European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2024/1791

22.3.2024

P9_TA(2023)0325

Rámec k zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. září 2023 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (COM(2023)0160 – C9-0061/2023 – 2023/0079(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak] (*1)

(C/2024/1791)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU (*2)

k návrhu Komise

2023/0079(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přístup k surovinám je pro hospodářství Unie , digitální a ekologickou transformaci, bezpečnost a obranu, a fungování vnitřního trhu zásadní. Existuje soubor neenergetických a nezemědělských surovin, které jsou považovány za kritické vzhledem ke svému vysokému hospodářskému významu a expozici vůči vysokému riziku narušení dodávek, které je často způsobeno vysokou koncentrací dodávek z několika málo třetích zemí. Vzhledem ke klíčové úloze mnoha těchto kritických surovin při realizaci ekologické a digitální transformace v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s ohledem na jejich využití pro obranné, letecké a kosmické aplikace se poptávka po nich v nadcházejících desetiletích exponenciálně zvýší , a je proto potřeba provést opatření k jejímu zmírnění a k ochraně Unie před rostoucím rozdílem mezi nabídkou a poptávkou na celosvětové úrovni . Další suroviny používané v jiných odvětvích, jako je zemědělství, zdravotnictví nebo stavebnictví, mohou být v budoucnu vystaveny vysokým rizikům v oblasti dodávek. Zároveň se zvyšuje riziko narušení dodávek v souvislosti s rostoucím geopolitickým napětím a konkurencí v oblasti zdrojů. Navíc by zvýšená poptávka po kritických surovinách mohla vést k negativním environmentálním a sociálním dopadům, pokud by nebyla správně řízena. Vzhledem k těmto trendům je nezbytné přijmout opatření k zajištění přístupu k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, a to zmírněním nárůstu poptávky, podporou substituce a zvýšením účinnosti, což by mělo snížit kritičnost očekávaného exponenciálního růstu poptávky v Unii, s cílem zachovat hospodářskou odolnost Unie a otevřenou strategickou autonomii.

(1a)

Kromě rostoucí poptávky po primárních a druhotných surovinách roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Unii se již nachází v kritické fázi, a to i v odvětví surovin, které si do roku 2030 vyžádá dalších 1,2 milionu kvalifikovaných pracovníků pouze v odvětví elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. EU by proto měla podpořit členské státy při poskytování odborné přípravy a dovedností a zváží konkrétní opatření na úrovni Unie, jako je zřízení Evropské akademie pro suroviny, která by poskytovala talenty pro odvětví surovin a pokročilých materiálů a rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace stávající pracovní síly.

(1b)

Bezpečnostní situace v Evropě a na celém světě vyžaduje, abychom naléhavě uvažovali o tom, jak posilovat odolnost dodavatelského řetězce, a to i v odvětví obrany.

(2)

Vzhledem ke složitosti a nadnárodní povaze hodnotových řetězců kritických surovin mají nekoordinovaná vnitrostátní opatření za účelem zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin vysoký potenciál narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh. Za účelem zajištění fungování vnitřního trhu by proto měl být vytvořen společný rámec Unie pro kolektivní , spravedlivé a korektní řešení této ústřední výzvy , v plném souladu s platnými pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory .

(3)

Za prvé, aby byl účinně zajištěn přístup Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, měl by tento rámec obsahovat opatření ke snížení rostoucích rizik narušení dodávek do Unie posílením kapacit Unie ve všech fázích hodnotového řetězce strategických surovin, včetně těžby, zpracování a recyklace, a to na základě referenčních hodnot stanovených pro každou strategickou surovinu. Pokud jde o recyklaci, cílem by mělo být zlepšení recyklační kapacity každé strategické suroviny při zohlednění technické a ekonomické proveditelnosti. Za druhé, vzhledem k tomu, že Unie bude i nadále závislá na dovozu, měl by rámec zahrnovat opatření na zvýšení diverzifikace dodávek strategických surovin do Unie, zejména s cílem snížit přímé a nepřímé závislosti na nespolehlivých partnerech a současně podporovat používání alternativ a náhrad těchto kritických surovin za účelem snížení environmentální stopy a snížení nebo zmírnění poptávky po těchto surovinách . Za třetí je nezbytné stanovit opatření, která posílí schopnost Unie identifikovat, monitorovat a zmírňovat stávající a budoucí rizika narušení dodávek a v závislosti na tom rychle jednat . Za čtvrté, rámec by měl obsahovat opatření za účelem zvýšení optimalizované oběhovosti a udržitelnosti kritických surovin spotřebovávaných v Unii a podporovat výzkum a vývoj alternativních inovativních materiálů a výrobních metod, které by nahradily suroviny spotřebovávané v Unii . A konečně by měla být přijata opatření k omezení rostoucí poptávky po kritických surovinách zvýšením účinnosti a využívání náhrad surovin v celém hodnotovém řetězci.

(4)

Aby bylo zajištěno, že se opatření stanovená v nařízení zaměří na nejdůležitější materiály, měl by být vytvořen seznam strategických surovin a seznam kritických surovin. Tyto seznamy by rovněž měly sloužit k usměrňování a koordinaci snahy členských států přispět k realizaci cílů tohoto nařízení. Seznam strategických surovin by měl obsahovat suroviny, které mají velký strategický význam s ohledem na jejich využití ve strategických technologiích, jež jsou základem ekologické a digitální transformace, nebo pro obranné , letecké či kosmické aplikace, a které se vyznačují potenciálně značným rozdílem mezi celosvětovou nabídkou a předpokládanou poptávkou a u nichž je zvýšení produkce poměrně obtížné, například z důvodu dlouhé doby nutné k realizaci u nových projektů navyšujících kapacitu dodávek. S ohledem na možné technologické a hospodářské změny , jakož i na ad hoc rizika, jako jsou rizika vyplývající z geopolitických konfliktů nebo přírodních katastrof, by měl být seznam strategických surovin pravidelně revidován a v případě potřeby aktualizován. Aby se zajistilo, že úsilí o zvýšení kapacit Unie v hodnotovém řetězci, posílení schopnosti Unie monitorovat a zmírňovat rizika narušení dodávek a zvýšení diverzifikace dodávek se zaměří na materiály, u nichž je to nejvíce potřebné, měla by se příslušná opatření vztahovat pouze na seznam strategických surovin

(5)

Seznam kritických surovin by měl obsahovat všechny strategické suroviny i všechny ostatní suroviny, které mají velký význam pro celé hospodářství Unie a u nichž existuje vysoké riziko narušení dodávek. S cílem zohlednit možné technologické a hospodářské změny by Komise měla v návaznosti na stávající praxi pravidelně provádět hodnocení založené na údajích o produkci, obchodu, použitích, recyklaci a náhradě širokého okruhu surovin s cílem aktualizovat seznamy kritických a strategických surovin tak, aby odrážely vývoj hospodářského významu a rizika narušení dodávek těchto surovin. Seznam kritických surovin by měl obsahovat ty suroviny, které dosahují nebo překračují prahové hodnoty hospodářského významu i rizika narušení dodávek, aniž by byly příslušné suroviny řazeny podle kritičnosti. Toto posouzení by mělo vycházet z průměru posledních dostupných údajů za období pěti let. Opatření stanovená v tomto nařízení, která se týkají jediného kontaktního místa pro povolování, plánování, průzkum, monitorování, oběhovost a udržitelnost, by se měla vztahovat na všechny kritické suroviny.  Předpokládá se, že celosvětová poptávka po kritických surovinách brzy překročí nabídku, takže vytvoření rovných podmínek pro inovativní a udržitelné alternativy je pro Unii zásadní. To vyžaduje nejen investice do výzkumu, ale také vytvoření tržních podmínek, které umožní, aby obnovitelné náhrady konkurovaly tradičním fosilním surovinám. Unie by měla přijmout předběžná opatření ke zmírnění očekávaného nárůstu spotřeby kritických surovin ve srovnání s prognózami, aniž by byla ohrožena průmyslová základna. Seznam kritických surovin a souvisejících priorit by se měl zohlednit ve všech příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisech, které se přímo nebo nepřímo těchto surovin týkají.

(6)

Pro posílení kapacit Unie v rámci hodnotového řetězce strategických surovin by měla být stanoveny referenční hodnoty, podle kterých se bude řídit úsilí a monitorovat pokrok. Cílem by mělo být zvýšení kapacit pro každou strategickou surovinu v každé fázi hodnotového řetězce a zároveň dosažení referenčních hodnot celkové kapacity v oblasti těžby, zpracování a recyklace strategických surovin. Za prvé by Unie měla zvýšit využívání vlastních geologických zdrojů strategických surovin a vybudovat kapacitu, která jí umožní těžit suroviny potřebné k produkci alespoň 10 % spotřeby strategických surovin v Unii. Vzhledem k tomu, že těžební kapacita je do značné míry závislá na dostupnosti geologických zdrojů Unie, je dosažení této referenční hodnoty závislé na této dostupnosti. Za druhé, aby se vytvořil úplný hodnotový řetězec a zabránilo se jakýmkoli překážkám ve fázi meziproduktů, měla by Unie navíc zvýšit svou zpracovatelskou kapacitu v rámci hodnotového řetězce a být schopna produkovat alespoň 40 % své roční spotřeby strategických surovin. Kromě toho by část nové zpracovatelské kapacity Unie mohla být rozvíjena v rámci strategických partnerství v hlavních strategických projektech Unie oboustranně prospěšných ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích a rozvíjejících se trzích. Za třetí se očekává, že v nadcházejících desetiletích bude možné pokrýt rostoucí podíl spotřeby strategických surovin v Unii druhotnými surovinami, což by zlepšilo bezpečnost i udržitelnost dodávek surovin v Unii. Recyklační kapacita Unie by proto měla být schopna vyprodukovat alespoň +10 % objemu recyklační kapacity na základě výchozího stavu v letech 2020–2022 pro každou strategickou surovinu, aby bylo možné s ohledem na technickou a ekonomickou proveditelnost shromáždit, vytřídit a zpracovat alespoň 45 % každé strategické suroviny obsažené v odpadech Unie . Tyto referenční hodnoty se vztahují k časovému horizontu roku 2030, a to v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3) a digitálními cíli v rámci digitální dekády (4), které podporují. Prostřednictvím kvalitních pracovních míst, včetně rozvoje dovedností a přechodu mezi pracovními místy, se navíc budou řešit rizika na odvětvovém trhu práce a přispěje se k zajištění konkurenceschopnosti EU. V rámci tohoto posouzení je zapotřebí flexibilita, aby bylo možné zvážit jedinečné specifikace dotčené suroviny, včetně vlastností materiálů a výzev v celém hodnotovém řetězci. Je třeba se rovněž zaměřit na podporu stávajících kapacit.

(7)

V případě některých surovin je Unie téměř plně závislá na dodávkách z jediné země. Tato závislost vytváří vysoké riziko narušení dodávek a v případě Čínské lidové republiky zvyšuje zranitelnost a bezpečnostní rizika Unie . Za účelem omezení tohoto potenciálního rizika a zvýšení hospodářské odolnosti Unie je třeba usilovat o to, aby do roku 2030 nebyla Unie závislá na jediné třetí zemi v případě více než 65 % dodávek strategických surovin v nezpracovaném stavu a v jakékoli fázi zpracování, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zemím, s nimiž Unie uzavřela strategické partnerství v oblasti surovin, jež dává větší záruky, pokud jde o rizika narušení dodávek.

(8)

Je nezbytné zavést vhodná opatření na podporu strategických projektů zaměřených na těžbu, zpracování nebo recyklaci strategických surovin v Unii, která by měla spolu s úsilím členských států přispět ke zvýšení kapacit za účelem dosažení referenčních hodnot. K posílení různých fází hodnotového řetězce, a tím i k dosažení referenčních hodnot, by měla přispět i další, stejně důležitá opatření, zejména v oblasti průzkumu nebo oběhovosti. Aby bylo zajištěno včasné splnění referenčních hodnot, měla by Komise s pomocí Evropské rady pro kritické suroviny (dále jen „rada“) sledovat pokrok při plnění referenčních hodnot a podávat o něm zprávy. V případě, že vykázaný pokrok při plnění referenčních hodnot je celkově nedostatečný, měla by Komise posoudit proveditelnost a přiměřenost dodatečných opatření. Nedostatečný pokrok pouze u jedné strategické suroviny nebo jejich malé skupiny by v zásadě neměl vyvolat potřebu dalšího úsilí Unie.

(9)

Za účelem budování kapacit v Unii by Komise měla s podporou rady určit strategické projekty v Unii, v rámci nichž se plánuje začít s těžbou, zpracováním nebo recyklací strategických surovin nebo s vývojem a rozšiřováním náhrad . Strategické projekty by měly být stěžejní projekty, pokud jde o technologické inovace a udržitelnost. Účinná podpora strategických projektů má potenciál zlepšit přístup k materiálům pro navazující odvětví a vytvořit hospodářské příležitosti v celém hodnotovém řetězci, včetně malých a středních podniků a místních komunit , a přispět k vytváření pracovních míst. S cílem zajistit rozvoj strategických projektů v celé Unii by proto tyto projekty měly využívat zjednodušená a předvídatelná povolovací řízení a podporu při získávání přístupu k financování, které by, pokud by se ukázaly jako úspěšné, mohly být vzorem pro povolovací postupy a přístup k financování kritických nebo jiných surovin . Aby bylo možné podporu zaměřit a zajistit její přidanou hodnotu, měly by být projekty před získáním této podpory posouzeny podle určitého souboru kritérií. Strategické projekty v Unii by měly posílit bezpečnost dodávek strategických surovin Unii, měly by být dostatečně technicky proveditelné a měly by být realizovány ekologicky a sociálně udržitelným způsobem. Měly by také poskytovat přeshraniční výhody přesahující hranice dotčeného členského státu. Pokud Komise vyhodnotí, že jsou tato kritéria splněna, měla by uznání za strategický projekt zveřejnit ve svém rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že rychlé uznání je klíčové pro účinnou podporu bezpečnosti dodávek v Unii, měl by postup posuzování být nadále zjednodušený a neměl by být příliš zatěžující. Zmírnění nárůstu poptávky po kritických surovinách je jedním z nástrojů k posílení strategické autonomie Unie a snížení její globální environmentální stopy. Komise by proto měla vypracovat ukazatel pro sledování vývoje úrovně kritičnosti a materiálové účinnosti meziproduktů a konečných výrobků obsahujících kritické suroviny.

(10)

Za účelem diverzifikace dodávek strategických surovin v Unii by Komise měla s podporou rady a ve spolupráci se stejně smýšlejícími partnery určit strategické projekty ve třetích zemích a v zámořských zemích a územích uvedených v příloze II Smlouvy o fungování EU , v rámci nichž se plánuje začít s těžbou, zpracováním nebo recyklací strategických surovin. Tyto projekty by měly respektovat mezinárodní normy a úmluvy týkající se ochrany životního prostředí a lidských práv a podporovat využívání inkluzivních obchodních modelů, v nichž se místní komunity podílejí na rozhodování. Aby byla zajištěna účinná realizace těchto strategických projektů, měly by mít lepší přístup k financování a mechanismům snižování rizik pro investice . Aby byla zajištěna jejich přidaná hodnota a vzájemné přínosy pro Unii a dotčené třetí země, včetně třetích zemí, v nichž se nacházejí , měly by být projekty posuzovány podle určitého souboru kritérií. Stejně jako projekty v Unii by strategické projekty ve třetích zemích měly přispět k posílení bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii, měly by být dostatečně technicky proveditelné a měly by být realizovány udržitelným způsobem za použití rámce systému certifikace udržitelnosti surovin uznaného Komisí . Projekt by měl být oboustranně výhodný pro Unii i pro zúčastněnou třetí zemi. V případě potřeby bude Unie podporovat třetí země při posilování jejich právního rámce, kapacity řádné správy věcí veřejných a transparentnosti v odvětví surovin s cílem učinit z partnerství v oblasti surovin vzájemně výhodnou situaci, a to i pro místní obyvatelstvo . Projekt by měl v této zemi a v případě rozvojových a rozvíjejících se zemí přinášet přidanou hodnotu, která jí umožní posunout se v hodnotovém řetězci vpřed , přičemž je třeba zohlednit i jeho soulad se zásadami zakotvenými ve Smlouvách , společnou obchodní politikou a strategickými prioritami Unie, jakož i se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 Smlouvy o fungování EU . Tato hodnota může být odvozena z příspěvku projektu k více než jedné fázi hodnotového řetězce surovin, jakož i z dosažení širších hospodářských a sociálních přínosů projektu, včetně vytvoření pracovních míst v souladu s mezinárodními normami Mezinárodní organizace práce (MOP) . Pokud Komise vyhodnotí, že jsou tato kritéria splněna, měla by uznání za strategický projekt zveřejnit ve svém rozhodnutí.

(11)

Aby byla zajištěna udržitelnost zvýšené produkce surovin, měly by být nové projekty v oblasti surovin realizovány udržitelným způsobem. Za tímto účelem by strategické projekty, které získají podporu podle tohoto nařízení, měly být posuzovány s ohledem na mezinárodní nástroje se všemi aspekty udržitelnosti zdůrazněnými v zásadách EU pro udržitelné suroviny (5), včetně zajištění ochrany životního prostředí, včetně mořského a pobřežního prostředí, sociálně odpovědných postupů, mezi něž patří dodržování lidských práv, například práv žen a dětí, a rovněž transparentních obchodních postupů. Projekty by také měly zajistit spolupráci v dobré víře a komplexní a smysluplné konzultace s místními komunitami, včetně původních obyvatel. Aby měli předkladatelé projektů k dispozici jasný a účinný způsob, jak toto kritérium splnit, mělo by se za dostačující považovat dodržování příslušných právních předpisů Unie, mezinárodních norem, pokynů a zásad nebo účast v systému environmentální certifikace uznaném podle tohoto nařízení. Kromě toho by se Komise měla dále v úzkém dialogu s členskými státy, třetími zeměmi, průmyslem, normalizačními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami zapojit do diskuzí o vývoji evropských norem pro získávání, zpracování a recyklaci kritických surovin. Udržitelné těžební projekty šetrné k životnímu prostředí, které zahrnují inovativní procesy a provádějí nerostné a metalurgické zpracování v blízkosti těžebních lokalit, by mohly být považovány za významné projekty společného evropského zájmu. Tyto projekty musí významně přispívat k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst, ekologické a digitální transformaci a posilovat konkurenceschopnost průmyslu a hospodářství Unie. Aby byly tyto projekty v souladu s hodnotami a cíli Unie, měly by navíc vykazovat neochvějný závazek k transparentnosti, vzdělávání a zapojení komunit, předcházet využívání fosilních paliv prostřednictvím integrace obnovitelných zdrojů energie, snižovat množství odpadu a využívat udržitelné postupy využívání vody. Strategické suroviny se ve většině případů těží jako vedlejší produkty nosné nerostné suroviny. Aby Unie splnila cíle tohoto nařízení, nesmí mít povaha vedlejších produktů strategických surovin vliv na strategickou povahu těchto těžebních projektů. Projekty zaměřené na těžbu lze proto považovat za strategické, ať již je strategická nerostná surovina těžena jako hlavní produkt, nebo jako vedlejší produkt.

(12)

Každý předkladatel projektu v oblasti strategických surovin by měl mít možnost požádat Komisi o uznání svého projektu za strategický projekt. Žádost by měla obsahovat příslušné dokumenty a důkazy týkající se kritérií. Pro lepší posouzení sociální, environmentální a ekonomické životaschopnosti, proveditelnosti projektu a také úrovně důvěry v souvislosti s odhady by měl předkladatel projektu rovněž poskytnout klasifikaci projektu podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje, a aby bylo možné ji objektivně ověřit, měl by ji doložit příslušnými důkazy. K žádosti by měl být rovněž přiložen harmonogram projektu, aby bylo možné odhadnout, kdy bude projekt moci přispět k dosažení referenčních hodnot pro domácí kapacitu nebo diverzifikaci. Vzhledem k tomu, že pro účinnou realizaci těžebních projektů má zásadní význam jejich přijetí veřejností, měl by předkladatel rovněž předložit plán obsahující opatření, která toto přijetí veřejností usnadní. To platí i pro projekty ve třetích zemích. Zvláštní pozornost by měla být věnována sociálním partnerům, občanské společnosti a dalším subjektům dohledu. Předkladatel by měl rovněž poskytnout podnikatelský plán obsahující informace o finanční životaschopnosti projektu a přehled již zajištěného financování , včetně vlastnické struktury, aby se zajistilo, že financování projektu nebude v rozporu s cílem posílit spolupráci se spolehlivými partnery, zejména pokud jde o projekty prováděné ve třetích zemích nebo jimi financované . Dále by měl poskytnout informace o dohodách o odběru, jakož i odhady možného vytváření pracovních míst a potřeb projektu, pokud jde o kvalifikovanou pracovní sílu, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a iniciativy plánované ke zlepšení účasti žen, jakož i celkových pracovních podmínek .

(13)

Aby bylo zajištěno účinné a efektivní vyřizování žádostí, měla by mít Komise možnost upřednostnit vyřizování žádostí o projekty, které se týkají konkrétních nedostatečně zastoupených fází hodnotového řetězce nebo strategických surovin tak, aby mohla zajistit vyvážený pokrok Unie při plnění všech referenčních hodnot kapacity Unie, jež jsou obsaženy v tomto nařízení. Komise by měla být schopna prioritizovat strategické projekty, které přispívají k oběhovosti surovin nebo které předkládají malé a střední podniky za předpokladu, že bude zachována rovnováha projektů mezi jednotlivými fázemi hodnotového řetězce. Komise by rovněž měla aktivně usilovat o to, aby partnerské země podporovaly strategickou spolupráci.

(14)

Vzhledem k tomu, že pro zajištění účinné realizace strategického projektu je nezbytná spolupráce členského státu, na jehož území bude realizován, měl by mít tento členský stát právo vznést námitku, a zabránit tak tomu, aby byl projektu udělen status strategického projektu proti jeho vůli. Pokud tak příslušný členský stát učiní, měl by své odmítnutí odůvodnit s odkazem na platná kritéria. Podobně by Unie neměla udělovat status strategického projektu těm projektům, které budou realizovány třetí zemí proti vůli její vlády, a proto by tento status neměla udělit, pokud vláda třetí země vznese námitky.

(15)

Aby se zabránilo zneužití uznání projektu za strategický, měla by mít Komise možnost zrušit své původní rozhodnutí o uznání projektu za strategický projekt, pokud již nadále nesplňuje podmínky nebo pokud bylo uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace. Předtím, než tak bude Komise moci učinit, měla by konzultovat radu a vyslechnout předkladatele projektu. Předkladatelé projektů by měli být plně odpovědní za jakékoliv úmyslné klamání a mohou být předmětem odpovídajících soudních řízení .

(16)

Vzhledem k významu strategických projektů pro zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin by tyto projekty měly být považovány za projekty ve veřejném zájmu nebo v zájmu veřejné bezpečnosti . Zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin má zásadní význam pro úspěch ekologické a digitální transformace, jakož i pro odolnost obranného , leteckého a kosmického odvětví. S cílem přispět k bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii mohou členské státy poskytnout podporu v rámci vnitrostátních povolovacích řízení s cílem urychlit realizaci strategických projektů v souladu s právem Unie.

(17)

Vnitrostátní povolovací postupy zajišťují, aby projekty v oblasti surovin byly bezpečné a splňovaly environmentální, sociální a bezpečnostní požadavky. Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro postup a obsah vnitrostátních povolovacích postupů, čímž zajišťují vysokou úroveň ochrany životního prostředí a umožňují udržitelné využívání možností Unie v rámci hodnotového řetězce surovin. Udělením statusu strategického projektu by proto neměly být dotčeny žádné platné podmínky pro povolení příslušných projektů, včetně podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (6), směrnici Rady 92/43/EHS (7), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (9) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (10), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (11) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES (12).

(18)

Zároveň nepředvídatelnost, složitost a někdy i přílišná délka vnitrostátních povolovacích postupů podkopávají investiční jistotu potřebnou pro účinný rozvoj projektů v oblasti strategických surovin. Za účelem zajištění a urychlení účinné realizace strategických projektů by na ně proto členské státy měly uplatňovat zjednodušená a předvídatelná povolovací řízení. Za tímto účelem by strategické projekty měly mít na vnitrostátní úrovni přidělen „prioritní status“, aby se zajistilo jejich rychlé administrativní zpracování a aby byl zajištěn bezodkladný režim ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se jich týkají. Toto nařízení by nemělo příslušným orgánům bránit v tom, aby zefektivnily povolování jiných projektů v hodnotovém řetězci kritických surovin, které nejsou strategickými projekty.

(19)

Vzhledem k jejich úloze při zajišťování bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii a jejich přínosu k otevřené strategické autonomii Unie a k ekologické a digitální transformaci by měl příslušný povolovací orgán považovat strategické projekty za projekty ve veřejném zájmu a v zájmu veřejné bezpečnosti . Strategické projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a spadají do oblasti působnosti směrnice 2000/60/ES, směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES (13), mohou být povoleny, pokud příslušný povolovací orgán na základě individuálního posouzení dojde k závěru, že veřejný zájem, kterému projekt slouží, převažuje nad těmito dopady, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny příslušné podmínky stanovené v uvedených směrnicích. Individuální posouzení by mělo náležitě zohlednit geologickou specifičnost míst těžby, která omezuje rozhodování o umístění z důvodu neexistence alternativních řešení míst těžby .

(20)

Za účelem snížení složitosti a zvýšení účinnosti a transparentnosti povolovacího postupu by předkladatelé projektů v oblasti kritických surovin měli mít možnost komunikovat s jediným vnitrostátním orgánem, který je odpovědný za usnadnění, koordinaci a zjednodušení celého povolovacího postupu a v případě strategických projektů vydává v příslušné lhůtě komplexní rozhodnutí. Za tímto účelem by členské státy měly určit jediný příslušný vnitrostátní orgán. Měl by být přidělen vyšetřující úředník, který bude fungovat jako jediné kontaktní místo. Tento jmenovaný vyšetřující úředník by rovněž mohl být součástí jiného orgánu s ohledem na různé vnitrostátní struktury jediného kontaktního místa. Pokud je to nutné s ohledem na vnitřní organizaci členského státu, mělo by být možné delegovat úkoly příslušného vnitrostátního orgánu na jiný orgán, a to za stejných podmínek. Aniž by byla dotčena rychlost řízení, měl by určený příslušný orgán mít možnost požádat o stanovisko a zapojení dalších příslušných ministerstev. Aby členské státy zajistily účinné plnění svých povinností, měly by svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu nebo jakémukoli orgánu jednajícímu jeho jménem poskytnout dostatečný počet pracovníků a zdrojů.

(21)

S cílem zajistit jasnost ohledně statusu strategických projektů, jimž jsou udělována povolení, a omezit účinnost případných zneužívajících soudních sporů a zároveň neohrozit účinný soudní přezkum, by členské státy měly zajistit, aby se veškeré spory týkající se povolovacího postupu pro strategické projekty vyřešily včas. Za tímto účelem by příslušné vnitrostátní orgány měly zajistit, aby žadatelé a předkladatelé projektů měli přístup k jednoduchému postupu řešení sporů a aby strategickým projektům bylo přiznáno naléhavé zacházení ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se těchto projektů týkají.  Kromě toho by toto nařízení mělo usnadnit výměnu osvědčených postupů pro řešení sporů, jako jsou ad hoc pracovní skupiny pro řešení otevřených otázek podřízené neutrálním rozhodcům.

(22)

S cílem umožnit občanům a podnikům přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné další administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (14), kterým byla zřízena jednotná digitální brána, obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb významných pro fungování vnitřního trhu. Požadavky na informace a postupy, na které se vztahuje toto nařízení, by měly být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2018/1724. Zejména by mělo být zajištěno, aby předkladatelé strategických projektů měli přístup ke všem postupům souvisejícím s povolovacím postupem a mohli je dokončit plně online v souladu s čl. 6 odst. 1 a přílohou II nařízení (EU) 2018/1724.

