EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.10.2021
COM(2021) 624 final
2021/0317(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Finska
{SWD(2021) 284 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.10.2021
COM(2021) 624 final
2021/0317(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Finska
{SWD(2021) 284 final}
2021/0317 (NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Finska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost 1 , a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Rozšíření onemocnění COVID-19 mělo na hospodářství Finska rušivý dopad. V roce 2019 činil hrubý domácí produkt (HDP) Finska na obyvatele 139 % průměru Unie. Podle letní prognózy Komise z roku 2021 reálný HDP Finska v roce 2020 klesl o 2,8 % a očekává se, že se v období 2020–2021 kumulativně sníží o 0,1 %. K dlouhodobým aspektům s dopadem na střednědobou hospodářskou výkonnost patří pomalý růst produktivity, potřeba vysokých investic do zelené transformace a do výzkumu a vývoje, rostoucí míra zadlužení domácností a výkonnost sociálního systému a systému zdravotní péče.
(2)Ve dnech 9. července 2019 a 20. července 2020 vydala Rada v rámci evropského semestru doporučení pro Finsko. Rada zejména Finsku doporučila, aby zlepšilo nákladovou efektivnost a rovný přístup k sociálním službám a službám zdravotní péče, řešilo nedostatek zdravotnických pracovníků, zlepšilo pobídky k práci, posilovalo dovednosti a aktivní začleňování, podporovalo zaměstnanost a posilovalo aktivní politiky na trhu práce, zaměřilo investiční politiku na výzkum a inovace, zelenou a digitální transformaci, posílilo sledování dluhu domácností a zajistilo účinný dohled nad rámcem pro boj proti praní peněz a jeho prosazování. Po posouzení pokroku při provádění těchto doporučení pro danou zemi v době předložení plánu pro oživení a odolnost (dále též jen „plán“) Komise konstatuje, že doporučení přijmout v souladu s obecnou únikovou doložkou Paktu o stabilitě a růstu veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení byla plně provedena. Značného pokroku bylo dosaženo, pokud jde o doporučení přijmout opatření k zajištění likvidity pro reálnou ekonomiku, zejména pro malé a střední podniky.
(3)V doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny se členským státům eurozóny doporučovalo přijmout mimo jiné prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost opatření k zajištění orientace politiky, která podporuje oživení, a k dalšímu zlepšování konvergence, odolnosti a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Doporučení Rady rovněž členským státům eurozóny doporučilo, aby posílily vnitrostátní institucionální rámce, zajistily makrofinanční stabilitu, dokončily hospodářskou a měnovou unii a posílily mezinárodní úlohu eura.
(4)Dne 27. května 2021 předložilo Finsko Komisi svůj národní plán pro oživení a odolnost v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241. Předložení plánu předcházely konzultace vedené v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami. Vnitrostátní odpovědnost za plány pro oživení a odolnost je základem jejich úspěšného provádění a trvalého dopadu na vnitrostátní úrovni a důvěryhodnosti na evropské úrovni. Podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 Komise posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení.
(5)Plány pro oživení a odolnost by měly sledovat obecné cíle Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením (EU) 2021/241 (dále jen „nástroj“) a Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 2 na podporu oživení po krizi COVID-19. Měly by podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie, a to přispěním k šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení (EU) 2021/241.
(6)Provádění plánů členských států pro oživení a odolnost bude představovat koordinované úsilí v oblasti investic a reforem v celé Unii. Díky koordinovanému a souběžnému provádění těchto reforem a investic, jakož i provádění přeshraničních projektů a projektů pro více zemí se tyto reformy a investice vzájemně posílí a vytvoří pozitivní vedlejší účinky v celé Unii. Přibližně jedna třetina dopadu nástroje na růst a vytváření pracovních míst v členských státech tedy vznikne díky vedlejším účinkům z jiných členských států.
Vyvážená reakce přispívající k šesti pilířům
(7)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. a) a přílohou V kritériem 2.1 nařízení (EU) 2021/241 představuje plán pro oživení a odolnost do značné míry (hodnocení A) komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 uvedeného nařízení a zohledňuje specifické výzvy a přidělené finanční prostředky dotčeného členského státu.
