|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2026/2621 |
26.5.2026 |
STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 10. března 2026
k návrhu nařízení o zjednodušení digitálního právního rámce (souhrnný balíček pro digitální oblast)
(CON/2026/9)
(C/2026/2621)
Úvod a právní základ
Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 9. prosince 2025 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/679, (EU) 2018/1724, (EU) 2018/1725, (EU) 2023/2854 a směrnice 2002/58/ES, (EU) 2022/2555 a (EU) 2022/2557, pokud jde o zjednodušení digitálního právního rámce, a kterým se zrušují nařízení (EU) 2018/1807, (EU) 2019/1150, (EU) 2022/868 a směrnice (EU) 2019/1024 (souhrnný balíček pro digitální oblast) (1) (dále jen „navrhované nařízení“).
Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která spadají do oblasti působnosti ECB, včetně provádění měnové politiky podle čl. 127 odst. 2 první odrážky a čl. 282 odst. 1 Smlouvy, podpory plynulého fungování platebních systémů podle čl. 127 odst. 2 čtvrté odrážky a čl. 282 odst. 1 Smlouvy, obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy a úkolů ECB týkajících se shromažďování statistických informací podle článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.
1. Obecné připomínky
|
1.1 |
ECB podporuje navrhované nařízení, které představuje důležitou reformu, jejímž cílem je zjednodušit a optimalizovat uplatňování souboru digitálních pravidel v Unii. V rozsahu, v jakém bude navrhované nařízení účinné při plnění svých cílů spočívajících v podpoře politik, které posilují konkurenceschopnost Unie, a ve snižování regulační zátěže pro občany, podniky a správní orgány, odstraní překážky bránící poskytování služeb a podpoří rozvoj digitální ekonomiky v Unii, přičemž zohlední potřebu zachovat nejvyšší standardy při prosazování hodnot Unie, včetně dodržování základních práv. Digitální ekonomika nabývá na významu a může mít důsledky pro provádění měnové politiky, neboť ovlivňuje prostředí, v němž měnová politika působí, a to prostřednictvím heterogenní transformace vzorců spotřeby a výroby, obchodních modelů a relativních cen v rámci eurozóny a členských států. Tento vývoj má významné dopady na proměnné relevantní pro měnovou politiku a na jejich měření, včetně zaměstnanosti, produktivity, potenciálního produktu a inflace. Ovlivňuje také způsob, jakým jsou rozhodnutí v oblasti měnové politiky přenášena na domácnosti a podniky, což zvyšuje nejistotu a složitost, jimž čelí tvůrci politik. |
|
1.2 |
ECB zejména vítá návrhy na zjednodušení pravidel pro sdílení dat mezi veřejnou správou a podniky, jakož i ustanovení upravujících zpracování osobních údajů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 (2) (dále jen „akt o datech“). ECB se ve velké míře podílí na shromažďování, vývoji, vypracovávání a šíření údajů, které používá k plnění úkolů a výkonu činností spadajících do její působnosti. Patří sem shromažďování statistických informací, je-li to nezbytné k plnění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) podle článku 5 statutu ESCB. ECB je rovněž zapojena do mnoha iniciativ v oblasti spolupráce na podporu sdílení dat a součinnosti s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i s příslušnými orgány členských států, třetích zemí a s mezinárodními organizacemi. Při plnění svých úkolů může ECB za určitých okolností rovněž zpracovávat osobní údaje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3) (dále jen „nařízení EUDPR“). Z těchto důvodů ECB podporuje opatření, která vytvoří ucelený a soudržný regulační rámec na podporu dostupnosti a využívání údajů. |
|
1.3 |
