(1)

Přístup k surovinám je pro hospodářství Unie , digitální a ekologickou transformaci, bezpečnost a obranu, a fungování vnitřního trhu zásadní. Existuje soubor neenergetických a nezemědělských surovin, které jsou považovány za kritické vzhledem ke svému vysokému hospodářskému významu a expozici vůči vysokému riziku narušení dodávek, které je často způsobeno vysokou koncentrací dodávek z několika málo třetích zemí. Vzhledem ke klíčové úloze mnoha těchto kritických surovin při realizaci ekologické a digitální transformace v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s ohledem na jejich využití pro obranné, letecké a kosmické aplikace se poptávka po nich v nadcházejících desetiletích exponenciálně zvýší , a je proto potřeba provést opatření k jejímu zmírnění a k ochraně Unie před rostoucím rozdílem mezi nabídkou a poptávkou na celosvětové úrovni . Další suroviny používané v jiných odvětvích, jako je zemědělství, zdravotnictví nebo stavebnictví, mohou být v budoucnu vystaveny vysokým rizikům v oblasti dodávek. Zároveň se zvyšuje riziko narušení dodávek v souvislosti s rostoucím geopolitickým napětím a konkurencí v oblasti zdrojů. Navíc by zvýšená poptávka po kritických surovinách mohla vést k negativním environmentálním a sociálním dopadům, pokud by nebyla správně řízena. Vzhledem k těmto trendům je nezbytné přijmout opatření k zajištění přístupu k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, a to zmírněním nárůstu poptávky, podporou substituce a zvýšením účinnosti, což by mělo snížit kritičnost očekávaného exponenciálního růstu poptávky v Unii, s cílem zachovat hospodářskou odolnost Unie a otevřenou strategickou autonomii.

(1a)

Kromě rostoucí poptávky po primárních a druhotných surovinách roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Unii se již nachází v kritické fázi, a to i v odvětví surovin, které si do roku 2030 vyžádá dalších 1,2 milionu kvalifikovaných pracovníků pouze v odvětví elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. EU by proto měla podpořit členské státy při poskytování odborné přípravy a dovedností a zváží konkrétní opatření na úrovni Unie, jako je zřízení Evropské akademie pro suroviny, která by poskytovala talenty pro odvětví surovin a pokročilých materiálů a rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace stávající pracovní síly.

(1b)

Bezpečnostní situace v Evropě a na celém světě vyžaduje, abychom naléhavě uvažovali o tom, jak posilovat odolnost dodavatelského řetězce, a to i v odvětví obrany.

(2)

Vzhledem ke složitosti a nadnárodní povaze hodnotových řetězců kritických surovin mají nekoordinovaná vnitrostátní opatření za účelem zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin vysoký potenciál narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh. Za účelem zajištění fungování vnitřního trhu by proto měl být vytvořen společný rámec Unie pro kolektivní , spravedlivé a korektní řešení této ústřední výzvy , v plném souladu s platnými pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory .

(3)

Za prvé, aby byl účinně zajištěn přístup Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, měl by tento rámec obsahovat opatření ke snížení rostoucích rizik narušení dodávek do Unie posílením kapacit Unie ve všech fázích hodnotového řetězce strategických surovin, včetně těžby, zpracování a recyklace, a to na základě referenčních hodnot stanovených pro každou strategickou surovinu. Pokud jde o recyklaci, cílem by mělo být zlepšení recyklační kapacity každé strategické suroviny při zohlednění technické a ekonomické proveditelnosti. Za druhé, vzhledem k tomu, že Unie bude i nadále závislá na dovozu, měl by rámec zahrnovat opatření na zvýšení diverzifikace dodávek strategických surovin do Unie, zejména s cílem snížit přímé a nepřímé závislosti na nespolehlivých partnerech a současně podporovat používání alternativ a náhrad těchto kritických surovin za účelem snížení environmentální stopy a snížení nebo zmírnění poptávky po těchto surovinách . Za třetí je nezbytné stanovit opatření, která posílí schopnost Unie identifikovat, monitorovat a zmírňovat stávající a budoucí rizika narušení dodávek a v závislosti na tom rychle jednat . Za čtvrté, rámec by měl obsahovat opatření za účelem zvýšení optimalizované oběhovosti a udržitelnosti kritických surovin spotřebovávaných v Unii a podporovat výzkum a vývoj alternativních inovativních materiálů a výrobních metod, které by nahradily suroviny spotřebovávané v Unii . A konečně by měla být přijata opatření k omezení rostoucí poptávky po kritických surovinách zvýšením účinnosti a využívání náhrad surovin v celém hodnotovém řetězci.

(4)

Aby bylo zajištěno, že se opatření stanovená v nařízení zaměří na nejdůležitější materiály, měl by být vytvořen seznam strategických surovin a seznam kritických surovin. Tyto seznamy by rovněž měly sloužit k usměrňování a koordinaci snahy členských států přispět k realizaci cílů tohoto nařízení. Seznam strategických surovin by měl obsahovat suroviny, které mají velký strategický význam s ohledem na jejich využití ve strategických technologiích, jež jsou základem ekologické a digitální transformace, nebo pro obranné , letecké či kosmické aplikace, a které se vyznačují potenciálně značným rozdílem mezi celosvětovou nabídkou a předpokládanou poptávkou a u nichž je zvýšení produkce poměrně obtížné, například z důvodu dlouhé doby nutné k realizaci u nových projektů navyšujících kapacitu dodávek. S ohledem na možné technologické a hospodářské změny , jakož i na ad hoc rizika, jako jsou rizika vyplývající z geopolitických konfliktů nebo přírodních katastrof, by měl být seznam strategických surovin pravidelně revidován a v případě potřeby aktualizován. Aby se zajistilo, že úsilí o zvýšení kapacit Unie v hodnotovém řetězci, posílení schopnosti Unie monitorovat a zmírňovat rizika narušení dodávek a zvýšení diverzifikace dodávek se zaměří na materiály, u nichž je to nejvíce potřebné, měla by se příslušná opatření vztahovat pouze na seznam strategických surovin

(5)

Seznam kritických surovin by měl obsahovat všechny strategické suroviny i všechny ostatní suroviny, které mají velký význam pro celé hospodářství Unie a u nichž existuje vysoké riziko narušení dodávek. S cílem zohlednit možné technologické a hospodářské změny by Komise měla v návaznosti na stávající praxi pravidelně provádět hodnocení založené na údajích o produkci, obchodu, použitích, recyklaci a náhradě širokého okruhu surovin s cílem aktualizovat seznamy kritických a strategických surovin tak, aby odrážely vývoj hospodářského významu a rizika narušení dodávek těchto surovin. Seznam kritických surovin by měl obsahovat ty suroviny, které dosahují nebo překračují prahové hodnoty hospodářského významu i rizika narušení dodávek, aniž by byly příslušné suroviny řazeny podle kritičnosti. Toto posouzení by mělo vycházet z průměru posledních dostupných údajů za období pěti let. Opatření stanovená v tomto nařízení, která se týkají jediného kontaktního místa pro povolování, plánování, průzkum, monitorování, oběhovost a udržitelnost, by se měla vztahovat na všechny kritické suroviny.  Předpokládá se, že celosvětová poptávka po kritických surovinách brzy překročí nabídku, takže vytvoření rovných podmínek pro inovativní a udržitelné alternativy je pro Unii zásadní. To vyžaduje nejen investice do výzkumu, ale také vytvoření tržních podmínek, které umožní, aby obnovitelné náhrady konkurovaly tradičním fosilním surovinám. Unie by měla přijmout předběžná opatření ke zmírnění očekávaného nárůstu spotřeby kritických surovin ve srovnání s prognózami, aniž by byla ohrožena průmyslová základna. Seznam kritických surovin a souvisejících priorit by se měl zohlednit ve všech příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisech, které se přímo nebo nepřímo těchto surovin týkají.

