Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Slovinska na období 2012–2015 /* COM/2012/0327 final - 2012/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Slovinska na rok
2012
a stanovisko Rady k programu stability Slovinska na období 2012–2015 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148
odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5
odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne
16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické
nerovnováhy[2], a zejména na
čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské
komise[3], s ohledem na usnesení Evropského
parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, po konzultaci s Hospodářským a
finančním výborem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010
schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro
zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější
koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na
klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za účelem
posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst
a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010
přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských
politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21.
října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti
členských států[5], které společně
tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány,
aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních
politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 12. července 2011
přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Slovinska na rok
2011 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovinska na
období 2011–2014. (4) Dne 23. listopadu 2011
přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý
evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze
strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 přijala Komise na základě
nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[6],
ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden
hloubkový přezkum. (5) Dne 2. března 2012
potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability
a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu.
Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace
podporující růst, obnovy běžného poskytování úvěrů
ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení
nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace
veřejné správy. (6) Evropská rada dne 2.
března 2012 rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu
euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty
do programů stability či konvergenčních programů a
národních programů reforem. (7) Dne 26. dubna 2012
předložilo Slovinsko svůj program stability na období 2012–2015 a dne
13. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu
jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise
rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení
(EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Slovinsko postiženo makroekonomickou
nerovnováhou. Komise došla v hloubkovém přezkumu[7]
k závěru, že se Slovinsko potýká s vnitřní nerovnováhou,
jež má dopad zejména na snižování zadluženosti podnikatelského sektoru a
bankovní stabilitu. Tato vnitřní nerovnováha a jakákoli potenciální
vnější nerovnováha by měla být pečlivě sledována a
měla by se objevit mezi hledisky hospodářské politiky, aby se snížilo
riziko nepříznivých účinků na fungování hospodářství.
Dvěma významnými prvky aktuálně zvažované reakce jsou rekapitalizace
a prodej největší banky a pevný závazek opravit do lhůty v roce
2013 nadměrný schodek. Riziko nadměrné nerovnováhy lze minimalizovat
rychlými a pečlivými kroky v uvedených oblastech. (8) Na základě posouzení
programu stability na rok 2012 podle nařízení Rady (ES)
č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, z
něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je ve srovnání s
prognózou Komise z jara 2012 optimistický. Cílem rozpočtové strategie
nastíněné v programu je snížit schodek veřejných financí pod 3 %
HDP v roce 2013, což je lhůta, již stanovila Rada, a dále schodek snižovat
tak, aby Slovinsko do roku 2015 zhruba dosáhlo střednědobého
rozpočtového cíle. Střednědobý rozpočtový cíl je definován
jako vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, oproti
předchozímu programu nezměněný, ale není vhodný s ohledem