ECB je rovněž odpovědná za zajištění souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 (4) (dále jen „nařízení DORA“) v případě úvěrových institucí klasifikovaných jako významné podle čl. 6 odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (5), a to v souladu s pravomocemi a úkoly v oblasti obezřetnostního dohledu svěřenými uvedeným nařízením (6). V této souvislosti ECB dostává od významných úvěrových institucí hlášení určená vnitrostátním příslušným orgánům, která se týkají závažných incidentů souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi (dále jen „incidenty související s IKT“) a významných kybernetických hrozeb. Kromě toho je jedním ze základních úkolů ESCB podporovat plynulé fungování platebních systémů podle čl. 127 odst. 2 čtvrté odrážky Smlouvy a článku 3.1 statutu ESCB. V této souvislosti ECB v souladu s nařízením DORA dostává hlášení o incidentech od platebních institucí a institucí elektronických peněz, jakož i od úvěrových institucí. S ohledem na tyto povinnosti a úkoly ECB obecně vítá úsilí směřující k dalšímu zjednodušení a harmonizaci rámce pro hlášení incidentů souvisejících s IKT v Unii a k zavedení centralizovaného hlášení závažných incidentů souvisejících s IKT. Vzhledem k tomu, že finanční sektor stojí v čele zavádění harmonizovaného, komplexního a účinného rámce pro hlášení incidentů, podporuje ECB na základě zkušeností získaných v tomto sektoru opatření, která zjednodušují plnění požadavků na hlášení incidentů. |
|
1.4 |
ECB má však obavy, do jaké míry by navrhované nařízení naplňovalo cíl zjednodušení v konkrétních případech, kdy nezmírňuje zátěž podniků a orgánů veřejné správy spojenou s dodržováním právních předpisů. ECB proto v tomto stanovisku předkládá několik konkrétních technických připomínek a návrhů k navrhovanému nařízení. |
|
1.5 |
Vzhledem k těmto obavám ECB rovněž vítá, že Komise provede hodnocení hlavních kapitol aktu o datech do 12. září 2028 a nových kapitol do pěti let od vstupu navrhovaného nařízení v platnost (7). Stejně tak je důležité, aby zůstalo nezměněno ustanovení o přezkumu v nařízení DORA (8), které ukládá Komisi povinnost provést přezkum a předložit zprávu o fungování mnoha aspektů tohoto nařízení. Tento proces přezkumu by měl zajistit, aby dotčená nařízení i nadále účinně naplňovala své cíle, a tím podporovala rozvoj digitální ekonomiky v Unii. |
2. Digitální pravidla
|
2.1 |
ECB plně podporuje navrhované nařízení jako první krok ke zjednodušení souboru pravidel v digitální oblasti a optimalizaci jeho uplatňování. Soubor digitálních pravidel, který byl postupem času vytvořen v oblasti dat, umělé inteligence, online platforem, ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti, se stal složitým a nyní obsahuje roztříštěná a překrývající se ustanovení, která vytvářejí nejistotu pro veřejné orgány i podniky. |
|
2.2 |
Konsolidací pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 (9) týkajících se opakovaného použití chráněných dat v držení subjektů veřejného sektoru v členských státech a pravidel směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (10) týkajících se opakovaného použití dokumentů v držení subjektů veřejného sektoru členských států nebo veřejných podniků v rámci aktu o datech se vytváří soudržnější struktura a zavádějí jednotnější definice klíčových pojmů, což usnadňuje uplatňování pravidel pro sdílení dat. Tomu napomáhá zrušení zastaralých pravidel, zejména pravidel obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 (11). |
|
2.3 |
Pro národní centrální banky, které jsou obvykle subjekty veřejného sektoru členských států, a tudíž podléhají pravidlům, jejichž cílem je usnadnit opakované použití dat, to představuje vítané vyjasnění. ECB a národní centrální banky budou mít rovněž prospěch z jasnějších pravidel týkajících se dostupnosti dat, zejména zdrojů otevřených dat, které byly klasifikovány jako datové soubory s vysokou hodnotou (12). Tyto datové soubory ECB ve velké míře využívá při plnění svého úkolu podle čl. 5 odst. 1 statutu ESCB, který spočívá ve shromažďování statistických informací nezbytných k plnění úkolů ESCB. |