(6)

Pro posílení kapacit Unie v rámci hodnotového řetězce strategických surovin by měla být stanoveny referenční hodnoty, podle kterých se bude řídit úsilí a monitorovat pokrok. Cílem by mělo být zvýšení kapacit pro každou strategickou surovinu v každé fázi hodnotového řetězce a zároveň dosažení referenčních hodnot celkové kapacity v oblasti těžby, zpracování a recyklace strategických surovin. Za prvé by Unie měla zvýšit využívání vlastních geologických zdrojů strategických surovin a vybudovat kapacitu, která jí umožní těžit suroviny potřebné k produkci alespoň 10 % spotřeby strategických surovin v Unii. Vzhledem k tomu, že těžební kapacita je do značné míry závislá na dostupnosti geologických zdrojů Unie, je dosažení této referenční hodnoty závislé na této dostupnosti. Za druhé, aby se vytvořil úplný hodnotový řetězec a zabránilo se jakýmkoli překážkám ve fázi meziproduktů, měla by Unie navíc zvýšit svou zpracovatelskou kapacitu v rámci hodnotového řetězce a být schopna produkovat alespoň 40 % své roční spotřeby strategických surovin. Kromě toho by část nové zpracovatelské kapacity Unie mohla být rozvíjena v rámci strategických partnerství v hlavních strategických projektech Unie oboustranně prospěšných ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích a rozvíjejících se trzích. Za třetí se očekává, že v nadcházejících desetiletích bude možné pokrýt rostoucí podíl spotřeby strategických surovin v Unii druhotnými surovinami, což by zlepšilo bezpečnost i udržitelnost dodávek surovin v Unii. Recyklační kapacita Unie by proto měla být schopna vyprodukovat alespoň +10 % objemu recyklační kapacity na základě výchozího stavu v letech 2020–2022 pro každou strategickou surovinu, aby bylo možné s ohledem na technickou a ekonomickou proveditelnost shromáždit, vytřídit a zpracovat alespoň 45 % každé strategické suroviny obsažené v odpadech Unie . Tyto referenční hodnoty se vztahují k časovému horizontu roku 2030, a to v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3) a digitálními cíli v rámci digitální dekády (4), které podporují. Prostřednictvím kvalitních pracovních míst, včetně rozvoje dovedností a přechodu mezi pracovními místy, se navíc budou řešit rizika na odvětvovém trhu práce a přispěje se k zajištění konkurenceschopnosti EU. V rámci tohoto posouzení je zapotřebí flexibilita, aby bylo možné zvážit jedinečné specifikace dotčené suroviny, včetně vlastností materiálů a výzev v celém hodnotovém řetězci. Je třeba se rovněž zaměřit na podporu stávajících kapacit.

(7)

V případě některých surovin je Unie téměř plně závislá na dodávkách z jediné země. Tato závislost vytváří vysoké riziko narušení dodávek a v případě Čínské lidové republiky zvyšuje zranitelnost a bezpečnostní rizika Unie . Za účelem omezení tohoto potenciálního rizika a zvýšení hospodářské odolnosti Unie je třeba usilovat o to, aby do roku 2030 nebyla Unie závislá na jediné třetí zemi v případě více než 65 % dodávek strategických surovin v nezpracovaném stavu a v jakékoli fázi zpracování, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zemím, s nimiž Unie uzavřela strategické partnerství v oblasti surovin, jež dává větší záruky, pokud jde o rizika narušení dodávek.

(8)

Je nezbytné zavést vhodná opatření na podporu strategických projektů zaměřených na těžbu, zpracování nebo recyklaci strategických surovin v Unii, která by měla spolu s úsilím členských států přispět ke zvýšení kapacit za účelem dosažení referenčních hodnot. K posílení různých fází hodnotového řetězce, a tím i k dosažení referenčních hodnot, by měla přispět i další, stejně důležitá opatření, zejména v oblasti průzkumu nebo oběhovosti. Aby bylo zajištěno včasné splnění referenčních hodnot, měla by Komise s pomocí Evropské rady pro kritické suroviny (dále jen „rada“) sledovat pokrok při plnění referenčních hodnot a podávat o něm zprávy. V případě, že vykázaný pokrok při plnění referenčních hodnot je celkově nedostatečný, měla by Komise posoudit proveditelnost a přiměřenost dodatečných opatření. Nedostatečný pokrok pouze u jedné strategické suroviny nebo jejich malé skupiny by v zásadě neměl vyvolat potřebu dalšího úsilí Unie.

(9)

Za účelem budování kapacit v Unii by Komise měla s podporou rady určit strategické projekty v Unii, v rámci nichž se plánuje začít s těžbou, zpracováním nebo recyklací strategických surovin nebo s vývojem a rozšiřováním náhrad . Strategické projekty by měly být stěžejní projekty, pokud jde o technologické inovace a udržitelnost. Účinná podpora strategických projektů má potenciál zlepšit přístup k materiálům pro navazující odvětví a vytvořit hospodářské příležitosti v celém hodnotovém řetězci, včetně malých a středních podniků a místních komunit , a přispět k vytváření pracovních míst. S cílem zajistit rozvoj strategických projektů v celé Unii by proto tyto projekty měly využívat zjednodušená a předvídatelná povolovací řízení a podporu při získávání přístupu k financování, které by, pokud by se ukázaly jako úspěšné, mohly být vzorem pro povolovací postupy a přístup k financování kritických nebo jiných surovin . Aby bylo možné podporu zaměřit a zajistit její přidanou hodnotu, měly by být projekty před získáním této podpory posouzeny podle určitého souboru kritérií. Strategické projekty v Unii by měly posílit bezpečnost dodávek strategických surovin Unii, měly by být dostatečně technicky proveditelné a měly by být realizovány ekologicky a sociálně udržitelným způsobem. Měly by také poskytovat přeshraniční výhody přesahující hranice dotčeného členského státu. Pokud Komise vyhodnotí, že jsou tato kritéria splněna, měla by uznání za strategický projekt zveřejnit ve svém rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že rychlé uznání je klíčové pro účinnou podporu bezpečnosti dodávek v Unii, měl by postup posuzování být nadále zjednodušený a neměl by být příliš zatěžující. Zmírnění nárůstu poptávky po kritických surovinách je jedním z nástrojů k posílení strategické autonomie Unie a snížení její globální environmentální stopy. Komise by proto měla vypracovat ukazatel pro sledování vývoje úrovně kritičnosti a materiálové účinnosti meziproduktů a konečných výrobků obsahujících kritické suroviny.

(10)

Za účelem diverzifikace dodávek strategických surovin v Unii by Komise měla s podporou rady a ve spolupráci se stejně smýšlejícími partnery určit strategické projekty ve třetích zemích a v zámořských zemích a územích uvedených v příloze II Smlouvy o fungování EU , v rámci nichž se plánuje začít s těžbou, zpracováním nebo recyklací strategických surovin. Tyto projekty by měly respektovat mezinárodní normy a úmluvy týkající se ochrany životního prostředí a lidských práv a podporovat využívání inkluzivních obchodních modelů, v nichž se místní komunity podílejí na rozhodování. Aby byla zajištěna účinná realizace těchto strategických projektů, měly by mít lepší přístup k financování a mechanismům snižování rizik pro investice . Aby byla zajištěna jejich přidaná hodnota a vzájemné přínosy pro Unii a dotčené třetí země, včetně třetích zemí, v nichž se nacházejí , měly by být projekty posuzovány podle určitého souboru kritérií. Stejně jako projekty v Unii by strategické projekty ve třetích zemích měly přispět k posílení bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii, měly by být dostatečně technicky proveditelné a měly by být realizovány udržitelným způsobem za použití rámce systému certifikace udržitelnosti surovin uznaného Komisí . Projekt by měl být oboustranně výhodný pro Unii i pro zúčastněnou třetí zemi. V případě potřeby bude Unie podporovat třetí země při posilování jejich právního rámce, kapacity řádné správy věcí veřejných a transparentnosti v odvětví surovin s cílem učinit z partnerství v oblasti surovin vzájemně výhodnou situaci, a to i pro místní obyvatelstvo . Projekt by měl v této zemi a v případě rozvojových a rozvíjejících se zemí přinášet přidanou hodnotu, která jí umožní posunout se v hodnotovém řetězci vpřed , přičemž je třeba zohlednit i jeho soulad se zásadami zakotvenými ve Smlouvách , společnou obchodní politikou a strategickými prioritami Unie, jakož i se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 Smlouvy o fungování EU . Tato hodnota může být odvozena z příspěvku projektu k více než jedné fázi hodnotového řetězce surovin, jakož i z dosažení širších hospodářských a sociálních přínosů projektu, včetně vytvoření pracovních míst v souladu s mezinárodními normami Mezinárodní organizace práce (MOP) . Pokud Komise vyhodnotí, že jsou tato kritéria splněna, měla by uznání za strategický projekt zveřejnit ve svém rozhodnutí.