(8)Plán zahrnuje opatření, která přispívají ke všem šesti pilířům, přičemž se značný počet složek plánu zabývá současně více pilíři. Tento přístup pomáhá zajistit, aby byl každý pilíř řešen komplexně soudržným způsobem. Vzhledem ke specifickým výzvám, jimž Finsko čelí, poskytuje plán s konkrétním zaměřením na zelenou transformaci a na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění spolu s celkovou váhou v rámci jednotlivých pilířů do velké míry komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci.
(9)Pokud jde o pilíř týkající se zelené transformace, velký počet opatření v celém plánu přispívá k cíli Finska stát se do roku 2035 uhlíkově neutrálním. K těmto opatřením patří zejména reformy a investice ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, k dekarbonizaci průmyslu, snížení emisí u veřejných a soukromých budov a k podpoře nízkoemisních druhů dopravy.
(10)Na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stanoví plán opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti, přilákání mezinárodních talentů a růstu produktivity. Za účelem zmírnění nepříznivých šoků a lepší reakce na krize obsahuje plán opatření, která se zabývají dlouhodobými problémy týkajícími se rovného přístupu k sociálnímu systému a systému zdravotní péče a jeho nákladové efektivnosti. Plán se v rámci různých svých dimenzí komplexně zabývá pilířem týkajícím se digitální transformace s řadou složek, které se přímo či nepřímo zaměřují na digitální transformaci. Ačkoli Finsko zaujímá v digitální oblasti v celosvětovém měřítku přední postavení, očekává se, že plán odstraní zbývající nedostatky digitální infrastruktury zlepšením a rozšířením vysokorychlostních širokopásmových sítí. Mimoto se předpokládá, že reformy a investice napomohou digitalizaci podniků a veřejného sektoru včetně v oblasti sociální a zdravotní péče, zlepší digitální dovednosti, posílí výzkum a inovace v oblasti digitálních technologií, podpoří rozvoj kybernetické bezpečnosti a zabezpečení informací a investují do digitalizace služeb železniční dopravy.
(11)Plán má podle předpokladů pozitivně přispět k soudržnosti a konvergenci tím, že odstraní stávající regionální rozdíly v poskytování veřejných služeb, jakož i přetrvávající nedostatky v přístupu k širokopásmovému připojení. Co se týká politik pro příští generaci, reformy a investice mají podpořit další vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím integrovanějších digitálních platforem a on-line služeb a zvýšením počtu studijních míst v rámci vysokoškolského vzdělávání v oborech, které souvisejí s odvětvími, jež se potýkají s nedostatkem pracovních sil.
Řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země
(12)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev (hodnocení A) identifikovaných v příslušných doporučeních pro Finsko, včetně jejich fiskálních aspektů, nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru.
(13)Součástí plánu je rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které přispějí k účinnému řešení všech nebo významné části hospodářských a sociálních problémů uvedených v doporučeních, která Rada vydala Finsku v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, zejména v oblasti dovedností, aktivního začleňování, integrovaných služeb pro nezaměstnané a neaktivní osoby, výzkumu a inovací, přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a transformace energetiky a sledování zadlužení domácností. Reformy a investice obsažené v plánu mají přispět rovněž k nákladové efektivnosti sociálních služeb a služeb zdravotní péče a k rovnému přístupu k těmto službám. Zahrnuta jsou rovněž opatření k posílení účinného dohledu nad rámcem pro boj proti praní peněz a jeho prosazování.
(14)Plán obsahuje řadu cílených reforem a investic na podporu zaměstnanosti a ke zvýšení míry zaměstnanosti zlepšením integrovaných služeb pro nezaměstnané a neaktivní osoby, jakož i aktivních politik na trhu práce, které se zaměřují konkrétně na mladé lidi a osoby s omezenou pracovní schopností. Zahrnuta jsou také opatření ke zlepšení dovedností pro trh práce, zejména v souvislosti se zelenou a digitální transformací, včetně u osob v nedostatečně zastoupených skupinách s nízkou kvalifikací.
(15)Očekává se, že plán přispěje k odolnosti sociálního systému a systému zdravotní péče. Strukturální reforma zaměřená na záruku péče v rámci reformy sociální a zdravotní péče spolu se značnými investicemi zlepší podle očekávání rovný přístup k sociálním a zdravotním službám a jejich nákladovou efektivnost. Pozornost je věnována zejména měnícím se vzorcům zdravotní péče, poskytování nových, zejména digitálních řešení, včasné identifikaci problémů a rozvoji nízkoprahových sociálních a zdravotních služeb. To je spojeno s opatřeními ke zvýšení nákladové efektivnosti prostřednictvím cíleného úsilí o digitalizaci, mimo jiné zlepšení dostupnosti údajů a rozhodování na základě důkazů, jakož i využívání řešení v oblasti elektronického zdravotnictví. Plán usiluje také o zvýšení počtu míst v rámci vysokoškolského vzdělávání v odvětvích, v nichž existuje nedostatek pracovních sil. Očekává se, že to ve střednědobém horizontu přispěje k odstranění nedostatku zdravotnických pracovníků.