|
2.4 |
Například informace o společnostech a vlastnictví společností se používají k vedení rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (RIAD), což je sdílený soubor referenčních údajů o právních a jiných statistických institucionálních jednotkách, jejichž shromažďování podporuje provozní postupy v rámci Eurosystému a plnění úkolů ESCB a jednotného mechanismu dohledu (SSM) (13). V případech, kdy ECB může využívat otevřená data, tj. data v otevřeném formátu, jež může kdokoli volně používat, opakovaně používat a sdílet pro jakékoli účely (14), může snížit zátěž spojenou s vykazováním těchto údajů pro zpravodajské jednotky a sdílet tyto informace bez omezení v rámci ESCB a s dalšími veřejnými orgány, s nimiž spolupracuje. ECB vítá, že úpravou dostupnosti dat a dokumentů veřejné správy pro podniky (15) není dotčen právní režim Unie, který vylučuje přístup k citlivým údajům a dokumentům z důvodu statistické důvěrnosti a profesního tajemství. |
|
2.5 |
Navrhované nařízení zavádí důležitou změnu (16) povinnosti držitelů dat zpřístupnit data ECB – jakož i dalším subjektům veřejného sektoru, Komisi a subjektům Unie – v případech, kdy existuje výjimečná potřeba použít tato data (17). Toto ustanovení umožňuje ECB požádat držitele dat o jejich zpřístupnění, je-li to nezbytné pro reakci na krizovou situaci nebo je-li prokázána výjimečná potřeba. Vzhledem k široké definici držitelů dat (18) umožňuje toto ustanovení ECB v těchto výjimečných případech shromažďovat údaje od širšího okruhu osob, než je povoleno, když ECB shromažďuje statistické informace na základě svých stávajících pravomocí. ECB může shromažďovat statistické informace pouze od členů souboru zpravodajských jednotek vymezeného nařízením Rady (ES) č. 2533/98 (19), kteří spadají především do sektoru „finančních institucí“, jak je definován v Evropském systému účtů (20), nebo jsou právnickými a fyzickými osobami, které drží určité finanční pozice nebo provádějí finanční transakce. |
|
2.6 |
Jak již ECB dříve uvedla, umožnění přístupu veřejných orgánů k datům soukromých držitelů dat a jejich využívání pro vymezené účely veřejného zájmu přináší značné výhody (21). Při plnění svých úkolů v oblasti měnové politiky ECB ve velké míře využívá nejen oficiální statistiky, které vypracovává za pomoci národních centrálních bank a Evropského statistického systému (ESS), ale také neoficiální a netradiční zdroje dat. Netradiční data mohou být získávány například z vysokofrekvenčních informací o cenách, ukazatelů mobility obyvatelstva nebo jiných zdrojů dat, které nemusí být nutně v držení finanční instituce. ECB má pravomoc požadovat tato data od soukromých držitelů dat pouze v případech, kdy existuje výjimečná potřeba. |
|
2.7 |
Hlavní změna, kterou by navrhované nařízení zavedlo, spočívá v omezení případů, v nichž lze tuto pravomoc vykonávat, pouze na krizové situace, čímž by byly vyloučeny ostatní případy, v nichž může existovat výjimečná potřeba data využít. ECB by musela prokázat výjimečnou potřebu využít určitá data k plnění svých statutárních úkolů ve veřejném zájmu při reakci na krizovou situaci, jejím zmírňování nebo při podpoře obnovy po ní. |
|
2.8 |
ECB podporuje cíle těchto změn a považuje za vhodné zjednodušit rámec pro sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou podle aktu o datech a vyjasnit veškeré nejasnosti, které mohly vzniknout při ukládání povinností podnikům. Podporuje rovněž názor, že je nezbytné zachovat úlohu oficiálních statistik podle aktu o datech, neboť aktualizovaný rámec Unie pro evropskou statistiku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č (22). 223/2009 se nezabývá krizovými situacemi (23). |
