu daně nebo nabízeli slevu (ke své tíži) plátcům, kteří by si tuto cestu zvolili.</P></NOTE> k tomu, aby upřednostnili tuto volbu před uskutečněním platby na poštovní účet.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105.</NO.P><TXT>Přísluší ještě jednou soudu <HT TYPE="ITALIC">a</HT> <HT TYPE="ITALIC">quo</HT>, aby se vyjádřil k těmto protichůdným názorům, které by Soudní dvůr jen stěží mohl posoudit, postrádá-li skutečnosti pro hodnocení, o nichž jsem se již zmiňoval.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106.</NO.P><TXT>Každopádně, aby mohl provést své posouzení, bylo by namístě vyhodnotit, zda hospodářské náklady nabídek koncesionářů, o nichž se zmiňuje Komise, by byly ve skutečnosti srovnatelné – z jiného důvodu a v jiné formě – těm, které by podle předpokladu vynaložili za poplatky stanovené jednostranně společností Poste Italiane.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107.</NO.P><TXT>Předkládající soud by měl navíc uvážit, zda postavení společnosti Poste Italiane na trhu bankovních činností mohlo být považováno za zvýhodněné ve vztahu k jejím konkurentům od chvíle, kdy od roku 1997, všechny místní daně, s výjimkou ICI, mohli platit prostřednictvím běžných účtů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108.</NO.P><TXT>Konkrétně by mělo být objasněno, zda společnost Poste Italiane z toho důvodu, že požívala dominantního postavení v oblasti výběru platby daně ICI, byla nevyhnutelně dovedena k tomu, aby se důsledky tohoto dominantního postavení rozšířily na trh s platbami ostatních, především místních daní, a na bankovní činnost jako celek v obecné rovině.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109.</NO.P><TXT>Při této analýze nesmí zapomenout, že, jak uznává sama Agenzia v odpovědi na jednu z otázek Soudního dvora<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Odpověď na čtvrtou otázku položenou Soudním dvorem.</P></NOTE>, pominu-li množství vkladových operací při výběru daně (desítky tisíc), smluvní podmínky u běžných poštovních účtů – včetně obchodních podmínek – které se používaly ve vztahu ke koncesionářům pověřeným výběrem ICI, byly stejné jako ty, jež platily obecně pro kteréhokoli držitele účtu, který byl právnickou osobou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0110"><NO.P>110.</NO.P><TXT>Pokud se tato skutečnost potvrdí, mohla by to být indicie popírající nevyhnutelnost zneužívání dominantního postavení. Na volném trhu bankovních služeb by společnost Poste Italiane neměla prostředky k tomu, aby uložila poplatky za výběr daně svým držitelům účtů obecně (rozumí se tím koncesionáři podřízení témuž režimu, jako ostatní) významně vyšší, než jaké by si stanovily jiné úvěrové instituce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0111"><NO.P>111.</NO.P><TXT>A konečně k posouzení týkajícího se zneužívání dominantního postavení bude to, zda ostatní bankovní instituce nabízejí koncesionářům obdobné (nahraditelné) služby, na které se mohou plátci daně ICI obrátit, aby příslušné částky daně zaplatili, což je otázka, kterou bude muset předkládající soud ověřit.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="17"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0112"><NO.P>112.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru, aby Corte suprema di cassazione (Nejvyšší soud, Itálie) odpověděl takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>1)</NO.P><TXT>Služba vedení běžného účtu, kterou v rámci své činnosti poskytování finančních služeb, společnost Poste Italiana SpA od roku 1992 do roku 2011 poskytovala koncesionářům za účelem výběru místní daně z nemovitostí, nevykazuje charakteristiky služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 SFEU odst. 2, pokud neexistuje formální akt, jímž by byly uloženy jasně definované povinnosti veřejné služby, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>S ohledem na odpověď na první otázku není namístě odpovídat na druhou otázku.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Třetí předběžná otázka je nepřípustná.<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>