(16)Plán věnuje značnou pozornost investicím do výzkumu a inovací, zelené a digitální transformace, přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a transformace energetiky a udržitelné a efektivní infrastruktury. Režimy dotací mají posílit investice do nových technologií pro čistou energii, podpořit využívání vozidel s nízkými a nulovými emisemi a dekarbonizovat průmysl. Cílená opatření podporují digitální investice, včetně do digitální infrastruktury, mikroelektroniky, 6G, umělé inteligence a kvantové výpočetní techniky.
(17)Lze mít za to, že doporučení týkající se okamžité reakce fiskální politiky na pandemii nespadají do oblasti působnosti finského plánu pro oživení a odolnost, a to bez ohledu na skutečnost, že Finsko v souladu s obecnou únikovou doložkou Paktu o stabilitě a růstu v letech 2020 a 2021 obecně přiměřeně a dostatečně reagovalo na okamžitou potřebu podpořit hospodářství fiskálními prostředky. Doporučení dosáhnout dostatečného pokroku při plnění střednědobého rozpočtového cíle v roce 2020 navíc již není relevantní, a to jak z důvodu uplynutí příslušného rozpočtového období, tak z důvodu aktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s krizí COVID-19 v březnu 2020.
Příspěvek k potenciálu růstu, tvorbě pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti
(18)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. c) a přílohou V kritériem 2.3 nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán bude mít vysoký účinek (hodnocení A) na posílení potenciálu růstu, tvorbu pracovních míst a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost Finska, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené krizí COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii.
(19)Simulace provedené Komisí prokazují, že plán společně s ostatními opatřeními Nástroje Evropské unie na podporu oživení může do roku 2026 zvýšit HDP Finska o 0,4 % až 0,6 %, nepočítaje v to možný pozitivní dopad strukturálních reforem, který může být značný. Plán obsahuje značný počet reforem a investic, které mají dle předpokladů napomoci inteligentnímu a udržitelnému růstu v souladu s evropskou průmyslovou strategií, podpořit zelenou a digitální transformaci, zabývat se dopadem krize a současně zvýšit potenciál Finska, pokud jde o konkurenceschopnost a růst. Rovněž se očekává, že opatření přispějí k řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, budou se zabývat strukturální nezaměstnaností a podpoří soukromé investice a růst malých a středních podniků. Významné zaměření plánu na digitalizaci by mělo podpořit růst produktivity a investice do inovací.
(20)Plán přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, včetně zásad rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí, aktivní podpory zaměstnanosti, začleňování osob se zdravotním postižením a vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, jakož i k jiným iniciativám Unie, jako je Evropská agenda dovedností, stěžejní iniciativa EU „Změna kvalifikace a prohlubování dovedností“, doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě a o cestách prohlubování dovedností a doporučení o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti. Plán je v souladu se zárukami pro mladé lidi. Konkrétně, plánovaná podpora integrovaných služeb pro mladé lidi v oblasti zaměstnanosti, zdraví, v sociální oblasti a v oblasti vzdělávání má podle očekávání pomoci zamezit sociálnímu vyloučení mladých lidí a zlepšit jejich vyhlídky v oblasti zaměstnanosti.
(21)Plán usiluje také o zmírnění výpadků v oblasti pečovatelských služeb způsobených pandemií COVID‑19 a o zlepšení odolnosti sociálního systému a systému zdravotní péče, tudíž o posílení institucionální odolnosti, snížení zranitelnosti vůči šokům a přispění k provádění evropského pilíře sociálních práv.
(22)Očekává se, že plán přispěje kladně k soudržnosti a konvergenci tím, že odstraní stávající regionální rozdíly v poskytování služeb. Lepší soudržnosti má být dosaženo zejména prostřednictvím integrovanějších veřejných služeb zaměstnanosti, rozšířením integrovaných služeb v oblasti pracovní schopnosti a duševního zdraví na nové regiony a posílením integrovaných služeb jednotného kontaktního místa pro mladé lidi na úrovni obcí.