na ustanovení Paktu o stabilitě a růstu, protože s ohledem na
stávající politiky a projekce nezajišťuje dostatečně rychlý
pokrok k dlouhodobé udržitelnosti. Hrozí, že by výsledné hodnoty schodku mohly
být horší, než jak bylo vytyčeno v cíli, a to v důsledku i)
nedostatečně přesných opatření plánovaných na období
2013–2015, ii) výsledků překračování primárních běžných
výdajů, iii) nižších příjmů v důsledku poměrně
optimistického makroekonomického scénáře a nejistoty ohledně dopadu
daňových opatření, jež byla schválena nedávno, a iv) případných
dodatečných operací kapitálové podpory a čerpání záruk. Na
základě (znovu vypočítaného) strukturálního salda[8]
se na období 2010–2013 plánuje průměrné roční fiskální úsilí ve
výši téměř 1 % HDP, což je mírně nad hodnotou, již
doporučuje Rada. Prognóza Komise z jara 2012 však uvádí, že
v roce 2013 bude třeba úsilí zvýšit, aby se doporučení mohlo
dodržet během celého opravného období. Po plánované opravě
nadměrného schodku odpovídá pro rok 2015 roční tempo růstu k
dosažení střednědobého rozpočtového cíle v souladu s programem
referenční hodnotě 0,5 %, jež je stanovena v Paktu o
stabilitě a růstu, avšak pro rok 2014 je mírně pod touto
hodnotou. Míra růstu veřejných výdajů s přihlédnutím k
diskrečním opatřením na straně příjmů je v souladu s
referenční hodnotou pro výdaje stanovenou v Paktu o stabilitě a
růstu pro oba roky, takže celkově lze říci, že program zhruba
předpokládá vhodný postup korekce k dosažení střednědobého rozpočtového
cíle. S přihlédnutím k výše zmíněným rizikům by pokrok k
dosažení střednědobého rozpočtového cíle mohl být v obou letech
pomalejší, než je žádoucí. V programu se předpokládá, že celkový
hrubý veřejný dluh, který činil v roce 2011 přibližně
48 % HDP, dosáhne v roce 2013 vrcholu ve výši 53 % (a udrží se
tak pod referenční hodnotou 60 % HDP) a poté na konci programového
období mírně klesne. Projekce dluhu čím dál více narušuje riziko vyšších
schodků uvedených výše a větší vnitřní dynamika dluhu. Střednědobý
rozpočtový rámec Slovinska a jeho výdajová pravidla jsou i nadále
nedostatečně závazná a nedostatečně se zaměřují
na dosažení střednědobého rozpočtového cíle a zajištění
dlouhodobé udržitelnosti. (9) Slovinská vláda dosud nemohla
provádět žádné systémové změny penzijního systému vzhledem
k dvanáctiměsíčnímu moratoriu na právní předpisy, které
bylo uvaleno po záporném výsledku referenda k předchozí penzijní
reformě v červnu 2011. Avšak krátkodobá opatření
k udržení nákladů byla v prosinci 2011 a květnu 2012
prodloužena a posílena. Přestože jsou tato dočasná nouzová
opatření v krátkodobém hledisku důležitá a prospěšná,
k dlouhodobému řešení problémů zcela jasně
nedostačují. Vláda plánuje, že by nová penzijní reforma měla být
provedena na konci roku 2013, zakládala by se na vícepilířovém systému a
zvýšila by věk skutečného odchodu do důchodu. Přestože
nejsou k dispozici podrobnosti těchto plánů, zdají se být dosti
skromné. Vzhledem k rozsahu problému je zapotřebí přistoupit ke
komplexní reformě řešící tyto otázky: nízký zákonný věk odchodu
do důchodu, rozdílný zákonný věk odchodu do důchodu
u mužů a žen, rozsáhlé možnosti předčasného odchodu do
důchodu a štědrá indexace penzí. Dosud nebyla přijata žádná
specifická opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti starších
pracovníků, přestože se pokyny k provádění aktivních
opatření politiky trhu práce na období 2012–2015 a plán z roku 2012
na provádění aktivních opatření politiky zaměstnanosti
zaměřují na starší nezaměstnané osoby jakožto specifickou
cílovou skupinu. (10) V současné době
se zdá, že situace slovinského bankovního sektoru bude ještě
složitější, než tomu bylo v době hodnocení v roce 2011.
V roce 2011 byly celoroční ztráty tohoto odvětví podstatné a
podíváme-li se na budoucí vývoj, zpomalující se ekonomika přinese další
ztráty z úvěrů, protože čím dál více společností se
potýká s dluhovou službou. Opatření, která byla dosud provedena
či oznámena, nejsou vzhledem k rozsahu problému dostatečná.
V oblasti neodkladné druhé rekapitalizace největší banky (NLB)
nedošlo k žádnému pokroku. Nová vláda oznámila, že hodlá omezit své podíly
v hlavních bankách na blokační menšinu. Je třeba jasně
vyjádřit vztah mezi touto dlouhodobou aspirací a okamžitou urgentní
potřebou nového kapitálu, přičemž stát jakožto většinový
vlastník jednoznačně nese odpovědnost za konečnou analýzu.