(23)

S cílem poskytnout předkladatelům projektů a dalším investorům jistotu a jasnost potřebnou pro zlepšení rozvoje strategických projektů by členské státy měly zajistit, aby povolovací postup v souvislosti s těmito projekty nepřekročil předem stanovené lhůty. U strategických projektů, které zahrnují pouze zpracování nebo recyklaci, by délka povolovacího postupu neměla přesáhnout jeden rok. Avšak u strategických projektů, které zahrnují těžbu, by délka povolovacího postupu neměla s ohledem na složitost a rozsah možných dopadů překročit dva roky. Aby bylo možné tyto lhůty účinně dodržet, měly by členské státy zajistit, aby odpovědné orgány měly dostatečné zdroje a personál. Prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu podporuje Komise členské státy na základě jejich žádosti při navrhování, rozvoji a provádění reforem, včetně posilování správní kapacity související s vnitrostátním povolováním.

(24)

Posouzení vlivů na životní prostředí a environmentální povolení vyžadovaná právem Unie, včetně posouzení vlivů na vodu, přírodní stanoviště a ptáky, jsou nedílnou součástí povolovacího postupu pro projekt v oblasti surovin a nezbytnou zárukou, která zajišťuje, že se předejde negativním vlivům na životní prostředí nebo že budou minimalizovány. Aby však bylo zajištěno, že povolovací postupy pro strategické projekty budou předvídatelné a včasné a nepřekročí lhůty, které jsou předem stanovené pro konkrétní fázi povolovacího postupu, mělo by se využít zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se přitom snížila úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by mělo být zajištěno, aby byla potřebná posouzení koordinována s cílem předejít zbytečnému překrývání, přičemž by mělo být zajištěno, aby se předkladatelé projektů a odpovědné orgány výslovně dohodli na rozsahu koordinovaného posouzení již před jeho provedením s cílem předejít zbytečným následným opatřením , aniž by byla dotčena kvalita těchto posouzení .

(25)

Konflikty spojené s využíváním půdy mohou vzniknout v důsledku zavádění projektů v oblasti kritických surovin , zejména v rozvojových zemích, kde k běžným jevům těžební činnost patří nucené vystěhování . Dobře navržené plány založené na úzké a opodstatněné spolupráci orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni , včetně územních plánů a zónování, které zohledňují možnosti realizace projektů v oblasti kritických surovin a jejichž možné dopady na životní prostředí se posuzují, mohou pomoci vyvážit veřejné statky a zájmy, snížit riziko konfliktů a urychlit udržitelné zavádění projektů v oblasti surovin v Unii a ve třetích zemích . Odpovědné celostátní, regionální a místní orgány by proto měly při vypracování příslušných plánů zvážit zahrnutí ustanovení pro projekty v oblasti surovin.

(26)

Projekty v oblasti kritických surovin se v Unii často potýkají s obtížemi z hlediska přístupu k financování. Trhy s kritickými surovinami se často vyznačují vysokou volatilitou cen, časovou náročností projektů, vysokou koncentrací a neprůhledností. Financování tohoto odvětví navíc vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí a finanční nástroje, jejichž cílem je snížit riziko investic, jako jsou fondy pro suroviny, daňové úlevy, finanční záruky, granty nebo jiná finanční opatření ke zmírnění rizik, které finančním institucím často chybí. S cílem vypořádat se s těmito faktory a přispět k zajištění stabilních a spolehlivých dodávek strategických surovin by členské státy a Komise měly řešit překážky, pokud jde o politiky, a pomáhat s přístupem k financování a k administrativní podpoře. Členské státy by měly při rozhodování o finanční podpoře zohlednit environmentální, sociální a pracovní závazky přijaté příslušnými předkladateli projektů. Aby byl tento akt o kritických surovinách konkurenceschopný, inovativní a odolný a aby byl schopen zvyšovat výrobní, zpracovatelské a recyklační i nahrazovací kapacity, musí mít přístup k veřejnému i soukromému financování. Vzhledem k naléhavé potřebě jednat a za účelem dosažení referenčních hodnot stanovených v tomto nařízení je stejně důležité zajistit, aby ostatní průřezové politiky, jako jsou iniciativy týkající se udržitelného financování, zůstaly v souladu s úsilím Unie napomáhat dostatečnému přístupu průmyslu kritických surovin Unie k financování a investicím.

(27)

Silný hodnotový řetězec v Evropě lze vybudovat pouze s odpovídajícími finančními prostředky. Komise bude ve spolupráci s prováděcími partnery InvestEU hledat způsoby, jak zvýšit podporu investic v souladu se společnými cíli stanovenými v nařízení (EU) 2021/523 (15) a v tomto nařízení. Poradenské centrum InvestEU může přispět k vytvoření seznamu životaschopných projektů.

(27a)

Toto nařízení by mělo posílit součinnost s opatřeními, která v současné době podporují Unie a členské státy prostřednictvím programů a akcí v oblasti výzkumu a inovací v souvislosti s kritickými surovinami a s rozvojem části dodavatelského řetězce, zejména s rámcovým programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695  (16) (Horizont Evropa) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/764  (17).

(28)

S cílem překonat omezení současného často roztříštěného úsilí v oblasti veřejných a soukromých investic a usnadnit integraci a návratnost investic by Komise, členské státy a podpůrné banky měly lépe koordinovat stávající programy financování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a vytvářet mezi nimi součinnost a rovněž zajistit lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru. Za tímto účelem by měla být zřízena specializovaná podskupina rady sdružující odborníky z členských států a Komise, jakož i z příslušných veřejných finančních institucí. Tato podskupina by měla projednat individuální potřeby financování strategických projektů a jejich stávající možnosti získávání finančních prostředků s cílem navrhnout předkladatelům projektů, jak nejlépe získat přístup ke stávajícím možnostem financování. Při projednávání a vydávání doporučení pro financování strategických projektů ve třetích zemích , včetně rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, by Komise a rada měly ve spolupráci s potenciálními partnerskými zeměmi učinit z projektů v oblasti surovin prioritu v rámci strategie Global Gateway a koordinovat svou činnost s vnitrostátními a mezinárodními rozvojovými finančními institucemi  (18).

(28a)

Na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni je zapotřebí trvalé úsilí s cílem posílit a podpořit výzkum a inovace týkající se kritických surovin, neboť základní výzkum bude klíčový pro objevování nových materiálů a náhradních materiálů.

(28b

) Na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni jsou zapotřebí specifické finanční a podpůrné nástroje a cílené výzkumné a inovační fondy ke zlepšení účinnosti, nahrazování, recyklace a uzavřených materiálových cyklů prostřednictvím programů výzkumu a inovací a dalších nástrojů na podporu inovací, zejména v oblasti zpracování odpadu, pokročilých materiálů a nahrazování, a pro rozvoj nových a inovativních technologií v oblasti udržitelné těžby kritických surovin v Unii.

(29)

Zásadní jsou soukromé investice podniků, finančních investorů a odběratelů. Tam, kde samotné soukromé investice nestačí, může být pro účinné zavádění projektů v hodnotovém řetězci kritických surovin nutná veřejná podpora, například ve formě záruk, půjček nebo kapitálových a kvazikapitálových investic. Tato veřejná podpora může mít podobu státní podpory. Taková podpora musí mít motivační účinek a musí být nezbytná, vhodná a přiměřená. Stávající pokyny týkající se státní podpory, které byly nedávno podrobeny důkladné revizi v souladu s cíli souběžné transformace, poskytují za určitých podmínek široké možnosti podpory investic v rámci hodnotového řetězce kritických surovin a dalších cílů Zelené dohody pro Evropu . Komise by měla dále zvážit možnost vytvoření zvláštního fondu na úrovni Unie, například ve formě evropského fondu pro strategické suroviny, včetně zvážení revolvingových nástrojů, nebo vyčlenění finanční podpory prostřednictvím změny priorit finančních prostředků v rámci víceletého finančního rámce. V této souvislosti by měly být využity již existující poznatky, investiční platformy a kanály týkající se projektů v oblasti kritických surovin.

(30)

Veřejná podpora se využívá k tomu, aby úměrným způsobem řešila konkrétní zjištěná selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování, bránit spolupráci mezi společnostmi z různých členských států nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly být cílené a efektivní a měly by mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu.

(31)

Kolísavé ceny některých strategických surovin, které jsou ještě umocněny omezenými možnostmi jejich zajištění na termínových trzích, vytvářejí překážku jak pro předkladatele projektů při zajišťování financování projektů strategických surovin, tak pro následné spotřebitele, kteří si přejí zajistit stabilní a předvídatelné ceny klíčových vstupů. Ve snaze snížit nejistotu ohledně budoucích cen strategických surovin je nutné stanovit systém, který umožní odběratelům, kteří mají zájem, i předkladatelům strategických projektů uvést své nabídky na nákup nebo prodej a zajistit jejich kontakt, pokud jsou příslušné nabídky potenciálně slučitelné. Takový systém je nezbytný pro podporu účasti malých a středních podniků v hodnotových řetězcích strategických surovin. Podpora by měla být rovněž poskytnuta, aby se podnikatelským konsorciím umožnil přístup na trhy, na které se dosud nevztahuje strategické partnerství nebo dohoda o volném obchodu.

(31a)

Evropská investiční banka by po dohodě s radou, Komisí a členskými státy měla přezkoumat možnost zřízení nástroje EU pro vývozní úvěry, který by podnikům v unii umožnil investovat do projektů, které přispívají k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení.

(32)

Stávající znalosti výskytu surovin v Unii a jeho zmapování pocházejí z doby, kdy zajištění dodávek kritických surovin pro vývoj strategických technologií nebylo prioritou. Za účelem získání a aktualizace informací o výskytu kritických surovin , včetně potenciálu geotermální těžby, by členské státy měly vypracovat vnitrostátní programy obecného průzkumu kritických surovin a nosných kovů, jež je mohou obsahovat, které by měly obsahovat opatření, jakými jsou například mapování nerostných surovin, geochemické kampaně, geovědní průzkumy, jakož i přepracování stávajících souborů geovědních údajů. Zjišťování výskytu nerostných surovin a posouzení technické a ekonomické životaschopnosti jejich těžby zahrnuje vysoké finanční riziko. Aby se toto riziko snížilo a usnadnil se rozvoj těžebních projektů, měly by členské státy zpřístupnit veřejnosti informace získané během příslušného vnitrostátního programu průzkumu, případně s využitím rámce infrastruktury pro prostorové informace zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (19).

(32a)

Aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti těžby, zpracování a recyklace, měly by členské státy podporovat opatření k řešení nedostatku studentů a absolventů geovědních oborů v Evropě.

(33)

Kosmická data a služby odvozené z pozorování Země a systémů GNSS, zejména ty, které jsou odvozeny z vesmírného programu EU, Copernicus, Galileo a EGNOS, by měly být využívány v co největší míře, aby mohly podpořit úsilí o udržitelné hodnotové řetězce kritických surovin tím, že poskytují nepřetržitý tok informací, které by mohly být užitečné pro činnosti, jako je monitorování a správa těžebních oblastí, posuzování environmentálních a socioekonomických dopadů nebo průzkum nerostných zdrojů. Vzhledem k tomu, že kosmická data a služby mohou poskytnout údaje i o odlehlých a nepřístupných oblastech, měly by je členské státy v co největší míře zohlednit při vypracovávání a provádění svých vnitrostátních programů průzkumu.

(34)

Ačkoli je posílení hodnotového řetězce kritických surovin v Unii nezbytné pro zajištění větší bezpečnosti dodávek, zůstanou dodavatelské řetězce kritických surovin celosvětové a budou nadále vystaveny vnějším faktorům. Nedávné nebo probíhající události od krize COVID-19 až po nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi proti Ukrajině, jakož i dopad čínské iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“ na třetí země, zdůraznily zranitelnost některých dodavatelských řetězců Unie vůči narušení a naléhavou potřebu identifikovat páky ke zmírnění poptávky po strategických surovinách . S cílem zajistit, že členské státy a evropský průmysl budou schopny předvídat narušení dodávek a budou připraveny čelit jejich důsledkům, by měla být vypracována opatření za účelem zvýšení monitorovací kapacity, včetně výměny informací za účelem případné koordinace strategických zásob a posílení připravenosti podniků.

(35)

Členské státy nemají stejnou kapacitu, pokud jde o informovanost o rizicích a jejich předvídání, a ne všechny členské státy vytvořily specializované struktury, které monitorují dodavatelské řetězce kritických surovin a mohou informovat společnosti o možných rizicích narušení dodávek. Podobně platí, že ačkoli některé společnosti již do monitorování svých dodavatelských řetězců investovaly, jiné na to nemají dostatečnou kapacitu. Vzhledem k celosvětovému rozměru dodavatelských řetězců kritických surovin a jejich složitosti by proto Komise měla vytvořit specializovaný monitorovací přehled, který by vyhodnocoval rizika narušení dodávek kritických surovin, a zajistit dostupnost shromážděných informací pro orgány veřejné správy a soukromé subjekty, čímž by se zvýšila součinnost mezi členskými státy. Aby bylo zajištěno, že hodnotové řetězce v Unii jsou dostatečně připraveny na případná narušení dodávek, měla by Komise provést zátěžové testy, které posoudí zranitelnost dodavatelských řetězců strategických surovin a jejich expozici vůči rizikům narušení dodávek. Členské státy by k tomu měly přispět tím, že tyto zátěžové testy pokud možno provedou prostřednictvím svých vnitrostátních agentur v oblasti dodávek a informací, které se zabývají kritickými surovinami. Rada by měla zajistit koordinaci provádění zátěžových testů Komisí a členskými státy. Pokud požadovaný zátěžový test dané strategické suroviny není schopen provést žádný členský stát, měla by jej provést Komise sama. Komise by měla rovněž navrhnout možné strategie, které mohou orgány veřejné správy a soukromé subjekty uplatnit za účelem zmírnění rizik narušení dodávek v krátkodobém a střednědobém horizontu , například uplatňováním dalších politických opatření ke snížení potřeby strategických surovin , vytvořením strategických zásob nebo další diverzifikací jejich dodávek. Za účelem shromažďování informací potřebných k provádění opatření v oblasti monitorování a zátěžových testů by Komise měla koordinovat svou činnost s příslušnou stálou podskupinou rady, přičemž členské státy by měly určit a monitorovat velké společnosti , které jsou důležité pro fungování hodnotového řetězce. Pokud požadovaný zátěžový test dané strategické suroviny není schopen provést žádný člen stálé podskupiny, měla by jej provést Komise sama.

(36)

Důležitým nástrojem pro zmírnění narušení dodávek, zejména surovin, jsou strategické zásoby. Ačkoli navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu umožňuje případné vytvoření těchto zásob v případě aktivace režimu ostražitosti na jednotném trhu, členské státy a společnosti nemají před narušením dodávek povinnost vytvářet ani koordinovat své strategické zásoby. Kromě toho v celé Evropské unii neexistuje žádný koordinační mechanismus, který by umožnil vypracovat společné hodnocení a analýzu možného překrývání a součinnosti. Proto by členské státy měly s ohledem na současný nedostatek relevantních informací nejprve poskytnout Komisi informace o svých strategických zásobách, ať už je spravují orgány veřejné správy, nebo hospodářské subjekty jménem členských států. Tyto informace by měly zahrnovat úroveň zásob, které jsou k dispozici pro jednotlivé strategické suroviny, výhled úrovně zásob a pravidla a postupy, které se na tyto zásoby vztahují. Každá žádost by měla být přiměřená, měla by zohledňovat náklady a úsilí potřebné k poskytnutí údajů, jakož i jejich dopad na vnitrostátní bezpečnost, a měla by stanovit vhodné lhůty pro poskytnutí požadovaných informací. Do analýzy lze doplnit informace o zásobách hospodářských subjektů, ačkoli to neznamená žádost o informace o těchto zásobách. Komise by měla s údaji nakládat bezpečně a zveřejňovat informace pouze jako souhrnné. Jako druhý krok by rada měla na základě získaných informací uvést bezpečnou úroveň zásob Unie, s přihlédnutím k celkové roční spotřebě dotčených strategických surovin v Unii. Na základě porovnání stávajících zásob a celkové úrovně strategických zásob strategických surovin v celé Unii by pak rada po dohodě s Komisí měla být schopna vydávat nezávazná stanoviska pro členské státy týkající se posilování konvergencí a motivovat je k vytváření strategických zásob a současně zabránit narušení trhu, mimo jiné na úkor rozvíjejících se a rozvojových zemí . Rada by přitom měla zvážit potřebu zachovat pobídky k vytváření strategických zásob soukromými subjekty, které využívají strategické suroviny.

(37)

za účelem zajištění další koordinace by Komise měla zajistit nezbytné konzultace předtím, než se členské státy zúčastní mezinárodních fór, kde se o těchto strategických zásobách může jednat, zejména prostřednictvím specializované stálé podskupiny rady. Podobně by Komise měla za účelem zvýšení doplňkovosti mezi tímto návrhem a dalšími horizontálními nástroji nebo nástroji týkajícími se určitého tématu zajistit, aby shromážděné a souhrnné informace byly předávány mechanismům ostražitosti nebo krizového řízení, například poradní skupině navrhovaného nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, Evropské radě pro polovodiče navrhovaného aktu o čipech, radě úřadu HERA nebo Radě pro zdravotní krize.

(38)

Velké společnosti, které v Unii vyrábějí strategické technologie a používají strategické suroviny, by měly zajistit odpovídající interní řízení rizik , aby byly dostatečně připraveny čelit narušením dodávek. Tím se zajistí, že tyto společnosti zohlední rizika narušení dodávek strategických surovin a vypracují vhodné strategie pro jejich zmírňování tak, aby byly lépe připraveny pro případ narušení dodávek. Stejně tak by velké společnosti v rámci této oblasti působnosti měly provádět pravidelné zátěžové testy svých dodavatelských řetězců strategických surovin, aby zajistily, že se zohlední všechny rozličné scénáře, které mohou ovlivnit jejich dodávky v případě narušení. Tato opatření povedou k dodatečnému zohlednění nákladů na možná rizika narušení dodávek.

(39)

Mnohé trhy se strategickými surovinami nejsou zcela transparentní a jsou soustředěny na straně nabídky, což zvyšuje vyjednávací sílu prodávajících a zvyšuje ceny pro kupující , a představuje to tak výzvu pro trh . Komise by měla vytvořit systém, který bude schopen agregovat poptávku zájemců o koupi, aby tak pomohla zajistit dostupnost surovin pro podniky usazené v Unii. Při vytváření tohoto systému by Komise měla zohlednit zkušenosti získané při podobných snahách, zejména pokud jde o  dříve zavedený společný nákup plynu zavedený nařízením Rady (EU) 2022/2576 (20) v reakci na krizi v oblasti plynu . Možnost zúčastnit se tohoto systému by měly mít i orgány členských států, aby mohly vytvářet své strategické zásoby. Všechna opatření přijatá jako součást tohoto mechanismu by měla být v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti hospodářské soutěže.

(39a)

Odolné a konkurenceschopné odvětví surovin má pro Unii velký hospodářský a strategický význam. Vzhledem k tomu, že toto nařízení si konkrétně klade za cíl posílit kapacitu Unie v oblasti těžby, zpracování a recyklace strategických surovin, je důležité zajistit spravedlivé a předvídatelné tržní prostředí pro podniky v celém hodnotovém řetězci surovin. Každý systém určený k agregaci poptávky za účelem posílení postavení podniků v Unii na trhu na straně poptávky proto musí rovněž pečlivě zvážit tržní účinky na podniky v Unii na straně nabídky.

(40)

Ustanovení o monitorování a strategických zásobách obsažená v tomto nařízení neznamenají harmonizaci vnitrostátních právních předpisů a nenahrazují stávající mechanismy. Monitorování a pobídky k připravenosti na rizika by měly být v souladu s evropskými nástroji. Proto některé nástroje, například návrh nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, jehož cílem je předvídat krize ovlivňující fungování jednotného trhu, zmírňovat je a reagovat na ně, nebo nařízení Rady (EU) 2022/2372 (21) o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie, by se mohly v případě krize nebo ohrožení nadále uplatňovat na kritické a strategické suroviny, jestliže tyto materiály spadají do oblasti působnosti těchto nástrojů. Doplňkovost a soudržnost mezi tímto nařízením a krizovými nástroji by měla Komise zajistit prostřednictvím pozorné výměny informací mezi příslušnými poradními a správními orgány zřízenými těmito krizovými nástroji .

(41)

Nejkritičtějšími surovinami jsou kovy, které lze v zásadě recyklovat donekonečna, i když někdy se zhoršujícími se vlastnostmi. V souvislosti s ekologickou transformací se tak nabízí potenciál pro přechod na skutečně oběhové hospodářství. Po počáteční fázi rychlého růstu poptávky po kritických surovinách pro nové technologie, kdy bude i nadále převažovat primární těžba a zpracování, by měly nabývat na významu recyklace a opětovné použití , které by měly snižovat potřebu primární těžby a s ní spojených dopadů. V současné době je však míra recyklace a opětovného použití u většiny kritických surovin nízká, mimo jiné kvůli nedostatečnému zohlednění recyklovatelnosti ve fázi návrhu výrobků , přičemž recyklační systémy a technologie často nejsou přizpůsobeny specifikům těchto surovin. Je tedy nutné přijmout opatření zaměřená na různé faktory, které brzdí potenciál oběhovosti. Bez ohledu na množství strategických surovin spotřebovaných v roce 2030 by cílem Unie měla být oběhovost těchto surovin.

(41a)

Evropa musí posílit svou otevřenou strategickou autonomii a zvýšit svou odolnost v rámci příprav na možná narušení dodávek v důsledku zdravotních nebo jiných krizí. Zvyšování oběhovosti a účinnosti využívání zdrojů se zvýšenou recyklací a větším využitím kritických surovin přispěje k dosažení tohoto cíle.

(42)

Členské státy si v oblasti oběhovosti ponechávají důležité pravomoci, například v oblasti systémů sběru a zpracování odpadu. Tyto pravomoci by měly být využity ke zvýšení míry sběru a recyklace u toků odpadů s vysokým potenciálem využití kritických surovin, například s využitím finančních pobídek, jako jsou slevy, peněžní odměny nebo zálohové systémy , přičemž bude zachována integrita vnitřního trhu . Přispívat by rovněž měly orgány členských států jako odběratelé kritických surovin a výrobků, které tyto suroviny obsahují, přičemž vnitrostátní programy výzkumu a inovací poskytují významné zdroje pro zvyšování stavu znalostí a objemu technologií pro oběhovost v případě kritických surovin, jakož i materiálové účinnosti , a strategie nahrazení . A konečně by členské státy měly podporovat využití kritických surovin z těžebního odpadu tím, že zlepší dostupnost informací a řešení právních, ekonomických a technických překážek. Jedním z možných řešení, které by členské státy měly zvážit, jsou mechanismy sdílení rizik mezi hospodářskými subjekty a členským státem za účelem podpory opětovného využití surovin z uzavřených zařízení pro nakládání s odpady.  Komise by měla monitorovat opatření členských států, porovnávat a šířit osvědčené postupy a případně vydávat doporučení členským státům pro další opatření.

(42a)

Elektronický odpad obsahuje koncentrace kritických surovin, které jsou řádově vyšší než koncentrace nalezené v rudě nejvyšší kvality na celém světě. To představuje významnou hospodářskou příležitost pro získávání surovin ve městech s vysokým potenciálem rozvoje.

(43)

V Unii existují v mnoha regionech následky těžby surovin, a tedy i značné množství těžebního odpadu v uzavřených zařízeních, která vzhledem k tomu, že jejich hospodářský význam vzrostl teprve nedávno, nebyla zpravidla analyzována z hlediska potenciálu získávání kritických surovin. Využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s těžebními odpady má potenciál zabránit negativním sociálním a environmentálním dopadům nových těžebních činností a zmírnit je, vytvořit ekonomickou hodnotu a zaměstnanost v tradičních těžebních regionech, které jsou často postiženy deindustrializací a úpadkem, ačkoli by mohly hrát významnou roli při zvyšování odolnosti Unie a snižování negativních environmentálních a sociálních dopadů přístupu k surovinám . Nedostatek pozornosti věnované obsahu kritických surovin a informací o něm, zejména o uzavřených zařízeních pro nakládání s odpady, představuje klíčovou překážku většího využití potenciálu získávání kritických surovin z těžebního odpadu.

(44)

Součástí zhodnocování příslušných zařízení pro nakládání s odpady by mělo být i využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s těžebními odpady. Směrnice 2006/21/ES stanoví náročné požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví při nakládání s odpady z těžebního průmyslu. Tyto náročné požadavky by měly být zachovány, je však vhodné zavést další opatření s cílem maximalizovat využití kritických surovin z těžebního odpadu.

(45)

Provozovatelé stávajících i nových zařízení pro nakládání s těžebními odpady by měli provést předběžné ekonomické posouzení týkající se využití kritických surovin z těžebního odpadu přítomného na místě a v jejich nalezištích a z odpadu tohoto druhu, který vzniká. V souladu s hierarchií nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (22) by mělo být upřednostněno předcházení vzniku odpadů obsahujících kritické suroviny, a to získáním kritických surovin z vytěženého objemu materiálu dříve, než se stane odpadem. Při vypracování této studie by provozovatelé měli shromáždit potřebné informace, včetně informací o koncentraci a množství kritických surovin v těžebním odpadu, a provést posouzení více možností týkajících se postupů, operací nebo obchodních dohod, které by mohly umožnit technicky proveditelné a ekonomicky životaschopné využití kritických surovin. Tato povinnost doplňuje povinnosti stanovené směrnicí 2006/21/ES a vnitrostátními právními předpisy, které ji provádějí, a je přímo použitelná. Při jejím provádění by se hospodářské subjekty a příslušné orgány měly snažit minimalizovat administrativní zátěž a co nejvíce integrovat postupy.

(46)

Aby se vyřešil současný nedostatek informací o potenciálu využití kritických surovin v uzavřených zařízeních pro nakládání s těžebními odpady, měly by členské státy v souladu s pravidly hospodářské soutěže Unie vytvořit databázi obsahující všechny informace důležité pro podporu využití odpadů, zejména množství a koncentrace kritických surovin v zařízeních pro nakládání s těžebními odpady. Tyto informace by měly být veřejně dostupné a měly by mít uživatelsky vstřícnou a digitální podobu, která umožní přístup k podrobnějším technickým informacím. Pro usnadnění uživatelsky vstřícného přístupu k informacím by členské státy měly například zřídit kontaktní místo, které by umožnilo podrobnější výměnu informací s případnými realizátory projektů pro využití kritických surovin. Databáze by měla být navržena tak, aby případným předkladatelům projektů umožnila snadno určit zařízení s vysokým potenciálem ekonomicky životaschopného využití v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu . Aby členské státy soustředily své omezené zdroje, mohly by při shromažďování informací postupovat po etapách a náročnější kroky shromažďování informací provádět pouze u těch nejslibnějších zařízení. Cílem shromažďování informací by mělo být poskytnutí přesných a reprezentativních informací o zařízeních pro nakládání s těžebními odpady a získání co nejpřesnějšího údaje o potenciálu využití kritických surovin.

(47)

Permanentní magnety jsou součástí nejrůznějších výrobků, přičemž nejdůležitější a nejrychleji rostoucí použití představují větrné turbíny a elektromobily, ale i další výrobky, včetně zařízení pro magnetickou rezonanci, průmyslových robotů, lehkých dopravních prostředků, zdrojů chlazení, tepelných čerpadel, elektromotorů, průmyslových elektrických čerpadel, automatických praček, bubnových sušiček, mikrovlnných trub, vysavačů a myček nádobí, které obsahují značné množství magnetů, jež se vyplatí využít. Většina permanentních magnetů, zejména ty nejvýkonnější typy, obsahuje kritické suroviny, například neodym, praseodym, dysprosium a terbium, bór, samarium, nikl nebo kobalt. Jejich recyklace je možná, ale dnes se v Unii provádí pouze v malém měřítku nebo v rámci výzkumných projektů. Permanentní magnety by proto měly být pro zvýšení oběhovosti prioritním výrobkem.