Zásada „významně nepoškozovat“
(23)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. d) a přílohou V kritériem 2.4 nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán zajistí, aby žádné opatření (hodnocení A) pro provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 3 (zásada „významně nepoškozovat“).
(24)Plán u každé reformy a investice zajišťuje, aby nedošlo k významnému poškození žádného ze šesti environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, konkrétně se jedná o zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevenci a omezování znečištění a ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů. Finsko poskytlo pro všechna opatření zahrnutá v plánu odůvodnění v souladu s technickými pokyny Evropské komise k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C 58/01). V případě potřeby navrhlo Finsko zmírňující opatření nebo do návrhu opatření zahrnulo konkrétní prvky, které mají zamezit významnému poškození, což by mělo být zajištěno prostřednictvím příslušných milníků.
(25)Zvláštní pozornost byla věnována opatřením, jejichž dopad na environmentální cíle odůvodňuje důkladnou kontrolu. Finský plán obsahuje řadu obecných investičních programů, u nichž nelze dodržení zásady „významně nepoškozovat“ zjistit před zahájením prováděcí fáze. Tak je tomu zejména v případě strategických režimů podpory pro zařízení, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, jakož i jiných obecných režimů podpory, včetně investic do energetické infrastruktury, podpory vodíku a zachycování a využití uhlíku a investic do výzkumu, vývoje a inovací na podporu zelené transformace. Kritéria způsobilosti u připravovaných výzev k předkládání projektů by měla vylučovat škodlivé činnosti a vyžadovat, aby bylo možno vybrat pouze činnosti, které jsou v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí. Ověřování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ u investic by mělo být závazné prostřednictvím milníku souvisejícího se zveřejněním výzvy k předkládání projektů.
Příspěvek k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti
(26)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. e) a přílohou V kritériem 2.5 nařízení (EU) 2021/241 obsahuje plán opatření, která do značné míry (hodnocení A) přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají. Na opatření podporující cíle v oblasti klimatu připadá částka, která představuje 50,1 % celkových finančních prostředků přidělených na plán, jak bylo vypočteno podle metodiky obsažené v příloze VI uvedeného nařízení. V souladu s článkem 17 uvedeného nařízení je plán v souladu s informacemi obsaženými ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030.
(27)Očekává se, že reformy a investice významně přispějí k dosažení pokroku při plnění cílů Finska v oblasti dekarbonizace a transformace energetiky, které jsou stanoveny ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, přispějí tudíž k cíli EU v oblasti klimatu. Významný počet opatření obsažených v plánu podporuje cíl v oblasti klimatu, zatímco velký počet opatření má rovněž přispět k environmentálnímu cíli, včetně biologické rozmanitosti. Některá opatření přispívající ke zmírňování změny klimatu mohou být navíc přínosná pro zachování biologické rozmanitosti, neboť změna klimatu je jednou z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost. Předpokládá se, že provedení těchto opatření bude mít trvalý účinek, zejména tím, že přispěje k zelené transformaci, zvýšení biologické rozmanitosti a ochraně životního prostředí.
(28)Investice do technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie představují velkou část opatření na podporu cílů v oblasti klimatu. Další významná opatření na podporu cílů v oblasti klimatu nebo životního prostředí zajišťují investice do dekarbonizace průmyslu, snižování emisí z fondu budov, snižování emisí v odvětví dopravy a zvyšování míry recyklace a opětovného použití. Plán zahrnuje také balíček investic do výzkumu, vývoje a inovací na podporu zelené transformace.
Příspěvek k digitální transformaci
(29)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. f) a přílohou V kritériem 2.6 nařízení (EU) 2021/241 obsahuje plán opatření, která do značné míry (hodnocení A) přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají. Na opatření podporující digitální cíle připadá částka, která představuje 27,0 % celkových finančních prostředků přidělených na plán, jak bylo vypočteno podle metodiky uvedené v příloze VII uvedeného nařízení.