(11)

Aby byla zajištěna udržitelnost zvýšené produkce surovin, měly by být nové projekty v oblasti surovin realizovány udržitelným způsobem. Za tímto účelem by strategické projekty, které získají podporu podle tohoto nařízení, měly být posuzovány s ohledem na mezinárodní nástroje se všemi aspekty udržitelnosti zdůrazněnými v zásadách EU pro udržitelné suroviny (5), včetně zajištění ochrany životního prostředí, včetně mořského a pobřežního prostředí, sociálně odpovědných postupů, mezi něž patří dodržování lidských práv, například práv žen a dětí, a rovněž transparentních obchodních postupů. Projekty by také měly zajistit spolupráci v dobré víře a komplexní a smysluplné konzultace s místními komunitami, včetně původních obyvatel. Aby měli předkladatelé projektů k dispozici jasný a účinný způsob, jak toto kritérium splnit, mělo by se za dostačující považovat dodržování příslušných právních předpisů Unie, mezinárodních norem, pokynů a zásad nebo účast v systému environmentální certifikace uznaném podle tohoto nařízení. Kromě toho by se Komise měla dále v úzkém dialogu s členskými státy, třetími zeměmi, průmyslem, normalizačními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami zapojit do diskuzí o vývoji evropských norem pro získávání, zpracování a recyklaci kritických surovin. Udržitelné těžební projekty šetrné k životnímu prostředí, které zahrnují inovativní procesy a provádějí nerostné a metalurgické zpracování v blízkosti těžebních lokalit, by mohly být považovány za významné projekty společného evropského zájmu. Tyto projekty musí významně přispívat k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst, ekologické a digitální transformaci a posilovat konkurenceschopnost průmyslu a hospodářství Unie. Aby byly tyto projekty v souladu s hodnotami a cíli Unie, měly by navíc vykazovat neochvějný závazek k transparentnosti, vzdělávání a zapojení komunit, předcházet využívání fosilních paliv prostřednictvím integrace obnovitelných zdrojů energie, snižovat množství odpadu a využívat udržitelné postupy využívání vody. Strategické suroviny se ve většině případů těží jako vedlejší produkty nosné nerostné suroviny. Aby Unie splnila cíle tohoto nařízení, nesmí mít povaha vedlejších produktů strategických surovin vliv na strategickou povahu těchto těžebních projektů. Projekty zaměřené na těžbu lze proto považovat za strategické, ať již je strategická nerostná surovina těžena jako hlavní produkt, nebo jako vedlejší produkt.

(12)

Každý předkladatel projektu v oblasti strategických surovin by měl mít možnost požádat Komisi o uznání svého projektu za strategický projekt. Žádost by měla obsahovat příslušné dokumenty a důkazy týkající se kritérií. Pro lepší posouzení sociální, environmentální a ekonomické životaschopnosti, proveditelnosti projektu a také úrovně důvěry v souvislosti s odhady by měl předkladatel projektu rovněž poskytnout klasifikaci projektu podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje, a aby bylo možné ji objektivně ověřit, měl by ji doložit příslušnými důkazy. K žádosti by měl být rovněž přiložen harmonogram projektu, aby bylo možné odhadnout, kdy bude projekt moci přispět k dosažení referenčních hodnot pro domácí kapacitu nebo diverzifikaci. Vzhledem k tomu, že pro účinnou realizaci těžebních projektů má zásadní význam jejich přijetí veřejností, měl by předkladatel rovněž předložit plán obsahující opatření, která toto přijetí veřejností usnadní. To platí i pro projekty ve třetích zemích. Zvláštní pozornost by měla být věnována sociálním partnerům, občanské společnosti a dalším subjektům dohledu. Předkladatel by měl rovněž poskytnout podnikatelský plán obsahující informace o finanční životaschopnosti projektu a přehled již zajištěného financování , včetně vlastnické struktury, aby se zajistilo, že financování projektu nebude v rozporu s cílem posílit spolupráci se spolehlivými partnery, zejména pokud jde o projekty prováděné ve třetích zemích nebo jimi financované . Dále by měl poskytnout informace o dohodách o odběru, jakož i odhady možného vytváření pracovních míst a potřeb projektu, pokud jde o kvalifikovanou pracovní sílu, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a iniciativy plánované ke zlepšení účasti žen, jakož i celkových pracovních podmínek .

(13)

Aby bylo zajištěno účinné a efektivní vyřizování žádostí, měla by mít Komise možnost upřednostnit vyřizování žádostí o projekty, které se týkají konkrétních nedostatečně zastoupených fází hodnotového řetězce nebo strategických surovin tak, aby mohla zajistit vyvážený pokrok Unie při plnění všech referenčních hodnot kapacity Unie, jež jsou obsaženy v tomto nařízení. Komise by měla být schopna prioritizovat strategické projekty, které přispívají k oběhovosti surovin nebo které předkládají malé a střední podniky za předpokladu, že bude zachována rovnováha projektů mezi jednotlivými fázemi hodnotového řetězce. Komise by rovněž měla aktivně usilovat o to, aby partnerské země podporovaly strategickou spolupráci.

(14)

Vzhledem k tomu, že pro zajištění účinné realizace strategického projektu je nezbytná spolupráce členského státu, na jehož území bude realizován, měl by mít tento členský stát právo vznést námitku, a zabránit tak tomu, aby byl projektu udělen status strategického projektu proti jeho vůli. Pokud tak příslušný členský stát učiní, měl by své odmítnutí odůvodnit s odkazem na platná kritéria. Podobně by Unie neměla udělovat status strategického projektu těm projektům, které budou realizovány třetí zemí proti vůli její vlády, a proto by tento status neměla udělit, pokud vláda třetí země vznese námitky.

(15)

Aby se zabránilo zneužití uznání projektu za strategický, měla by mít Komise možnost zrušit své původní rozhodnutí o uznání projektu za strategický projekt, pokud již nadále nesplňuje podmínky nebo pokud bylo uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace. Předtím, než tak bude Komise moci učinit, měla by konzultovat radu a vyslechnout předkladatele projektu. Předkladatelé projektů by měli být plně odpovědní za jakékoliv úmyslné klamání a mohou být předmětem odpovídajících soudních řízení .

(16)

Vzhledem k významu strategických projektů pro zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin by tyto projekty měly být považovány za projekty ve veřejném zájmu nebo v zájmu veřejné bezpečnosti . Zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin má zásadní význam pro úspěch ekologické a digitální transformace, jakož i pro odolnost obranného , leteckého a kosmického odvětví. S cílem přispět k bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii mohou členské státy poskytnout podporu v rámci vnitrostátních povolovacích řízení s cílem urychlit realizaci strategických projektů v souladu s právem Unie.

(17)

Vnitrostátní povolovací postupy zajišťují, aby projekty v oblasti surovin byly bezpečné a splňovaly environmentální, sociální a bezpečnostní požadavky. Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro postup a obsah vnitrostátních povolovacích postupů, čímž zajišťují vysokou úroveň ochrany životního prostředí a umožňují udržitelné využívání možností Unie v rámci hodnotového řetězce surovin. Udělením statusu strategického projektu by proto neměly být dotčeny žádné platné podmínky pro povolení příslušných projektů, včetně podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (6), směrnici Rady 92/43/EHS (7), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (9) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (10), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (11) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES (12).

(18)

Zároveň nepředvídatelnost, složitost a někdy i přílišná délka vnitrostátních povolovacích postupů podkopávají investiční jistotu potřebnou pro účinný rozvoj projektů v oblasti strategických surovin. Za účelem zajištění a urychlení účinné realizace strategických projektů by na ně proto členské státy měly uplatňovat zjednodušená a předvídatelná povolovací řízení. Za tímto účelem by strategické projekty měly mít na vnitrostátní úrovni přidělen „prioritní status“, aby se zajistilo jejich rychlé administrativní zpracování a aby byl zajištěn bezodkladný režim ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se jich týkají. Toto nařízení by nemělo příslušným orgánům bránit v tom, aby zefektivnily povolování jiných projektů v hodnotovém řetězci kritických surovin, které nejsou strategickými projekty.

(19)

Vzhledem k jejich úloze při zajišťování bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii a jejich přínosu k otevřené strategické autonomii Unie a k ekologické a digitální transformaci by měl příslušný povolovací orgán považovat strategické projekty za projekty ve veřejném zájmu a v zájmu veřejné bezpečnosti . Strategické projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a spadají do oblasti působnosti směrnice 2000/60/ES, směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES (13), mohou být povoleny, pokud příslušný povolovací orgán na základě individuálního posouzení dojde k závěru, že veřejný zájem, kterému projekt slouží, převažuje nad těmito dopady, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny příslušné podmínky stanovené v uvedených směrnicích. Individuální posouzení by mělo náležitě zohlednit geologickou specifičnost míst těžby, která omezuje rozhodování o umístění z důvodu neexistence alternativních řešení míst těžby .