(48)

Předpokladem pro zvýšení oběhovosti magnetů je, aby subjekty provádějící recyklaci, renovační zařízení a opraváři měli přístup k potřebným informacím o množství, typu a chemickém složení magnetů ve výrobku, o jejich umístění a o použitých povlacích, lepidlech a přísadách, jakož i k informacím o způsobu vyjmutí permanentních magnetů z výrobku. Za účelem zajištění obchodního důvodu pro recyklaci magnetů by měly permanentní magnety obsažené ve výrobcích uváděných na trh Unie postupem času obsahovat stále větší množství recyklovaných materiálů. V první fázi je třeba zajistit transparentnost pokud jde o recyklovaný obsah, avšak minimální recyklovaný obsah by měl být stanoven až po zvláštním posouzení vhodné úrovně a pravděpodobných dopadů.

(49)

Kritické suroviny prodávané na trhu Unie jsou často certifikovány z hlediska udržitelnosti jejich produkce a dodavatelského řetězce. Certifikaci lze získat v rámci široké škály veřejných a soukromých certifikačních systémů, které jsou k dispozici v různém rozsahu a s různou přísností, což může vést k nejasnostem ohledně povahy a pravdivosti tvrzení o relativní udržitelnosti kritických surovin, které jsou na základě této certifikace uváděny na trh Unie. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů uznávajících certifikační systémy, které by měly být považovány za komplexní a důvěryhodné a které by orgánům a účastníkům trhu poskytly společný základ pro posuzování udržitelnosti kritických surovin. Uznávány by měly být pouze ty certifikační systémy, které zahrnují širokou škálu hledisek udržitelnosti, včetně ochrany životního prostředí v souvislosti s ovzduším, půdou, vodou a biologickou rozmanitostí , lidských práv (včetně pracovních práv) a  aspektů správy věcí veřejných, včetně transparentnosti podnikání a účasti místních komunit, které zaručují přísné normy v oblasti udržitelnosti a které obsahují ustanovení o ověřování a monitorování souladu třetí stranou. Pro zajištění účinných postupů by předkladatelé projektů, pro něž žádají uznání za strategické projekty, měli mít možnost prokázat udržitelnost realizace svého projektu na základě účasti v uznaném systému.

(50)

Produkce kritických surovin v různých fázích hodnotového řetězce má dopad na klima a životní prostředí, především na vodu a biologickou rozmanitost . Za účelem omezení těchto škod a podpory produkce udržitelnějších kritických surovin by Komise měla být zmocněna k vytvoření systému pro výpočet environmentální stopy kritických surovin, včetně postupu ověřování, který zajistí, aby u kritických surovin uváděných na trh Unie byly informace o této stopě veřejně poskytovány. Systém by měl být založen na zohlednění vědecky podložených metod posuzování a příslušných mezinárodních norem v oblasti posuzování životního cyklu. Požadavek na uvedení environmentální stopy materiálu by se měl uplatnit pouze tehdy, pokud se na základě specializovaného posouzení dospělo k závěru, že by to bylo přiměřené ekonomickým nákladům a přispělo by to k cílům Unie v oblasti klimatu a životního prostředí tím, že se usnadní získávání kritických surovin s nižší environmentální stopou, a že by nebyly nepřiměřeně ovlivněny obchodní toky. Jakmile budou přijaty příslušné metody výpočtu, měla by Komise pro kritické suroviny vypracovat výkonnostní třídy, což by potenciálním kupujícím umožnilo snadno porovnat relativní environmentální stopu dostupných materiálů a přimělo trh k používání udržitelnějších materiálů. Prodejci kritických surovin by měli zajistit, aby jejich zákazníci měli k dispozici prohlášení o environmentální stopě. Transparentnost relativní stopy kritických surovin uváděných na trh Unie může rovněž umožnit další politiky na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, například pobídky nebo ekologická kritéria pro zadávání veřejných zakázek, jež podporují produkci kritických surovin s nižšími dopady na životní prostředí. Má se za to, že hluboká moře mají nejvyšší biologickou rozmanitost na Zemi a zajišťují environmentální služby zásadního významu, včetně dlouhodobého ukládání uhlíku. Je vysoce pravděpodobné, že hlubinná těžba způsobí trvalou ztrátu biologické rozmanitosti a poškození ekosystému. V souladu se zásadou předběžné opatrnosti by se hlubinná těžba neměla provádět, dokud nejsou dostatečně prozkoumány její účinky na mořské prostředí a biologickou rozmanitost a dokud neexistuje vědecký konsenzus, že hlubinnou těžbu lze řídit způsobem, který zajistí, že nedojde ke ztrátě biologické rozmanitosti a poškození mořských ekosystémů.

(51)

Metody environmentální stopy představují důležitý základ pro tvorbu pravidel výpočtu. Opírají se o vědecky podložené metody posuzování, které zohledňují obdobné povinnosti stanovené unijními právními předpisy a vývoj na mezinárodní úrovni a zahrnují dopady na životní prostředí, včetně změny klimatu a dopadů souvisejících s vodou, ovzduším, půdou, zdroji, využíváním půdy a toxicitou.

(52)

Mělo by být zajištěno, aby odpovědné hospodářské subjekty posuzovaly soulad svých výrobků nebo materiálů s požadavky na zlepšení oběhovosti permanentních magnetů a na prohlášení o environmentální stopě kritických surovin před jejich uvedením na trh a aby tyto požadavky byly účinně prosazovány příslušnými vnitrostátními orgány. Ustanovení o shodě a dozoru nad trhem stanovená nařízením (EU) 2019/1020 a nařízením (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] jsou navržena tak, aby tento problém řešila, a měla by se proto vztahovat i na tyto požadavky. Aby se dále zajistilo optimální využití stávajících rámců, mělo by být zajištěno, že u výrobků, které podléhají schválení typu podle nařízení (EU) 2018/858 nebo nařízení (EU) č. 168/2013, bude soulad prosazován prostřednictvím stávajícího systému schvalování typu.

(53)

Komise by měla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování evropských norem za účelem podpory cílů tohoto nařízení.

(54)

Unie uzavřela se třetími zeměmi strategická partnerství týkající se surovin s cílem provést akční plán pro kritické suroviny z roku 2020. Za účelem diverzifikace dodávek by se toto úsilí mělo zvýšit a mělo by vést k vytvoření konkrétních strategických projektů . S cílem vytvořit a zajistit soudržný rámec pro uzavírání budoucích partnerství a rozvíjet evropskou diplomacii v oblasti surovin v souladu s diplomacií Unie v oblasti energetiky a klimatu by členské státy a Komise měly v rámci své interakce v radě projednat , analyzovat a zajistit koordinovaný postup, mimo jiné pokud jde o posouzení toho, zda stávající partnerství dosahují zamýšlených cílů, o stanovení priorit ohledně toho, se kterými třemi zeměmi by měla být uzavřena nová partnerství, o obsah těchto partnerství a jejich soudržnost a potenciální synergie mezi dvoustrannou spoluprací členských států s příslušnými třetími zeměmi a o dostupnost dostatečného přístupu k financování . Unie by měla v souladu se svou strategií Global Gateway, přístupem „tým Evropa“, společnou obchodní politikou a svou rozvojovou a zahraniční politikou usilovat o vzájemně výhodná a udržitelná partnerství s takovými třetími zeměmi, mimo jiné s rozvíjejícími se tržními a rozvojovými ekonomikami (EMDE) , což by mělo přispět k diverzifikaci jejího dodavatelského řetězce surovin a přinášet v těchto zemích ve výrobě přidanou hodnotu. Mělo by se rovněž vyvinout další úsilí v oblasti investic do spolupráce s mezinárodními podobně smýšlejícími partnery, kteří se účastní vnitřního trhu, kandidátskými zeměmi nebo podobně smýšlejícími třetími zeměmi, na které se nevztahuje strategické partnerství ani dohoda o volném obchodu . Tyto společné zájmy by měly zahrnovat podporu a ochranu norem v oblasti životního prostředí, sociálních a lidských práv v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy a při plném respektování pravidel mnohostranné spolupráce.

(54a)

Strategická priorita Unie spočívající v diverzifikaci dodávek kritických dodávek surovin se musí stát prioritou vnější činnosti a diplomacie Unie v rámci přístupu „tým Evropa“ a v souladu s její vnější politikou v oblasti energetiky a klimatu. Vnější politika Unie v oblasti surovin by se měla zaměřit na vysvětlení přístupu EU k účinnému využívání zdrojů, udržitelnosti, oběhovosti a nahrazování, jakož i na spolupráci a v případě potřeby na vytvoření mezinárodních fór pro lepší koordinaci a transparentnost na světových trzích se surovinami, jakož i pro platformy pro společný nákup.

(55)

Za účelem podpory provádění úkolů týkajících se rozvoje strategických projektů a jejich financování, programů průzkumu, monitorovacích kapacit nebo strategických zásob a za účelem poskytování příslušných doporučení Komisi by měla být zřízena Evropská rada pro kritické suroviny. Rada by měla být složena z členských států a Komise, přičemž by měla mít možnost zajistit účast občanské společnosti a dalších stran jako pozorovatelů , jako jsou akademičtí pracovníci, organizace občanské společnosti a další orgány a agentury Unie . K rozvoji odborných znalostí potřebných k provádění některých úkolů by měla rada zřídit stálé podskupiny pro financování, průzkum, monitorování a strategické zásoby , jakož i udržitelnost , které by měly fungovat jako síť a sdružovat různé příslušné vnitrostátní orgány, a v případě potřeby konzultovat průmysl, akademickou obec, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany. Doporučení a stanoviska rady by měla být nezávazná, a pokud nebudou poskytnuta, nemělo by to Komisi bránit v plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.

(56)

Pokud nedojde k pokroku při plnění cílů, včetně referenčních hodnot pro kapacitu a diverzifikaci, může to naznačovat potřebu přijetí dalších opatření. Komise by proto měla při plnění těchto cílů monitorovat pokrok.

(57)

Aby se administrativní zátěž členských států a podniků, zejména malých a středních podniků, snížila na minimum, měly by se zjednodušit různé povinnosti podávání zpráv a Komise by měla vypracovat šablonu, která by členským státům umožnila plnit povinnosti podávání zpráv o projektech, průzkumu a monitorování v rámci jediného pravidelně zveřejňovaného dokumentu, který může být důvěrný nebo vyhrazený.

(58)

Za účelem zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů. Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci, státní zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů, jakož i úředníci a státní zaměstnanci ostatních orgánů členských států by neměli sdělovat informace, které získali nebo vyměnili podle tohoto nařízení a které svou povahou podléhají profesnímu tajemství. To by mělo platit i pro Evropskou radu pro kritické suroviny. Údaje by měly být zpracovávány a uloženy v bezpečném prostředí.

(59)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o: (a) upřesnění šablon, které se mají používat pro žádosti o uznání strategických projektů, zprávy o pokroku týkající se strategických projektů, vnitrostátní programy průzkumu a zprávy členských států týkající se průzkumu, monitorování, strategických zásob a oběhovosti; (b) určení, u kterých výrobků, součástí a toků odpadů se má za to, že mají vysoký potenciál využití kritických surovin; stanovení kritérií a jejich uplatňování pro uznávání systémů týkajících se udržitelnosti kritických surovin. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(61)

Aby bylo zajištěno dodržování povinností uložených tímto nařízením, zejména pokud jde o soulad s požadavky na ekodesign, měly by se na společnosti, které neplní své povinnosti, včetně povinností týkajících se připravenosti na rizika, podávání zpráv o projektech a informací o recyklovatelnosti, vztahovat sankce. Je proto nutné, aby členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušování tohoto nařízení.

(62)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by toto hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, a to na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění tohoto nařízení a o pokroku při dosahování jeho cílů, včetně referenčních hodnot pro kapacitu a diverzifikaci. Zpráva by také měla na základě provádění opatření týkajících se transparentnosti environmentální stopy kritických surovin posoudit vhodnost stanovení maximálních prahových hodnot týkajících se environmentální stopy.

(63)

Pokud některá z opatření předpokládaných tímto nařízením představují státní podporu, není ustanoveními o těchto opatřeních dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy.

(64)

Jelikož cílů tohoto nařízení, a to zlepšení fungování vnitřního trhu vytvořením rámce pro zajištění přístupu Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu a účinků dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a cíle

1.   Obecným cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu vytvořením rámce pro zajištění přístupu Unie k  mezinárodně konkurenceschopným, bezpečným , odolným a udržitelným dodávkám kritických surovin , včetně podpory udržitelnosti, účinnosti a oběhového hospodářství v celém hodnotovém řetězci .

2.   Za účelem dosažení obecného cíle uvedeného v odstavci 1 je úkolem tohoto nařízení:

a)

posílit jednotlivé fáze hodnotového řetězce strategických surovin s cílem zajistit, aby se do roku 2030 výrazně zvýšily kapacity Unie pro každou strategickou surovinu tak, aby se celková kapacita Unie přiblížila následujícím referenčním hodnotám nebo jich dosáhla:

i)

těžební kapacita Unie je schopna těžit rudy, nerosty nebo koncentráty potřebné k produkci alespoň 10 % roční spotřeby strategických surovin v Unii, pokud to zásoby Unie umožňují;

ii)

zpracovatelská kapacita Unie, včetně všech mezistupňů zpracování, je schopna vyprodukovat alespoň 50 % roční spotřeby strategických surovin v Unii; až 20 % nové zpracovatelské kapacity Unie by mohlo být rozvíjeno v rámci strategických partnerství na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích ;

iii)

recyklační kapacita Unie, včetně všech mezistupňů recyklace je schopna vyprodukovat alespoň +10 % objemu recyklační kapacity na základě výchozího stavu v letech 2020–2022 pro každou strategickou surovinu, aby bylo možné s ohledem na technickou a ekonomickou proveditelnost shromáždit, vytřídit a zpracovat alespoň 45 % každé strategické suroviny obsažené v odpadech Unie ;

b)

diverzifikovat dovoz strategických surovin do Unie s cílem zajistit, aby se do roku 2030 roční spotřeba každé strategické suroviny v Unii v kterémkoliv příslušném stupni zpracování mohla spoléhat na dovoz z více třetích zemí, z nichž žádná nezajišťuje více než 65 % roční spotřeby Unie , přičemž by se mělo upřednostnit snížení závislosti na nespolehlivých partnerech, kteří nesdílí hodnoty Unie, nedodržují lidská práva a nerespektují demokracii a právní stát ;

c)

zlepšit schopnost Unie monitorovat a zmírňovat riziko narušení dodávek kritických surovin , a to z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska a při plném zohlednění mezinárodní konkurenceschopnosti ;

d)

zajistit volný pohyb kritických surovin a výrobků obsahujících kritické suroviny uváděných na trh Unie a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a  udržitelnosti zlepšením jejich oběhovosti, trvanlivosti, opravitelnosti a nákladově efektivní dostupnosti na vnitřním trhu ;

da)

podporovat vývoj a zavádění náhradních surovin podporou výrobních metod nahrazování surovin a výzkumem a vývojem alternativních inovativních materiálů s cílem snížit environmentální stopu Unie;

db)

zmírnit nárůst poptávky Unie po kritických surovinách, a to i zvýšením účinnosti a využíváním náhrad materiálů v hodnotových řetězcích s cílem spotřebovat méně kritických surovin než podle předpokládaného referenčního scénáře v důsledku odstavce 4b;

dc)

zvýšit podíl druhotných surovin v rámci spotřeby strategických surovin v Unii.

3.   Pokud Komise na základě zprávy podle článku 42 dospěje k závěru, že Unie pravděpodobně nedosáhne cílů stanovených v odstavci 2, posoudí, zda je proveditelné a přiměřené, aby navrhla opatření nebo uplatnila své pravomoci na úrovni Unie, aby dosažení těchto cílů zajistila.

4.   Komise zohlední cíle a referenční hodnoty stanovené v odst. 2 písm. a) bodě iii) jako související priority Unie ve všech příslušných právních předpisech Unie, a to i ve smyslu čl. 5 odst. 4 písm. a) bodu i) nařízení XX/XXXX [Úřad pro publikace – vložte odkaz na: nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] při přípravě požadavků na ekodesign s cílem zlepšit následující aspekty výrobku: trvanlivost, opětovná použitelnost, opravitelnost, využití zdrojů nebo účinné využívání zdrojů, možnost repasování a recyklace, recyklovaný obsah a možnost opětovného využití materiálů.

4a.     Hodnotové řetězce vytvořené a posílené v důsledku tohoto nařízení v Unii i ve třetích zemích budou po roce 2030 dále posilovány. Komise toto zohlední při o provádění hodnocení podle článku 46.

4b.     Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého do … [3 měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost] v souladu s článkem 36 poskytne prognózy roční spotřeby kritických surovin do roku 2050 s průběžnými milníky a aktualizuje je nejméně každé 4 roky. Tyto prognózy vycházejí z technologicky bohatého modelování nákladů na optimalizaci vstupů a výstupů zdola nahoru, které rozšiřuje stávající údaje a zprávy vypracované Společným výzkumným střediskem Komise (JRC) a zohledňuje různé scénáře, včetně scénářů nízké a vysoké poptávky a referenčního scénáře. Tyto prognózy jsou rozčleněny na úrovni každého členského státu nebo úrovni nižší a zahrnují všechna hospodářská odvětví. Scénář bude zahrnovat kritické suroviny obsažené v meziproduktech nebo konečných výrobcích uváděných na trh Unie a bude v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu a s ambicemi zakotvenými v [akt o průmyslu pro nulové čisté emise].

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„surovinou“ látka ve zpracovaném nebo nezpracovaném stavu, která se používá jako vstup pro výrobu meziproduktů nebo konečných výrobků, s výjimkou látek používaných převážně jako potraviny, krmiva nebo paliva pro spalování;

2)

„kritickými surovinami“ suroviny definované v článku 4;

3)

„strategickými surovinami“ suroviny definované v článku 3;

4)

„hodnotovým řetězcem surovin“ všechny činnosti a postupy spojené s průzkumem, těžbou, zpracováním a recyklací surovin;

5)

„průzkumem“ veškeré činnosti zaměřené na určení a zjištění vlastností výskytů nerostných surovin;

6)

„těžbou“ primární nebo sekundární těžba rud, nerostů a rostlinných produktů z jejich původního zdroje jako hlavního či vedlejšího produktu , včetně těžby z místa výskytu nerostných surovin v podzemí, z místa výskytu nerostných surovin pod vodou a z vody , z mořské solanky a stromů;

7)

„těžební kapacitou Unie“ souhrn maximálních ročních objemů produkce těžebních operací v případě rud, nerostů, rostlinných produktů a koncentrátů obsahujících strategické suroviny, včetně zpracovatelských operací prováděných obvykle v místě těžby nebo v jeho blízkosti, ke kterým dochází v Unii;

8)

„zásobami“ všechny výskyty nerostných surovin, jejichž vytěžení je ekonomicky rentabilní v daném tržním kontextu ;

9)

„zpracováním“ všechny fyzikální, chemické a biologické procesy, které se podílejí na přeměně surovin z rud, nerostů, rostlinných produktů nebo odpadů na čisté kovy, slitiny nebo jiné hospodářsky využitelné formy;

10)

„zpracovatelskou kapacitou Unie“ souhrn maximálních ročních objemů produkce zpracovatelských operací v případě strategických surovin, s výjimkou činností prováděných obvykle v místě těžby nebo v jeho blízkosti, ke kterým dochází v Unii;

11)

„recyklací“ jakýkoli způsob využití odpadu před spotřebou a po spotřebě , jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní, nebo pro jiné účely;

12)

„recyklační kapacitou Unie“ souhrn maximálního ročního objemu produkce recyklačních operací v případě strategických surovin, včetně třídění a předúpravy odpadu , včetně černé hmoty, a jeho zpracování na druhotné suroviny, ke kterým dochází v Unii;

13)

„roční spotřebou strategických surovin“ souhrnné množství strategických surovin spotřebovaných podniky usazenými v Unii ve zpracované podobě, s výjimkou strategických surovin obsažených v meziproduktech nebo konečných výrobcích uváděných na trh Unie;

14)

„rizikem narušení dodávek“ riziko narušení dodávek vypočtené v souladu s přílohou II;

15)

„projektem v oblasti surovin“ jakékoli plánované zařízení nebo plánované významné rozšíření či změna využití stávajícího zařízení, které se zabývá těžbou, zpracováním nebo recyklací surovin;

16)

„odběratelem“ podnik, který uzavřel dohodu o odběru s předkladatelem projektu;

17)

„dohodou o odběru“ jakákoli smluvní dohoda mezi podnikem a předkladatelem projektu, která obsahuje buď závazek podniku odebírat po určitou dobu jistý podíl surovin vyprodukovaných v rámci určitého projektu v oblasti surovin, nebo závazek předkladatele projektu poskytnout podniku možnost tak učinit;

18)

„předkladatelem projektu“ podnik nebo konsorcium podniků, které vyvíjejí projekt v oblasti surovin;

19)

„povolovacím postupem“ postup zahrnující všechna příslušná správní povolení k plánování, výstavbě a provozování strategických projektů podle článku 5, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro připojení k síti a posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, a obsahující všechny správní žádosti a postupy od uznání platnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení odpovědným příslušným vnitrostátním orgánem podle čl. 8 odst. 1;

20)

„komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých orgány členského státu, s výjimkou soudů nebo tribunálů, která určují, zda je předkladatel projektu oprávněn provést projekt v oblasti surovin, aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v rámci správního odvolacího řízení;

21)

„obecným průzkumem“ průzkum na celostátní nebo regionální úrovni, který nezahrnuje cílený průzkum;

22)

„cíleným průzkumem“ podrobné zkoumání jednotlivého výskytu nerostné suroviny;

23)

„hlubinnými ložisky rud“ výskyty nerostných surovin, které se nacházejí hlouběji v zemské kůře než běžně využívané výskyty rud;

24)

„prognózní mapou“ mapa označující oblasti, kde jsou pravděpodobné výskyty nerostných surovin;

25)

„narušením dodávek“ neočekávané významné snížení dostupnosti suroviny nebo významné zvýšení ceny suroviny nad běžnou volatilitu tržních cen ;

26)

„dodavatelským řetězcem surovin“ všechny činnosti a postupy hodnotového řetězce surovin až do okamžiku, kdy je surovina použita jako vstup pro výrobu meziproduktů nebo konečných výrobků;

27)

„strategiemi zmírnění dopadů“ politiky vypracované hospodářským subjektem s cílem omezit pravděpodobnost narušení dodávek v jeho dodavatelském řetězci nebo zmírnit škody způsobené tímto narušením jeho hospodářské činnosti;

28)

„klíčovými účastníky trhu“ výrobci, kteří se podílejí na těžbě, zpracování nebo recyklaci kritických surovin, obchodníci a distributoři kritických surovin a společnosti v povýrobní části dodavatelského řetězce, které spotřebovávají významné množství kritických surovin;

29)

„strategickou zásobou“ množství určité suroviny v jakékoli podobě, které je skladováno veřejným nebo soukromým subjektem za účelem uvolnění této suroviny v případě narušení dodávek;

30)

„velkou společností“ každá společnost, která měla v posledním účetním období, za něž byla sestavena roční účetní závěrka, v průměru více než 500 zaměstnanců a  která měla čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR;

31)

„strategickými technologiemi“ technologie potřebné pro ekologickou a digitální transformaci, jakož i pro obranné , letecké a kosmické aplikace;

32)

„správní radou“ správní nebo dozorčí orgán odpovědný za dohled nad výkonným vedením společnosti, nebo pokud takový orgán neexistuje, osoba nebo osoby vykonávající rovnocenné funkce;

33)

„sběrem“ shromažďování odpadu, včetně předběžného třídění a předběžného skladování odpadu pro účely přepravy do zařízení na zpracování odpadu;

34)

„zpracováním odpadu“ využití nebo odstranění odpadu, zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním;

35)

„využitím“ jakákoli činnost, jejímž hlavním výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí jiné materiály, které by jinak byly použity ke konkrétnímu účelu, nebo jejímž výsledkem je, že je odpad upraven k tomuto konkrétnímu účelu, a to v daném zařízení nebo v širším hospodářství;

36)

„těžebním odpadem“ těžební odpad ve smyslu směrnice 2006/21/ES;

37)

„zařízením pro nakládání s těžebními odpady“ zařízení pro nakládání s odpady ve smyslu směrnice 2006/21/ES;

38)

„předběžným ekonomickým posouzením“ koncepční posouzení v rané fázi týkající se potenciální ekonomické životaschopnosti projektu v oblasti surovin zaměřeného na využití kritických surovin z těžebního odpadu;

39)

„zařízením pro zobrazování magnetickou rezonancí“ neinvazivní lékařský přístroj, který využívá magnetické pole k vytváření anatomických snímků, nebo jakýkoli jiný přístroj, který využívá magnetické pole k vytváření snímků vnitřku objektu;

40)

„generátorem větrné energie“ část větrné turbíny na pevnině nebo na moři, která přeměňuje mechanickou energii rotoru na energii elektrickou;

41)

„průmyslovým robotem“ automaticky řízený, přeprogramovatelný, víceúčelový manipulátor, programovatelný ve třech nebo více osách, který může být buď pevný, nebo mobilní a používá se v průmyslové automatizaci;

42)

„motorovým vozidlem“ jakékoli typově schválené vozidlo kategorie M nebo N ve smyslu nařízení (EU) 2018/858;

43)

„lehkým dopravním prostředkem“ jakékoli kolové vozidlo, které může být poháněno pouze elektromotorem nebo kombinací motoru a lidské síly, včetně elektrických skútrů, elektrických jízdních kol a typově schválených vozidel kategorie L ve smyslu nařízení (EU) č. 168/2013;

44)

„zdrojem chlazení“ část chladicího systému, která vytváří teplotní rozdíl umožňující odvod tepla z chlazeného prostoru nebo procesu, používá cyklus komprese páry a je poháněna elektromotorem;

45)

„tepelným čerpadlem“ část topného systému, která vytváří teplotní rozdíl umožňující dodávku tepla do vytápěného prostoru nebo procesu, používá cyklus komprese páry a je poháněna elektromotorem;

46)

„elektromotorem“ zařízení, které přeměňuje elektrický příkon na mechanický výstupní výkon a jehož jmenovitý výkon se rovná nebo je vyšší než 0,12 kW;

47)

„automatickou pračkou“ pračka, ve které je náplň prádla úplně zpracována pračkou bez nutnosti zásahu uživatele v kterékoli části programu;

48)

„bubnovou sušičkou“ zařízení, ve kterém se textilie suší převalováním v rotujícím bubnu, kterým prochází ohřátý vzduch;

49)

„mikrovlnnou troubou“ jakýkoli přístroj určený k ohřevu potravin pomocí elektromagnetické energie;

50)

„vysavačem“ přístroj, který odstraňuje nečistoty z čištěného povrchu pomocí proudu vzduchu, který vzniká podtlakem vyvíjeným uvnitř přístroje;

51)

„myčkou nádobí“ stroj na mytí a oplachování nádobí;

52)

„permanentním magnetem“ magnet, který si zachovává svůj magnetismus i po vyjmutí z vnějšího magnetického pole;

53)

„nosičem údajů“ symbol lineárního čárového kódu, dvourozměrný symbol nebo jiné médium pro automatický sběr identifikačních údajů, které lze číst příslušným zařízením;

54)

„jedinečným identifikátorem výrobku“ jedinečný řetězec znaků pro identifikaci výrobků;

55)

„povlakem magnetu“ vrstva materiálu, která se obvykle používá k ochraně magnetů před korozí;

56)

„vyjmutím“ ruční, mechanický, chemický, tepelný nebo metalurgický způsob manipulace, díky němuž lze cílové součásti nebo materiály identifikovat jako samostatný výstupní tok nebo součást výstupního toku;

57)

„subjektem provádějícím recyklaci“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která provádí recyklaci v povoleném zařízení;

58)

„dodáním na trh“ každé dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

59)

„druhem kritické suroviny“ kritická surovina uvedená na trh, která se liší stupněm zpracování, chemickým složením, zeměpisným původem nebo použitými výrobními metodami;

60)

„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

61)

„posouzením shody“ postup za účelem prokázání, zda byly splněny požadavky stanovené v článcích 27, 28 nebo 34;

62)

„strategickým partnerstvím“ závazek mezi Unií a třetí zemí posílit spolupráci v oblasti hodnotového řetězce surovin, který je zřízen nezávazným nástrojem, jenž stanoví konkrétní opatření společného zájmu. Strategická partnerství napomáhají výhodným výsledkům obou partnerů, včetně sdílení poznatků.