(30)Opatření obsažená v plánu přispívají k řešení výzev, jimž Finsko čelí v souvislosti s digitální transformací. Ačkoliv s ohledem na digitální konektivitu dosáhlo Finsko náležitého pokroku, ve venkovských oblastech digitální infrastruktura chybí. Podpora vysokorychlostní širokopásmové konektivity by měla pomoci zlepšit přístup k vysokorychlostnímu připojení v řídce osídlených oblastech s přínosy pro produktivitu a udržení ekonomické činnosti v těchto regionech. K řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) navzdory celkově vysoké úrovni digitálních dovedností u obyvatel Finska obsahuje plán opatření ke zvýšení dostupnosti studijních míst v oblastech, které jsou relevantní pro odvětví IKT, a k reformě rámce pro další vzdělávání, včetně větší podpory digitálních dovedností.
(31)Očekává se, reformy a investice obsažené v plánu přispějí k digitální transformaci ve Finsku v mnoha oblastech, a to podporou digitalizace podniků, zejména malých a středních, a veřejného sektoru, posílením kybernetické bezpečnosti a zabezpečení informací a podporou výzkumu a inovací v oblasti klíčových technologií, mimo jiné polovodičů, umělé inteligence a 6G. Digitalizace se řeší také jako průřezové téma pomocí digitálních řešení v rámci jiných opatření s cílem pomoci dosáhnout klimatických a environmentálních cílů, včetně digitalizace dopravy a energetické infrastruktury. Velký důraz se obdobně klade na řešení v oblasti elektronického zdravotnictví, jež sahají od využívání datové analytiky pro lepší diagnostiku po investice do elektronického zdravotnictví s cílem zajistit kontinuitu péče.
Trvalý účinek
(32)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. g) a přílohou V kritériem 2.7 nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán bude mít na Finsko do značné míry trvalý účinek (hodnocení A).
(33)Očekává se, že provedení opatření obsažených v plánu přinese strukturální změny ve veřejné správě, které by měly zlepšit její účinnost a účelnost. Reforma energetických daní má podle očekávání přispět ke strukturální ekologizaci daňové politiky ve Finsku. Reformy aktivních politik na trhu práce by měly v souladu se severským modelem služeb zaměstnanosti přispět ke zvýšení nabídky pracovních sil a ke zlepšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání a nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce. Reforma sociálních služeb a služeb zdravotní péče má podle očekávání zvýšit odolnost Finska z dlouhodobého hlediska.
(34)Silná investiční podpora zelené transformace obsažená v plánu by měla dále podpořit nová a inovativní nízkouhlíková řešení pro ekonomiku. To by mělo urychlit růst nových odvětví a vytvářet další příležitosti k hospodářskému růstu. Očekává se, že zaměření plánu na investice do digitalizace v mnoha odvětvích zvýší v dlouhodobém horizontu produktivitu. Trvalý účinek plánu lze rovněž posílit synergiemi mezi plánem a dalšími programy, včetně programů financovaných z fondů politiky soudržnosti, zejména věcným řešením hluboce zakořeněných územních problémů a podporou vyváženého rozvoje.
Sledování a provádění
(35)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. h) a přílohou V kritériem 2.8 nařízení (EU) 2021/241 jsou opatření navrhovaná v plánu přiměřená (hodnocení A) k zajištění účinného sledování a provádění plánu, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků, cílů a souvisejících ukazatelů.
(36)Za koordinaci provádění a sledování plánu ponese odpovědnost Ministerstvo financí Finské republiky. Ministerstvo má jasně přidělenou odpovědnost a náležitou strukturu pro provádění plánu, sledování pokroku a podávání zpráv.
(37)Milníky a cíle stanovené ve finském plánu jsou věrohodné a navrhované ukazatele pro milníky a cíle jsou relevantní, přijatelné a spolehlivé. Jsou dostatečně jasné a komplexní, aby bylo zajištěno, že jejich plnění lze sledovat a ověřit. Pořadí milníků a cílů mimoto umožňuje náležité sledování pokroku při plnění cílů plánu a naplánování plateb. Milníky a cíle jsou rovněž relevantní pro již dokončená opatření, která jsou způsobilá podle čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241. K odůvodnění žádosti o vyplacení prostředků je zapotřebí uspokojivého plnění těchto milníků a cílů v průběhu času.
(38)Členské státy by měly zajistit, aby o finanční podpoře v rámci nástroje bylo informováno a aby byla uznána v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2021/241. Za účelem pomoci členským státům při provádění jejich plánů pro oživení a odolnost může být v rámci Nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 4 požadována technická podpora.
Výpočet nákladů
(39)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. i) a přílohou V kritériem 2.9 nařízení (EU) 2021/241 je odůvodnění výše odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost uvedené v plánu do určité míry (hodnocení B) přiměřené a věrohodné, odpovídá zásadě nákladové efektivnosti a je úměrné očekávanému účinku na ekonomiku a společnost členského státu.