(20)

Za účelem snížení složitosti a zvýšení účinnosti a transparentnosti povolovacího postupu by předkladatelé projektů v oblasti kritických surovin měli mít možnost komunikovat s jediným vnitrostátním orgánem, který je odpovědný za usnadnění, koordinaci a zjednodušení celého povolovacího postupu a v případě strategických projektů vydává v příslušné lhůtě komplexní rozhodnutí. Za tímto účelem by členské státy měly určit jediný příslušný vnitrostátní orgán. Měl by být přidělen vyšetřující úředník, který bude fungovat jako jediné kontaktní místo. Tento jmenovaný vyšetřující úředník by rovněž mohl být součástí jiného orgánu s ohledem na různé vnitrostátní struktury jediného kontaktního místa. Pokud je to nutné s ohledem na vnitřní organizaci členského státu, mělo by být možné delegovat úkoly příslušného vnitrostátního orgánu na jiný orgán, a to za stejných podmínek. Aniž by byla dotčena rychlost řízení, měl by určený příslušný orgán mít možnost požádat o stanovisko a zapojení dalších příslušných ministerstev. Aby členské státy zajistily účinné plnění svých povinností, měly by svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu nebo jakémukoli orgánu jednajícímu jeho jménem poskytnout dostatečný počet pracovníků a zdrojů.

(21)

S cílem zajistit jasnost ohledně statusu strategických projektů, jimž jsou udělována povolení, a omezit účinnost případných zneužívajících soudních sporů a zároveň neohrozit účinný soudní přezkum, by členské státy měly zajistit, aby se veškeré spory týkající se povolovacího postupu pro strategické projekty vyřešily včas. Za tímto účelem by příslušné vnitrostátní orgány měly zajistit, aby žadatelé a předkladatelé projektů měli přístup k jednoduchému postupu řešení sporů a aby strategickým projektům bylo přiznáno naléhavé zacházení ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se těchto projektů týkají.  Kromě toho by toto nařízení mělo usnadnit výměnu osvědčených postupů pro řešení sporů, jako jsou ad hoc pracovní skupiny pro řešení otevřených otázek podřízené neutrálním rozhodcům.

(22)

S cílem umožnit občanům a podnikům přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné další administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (14), kterým byla zřízena jednotná digitální brána, obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb významných pro fungování vnitřního trhu. Požadavky na informace a postupy, na které se vztahuje toto nařízení, by měly být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2018/1724. Zejména by mělo být zajištěno, aby předkladatelé strategických projektů měli přístup ke všem postupům souvisejícím s povolovacím postupem a mohli je dokončit plně online v souladu s čl. 6 odst. 1 a přílohou II nařízení (EU) 2018/1724.

(23)

S cílem poskytnout předkladatelům projektů a dalším investorům jistotu a jasnost potřebnou pro zlepšení rozvoje strategických projektů by členské státy měly zajistit, aby povolovací postup v souvislosti s těmito projekty nepřekročil předem stanovené lhůty. U strategických projektů, které zahrnují pouze zpracování nebo recyklaci, by délka povolovacího postupu neměla přesáhnout jeden rok. Avšak u strategických projektů, které zahrnují těžbu, by délka povolovacího postupu neměla s ohledem na složitost a rozsah možných dopadů překročit dva roky. Aby bylo možné tyto lhůty účinně dodržet, měly by členské státy zajistit, aby odpovědné orgány měly dostatečné zdroje a personál. Prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu podporuje Komise členské státy na základě jejich žádosti při navrhování, rozvoji a provádění reforem, včetně posilování správní kapacity související s vnitrostátním povolováním.

(24)

Posouzení vlivů na životní prostředí a environmentální povolení vyžadovaná právem Unie, včetně posouzení vlivů na vodu, přírodní stanoviště a ptáky, jsou nedílnou součástí povolovacího postupu pro projekt v oblasti surovin a nezbytnou zárukou, která zajišťuje, že se předejde negativním vlivům na životní prostředí nebo že budou minimalizovány. Aby však bylo zajištěno, že povolovací postupy pro strategické projekty budou předvídatelné a včasné a nepřekročí lhůty, které jsou předem stanovené pro konkrétní fázi povolovacího postupu, mělo by se využít zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se přitom snížila úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by mělo být zajištěno, aby byla potřebná posouzení koordinována s cílem předejít zbytečnému překrývání, přičemž by mělo být zajištěno, aby se předkladatelé projektů a odpovědné orgány výslovně dohodli na rozsahu koordinovaného posouzení již před jeho provedením s cílem předejít zbytečným následným opatřením , aniž by byla dotčena kvalita těchto posouzení .

(25)

Konflikty spojené s využíváním půdy mohou vzniknout v důsledku zavádění projektů v oblasti kritických surovin , zejména v rozvojových zemích, kde k běžným jevům těžební činnost patří nucené vystěhování . Dobře navržené plány založené na úzké a opodstatněné spolupráci orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni , včetně územních plánů a zónování, které zohledňují možnosti realizace projektů v oblasti kritických surovin a jejichž možné dopady na životní prostředí se posuzují, mohou pomoci vyvážit veřejné statky a zájmy, snížit riziko konfliktů a urychlit udržitelné zavádění projektů v oblasti surovin v Unii a ve třetích zemích . Odpovědné celostátní, regionální a místní orgány by proto měly při vypracování příslušných plánů zvážit zahrnutí ustanovení pro projekty v oblasti surovin.

(26)

Projekty v oblasti kritických surovin se v Unii často potýkají s obtížemi z hlediska přístupu k financování. Trhy s kritickými surovinami se často vyznačují vysokou volatilitou cen, časovou náročností projektů, vysokou koncentrací a neprůhledností. Financování tohoto odvětví navíc vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí a finanční nástroje, jejichž cílem je snížit riziko investic, jako jsou fondy pro suroviny, daňové úlevy, finanční záruky, granty nebo jiná finanční opatření ke zmírnění rizik, které finančním institucím často chybí. S cílem vypořádat se s těmito faktory a přispět k zajištění stabilních a spolehlivých dodávek strategických surovin by členské státy a Komise měly řešit překážky, pokud jde o politiky, a pomáhat s přístupem k financování a k administrativní podpoře. Členské státy by měly při rozhodování o finanční podpoře zohlednit environmentální, sociální a pracovní závazky přijaté příslušnými předkladateli projektů. Aby byl tento akt o kritických surovinách konkurenceschopný, inovativní a odolný a aby byl schopen zvyšovat výrobní, zpracovatelské a recyklační i nahrazovací kapacity, musí mít přístup k veřejnému i soukromému financování. Vzhledem k naléhavé potřebě jednat a za účelem dosažení referenčních hodnot stanovených v tomto nařízení je stejně důležité zajistit, aby ostatní průřezové politiky, jako jsou iniciativy týkající se udržitelného financování, zůstaly v souladu s úsilím Unie napomáhat dostatečnému přístupu průmyslu kritických surovin Unie k financování a investicím.

(27)

Silný hodnotový řetězec v Evropě lze vybudovat pouze s odpovídajícími finančními prostředky. Komise bude ve spolupráci s prováděcími partnery InvestEU hledat způsoby, jak zvýšit podporu investic v souladu se společnými cíli stanovenými v nařízení (EU) 2021/523 (15) a v tomto nařízení. Poradenské centrum InvestEU může přispět k vytvoření seznamu životaschopných projektů.

(27a)

Toto nařízení by mělo posílit součinnost s opatřeními, která v současné době podporují Unie a členské státy prostřednictvím programů a akcí v oblasti výzkumu a inovací v souvislosti s kritickými surovinami a s rozvojem části dodavatelského řetězce, zejména s rámcovým programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695  (16) (Horizont Evropa) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/764  (17).

(28)

S cílem překonat omezení současného často roztříštěného úsilí v oblasti veřejných a soukromých investic a usnadnit integraci a návratnost investic by Komise, členské státy a podpůrné banky měly lépe koordinovat stávající programy financování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a vytvářet mezi nimi součinnost a rovněž zajistit lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru. Za tímto účelem by měla být zřízena specializovaná podskupina rady sdružující odborníky z členských států a Komise, jakož i z příslušných veřejných finančních institucí. Tato podskupina by měla projednat individuální potřeby financování strategických projektů a jejich stávající možnosti získávání finančních prostředků s cílem navrhnout předkladatelům projektů, jak nejlépe získat přístup ke stávajícím možnostem financování. Při projednávání a vydávání doporučení pro financování strategických projektů ve třetích zemích , včetně rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, by Komise a rada měly ve spolupráci s potenciálními partnerskými zeměmi učinit z projektů v oblasti surovin prioritu v rámci strategie Global Gateway a koordinovat svou činnost s vnitrostátními a mezinárodními rozvojovými finančními institucemi  (18).

(28a)

Na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni je zapotřebí trvalé úsilí s cílem posílit a podpořit výzkum a inovace týkající se kritických surovin, neboť základní výzkum bude klíčový pro objevování nových materiálů a náhradních materiálů.