Kapitola 2

Kritické a strategické suroviny

Článek 3

Seznam strategických surovin

1.   Suroviny uvedené v oddíle 1 přílohy I,  včetně surovin, které jsou vedlejším produktem jiných těžebních nebo recyklačních procesů, se považují za strategické suroviny.

2.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny oddílu 1 přílohy I s cílem aktualizovat seznam strategických surovin , včetně doplnění surovin na tento seznam, pokud jsou na základě monitorování a zátěžových testů prováděných podle tohoto nařízení zjištěna rizika pro dodávky . Žádná taková ad hoc aktualizace seznamu strategických surovin nemá vliv na aktualizace uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Aktualizovaný seznam strategických surovin zahrnuje z posuzovaných surovin ty suroviny, které mají nejvyšší ohodnocení z hlediska strategického významu, předpokládaného růstu poptávky a dostupnosti , jakož i obtížnosti zvýšení produkce , a především podporuje obecný cíl tohoto nařízení stanovený v čl. 1 odst. 1 a 2 . Strategický význam, předpokládaný růst poptávky a dostupnost , jakož i obtížnost zvýšení produkce se stanoví v souladu s oddílem 2 přílohy I.

3.   Komise přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje seznam strategických surovin do [Úřad pro publikace – vložte prosím: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky. Komise jakoukoliv takovou aktualizaci jasně odůvodní. Na žádost rady a na základě monitorování a zátěžového testování v souladu s tímto nařízením Komise kdykoliv přezkoumá a případně aktualizuje seznam a tyto plánované přezkumy.

3a.     Komise použije transparentní a jasně vymezenou metodiku uvedenou v příloze I oddíle 2 pro posuzování strategických surovin, které mají být zařazeny na seznam, a to i pomocí technických informativních přehledů, podobně jako u metodiky použité pro seznam kritických surovin podle článku 4.

Článek 3a

Druhotné strategické suroviny

1.     Do… [šest měsíců od přijetí tohoto nařízení] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě seznam strategických druhotných surovin, včetně železného šrotu.

2.     Při vymezování seznamu uvedeného v prvním odstavci Komise zváží význam druhotné suroviny pro ekologickou a digitální transformaci a pro obranné a kosmické aplikace a zohlední:

a)

přispění k zachování dodatečné spotřeby surovin jinak potřebné pro strategické technologie;

b)

množství emisí skleníkových plynů, kterým bylo zabráněno využitím druhotných surovin používaných k výrobě příslušných strategických technologií ve srovnání s jinými materiály; a dále

c)

předpokládaný růst celosvětové poptávky po druhotných surovinách.

3.     Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny tohoto nařízení s cílem aktualizovat seznam druhotných strategických surovin. Aktualizovaný seznam strategických druhotných surovin zahrnuje vysokou strategickou úlohu při dekarbonizaci a ekologické transformaci, vysoký předpokládaný růst poptávky na celosvětové úrovni, obtížnost zvyšování sběru/využití v Unii a vysoký potenciál pro obnovu kritických surovin v Unii.

4.     Komise přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje seznam strategických druhotných surovin do [Úřad pro publikace – vložte prosím: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky. [pozm. návrh 3]

Článek 4

Seznam kritických surovin

1.   Suroviny uvedené v oddíle 1 přílohy II se považují za kritické suroviny.

2.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny oddílu 1 přílohy II s cílem aktualizovat seznam kritických surovin.

Aktualizovaný seznam kritických surovin obsahuje strategické suroviny uvedené v oddíle 1 přílohy I a všechny ostatní suroviny, které dosahují nebo překračují prahové hodnoty hospodářského významu a rizika narušení dodávek podle odstavce 3. Hospodářský význam a riziko narušení dodávek se vypočítají v souladu s oddílem 2 přílohy II.  Komise zváží doplnění posouzení kritičnosti o další ukazatel, který by odrážel nedostatek surovin i jejich energetickou náročnost při výrobě.

3.   Prahovými hodnotami jsou 1 pro riziko narušení dodávek a 2,8 pro hospodářský význam.

4.   Komise přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje seznam strategických surovin do [Úřad pro publikace – vložte prosím: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky. Komise jakoukoliv takovou aktualizaci jasně odůvodní.

Kapitola 3

Posílení hodnotového řetězce surovin v Unii

ODDÍL 1

STRATEGICKÉ PROJEKTY

Článek 5

Kritéria pro uznání strategických projektů

1.   Na základě žádosti předkladatele projektu a v souladu s postupem stanoveným v článku 6 uzná Komise za strategické projekty ty projekty v oblasti surovin, které splňují tato kritéria:

a)

projekt by významně přispěl k bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii tím, že splní jedno z následujících dvou kritérií :

i)

v kterékoli fázi hodnotového řetězce významně přispívá k dodávkám některé ze strategických surovin uvedených v příloze I oddílu I ,

ii)

přispívá k dodávkám strategických technologií nahrazením některé ze strategických surovin uvedených v příloze I oddíle I v rámci hodnotových řetězců těchto strategických technologií, přičemž přijímá opatření k dosažení stejné nebo nižší environmentální a materiálové stopy ve srovnání s nahrazovanými surovinami;

b)

projekt je nebo bude technicky proveditelný v přiměřeném časovém horizontu, přičemž očekávaný objem produkce projektu lze odhadnout s dostatečnou mírou spolehlivosti;

c)

projekt by byl realizován udržitelným způsobem, zejména pokud jde o monitorování, prevenci a minimalizaci dopadů na životní prostředí , společnost a klima , mimo jiné na vodu, ovzduší a půdu , používání sociálně odpovědných postupů včetně dodržování lidských , práv původních obyvatel a pracovních práv, potenciálu ohledně kvalitních pracovních míst a smysluplného zapojení místních komunit a příslušných sociálních partnerů a používání transparentních obchodních postupů s odpovídajícími zásadami dodržování předpisů s cílem předejít rizikům nepříznivých dopadů na řádné fungování veřejné správy, včetně korupce a úplatkářství, a tato rizika minimalizovat, jak je stanoveno v příloze III; [pozm. návrh 18]

d)

v případě projektů v Unii by zřízení, provoz nebo výroba v rámci projektu měly přeshraniční přínosy mimo dotčený členský stát, a to i pro navazující odvětví;

e)

v případě projektů ve třetích zemích , které jsou rozvíjejícími se trhy nebo rozvojovými ekonomikami, by projekt zahrnoval pouze stejně smýšlející partnery, byl by provozován v rámci systému certifikace udržitelnosti surovin uznaného Komisí a byl by vzájemně prospěšný pro Unii a dotčenou třetí zemi, neboť by v této zemi vytvářel přidanou hodnotu a  přispíval by k rozvoji jejího hospodářství a zakládání příslušných navazujících odvětví včetně místních zpracovatelských odvětví .

ea)

žádosti o status strategického projektu týkající se výhradně zpracování nebo recyklace v oblastech chráněných podle směrnice Rady 92/43/EHS  (25) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES  (26) Komise pro status strategického projektu nezohledňuje, pokud nejsou řádně odůvodněny.

2.   Splnění kritérií pro uznání stanovených v odstavci 1 posuzuje Komise v souladu s prvky a důkazy uvedenými v příloze III.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy III s cílem přizpůsobit skutečnosti a důkazy, které mají být zohledněny při posuzování splnění kritérií pro uznání stanovených v odstavci 1, technickému a vědeckému pokroku nebo zohlednit změny právních předpisů Unie nebo mezinárodních nástrojů uvedených v příloze III bodě 4 nebo přijetí dalších právních předpisů Unie nebo mezinárodních nástrojů důležitých pro splnění kritéria podle odst. 1 písm. c). Předkladatel projektu může osvědčit splnění kritéria uvedeného v odst. 1 písm. c) prostřednictvím certifikace v systému nebo závazku splnit tyto systémy v době realizace projektu v souladu s pátým odstavcem přílohy III je zachována. Komise informuje předkladatele projektů v procesu získávání povolení pro strategický projekt i vlastníky systému o každém aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s článkem 36 na začátku lhůty pro podání námitek stanovené v čl. 36 odst. 4. Jakmile akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, Komise o tom informuje předkladatele projektů, jakož i vlastníky systémů.

3.   Uznáním projektu za strategický projekt nejsou dotčeny požadavky, které se na příslušný projekt nebo předkladatele projektu vztahují podle mezinárodního práva, práva Unie nebo vnitrostátního práva, včetně vnitrostátních právních předpisů ve třetích zemích .

3a.     Komise případně zváží proveditelnost doplňkových strategických projektů v oblasti infrastruktury, které mají potenciál usnadnit a zlepšit dopravu a komunikaci související se strategickými projekty a obecně přispět k lepšímu regionálnímu a místnímu rozvoji a větší společenské přijatelnosti strategického projektu a sociálnímu začlenění, přičemž zohlední rovněž otázky životního prostředí.

Článek 6

Žádost a uznání

1.   Žádosti o uznání projektu v oblasti surovin za strategický projekt může předkladatel projektu předložit Komisi kdykoli . Žádost obsahuje:

a)

příslušné a  věcné důkazy týkající se splnění kritérií stanovených v čl. 5 odst. 1;

b)

klasifikaci projektu podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje, podloženou příslušnými důkazy;

c)

harmonogram realizace projektu, včetně přehledu povolení potřebných pro projekt a statusu příslušného povolovacího postupu;

d)

plán obsahující opatření k  zajištění smysluplného zapojení a aktivní účasti dotčených komunit , včetně případného zřízení opakovaně využívaných komunikačních kanálů s místními a  regionálními orgány , včetně sociálních partnerů a místních komunit, provádění osvětových a informačních kampaní a zřízení mechanismů pro zmírnění a kompenzaci a  zajištění toho, aby nedobrovolné přesídlení bylo využíváno výhradně jako krajní možnost ;

e)

informace o kontrole podniků zapojených do projektu podle čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004;

f)

podnikatelský plán hodnotící finanční životaschopnost projektu;

g)

odhad potenciálu projektu pro vytvoření kvalitních pracovních míst a potřeb projektu, pokud jde o kvalifikovanou pracovní sílu a  analýzu nedostatků v kvalifikaci , a  víceletý pracovní plán pro nasazení úsilí o  prohlubování dovedností a změny kvalifikace s  cílem odstranit tyto případné nedostatky a podpořit rovnost žen a mužů;

ga)

u projektů zahrnujících těžbu plán na zlepšení stavu životního prostředí v lokalitě po ukončení těžby s cílem obnovit předchozí stav životního prostředí při zohlednění technické a ekonomické proveditelnosti, jakož i opatření na podporu vzdělávání a nového zaměstnávání pracovníků;

gb)

pokud projekt zahrnuje přesídlení, plán s podrobným popisem toho, jak budou určeni a zohledňováni zákonní držitelé vlastnických práv a jak budou zapojeni do procesu oceňování a jak jsou procesy odškodnění za ztrátu aktiv spravedlivé a včasné.

gc)

u projektů zahrnujících těžbu v oblastech chráněných podle směrnice 92/43/EHS nebo 2000/60/ES popis prokazující hmatatelnou souvislost mezi projektem a veřejným zájmem;

gd)

u projektů zahrnujících těžbu plán obsahující opatření, která zajistí, že část přidané hodnoty bude vytvořena v širším regionu těžebního projektu;

ge)

u projektů ve třetích zemích důkazy poskytnuté předkladatelem projektu o tom, že nejméně 40 % jeho vlastnictví je v Unii nebo v dotčené třetí zemi;

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotnou šablonu, kterou budou předkladatelé projektů používat pro žádosti podle odstavce 1, a  to do … [Úřad pro publikace – vložte: šest měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. V šabloně může být uvedeno, jak mají být informace podle odstavce 1 vyjádřeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37 odst. 2. Jednotná šablona obsahuje pouze informace potřebné pro posouzení žádosti. Rozsah informací potřebných k vyplnění jednotné šablony musí být přiměřený.

3.    Komise posoudí úplnost žádosti do 14 dnů od jejího obdržení a informuje předkladatele projektu o tom, zda je žádost úplná, a o harmonogramu jejího posouzení. Pokud se Komise domnívá, že informace uvedené v žádosti jsou neúplné, poskytne žadateli možnost, aby včas předložil dodatečné informace nutné k doplnění žádosti.

4.    Pokud Komise informovala předkladatele projektu, že informace uvedené v žádosti jsou úplné v souladu s odstavcem 3, předá všechny dokumenty žádosti Evropské radě pro kritické suroviny uvedené v článku 34 (dále jen „rada“). Do 30 dnů od obdržení dokumentů žádosti rada na základě spravedlivého a transparentního postupu projedná otázku úplnosti žádosti a toho, zda navrhovaný projekt splňuje kritéria stanovená v čl. 5 odst. 1, a vydá k tomu stanovisko.

4a.     Komise předá žádost členskému státu, jehož území je navrhovaným projektem dotčeno.

4b.     Komise při posuzování žádosti přihlédne k prokázanému porušování lidských práv nebo životního prostředí, k němuž došlo během pěti let před podáním žádosti, a k přijatým opatřením ke zmírnění dopadů.

5.    Každý členský stát, jehož území se navrhovaný projekt týká, může vznést námitky proti udělení strategického statusu navrhovanému projektu. Sbor může vyzvat dotčený členský stát, aby předložil podložené důvody své námitky, aby je rada projednala.

V případě strategických projektů ve třetích zemích informuje Komise o obdržené žádosti třetí zemi, jejíhož území se navrhovaný projekt týká. Komise žádost neschválí dříve, než obdrží výslovný souhlas příslušné třetí země v souladu s platným mezinárodním právem a vnitrostátním právem této třetí země .

5a.     U strategických projektů ve třetích zemích, s nimiž Unie sjednala dohodu o strategickém partnerství, vede Komise konzultace s orgány této země, aby bylo zaručeno rychlé provedení projektu.

6.   Komise s přihlédnutím ke stanovisku rady uvedenému v odstavci 4 přijme do 60 dnů od uznání úplnosti žádosti v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí o uznání projektu za strategický projekt a oznámí je žadateli.

Rozhodnutí Komise musí být odůvodněno, včetně případných odlišností od stanoviska rady. Komise sdělí své důvody příslušným orgánům dotčeného členského státu , radě a  Evropskému parlamentu i předkladateli projektu.

7.   Komise může upřednostnit vyřizování žádostí o projekty působící v určitých fázích hodnotového řetězce, aby:

a)

zajistila vyvážené zastoupení strategických projektů pro všechny strategické suroviny a ve všech fázích hodnotového řetězce;

b)

zajistila pokrok při dosahování všech referenčních hodnot stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b);

ba)

zajistila, aby v souladu s referenčními hodnotami a vyváženým zastoupením podle písmene a) byly upřednostňovány projekty v oblasti materiálového využití, těžebního odpadu a integrované recyklace a žádosti podané malými a středními podniky.

Komise upřednostní vyřizování žádostí podle prvního pododstavce tohoto odstavce za předpokladu, že Komise dodrží lhůty stanovené v odstavci 6 pro všechny žádosti.

8.   Pokud Komise zjistí, že strategický projekt již nesplňuje kritéria stanovená v čl. 5 odst. 1, nebo pokud bylo jeho uznání založeno na žádosti obsahující podvodné informace, může s přihlédnutím ke stanovisku rady a odpovědného předkladatele projektu zrušit rozhodnutí o udělení statusu strategického projektu. Před přijetím rozhodnutí o zrušení tohoto statusu Komise sdělí předkladateli projektu důvody pro rozhodnutí o zrušení, předkladatel projektu dostane příležitost odpovědět na stanovisko Komise a Komise jeho odpověď zohlední.

Každý strategický projekt, který již není považován za strategický projekt pouze v důsledku aktualizace seznamu strategických surovin uvedeného v článku 3, se po dobu dvou let od rozhodnutí o zrušení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce stále považuje za strategický projekt.

9.   Projekty, které již nejsou uznány za strategické projekty, ztrácejí veškerá práva spojená s tímto statusem podle tohoto nařízení.

Článek 7

Realizace strategických projektů

1.   Strategické projekty se považují za projekty, které přispívají k bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii v  souladu s cíli stanovenými v článku 1 tohoto nařízení .

2.   S ohledem na dopady na životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, se strategické projekty v Unii považují za projekty ve veřejném zájmu nebo sloužící veřejnému zdraví a bezpečnosti, přičemž mohou být považovány za projekty v převažujícím veřejném zájmu, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených směrnicích.

3.   Členský stát, jehož území se strategický projekt týká, spolu s regionálními a místními orgány přijme opatření, která přispějí k jeho včasné a účinné realizaci.

4.   Rada pravidelně projednává realizaci strategických projektů a v případě potřeby opatření, která by mohl přijmout předkladatel projektu nebo členský stát, jehož území se strategický projekt týká, s cílem dále usnadnit realizaci a úspěšné provedení těchto strategických projektů.

5.   Předkladatel projektu předloží Komisi každé dva roky po datu uznání strategického projektu zprávu obsahující informace alespoň o:

a)

pokroku v realizaci projektu, zejména pokud jde o povolovací postup;

b)

případných důvodech zpoždění oproti harmonogramu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a o plánu, jak tato zpoždění dohnat;

c)

pokroku ve financování projektu, včetně informací o veřejné finanční podpoře.

Komise předloží kopii zprávy radě, aby podpořila diskuzi uvedenou v odstavci 4.

6.   Rada si může od předkladatelů projektů kdykoli vyžádat doplňující informace týkající se realizace strategického projektu.

7.   Předkladatel projektu oznámí Komisi:

a)

změny, které představují překážku pro splnění kritérií stanovených v čl. 5 odst. 1 ze strany projektu ;

b)

změny v kontrole podniků trvale zapojených do projektu ve srovnání s informacemi uvedenými v čl. 6 odst. 1 písm. e).

8.   Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví šablonu, kterou budou předkladatelé projektů používat pro zprávy uvedené v odstavci 5. V šabloně může být uvedeno, jak mají být informace podle odstavce 5 vyjádřeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37 odst. 2.

Tyto prováděcí akty stanoví jednotnou šablonu, která zahrnuje všechny informace požadované pro zprávu. Rozsah informací potřebných k vyplnění jednotné šablony musí být přiměřený.

9.   Předkladatel projektu zřídí a pravidelně aktualizuje internetové stránky společnosti nebo specializované internetové stránky projektu s informacemi o strategickém projektu relevantními pro místní obyvatele a podporující přijetí ze strany veřejnosti , včetně informací o environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech a přínosech spojených se strategickým projektem. Tyto internetové stránky musí být volně přístupné veřejnosti a musí být k dispozici v jazyce nebo jazycích, kterým místní obyvatelstvo bez problémů rozumí.

ODDÍL 2

POVOLOVACÍ POSTUP

Článek 8

Jediné kontaktní místo

1.   Do … [Úřad pro publikace – vložte: tři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] určí členské státy jediný příslušný vnitrostátní orgán, který bude odpovědný za usnadnění, koordinaci a  zefektivnění povolovacího postupu pro projekty v oblasti kritických surovin a bude poskytovat informace o skutečnostech uvedených v článku 17. Aniž by byla dotčena rychlost řízení, určený příslušný orgán si může vyžádat stanovisko a zapojení dalších příslušných orgánů.

2.   Příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v povolovacím postupu, který vede k vydání komplexního rozhodnutí pro daný projekt v oblasti kritických surovin, a koordinuje předkládání všech příslušných dokumentů a informací. Zajišťuje, že všechny záležitosti týkající se povolovacích postupů pro projekty týkající se kritických surovin budou vyřízeny včas.

Jediné kontaktní místo přidělí vyšetřujícímu úředníkovi projekty v oblasti kritických surovin, kterým byl udělen status strategického projektu. Vyšetřující úředník zřídí snadno dostupné kontaktní místo a pomůže předkladateli projektu pochopit jakoukoliv administrativní záležitost. Tento vyšetřující úředník rovněž může být součástí jiného orgánu s ohledem na různé vnitrostátní struktury jednotného kontaktního místa.

3.   Povinnosti příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo úkoly s nimi spojené mohou být pro každý projekt v oblasti kritických surovin přeneseny na jiný orgán nebo jím mohou být vykonávány za předpokladu, že:

a)

příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 toto pověření předkladateli projektu oznámí;

b)

za jednotlivé projekty týkající se kritických surovin odpovídá jediný orgán;

c)

jediný orgán koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.

ca)

příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 zajistí, aby v důsledku přenesení úkolů nedošlo ke zpoždění.

4.   Předkladatelé projektů mohou předkládat veškeré dokumenty související s povolovacím postupem v elektronické podobě.

5.   Příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 zohlední veškeré platné provedené studie a povolení nebo oprávnění vydaná pro daný projekt v oblasti kritických surovin předtím, než projekt vstoupil do povolovacího postupu podle tohoto článku, a nevyžaduje duplicitní studie a povolení nebo oprávnění, pokud právo Unie neurčuje jinak.

6.   Příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 zajistí, aby žadatelé měli snadný přístup k informacím a jednoduchým postupům pro řešení sporů týkajících se povolovacího postupu a vydávání povolení pro projekty v oblasti kritických surovin, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.

7.   Členské státy zajistí, aby měl příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 nebo jakýkoli orgán, na nějž jsou úkoly přeneseny v souladu s odstavcem 3 k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje nezbytné pro účinné plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, včetně zdrojů pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace.

Pokud členské státy zpočátku nemají zdroje na splnění požadavků stanovených v tomto odstavci, pokud jde o technické zdroje, Komise jim pomůže zdroji, které členskému státu pomohou tyto požadavky splnit.

8.   Rada:

a)

pravidelně projednává provádění tohoto oddílu a sdílí osvědčené postupy pro urychlení povolovacích řízení pro projekty v oblasti kritických surovin, jakož i pro zlepšení zapojení a konzultace veřejnosti;

b)

v případě potřeby navrhne Komisi pokyny pro provádění tohoto oddílu, které budou zohledněny příslušnými vnitrostátními orgány uvedenými v odstavci 1.

Článek 9

Prioritní status strategických projektů

1.   Za účelem zajištění účinného administrativního zpracování povolovacích postupů souvisejících se strategickými projekty v Unii zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány, včetně vnitrostátních orgánů uvedených v čl. 8 odst. 3 a 1, aby byly tyto postupy , včetně kontaktu mezi předkladatelem projektu a jakýmkoliv orgánem před oficiálním podáním a zkompletováním žádosti, vyřízeny nejrychlejším možným způsobem v souladu s unijním a vnitrostátním právem.

2.   Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v právu Unie, přiznává se strategickým projektům v Unii status nejvyššího možného vnitrostátního významu, pokud takový status ve vnitrostátním právu existuje, a podle toho se s nimi při povolovacích postupech zachází, včetně stavebních, chemických a síťových povolení a posouzení vlivů na životní prostředí a povolení, jsou-li vyžadovány, a zahrnuje všechny správní žádosti a postupy .

3.   Veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky související s povolovacím postupem a vydáváním povolení pro strategické projekty v Unii přede všemi vnitrostátními soudy, tribunály, panely, včetně mediace nebo rozhodčího řízení, pokud existují ve vnitrostátním právu, se považují za naléhavé, jestliže a pokud vnitrostátní právo tyto naléhavé postupy upravuje, a za předpokladu, že budou přísně dodržována běžně platná práva na obhajobu osob a místních společenství. Předkladatelé strategických projektů se případně tohoto postupu pro naléhavé případy účastní.

Článek 10

Délka postupu udělování povolení

1.   U strategických projektů v Unii nesmí povolovací postup překročit:

a)

24 měsíců u strategických projektů zahrnujících těžbu, s  výjimkou strategických projektů týkajících se výhradně těžebních odpadů, u nichž proces udělování povolení nepřesáhne 18 měsíců ;

b)

12 měsíců u strategických projektů zahrnujících pouze zpracování nebo recyklaci.

2.   U strategických projektů v Unii, u nichž byl povolovací postup zahájen před udělením statusu strategického projektu, a u  projektů rozšíření operací, kterým již bylo uděleno povolení , nesmí doba trvání zbývajících kroků povolovacího postupu po udělení statusu strategického projektu odchylně od odstavce 1 překročit:

a)

21 měsíců u strategických projektů zahrnujících těžbu, s výjimkou strategických projektů týkajících se výhradně těžebních odpadů, u nichž proces udělování povolení nepřesáhne 15 měsíců;

b)

9 měsíců u strategických projektů zahrnujících pouze zpracování nebo recyklaci.

3.   Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu, může příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 prodloužit lhůty uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) maximálně o tři měsíce a lhůty uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) maximálně o jeden měsíc před jejich uplynutím, a to případ od případu. V tomto případě příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, kdy se očekává komplexní rozhodnutí.

4.   V případě strategických projektů, které nezahrnují těžbu, platí, že pokud příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení nevydá komplexní rozhodnutí v příslušných lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku , považuje se příslušná žádost o udělení povolení za schválenou, s výjimkou případů, kdy konkrétní projekt vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Rady 92/43/EHS nebo směrnic 2000/60/ES, 2008/98/ES, 2009/147/ES, 2010/75/EU, 2011/92/EU či 2012/18/EU. Odchylně od čl. 4 odst. 6 směrnice 2011/92/EU se určení, zda je takové posouzení vlivů na životní prostředí nezbytné, a příslušná posouzení se provedou a sdělí se předkladateli projektu do 30 dnů. [pozm. návrh 4]

5.   Nejpozději do jednoho měsíce po obdržení žádosti o udělení povolení týkající se strategického projektu potvrdí příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 platnost žádosti, nebo pokud předkladatel projektu nezaslal všechny informace potřebné pro zpracování žádosti, požádá tento orgán předkladatele projektu, aby do třiceti dnů od této žádosti předložil úplnou žádost s  podrobnostmi, které informace chybí .

Datum potvrzení platnosti žádosti příslušným vnitrostátním orgánem uvedeným v čl. 8 odst. 1 se považuje za počátek povolovacího postupu.

6.   Nejpozději do jednoho měsíce od data potvrzení platnosti žádosti o udělení povolení vypracuje příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a dalšími dotčenými orgány podrobný harmonogram povolovacího postupu. Harmonogram zveřejní předkladatel projektu na internetových stránkách podle čl. 7 odst. 9 .

7.   Lhůtami stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z práva Unie a mezinárodního práva, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem.

Lhůtami stanovenými tímto článkem pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny žádné kratší lhůty stanovené členskými státy.

Článek 11

Posouzení vlivů na životní prostředí a environmentální povolení

1.   Pokud musí být pro strategický projekt provedeno posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s články 5 až 9 směrnice 2011/92/EU, požádá příslušný předkladatel projektu nejpozději do 30 dnů ode dne oznámení o uznání projektu za strategický projekt příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 o stanovisko k rozsahu a míře podrobnosti informací, které mají být zahrnuty do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice.

Příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 zajistí, aby stanovisko podle prvního pododstavce bylo vydáno co nejdříve a ve lhůtě nepřesahující 20 dnů ode dne, kdy předkladatel projektu podal svou žádost. Cílem příslušného vnitrostátního orgánu je zjednodušit proces a vést předkladatele projektu v rámci tohoto procesu.

Komise zveřejní společné pokyny pro příslušné vnitrostátní orgány podle tohoto odstavce.

2.   V případě strategických projektů, u nichž povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí vyplývá současně ze směrnice Rady 92/43/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2008/98/ES, 2009/147/ES, 2010/75/EU, 2011/92/EU nebo 2012/18/EU, zajistí příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 použití koordinovaného nebo společného postupu, který splňuje všechny požadavky uvedených právních předpisů Unie , a to bez ohledu na postup, který si předkladatel projektu zvolí .

V rámci koordinovaného postupu podle prvního pododstavce koordinuje a  zefektivňuje příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 různá individuální posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí, která jsou vyžadována příslušnými právními předpisy Unie.

V rámci koordinovaného postupu uvedeného v prvním pododstavci zajistí příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 jednotné posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí, které je vyžadováno příslušnými právními předpisy Unie.

3.   Příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 zajistí, aby dotčené orgány vydaly odůvodněný závěr uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. g) bodě iv) směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů strategického projektu na životní prostředí, a to do 80 dnů od obdržení všech nezbytných informací shromážděných podle článků 5, 6 a 7 uvedené směrnice a od ukončení konzultací uvedených v článcích 6 a 7 uvedené směrnice.

3a.     Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu, mohou vnitrostátní příslušné orgány uvedené v čl. 8 odst. 1 v jednotlivých případech prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 3 tohoto článku před uplynutím její platnosti, a to nejvýše o třicet dnů. V tomto případě příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, kdy se očekává písemný odůvodněný závěr.

4.   Lhůta pro konzultace s dotčenou veřejností v souvislosti s dokumentací vlivů záměru na životní prostředí podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2011/92/EU není v případě strategických projektů delší než 80 dnů a není kratší než 40 dnů.

4a.     U strategických projektů, pokud příslušný orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 nevydá odůvodněný závěr v příslušných lhůtách uvedených v odstavci 3 tohoto článku, má předkladatel projektu možnost podat stížnost k příslušnému soudu, což může vést k uložení pokuty nebo předběžného opatření.

5.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na povolovací postup pro strategické projekty, u nichž byl povolovací postup zahájen před udělením statusu strategického projektu.

Odstavce 2 až 4 tohoto článku se použijí v případě povolovacího postupu pro strategické projekty, u nichž byl povolovací postup zahájen před udělením statusu strategického projektu, pouze pokud ještě nebyly dokončeny kroky uvedené ve zmíněných odstavcích.

Článek 12

Plánování

1.   Členské státy zajistí, aby celostátní, regionální a místní orgány odpovědné za přípravu plánů, včetně zónování, územních plánů a plánů využití půdy, do těchto plánů případně zahrnuly ustanovení o rozvoji projektů v oblasti kritických surovin ve vzájemné úzké spolupráci . Přednost mají umělé a zastavěné plochy, průmyslové areály, brownfieldy, aktivní nebo opuštěné doly a případně ložiska nerostných surovin ověřená geologickým průzkumem členského státu.

2.   Pokud jsou plány zahrnující ustanovení o rozvoji projektů v oblasti kritických surovin předmětem posouzení podle směrnice 2001/42/ES a podle článku 6 směrnice 92/43/EHS, tato posouzení se spojí. V  příslušných případech se toto spojené posouzení zabývá také dopadem na potenciálně dotčené vodní útvary a ověřuje, zda by plán nezpůsobil zhoršení stavu nebo potenciálu podle článku 4 směrnice 2000/60/ES nebo zda by potenciálně nebránil tomu, aby vodní útvar dosáhl dobrého stavu nebo dobrého potenciálu. Pokud jsou příslušné členské státy povinny posoudit dopady stávajících a budoucích činností na mořské prostředí, včetně interakcí mezi pevninou a mořem, jak je uvedeno v článku 4 směrnice 2014/89/EU, jsou tyto dopady rovněž zahrnuty do spojeného posouzení, přičemž se zachová stejný standard kvality . Je-li podle tohoto článku třeba provést posouzení podle článku 4 směrnice 2000/60/ES nebo článku 4 směrnice 2014/89/EU, musí být provedeno takovým způsobem, aby nevedlo k prodloužení lhůt uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 13

Použitelnost úmluv EHK OSN

1.   Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny závazky podle ▌Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo dne 25. února 1991.

2.   Všechna rozhodnutí přijatá podle tohoto oddílu se zveřejňují snadno srozumitelným způsobem a všechna rozhodnutí týkající se jednoho projektu jsou dostupná na stejné internetové stránce .

ODDÍL 3

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Článek 14

Urychlení realizace

1.   Komise a členské státy, jakož i příslušné místní a regionální orgány provádějí činnosti k urychlení a přilákání a  usnadnění soukromých investic do strategických projektů. Za účelem zajištění konzistentních dodávek v rámci Unie členské státy v souladu s  články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU může k těmto činnostem patřit poskytování a koordinace podpory strategickým projektům, které mají potíže s přístupem k financování, jakož i začínajícím podnikům působícím v konkrétních fázích hodnotového řetězce za účelem podpory rozvoje a podpory inovačního ekosystému a co nejširšího spektra technologií v této oblasti . Komise a členské státy se zdrží vytěsňování soukromých investic.

2.    Komise a členské státy, včetně regionálních a místních orgánů případně poskytují strategickým projektům administrativní podporu s cílem usnadnit jejich rychlou a účinnou realizaci, včetně poskytování:

a)

pomoci při zajišťování souladu s platnými správními a oznamovacími povinnostmi;

b)

pomoci předkladatelům projektů s cílem ještě zlepšit včasnou účast a konzultaci veřejnosti v souvislosti s projektem, včetně případného dodržování doporučení a osvědčených postupů sdílených radou;

ba)

aktualizací předvídatelných a ad hoc administrativních zpoždění pro předkladatele projektů s ohledem na povolovací postup a jejich odůvodnění a zároveň zajištění pravidelné, včasné a jasné komunikace;

bb)

programů počátečního financování specifické pro suroviny vyplývající z akademií průmyslu pro nulové čisté emise uvedených v [Úřad pro publikace – vložte: odkaz na akt o průmyslu pro nulové čisté emise].

2a.     Komise může členským státům zaslat stanovisko k souladu vnitrostátního provádění nařízení a cílů stanovených v čl. 1 odst. 2.

Článek 15

Koordinace portálu EURES

1.   Stálá podskupina uvedená v čl. 35 odst. 6 písm. a) projedná na žádost předkladatele strategického projektu otázku, jak lze dokončit financování projektu, poskytne poradenství a  vydá doporučení týkající se budoucích zdrojů a nástrojů financování , přičemž zohlední již zajištěné financování a zváží přinejmenším následující skutečnosti:

a)

další soukromé zdroje financování, jakož i podporu ze zdrojů skupiny Evropské investiční banky nebo jiných mezinárodních finančních institucí včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj, se zvláštním zaměřením na iniciativu Global Gateway pro strategické projekty mimo Unii ;

b)

stávající nástroje a programy členských států, včetně vývozních úvěrových agentur , vnitrostátních podpůrných bank a institucí;

c)

příslušné unijní programy finanční podpory a financování.

1a.     Do … [18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok předloží Komise za pomoci stálé podskupiny uvedené v čl. 35 odst. 6 písm. a) zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Zpráva bude obsahovat popis překážek v přístupu k financování a doporučení pro usnadnění přístupu k financování strategických projektů, včetně Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Článek 16

Zprostředkování dohod o odběru

1.   Komise vytvoří systém, který usnadní uzavírání dohod o odběru v souvislosti se strategickými projekty v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

2.   Systém podle odstavce 1 umožňuje potenciálním odběratelům podávat nabídky s uvedením:

a)

objemu a kvality strategických surovin, které hodlají nakupovat;

b)

zamýšlené ceny nebo cenového rozpětí;

c)

předpokládané doby trvání dohody o odběru.

3.   Systém podle odstavce 1 umožní předkladatelům strategických projektů podávat nabídky s uvedením:

a)

objemu a kvality strategických surovin, na které se snaží uzavřít dohody o odběru;

b)

zamýšlené ceny nebo cenového rozpětí, za které jsou ochotni prodávat;

c)

předpokládané doby trvání dohody o odběru.

4.   Na základě nabídek a poptávek obdržených podle odstavců 2 a 3 Komise zprostředkuje předkladatelům strategických projektů kontakt s potenciálními odběrateli, kteří jsou pro jejich projekt relevantní.

4a.     Systém je přístupný předkladatelům projektů, pokud strategickému projektu ještě nebyl schválen, ale dosáhl pokročilé úrovně žádosti o povolení příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného v čl. 8 odst. 1.

Článek 17

Dostupnost informací správní povahy online

1.   Členské státy poskytují online, centralizovaně a snadno dostupným způsobem následující informace o správních postupech týkajících se projektů v oblasti kritických surovin:

a)

povolovací postup a související správní postupy nezbytné pro získání povolení ;

b)

finanční a investiční služby;

c)

možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států;

d)

služby na podporu podnikání, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmů právnických osob, místních daňových zákonů a pracovního práva.

1a.     Komise poskytuje centralizovaným a snadno přístupným způsobem online informace o správních postupech týkajících se získání statusu strategických projektů.

ODDÍL 4

PRŮZKUM

Článek 18

Vnitrostátní programy průzkumu

1.   Každý členský stát vypracuje vnitrostátní program obecného průzkumu zaměřený na kritické suroviny. Každý členský stát vypracuje první z těchto programů do … [Úřad pro publikace – vložte: jeden rok po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. Vnitrostátní programy se přezkoumávají a  digitálně aktualizují pomocí údajů z jiných průzkumných kampaní za účelem zveřejnění každé tři roky .

2.   Vnitrostátní programy průzkumu podle odstavce 1 obsahují opatření ke zvýšení množství dostupných informací o výskytu kritických surovin v Unii, včetně hlubinných ložisek rud. Zahrnují případně tato opatření:

a)

mapování nerostných surovin ve vhodném měřítku , včetně potenciálu stávajícího odkaliště ;

b)

geochemické kampaně, včetně stanovení chemického složení půd, sedimentů a hornin;

c)

geovědní průzkumy, například geofyzikální průzkumy;

d)

zpracování údajů získaných při obecném průzkumu, včetně tvorby prognózních map;

e)

přepracování stávajících dat z geovědního průzkumu za účelem kontroly nezjištěných výskytů nerostných surovin, které obsahují kritické suroviny a  nosné kovy, které mohou obsahovat kritické suroviny .

3.   Členské státy sdělí Komisi návrhy svých vnitrostátních programů podle odstavce 1. Komise může vydat stanovisko k rozsahu a formátu jejich průzkumných programů, aby zajistila racionalizovaný přístup Unie. Komise může členským státům rovněž pomáhat při vytváření a provádění jejich vnitrostátních průzkumných programů prostřednictvím technických, digitálních a technologických zdrojů.

Členské státy sdělí Komisi dokončené vnitrostátní programy uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Komise poté tyto programy předá radě, aby je mohla projednat podskupina uvedená v čl. 35 odst. 6 písm. e).

4.   Členské státy v rámci zprávy podle článku 43 poskytnou informace o pokroku při provádění opatření obsažených v jejich vnitrostátních programech.

5.   Členské státy zveřejní na odůvodněnou žádost akademické obce, příslušných vnitrostátních orgánů, Unie nebo celostátních, regionálních a místních agentur, vnitrostátních geologických ústavů nebo průzkumů aktualizované informace o svých výskytech nerostných surovin obsahujících kritické suroviny, které získaly prostřednictvím opatření, jež stanoví vnitrostátní programy podle odstavce 1. Tyto informace případně zahrnují klasifikaci zjištěných výskytů podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje.

Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví šablonu pro zpřístupnění informací podle prvního pododstavce. V šabloně může být uvedeno, jak mají být informace podle prvního pododstavce vyjádřeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37 odst. 2.

6.   Stálá podskupina uvedená v čl. 35 odst. 6 písm. b) projedná s ohledem na stávající spolupráci v oblasti obecného průzkumu vnitrostátní programy podle odstavce 1 a jejich provádění, včetně přinejmenším:

a)

potenciální spolupráce, včetně průzkumu přeshraničních výskytů nerostných surovin a společných geologických formací;

b)

osvědčených postupů týkajících se opatření uvedených v odstavci 2;

c)

začlenění výsledků vnitrostátních programů podle odstavce 1 do infrastruktury pro geoprostorová data uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES  (27) a zpřístupnění této infrastruktury pro geoprostorová data všem příslušným vnitrostátním orgánům s cílem zvýšit sdílení dat .

6a.     Členské státy podporují technologickou vyspělost technologií průzkumu hlubokých a složitých ložisek kritických surovin přinejmenším tím, že za tímto účelem zahrnují podpůrné akce do vnitrostátních programů výzkumu a inovací a současně minimalizují environmentální dopad těchto technologií.

Kapitola 4

Monitorování a zmírňování rizik

Článek 19

Monitorování a zátěžové testy

1.   Komise monitoruje riziko narušení dodávek kritických surovin. Toto monitorování se vztahuje přinejmenším na vývoj následujících parametrů:

a)

obchodní toky;

b)

poptávka a nabídka;

c)

koncentrace nabídky;

d)

unijní a celosvětová výroba a výrobní kapacity v různých fázích hodnotového řetězce;

da)

kolísání cen;

db)

úzká místa v povolování;

dc)

unijní a globální recyklační kapacity strategických surovin;

dd)

geopolitický vývoj, krize v oblasti lidských práv a bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí.

2.   Vnitrostátní orgány, které se účastní stálé podskupiny uvedené v čl. 35 odst. 6 písm. c), podporují Komisi při monitorování podle odstavce 1 tím, že:

a)

sdílejí veškeré informace o vývoji parametrů uvedených v odstavci 1, které mají k dispozici, včetně informací podle článku 20;

b)

v koordinaci s Komisí a ostatními zúčastněnými orgány shromažďují informace o vývoji parametrů uvedených v odstavci 1, včetně informací podle článku 20 , aniž jsou dotčeny použitelné právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a antimonopolní právní předpisy;

c)

poskytují analýzu rizik narušení dodávek kritických surovin s ohledem na vývoj parametrů uvedených v odstavci 1.

3.   Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány, které se účastní stálé podskupiny uvedené v čl. 35 odst. 6 písm. c), zajistí, aby byl proveden zátěžový test každého dodavatelského řetězce kritické suroviny, a to alespoň jednou za dva roky, nebo pokud jsou na základě monitorování uvedeného v odstavci 1 zjištěna rizika pro dodávky . Za tímto účelem stálá podskupina uvedená v čl. 35 odst. 6 písm. c) koordinuje a rozděluje provádění zátěžových testů pro různé kritické suroviny mezi jednotlivé zúčastněné orgány.

Zátěžové testy podle prvního pododstavce se skládají z posouzení zranitelnosti dodavatelského řetězce příslušné kritické suroviny v Unii vůči narušení dodávek, a to odhadem dopadu různých scénářů, které mohou toto narušení způsobit, a jejich možných účinků, přičemž se zohlední přinejmenším tyto skutečnosti:

a)

místo, kde se daná surovina těží, zpracovává nebo recykluje;

b)

kapacity hospodářských subjektů v hodnotovém řetězci a struktura trhu;

c)

faktory, které mohou ovlivnit dodávky, mimo jiné včetně geopolitické situace, obchodních sporů, včetně hospodářského nátlaku , logistiky, dodávek energie, pracovní síly nebo přírodních katastrof;

d)

dostupnost a  schopnost rychle diverzifikovat zdroje dodávek, nahradit suroviny nebo snížit poptávku prostřednictvím zvýšení účinnosti ;

e)

uživatelé příslušných surovin v hodnotovém řetězci a jejich podíl na poptávce, se zvláštním zřetelem na výrobu technologií důležitých pro ekologickou a digitální transformaci, jakož i pro obranné aplikace a aplikace v  oblasti letectví a kosmonautiky .

4.   Komise na základě odůvodněné žádosti akademické obce, příslušných vnitrostátních orgánů, agentur Unie nebo geologických ústavů či průzkumů členských států zveřejní informace obsahující:

a)

dostupné informace o vývoji parametrů podle odstavce 1;

b)

výpočet rizika narušení dodávek kritických surovin s ohledem na informace podle písmene a);

c)

výsledky zátěžových testů podle odstavce 3;

d)

případně návrh vhodných strategií zmírňování rizika narušení dodávek.

Pokud existují rozumné důvody předpokládat, že by zveřejnění informací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce kterémukoli ze subjektů uvedených v tomto pododstavci 1 vedlo ke geopolitickému znevýhodnění, může Komise v individuálních případech zpřístupnění informací kterémukoli z těchto subjektů odmítnout.

5.   Pokud se Komise na základě informací shromážděných dle odstavců 1, 2 a 3 domnívá, že existuje jasný náznak rizika narušení dodávek, upozorní na to členské státy, radu, Evropský parlament a správní orgány Unie odpovědné za mechanismy krizové připravenosti nebo krizového řízení, jejichž působnost se vztahuje na příslušné kritické nebo strategické suroviny.

5a.     Velké společnosti, které vyrábějí strategické technologie a používají strategické suroviny, přijmou vhodná opatření k řízení a zmírňování rizik, pokud jde o jejich dodavatelské řetězce kritických surovin, a pravidelně a v případě potřeby i ad hoc je sdělí své správní radě.

Článek 20

Informační povinnosti pro účely monitorování

1.   Členské státy poskytnou Komisi v rámci zprávy uvedené v článku 43 informace o všech nových nebo stávajících projektech v oblasti surovin na svém území, které jsou relevantní z hlediska čl. 19 odst. 1 písm. d), včetně klasifikace nových projektů podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje.

Členský stát poskytující informace v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce získá tyto informace výhradně z údajů předložených v žádosti o udělení povolení. S veškerými informacemi poskytnutými v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce se zachází v souladu s článkem 44.

2.   Členské státy označí velké společnosti působící v hodnotovém řetězci kritických surovin, které jsou usazeny na jejich území, a:

a)

monitorují jejich činnost prostřednictvím pravidelných a přiměřených průzkumů s cílem shromažďovat informace potřebné pro úkoly monitorování podle článku 19; velké společnosti určené podle tohoto odstavce jsou povinny předkládat pouze informace, které shromáždily v rámci již existujícího monitorování nebo zátěžových testů, pokud jsou tyto informace již k dispozici. Velké společnosti nejsou povinny předkládat žádné údaje, které zahrnují obchodní riziko. Členské zajistí, aby se s těmito informacemi zacházelo v souladu s článkem 44.

b)

v rámci zprávy podle článku 43 poskytnou informace o výsledcích těchto průzkumů;

c)

neprodleně oznámí Komisi závažné události, které mohou bránit pravidelnému provádění činností určených velkých společností.

3.   Členské státy předávají údaje shromážděné podle odst. 2 písm. a) a b) tohoto článku národním statistickým úřadům a Eurostatu pro účely sestavování statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009. Členské státy určí vnitrostátní orgán odpovědný za předávání údajů národním statistickým úřadům a Eurostatu.

3a.     Členské státy po konzultaci příslušných zúčastněných stran v hodnotovém řetězci kritických surovin vypracují jednotnou šablonu, kterou budou vyplňovat velké společnosti pro zodpovězení průzkumů uvedených v odst. 2 písm. a). V jednotné šabloně může být uvedeno, jak mají být informace podle odst. 2 písm. a) formulovány. Rozsah informací potřebných k vyplnění jednotné šablony musí být přiměřený .

Článek 21

Zprávy o strategických zásobách

1.   Členské státy předloží Komisi v rámci zprávy podle článku 43 informace o stavu svých strategických zásob strategických surovin.

2.   Informace podle odstavce 1 se týkají zásob v držení všech orgánů veřejné správy, společností ve veřejném vlastnictví nebo hospodářských subjektů, které členský stát pověřil vytvářením nebo řízením strategických zásob jeho jménem, a zahrnují přinejmenším popis:

a)

úrovně dostupných zásob každé strategické suroviny, vyjádřené v tunách i jako procento roční vnitrostátní spotřeby příslušných materiálů, jakož i chemické formy a čistoty skladovaných materiálů;

b)

vývoje úrovně dostupných zásob každé strategické suroviny za předchozích 5 let;

c)

veškerých pravidel nebo postupů pro uvolňování, přidělování a distribuci strategických zásob.

3.   Zpráva může rovněž obsahovat informace o strategických zásobách kritických a jiných surovin.

Článek 22

Monitorování strategických zásob

1.   Do … [Úřad pro publikace – vyplňte: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky Komise na základě informací obdržených podle čl. 21 odst. 1 sdělí radě a  Evropskému parlamentu :

a)

informace o  celkové úrovni zásob Unie pro každou strategickou surovinu;

b)

informace o možné přeshraniční dostupnosti strategických zásob s ohledem na pravidla nebo postupy jejich uvolňování, přidělování a distribuce.

2.    Stálá podskupina rady uvedená v čl. 35 odst. 6 písm. d) stanoví bezpečnou úroveň zásob strategických surovin v Unii. Tato bezpečná úroveň:

a)

se vyjádří jako objem potřebný k uspokojení potřeby pro určitý počet dnů průměrného denního čistého dovozu v případě narušení dodávek, vypočtený na základě objemu dovozu v předchozím kalendářním roce;

▌

c)

je úměrná riziku narušení dodávek a hospodářskému významu souvisejícímu s příslušnou strategickou surovinou.

3.   Komise případně vydává s přihlédnutím k názorům rady stanoviska určená členským státům:

a)

aby zvýšily úroveň strategických zásob s ohledem na srovnání podle odst. 1 písm. b), relativní rozdělení stávajících zásob mezi členskými státy a spotřebu strategických surovin hospodářskými subjekty na území členských států;

b)

aby změnily nebo koordinovaly pravidla nebo postupy pro uvolňování, přidělování a rozdělování strategických zásob s cílem zlepšit potenciální přeshraniční dostupnost, zejména pokud je to nezbytné pro výrobu strategických technologií.

4.   Při vypracovávání stanovisek podle odstavce 3 přikládá Komise a  rada zvláštní význam potřebě zachovat pobídky pro soukromé hospodářské subjekty, které jsou závislé na strategických surovinách jako vstupech, aby si vytvářely vlastní zásoby nebo přijímaly jiná opatření k řízení své expozice vůči rizikům narušení dodávek.

5.   Členské státy v rámci zprávy uvedené v článku 43 poskytnou informace o tom, zda a jakým způsobem provedly nebo hodlají provést stanoviska uvedená v odstavci 3.

6.   Předtím, než se mezinárodních nebo mnohostranných fór v oblasti strategických zásob strategických surovin zúčastní alespoň dva členské státy, zajistí Komise předem koordinaci buď mezi dotčenými členskými státy a Komisí, nebo na základě zvláštního zasedání rady.

7.   Shromážděné údaje o dostupných zásobách Unie poskytne Komise správním orgánům Unie odpovědným za mechanismy krizové připravenosti nebo krizového řízení, jejichž působnost se vztahuje na příslušné kritické nebo strategické suroviny.

▌

Článek 24

Společné nákupy

1.   Komise zřídí a provozuje systém, který shromažďuje poptávku zainteresovaných podniků usazených v Unii, které spotřebovávají strategické suroviny, a orgánů členských států odpovědných za strategické zásoby, a vyhledává nabídky dodavatelů, které této souhrnné poptávce odpovídají. Týká se to nezpracovaných i zpracovaných strategických surovin.

2.   Při zřizování a provozování systému podle odstavce 1 Komise na základě informací shromážděných podle článků 21 a 22 zvolí strategické suroviny a fáze zpracování, pro které lze tento systém použít, přičemž zohlední relativní riziko narušení dodávek různých strategických surovin a možnosti vytváření strategických zásob těchto surovin.

▌

Komise může rovněž stanovit minimální množství požadovaného materiálu pro účast v systému, aniž je dotčena schopnost malých a středních podniků zapojit se do systému, přičemž zohlední agregované potřeby malých a středních podniků , očekávaný počet zájemců a nutnost zajistit zvládnutelné množství účastníků.

3.   Účast v systému podle odstavce 1 je otevřená a transparentní pro všechny zúčastněné podniky usazené v Unii i pro orgány členských států. Účast členských států nebo jakýchkoli vnitrostátních subjektů, na které se vztahují směrnice o zadávání zakázek 2014/24/EU nebo 2014/25/EU, je možná pouze v případech, kdy je tato účast s těmito směrnicemi slučitelná.

4.   Podniky Unie a orgány členských států, které se účastní systému podle odstavce 1, mohou transparentním způsobem společně vyjednávat o nákupu, včetně cen nebo jiných podmínek kupní smlouvy, nebo využívat společného nákupu s cílem dosáhnout lepších podmínek u svých dodavatelů nebo zabránit nedostatku. Zúčastněné podniky z Unie a orgány členských států dodržují právo Unie, včetně práva Unie v oblasti hospodářské soutěže.

5.   Subjekty se vyloučí z účasti jako dodavatelé, při agregaci poptávky a společném nákupu nebo jako poskytovatelé služeb, pokud jsou:

a)

cílem omezujících opatření Unie přijatých dle článku 215 Smlouvy o fungování EU;

b)

přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

6.   Odchylně od článku 176 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 může Komise prostřednictvím zadávacího řízení podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 uzavřít smlouvu o nezbytných službách se subjektem usazeným v Unii, který působí jako poskytovatel služeb za účelem zřízení a provozování systému podle odstavce 1. Vybraný poskytovatel služeb nesmí být ve střetu zájmů.

7.   Komise ve smlouvě o službách vymezí úkoly, které má poskytovatel služeb zajišťovat, včetně rozdělování poptávky, rozdělování přístupových práv k dodávkám, registrace a ověřování všech účastníků, zveřejňování a podávání zpráv o činnosti a všech dalších úkolů nezbytných pro zřízení a provoz systému. Ve smlouvě o službách musí být rovněž ošetřeny praktické aspekty činnosti poskytovatele služeb, včetně používání nástroje IT, bezpečnostních opatření, měny nebo měn, platebního režimu a závazků.

8.   Smlouva o službách s poskytovatelem služeb vyhrazuje Komisi právo jej sledovat a kontrolovat. Za tímto účelem má Komise plný přístup k informacím, které má v držení poskytovatel služeb v souvislosti se smlouvou. Veškeré servery a informace musí být fyzicky umístěny a uloženy na území Unie.

9.   Smlouva o službách s vybraným poskytovatelem služeb určí vlastnictví informací, které poskytovatel služeb obdrží, a stanoví možné předání těchto informací Komisi při ukončení nebo uplynutí platnosti dané smlouvy.