|
2.9 |
Na rozdíl od členů ESS, kteří mohou za určitých podmínek shromažďovat údaje od soukromých držitelů dat za účelem plnění svých statistických úkolů (24), však ECB nemá žádné pravomoci shromažďovat statistické informace od soukromých držitelů dat, kteří nejsou zpravodajskými jednotkami, s výjimkou případů, kdy existuje výjimečná potřeba. ECB může k získávání těchto dat využívat pouze mechanismy, které umožňují předávání dat z ESS do ESCB. Pokud se oblast působnosti příslušného ustanovení zúží tak, aby se vztahovalo pouze na krizové situace, je nesmírně důležité zajistit, aby mohlo být uplatňováno hladce a bez nejasností v naléhavých situacích, v nichž ECB potřebuje další zdroje údajů k plnění svých úkolů v oblasti shromažďování statistických informací nebo jiných úkolů v oblasti centrálního bankovnictví či obezřetnostního dohledu. ECB proto doporučuje dále zjednodušit podmínky, které musí veřejné orgány splnit při požadování údajů, neboť by se tím omezily složitosti, jimž držitelé dat čelí při ověřování, zda jsou tyto podmínky splněny. |
|
2.10 |
Kromě toho se ECB domnívá, že by měly být podniknuty další kroky k vyjasnění definice „krizové situace“. Jedním z prvků této definice je, že tato situace musí být „určena nebo úředně vyhlášena v souladu s příslušnými postupy podle unijního nebo vnitrostátního práva“ (25). Jelikož však v primárním a sekundárním právu existuje roztříštěný soubor právních základů, na jejichž základě lze určit nebo vyhlásit krizovou situaci, mělo by být jasnější, že v případě takového určení nebo vyhlášení definice „krizové situace“ nevyžaduje splnění žádných dalších kritérií – s ohledem na naléhavost, s níž je třeba krizovou situaci řešit. Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 (26) umožňuje Radě aktivovat režim ostražitosti na vnitřním trhu, pokud existuje hrozba krize, která může v následujících šesti měsících potenciálně přerůst v mimořádnou situaci na vnitřním trhu. Mělo by být jasnější, že pokud úkoly veřejného orgánu zahrnují zmírnění krizové situace, měla by hrozba krizové situace odůvodňovat výjimečnou potřebu vyžádat si údaje. Rozhodnutí Rady 2014/415/EU (27), kterým se zavádějí integrovaná opatření pro politickou reakci na krize za účelem provádění doložky solidarity (článek 222 Smlouvy), navíc neomezuje okruh okolností, za nichž se toto rozhodnutí použije, pouze na výjimečné situace „časově omezené“ (28). Mělo by proto být jasnější, že definice krizové situace je plně v souladu se situacemi, v nichž se podle práva Unie a vnitrostátního práva uplatňují opatření pro mimořádné situace, a není restriktivnější než tyto situace. |
|
2.11 |
Pokud jde o úpravu kompenzace (29), ECB vítá požadavek na bezplatné zpřístupnění dat pro reakci na krizovou situaci, s výjimkou případů, kdy je držitelem dat mikropodnik nebo malý podnik. Považuje však za důležité zajistit, aby veřejným orgánům při získávání přístupu k datům v držení soukromých subjektů nevznikaly nepřiměřené náklady. Vzhledem k tomu, že každá žádost o data slouží veřejnému zájmu, měla by být data zpřístupněna za cenu nákladů a bez uplatnění „přiměřené marže“ (30). |
3. Ochrana údajů
|
3.1 |
ECB vítá změny obsažené v navrhovaném nařízení, jejichž cílem je zjednodušit právní předpisy v oblasti ochrany údajů. V rámci oblastí působnosti ECB lze identifikovat několik bodů, které je v zájmu dosažení cíle zjednodušení vhodné dále zvážit, a to jak z hlediska snížení administrativní zátěže, tak zajištění účinného, včasného a bezpečného hlášení incidentů. |
|
3.2 |