(28b

) Na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni jsou zapotřebí specifické finanční a podpůrné nástroje a cílené výzkumné a inovační fondy ke zlepšení účinnosti, nahrazování, recyklace a uzavřených materiálových cyklů prostřednictvím programů výzkumu a inovací a dalších nástrojů na podporu inovací, zejména v oblasti zpracování odpadu, pokročilých materiálů a nahrazování, a pro rozvoj nových a inovativních technologií v oblasti udržitelné těžby kritických surovin v Unii.

(29)

Zásadní jsou soukromé investice podniků, finančních investorů a odběratelů. Tam, kde samotné soukromé investice nestačí, může být pro účinné zavádění projektů v hodnotovém řetězci kritických surovin nutná veřejná podpora, například ve formě záruk, půjček nebo kapitálových a kvazikapitálových investic. Tato veřejná podpora může mít podobu státní podpory. Taková podpora musí mít motivační účinek a musí být nezbytná, vhodná a přiměřená. Stávající pokyny týkající se státní podpory, které byly nedávno podrobeny důkladné revizi v souladu s cíli souběžné transformace, poskytují za určitých podmínek široké možnosti podpory investic v rámci hodnotového řetězce kritických surovin a dalších cílů Zelené dohody pro Evropu . Komise by měla dále zvážit možnost vytvoření zvláštního fondu na úrovni Unie, například ve formě evropského fondu pro strategické suroviny, včetně zvážení revolvingových nástrojů, nebo vyčlenění finanční podpory prostřednictvím změny priorit finančních prostředků v rámci víceletého finančního rámce. V této souvislosti by měly být využity již existující poznatky, investiční platformy a kanály týkající se projektů v oblasti kritických surovin.

(30)

Veřejná podpora se využívá k tomu, aby úměrným způsobem řešila konkrétní zjištěná selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování, bránit spolupráci mezi společnostmi z různých členských států nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly být cílené a efektivní a měly by mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu.

(31)

Kolísavé ceny některých strategických surovin, které jsou ještě umocněny omezenými možnostmi jejich zajištění na termínových trzích, vytvářejí překážku jak pro předkladatele projektů při zajišťování financování projektů strategických surovin, tak pro následné spotřebitele, kteří si přejí zajistit stabilní a předvídatelné ceny klíčových vstupů. Ve snaze snížit nejistotu ohledně budoucích cen strategických surovin je nutné stanovit systém, který umožní odběratelům, kteří mají zájem, i předkladatelům strategických projektů uvést své nabídky na nákup nebo prodej a zajistit jejich kontakt, pokud jsou příslušné nabídky potenciálně slučitelné. Takový systém je nezbytný pro podporu účasti malých a středních podniků v hodnotových řetězcích strategických surovin. Podpora by měla být rovněž poskytnuta, aby se podnikatelským konsorciím umožnil přístup na trhy, na které se dosud nevztahuje strategické partnerství nebo dohoda o volném obchodu.

(31a)

Evropská investiční banka by po dohodě s radou, Komisí a členskými státy měla přezkoumat možnost zřízení nástroje EU pro vývozní úvěry, který by podnikům v unii umožnil investovat do projektů, které přispívají k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení.

(32)

Stávající znalosti výskytu surovin v Unii a jeho zmapování pocházejí z doby, kdy zajištění dodávek kritických surovin pro vývoj strategických technologií nebylo prioritou. Za účelem získání a aktualizace informací o výskytu kritických surovin , včetně potenciálu geotermální těžby, by členské státy měly vypracovat vnitrostátní programy obecného průzkumu kritických surovin a nosných kovů, jež je mohou obsahovat, které by měly obsahovat opatření, jakými jsou například mapování nerostných surovin, geochemické kampaně, geovědní průzkumy, jakož i přepracování stávajících souborů geovědních údajů. Zjišťování výskytu nerostných surovin a posouzení technické a ekonomické životaschopnosti jejich těžby zahrnuje vysoké finanční riziko. Aby se toto riziko snížilo a usnadnil se rozvoj těžebních projektů, měly by členské státy zpřístupnit veřejnosti informace získané během příslušného vnitrostátního programu průzkumu, případně s využitím rámce infrastruktury pro prostorové informace zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (19).

(32a)

Aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti těžby, zpracování a recyklace, měly by členské státy podporovat opatření k řešení nedostatku studentů a absolventů geovědních oborů v Evropě.

(33)

Kosmická data a služby odvozené z pozorování Země a systémů GNSS, zejména ty, které jsou odvozeny z vesmírného programu EU, Copernicus, Galileo a EGNOS, by měly být využívány v co největší míře, aby mohly podpořit úsilí o udržitelné hodnotové řetězce kritických surovin tím, že poskytují nepřetržitý tok informací, které by mohly být užitečné pro činnosti, jako je monitorování a správa těžebních oblastí, posuzování environmentálních a socioekonomických dopadů nebo průzkum nerostných zdrojů. Vzhledem k tomu, že kosmická data a služby mohou poskytnout údaje i o odlehlých a nepřístupných oblastech, měly by je členské státy v co největší míře zohlednit při vypracovávání a provádění svých vnitrostátních programů průzkumu.

(34)

Ačkoli je posílení hodnotového řetězce kritických surovin v Unii nezbytné pro zajištění větší bezpečnosti dodávek, zůstanou dodavatelské řetězce kritických surovin celosvětové a budou nadále vystaveny vnějším faktorům. Nedávné nebo probíhající události od krize COVID-19 až po nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi proti Ukrajině, jakož i dopad čínské iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“ na třetí země, zdůraznily zranitelnost některých dodavatelských řetězců Unie vůči narušení a naléhavou potřebu identifikovat páky ke zmírnění poptávky po strategických surovinách . S cílem zajistit, že členské státy a evropský průmysl budou schopny předvídat narušení dodávek a budou připraveny čelit jejich důsledkům, by měla být vypracována opatření za účelem zvýšení monitorovací kapacity, včetně výměny informací za účelem případné koordinace strategických zásob a posílení připravenosti podniků.

(35)

Členské státy nemají stejnou kapacitu, pokud jde o informovanost o rizicích a jejich předvídání, a ne všechny členské státy vytvořily specializované struktury, které monitorují dodavatelské řetězce kritických surovin a mohou informovat společnosti o možných rizicích narušení dodávek. Podobně platí, že ačkoli některé společnosti již do monitorování svých dodavatelských řetězců investovaly, jiné na to nemají dostatečnou kapacitu. Vzhledem k celosvětovému rozměru dodavatelských řetězců kritických surovin a jejich složitosti by proto Komise měla vytvořit specializovaný monitorovací přehled, který by vyhodnocoval rizika narušení dodávek kritických surovin, a zajistit dostupnost shromážděných informací pro orgány veřejné správy a soukromé subjekty, čímž by se zvýšila součinnost mezi členskými státy. Aby bylo zajištěno, že hodnotové řetězce v Unii jsou dostatečně připraveny na případná narušení dodávek, měla by Komise provést zátěžové testy, které posoudí zranitelnost dodavatelských řetězců strategických surovin a jejich expozici vůči rizikům narušení dodávek. Členské státy by k tomu měly přispět tím, že tyto zátěžové testy pokud možno provedou prostřednictvím svých vnitrostátních agentur v oblasti dodávek a informací, které se zabývají kritickými surovinami. Rada by měla zajistit koordinaci provádění zátěžových testů Komisí a členskými státy. Pokud požadovaný zátěžový test dané strategické suroviny není schopen provést žádný členský stát, měla by jej provést Komise sama. Komise by měla rovněž navrhnout možné strategie, které mohou orgány veřejné správy a soukromé subjekty uplatnit za účelem zmírnění rizik narušení dodávek v krátkodobém a střednědobém horizontu , například uplatňováním dalších politických opatření ke snížení potřeby strategických surovin , vytvořením strategických zásob nebo další diverzifikací jejich dodávek. Za účelem shromažďování informací potřebných k provádění opatření v oblasti monitorování a zátěžových testů by Komise měla koordinovat svou činnost s příslušnou stálou podskupinou rady, přičemž členské státy by měly určit a monitorovat velké společnosti , které jsou důležité pro fungování hodnotového řetězce. Pokud požadovaný zátěžový test dané strategické suroviny není schopen provést žádný člen stálé podskupiny, měla by jej provést Komise sama.