Tuto politiku a případný prodej těchto bank by zvěrohodnila
jasná privatizační strategie a včasné kapitálové injekce pokrývající
ztráty, záruka dobrého řízení a profesionální apolitický management. (11) V minulém roce nebyly
předloženy žádné konkrétní návrhy na snížení nerovnosti mezi ochranou,
jaké se dostává pracovníkům se smlouvou na dobu neurčitou, a ochranou
pracovníků se smlouvou na dobu určitou. V roce 2011 byla
zahájena vyjednávání se sociálními partnery ohledně zákona o pracovních
vztazích, avšak nebyla uzavřena žádná dohoda, ani přijaty žádné
změny. Národní program reforem uvádí některá opatření, jež mají
zvýšit flexikuritu a zaměřit se na segmentaci, avšak neuvádí žádnou
lhůtu pro jejich přijetí. Nedávno přijatý zákon o vyrovnaných
veřejných financích zavádí výrazně vyšší (koncesní) poplatky za
„studentskou práci“, čímž se snižuje přitažlivost tohoto statusu na
trhu práce, avšak v současné době se neuvažuje o dalších
opatřeních. (12) Systém vzdělávání a
odborné přípravy stále nedostatečně odpovídá potřebám trhu
práce, přestože se nyní zavádějí služby profesního poradenství
v celém cyklu vzdělávání a lze získat informace o budoucích
profesích. Nebyly přijaty žádné kroky k zavedení systému prognóz
požadavků trhu práce. Byly zahájeny některé projekty spolufinancované
z Evropského sociálního fondu, jež mají podporovat vysoce žádaná povolání
na trhu práce. Tato opatření jsou důležitá, avšak nejsou adekvátní
reakcí na problémy. Externí odborné hodnocení celkové efektivnosti
veřejných služeb zaměstnanosti ve Slovinsku není k dispozici, a
nelze ji proto posoudit. (13) Navzdory legislativním
změnám z dubna 2011, jež vedly od 1. ledna 2012
k transformaci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na
nezávislou agenturu, není Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
dosud nezávislý, protože nejprve je třeba splnit množství procesních
podmínek. Kromě toho byly v roce 2011 sníženy prostředky
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tato situace má vliv na
schopnost úřadu rozvíjet donucovací opatření a dodat institucionální
váhu úsilí o reformu podporující hospodářskou soutěž. Byla
dokončena studie o deregulaci povolání, avšak konkrétní politické kroky
v této oblasti jsou i nadále velmi vágní. Obecně lze říci, že
některé aspekty legislativního rámce pro usazování poskytovatelů
služeb mohou vzbudit pochybnosti o souladu se směrnicí o službách. Celkové
podnikatelské prostředí charakterizují nedostatky, které odrazují domácí i
zahraniční investory a brání rychlému odstranění znehodnocených aktiv
z rozvah. Jedná se například o přímé či nepřímé
vměšování státu do ekonomiky a úpadkové řízení, jež je příznivé
dlužníkům a často je problematické. V neposlední řadě
je slabým článkem Slovinska přenosová síť elektrické energie,
vzhledem k jeho významu jakožto tranzitního státu pro tok elektřiny. (14) Poté, co byla v březnu
2010 výrazně zvýšena minimální mzda, byl její procentuální podíl na
průměrné mzdě v roce 2011 nejvyšší v EU, a to
přestože je minimální mzda pod prahem chudoby. V dalších dvou letech
vedla indexace k dalšímu nominálnímu zvýšení o 4 %. Tento vývoj omezuje
konkurenceschopnost průmyslu s velkými nároky na pracovní sílu a zhoršuje
strukturální nezaměstnanost. (15) V rámci Paktu euro plus
přijalo Slovinsko řadu závazků. Tyto závazky a provádění
závazků přijatých v roce 2011 se týká posílení
zaměstnanosti, zvýšení konkurenceschopnosti, posílení udržitelnosti
veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila
provádění závazků plynoucích z Paktu euro plus. Výsledky tohoto
posouzení byly zohledněny v doporučeních. (16) V souvislosti
s evropským semestrem provedla Komise komplexní analýzu hospodářské
politiky Slovinska. Posoudila program stability a národní program reforem a
předložila hloubkový přezkum. Komise vzala v úvahu nejen jejich
význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku,
ale také skutečnost, zda jsou v souladu s pravidly a pokyny EU, a to z
toho důvodu, že je nutné posílit celkovou správu ekonomických záležitostí
Evropské unie tím, že se k budoucím vnitrostátním rozhodnutím bude
přispívat na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského
semestru se odrážejí v níže uvedených doporučeních 1 až 7. (17) Ve světle tohoto
posouzení přezkoumala Rada slovinský program stability a její stanovisko[9]
je zachyceno zejména v níže uvedeném doporučení 1. (18) V kontextu hloubkového
přezkumu a tohoto posouzení, jež provedla Komise, přezkoumala Rada
národní program reforem Slovinska na rok 2012 a slovinský program stability.