ECB provádí ve spolupráci s národními centrálními bankami širokou škálu operací zpracování osobních údajů. Kromě toho spolupracuje s vnitrostátními příslušnými orgány při provádění činností zpracování osobních údajů v oblasti bankovního dohledu. Jako orgán Unie zpracovává ECB osobní údaje v souladu s nařízením EUDPR, zatímco národní centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány zpracovávají osobní údaje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (31) (dále jen „nařízení GDPR“). |
|
3.3 |
V případech, kdy ECB a národní centrální banky a/nebo vnitrostátní příslušné orgány společně určují účely a prostředky zpracování osobních údajů, provádějí toto zpracování jako společní správci (32). Naopak, pokud jeden subjekt určuje účely a prostředky zpracování a druhý zpracovává osobní údaje jeho jménem, jedná se o vztah správce a zpracovatele (33). V obou případech ECB zpracovává osobní údaje podle nařízení EUDPR, zatímco národní centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány zpracovávají osobní údaje podle nařízení GDPR. V důsledku toho se táž operace zpracování současně řídí dvěma odlišnými, avšak doplňujícími se právními nástroji Unie. |
|
3.4 |
Jedním z takových příkladů je zpracování osobních údajů v systému zúčtování okamžitých plateb v TARGET (TARGET instant payment settlement – TIPS), které provádí jak ECB, tak národní centrální banky účastnící se tohoto systému. V tomto případě byla uzavřena dohoda o společném správcovství. Podobně může i zpracování osobních údajů v souvislosti s budoucím digitálním eurem vyžadovat uzavření smlouvy nebo ujednání o ochraně údajů mezi ECB a národními centrálními bankami eurozóny. |
|
3.5 |
Při plnění úkolů v rámci ESCB a jednotného mechanismu dohledu ve spolupráci s národními centrálními bankami a vnitrostátními příslušnými orgány je pro ECB naprosto zásadní, aby právní akty upravující zpracování osobních údajů byly v maximální možné míře sladěny a vzájemně slučitelné. ECB proto vítá, že navrhované změny nařízení GDPR a nařízení EUDPR jsou projednávány souběžně, což přispívá k vytvoření soudržného a konzistentního právního rámce. Tím se zajistí, že rozdílné časové harmonogramy pro vstup v platnost a použitelnost těchto právních aktů nepovedou k právní nejistotě. |
|
3.6 |
S ohledem na spolupráci ECB s národními centrálními bankami a vnitrostátními příslušnými orgány při zpracování osobních údajů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů ESCB a jednotného mechanismu dohledu, proto ECB předkládá k uvážení následující body: |
|
3.7 |
Pokud jde o mechanismus jednotného kontaktního místa, ECB doporučuje zmocnit společné správce k ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů jménem všech společných správců (34). To je možné díky tomu, že navrhované nařízení zavádí harmonizované jednotné kontaktní místo, jehož prostřednictvím mohou subjekty pomocí jediného oznámení současně splnit své povinnosti týkající se hlášení incidentů vyplývající z několika právních aktů Unie. Naplněním zásady „jednou nahlásit, mnohokrát sdílet“ má jednotné kontaktní místo snížit administrativní zátěž subjektů a zároveň zajistit účinné, včasné a bezpečné hlášení incidentů. Za účelem dosažení tohoto cíle má jednotné kontaktní místo sloužit jako společný kanál pro podávání oznámení podle několika právních nástrojů (35). Jak již ECB dříve uvedla, důrazně podporuje sdílení informací mezi orgány s cílem umožnit meziodvětvovou výměnu znalostí, přispět k prevenci a účinnému řízení kybernetických útoků a podpořit jednotné posuzování rizik souvisejících s IKT v celé Unii (36). S ohledem na výše uvedené ECB podporuje zavedení jednotného kontaktního místa v souvislosti s ohlašováním případů porušení zabezpečení osobních údajů. |
|
3.8 |
Při uplatňování mechanismu jednotného kontaktního místa na činnosti společného zpracování, které ECB provádí ve spolupráci s národními centrálními bankami (a vnitrostátními příslušnými orgány), by národní centrální banky podle navrhovaného nařízení měly prospěch z využívání jednotného místa vstupu pro příjem hlášení o incidentech. Naopak ECB jako orgán Unie by podle navrhovaného nařízení i nadále využívala kanál pro ohlašování zřízený nařízením EUDPR, jehož prostřednictvím ohlašuje incidenty evropskému inspektorovi ochrany údajů (37). |
