52010PC0293

Návrh prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se Polsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty /* KOM/2010/0293 konecném znení - NLE 2010/0161 */


[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 7.6.2010

KOM(2010)293 v konečném znění

2010/0161 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍHO ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Polsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Podle článku 395 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty[1] (dále jen „směrnice o DPH“) může Rada jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby uplatnil zvláštní opatření odchylující se od uvedené směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně z přidané hodnoty (DPH) nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

Polská republika požádala dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 16. listopadu 2009, o povolení zavést opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice o DPH.

V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice o DPH uvědomila Komise dopisem ze dne 14. prosince 2009 o žádosti Polské republiky ostatní členské státy. Dopisem ze dne 17. prosince 2009 oznámila Komise Polské republice, že má již k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti způsobem uvedeným níže.

Naprostá většina podniků v Polské republice (95 %) je klasifikována jako mikro podniky, z nichž mnohé jsou rodinné podniky, a vozidla, která mají tyto podniky ve vlastnictví či na leasing, jsou tudíž často používána ke služebním i osobním účelům, zatímco větší společnosti často odměňují své zaměstnance nepeněžními požitky, jako jsou například firemní vozidla, která se rovněž používají pro služební i osobní účely. Stručně řečeno, naprostá většina vozidel vlastněných podniky se používá jak pro služební, tak pro osobní účely. V současnosti by podnik, který využívá vozidla pro soukromé účely, měl vykazovat daň na výstupu u soukromého používání podle čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH.

Jelikož jsou některá vozidla díky svému vyhotovení vhodná jak pro služební, tak pro osobní účely, uvádějí polské orgány, že je obtížné přesně stanovit rozsah, v jakém osoba povinná k dani používá tato vozidla pro osobní účely. To platí nejen pro osoby povinné k dani, ale i pro daňové orgány, které jsou povinny zkontrolovat rozsah soukromého využívání.

Pro překonání těchto obtíží a zjednodušené uplatňování systému DPH usiluje Polsko o odchylku, která by osvobodila od zdanění soukromé používání některých vozidel, ale rovněž omezila odpočet daně na vstupu u původního nákupu či pronájmu těchto vozidel o 60 %. Polské orgány zhodnotily tuto procentní sazbu jako průměrný podíl doby, po kterou se uvedené typy vozidel používají pro služební účely.

Odpočet by dosahoval maximální částky 6 000 PLN. Tato částka byla stanovena na základě ceny běžného vozidla (55 000 PLN) a jejím účelem je zabránit nadměrnému odpočtu u luxusních vozidel, u kterých je pravděpodobnější, že se budou používat spíše k soukromým účelům.

Toto opatření se vztahuje na vozidla, jejichž maximální nosnost přesahuje 500 kg a celková maximální hmotnost je 3,5 tun. Výjimkou jsou vozidla, která se používají výlučně pro obchodní činnost, konkrétně vozidla zakoupená pro účely dalšího prodeje či pronájmu; vozidla určená v zásadě pro dopravu zboží; vozidla určená ke zvláštním účelům (např. vozidla silničních asistenčních služeb, nakladače a pohřební vozidla) a vozidla určená pro přepravu alespoň 10 osob včetně řidiče. Účelem tohoto rozlišení je omezit uplatňování opatření na ta vozidla, která lze používat jak pro služební, tak pro osobní účely.

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Rozhodnutím se Polsku povoluje zavést zvláštní opatření o odchylce od článků 26 a 168 směrnice o DPH, pokud jde o odpočet DPH v souvislosti s nákupem, pořízením, dovozem, pronájmem či leasingem některých vozidel.

Toto rozhodnutí vychází z článku 395 směrnice o DPH.

Toto rozhodnutí se týká povolení uděleného členskému státu na základě jeho vlastní žádosti a nepředstavuje žádnou povinnost.

Vzhledem k přísnému časovému omezení a omezení oblasti působnosti je zvláštní opatření úměrné sledovanému cíli.