(36)

Důležitým nástrojem pro zmírnění narušení dodávek, zejména surovin, jsou strategické zásoby. Ačkoli navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu umožňuje případné vytvoření těchto zásob v případě aktivace režimu ostražitosti na jednotném trhu, členské státy a společnosti nemají před narušením dodávek povinnost vytvářet ani koordinovat své strategické zásoby. Kromě toho v celé Evropské unii neexistuje žádný koordinační mechanismus, který by umožnil vypracovat společné hodnocení a analýzu možného překrývání a součinnosti. Proto by členské státy měly s ohledem na současný nedostatek relevantních informací nejprve poskytnout Komisi informace o svých strategických zásobách, ať už je spravují orgány veřejné správy, nebo hospodářské subjekty jménem členských států. Tyto informace by měly zahrnovat úroveň zásob, které jsou k dispozici pro jednotlivé strategické suroviny, výhled úrovně zásob a pravidla a postupy, které se na tyto zásoby vztahují. Každá žádost by měla být přiměřená, měla by zohledňovat náklady a úsilí potřebné k poskytnutí údajů, jakož i jejich dopad na vnitrostátní bezpečnost, a měla by stanovit vhodné lhůty pro poskytnutí požadovaných informací. Do analýzy lze doplnit informace o zásobách hospodářských subjektů, ačkoli to neznamená žádost o informace o těchto zásobách. Komise by měla s údaji nakládat bezpečně a zveřejňovat informace pouze jako souhrnné. Jako druhý krok by rada měla na základě získaných informací uvést bezpečnou úroveň zásob Unie, s přihlédnutím k celkové roční spotřebě dotčených strategických surovin v Unii. Na základě porovnání stávajících zásob a celkové úrovně strategických zásob strategických surovin v celé Unii by pak rada po dohodě s Komisí měla být schopna vydávat nezávazná stanoviska pro členské státy týkající se posilování konvergencí a motivovat je k vytváření strategických zásob a současně zabránit narušení trhu, mimo jiné na úkor rozvíjejících se a rozvojových zemí . Rada by přitom měla zvážit potřebu zachovat pobídky k vytváření strategických zásob soukromými subjekty, které využívají strategické suroviny.

(37)

za účelem zajištění další koordinace by Komise měla zajistit nezbytné konzultace předtím, než se členské státy zúčastní mezinárodních fór, kde se o těchto strategických zásobách může jednat, zejména prostřednictvím specializované stálé podskupiny rady. Podobně by Komise měla za účelem zvýšení doplňkovosti mezi tímto návrhem a dalšími horizontálními nástroji nebo nástroji týkajícími se určitého tématu zajistit, aby shromážděné a souhrnné informace byly předávány mechanismům ostražitosti nebo krizového řízení, například poradní skupině navrhovaného nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, Evropské radě pro polovodiče navrhovaného aktu o čipech, radě úřadu HERA nebo Radě pro zdravotní krize.

(38)

Velké společnosti, které v Unii vyrábějí strategické technologie a používají strategické suroviny, by měly zajistit odpovídající interní řízení rizik , aby byly dostatečně připraveny čelit narušením dodávek. Tím se zajistí, že tyto společnosti zohlední rizika narušení dodávek strategických surovin a vypracují vhodné strategie pro jejich zmírňování tak, aby byly lépe připraveny pro případ narušení dodávek. Stejně tak by velké společnosti v rámci této oblasti působnosti měly provádět pravidelné zátěžové testy svých dodavatelských řetězců strategických surovin, aby zajistily, že se zohlední všechny rozličné scénáře, které mohou ovlivnit jejich dodávky v případě narušení. Tato opatření povedou k dodatečnému zohlednění nákladů na možná rizika narušení dodávek.

(39)

Mnohé trhy se strategickými surovinami nejsou zcela transparentní a jsou soustředěny na straně nabídky, což zvyšuje vyjednávací sílu prodávajících a zvyšuje ceny pro kupující , a představuje to tak výzvu pro trh . Komise by měla vytvořit systém, který bude schopen agregovat poptávku zájemců o koupi, aby tak pomohla zajistit dostupnost surovin pro podniky usazené v Unii. Při vytváření tohoto systému by Komise měla zohlednit zkušenosti získané při podobných snahách, zejména pokud jde o  dříve zavedený společný nákup plynu zavedený nařízením Rady (EU) 2022/2576 (20) v reakci na krizi v oblasti plynu . Možnost zúčastnit se tohoto systému by měly mít i orgány členských států, aby mohly vytvářet své strategické zásoby. Všechna opatření přijatá jako součást tohoto mechanismu by měla být v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti hospodářské soutěže.

(39a)

Odolné a konkurenceschopné odvětví surovin má pro Unii velký hospodářský a strategický význam. Vzhledem k tomu, že toto nařízení si konkrétně klade za cíl posílit kapacitu Unie v oblasti těžby, zpracování a recyklace strategických surovin, je důležité zajistit spravedlivé a předvídatelné tržní prostředí pro podniky v celém hodnotovém řetězci surovin. Každý systém určený k agregaci poptávky za účelem posílení postavení podniků v Unii na trhu na straně poptávky proto musí rovněž pečlivě zvážit tržní účinky na podniky v Unii na straně nabídky.

(40)

Ustanovení o monitorování a strategických zásobách obsažená v tomto nařízení neznamenají harmonizaci vnitrostátních právních předpisů a nenahrazují stávající mechanismy. Monitorování a pobídky k připravenosti na rizika by měly být v souladu s evropskými nástroji. Proto některé nástroje, například návrh nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, jehož cílem je předvídat krize ovlivňující fungování jednotného trhu, zmírňovat je a reagovat na ně, nebo nařízení Rady (EU) 2022/2372 (21) o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie, by se mohly v případě krize nebo ohrožení nadále uplatňovat na kritické a strategické suroviny, jestliže tyto materiály spadají do oblasti působnosti těchto nástrojů. Doplňkovost a soudržnost mezi tímto nařízením a krizovými nástroji by měla Komise zajistit prostřednictvím pozorné výměny informací mezi příslušnými poradními a správními orgány zřízenými těmito krizovými nástroji .

(41)

Nejkritičtějšími surovinami jsou kovy, které lze v zásadě recyklovat donekonečna, i když někdy se zhoršujícími se vlastnostmi. V souvislosti s ekologickou transformací se tak nabízí potenciál pro přechod na skutečně oběhové hospodářství. Po počáteční fázi rychlého růstu poptávky po kritických surovinách pro nové technologie, kdy bude i nadále převažovat primární těžba a zpracování, by měly nabývat na významu recyklace a opětovné použití , které by měly snižovat potřebu primární těžby a s ní spojených dopadů. V současné době je však míra recyklace a opětovného použití u většiny kritických surovin nízká, mimo jiné kvůli nedostatečnému zohlednění recyklovatelnosti ve fázi návrhu výrobků , přičemž recyklační systémy a technologie často nejsou přizpůsobeny specifikům těchto surovin. Je tedy nutné přijmout opatření zaměřená na různé faktory, které brzdí potenciál oběhovosti. Bez ohledu na množství strategických surovin spotřebovaných v roce 2030 by cílem Unie měla být oběhovost těchto surovin.

(41a)

Evropa musí posílit svou otevřenou strategickou autonomii a zvýšit svou odolnost v rámci příprav na možná narušení dodávek v důsledku zdravotních nebo jiných krizí. Zvyšování oběhovosti a účinnosti využívání zdrojů se zvýšenou recyklací a větším využitím kritických surovin přispěje k dosažení tohoto cíle.

(42)

Členské státy si v oblasti oběhovosti ponechávají důležité pravomoci, například v oblasti systémů sběru a zpracování odpadu. Tyto pravomoci by měly být využity ke zvýšení míry sběru a recyklace u toků odpadů s vysokým potenciálem využití kritických surovin, například s využitím finančních pobídek, jako jsou slevy, peněžní odměny nebo zálohové systémy , přičemž bude zachována integrita vnitřního trhu . Přispívat by rovněž měly orgány členských států jako odběratelé kritických surovin a výrobků, které tyto suroviny obsahují, přičemž vnitrostátní programy výzkumu a inovací poskytují významné zdroje pro zvyšování stavu znalostí a objemu technologií pro oběhovost v případě kritických surovin, jakož i materiálové účinnosti , a strategie nahrazení . A konečně by členské státy měly podporovat využití kritických surovin z těžebního odpadu tím, že zlepší dostupnost informací a řešení právních, ekonomických a technických překážek. Jedním z možných řešení, které by členské státy měly zvážit, jsou mechanismy sdílení rizik mezi hospodářskými subjekty a členským státem za účelem podpory opětovného využití surovin z uzavřených zařízení pro nakládání s odpady.  Komise by měla monitorovat opatření členských států, porovnávat a šířit osvědčené postupy a případně vydávat doporučení členským státům pro další opatření.

(42a)

Elektronický odpad obsahuje koncentrace kritických surovin, které jsou řádově vyšší než koncentrace nalezené v rudě nejvyšší kvality na celém světě. To představuje významnou hospodářskou příležitost pro získávání surovin ve městech s vysokým potenciálem rozvoje.