(40)Finsko poskytlo individuální odhady nákladů pro všechny složky plánu, přičemž při odůvodnění nákladů na investice a reformy vycházelo z řady zdrojů. K těmto zdrojům patří minulé výzvy k předkládání projektů v podobných odvětvích nebo s podobnou charakteristikou, smlouvy o veřejných zakázkách týkající se podobných služeb či minulé investice podobné povahy, posouzení dopadů ze strany vlády, akademické studie a jiné externí referenční dokumenty, včetně dokumentů týkajících se investičních potřeb v jednotlivých odvětvích, poskytnuté mezinárodními organizacemi. Na základě poskytnuté dokumentace se metodiky použité k výpočtu nákladů většiny opatření v plánu pokládají za spolehlivé a představují dostatečný základ pro kladné hodnocení jejich přiměřenosti a věrohodnosti. Důkazy předložené k doložení metodik však mohly být v některých případech strukturovanější a poskytovat zevrubnější informace o výpočtu nákladů, zejména co se týče některých horizontálních investičních programů. Odhadované celkové náklady plánu jsou v souladu se zásadou nákladové efektivnosti a jsou úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu.
Ochrana finančních zájmů Unie
(41)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. j) a přílohou V kritériem 2.10 nařízení (EU) 2021/241 jsou opatření navržená v plánu a dodatečná opatření obsažená v tomto rozhodnutí přiměřená (hodnocení A) pro prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých na základě uvedeného nařízení a očekává se, že opatření účinně zabrání dvojímu financování na základě uvedeného nařízení a z jiných programů Unie. Tím není dotčeno uplatňování jiných nástrojů na podporu a prosazování souladu s právem EU, včetně prevence, odhalování a nápravy korupce, podvodů a střetů zájmů a ochrany rozpočtu Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 5 .
(42)Plán vhodně popisuje systém zavedený za účelem jeho provádění, kontroly a auditu. Systém kontrol a auditů je založen na spolehlivých postupech a strukturách. Část struktury je nově vytvořena. Celkovou odpovědnost za provádění plánu by mělo mít ministerstvo financí a s ohledem na operativní a administrativní aspekty by se mělo spoléhat na jiná prováděcí ministerstva a subjekty. Ministerstvo financí by měl podporovat technický sekretariát pověřený zajištěním dohledu na provádění plánu. Rozdělení úkolů mezi ministerstvo financí a jiná příslušná ministerstva je jasné a jejich úlohy a odpovědnost jsou náležitě vymezeny. Určitý milník by měl vyžadovat, aby vstoupil v platnost vnitrostátní právní předpis, kterým se stanoví právní mandáty pro subjekty zapojené do koordinace, sledování, kontroly a auditu provádění finského plánu. Tento milník by měl být splněn před předložením první žádosti o platbu Komisi.
(43)Ministerstvo financí by mělo zajistit plnění povinností v oblasti kontroly a auditu, které vyplývají z nařízení (EU) 2021/241. Funkce kontroly a auditu zahrnuje jasné a náležité oddělení úkolů v rámci ministerstva. Aktéři odpovědní za kontroly by měli mít právní způsobilost a správní kapacitu k provádění svých plánovaných úloh a úkolů. Celkově se má za to, že systém kontroly a další relevantní opatření, včetně zřízení nového systému úložiště pro shromažďování, uchovávání a zpřístupňování údajů o konečných příjemcích, jsou přiměřené s ohledem na prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků v rámci nástroje a s ohledem na zabránění dvojímu financování s jinými programy Unie.
(44)Určitý milník by měl zajistit, aby byl systém úložiště pro sledování provádění plánu zaveden a zprovozněn před předložením první žádosti o platbu Komisi. Systém by měl zahrnovat přinejmenším tyto funkce: a) shromažďování údajů a monitorování dosahování milníků a cílů; b) shromažďování a uchovávání údajů požadovaných podle čl. 22 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2021/241 a zajištění přístupu k těmto údajům. Měla by být vypracována zvláštní zpráva o auditu tohoto systému, aby byly potvrzeny funkce systému úložiště.
Ucelenost plánu
(45)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. k) a přílohou V kritériem 2.11 nařízení (EU) 2021/241 obsahuje plán do značné míry (hodnocení A) opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.