|
3.9 |
ECB opakuje, že je třeba zefektivnit, urychlit a maximalizovat výměnu informací o incidentech a zajistit soudržnost mezi nařízením GDPR a nařízením EUDPR. Bylo by proto vhodné zahrnout nařízení EUDPR mezi právní akty Unie, v jejichž případě se pro ohlašování porušení zabezpečení osobních údajů musí využívat jednotné kontaktní místo. |
|
3.10 |
Pokud jde o společné ohlašování porušení zabezpečení údajů v případech společného správcovství, ECB zastává názor, že společní správci by měli mít možnost určit, zda této možnosti využijí a za jakých podmínek. Evropský inspektor ochrany údajů nedávno potvrdil, že pro účely určení, zda je ECB povinna ohlásit evropskému inspektorovi ochrany údajů porušení zabezpečení osobních údajů, je irelevantní, zda je ECB jakožto společný správce odpovědná za to, že došlo k porušení zabezpečení. Samotná skutečnost, že ECB je společným správcem pro operaci zpracování, v jejímž rámci k porušení zabezpečení osobních údajů došlo, postačuje k tomu, aby jí vznikla povinnost informovat evropského inspektora ochrany údajů, pokud jsou splněny příslušné podmínky podle nařízení EUDPR (38). |
|
3.11 |
Je důležité poznamenat, že v mnoha případech, kdy existuje ujednání o společném správcovství mezi ECB a všemi národními centrálními bankami Eurosystému, by jediné porušení zabezpečení osobních údajů mohlo vést až k 22 ohlášením, která by byla s největší pravděpodobností obsahově podobná nebo totožná. Takový systém by byl v rozporu s cílem snížit administrativní zátěž veřejných orgánů. Bylo by proto vhodné stanovit, že společní správci mohou příslušným dozorovým úřadům ohlašovat případy porušení zabezpečení osobních údajů prostřednictvím jednotného kontaktního místa pouze jednou. V souladu s cíli zjednodušení by se takový systém ohlašování nepoužil v případech, kdy je nepravděpodobné, že by předmětné porušení zabezpečení osobních údajů mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob (39). |
|
3.12 |
Z těchto důvodů ECB doporučuje, aby bylo ponecháno na rozhodnutí společných správců, zda si přejí využít možnosti předložit jedno hlášení jménem všech společných správců v rámci konkrétního ujednání o společném správcovství a za jakých podmínek. Takové hlášení by bylo podáno pouze jednou prostřednictvím jednotného kontaktního místa, a bylo by tak určeno všem příslušným dozorovým úřadům, aniž by byla narušena úloha, kterou mají ohlašovací povinnosti při zajišťování plné transparentnosti a komplexní výměny informací. |
4. Hlášení incidentů
|
4.1 |
Jak je uvedeno v bodě 1.3, ECB vítá iniciativu na zjednodušení a harmonizaci postupů hlášení incidentů souvisejících s IKT a zavedení centralizovaného hlášení závažných incidentů souvisejících s IKT. To by však mělo v každém případě snížit administrativní zátěž pro dohlížené úvěrové instituce, platební instituce a instituce elektronických peněz, jakož i pro veřejné orgány. V tomto ohledu je důležité uznat, že určitého stupně zjednodušení postupů ohlašování již bylo dosaženo prostřednictvím provádění nařízení DORA ve finančním sektoru. Uvedené nařízení účinně nahradilo různorodé požadavky na hlášení incidentů souvisejících s IKT (40) pro finanční subjekty, čímž dosáhlo významného snížení administrativní zátěže, které tyto subjekty podléhaly, a zavedlo účinné a efektivní mechanismy koordinace mezi příslušnými orgány (41). Nařízení DORA tohoto cíle dosáhlo vymezením společných taxonomií, šablon a postupů ohlašování, jakož i určením jednotného kontaktního místa pro podávání těchto hlášení. |
|
4.2 |