(43)

V Unii existují v mnoha regionech následky těžby surovin, a tedy i značné množství těžebního odpadu v uzavřených zařízeních, která vzhledem k tomu, že jejich hospodářský význam vzrostl teprve nedávno, nebyla zpravidla analyzována z hlediska potenciálu získávání kritických surovin. Využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s těžebními odpady má potenciál zabránit negativním sociálním a environmentálním dopadům nových těžebních činností a zmírnit je, vytvořit ekonomickou hodnotu a zaměstnanost v tradičních těžebních regionech, které jsou často postiženy deindustrializací a úpadkem, ačkoli by mohly hrát významnou roli při zvyšování odolnosti Unie a snižování negativních environmentálních a sociálních dopadů přístupu k surovinám . Nedostatek pozornosti věnované obsahu kritických surovin a informací o něm, zejména o uzavřených zařízeních pro nakládání s odpady, představuje klíčovou překážku většího využití potenciálu získávání kritických surovin z těžebního odpadu.

(44)

Součástí zhodnocování příslušných zařízení pro nakládání s odpady by mělo být i využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s těžebními odpady. Směrnice 2006/21/ES stanoví náročné požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví při nakládání s odpady z těžebního průmyslu. Tyto náročné požadavky by měly být zachovány, je však vhodné zavést další opatření s cílem maximalizovat využití kritických surovin z těžebního odpadu.

(45)

Provozovatelé stávajících i nových zařízení pro nakládání s těžebními odpady by měli provést předběžné ekonomické posouzení týkající se využití kritických surovin z těžebního odpadu přítomného na místě a v jejich nalezištích a z odpadu tohoto druhu, který vzniká. V souladu s hierarchií nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (22) by mělo být upřednostněno předcházení vzniku odpadů obsahujících kritické suroviny, a to získáním kritických surovin z vytěženého objemu materiálu dříve, než se stane odpadem. Při vypracování této studie by provozovatelé měli shromáždit potřebné informace, včetně informací o koncentraci a množství kritických surovin v těžebním odpadu, a provést posouzení více možností týkajících se postupů, operací nebo obchodních dohod, které by mohly umožnit technicky proveditelné a ekonomicky životaschopné využití kritických surovin. Tato povinnost doplňuje povinnosti stanovené směrnicí 2006/21/ES a vnitrostátními právními předpisy, které ji provádějí, a je přímo použitelná. Při jejím provádění by se hospodářské subjekty a příslušné orgány měly snažit minimalizovat administrativní zátěž a co nejvíce integrovat postupy.

(46)

Aby se vyřešil současný nedostatek informací o potenciálu využití kritických surovin v uzavřených zařízeních pro nakládání s těžebními odpady, měly by členské státy v souladu s pravidly hospodářské soutěže Unie vytvořit databázi obsahující všechny informace důležité pro podporu využití odpadů, zejména množství a koncentrace kritických surovin v zařízeních pro nakládání s těžebními odpady. Tyto informace by měly být veřejně dostupné a měly by mít uživatelsky vstřícnou a digitální podobu, která umožní přístup k podrobnějším technickým informacím. Pro usnadnění uživatelsky vstřícného přístupu k informacím by členské státy měly například zřídit kontaktní místo, které by umožnilo podrobnější výměnu informací s případnými realizátory projektů pro využití kritických surovin. Databáze by měla být navržena tak, aby případným předkladatelům projektů umožnila snadno určit zařízení s vysokým potenciálem ekonomicky životaschopného využití v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu . Aby členské státy soustředily své omezené zdroje, mohly by při shromažďování informací postupovat po etapách a náročnější kroky shromažďování informací provádět pouze u těch nejslibnějších zařízení. Cílem shromažďování informací by mělo být poskytnutí přesných a reprezentativních informací o zařízeních pro nakládání s těžebními odpady a získání co nejpřesnějšího údaje o potenciálu využití kritických surovin.

(47)

Permanentní magnety jsou součástí nejrůznějších výrobků, přičemž nejdůležitější a nejrychleji rostoucí použití představují větrné turbíny a elektromobily, ale i další výrobky, včetně zařízení pro magnetickou rezonanci, průmyslových robotů, lehkých dopravních prostředků, zdrojů chlazení, tepelných čerpadel, elektromotorů, průmyslových elektrických čerpadel, automatických praček, bubnových sušiček, mikrovlnných trub, vysavačů a myček nádobí, které obsahují značné množství magnetů, jež se vyplatí využít. Většina permanentních magnetů, zejména ty nejvýkonnější typy, obsahuje kritické suroviny, například neodym, praseodym, dysprosium a terbium, bór, samarium, nikl nebo kobalt. Jejich recyklace je možná, ale dnes se v Unii provádí pouze v malém měřítku nebo v rámci výzkumných projektů. Permanentní magnety by proto měly být pro zvýšení oběhovosti prioritním výrobkem.

(48)

Předpokladem pro zvýšení oběhovosti magnetů je, aby subjekty provádějící recyklaci, renovační zařízení a opraváři měli přístup k potřebným informacím o množství, typu a chemickém složení magnetů ve výrobku, o jejich umístění a o použitých povlacích, lepidlech a přísadách, jakož i k informacím o způsobu vyjmutí permanentních magnetů z výrobku. Za účelem zajištění obchodního důvodu pro recyklaci magnetů by měly permanentní magnety obsažené ve výrobcích uváděných na trh Unie postupem času obsahovat stále větší množství recyklovaných materiálů. V první fázi je třeba zajistit transparentnost pokud jde o recyklovaný obsah, avšak minimální recyklovaný obsah by měl být stanoven až po zvláštním posouzení vhodné úrovně a pravděpodobných dopadů.

(49)

Kritické suroviny prodávané na trhu Unie jsou často certifikovány z hlediska udržitelnosti jejich produkce a dodavatelského řetězce. Certifikaci lze získat v rámci široké škály veřejných a soukromých certifikačních systémů, které jsou k dispozici v různém rozsahu a s různou přísností, což může vést k nejasnostem ohledně povahy a pravdivosti tvrzení o relativní udržitelnosti kritických surovin, které jsou na základě této certifikace uváděny na trh Unie. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů uznávajících certifikační systémy, které by měly být považovány za komplexní a důvěryhodné a které by orgánům a účastníkům trhu poskytly společný základ pro posuzování udržitelnosti kritických surovin. Uznávány by měly být pouze ty certifikační systémy, které zahrnují širokou škálu hledisek udržitelnosti, včetně ochrany životního prostředí v souvislosti s ovzduším, půdou, vodou a biologickou rozmanitostí , lidských práv (včetně pracovních práv) a  aspektů správy věcí veřejných, včetně transparentnosti podnikání a účasti místních komunit, které zaručují přísné normy v oblasti udržitelnosti a které obsahují ustanovení o ověřování a monitorování souladu třetí stranou. Pro zajištění účinných postupů by předkladatelé projektů, pro něž žádají uznání za strategické projekty, měli mít možnost prokázat udržitelnost realizace svého projektu na základě účasti v uznaném systému.

(50)

Produkce kritických surovin v různých fázích hodnotového řetězce má dopad na klima a životní prostředí, především na vodu a biologickou rozmanitost . Za účelem omezení těchto škod a podpory produkce udržitelnějších kritických surovin by Komise měla být zmocněna k vytvoření systému pro výpočet environmentální stopy kritických surovin, včetně postupu ověřování, který zajistí, aby u kritických surovin uváděných na trh Unie byly informace o této stopě veřejně poskytovány. Systém by měl být založen na zohlednění vědecky podložených metod posuzování a příslušných mezinárodních norem v oblasti posuzování životního cyklu. Požadavek na uvedení environmentální stopy materiálu by se měl uplatnit pouze tehdy, pokud se na základě specializovaného posouzení dospělo k závěru, že by to bylo přiměřené ekonomickým nákladům a přispělo by to k cílům Unie v oblasti klimatu a životního prostředí tím, že se usnadní získávání kritických surovin s nižší environmentální stopou, a že by nebyly nepřiměřeně ovlivněny obchodní toky. Jakmile budou přijaty příslušné metody výpočtu, měla by Komise pro kritické suroviny vypracovat výkonnostní třídy, což by potenciálním kupujícím umožnilo snadno porovnat relativní environmentální stopu dostupných materiálů a přimělo trh k používání udržitelnějších materiálů. Prodejci kritických surovin by měli zajistit, aby jejich zákazníci měli k dispozici prohlášení o environmentální stopě. Transparentnost relativní stopy kritických surovin uváděných na trh Unie může rovněž umožnit další politiky na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, například pobídky nebo ekologická kritéria pro zadávání veřejných zakázek, jež podporují produkci kritických surovin s nižšími dopady na životní prostředí. Má se za to, že hluboká moře mají nejvyšší biologickou rozmanitost na Zemi a zajišťují environmentální služby zásadního významu, včetně dlouhodobého ukládání uhlíku. Je vysoce pravděpodobné, že hlubinná těžba způsobí trvalou ztrátu biologické rozmanitosti a poškození ekosystému. V souladu se zásadou předběžné opatrnosti by se hlubinná těžba neměla provádět, dokud nejsou dostatečně prozkoumány její účinky na mořské prostředí a biologickou rozmanitost a dokud neexistuje vědecký konsenzus, že hlubinnou těžbu lze řídit způsobem, který zajistí, že nedojde ke ztrátě biologické rozmanitosti a poškození mořských ekosystémů.