Kapitola 5

Udržitelnost

ODDÍL 1

OBĚHOVOST

Článek 25

Vnitrostátní opatření týkající se oběhovosti

1.   Každý členský stát do … [Úřad pro publikace – vložte: 24 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme a provede vnitrostátní programy, které mohou zahrnovat podporu přeshraničních akcí a spolupráce v rámci Evropského hospodářského prostoru , obsahující příslušná opatření, jejichž cílem je:

-a)

zmírnit nárůst poptávky po kritických surovinách s cílem dosáhnout referenčních hodnot stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. db);

a)

zvýšit sběr, třídění a zpracování odpadu, kovového šrotu a výrobků s ukončenou životností s vysokým potenciálem využití kritických surovin, jakož i potenciálem pro opětovné použití a opravu v  souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES a zajistit jejich zavedení do příslušného systému recyklace s cílem maximalizovat životnost výrobků a  dostupnost a kvalitu recyklovatelného materiálu jako vstupní suroviny do zařízení pro recyklaci kritických surovin v  souladu s právními předpisy Unie, zejména v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví ;

b)

zvýšit prevenci vzniku odpadů , opětovné použití, opravy, obnovu, repasování a nové využití výrobků a součástí s vysokým potenciálem využití kritických surovin;

c)

zvýšit využívání druhotných kritických surovin, které lze použít místo primárních kritických surovin nebo souběžně s nimi, včetně materiálů pocházejících z kovového šrotu a výrobků s ukončenou životností, a prosazovat obnovu výrobků , včetně případného zohlednění recyklovaného obsahu v kritériích pro zadání veřejné zakázky nebo zvážením finančních pobídek pro používání těchto materiálů ;

ca)

zvýšit účinné využívání kritických surovin v celém hodnotovém řetězci.

d)

zvyšovat technologickou vyspělost recyklačních technologií pro kritické suroviny a podporovat účinnost materiálů a nahrazování kritických surovin v aplikacích a  současně zohledňovat výkonnost a funkčnost , přinejmenším tím, že se v tomto smyslu začlení do vnitrostátních programů výzkumu a inovací podpůrná opatření;

e)

zajistit, aby tamní pracovní síla měla dovednosti potřebné k podpoře oběhovosti v hodnotovém řetězci kritických surovin podporou opatření v oblasti dovedností, prohlubování dovedností a rekvalifikace ;

ea)

zvýšit možnosti opětovného získávání kritických surovin z výrobků prostřednictvím změn v konstrukci těchto výrobků nebo zvýšením jejich recyklovatelnosti, přinejmenším zahrnutím podpůrných opatření za tímto účelem do vnitrostátních programů výzkumu a inovací ;

eb)

podporovat ve svých vnitrostátních programech konsolidaci programů budování kapacit a přenosu technologií s cílem podpořit odpovědnou recyklaci kritických nerostných surovin v producentských zemích;

ec)

podporovat přijetí norem kvality pro procesy recyklace toků odpadu obsahujících kritické suroviny, jako je elektronický odpad, s cílem zajistit optimální opětovné použití materiálů.

Vnitrostátní programy uvedené v prvním pododstavci se pravidelně aktualizují, přičemž se zejména posuzuje, zda jsou opatření přijatá v souladu s tímto odstavcem vhodná.

Členské státy sdílejí příslušné informace a osvědčené postupy týkající se těchto opatření s radou pro kritické suroviny zřízenou podle článku 34. Je-li to proveditelné, je třeba ve spolupráci s ostatními členskými státy přijmout opatření týkající se zvýšení technologické vyspělosti recyklačních technologií, účinnosti materiálů a nahrazování kritických surovin.

2.   Programy podle odstavce 1 se vztahují zejména na výrobky a odpady, které nejsou předmětem zvláštních požadavků na sběr, zpracování, recyklaci nebo opětovné použití podle právních předpisů Unie. U ostatních výrobků a odpadů se opatření provádějí v souladu se stávajícími právními předpisy Unie.

Pokud jde o odst. 1 písm. a) a b), mohou programy podle uvedeného odstavce v  náležitě odůvodněných případech zahrnovat, aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zavedení ekonomických nástrojů , například slev, peněžních odměn nebo zálohových systémů, na podporu opětovného použití výrobků s vysokým potenciálem využití kritických surovin a sběru odpadu z těchto výrobků.

3.   Každý členský stát do … [Úřad pro publikace – vložte: 30 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme a provede opatření na podporu využití kritických surovin z těžebního odpadu, zejména z uzavřených zařízení pro nakládání s odpady, která jsou v databázi vytvořené v souladu s článkem 26 označena jako zařízení obsahující potenciálně ekonomicky využitelné kritické suroviny.

4.   Vnitrostátní opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 musí být navržena tak, aby se zabránilo překážkám mezinárodního obchodu a  obchodu v  rámci EU a narušení hospodářské soutěže na unijním trhu v souladu se Smlouvou o fungování EU.

5.   Při podávání zpráv Komisi o údajích týkajících se množství recyklovaných odpadních elektrických a elektronických zařízení podle čl. 16 odst. 6 směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních členské státy zvlášť zjistí a nahlásí podložený odhad kritických surovin uvedených na trh v elektrických a elektronických zařízeních , množství součástí obsahujících příslušné objemy kritických surovin vyjmutých z těchto odpadních zařízení a množství kritických surovin získaných z odpadních elektrických a elektronických zařízení. Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní formát a podrobnosti těchto zpráv. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3. První vykazované období zahrnuje celý první kalendářní rok po přijetí těchto prováděcích aktů.

5a.     Na základě zpráv uvedených v odstavci 5 tohoto článku Komise přezkoumá směrnici 2012/19/EU s cílem posoudit proveditelnost zavedení cílů pro sběr a využití kritických surovin z odpadních elektrických a elektronických zařízení.

6.   Členské státy v rámci zprávy podle článku 43 poskytnou informace o přijetí vnitrostátních programů podle odstavce 1 a o pokroku při provádění opatření přijatých dle odstavců 1 až 3 a o  jejich dopadech , jakož i jejich příspěvek k plnění referenčních hodnot stanovených v článku 1 .

7.    Do … [1 rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v  přenesené pravomoci v  souladu s článkem 36, kterými doplní toto nařízení stanovením seznamu výrobků, součástí a toků odpadů, které se považují přinejmenším za výrobky s  relevantním potenciálem využití kritických surovin ve smyslu odst. 1 písm. a) a b).

Při sestavování tohoto seznamu Komise zohlední:

a)

celkové množství kritických surovin potenciálně využitelných z těchto výrobků, součástí a toků odpadů;

b)

míru, v jaké se na tyto výrobky, součásti a toky odpadů vztahují právní předpisy Unie;

c)

mezery v právních předpisech;

d)

zvláštní problémy, které ovlivňují sběr a zpracování odpadu;

e)

stávající systémy sběru a zpracování odpadu, které se na ně vztahují.

▌

7a.     Komise po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami vypracuje zvláštní kódy odpadu pro lithium-iontové baterie a toky meziproduktů odpadu („černá hmota“).

Článek 26

Využití kritických surovin z těžebního odpadu

1.   Provozovatelé, kteří jsou povinni předkládat plány pro nakládání s odpady v souladu s článkem 5 směrnice 2006/21/ES, poskytnou příslušnému orgánu podle článku 3 směrnice 2006/21/ES studii předběžného environmentálního a  ekonomického posouzení týkající se potenciálu využití kritických surovin:

a)

z těžebního odpadu uloženého v zařízení a

aa)

z těžebního odpadu odstraněného provozovatelem po vstupu směrnice 2006/21/ES v platnost a

b)

z těžebního odpadu, který vzniká, nebo pokud se to považuje za účinnější, z vytěženého objemu předtím, než se stane odpadem.

1a.     Provozovatelé jsou od povinnosti podle odstavce 1 osvobozeni, pokud příslušným orgánům prokáží, že těžební odpad neobsahuje kritické suroviny, které jsou technicky využitelné.

2.   Studie podle odstavce 1 obsahuje přinejmenším odhad množství a koncentrací kritických surovin obsažených v těžebním odpadu a ve vytěženém objemu a posouzení jejich technické a ekonomické využitelnosti a  rovněž environmentální dopady jejich opětovného využití. Provozovatelé upřesní metody používané k odhadu množství a koncentrací.

3.   Provozovatelé stávajících zařízení pro nakládání s odpady předloží studii podle odstavce 1 příslušnému orgánu podle článku 3 směrnice 2006/21/ES do … [Úřad pro publikace – vložte: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. Provozovatelé nových zařízení pro nakládání s odpady předloží tuto studii příslušnému orgánu při předkládání svých plánů pro nakládání s odpady v souladu s článkem 5 směrnice 2006/21/ES.

4.   Členské státy vytvoří databázi všech uzavřených zařízení pro nakládání s odpady, včetně opuštěných zařízení pro nakládání s odpady, která se nacházejí na jejich území. Tato databáze obsahuje informace o:

a)

umístění zařízení pro nakládání s odpady, jeho plošném rozsahu a objemu odpadu;

b)

provozovateli nebo bývalém provozovateli zařízení pro nakládání s odpady a případně jejich zákonném nástupci;

c)

přibližných množstvích a koncentracích všech surovin obsažených v těžebním odpadu a v případě, že jsou tyto informace k dispozici, v původním ložisku nerostných surovin v souladu s odstavcem 6 tohoto článku;

d)

veškeré další informace, které členský stát považuje za důležité, aby umožnil využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s odpady.

5.   Databáze podle odstavce 4 se zavede do … [Úřad pro publikace – vložte: devět měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a všechny informace se vyplní do … [Úřad pro publikace – vložte: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. Musí být k dispozici ve veřejně přístupné a digitální podobě a aktualizována nejméně jednou za dva roky, aby zahrnovala další dostupné informace a nově uzavřená nebo nově zjištěná zařízení.

6.   Za účelem poskytnutí informací podle odst. 4 písm. c) realizují členské státy přinejmenším tyto činnosti:

a)

u všech uzavřených zařízení pro nakládání s odpady členské státy komplexně přezkoumají dostupné soubory povolení do … [Úřad pro publikace – vložte: devět měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

b)

u těch zařízení pro nakládání s odpady, u nichž dostupné informace a priori nevylučují přítomnost potenciálně ekonomicky využitelných množství kritických surovin, členské státy dále provedou do … [Úřad pro publikace – vložte: osmnáct měsíců dni vstupu tohoto nařízení v platnost] reprezentativní geochemický odběr vzorků;

c)

u těch zařízení pro nakládání s odpady, u nichž činnosti popsané v písmenech a) a b) tohoto odstavce poukázaly na potenciálně ekonomicky využitelná množství kritických surovin, členské státy navíc provedou do … [Úřad pro publikace – vložte: třicet měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] podrobnější analýzu se zahrnutím dokumentace jádra nebo rovnocenných technik, pokud je to z hlediska životního prostředí vhodné v souladu s platnými environmentálními požadavky na úrovni Unie a případně s požadavky směrnice 2006/21/ES.

7.   Činnosti popsané v odstavci 6 se provádějí v mezích vnitrostátních právních systémů, které se týkají vlastnických práv, vlastnictví půdy, nerostných zdrojů a odpadů a dalších příslušných ustanovení. Pokud tyto faktory daným činnostem brání, požádají orgány členského státu o spolupráci provozovatele nebo vlastníka zařízení pro nakládání s odpady. Výsledky činností popsaných v odstavci 6 se zpřístupní jako součást databáze uvedené v odstavci 4 . Pokud je to možné, členské státy zahrnou do databáze klasifikaci uzavřených zařízení pro nakládání s těžebními odpady podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje.

Článek 27

Recyklovatelnost permanentních magnetů

1.   Od … [Úřad pro publikace – vložte tři roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] každá fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh zařízení pro zobrazování magnetickou rezonancí, generátory větrné energie, průmyslové roboty, motorová vozidla, lehké dopravní prostředky, zdroje chlazení, tepelná čerpadla, elektromotory, včetně těch, které jsou integrovány do jiných výrobků, automatické pračky, bubnové sušičky, mikrovlnné trouby, vysavače nebo myčky nádobí, zajistí, aby byly tyto výrobky opatřeny viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným štítkem, na kterém je uvedeno:

a)

zda tyto výrobky obsahují jeden nebo více permanentních magnetů, či nikoli;

b)

pokud výrobek obsahuje jeden nebo více permanentních magnetů, zda tyto magnety patří k některému z následujících typů:

i)

neodym-železo-bor;

ii)

samarium-kobalt;

iii)

hliník-nikl-kobalt;

iv)

ferit.

ba)

pokud výrobek obsahuje jeden nebo více permanentních magnetů typů uvedených v písmenu b), kolik z každého typu magnetu je ve výrobku obsaženo.

2.   Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví formát označování podle odstavce 1 do … [datum: jeden rok po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

3.   Od … [Úřad pro publikace – vložte tři roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] každá fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh výrobky podle odstavce 1 obsahující jeden nebo více permanentních magnetů typů uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až iii), zajistí, aby byl na výrobku nebo v něm umístěn nosič údajů. Nosič dat nesmí v žádném případě obsahovat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, ani k nim poskytovat přístup.

4.   Nosič údajů podle odstavce 3 je spojen s jedinečným identifikátorem výrobku, který umožňuje cílený přístup k následujícím údajům:

a)

jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a poštovní adresa odpovědné fyzické nebo právnické osoby a případně elektronické komunikační prostředky, kterými ji lze kontaktovat;

b)

informace o hmotnosti, umístění a chemickém složení všech jednotlivých permanentních magnetů obsažených ve výrobku a o přítomnosti a typu povlaků magnetu, lepidel a jakýchkoli použitých přísad;

c)

informace umožňující přístup ke všem permanentním magnetům zabudovaným ve výrobku a jejich vyjmutí, přinejmenším včetně pořadí všech kroků vyjmutí, nástrojů nebo technologií potřebných pro přístup k permanentnímu magnetu a jeho vyjmutí, aniž je dotčen čl. 15 odst. 1 směrnice 2012/19/EU.

5.   U výrobků, kde jsou zabudované permanentní magnety obsaženy výhradně v jednom nebo více elektromotorech zabudovaných do výrobku, mohou být informace podle odst. 4 písm. b) nahrazeny informacemi o umístění těchto elektromotorů a informace podle odst. 4 písm. c) mohou být nahrazeny informacemi o přístupu k elektromotorům a jejich vyjmutí, a to přinejmenším včetně pořadí všech kroků vyjmutí, nástrojů nebo technologií potřebných pro přístup k elektromotorům a jejich vyjmutí.

6.   U výrobků podle odstavce 3, pro které je podle jiného právního aktu Unie vyžadován pas výrobku ve smyslu nařízení XX/XXXX [nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo XX/XXXX [nařízení o bateriích a odpadních bateriích] , se informace podle odstavce 4 uvedou v tomto pasu výrobku nebo v digitálním pasu výrobku. Informace podle odstavce 3 musí být úplné, aktuální a přesné a musí zůstat k dispozici po dobu, která se přinejmenším rovná typické životnosti výrobku plus deset let, a to i po úpadku, likvidaci nebo ukončení činnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby v Unii.

Informace podle odstavce 4 se vztahují k modelu výrobku, nebo pokud se informace liší kus od kusu u téhož modelu, ke konkrétní šarži nebo kusu. Informace podle odstavce 4 jsou přístupné subjektům provádějícím renovace, opravářům a subjektům provádějícím recyklaci, orgánům dozoru nad trhem a celním orgánům.

8.   Použije se čl. 9 odst. 1 písm. c) a d) a články 10 a 13 nařízení (EU) …/… [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků], jakož i odpovídající definice v článku 2 uvedeného nařízení.

Před uvedením výrobku podle odstavce 3 na trh fyzické nebo právnické osoby zajistí, aby byl jedinečný identifikátor výrobku podle odstavce 4 uložen do registru uvedeného v [čl. 12 odst. 1] nařízení (EU) …/… [nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků].

Pro účely prvního a druhého pododstavce se odkazy na „příslušný akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4“ v čl. 10 písm. b) a na „akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 4“ v čl. 10 písm. f) a čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] se považují za odkazy na toto nařízení.

9.   Pokud jsou požadavky na informace týkající se recyklace permanentních magnetů stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 4 nařízení XX/XXXX [Úřad pro publikace – vložte: nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo v jiných harmonizačních právních předpisech Unie pro kterýkoli z výrobků uvedených v odstavci 1, použijí se tyto požadavky namísto ustanovení tohoto článku

10.   Výrobky primárně určené pro obranné aplikace nebo aplikace v oblasti letectví a kosmonautiky jsou od požadavků tohoto článku osvobozeny.

Konkrétní informace uvedené v odstavcích 1, 3 a 4 lze vynechat, pokud obsahují komerčně citlivé informace.

11.   U zařízení pro zobrazování magnetickou rezonancí, motorových vozidel a lehkých dopravních prostředků, které jsou typově schválenými vozidly skupiny L, se požadavky tohoto článku použijí od … [Úřad pro publikace – vložte: pět let po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

12.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy VI s cílem poskytnout nebo aktualizovat seznam kódů kombinované nomenklatury (28) a popisů výrobků, které odpovídají výrobkům podle odstavce 1, s cílem usnadnit práci celních orgánů v souvislosti s těmito výrobky a požadavky stanovenými v tomto článku a v článku 28.

Článek 28

Recyklovaný obsah permanentních magnetů

1.   Buď od … [Úřad pro publikace – vložte: tři roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost], nebo dva roky po dni vstupu aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 2 v platnost, podle toho, co nastane později, každá fyzická nebo právnická osoba, která uvede na trh výrobky podle čl. 27 odst. 1, které obsahují jeden nebo více permanentních magnetů podle čl. 27 odst. 1 písm. b) bodů i) až iii), a u nichž celková hmotnost všech těchto permanentních magnetů přesahuje 0,2 kg, zveřejní na volně přístupných internetových stránkách podíl neodymu, dysprosia, praseodymu, terbia, boru, samaria, niklu a kobaltu získaných ze spotřebitelského odpadu, který je přítomen v permanentních magnetech obsažených ve výrobku.

2.   Do … [Úřad pro publikace – vložte: dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterým doplní toto nařízení stanovením pravidel pro výpočet a ověřování podílu neodymu, dysprosia, praseodymu, terbia, boru, samaria, niklu a kobaltu získaných z výrobního odpadu nebo ze spotřebitelského odpadu, které jsou přítomny v permanentních magnetech obsažených ve výrobcích podle odstavce 1.

Pravidla pro výpočet a ověřování stanoví použitelný postup posuzování shody z modulů uvedených v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES s úpravami nezbytnými s ohledem na dotčené výrobky. Při určování použitelného postupu posuzování shody Komise zohlední tato kritéria:

a)

zda je dotčený modul vhodný pro daný druh výrobku a přiměřený sledovanému veřejnému zájmu;

b)

dostupnost kompetentních a nezávislých třetích stran, které jsou schopny provádět případné úkoly posuzování shody třetí stranou;

c)

pokud je povinná účast třetí strany, musí mít výrobce na výběr mezi moduly zabezpečování kvality a certifikace výrobků stanovenými v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES.

3.    Nejpozději 31. prosince 2030 Komise přijme akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení stanovením minimálních podílů neodymu, dysprosia, praseodymu, terbia, boru, samaria, niklu a kobaltu získaných ze spotřebitelského odpadu, které musí být přítomny v permanentním magnetu obsaženém ve výrobcích podle odstavce 1. V  řádně odůvodněných případech může být u různých výrobků použit různý minimální podíl nebo mohou být některé výrobky z této povinnosti vyloučeny.

Akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce stanoví přechodná období přizpůsobená obtížnosti přizpůsobení výrobků, na které se opatření vztahuje, s cílem zajistit dodržování předpisů.

Minimální podíl uvedený v prvním pododstavci se stanoví na základě předchozího posouzení dopadů s přihlédnutím k:

a)

stávající a předpokládané dostupnosti neodymu, dysprosia, praseodymu, terbia, boru, samaria, niklu a kobaltu získaných ze spotřebitelského odpadu;

b)

informacím shromážděným podle odstavce 1 a relativnímu rozložení podílu recyklovaného obsahu v permanentních magnetech obsažených ve výrobcích podle odstavce 1 uvedených na trh;

c)

technickému a vědeckému pokroku, včetně významných změn v technologiích permanentních magnetů, které mají vliv na druh získávaných materiálů;

d)

účinnému a možnému příspěvku minimálního podílu k cílům Unie v oblasti klimatu a životního prostředí;

e)

možným dopadům na fungování výrobků obsahujících permanentní magnety;

f)

nutnosti zabránit nepřiměřeným negativním dopadům na cenovou dostupnost permanentních magnetů a výrobků obsahujících permanentní magnety.

4.   Pokud jsou požadavky týkající se recyklovaného obsahu permanentních magnetů stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 4 nařízení XX/XXXX [Úřad pro publikace – vložte: nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo jinými harmonizačními právními předpisy Unie pro některý z výrobků podle odstavce 1, použijí se tyto požadavky namísto ustanovení tohoto článku.

5.   Ode dne použitelnosti požadavku odstavce 1 fyzické a právnické osoby uvádějící na trh výrobky podle odstavce 1 zajistí při nabízení výrobků podle odstavce 1 k prodeji, a to i v případě prodeje na dálku, nebo při jejich vystavování v rámci obchodní činnosti, aby jejich zákazníci měli přístup k informacím podle odstavce 1 předtím, než učiní závazek prostřednictvím kupní smlouvy.

Fyzické a právnické osoby, které uvádějí na trh výrobky podle odstavce 1, nepoužijí ani nevystaví etikety, značky, symboly nebo nápisy, které by mohly uvést zákazníky v omyl nebo je zmást, pokud jde o informace podle odstavce 1. Výrobky primárně určené pro obranné aplikace nebo aplikace v oblasti letectví a kosmonautiky jsou od požadavků tohoto článku osvobozeny.

6.   U zařízení pro zobrazování magnetickou rezonancí, motorových vozidel a lehkých dopravních prostředků, které jsou typově schválenými vozidly skupiny L, se požadavky stanovené v odstavcích 1 a 6 použijí pět let ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 2 v platnost.

ODDÍL 2

CERTIFIKACE A ENVIRONMENTÁLNÍ STOPA

Článek 29

Uznané systémy

1.   Vlády, průmyslová sdružení nebo seskupení zainteresovaných organizací, které vyvinuly certifikační systémy související s udržitelností kritických surovin a dohlížejí na ně (dále jen „vlastníci systémů“), mohou požádat o uznání svých systémů Komisí. Rozhodnutí o uznání systému se zveřejní nejpozději šest měsíců po podání žádosti vlastníkem systému.

Žádosti dle prvního pododstavce musí obsahovat veškeré příslušné důkazy týkající se splnění kritérií stanovených v příloze IV. Komise je zmocněna k přijímání prováděcích aktů do … [tři roky po vstupu v platnost tohoto nařízení] , jimiž upřesní informace, které musí žádosti přinejmenším obsahovat. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

Tyto prováděcí akty stanoví jedinou šablonu, která zahrnuje všechny informace požadované pro žádost. Jednotná šablona obsahuje pouze informace potřebné pro posouzení žádosti. Rozsah informací potřebných k vyplnění jednotné šablony musí být přiměřený.

2.   Pokud Komise na základě důkazů poskytnutých dle odstavce 1 zjistí, že certifikační systém splňuje kritéria stanovená v příloze IV, přijme prováděcí akt, kterým tento systém uzná. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

3.   Komise alespoň jednou za dva roky ověřuje, zda uznané systémy nadále splňují kritéria stanovená v příloze IV.

4.   Vlastníci uznaných systémů neprodleně informují Komisi o všech příslušných změnách nebo aktualizacích uznaných systémů. Komise posoudí, zda tyto změny nebo aktualizace ovlivňují základ pro uznání, a  v případě potřeby přijme příslušná opatření.

5.   Pokud existují důkazy o opakovaných nebo závažných případech, kdy hospodářské subjekty provádějící uznaný systém nesplnily požadavky tohoto systému, Komise po konzultaci s vlastníkem uznaného systému přezkoumá, zda tyto případy ukazují na nedostatky v systému, které mají vliv na základ pro uznání, a  případně přijme vhodná opatření.

6.   Pokud Komise zjistí v uznaném systému nedostatky, které mají vliv na základ pro uznání, může vlastníkovi systému poskytnout přiměřenou lhůtu k přijetí nápravných opatření, přičemž tato lhůta nepřekročí dvanáct měsíců. Pokud po uplynutí této lhůty nedostatky přetrvávají, Komise systém již neuzná.

7.   Pokud vlastník systému nepřijme nebo odmítne přijmout nezbytná nápravná opatření a pokud Komise zjistí, že nedostatky uvedené v odstavci 6 znamenají, že systém již nesplňuje kritéria stanovená v příloze IV, přijme Komise prováděcí akt, kterým uznání systému zruší. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

8.   Komise vytvoří a aktualizuje registr uznaných systémů. Tento registr se zveřejní na volně přístupných internetových stránkách. Tyto internetové stránky rovněž umožní získat zpětnou vazbu od všech příslušných zúčastněných stran, pokud jde o provádění uznaných systémů. Tato zpětná vazba se předá příslušným vlastníkům systému ke zvážení.

Článek 30

Prohlášení o environmentální stopě

1.   Komise přijme do 31. prosince 2025 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými doplní toto nařízení tím, že stanoví pravidla pro výpočet a ověřování environmentální stopy různých kritických surovin v souladu s přílohou V a s přihlédnutím k vědecky podloženým metodám posouzení a příslušným mezinárodním normám. Pravidla výpočtu a ověřování určí, která kategorie dopadu je nejvýznamnější, nebo v řádně odůvodněných případech několik kategorií dopadu. Prohlášení o stopě se vztahuje na tuto kategorii nebo kategorie dopadu stejně jako na emise skleníkových plynů.

2.   Komise přijme pravidla pro výpočet a ověřování pro konkrétní kritickou surovinu, pokud po zvážení různých příslušných kategorií dopadu na životní prostředí a emisí skleníkových plynů dospěje k závěru, že daná kritická surovina má významnou environmentální stopu a že povinnost poskytnout při jejím uvádění na trh prohlášení o  relevantní environmentální stopě této suroviny vzhledem k nejvýznamnější kategorii dopadu nebo kategoriím dopadu je proto nezbytná a přiměřená jako příspěvek k cílům Unie v oblasti klimatu a životního prostředí tím, že se usnadní dodávky kritických surovin s menší environmentální stopou a sníží se dopady dalších opatření tohoto nařízení na klima a životní prostředí .

3.   Při zvažování, zda je povinnost stanovená v odstavci 2 nezbytná, Komise zohlední:

a)

zda a jakým způsobem a jak účinně jsou cíle Unie v oblasti klimatu a životního prostředí již dosahovány prostřednictvím jiných právních předpisů Unie, které se na danou kritickou surovinu vztahují;

b)

existenci a přijetí příslušných mezinárodních norem a pokynů nebo vyhlídek na dohodu o těchto normách na mezinárodní úrovni, jakož i udržitelné postupy na trhu, včetně dobrovolných systémů uznaných podle článku 29;

c)

účinnost strategických partnerství, strategických projektů, obchodních dohod a dalších mezinárodních nástrojů a informačních činností prováděných Unií při dosahování jejích cílů v oblasti klimatu a životního prostředí.

ca)

s tím spojené hospodářské náklady a administrativní zátěž hospodářských subjektů.

4.   Komise provede předběžné posouzení dopadů, aby mohla rozhodnout, zda přijme akt v přenesené pravomoci podle odstavce 1. Toto posouzení:

a)

vychází mimo jiné z konzultace:

i)

se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, například zástupci průmyslu, včetně navazujících průmyslových odvětví, malých a středních podniků a případně řemeslné výroby, sociálními partnery, obchodníky, maloobchodníky, dovozci, organizacemi podporujícími ochranu lidského zdraví a životního prostředí a spotřebitelskými organizacemi a akademickou obcí ;

ii)

se třetími zeměmi, jejichž obchod s Unií může být touto povinností významně ovlivněn;

iii)

s radou;

iiia)

s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu a Evropskou agenturou pro chemické látky;

b)

zajistí, aby žádné takové opatření nebylo připraveno, přijato nebo uplatňováno s cílem nebo účinkem vytvářet zbytečné překážky mezinárodnímu obchodu a aby neomezovalo obchod více, než je nezbytné k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, s ohledem na schopnost dodavatelů ze třetích zemí vyhovět tomuto prohlášení tak, aby nebyly nepřiměřeně ovlivněny celkové obchodní toky a náklady na kritické suroviny;

ba)

posoudí, zda podobné povinnosti podle práva Unie měly zamýšlené účinky a významně přispěly k dosažení environmentálních cílů Unie.

c)

posoudí, zda toto opatření přispěje k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, aniž by nepřiměřeně ovlivnilo schopnost průmyslu Unie získávat danou kritickou surovinu.

5.   Každá fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh kritické suroviny, pro něž Komise přijala pravidla pro výpočet a ověřování podle odstavce 1, zpřístupní prohlášení o environmentální stopě.