ECB sice tyto snahy o zjednodušení podporuje, k některým aspektům opatření pro hlášení incidentů souvisejících s IKT v navrhovaném nařízení má však výhrady, a to ze tří hlavních důvodů. |
|
4.3 |
Zaprvé, návrh na jednotné kontaktní místo není účinný při snižování zátěže spojené s hlášením pro finanční subjekty a další podniky, které podléhají požadavkům na hlášení incidentů. Jednotné kontaktní místo sice zajišťuje existenci jediného portálu pro hlášení incidentů, nic to však nemění na skutečnosti, že pro hlášení incidentů podle různých regulačních rámců jiných, než nařízení DORA stále existují různé taxonomie, šablony a postupy hlášení. Finanční subjekt musí při hlášení incidentů vypracovat různá hlášení podle různých právních předpisů (např. podle GDPR a DORA). Tím, že se umožní předkládat tato hlášení jedinému příjemci, se administrativní zátěž výrazně nesníží. Z tohoto důvodu by bylo vhodné náležitě zohlednit regulační technické normy přijaté na základě nařízení DORA, aby bylo možné dosáhnout zefektivnění a racionalizace postupů ohlašování (42). V zájmu dosažení skutečného zjednodušení by ECB rovněž uvítala další harmonizaci a v příslušných případech i sloučení taxonomií, šablon a postupů hlášení incidentů podle různých rámců. |
|
4.4 |
Zadruhé, ohlášení incidentu podle nařízení DORA spouští časově kritické procesy, které mohou zahrnovat aktivaci krizových postupů. Zahrnutí nového subjektu a systému do přijímání těchto hlášení o incidentech s sebou nese další rizika, pokud jde o dostupnost a včasné oznamování požadovaných informací. Z tohoto důvodu je nejúčinnější a nejrobustnější variantou zasílání těchto hlášení přímo příslušnému orgánu, jak se předpokládá v nařízení DORA (43), aby se předešlo jakémukoli zbytečnému prodlení v reakci orgánů dohledu na potenciálně kritickou situaci. |
|
4.5 |
Zatřetí je třeba zohlednit úsilí a prostředky, které již finanční sektor vynaložil při provádění nařízení DORA, které se uplatňuje teprve od 17. ledna 2025. Dohlížené úvěrové instituce a příslušné orgány investovaly do provádění nového rámce značné zdroje. Z tohoto hlediska by bylo prospěšné odložit integraci hlášení incidentů souvisejících s IKT prostřednictvím jednotného kontaktního místa. Poskytlo by se tím více času pro nalezení možných vylepšení a způsobů, jak dále snížit administrativní zátěž jak pro jednotný mechanismus dohledu, tak pro dohlížené úvěrové instituce. |
|
4.6 |
Z těchto důvodů ECB navrhuje vyjmout nařízení DORA z navrhovaného nařízení. Bylo by vhodné získat samostatné zkušenosti s novým jednotným kontaktním místem (zahrnujícím ostatní nařízení, včetně nařízení EUDPR) a nově zavedeným režimem ohlašování podle nařízení DORA a v pozdější fázi posoudit optimální způsob jejich integrace.
Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex. |
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. března 2026.
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) COM (2025) 837 final.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (nařízení o datech) (Úř. věst. L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1 ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2554/oj).
(5) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1024/oj).
(6) Čl. 46 písm. a) nařízení DORA.
(7) Čl. 1 bod 26 navrhovaného nařízení, kterým se mění článek 49 aktu o datech. Viz bod 1.2 stanoviska Evropské centrální banky CON/2022/30 ze dne 5. září 2022 k návrhu nařízení o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech) (Úř. věst. C 402, 19.10.2022, s. 5).
(8) Článek 58 nařízení DORA.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/868/oj).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56,, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1024/oj).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1807/oj).