(51)

Metody environmentální stopy představují důležitý základ pro tvorbu pravidel výpočtu. Opírají se o vědecky podložené metody posuzování, které zohledňují obdobné povinnosti stanovené unijními právními předpisy a vývoj na mezinárodní úrovni a zahrnují dopady na životní prostředí, včetně změny klimatu a dopadů souvisejících s vodou, ovzduším, půdou, zdroji, využíváním půdy a toxicitou.

(52)

Mělo by být zajištěno, aby odpovědné hospodářské subjekty posuzovaly soulad svých výrobků nebo materiálů s požadavky na zlepšení oběhovosti permanentních magnetů a na prohlášení o environmentální stopě kritických surovin před jejich uvedením na trh a aby tyto požadavky byly účinně prosazovány příslušnými vnitrostátními orgány. Ustanovení o shodě a dozoru nad trhem stanovená nařízením (EU) 2019/1020 a nařízením (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] jsou navržena tak, aby tento problém řešila, a měla by se proto vztahovat i na tyto požadavky. Aby se dále zajistilo optimální využití stávajících rámců, mělo by být zajištěno, že u výrobků, které podléhají schválení typu podle nařízení (EU) 2018/858 nebo nařízení (EU) č. 168/2013, bude soulad prosazován prostřednictvím stávajícího systému schvalování typu.

(53)

Komise by měla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování evropských norem za účelem podpory cílů tohoto nařízení.

(54)

Unie uzavřela se třetími zeměmi strategická partnerství týkající se surovin s cílem provést akční plán pro kritické suroviny z roku 2020. Za účelem diverzifikace dodávek by se toto úsilí mělo zvýšit a mělo by vést k vytvoření konkrétních strategických projektů . S cílem vytvořit a zajistit soudržný rámec pro uzavírání budoucích partnerství a rozvíjet evropskou diplomacii v oblasti surovin v souladu s diplomacií Unie v oblasti energetiky a klimatu by členské státy a Komise měly v rámci své interakce v radě projednat , analyzovat a zajistit koordinovaný postup, mimo jiné pokud jde o posouzení toho, zda stávající partnerství dosahují zamýšlených cílů, o stanovení priorit ohledně toho, se kterými třemi zeměmi by měla být uzavřena nová partnerství, o obsah těchto partnerství a jejich soudržnost a potenciální synergie mezi dvoustrannou spoluprací členských států s příslušnými třetími zeměmi a o dostupnost dostatečného přístupu k financování . Unie by měla v souladu se svou strategií Global Gateway, přístupem „tým Evropa“, společnou obchodní politikou a svou rozvojovou a zahraniční politikou usilovat o vzájemně výhodná a udržitelná partnerství s takovými třetími zeměmi, mimo jiné s rozvíjejícími se tržními a rozvojovými ekonomikami (EMDE) , což by mělo přispět k diverzifikaci jejího dodavatelského řetězce surovin a přinášet v těchto zemích ve výrobě přidanou hodnotu. Mělo by se rovněž vyvinout další úsilí v oblasti investic do spolupráce s mezinárodními podobně smýšlejícími partnery, kteří se účastní vnitřního trhu, kandidátskými zeměmi nebo podobně smýšlejícími třetími zeměmi, na které se nevztahuje strategické partnerství ani dohoda o volném obchodu . Tyto společné zájmy by měly zahrnovat podporu a ochranu norem v oblasti životního prostředí, sociálních a lidských práv v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy a při plném respektování pravidel mnohostranné spolupráce.

(54a)

Strategická priorita Unie spočívající v diverzifikaci dodávek kritických dodávek surovin se musí stát prioritou vnější činnosti a diplomacie Unie v rámci přístupu „tým Evropa“ a v souladu s její vnější politikou v oblasti energetiky a klimatu. Vnější politika Unie v oblasti surovin by se měla zaměřit na vysvětlení přístupu EU k účinnému využívání zdrojů, udržitelnosti, oběhovosti a nahrazování, jakož i na spolupráci a v případě potřeby na vytvoření mezinárodních fór pro lepší koordinaci a transparentnost na světových trzích se surovinami, jakož i pro platformy pro společný nákup.

(55)

Za účelem podpory provádění úkolů týkajících se rozvoje strategických projektů a jejich financování, programů průzkumu, monitorovacích kapacit nebo strategických zásob a za účelem poskytování příslušných doporučení Komisi by měla být zřízena Evropská rada pro kritické suroviny. Rada by měla být složena z členských států a Komise, přičemž by měla mít možnost zajistit účast občanské společnosti a dalších stran jako pozorovatelů , jako jsou akademičtí pracovníci, organizace občanské společnosti a další orgány a agentury Unie . K rozvoji odborných znalostí potřebných k provádění některých úkolů by měla rada zřídit stálé podskupiny pro financování, průzkum, monitorování a strategické zásoby , jakož i udržitelnost , které by měly fungovat jako síť a sdružovat různé příslušné vnitrostátní orgány, a v případě potřeby konzultovat průmysl, akademickou obec, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany. Doporučení a stanoviska rady by měla být nezávazná, a pokud nebudou poskytnuta, nemělo by to Komisi bránit v plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.

(56)

Pokud nedojde k pokroku při plnění cílů, včetně referenčních hodnot pro kapacitu a diverzifikaci, může to naznačovat potřebu přijetí dalších opatření. Komise by proto měla při plnění těchto cílů monitorovat pokrok.

(57)

Aby se administrativní zátěž členských států a podniků, zejména malých a středních podniků, snížila na minimum, měly by se zjednodušit různé povinnosti podávání zpráv a Komise by měla vypracovat šablonu, která by členským státům umožnila plnit povinnosti podávání zpráv o projektech, průzkumu a monitorování v rámci jediného pravidelně zveřejňovaného dokumentu, který může být důvěrný nebo vyhrazený.

(58)

Za účelem zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů. Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci, státní zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů, jakož i úředníci a státní zaměstnanci ostatních orgánů členských států by neměli sdělovat informace, které získali nebo vyměnili podle tohoto nařízení a které svou povahou podléhají profesnímu tajemství. To by mělo platit i pro Evropskou radu pro kritické suroviny. Údaje by měly být zpracovávány a uloženy v bezpečném prostředí.

(59)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o: (a) upřesnění šablon, které se mají používat pro žádosti o uznání strategických projektů, zprávy o pokroku týkající se strategických projektů, vnitrostátní programy průzkumu a zprávy členských států týkající se průzkumu, monitorování, strategických zásob a oběhovosti; (b) určení, u kterých výrobků, součástí a toků odpadů se má za to, že mají vysoký potenciál využití kritických surovin; stanovení kritérií a jejich uplatňování pro uznávání systémů týkajících se udržitelnosti kritických surovin. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(61)

Aby bylo zajištěno dodržování povinností uložených tímto nařízením, zejména pokud jde o soulad s požadavky na ekodesign, měly by se na společnosti, které neplní své povinnosti, včetně povinností týkajících se připravenosti na rizika, podávání zpráv o projektech a informací o recyklovatelnosti, vztahovat sankce. Je proto nutné, aby členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušování tohoto nařízení.

(62)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by toto hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, a to na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění tohoto nařízení a o pokroku při dosahování jeho cílů, včetně referenčních hodnot pro kapacitu a diverzifikaci. Zpráva by také měla na základě provádění opatření týkajících se transparentnosti environmentální stopy kritických surovin posoudit vhodnost stanovení maximálních prahových hodnot týkajících se environmentální stopy.

(63)

Pokud některá z opatření předpokládaných tímto nařízením představují státní podporu, není ustanoveními o těchto opatřeních dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy.

(64)

Jelikož cílů tohoto nařízení, a to zlepšení fungování vnitřního trhu vytvořením rámce pro zajištění přístupu Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu a účinků dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,