Podle článku 395 směrnice o DPH je odchylka od společných pravidel pro DPH možná pouze v případě, že ji jednomyslně povolí Rada na návrh Komise. Rozhodnutí Rady je jediným vhodným nástrojem, neboť může být určeno jednotlivým členským státům.

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá žádné nepříznivé důsledky pro rozpočet Unie.

NEPOVINNÉ PRVKY

Návrh zahrnuje ustanovení o skončení platnosti.

2010/0161 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍHO ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Polsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty[2], a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 16. listopadu 2009, požádalo Polsko o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES upravující právo odečíst daň na vstupu.

2. Komise o žádosti Polska informovala ostatní členské státy dopisem ze dne 14. prosince 2009. Dopisem ze dne 17. prosince 2009 uvědomila Komise Polsko, že má k dispozici všechny údaje, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

3. Některá vozidla jsou díky svému vyhotovení vhodná pro použití jak pro osobní, tak pro služební účely. Hodlá-li v současné době osoba povinná k dani použít k soukromým účelům vozidlo, u kterého při nákupu provedla úplný či částečný odpočet daně na vstupu, je pro uvedené použití povinna vykázat daň na výstupu. Pro osobu povinnou k dani je však obtížné přesně určit rozsah soukromého použití. Rovněž daňové orgány mohou jen obtížně danou situaci sledovat.

4. Pro zjednodušení postupu při vybírání daně z přidané hodnoty (DPH) proto Polsko usiluje o odchylku, která by omezila právo odpočtu DHP při nákupu vozidla používaného jak pro služební, tak pro osobní účely až do výše 60 % v souvislosti s nákupem, pořízením, dovozem, pronájmem či leasingem některých vozidel. Osoba povinná k dani by tudíž již nemusela při používání vozidla k soukromým účelům vykazovat daň na výstupu.

5. Zvláštní opatření by měla platit pouze u vozidel s maximální nosností přesahující 500 kg a maximální hmotností 3,5 tuny a pro odpočet DPH nepřesahující částku 6 000 PLN. Účelem maximální částky pro odpočet DPH je zabránit nadměrnému odpočtu DPH v souvislosti s nákupem či pronájmem luxusních vozidel, u kterých je pravděpodobnější, že se budou používat spíše k soukromým účelům. Na vozidla určená pro výkon zvláštních funkcí, jako například vozidla silničních asistenčních služeb, pohřební vozidla a nakladače, a vozidla určená pro další prodej či pronájem by se odchylka vztahovat neměla.

6. Povolení by mělo platit po omezenou dobu, a jeho platnost by tudíž měla skončit dne 31. prosince 2013. S ohledem na zkušenosti získané k uvedenému datu lze provést hodnocení, zda je odchylka i nadále opodstatněná.

7. Odchylka nemá negativní dopady na vlastní zdroje Unie pocházející z daně z přidané hodnoty,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článku 168 směrnice 2006/112/ES se Polsku povoluje omezit právo odpočtu DPH v souvislosti s nákupem, pořízením, dovozem, pronájmem či leasingem vozidel, a to až do výše 60 %, přičemž maximální částka je 6 000 PLN.

Omezení platí pouze u vozidel s maximální povolenou nosností přesahující 500 kg a maximální hmotností 3,5 tun.

Článek 2

Článek 1 neplatí pro následující kategorie vozidel:

8. vozidla zakoupená pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu;

9. vozidla určená pro dopravu zboží;

10. vozidla určená k výkonu zvláštních funkcí;

11. vozidla určená pro přepravu alespoň 10 osob včetně řidiče.

Článek 3

Odchylně od čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES se Polsku povoluje nepovažovat za poskytování služeb za úplatu používání vozidla, na které se vztahuje omezení uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí, k soukromým účelům osobou povinnou k dani či jejími zaměstnanci nebo obecněji pro účely jiné než účely jejího podnikání.

Článek 4

Toto rozhodnutí pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2013.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

[2] Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.