Požadavek stanovený v prvním pododstavci se vztahuje na každý jednotlivý druh kritické suroviny uváděné na trh a  vztahuje se na kritické suroviny obsažené v meziproduktech nebo konečných výrobcích, pokud kritická surovina tvoří nezanedbatelný podíl na celkové environmentální stopě výrobku.

6.   Prohlášení o environmentální stopě podle odstavce 5 obsahuje tyto informace:

a)

jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a poštovní adresa odpovědné fyzické nebo právnické osoby a elektronické komunikační prostředky, kterými ji lze kontaktovat;

b)

informace o druhu kritické suroviny, které se prohlášení týká;

c)

informace o zemi a regionu, kde byla kritická surovina vytěžena, zpracována, zušlechtěna nebo zrecyklována, podle daného případu;

d)

environmentální stopu kritické suroviny vypočtenou v souladu s platnými pravidly pro ověřování a výpočet přijatými podle odstavce 1;

e)

výkonnostní třídu z hlediska environmentální stopy, které kritická surovina odpovídá, stanovenou v souladu s příslušným aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 7;

f)

odkaz na internetové stránky umožňující přístup k veřejné verzi studie podporující výsledky uvedené v prohlášení o environmentální stopě.

7.   Komise přijme do 2 let akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem doplnění tohoto nařízení, a to stanovením výkonnostních tříd z hlediska environmentální stopy u kritických surovin, pro které byla přijata v souladu s přílohou V pravidla pro výpočet a ověřování podle odstavce 1

7a.     Pokud se na meziprodukty nebo konečné výrobky obsahující kritické suroviny vztahují požadavky Unie na environmentální stopu v jiných právních předpisech, environmentální a uhlíková stopa každé kritické suroviny se pokud možno zahrne do výpočtu environmentální stopy celého výrobku. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu možností, jak omezit přístup na evropský trh pouze na suroviny, které patří do energeticky nejvýkonnějších tříd z hlediska environmentální stopy uvedených v odstavci 7, a to pro všechny nebo některé výrobky uváděné na trh Unie. Komise k této zprávě případně připojí legislativní návrhy.

7b.     Do 31. prosince 2030 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu možností, jak omezit přístup na trh Unie pouze na suroviny, které patří do energeticky nejvýkonnějších tříd z hlediska environmentální stopy uvedených v odstavci 7, a to pro všechny nebo některé produkty uváděné na trh Unie. Komise může k této zprávě případně připojit legislativní návrhy.

8.   Prohlášení o environmentální stopě se zpřístupní na volně přístupných internetových stránkách snadno srozumitelným způsobem.

Komise je zmocněna přijmout prováděcí akt, kterým se stanoví formát prohlášení o environmentální stopě podle odstavce 5. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

9.   Fyzické a právnické osoby uvádějící kritické suroviny na trh zajistí při nabízení kritických surovin k prodeji, včetně prodeje na dálku, nebo při jejich vystavování v rámci obchodní činnosti, aby jejich zákazníci měli přístup k prohlášení o environmentální stopě předtím, než se učiní závazek prostřednictvím kupní smlouvy.

Fyzické a právnické osoby uvádějící na trh kritické suroviny nesmí uvádět ani vystavovat štítky, značky, symboly nebo nápisy, které by mohly uvést zákazníky v omyl nebo je zmást, pokud jde o informace obsažené v prohlášení o environmentální stopě.

ODDÍL 3

VOLNÝ POHYB, SHODA A DOZOR NAD TRHEM

Článek 31

Volný pohyb

1.   Členské státy nesmějí z důvodů týkajících se informací o recyklaci nebo recyklovaném obsahu permanentních magnetů nebo z důvodů týkajících se informací o environmentální stopě kritických surovin, na které se vztahuje toto nařízení, zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh či uvádění do provozu v případě výrobků obsahujících permanentní magnety nebo kritické suroviny, které jsou v souladu s tímto nařízením.

2.   Na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích nebo podobných akcích členské státy nesmí bránit předvádění výrobků obsahujících permanentní magnety nebo kritické suroviny, které nejsou v souladu s tímto nařízením, pokud je na viditelném místě jasně uvedeno, že tyto výrobky nebo materiály nejsou v souladu s tímto nařízením a že nemohou být dodávány na trh, dokud nebudou uvedeny do stavu shody.

Článek 32

Shoda a dozor nad trhem

1.   Předtím, než je na trh uveden výrobek, na který se vztahuje článek 27 nebo 28, odpovědné fyzické nebo právnické osoby zajistí, aby byl proveden příslušný postup posuzování shody a aby byla vypracována požadovaná technická dokumentace. Pokud byla shoda výrobku s platnými požadavky prokázána postupem posuzování shody, odpovědné fyzické nebo právnické osoby zajistí, aby bylo vypracováno EU prohlášení o shodě a připojeno označení CE.

2.   Postupem posuzování shody u výrobků, na které se vztahují požadavky stanovené v článku 27, je postup stanovený v příloze IV nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků], pokud se na tyto výrobky nevztahují rovněž požadavky stanovené v článku 28; v takovém případě je postupem posuzování shody postup stanovený v pravidlech pro výpočet a ověřování přijatých podle čl. 28 odst. 2

3.   Kapitola IX a články 37, 38 a 39 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků], jakož i odpovídající definice v článku 2 uvedeného nařízení, se použijí s ohledem na požadavky použitelné na výrobky uváděné na trh Unie stanovené v článcích 27 a 28.

4.   Pokud jde o dozor nad trhem, platí tato pravidla:

a)

kapitola XII nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků], jakož i odpovídající definice v článku 2 uvedeného nařízení, se použijí s ohledem na požadavky použitelné na výrobky uváděné na trh Unie stanovené v článcích 27, 28 nebo 30;

b)

kromě požadavků na ekodesign stanovených v nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků], členské státy zohlední i požadavky stanovené v článcích 27, 28 a 30 v souvislosti s akčním plánem podle čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení;

c)

článek 60 a čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] se použijí rovněž pro požadavky stanovené v článcích 27, 28 a 30;

d)

Komise kromě požadavků na ekodesign stanovených v nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] zahrne do zprávy uvedené v čl. 61 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení i informace týkající se požadavků stanovených v článcích 27, 28 a 30;

e)

při provádění článku 62 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků], skupina pro správní spolupráci uvedená ve zmíněném článku a Komise rovněž zohlední požadavky stanovené v článcích 27, 28 a 30.

5.   Pro účely odstavců 3 a 4 se příslušné části nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] použijí takto:

a)

odkazy na „požadavky na ekodesign stanovené v příslušných aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 4“ v čl. 37 odst. 1, „požadavky stanovené v příslušných aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 4“ v čl. 63 odst. 1 a „požadavky stanovené v příslušném aktu v přenesené pravomoci přijatém podle článku 4“ v čl. 63 odst. 5 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] se považují za odkazy na „požadavky stanovené v článcích 27 a 28 tohoto nařízení“;

b)

odkazy na „výrobek, na který se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4“ v čl. 37 odst. 3 a čl. 63 odst. 1 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] se považují za odkaz na „výrobek nebo materiály, na které se vztahují požadavky stanovené v článcích 27 a 28 tohoto nařízení“;

c)

odkazy na „úkoly posuzování shody stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 4“ v článku 41 a „úkoly posuzování shody podle příslušných aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článku 4“ v čl. 45 odst. 10 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] se považují za odkaz na „úkoly posuzování shody stanovené podle pravidel pro výpočet a ověřování přijatých podle čl. 28 odst. 2 tohoto nařízení“;

d)

odkazy na „postupy posuzování shody stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 4“ v čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) 2023/xxx [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků] se považují za odkaz na „postupy posuzování shody stanovené podle pravidel pro výpočet a ověřování přijatých podle čl. 28 odst. 2 tohoto nařízení“.

6.   Tento článek se nepoužije na výrobky, na které se vztahuje schválení typu podle nařízení (EU) 2018/858 a nařízení (EU) č. 168/2013.

Kapitola 6

Strategická partnerství

Článek 33

Strategická partnerství

1.   Rada do … [Úřad pro publikace – vložte: 1 roku po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky vydá zprávu, v níž uvede:

-a)

aktuální seznam stávajících strategických partnerství a probíhajících jednání o strategických partnerstvích a strategických projektech třetích zemí;

a)

do jaké míry strategická partnerství uzavřená Unií přispívají:

i)

ke zlepšení bezpečnosti dodávek v Unii v krátkodobém a dlouhodobém horizontu s přihlédnutím k referenčním hodnotám stanoveným v čl. 1 odst. 2;

▌

iii)

ke zlepšení spolupráce v rámci hodnotového řetězce kritických surovin mezi Unií, včetně jejích zámořských zemí a území uvedených v příloze II Smlouvy o fungování EU , a partnerskými zeměmi, jakož i nezávislosti Unie na nepartnerských třetích zemích, přičemž zvláštní pozornost se věnuje spolupráci s podobně smýšlejícími partnery;

iiia)

k hospodářskému a sociálnímu vývoji v partnerských zemích, zejména v rozvíjejících se a rozvojových zemích, a zároveň podpoře zavádění postupů udržitelných z hlediska životního prostředí a oběhového hospodářství a důstojných pracovních podmínek, jakož i lidských práv v těchto zemích;

b)

soudržnost a potenciální součinnost mezi dvoustrannou spoluprací členských států s příslušnými třetími zeměmi a akcemi prováděnými Unií v rámci strategických partnerství, včetně úsilí Unie uzavírat dohody o volném obchodu se třetími zeměmi a vyjednávání o nich;

ba)

plánované nebo vytvořené projekty v oblasti kritických surovin vytvořené se třetími zeměmi nebo ve třetích zemích, na něž se nevztahují strategická partnerství ani obchodní dohody, ale které jsou prováděny v rámci platformy stanovené v odstavci 3b;

c)

stanovení seznamu zemí , které by měly být upřednostněny při uzavírání strategických partnerství s ohledem na následující kritéria:

i)

potenciální příspěvek k bezpečnosti i odolnosti dodávek s ohledem na potenciální zásoby, těžební, zpracovatelskou a recyklační kapacitu třetí země související s kritickými surovinami;

ii)

zda by mohla spolupráce mezi Unií a třetími zeměmi zlepšit schopnost třetí země zajistit monitorování, prevenci a minimalizaci nepříznivých dopadů na životní prostředí prostřednictvím svého regulačního rámce a jeho provádění, používání sociálně odpovědných postupů včetně dodržování lidských a pracovních práv, včetně politik pro boj s nucenou a dětskou prací , a smysluplné spolupráce s místními komunitami včetně původních obyvatel , používání transparentních a odpovědných obchodních postupů a předcházení nepříznivým dopadům na řádné fungování veřejné správy a právního státu; a jakým způsobem může Unie prostřednictvím svých politik partnerství, například odborným vzděláváním a technickou podporou, přispět k posílení regulačních rámců třetích zemí;

iii)

zda existují dohody nebo potenciální dohody o spolupráci mezi třetí zemí a Unií a v případě rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí potenciál pro zavedení investičních projektů strategie Global Gateway;

iv)

v případě rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, zda a jak by partnerství mohlo přispět k  vytváření hodnoty přímo v dané zemi a k přidané hodnotě na místní úrovni, a to i pokud jde o navazující činnosti , a zda a jak by bylo oboustranně výhodné pro partnerskou zemi a Unii.

iva)

v případě rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí míra, do jaké jsou využívány stávající finance Unie, finanční nástroje a nástroje pro snižování rizik, zejména v rámci strategie Global Gateway, a do jaké míry existují překážky bránící využívání těchto nástrojů v souvislosti se strategickými projekty.

2.   V souvislosti s odstavcem 1 a v míře, do jaké se týká rozvíjejících se tržních a rozvojových zemí , zajistí Komise a rada spolupráci a  soudržnost s dalšími příslušnými koordinačními fóry, včetně těch, která byla zřízena v rámci strategie Global Gateway.

3.   Členské státy:

a)

koordinují s Komisí zajištění souladu mezi jejich dvoustrannou spoluprací s příslušnými třetími zeměmi a nezávaznými strategickými partnerstvími Unie se třetími zeměmi, jejichž rozsah zahrnuje alespoň hodnotový řetězec kritických surovin, a zajištění konsolidace programů budování kapacit a přenosu technologií na podporu odpovědné recyklace kritických surovin v producentských zemích;

b)

podporují Komisi při účinném provádění opatření konkrétní spolupráce stanovených ve strategických partnerstvích.

ba)

koordinují činnosti svých rozvojových bank, exportních úvěrových agentur a dalších veřejných institucí, nad kterými vykonávají dohled, s cílem podpořit provádění a financování strategických projektů prováděných ve třetích zemích ve vzájemné úzké spolupráci;

3a.     Rada vydá každou novou zprávu určenou příslušným výborům Evropského parlamentu.

3b.     Do … [Úřad pro publikace – vložte prosím: šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] zřídí Komise platformu sdružující zástupce společností v celém hodnotovém řetězci kritických surovin s cílem podpořit průzkum, zpracování a recyklaci ve třetích zemích v souladu s cíli stanovenými v článku 1, s nimiž Unie dosud nemá strategická partnerství nebo dohody o volném obchodu. Platforma umožní Komisi usnadňovat a podporovat strategické vztahy a mezi předkladateli projektů a příslušnými vládami členských států.

3c.     Komise požádá evropské normalizační organizace o vypracování evropských norem nebo evropských normalizačních výstupů na podporu cílů tohoto nařízení.

3d.     Strategická partnerství uzavřená Unií se třetími zeměmi obsahují opatření přispívající:

i)

ke zlepšení odolnosti, diverzifikace a udržitelnosti dodávek strategických surovin v Unii v souladu s referenčními hodnotami stanovenými v čl. 1 odst. 2;

ii)

ke zlepšení spolupráce a sdílené odpovědnosti v rámci hodnotového řetězce kritických surovin mezi Unií a partnerskými zeměmi při plnění dohodnutých cílů partnerství;

iii)

k hospodářskému a sociálnímu rozvoji partnerských zemí, zejména pokud jde o rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky;

iv)

k rozvíjejícím se trhům a rozvojovým ekonomikám, zvyšování místní přidané hodnoty podporou rozvoje zpracovatelských a recyklačních kapacit vedle nově vybudovaných těžebních kapacit, jakož i opatření k usnadnění přenosu znalostí a dovedností.

Komise informuje Evropský parlament o zahájení jednání o navázání nového strategického partnerství.

Jakmile budou jednání o strategickém partnerství uzavřena, Komise o tom bude informovat rovněž Parlament.

Kapitola 7

Řízení

Článek 34

Evropská rada pro kritické suroviny

1.   Zřizuje se Evropská rada pro kritické suroviny (dále jen „rada“).d.

2.   Rada plní úkoly stanovené v tomto nařízení.

Článek 35

Složení a fungování Evropské rady pro kritické suroviny

1.   Rada se skládá ze zástupců členských států a Komise. Předsedá jí zástupce Komise.

2.   Každý členský stát jmenuje do rady svého zástupce na vysoké úrovni. Pokud je to relevantní z hlediska funkce a odborných znalostí, může členský stát jmenovat různé zástupce pro různé úkoly rady. Každý člen rady má svého náhradníka.

Rada pozve zástupce Evropského parlamentu, aby se jako pozorovatelé účastnili jejího zasedání, včetně zasedání stálých nebo dočasných podskupin podle odstavce 6.

2a.     Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro chemické látky, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská služba pro vnější činnost jmenují jednotlivě zástupce na vysoké úrovni jako pozorovatele v radě.

2b.     Každý členský stát jmenuje zástupce ze svého jednotného kontaktního místa, aby v radě působil jako pozorovatel.

3.   Na návrh Komise přijme rada svůj jednací řád prostou většinou hlasů svých členů.

4.   Rada se schází v pravidelných intervalech, aby mohla účinně plnit své úkoly stanovené v tomto nařízení. V případě potřeby se rada sejde na odůvodněnou žádost Komise.

Rada se schází nejméně:

a)

každé tři měsíce za účelem posouzení žádostí o strategické projekty podle kapitoly 3 oddílu 1;

b)

každých 6 měsíců za účelem rozvoje monitorování podle kapitoly 4;

ba)

každých 6 měsíců pro posouzení strategických projektů s cílem projednat pokrok s příslušnými zástupci průmyslu;

c)

jednou ročně za účelem projednání pokroku v plnění povinností členských států souvisejících s průzkumem, které jsou stanoveny v kapitole 3 oddíle 4, i s ohledem na aktualizace seznamů kritických nebo strategických surovin.

5.   Komise koordinuje práci rady prostřednictvím výkonného sekretariátu, který plní povinnosti při sestavování agendy a poskytuje technickou a logistickou podporu.

6.   Rada může zřídit stálé nebo dočasné podskupiny, které se budou zabývat konkrétními otázkami a úkoly.

Rada zřídí alespoň tyto stálé podskupiny:

a)

podskupina pro projednávání a koordinaci financování strategických projektů podle článku 15; zástupci vnitrostátních podpůrných bank a institucí, exportních úvěrových agentur , evropských rozvojových finančních institucí, skupiny Evropské investiční banky, dalších mezinárodních finančních institucí včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj a případně soukromých finančních institucí se přizvou jako pozorovatelé;

aa)

podskupina pro diskuzi o provádění ustanovení podle článků 8, 10 a 11, včetně sdílení osvědčených postupů týkajících se účasti veřejnosti a zapojení zúčastněných stran, mimo jiné z jiných relevantních těžebních regionů s cílem zajistit strukturované a předvídatelné formáty povolovacích postupů, do níž jsou přizváni zástupci organizací občanské společnosti jako pozorovatelé;

b)

podskupina sdružující vnitrostátní geologické ústavy nebo služby nebo, pokud takový ústav nebo služba neexistuje, příslušný národní orgán odpovědný za obecný průzkum, s cílem přispět ke koordinaci vnitrostátních programů průzkumu podle článku 18;

c)

podskupina sdružující vnitrostátní zásobovací a informační agentury pro kritické suroviny, nebo – pokud tato agentura neexistuje – příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za tuto záležitost, s cílem přispět k úkolům monitorování stanoveným v článku 19;

d)

podskupina sdružující vnitrostátní agenturu pro mimořádné události a vnitrostátní orgány odpovědné za strategické zásoby, nebo – pokud tato agentura a orgán neexistují – příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za tuto záležitost, s cílem přispět k  monitorování strategických zásob, jak je stanoveno v článku 22; tato podskupina může zejména vyzvat podobně smýšlející partnery ze třetích zemí k výměně osvědčených postupů týkajících se strategických zásob;

da)

podskupina sdružující průmyslové aliance a další příslušné průmyslové subjekty pokrývající celý hodnotový řetězec kritických surovin s cílem přispět k procesu případné žádosti o změnu seznamu strategických nebo kritických surovin uvedeného v čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 4, jakož i k hodnocení strategických projektů a strategického partnerství podle článku 33, která se rovněž zaměří na zástupce malých a středních podniků v členských státech s cílem projednat zapojení malých a středních podniků do hodnotových řetězců surovin a možnosti posílení zapojení malých a středních podniků;

db)

podskupina, která povede diskuze a bude koordinovat práci na strategických partnerstvích podle článku 33 a zajišťovat spolupráci s dalšími příslušnými koordinačními fóry, včetně fór zřízených v rámci strategie Global Gateway, a se zástupci společností v hodnotovém řetězci kritických surovin. Na zasedání této podskupiny budou jako pozorovatelé případně přizváni zástupci organizací občanské společnosti a akademické obce.

6a.     Rada informuje Evropský parlament o svých nadcházejících zasedáních, včetně stálých nebo dočasných podskupin, a o příslušných pořadech jednání.

7.     Pokud se Evropský parlament těchto zasedání neúčastní, rada jej pravidelně informuje o diskuzích, které se na těchto zasedáních vedly.

V případě potřeby přizvou členové rady odborníky z řad zástupců průmyslu, občanské společnosti, akademické obce, odborů , jiné třetí strany nebo zástupce třetích zemí, jakož i zástupce místních a regionálních orgánů , aby se zúčastnili zasedání stálých nebo dočasných podskupin podle odstavce 6 jako pozorovatelé nebo aby poskytli písemné příspěvky. Zvláštní pozornost je věnována zástupcům malých a středních podniků, kteří jsou zváni k účasti na všech zasedáních a diskuzích, které se jich týkají nebo se týkají jejich zapojení do hodnotového řetězce surovin, a to na úrovni rady i na úrovni podskupin.

Při plnění svých úkolů rada v příslušných případech zajišťuje koordinaci, spolupráci a výměnu informací s příslušnými strukturami pro reakci na krize a připravenost na krize zřízenými podle práva Unie.

8.   Rada přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými a obchodně citlivými informacemi a jejich zpracování v souladu s článkem 44.

9.   Rada vynaloží veškeré úsilí k dosažení konsensu.

Kapitola 8

Přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 36

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2, čl. 27 odst. 12, čl. 28 odst. 2 a čl. 30 odst. 1 a 5 je svěřena Komisi na dobu osmi let od … [Úřad pro publikace – vložte: jeden měsíc po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto osmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2, čl. 27 odst. 12, čl. 28 odst. 2 a čl. 30 odst. 1 a 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Konzultace s odborníky z členských států se uskuteční po konzultaci podle článku 14.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2, čl. 27 odst. 12, čl. 28 odst. 2 a článku 30 odst. 1 a 5 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Postup projednávání ve výboru

1.

Komisi je nápomocen Výbor pro provádění [Úřad pro publikace: vložte odkaz na tento akt]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Kapitola 9

Změny

Článek 38

Změna nařízení (EU) 2018/1724

Nařízení (EU) 2018/1724 se mění takto:

1)

v příloze I se v prvním sloupci doplňuje nový řádek „S. Projekty v oblasti kritických surovin“;

2)

v příloze I se ve druhém sloupci v řádku „S. Projekty v oblasti kritických surovin“ doplňují nové body, které znějí:

„1.

informace o povolovacím postupu“

„2.

informace o finančních a investičních službách“

„3.

informace o možnostech financování na úrovni Unie nebo členských států“

„4.

informace o službách na podporu podnikání, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmů právnických osob, místních daňových zákonů a pracovního práva“;

3)

v příloze II se v prvním sloupci doplňuje nový řádek „Projekty v oblasti kritických surovin“;

4)

v příloze II se ve druhém sloupci v řádku „Projekty v oblasti kritických surovin“ doplňují nové body, které znějí:

„Postup týkající se všech příslušných správních povolení k plánování, výstavbě a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro připojení k síti a posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, a obsahující všechny správní žádosti a postupy“;

5)

v příloze II se ve třetím sloupci v řádku „Projekty v oblasti kritických surovin“ doplňuje nový bod, který zní:

„Veškeré výstupy týkající se postupů od potvrzení platnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku postupu odpovědným příslušným vnitrostátním orgánem“;

6)

v příloze III se doplňuje nový bod, který zní:

„9)

Příslušné vnitrostátní orgány uvedené v čl. 8 odst. 1 [Úřad pro publikace: vložte odkaz na tento návrh]“.

Článek 39

Změna nařízení (EU) 2019/1020

Nařízení (EU) 2019/1020 se mění takto:

1)

v čl. 4 odst. 5 se text „(EU) 2016/425 (35) a (EU) 2016/426 (36)“ nahrazuje tímto: „(EU) 2016/425 (*), (EU) 2016/426 (**) a [(EU) […] [rok přijetí tohoto nařízení]/…(***)];

2)

v příloze I se doplňuje nový bod, který zní: „X [Úřad pro publikace: vložte další pořadové číslo] Nařízení (EU) …/…, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) 2019/1020 [Úřad pro publikace: vložte údaje o vyhlášení tohoto nařízení], pokud se týká požadavků stanovených v článcích 27, 28 nebo 30 uvedeného nařízení.“

Článek 40

Změna nařízení (EU) 2018/858

Příloha II nařízení (EU) 2018/858 se mění takto:

V části I se v tabulce doplňuje nová položka, která zní:

[Úřad pro publikace: vložte další pořadové číslo v položce G]

Požadavky na oběhovost permanentních magnetů

Nařízení (EU) XX/XXXX [Úřad pro publikace – vložte: podrobnosti o zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku]

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

X

X

Článek 41

Změna nařízení (EU) č. 168/2013

Příloha II nařízení (EU) č. 168/2013 se mění takto:

V části I se v tabulce doplňuje nová položka, která zní:

[Úřad pro publikace: vložte další pořadové číslo v položce C1]

Požadavky na oběhovost permanentních magnetů

Nařízení (EU) XX/XXXX [Úřad pro publikace – vložte: podrobnosti o zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku]

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Kapitola 10

Závěrečná ustanovení

Článek 42

Postupy monitorování

1.   Komise s přihlédnutím k doporučením rady monitoruje pokrok při plnění cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 a nejméně jednou za tři roky zveřejní zprávu s podrobnými údaji o pokroku Unie při dosahování těchto cílů.

První zprávu vypracuje [Úřad pro publikace – vložte: čtyři roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje kvantitativní informace o míře pokroku Unie při dosahování referenčních hodnot stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b).

2a.     Úkoly monitorování stanovené v tomto článku nezakládají povinnost podniků nebo jiných hospodářských subjektů v hodnotovém řetězci surovin předkládat Komisi, orgánům v radě nebo jakémukoli jinému orgánu jakékoli informace. Veškeré informace, které podniky poskytují podle tohoto článku, jsou poskytovány výhradně dobrovolně a vždy se s nimi nakládá v souladu s článkem 44

2b.     Komise průběžně sleduje provádění tohoto nařízení, aby zabránila jakémukoli nesouladu mezi jinými právními předpisy Unie a tímto nařízením. Za tímto účelem Komise do … [Úřad pro publikace: vložte: 1 rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní zprávu o souladu mezi tímto nařízením a jinými právními předpisy Unie.

Článek 43

Podávání zpráv členskými státy

1.   Členské státy každoročně zasílají Komisi zprávu obsahující informace uvedené v čl. 18 odst. 4, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 5 a čl. 25 odst. 6. První zpráva se zašle [Úřad pro publikace – vložte: jeden rok po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.   Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví šablonu zpráv podle odstavce 1. V šabloně může být uvedeno, jak mají být informace podle odstavce 1 vyjádřeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37 odst. 2.

3.   S informacemi obsaženými ve zprávách podle odstavce 1 se nakládá v souladu s článkem 44.

3a.     Úkoly podávání zpráv stanovené v tomto článku nezakládají povinnost podniků nebo jiných hospodářských subjektů v hodnotovém řetězci surovin předkládat Komisi, orgánům v radě nebo jakémukoli jinému orgánu jakékoli informace. Veškeré informace, které podniky poskytují podle tohoto článku, jsou poskytovány výhradně dobrovolně a vždy se s nimi nakládá v souladu s článkem 44

Článek 44

Nakládání s důvěrnými informacemi

1.   Informace získané při provádění tohoto nařízení se použijí pouze pro účely tohoto nařízení a jsou chráněny příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

2.   Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých, důvěrných a utajovaných informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, včetně doporučení a opatření, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

3.   Členské státy a Komise zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení.

4.   Pokud členský stát usoudí, že předložení souhrnných informací v souvislosti s článkem 21 může přesto ohrozit jeho vnitrostátní bezpečnostní zájem, může proti předložení Komisí vznést námitku prostřednictvím odůvodněného oznámení.

5.   Komise a vnitrostátní orgány, jejich úředníci, zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů zajistí důvěrnost informací získaných při plnění svých úkolů a činností. Tato povinnost se vztahuje rovněž na všechny zástupce členských států, pozorovatele, odborníky a další účastníky, kteří navštíví zasedání rady podle článku 35.

