31968R0821



Úřední věstník L 149 , 29/06/1968 S. 0046 - 0047
Finské zvláštní vydání: Kapitola 3 Svazek 2 S. 0074
Dánské zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1968(I) S. 0189
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 3 Svazek 2 S. 0074
Anglické zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1968(I) S. 0197
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 03 Svazek 3 S. 0093
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 03 Svazek 2 S. 0168
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 03 Svazek 2 S. 0168


Nařízení Komise (EHS) č. 821/68

ze dne 28. června 1968

o definici loupaných a perlovitých zrn obilovin, která se použije při poskytování vývozních náhrad

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady č. 120/67/EHS ze dne 13. června 1967 o společné organizaci trhu s obilovinami [1], a zejména na čl. 16 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že vývozní náhrada by měla zohledňovat jakost výrobku zpracovaného z obilovin, pro nějž se náhrada poskytuje, aby se zabránilo tomu, že se z veřejných prostředků přispívá na vývoz výrobků nižší jakosti; že je tedy nutné stanovit přesnou a v každém členském státě použitelnou definici zrn obilovin, pro něž lze poskytovat vývozní náhradu určenou pro "loupaná zrna obilovin" a "perlovitá zrna obilovin";

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro poskytování vývozních náhrad se za "perlovitá zrna obilovin" a "loupaná zrna obilovin" považují zrna, která odpovídají charakteristikám uvedeným v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 1968.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 1968.

Za Komisi

předseda

Jean Rey

[1] Úř. věst. 117, 13.6.1967, s. 2269/67.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

DEFINICE "LOUPANÝCH ZRN OBILOVIN" (VYLUPOVANÝCH ZRN OBILOVIN A ZRN ZBAVENÝCH PLEV) A "PERLOVITÝCH ZRN OBILOVIN"

A. "loupaná zrna obilovin" zahrnuje vylupovaná zrna obilovin a zrna obilovin zbavená plev:

1. Vylupovaná zrna obilovin:

jsou zrna obilovin, z nichž je odstraněno oplodí, nebo zrna obilovin s plevami (viz vysvětlující poznámky k číslu 10.03: zrna obilovin), z nichž jsou odstraněny plevy, které těsně přiléhají k oplodí (např. u ječmene s osinami) nebo obepínají zrna tak pevně, že plevy nemohou být odstraněny vymlácením apod. (např. u ovsa).

2. Zrna obilovin zbavená plev:

jsou zrna obilovin (u ječmene zrna zbavená plev), z nichž je z větší části odstraněno oplodí a osemení.

B. "perlovitá zrna obilovin" zahrnuje:

a) zrna, která odpovídají této definici:

perlovitá zrna obilovin, především ječmene, z nichž je zcela odstraněno osemení, oplodí a klíček a z větší části odstraněn vnější obal a aleuronová vrstva a která jsou jednotné velikosti a mají zaoblený tvar

b) a která dále splňují tyto požadavky:

1. odstranění osemení, vyloupnutí a odstranění plev podle definice;

2. pravidelnost zrn:

a) 75 % zrn nesmí překročit 20 % dm;

b) 94 % zrn sčítaných postupně od 3 % do 97 % nesmí překročit 30 % dm;

c) 100 % zrn nesmí překročit 50 % dm.

Pravidelnost se určí analýzou zrnitosti proséváním kruhovými otvory.

dm : střední hodnota, která je určena součtovou křivkou analýzy zrnitosti v okamžiku, kdy sítem propadlo 50 % z celkového množství zrn.

Analýza zrnitosti

Zařízení:

- sada sít s kruhovými otvory (průměr 200 mm, velikost otvorů 4,0 až 1,0 mm, v odstupech 0,25 mm),

- prosévací zařízení – prosévání se provádí ručně; pomůcky (gumové kostky s délkou hrany 20 mm),

- technické váhy.

Metoda:

Perlovitý ječmen se obvykle třídí pomocí šesti různých sít; sada sít je navrchu i vespod uzavřena, síto s největší velikostí otvorů musí být umístěno nahoře a musí být, stejně jako dno, po prosévání prázdné.

Dva vzorky perlového ječmene, jejichž hmotnost je zkontrolována a pohybuje se mezi 50 a 100 g, se nejméně pět minut ručně prosévají; jako pomůcky slouží gumové kostky.

Při prosévání se sada sít drží oběma rukama ve vodorovné poloze a protřásá se přibližně 120krát za minutu s nazdvižením kolem 70 mm. Pohyb tam a zpět se přeruší každou minutu trojím krouživým pohybem. Zbytky v sítu se zváží s přesností na 0,1 g, jsou vyjádřeny v % prosévaného produktu, jehož hmotnost se zaokrouhlí na celá čísla, a vypočtou se střední hodnoty.

Střední hodnoty procentních údajů vyjadřujících zbytky po prosévání se musejí sečíst postupně; začíná se s hodnotou 0 %, která odpovídá zbytku v prázdném sítě s největší velikostí otvorů. Sčítané procentní hodnoty (%) a odpovídající velikosti otvorů síta se zanesou na milimetrový papír do souřadnicových os, na ose y jsou uvedeny (%) a na ose x velikosti otvorů síta v mm.

Křivka vzniklá spojením bodů přímkami umožňuje odečítat střední hodnotu (dm), která odpovídá velikosti otvorů vyjádřené v 1/100 mm při (%) = 50.

--------------------------------------------------