Její doporučení v rámci článku 6 nařízení (EU)
č. 1176/2011 jsou vyjádřena zejména v následujících
doporučeních 3, 6 a 7, DOPORUČUJE, aby Slovinsko v období
2012-2013 provedlo tato opatření: 1. Provést rozpočet na rok
2012 a posílit rozpočtovou strategii na rok 2013 dostatečně
přesnými strukturálními opatřeními, připravit se
k přijetí dalších kroků tak, aby se zajistila včasná oprava
nadměrného schodku udržitelným způsobem a provedení strukturální
korekce upřesněné v doporučeních Rady v rámci postupu
při nadměrném schodku. Dále zajistit, aby se vyvinulo přiměřené
úsilí o strukturální korekci v zájmu dostatečného pokroku ke
splnění příslušného střednědobého cíle stavu rozpočtu,
včetně dosažení referenční hodnoty pro výdaje. Posílení
střednědobého rozpočtového rámce, včetně výdajových
pravidel, prostřednictvím větší závaznosti a transparentnosti. 2. Podniknout nezbytné kroky k
zajištění dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému a zároveň
zachovat přiměřenost důchodů, a to
prostřednictvím: i) sjednocení zákonného věku odchodu do důchodu
u žen a mužů, ii) zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu
v souladu se zvyšující se nadějí dožití, iii) omezení možností
předčasného odchodu do důchodu a iv) revize systému indexace
penzí. Zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků rovněž
dalším rozvojem aktivních politik trhu práce a opatření
k celoživotnímu vzdělávání. 3. Podniknout požadované kroky
k vytvoření dostatečných kapitálových polštářů
v bankovním sektoru a silně podporovat odstranění znehodnocených
aktiv z rozvah, aby se opět začaly řádně poskytovat úvěry
na produktivní činnost. Získat plnohodnotné ověření třetí
strany odhadů tlaku ztrát z úvěrů systémově významných
bank. 4. Upravit právní předpisy
na ochranu zaměstnanosti, pokud jde o smlouvy na dobu neurčitou, aby
se snížila segmentace trhu práce, po konzultacích se sociálními partnery a
v souladu s vnitrostátní praxí. Dále potírat paralelní trh práce,
který vytváří studentské brigády. 5. Zlepšit soulad nabízených
dovedností a kvalifikací s potřebami trhu práce, zejména pokud jde o
pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby s terciárním vzděláním,
a pokračovat v reformách odborné přípravy a
vzdělávání. 6. Přijmout další
opatření posilující otevřenost trhu a zrychlit reorganizaci odborných
služeb. Zlepšit podnikatelské prostředí i) provedením reformy Úřadu
na ochranu hospodářské soutěže, ii) zřízením rámce pro státní
podniky zaručujícího nezávislé řízení a vysoký standard řízení
podniků a iii) optimalizací úpadkového řízení, zejména pokud jde o
včasnost a efektivnost. 7. Po konzultaci se sociálními
partnery a v souladu s vnitrostátní praxí zajistit, aby růst
mezd, včetně přizpůsobení minimální mzdy, podporoval
konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst. V Bruselu dne Za
Radu předseda/předsedkyně [1] Úř. věst. L 209,
2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. [3] COM(2012) 327 final. [4] P7_TA(2012)0048 a P7_TA(2012)0047. [5] Rozhodnutí Rady 2012/238/EU ze dne 26. dubna 2012. [6] COM(2012) 68 final. [7] SWD(2012) 158 final. [8] Cyklicky očištěné saldo, bez vlivu
jednorázových a dočasných opatření, znovu vypočítané útvary
Komise na základě informací poskytnutých v programu, za použití
společně dohodnuté metodiky. [9] Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č.
1466/97.