Článek 45

Sankce

Do dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

Článek 46

Hodnocení

1.   Do … [Úřad pro publikace – vložte prosím: pět let po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] provede Komise hodnocení tohoto nařízení s ohledem na cíle, které sleduje, a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.   Zpráva podle odstavce 1 posoudí přinejmenším vhodnost stanovení maximálních prahových hodnot environmentální stopy pro kritické suroviny, pro které byla přijata pravidla pro výpočet a ověřování, a také potřebu dále posilovat dodavatelské řetězce kritických surovin po roce 2030.

Článek 47

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně

PŘÍLOHA I

Strategické suroviny

ODDÍL 1

SEZNAM STRATEGICKÝCH SUROVIN

Za strategické se považují tyto suroviny:

-a)

hliník; [pozm. návrh 5]

a)

bismut;

b)

bor – metalurgická kvalita;

c)

kobalt;

d)

měď;

e)

gallium;

f)

germanium;

g)

lithium – bateriová kvalita;

h)

hořčíkový kov;

i)

mangan – bateriová kvalita;

j)

přírodní grafit – bateriová kvalita;

k)

nikl – bateriová kvalita;

l)

platinové kovy;

m)

prvky vzácných zemin pro magnety (Nd, Pr, Tb, Dy, Gd, Sm a Ce);

n)

křemíkový kov;

o)

titanový kov;

p)

wolfram;

ODDÍL 2

METODIKA VÝBĚRU STRATEGICKÝCH SUROVIN

1.

Strategický význam se určí na základě významu suroviny pro ekologickou a digitální transformaci a pro obranné a kosmické aplikace, přičemž se zohlední:

a)

množství strategických technologií využívajících surovinu jako vstup;

b)

množství suroviny potřebné pro výrobu příslušných strategických technologií;

c)

očekávaná celosvětová poptávka po příslušných strategických technologiích.

2.

Předpokládaný růst poptávky (DF/C) se vypočítá takto:

Image 1

kde:

DF je prognóza poptávky po surovině za referenční rok;

GS je celosvětová roční produkce suroviny za referenční období.

3.

Obtížnost zvýšení výroby se stanoví se zohledněním alespoň následujících faktorů:

a)

aktuální rozsah produkce suroviny za referenční období, který se vypočítá takto:

Image 2

kde:

log10 je dekadický logaritmus;

GS je celosvětová roční produkce suroviny za referenční období;

b)

poměr mezi zásobami a produkcí suroviny R/P, který se vypočítá takto:

Image 3

kde:

R jsou známé zásoby ekonomicky vytěžitelných geologických zdrojů suroviny;

GS je celosvětová roční produkce suroviny za referenční období.

PŘÍLOHA II

Kritické suroviny

ODDÍL 1

SEZNAM KRITICKÝCH SUROVIN

Za kritické se považují tyto suroviny:

a)

antimon;

b)

arsen;

c)

bauxit;

d)

baryt;

e)

beryllium;

f)

bismut;

g)

bor;

h)

kobalt;

i)

koksovatelné uhlí;

j)

měď;

k)

živec;

l)

kazivec;

m)

gallium;

n)

germanium;

o)

hafnium;

p)

helium;

q)

vzácné zeminy s obsahem těžkých prvků;

r)

vzácné zeminy s obsahem lehkých prvků;

s)

lithium;

t)

hořčík;

u)

mangan;

v)

přírodní grafit;

w)

nikl – bateriová kvalita;

x)

niob;

y)

fosfátová hornina;

z)

fosfor;

aa)

platinové kovy;

bb)

skandium;

cc)

křemíkový kov;

dd)

stroncium;

ee)

tantal;

ff)

titanový kov;

gg)

wolfram;

hh)

vanad.

ODDÍL 2

VÝPOČET HOSPODÁŘSKÉHO VÝZNAMU A RIZIKA NARUŠENÍ DODÁVEK

1.

Hospodářský význam suroviny se vypočítá takto:

Image 4

kde:

AS je podíl konečného použití suroviny v odvětví dle klasifikace NACE (dvoumístný kód);

Qs je přidaná hodnota příslušného odvětví v klasifikaci NACE (dvoumístný kód);

SIEI je index nahraditelnosti související s hospodářským významem.

2.

Index nahraditelnosti suroviny související s hospodářským významem (SIEI) se vypočítá takto:

Image 5

kde:

i označuje jednotlivý náhradní materiál;

a označuje jednotlivé použití suroviny;

SCP je parametr efektivnosti nákladů na náhradní materiál;

Share je podíl surovin na konečném použití;

Sub-share je dílčí podíl každé náhrady v rámci každého použití.

3.

Riziko narušení dodávek (SR) suroviny se vypočítá takto:

Image 6

kde:

GS je celosvětová roční produkce suroviny za referenční období;

EU sourcing je skutečný zdroj dodávek do EU, tj. domácí produkce v EU plus další země dovážející do EU;

HHI je Herfindahl-Hirschmanův index (používaný jako zástupný indikátor koncentrace ve vztahu k určité zemi);

WGI je upravený světový index kvality správy (World Governance Index) (používaný jako ukazatel kvality správy ve vztahu k určité zemi);

t je obchodní parametr upravující index WGI, který se stanoví s přihlédnutím k možným vývozním daním (případně zmírněným platnou obchodní dohodou), fyzickým vývozním kvótám nebo zákazům vývozu uloženým danou zemí;

IR je závislost na dovozu;

EoLRIR je míra recyklace na konci životnosti, což znamená poměr vstupů druhotných materiálů (recyklovaných z odpadu) ke všem vstupům surovin (primárních a druhotných);

SISR je index nahraditelnosti související s rizikem narušení dodávek.

4.

Závislost na dovozu surovin se vypočítá takto:

Image 7

5.

Herfindahl-Hirschmanův index (HHIWGI)) suroviny se vypočítá takto:

Image 8

kde:

Sc je podíl země c na celosvětových dodávkách (nebo na dodávkách suroviny do EU);

WGIc je upravený světový index kvality správy země c;

tc je obchodní parametr dané země upravující index WGI, který se stanoví s přihlédnutím k možným vývozním daním (případně zmírněným platnou obchodní dohodou), fyzickým vývozním kvótám nebo zákazům vývozu uloženým danou zemí.

6.

Index nahraditelnosti suroviny související s rizikem narušení dodávek (SISR) se vypočítá takto:

Image 9

kde:

i označuje jednotlivý náhradní materiál;

a označuje jednotlivé použití kandidátského materiálu;

SP je produkce náhrady, která odráží celosvětovou výrobu náhrady a materiálu;

SCr je kritičnost náhrady s ohledem na to, zda je náhrada sama o sobě kritickou surovinou;

SCo je druhotná produkce náhrady, přičemž se bere v úvahu, zda je náhrada primárním produktem, nebo se těží jako druhotný či vedlejší produkt;

Share je podíl kandidátských materiálů při konečném použití;

Sub-share je dílčí podíl každé náhrady v rámci každého použití.

7.

Pokud strukturální nebo statistické změny ovlivní měření hospodářského významu a rizika narušení dodávek horizontálně u všech posuzovaných materiálů, upraví se příslušné hodnoty tak, aby se tyto změny kompenzovaly.

Výpočty vycházejí z průměru posledních pěti let, za které jsou údaje k dispozici. Zohledňuje se priorita, kvalita a dostupnost údajů.

PŘÍLOHA III

Posouzení kritérií pro uznání strategických projektů

1.

Skutečnost, zda projekt v Unii splňuje kritérium uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), se posuzuje s ohledem na následující:

a)

zda projekt přispívá k dosažení referenčních hodnot stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a)  nebo k nahrazení strategických surovin v hodnotových řetězcích strategických technologií, přičemž přijímá opatření k dosažení podobné nebo nižší environmentální stopy ve srovnání s nahrazovanými surovinami;

b)

v případě, že projekt přispívá k dosažení referenčních hodnot uvedených v čl. 1. odst. 2 písm. a) , zda přispívá k udržení nebo posílení kapacit Unie jako podíl na roční spotřebě strategických surovin v Unii, s přihlédnutím k očekávanému nárůstu spotřeby Unie.

ba)

zda projekt nepředstavuje překážku pro dosažení klimatických cílů Unie do roku 2030 a 2050;

Příspěvek projektu k příslušné referenční úrovni kapacity se posuzuje s ohledem na podnikatelský plán projektu a podpůrné technické informace obsažené v žádosti a na odhadovanou dobu uvedení projektu na trh.

2.

Skutečnost, zda projekt ve třetí zemi splňuje kritérium uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), se posoudí s ohledem na následující:

a)

zda projekt přispívá k dosažení referenčních hodnot stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nebo zda přispívá k zachování odolnosti dodávek strategických surovin do Unie nebo k dodávkám strategických technologií do Unie prostřednictvím náhrady strategických surovin v hodnotových řetězcích strategických technologií ;

b)

zda platný právní rámec nebo jiné podmínky poskytují záruku, že obchod a investice související s projektem nebudou narušeny, zejména s ohledem na to, zda Unie uzavřela s příslušnou třetí zemí strategické partnerství uvedené v článku 33 nebo obchodní dohodu obsahující kapitolu o surovinách, a zda jsou v souladu se společnou obchodní politikou Unie;

c)

do jaké míry existují společnosti, které s předkladatelem projektu mají nebo jsou ochotny uzavřít dohody o odběru za účelem využití nebo zpracování strategických surovin vyprodukovaných v rámci příslušných projektů v Unii;

d)

zda je projekt v souladu s cíli rozvojové spolupráce a zahraniční politiky Unie.

Příspěvek projektu k referenčním hodnotám uvedeným v písmenu a) se posuzuje s přihlédnutím k podnikatelskému plánu projektu a podpůrným technickým informacím obsaženým v žádosti, odhadované době uvedení projektu na trh, jakož i k podílu výstupů projektu, na které se vztahují stávající nebo potenciální dohody o odběru uvedené v písmenu c). Důkazy, které se týkají písmene c), mohou zahrnovat smluvní dohody, prohlášení o záměru nebo memoranda o porozumění.

3.

Skutečnost, zda projekt splňuje kritérium uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b), se posuzuje s ohledem na následující:

a)

kvalita realizovaných studií proveditelnosti týkajících se potenciálu rozvoje projektu;

b)

zda technologie, která má být použita, byla předvedena v příslušném prostředí.

Studie proveditelnosti uvedené v písmenu a) musí být vypracovány tak, aby:

a)

posoudily, zda je pravděpodobné, že navrhovaný projekt bude úspěšný, a to na základě analýzy technologických a environmentálních hledisek;

b)

označily možné technické aspekty a problémy, které by se mohly vyskytnout při realizaci projektu.

K potvrzení proveditelnosti projektu mohou být zapotřebí další studie.

4.

Skutečnost, zda projekt splňuje kritérium uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c), se posuzuje případně s ohledem na soulad projektu s následujícími právními předpisy Unie nebo mezinárodními nástroji:

a)

[Úřad pro publikace – vložte: odkaz na směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti], pokud se vztahuje na předkladatele projektu.

b)

[Úřad pro publikace – vložte: odkaz na směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti], pokud se vztahuje na předkladatele projektu;

c)

Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky;

d)

pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, zejména pokyny týkající se boje proti korupci;

e)

pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí;

f)

pokyny OECD pro náležitou péči pro smysluplné zapojení zúčastněných stran v těžebním průmyslu;

g)

zásady OECD o správě a řízení společností;

h)

pokyny OECD pro nadnárodní podniky;

i)

obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

ia)

zásady svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) stanovené v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2007. [pozm. návrh 11]

Předkladatelé projektů mohou rovněž osvědčit splnění kritéria uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c) tím, že:

a)

předloží důkazy, že dotčený projekt je individuálně certifikován jako součást uznaného systému uvedeného v článku 29, nebo

b)

se zavážou získat pro daný projekt certifikaci v rámci uznaného systému uvedeného v článku 29 a poskytnout dostatečné důkazy o tom, že daný projekt bude po realizaci schopen splnit kritéria pro tuto certifikaci.

ba)

pro projekty v Unii se zavážou, že při realizaci bude daný projekt v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

5.

Skutečnost, zda projekt v Unii splňuje kritérium uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), se posuzuje s ohledem na následující:

a)

zda se projektu účastní společnosti z různých členských států;

b)

zda se možní odběratelé také nacházejí ve více než jednom členském státě;

c)

účinky na dostupnost strategických surovin pro následné uživatele ve více než jednom členském státě.

6.

Skutečnost, zda projekt ve třetí zemi splňuje kritérium uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), se posoudí s ohledem na to, do jaké míry projekt v příslušné třetí zemi přispívá:

a)

k posílení více než jedné fáze hodnotového řetězce surovin v dané zemi nebo jejím širším regionu;

b)

k podpoře soukromých investic do domácího hodnotového řetězce surovin;

c)

k vytváření širších hospodářských nebo sociálních přínosů, včetně vytváření pracovních míst.

PŘÍLOHA IV

Kritéria pro certifikační systémy

Uznaný certifikační systém musí splňovat následující kritéria:

a)

je otevřený za transparentních, spravedlivých a nediskriminačních podmínek všem hospodářským subjektům, které jsou ochotny a schopny splnit požadavky tohoto systému, a je spravován více zúčastněnými stranami;

b)

požadavky na certifikaci musí být konzistentní napříč právními předpisy EU a zahrnují:

i)

požadavky zajišťující environmentálně udržitelné postupy před ukončením provozu, v jeho průběhu a po jeho ukončení , včetně požadavků zajišťujících environmentální řízení a zmírňování dopadů v těchto kategoriích environmentálních rizik:

i)

ovzduší, včetně znečištění ovzduší, například emise skleníkových plynů;

ii)

voda, včetně mořského dna a mořského prostředí, a znečištění vody, využívání vody, množství vody (povodně nebo sucho) a přístup k vodě;

iii)

půda, včetně znečištění půdy, eroze půdy, využívání půdy a degradace půdy;

iv)

biologická rozmanitost, včetně poškozování přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, flóry a ekosystémů, včetně ekosystémových služeb;

v)

nebezpečné látky;

vi)

hluk a vibrace;

vii)

bezpečnost zařízení;

viii)

spotřeba energie;

ix)

odpady a rezidua;

ii)

požadavky na zajištění sociálně odpovědných postupů, včetně dodržování lidských a pracovních práv, včetně komunitního života domorodého obyvatelstva;

iii)

požadavky na zajištění integrity a transparentnosti podnikání, včetně požadavků na řádné řízení finančních, environmentálních a sociálních záležitostí, a  politiky boje proti korupci a úplatkářství v souladu s pokyny OECD uvedenými v příloze III bodě 4;

c)

ověřování a sledování souladu je objektivní, vychází z mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních norem, požadavků a postupů a provádí se nezávisle na příslušném hospodářském subjektu;

d)

obsahuje dostatečné požadavky a postupy k zajištění způsobilosti a nezávislosti odpovědných ověřovatelů.

da)

obsahuje požadavky na zajištění zprávy o auditu vypracované na úrovni lokality.

PŘÍLOHA V

Environmentální stopa

1.   Definice

Pro účely této přílohy se použijí následující definice:

a)

„aktivitními údaji“ se rozumí informace spojené s procesy při modelování inventarizace životního cyklu (LCI). Agregované výsledky LCI procesních řetězců, které představují aktivity procesu, se vynásobí příslušnými aktivitními údaji a poté se sečtou za účelem odvození environmentální stopy spojené s tímto procesem;

b)

„seznamem materiálů“ se rozumí seznam surovin, podsestav, mezisestav, dílčích součástí a částí a jejich příslušné množství potřebné pro výrobu produktu spadajícího do oblasti působnosti studie;

c)

„údaje konkrétní společnosti“ označují přímo měřené či shromážděné údaje z jednoho či více provozů (místní údaje), které jsou pro činnosti společnosti reprezentativní. Jsou synonymem pro „primární údaje“;

d)

„metodou posuzování dopadu“ se rozumí protokol pro kvantitativní převod údajů inventarizace životního cyklu do příspěvků ke zkoumanému environmentálnímu dopadu;

e)

„kategorií dopadu“ se rozumí třída využívání zdrojů nebo environmentálního dopadu, s níž souvisí údaje inventarizace životního cyklu;

f)

„životním cyklem“ se rozumí po sobě jdoucí provázaná stadia produktového systému, od těžby nebo získávání surovin z přírodních zdrojů ke konečnému odstraňování (ISO 14040:2006);

g)

„inventarizací životního cyklu (LCI)“ se rozumí kombinovaný soubor výměn elementárních, odpadních a produktových toků v souboru údajů LCI;

h)

„souborem údajů inventarizace životního cyklu (LCI)“ se rozumí dokument nebo soubor s informacemi o životním cyklu uvedeného produktu nebo jiný odkaz (např. na místo, proces) zahrnující popisná metadata a kvantitativní údaje inventarizace životního cyklu. Souborem údajů LCI může být soubor údajů z jednotkového procesu, částečně nebo zcela agregovaný soubor údajů;

i)

„sekundárními údaji“ se rozumí údaje, které nepocházejí z konkrétního procesu v rámci dodavatelského řetězce společnosti provádějící studii ke stanovení environmentální stopy. Jedná se o údaje, které nejsou přímo shromažďovány, měřeny nebo odhadovány společností, ale pocházejí z databáze LCI třetí strany nebo z jiných zdrojů. Sekundární údaje zahrnují průměrné údaje průmyslového odvětví (např. z uveřejněných údajů o produkci, vládních statistik a od průmyslových sdružení), studie v odborné literatuře, technické studie a patenty, a mohou také vycházet z finančních údajů nebo obsahovat modelové údaje a další obecné údaje. Primární údaje, které procházejí fází horizontální agregace, se považují za sekundární údaje;

j)

„hranicí systému“ se rozumí aspekty zahrnuté do studie životního cyklu nebo z této studie vyloučené.

Pravidla pro výpočet environmentální stopy kritické suroviny musí navíc obsahovat další definice, které jsou nezbytné pro jejich interpretaci.

2.   Oblast působnosti

Tato příloha obsahuje základní prvky pro výpočet environmentální stopy kritických surovin.

Pravidla pro výpočet environmentální stopy konkrétních kritických surovin vycházejí ze základních prvků obsažených v této příloze a zohledňují vědecky podložené metody posuzování a příslušné mezinárodní normy v oblasti posuzování životního cyklu.

Výpočet environmentální stopy kritické suroviny vychází ze seznamu materiálů, energie, výrobních metod a pomocných materiálů používaných v zařízeních, která se podílejí na výrobě kritické suroviny.

Při stanovení pravidel pro výpočet environmentální stopy konkrétních kritických surovin se Komise snaží zajistit soulad s pravidly pro výpočet environmentální stopy meziproduktů a konečných výrobků , které využívají příslušné kritické suroviny.

3.   Deklarovaná jednotka

Deklarovanou jednotkou je 1 kg příslušného druhu kritické suroviny.

Pravidla pro výpočet environmentální stopy konkrétních kritických surovin mohou stanovit vyšší nebo nižší deklarovanou jednotku vyjádřenou v kg, pokud je to nezbytné pro zohlednění povahy nebo použití příslušné kritické suroviny.

Veškeré kvantitativní vstupní a výstupní údaje shromažďované výrobcem za účelem kvantifikace uhlíkové stopy se počítají ve vztahu k této deklarované jednotce.

4.   Hranice systému

Těžba, koncentrace a rafinace jsou tři fáze životního cyklu, které je třeba zahrnout do hranic systému primárních kritických surovin s následujícími postupy (pokud se na danou surovinu vztahují):

a)

předcházející procesy zahrnující těžbu rudy pro produkci surovin, výrobu a dodávky ( včetně přepravy) chemických látek, pomocných látek, výrobu a dodávky ( včetně přepravy) paliv, výrobu a dodávky elektřiny a přepravu materiálů vozidly, která nejsou ve vlastnictví organizace nebo touto organizací provozována ;

b)

přeprava rudy, koncentrátů a surovin ve vozidlech vlastněných nebo provozovaných organizací;

c)

skladování rudy, koncentrátů a surovin;

d)

drcení a čištění rudy;

e)

výroba surovinového koncentrátu;

f)

získávání kovů (chemickými, fyzikálními nebo biologickými prostředky);

g)

tavení;

h)

přeměna kovů;

i)

čištění strusky;

j)

rafinace kovů;

k)

elektrolýza kovů;

l)

odlévání kovů nebo balení;

m)

úprava vyhořelého materiálu a strusky;

n)

veškeré související pomocné procesy, například čištění odpadních vod (na místě, včetně čištění vod z procesů, přímého chlazení, vody a povrchové odtékající vody), systémy pro snižování emisí plynů (včetně primárních a druhotných odpadních plynů), kotle (včetně předčištění přívodní vody), interní logistika.

Do hranic systému druhotných kritických surovin (jež u životního cyklu vymezují fázi recyklace) se zahrnou následující postupy (pokud jsou relevantní pro konkrétní recyklovanou surovinu):

a)

předcházející postupy zahrnující výrobu surového vstupního materiálu (šrotu a primárních měděných koncentrátů), výrobu a dodávky (přepravu) chemických látek, pomocných látek, výrobu a dodávky (přepravu) paliv, výrobu a dodávky elektřiny a přepravu materiálů vozidly, která nejsou ve vlastnictví organizace;

b)

přeprava koncentrátů a šrotu ve vozidlech vlastněných nebo provozovaných organizací;

c)

skladování šrotu, koncentrátů a surovin;

d)

předúprava druhotného materiálu;

e)

tavení;

f)

přeměna kovů;

g)

rafinace kovů;

h)

elektrolýza kovů;

i)

odlévání kovů nebo balení;

j)

zpracování vyhořelého materiálu;

k)

veškeré související pomocné procesy, například čištění odpadních vod (na místě, včetně čištění vod z procesů, přímého chlazení, vody a povrchové odtékající vody), systémy pro snižování emisí plynů (včetně primárních a druhotných odpadních plynů), kotle (včetně předčištění přívodní vody) a interní logistika.

Fáze používání nebo fáze ukončení životnosti se z výpočtů environmentální stopy vyloučí, protože na ni odpovědný hospodářský subjekt nemá přímý vliv. Vyloučeny mohou být i jiné postupy, pokud je jejich příspěvek k environmentální stopě konkrétní kritické suroviny nevýznamný.

5.   Kategorie dopadu

Pravidla výpočtu stanoví kategorii nebo kategorie dopadu, kterou je třeba zahrnout do výpočtu environmentální stopy a emisí skleníkových plynů . Výběr je založen na analýze kritických míst provedené v souladu s vědecky podloženými metodikami vypracovanými na mezinárodní úrovni a s přihlédnutím:

a)

k relativnímu významu různých dopadů, včetně jejich relativního významu pro ▌klimatické a environmentální dopady;

b)

k potřebě společností v povýrobní části dodavatelského řetězce, které chtějí informovat o environmentální stopě kritických surovin, které používají.

6.   Použití souborů údajů konkrétní společnosti a sekundárních souborů údajů

Pravidla pro výpočet stanoví použití souborů údajů konkrétní společnosti nebo sekundárních souborů údajů, a to pro všechny příslušné postupy a materiály. Pokud pravidla výpočtu umožňují volbu mezi souborem údajů pro konkrétní společnost a sekundárním souborem údajů, musí být v metodě výpočtu dostatečná motivace k použití souboru údajů pro konkrétní společnost.

Použití údajů konkrétní společnosti se vyžaduje alespoň u postupů, které jsou pod přímým vlivem odpovědného subjektu a mají největší podíl na příslušných kategoriích dopadu.

Aktivitní údaje konkrétní společnosti se použijí v kombinaci s příslušnými sekundárními soubory údajů vyhovujícími s ohledem na environmentální stopu produktu. Pravidla výpočtu by měla stanovit, zda je povolen odběr vzorků v souladu s kritérii stanovenými ve vědecky podložených metodikách vypracovaných na mezinárodní úrovni.

Změna seznamu materiálů nebo skladby zdrojů energie použitých k výrobě určitého druhu kritické suroviny vyžaduje nový výpočet environmentální stopy.

Při výpočtu uhlíkové náročnosti energie použité ve fázích procesu uvedených v odstavci 4 se použijí údaje o průměrných emisích skleníkových plynů ze skladby zdrojů energie dané země, nebo pokud možno regionu, kde proběhla konkrétní činnost nebo proces. Nižší emisní faktory se použijí jen tehdy, pokud může hospodářský subjekt spolehlivě prokázat, že jeho individuální procesy nebo dodávky energie jsou méně uhlíkově náročné, než je průměrný energetický mix dané země, nebo je-li to možné regionu. Tato skutečnost se prokáže na základě přímého napojení na výrobce energie z obnovitelných zdrojů nebo výrobce s nižší uhlíkovou náročností nebo smlouvou prokazující časovou a zeměpisnou souvislost mezi dodávkou energie a její spotřebou hospodářským subjektem, což se ověří prohlášením třetí strany.

Pravidla výpočtu, která mají být rozpracována aktem v přenesené pravomoci, zahrnují podrobné modelování následujících fází životního cyklu:

a)

fáze těžby, koncentrace a rafinace primárních surovin;

b)

fáze získávání a zpracování druhotných surovin.

7.   Metody posuzování dopadu

Environmentální stopa se vypočítá pomocí vědecky podložených metod posuzování dopadu, které zohledňují vývoj na mezinárodní úrovni u příslušné kategorie dopadu, pokud jde o změnu klimatu, vodu, ovzduší, půdu, zdroje, využívání půdy a toxicitu.

Výsledky se předkládají v podobě charakterizovaných výsledků (bez normalizace a vážení).

8.   Výkonnostní třídy z hlediska environmentální stopy

V závislosti na rozdělení hodnot v prohlášeních o environmentální stopě výrobků uváděných na vnitřní trh se určí smysluplný počet výkonnostních tříd, přičemž kategorie A je nejlepší třídou s nejnižším dopadem životního cyklu, aby se umožnila diferenciace trhu. Určení prahové hodnoty pro každou výkonnostní třídu bude stejně jako jejich rozsah založeno na distribuci výkonu příslušných kritických surovin uvedených na trh v předchozích třech letech, očekávaných technologických zlepšeních a dalších technických faktorech, které budou určeny.

Komise každé tři roky přezkoumá počet výkonnostních tříd a prahové hodnoty mezi nimi, tak aby stále odpovídaly realitě trhu a jeho očekávanému vývoji.

9.   Posuzování shody

Pravidla pro výpočet a ověřování stanoví použitelný postup posuzování shody z modulů uvedených v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES s úpravami nezbytnými s ohledem na dotčený materiál.

Při určování použitelného postupu posuzování shody Komise zohlední tato kritéria:

a)

zda je dotčený modul vhodný pro daný typ materiálu a přiměřený sledovanému veřejnému zájmu;

b)

dostupnost kompetentních a nezávislých třetích stran, které jsou schopny provádět případné úkoly posuzování shody třetí stranou;

c)

pokud je povinná účast třetí strany, musí mít výrobce na výběr mezi moduly zabezpečování kvality a certifikace výrobků stanovenými v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES.

PŘÍLOHA VI

Příslušné výrobky podle čl. 27 odst. 1

V následující tabulce je uvedeno zboží zařazené v rámci kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87.


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0260/2023).

(*1)  Jedná se o opravenou verzi přijatých textů, jejímž cílem je zajistit shodu všech jazykových verzí. Byla doplněna definice, která v předchozí verzi z technických důvodů chyběla, což vedlo k přečíslování definic (oprava v článku 2).

(*2)  Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2)  Úř. věst. C , , s. .

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4)

(5)  Evropská komise, Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Zásady EU pro udržitelné suroviny, Úřad pro publikace, 2021, https://data.europa.eu/doi/10.2873/27875

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7–25).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES – Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15–34).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1–38).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(16)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(17)   Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. věst. L 167 I, 12.5.2021, s. 1).

(18)  Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Global Gateway (JOIN(2021) 30 final).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (EU) 2022/2576 ze dne 19. prosince 2022 o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (EU) 2022/2372 ze dne 24. října 2022 o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 64).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3–30).

(23)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13–18).

(25)   Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(26)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(27)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(28)  Kombinovaná nomenklatura v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1791/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)