(46)Plán Finska představuje komplexní a vyvážený soubor reforem a investic. Opatření v rámci jednotlivých složek se vzájemně posilují a všechny složky obsahují soubor náležitě vyvážených reforem a investic. Mimoto je náležitě stanovena souvislost mezi reformami a investicemi a opatření se vzájemně posilují a doplňují a pomáhají řešit zjištěné výzvy. Opatření jsou v souladu s příslušnými vnitrostátními politickými rámci a strategiemi, jako je program vlády a vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Žádné z navrhovaných opatření v rámci složek není v rozporu s účinností ostatních opatření ani ji neoslabuje a mezi jednotlivými složkami nebyly rovněž zjištěny žádné nesrovnalosti či rozpory.
Rovnost
(47)Plán obsahuje řadu opatření, která podle očekávání přispějí k řešení výzev v oblasti rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí pro všechny. K těmto opatřením patří reformy v oblasti zaměstnanosti a trhu práce zaměřené na rozvoj integrovanějších služeb, které jsou dostupné a přístupné pro všechny a které uspokojují potřeby znevýhodněných skupin, včetně osob s částečnou pracovní schopností, obtížně zaměstnatelných osob a migrantů. V souvislosti s reformou systému sociální a zdravotní péče jsou přijata rovněž ustanovení týkající se zranitelných skupin. Očekává se, že k rovnosti žen a mužů přispějí opatření, která se zabývají částečnou pracovní schopností, zejména opatření na podporu duševní pohody. Jiná opatření, včetně urychlení digitalizace a zlepšení regionální dostupnosti vysokorychlostního širokopásmového připojení, mají ženám a mužům umožnit vykonávat práci bez ohledu na místo a zjednodušit ji v zájmu sladění pracovního a rodinného života.
Vlastní bezpečnostní hodnocení
(48)V souladu s čl. 18 odst. 4 písm. g) nařízení (EU) 2021/241 v případě investic do propojovací infrastruktury, rozvoje prostředí pro 6G, umělé inteligence a kvantových výpočtů, jakož i u investic do cvičení a odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti plán uvádí, že se posouzení rizik a plán řízení rizik připravuje pro každý projekt a že se bezpečnostní rizika řeší po celou dobu trvání projektu. Plán rovněž uvádí, že u produktů a služeb souvisejících s projektem bude zajištěno splnění požadavků na kybernetickou bezpečnost a že v případě potřeby budou využity možné certifikační systémy. V postupech zadávání veřejných zakázek bude zajištěno splnění bezpečnostních požadavků a případně budou uplatněny postupy bezpečnostních prověrek personálu a společností. U investic do konektivity popisuje plán vnitrostátní legislativní rámec, který zohledňuje soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G. V kritických částech komunikačních sítí nelze například používat zařízení, která ohrožují národní bezpečnost.
Přeshraniční projekty a projekty, jichž se účastní více zemí
(49)Plán zahrnuje opatření, která mají finským společnostem umožnit účast v potenciálních významných projektech společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a vodíku z obnovitelných zdrojů. Cílem investic do výzkumu v oblasti kybernetické bezpečnosti je vytvoření vícejazyčné platformy pro rozvoj a výuku dovedností týkajících se kybernetické bezpečnosti, kterou lze využívat ve všech členských státech.
Konzultační proces
(50)Ke zvýšení vlastní odpovědnosti za plán na vnitrostátní úrovni konzultovalo Finsko ve fázi přípravy plánu se širokou škálou zúčastněných stran a jiných zájmových skupin. Konzultace byly vedeny v různých formátech, včetně regionálních a tematických akcí, které měly účastníky informovat o přípravě plánu a získat názory zúčastněných stran, pokud jde o potřebné priority financování a obsah plánu. Na tyto akce byla pozvána celá řada aktérů, mimo jiné zástupci regionálních rad, měst, sociálních partnerů, průmyslu a obchodních organizací, nevládních organizací a vzdělávacích institucí.
(51)K zajištění vlastní odpovědnosti příslušných aktérů má zásadní význam zapojení všech dotčených regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, během celé doby provádění investic a reforem obsažených v plánu.