(12) Podle čl. 13 odst. 1 směrnice o otevřených datech jsou tematickými kategoriemi datových souborů s vysokou hodnotou geoprostorové údaje, pozorování Země a životní prostředí, meteorologie, statistika, společnosti a vlastnictví společností, a mobilita. Podle čl. 13 odst. 2 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž změní přílohu I doplněním nových tematických kategorií datových souborů s vysokou hodnotou tak, aby byl zohledněn technologický vývoj a vývoj na trhu.
(13) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2018/876 ze dne 1. června 2018 o rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (ECB/2018/16) (Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2018/876/oj).
(14) Viz 16. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1024/oj).
(15) Čl. 1 bod 18 navrhovaného nařízení, kterým se do aktu o datech vkládá nová kapitola VIIc.
(16) Čl. 1 bod 7 navrhovaného nařízení, kterým se do aktu o datech vkládá nový článek 15a.
(17) Články 14 a 15 aktu o datech.
(18) „Držitel dat“ je definován v čl. 2 bodě 13 aktu o datech jako „fyzická nebo právnická osoba, která má v souladu s tímto nařízením, použitelným právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie právo nebo povinnost používat a zpřístupňovat data, včetně dat z výrobků nebo dat ze související služby, která získala nebo vytvořila během poskytování související služby, je-li to smluvně dohodnuto“.
(19) Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1998/2533/oj).
(20) Viz Evropský systém národních a regionálních účtů (ESA 2010), který je k dispozici na internetových stránkách Eurostatu na adrese www.ec.europa.eu/eurostat.
(21) Bod 2.3.1 stanoviska CON/2022/30.
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/223/oj).
(23) 15. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.
(24) Článek 17b nařízení (ES) č. 223/2009.
(25) Čl. 2 bod 29 nařízení (EU) 2023/2854.
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu) (Úř. věst. L, 2024/2747, 8.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2747/oj).
(27) Rozhodnutí Rady 2014/415/EU ze dne 24. června 2014 o způsobu provádění doložky solidarity Unií (Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2014/415/oj).
(28) Čl. 2 bod 29 nařízení (EU) 2023/2854.
(29) Čl. 1 bod 12 navrhovaného nařízení, kterým se nahrazuje článek 20 aktu o datech.
(30) Viz bod 2.3.3 stanoviska CON/2022/30.
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).
(32) Ve smyslu článku 26 nařízení GDPR a článku 28 nařízení EUDPR.
(33) Ve smyslu článku 28 nařízení GDPR a článku 29 nařízení EUDPR.
(34) Jak vyžaduje článek 34 nařízení EUDPR.
(35) Patří mezi ně nařízení GDPR a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73). ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj) (nařízení eIDAS) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj).
(36) Viz bod 3.3.1 stanoviska Evropské centrální banky CON/2022/14 ze dne 11. dubna 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (Úř. věst. C 233, 16.6.2022, s. 22).
(37) Jak vyžaduje článek 34 nařízení EUDPR.
(38) Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 18/2025 k návrhu ujednání o společném správcovství mezi Evropskou centrální bankou a vnitrostátními příslušnými orgány v souvislosti s jednotným mechanismem dohledu (věc 2024-1002) (EDPS Supervisory Opinion 18/2025 on a draft joint controllership arrangement between the European Central Bank and National Competent Authorities in the context of the Single Supervisory Mechanism (Case 2024-1002), k dispozici na internetových stránkách EIOÚ na adrese www.edps.europa.eu.
(39) Článek 34 nařízení EUDPR.
(40) V této souvislosti viz 16., 18., 19. a 23. bod odůvodnění nařízení DORA.
(41) Díky tomu bylo možné vyřešit otázku souběžného podávání hlášení podle nařízení DORA, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/2366/oj) a příslušných obecných pokynů orgánu EBA, na kterou bylo poukázáno v bodě 4.2.2 stanoviska Evropské centrální banky CON/2021/20 ze dne 4. června 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (Úř. věst. C 343, 26.8.2021, s. 1).
(42) Jak se předpokládá v 54. bodě odůvodnění navrhovaného nařízení.
(43) Článek 19 nařízení DORA.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/2621/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)