Kladné posouzení
(52)Na základě kladného posouzení finského plánu pro oživení a odolnost ze strany Komise se zjištěním, že plán uspokojivě splňuje kritéria pro posouzení stanovená v nařízení (EU) 2021/241 v souladu s čl. 20 odst. 2 a přílohou V uvedeného nařízení, by toto rozhodnutí mělo stanovit reformy a investiční projekty nezbytné pro provádění plánu pro oživení a odolnost, příslušné milníky, cíle a ukazatele a částku poskytnutou Unií na provádění plánu pro oživení a odolnost ve formě nevratné finanční podpory.
Finanční příspěvek
(53)Odhadované celkové náklady plánu Finska pro oživení a odolnost činí 2 094 687 000 EUR. Jelikož plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria pro posouzení stanovená v nařízení (EU) 2021/241, a vzhledem k tomu, že výše odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost je vyšší než maximální finanční příspěvek, který je pro Finsko k dispozici, měl by se finanční příspěvek přidělený na plán Finska pro oživení a odolnost rovnat celkové výši finančního příspěvku, který je k dispozici pro Finsko.
(54)V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 se výpočet maximálního finančního příspěvku pro Finsko aktualizuje do 30. června 2022. V souladu s čl. 23 odst. 1 uvedeného nařízení by měla být Finsku poskytnuta částka v rámci právního závazku do 31. prosince 2022, která nepřevyšuje maximální finanční příspěvek podle čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. V návaznosti na aktualizovaný maximální finanční příspěvek by Rada na návrh Komise měla v případě potřeby toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu změnit tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený v souladu s čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení.
(55)Poskytovaná podpora bude financována z půjček, které Komise přijímá jménem Unie na základě článku 5 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 6 . Podpora by měla být vyplácena ve splátkách, jakmile Finsko uspokojivě splní příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost.
(56)Finsko požádalo o předběžné financování ve výši 13 % finančního příspěvku. Tato částka by měla být Finsku poskytnuta s výhradou vstupu v platnost dohody o financování stanovené v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 (dále jen „dohoda o financování“) a v souladu s touto dohodou.
(57)Tímto rozhodnutím by neměly být dotčeny výsledky jakýchkoli řízení týkajících se přidělování finančních prostředků Unie v rámci jakéhokoli jiného programu Unie kromě nástroje nebo řízení týkajících se narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost
Posouzení plánu pro oživení a odolnost Finska na základě kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 se schvaluje. V příloze tohoto rozhodnutí jsou stanoveny reformy a investiční projekty v rámci plánu pro oživení a odolnost, opatření a harmonogram pro sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, příslušné ukazatele týkající se plnění plánovaných milníků a cílů a opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům.
Článek 2
Finanční příspěvek
1.Unie poskytne Finsku finanční příspěvek ve formě nevratné podpory ve výši 2 085 341 084 EUR 7 . Částka ve výši 1 660 743 618 EUR bude poskytnuta v rámci právního závazku do 31. prosince 2022. Pokud je výsledkem aktualizace stanovené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 aktualizovaný maximální finanční příspěvek pro Finsko, který se rovná částce 2 085 341 084 EUR nebo je vyšší, bude k dispozici další částka ve výši 424 597 466 EUR pro přijetí právního závazku od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Pokud je výsledkem aktualizace stanovené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 aktualizovaný maximální finanční příspěvek pro Finsko, který je nižší než částka 2 085 341 084 EUR, bude rozdíl mezi aktualizovaným maximálním finančním příspěvkem a částkou 1 660 743 618 EUR k dispozici pro přijetí právního závazku od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 8 nařízení (EU) 2021/241.
2.Finanční příspěvek Unie bude Finsku poskytnut Komisí ve splátkách v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí. Částka ve výši 271 094 341 EUR se poskytuje jako předběžné financování a je rovna 13 % finančního příspěvku. Komise může vyplatit předběžné financování a splátky v jedné nebo více tranších. Výše tranší závisí na dostupnosti finančních prostředků.
3.Předběžné financování bude uvolněno v závislosti na vstupu v platnost dohody o financování a v souladu s touto dohodou. Předběžné financování se zúčtuje poměrným odečtením od úhrady splátek.
4.Uvolnění splátek v souladu s dohodou o financování je podmíněno dostupným financováním a rozhodnutím Komise přijatým v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/241, že Finsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost. S výhradou vstupu právních závazků uvedených v odstavci 1 v platnost musí Finsko pro to, aby bylo způsobilé pro platbu, splňovat milníky a cíle nejpozději 31. srpna 2026.
Článek 3
Určení
Toto rozhodnutí je určeno Finské republice.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně