C_2021175CS.01003201.xml

Stanovisko Evropského výboru regionů – Nový pakt o migraci a azylu

(2021/C 175/06)

Zpravodajka:

Antje GROTHEER (DE/SES), místopředsedkyně zemského sněmu spolkové země Brémy

Odkazy:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém paktu o migraci a azylu

(COM(2020) 609 final)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řízení azylu a migrace a o změně směrnice Rady 2003/109/ES a navrhovaného nařízení (EU) XXX/XXX [o Azylovém a migračním fondu]

(COM(2020) 610 final)

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU

(COM(2020) 611 final)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817

(COM(2020) 612 final)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu

(COM(2020) 613 final)

Pozměněný návrh nařízení o Eurodacu

(COM(2020) 614 final)

Doporučení Komise o legálních možnostech poskytování ochrany v EU: podpora přesídlování, humanitárního přijímání a dalších doplňkových možností

(C(2020) 6467 final)

Doporučení Komise o spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o operace prováděné plavidly vlastněnými nebo provozovanými soukromými subjekty za účelem pátracích a záchranných činností

(C(2020) 6468 final)

Doporučení Komise pro připravenost a řešení krizí v souvislosti s migrací (plán pro připravenost na migraci a pro migrační krize)

(C(2020) 6469 final)

Sdělení Komise – Pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání

(C(2020) 6470 final)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027

(COM(2020) 758 final)

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řízení azylu a migrace a o změně směrnice Rady 2003/109/ES a navrhovaného nařízení (EU) XXX/XXX [o Azylovém a migračním fondu]

Pozměňovací návrh 1

COM(2020) 610 final – 26. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Relokovány by měly být pouze osoby, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou mít právo pobývat v Unii. Působnost relokace žadatelů o mezinárodní ochranu by proto měla být omezena na osoby, na něž se nevztahuje řízení na hranicích stanovené v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení].

Odůvodnění

Aby bylo možné toto pravidlo správně uplatňovat, je třeba stanovit, že Komise sestavuje a pravidelně aktualizuje seznam bezpečných zemí pro případná řízení o navrácení.

Pozměňovací návrh 2

COM(2020) 610 final – 36. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Toto nařízení by se mělo vztahovat na žadatele o doplňkovou ochranu a na osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi žadateli a osobami požívajícími mezinárodní ochrany a soulad se stávajícím acquis Unie v oblasti azylu, zejména s nařízením (EU) XXX/XXX [kvalifikační nařízení].

Toto nařízení by se mělo vztahovat na žadatele o doplňkovou ochranu, na osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a na osoby, které žádají o jiné formy ochrany stanovené členskými státy a kterým je tato ochrana poskytována, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi žadateli a osobami požívajícími mezinárodní ochrany a soulad se stávajícím acquis Unie v oblasti azylu, zejména s nařízením (EU) XXX/XXX [kvalifikační nařízení].

Odůvodnění

Je nezbytné rozšířit působnost nařízení nejen na žadatele o mezinárodní a doplňkovou ochranu a na osoby požívající této ochrany, ale také na osoby, které žádají o jiné formy ochrany stanovené členskými státy a kterým je tato ochrana poskytována.

Pozměňovací návrh 3

COM(2020) 610 final – 47. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Do definice člena rodiny podle tohoto nařízení by měli být zahrnuti sourozenci žadatele. Sloučení sourozenců má obzvláštní význam pro zlepšení šancí na integraci žadatelů, a tím pro omezení jejich neoprávněného pohybu. Rozsah definice člena rodiny by měl rovněž odrážet realitu současných migračních trendů, kdy žadatelé často přijedou na území členských států po delší době strávené tranzitem. Tato definice by proto měla zahrnovat rodiny vzniklé mimo zemi původu , ale dříve, než přišly na území daného členského státu. Toto omezené a cílené rozšíření definice by mělo omezit motivaci pro některé neoprávněné pohyby žadatelů o azyl v rámci EU.

Do definice člena rodiny podle tohoto nařízení by měli být zahrnuti sourozenci žadatele. Sloučení sourozenců má obzvláštní význam pro zlepšení šancí na integraci žadatelů, a tím pro omezení jejich neoprávněného pohybu. Rozsah definice člena rodiny by měl rovněž odrážet realitu současných migračních trendů, kdy žadatelé často přijedou na území členských států po delší době strávené tranzitem. Tato definice by proto měla zahrnovat rodiny vzniklé mimo zemi původu dříve, než přišly na území daného členského státu , i po jejich příchodu . Toto omezené a cílené rozšíření definice by mělo omezit motivaci pro některé neoprávněné pohyby žadatelů o azyl v rámci EU.

Odůvodnění

Rodina se často vytváří v hostitelských členských státech, takže právo na celistvost rodiny musí být zaručeno v místě relokace bez ohledu na dobu a místo, v nichž byla rodina vytvořena. V opačném případě hrozí, že ustanovení budou diskriminační.

Pozměňovací návrh 4

COM(2020) 610 final – 63. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy, které provádějí relokaci jako solidární opatření, by měly být podpořeny poskytnutím finanční podpory z rozpočtu Unie. K motivování členských států, aby upřednostnily relokaci nezletilých osob bez doprovodu , by měl být poskytován vyšší motivační příspěvek.	Členské státy, které provádějí relokaci jako solidární opatření, by měly být podpořeny poskytnutím finanční podpory z rozpočtu Unie. K motivování členských států, aby upřednostnily relokaci nezletilých osob a žen, které přicestovaly samy , by měl být poskytován vyšší motivační příspěvek.

Odůvodnění

Je třeba poskytovat vyšší motivační příspěvek na relokaci všech dětí (spolu s jejich rodiči a sourozenci), a nikoli pouze nezletilých uprchlíků bez doprovodu. Totéž by mělo platit i pro ženy, které přicestovaly samy. Často se poukazuje na to, že ženy a dívky jsou v přijímacích střediscích vystaveny značnému riziku genderově podmíněného násilí. V důsledku přeplněnosti některých hotspotů v Řecku se toto riziko sexuálního a genderově podmíněného násilí výrazně zvýšilo, zejména co se týče žen, které přicestovaly samy a mnohdy nejsou izolovány od ostatních. Komise uvádí, že u zvlášť zranitelných žen v kategorii migrantů a uprchlíků a u nezletilých dívek bez doprovodu navíc ve větší míře hrozí, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi. Je tedy třeba poskytovat vyšší motivační příspěvek i na relokaci žen, aby se tato rizika co nejvíce omezila.

Pozměňovací návrh 5

COM(2020) 610 final – čl. 2 písm. w)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„migračním tlakem“ situace, kdy přichází vysoký počet státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti nebo existuje riziko jejich příchodu, i pokud je způsobena příchodem osob po pátracích a záchranných operacích, a která je důsledkem zeměpisné polohy členského státu a specifického vývoje ve třetích zemích vytvářejícího migrační pohyby, jež představují zátěž i pro dobře připravené azylové a přijímací systémy a vyžadují okamžitou akci;

„migračním tlakem“ situace, kdy na místní, regionální a/nebo vnitrostátní úrovni přichází vysoký počet státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti nebo existuje riziko jejich příchodu, i pokud je způsobena příchodem osob po pátracích a záchranných operacích, a která je důsledkem zeměpisné polohy členského státu nebo jeho regionů a specifického vývoje ve třetích zemích vytvářejícího migrační pohyby, jež představují zátěž i pro dobře připravené azylové a přijímací systémy a vyžadují okamžitou akci;

Odůvodnění

Může se stát, že se migrační toky nedotknou celého azylového a přijímacího systému daného státu, a přesto budou některé regiony a lokality vystaveny mimořádně vysokému tlaku a bude jim hrozit přetížení.

Pozměňovací návrh 6

COM(2020) 610 final – čl. 6 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy vypracují vnitrostátní strategie s cílem zajistit dostatečnou kapacitu pro zavedení účinného systému řízení azylu a migrace v souladu se zásadami stanovenými v této části. Tyto strategie zahrnují plánování pro případ nepředvídané události na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k plánování pro případ nepředvídané události podle nařízení (EU) XXX/XXX [o Agentuře Evropské unie pro azyl], nařízení (EU) 2019/1896 (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) a směrnici XXX/XXX/EU [směrnice o podmínkách přijímání] a ke zprávám Komise vydaným v rámci plánu pro připravenost na migraci a pro migrační krize. Tyto vnitrostátní strategie obsahují informace o tom, jak členský stát provádí zásady stanovené v této části a právní závazky, které z nich vyplývají na vnitrostátní úrovni. Zohledňují další příslušné strategie a stávající podpůrná opatření, zejména podle nařízení (EU) XXX/XXX [o Azylovém a migračním fondu] a nařízení (EU) XXX/XXX [o Agentuře Evropské unie pro azyl], a jsou v souladu s vnitrostátními strategiemi pro integrovanou správu hranic vytvořenými v souladu s čl. 8 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1896 a doplňují je. V těchto strategiích by měly být rovněž zohledněny výsledky monitorování prováděného agenturou pro azyl a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, hodnocení prováděného v souladu s nařízením Rady č. 1053/2013 a hodnocení prováděných v souladu s článkem 7 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování].

Členské státy usilují o vypracování vnitrostátních strategií s cílem zajistit dostatečnou kapacitu pro zavedení účinného systému řízení azylu a migrace v souladu se zásadami stanovenými v této části. Tyto strategie by měly zahrnovat plánování pro případ nepředvídané události na místní, regionální a vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k plánování pro případ nepředvídané události podle nařízení (EU) XXX/XXX [o Agentuře Evropské unie pro azyl], nařízení (EU) 2019/1896 56 (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) a směrnici XXX/XXX/EU [směrnice o podmínkách přijímání] a ke zprávám Komise vydaným v rámci plánu pro připravenost na migraci a pro migrační krize. Tyto vnitrostátní strategie by měly vycházet z víceúrovňové spolupráce mezi zainteresovanými stranami patřícími k regionálním a místním orgánům, veřejnému a soukromému sektoru a občanské společnosti a měly by obsahovat informace o tom, jak členský stát provádí zásady stanovené v této části a právní závazky, které z nich vyplývají na vnitrostátní úrovni. Měly by zohledňovat další příslušné strategie a stávající podpůrná opatření, zejména podle nařízení (EU) XXX/XXX [o Azylovém a migračním fondu] a nařízení (EU) XXX/XXX [o Agentuře Evropské unie pro azyl], a měly by být v souladu s vnitrostátními strategiemi pro integrovanou správu hranic vytvořenými v souladu s čl. 8 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1896 a doplňovat je. V těchto strategiích by měly být rovněž zohledněny výsledky monitorování prováděného agenturou pro azyl a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, hodnocení prováděného v souladu s nařízením Rady č. 1053/2013 a hodnocení prováděných v souladu s článkem 7 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování].

Odůvodnění

VR se domnívá, že uložení povinnosti zavést vnitrostátní strategie by mohlo být problematické z hlediska přiměřenosti tohoto opatření. Zároveň je třeba položit větší důraz na místní a regionální rozměr, neboť právě na těchto úrovních budou muset být tyto strategie realizovány v praxi.

Pozměňovací návrh 7

COM(2020) 610 final – čl. 11 písm. h)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
o tom, že příslušné orgány členských států a agentura pro azyl budou zpracovávat osobní údaje žadatele včetně výměny údajů o žadateli mezi sebou pouze za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení;	o tom, že příslušné orgány členských států a agentura pro azyl budou zpracovávat osobní údaje žadatele včetně výměny údajů o žadateli mezi sebou pouze za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení a že tyto údaje nebudou sdělovány zemi původu ;

Odůvodnění

Měl by být stanoven zákaz sdělování údajů, které se týkají žadatelů a měly by podléhat zachování naprosté důvěrnosti, třetím zemím.

Pozměňovací návrh 8

COM(2020) 610 final – čl. 12 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členský stát, který osobní pohovor vede, vypracuje jeho písemné shrnutí obsahující alespoň nejdůležitější informace, které žadatel během pohovoru poskytne. Toto shrnutí může mít formu zprávy nebo standardního formuláře. Členský stát zajistí, aby žadatel nebo právní poradce či jiný poradce, který jej zastupuje, měl toto shrnutí včas k dispozici.

Členský stát, který osobní pohovor vede, vypracuje jeho písemné shrnutí obsahující alespoň nejdůležitější informace, které žadatel během pohovoru poskytne. Toto shrnutí může mít formu zprávy nebo standardního formuláře vypracovaného na základě kontrolního seznamu . Členský stát zajistí, aby žadatel nebo právní poradce či jiný poradce, který jej zastupuje, měl toto shrnutí včas k dispozici.

Odůvodnění

Jedná se o upřesnění textu.

Pozměňovací návrh 9

COM(2020) 610 final – článek 21

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 21

Vstup

1. Pokud je na základě přímých nebo nepřímých důkazů popsaných ve dvou seznamech, které jsou uvedeny v čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení, včetně údajů ve smyslu nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], zjištěno, že žadatel překročil nedovoleným způsobem pozemní, námořní nebo vzdušnou cestou hranici některého členského státu ze třetí země, je k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu příslušný první členský stát, do něhož žadatel takto vstoupil. Tato příslušnost zaniká, je-li žádost zaregistrována více než tři roky ode dne, kdy k tomuto překročení hranice došlo.

2. Pravidlo stanovené v odstavci 1 se použije také v případě, že žadatel byl na daném území vyloděn po pátrací a záchranné operaci.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud lze na základě přímých nebo nepřímých důkazů popsaných ve dvou seznamech, které jsou uvedeny v čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení, včetně údajů uvedených v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu], určit, že žadatel byl po překročení hranice relokován do jiného členského státu podle článku 57 tohoto nařízení. V tom případě je k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu příslušný posledně jmenovaný členský stát.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že byl v novém paktu o migraci a azylu navržen mechanismus solidarity a byly posíleny operativní úkoly Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) a že povinná řízení na hranicích způsobují zátěž místním a regionálním orgánům v příhraničních regionech, již není důvod k tomu, aby se o příslušnosti k posuzování žádostí o azyl rozhodovalo na základě kritéria nedovoleného překročení vnějších hranic. Toto kritérium by naopak spíše bránilo solidárnímu rozdělování. Mimoto by skutečnost, že by byl členský stát vstupu příslušný k posouzení těchto žádostí v případě osob, které byly na jeho území vyloděny po pátrací a záchranné operaci, mohla ohrozit efektivní průběh pátracích a záchranných operací. Již v minulosti totiž docházelo k tomu, že členské státy odmítly nechat tyto osoby vylodit, aby se této povinnosti vyhnuly. Vyškrtnutím článku 21 (o příslušnosti prvního členského státu, do něhož žadatel vstoupil) tohoto návrhu by se ve většině odhalených případů nedovoleného vstupu nic nezměnilo na tom, že k posouzení těchto žádostí je příslušný stát ležící u vnějších hranic. Podle čl. 9 odst. 1 návrhu jsou totiž žadatelé o mezinárodní ochranu povinni podat svou žádost v členském státě prvního vstupu. Podle čl. 8 odst. 2 tohoto návrhu pak má tento stát za úkol také uskutečnit azylové řízení, pokud nelze pro určení členského státu příslušného k provedení řízení o mezinárodní ochraně uplatnit jiné kritérium. Vyškrtnutím tohoto článku by se však zredukovala zátěž, jíž jsou vystaveny vnitrostátní správní orgány, a snížily by se náklady, protože by odpadly zbytečné administrativní postupy. Už nyní mají pokusy o zpětné přemístění jen velmi malou šanci na úspěch, není-li možné doložit nedovolený vstup údaji ze systému Eurodac. Pokud by byl vyškrtnut článek 21 tohoto návrhu, pak by k nim nedocházelo.

Pozměňovací návrh 10

COM(2020) 610 final – čl. 29 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pokud se členský stát, ve kterém byla zaregistrována žádost o mezinárodní ochranu, domnívá, že k posouzení žádosti je příslušný jiný členský stát, požádá neprodleně a v každém případě do dvou měsíců ode dne, kdy byla žádost zaregistrována, tento druhý členský stát, aby žadatele převzal. Bez ohledu na první pododstavec platí, že v případě nalezení shody v rámci systému Eurodac s údaji zaznamenanými podle článku 13 a článku 14a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] nebo nalezení shody v systému VIS s údaji zaznamenanými podle článku 21 nařízení (ES) č. 767/2008 se žádost o převzetí zašle do jednoho měsíce od nalezení dané shody. Pokud není žádost o převzetí žadatele předložena ve lhůtách stanovených v prvním a druhém pododstavci, je k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu příslušný členský stát, ve kterém byla žádost zaregistrována. Pokud je žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu, může členský stát, který vede řízení o určení příslušného členského státu, pokračovat v řízení o určení příslušného členského státu a požádat jiný členský stát, aby žadatele převzal, přestože již uplynuly lhůty stanovené v prvním a druhém pododstavci, pokud se domnívá, že je to v nejlepším zájmu nezletilé osoby.

Pokud se členský stát, ve kterém byla zaregistrována žádost o mezinárodní ochranu, domnívá, že k posouzení žádosti je příslušný jiný členský stát, požádá neprodleně a v každém případě do dvou měsíců ode dne, kdy byla žádost zaregistrována, tento druhý členský stát, aby žadatele převzal. Bez ohledu na první pododstavec platí, že v případě nalezení shody v rámci systému Eurodac s údaji zaznamenanými podle článku 13 a článku 14a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o Eurodacu] nebo nalezení shody v systému VIS s údaji zaznamenanými podle článku 21 nařízení (ES) č. 767/2008 se žádost o převzetí zašle do jednoho měsíce od nalezení dané shody. Pokud není žádost o převzetí žadatele předložena ve lhůtách stanovených v prvním a druhém pododstavci, je k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu příslušný členský stát, ve kterém byla žádost zaregistrována. Pokud je žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu, může členský stát, který vede řízení o určení příslušného členského státu – pokud možno po vyslechnutí nezletilé osoby – , pokračovat v řízení o určení příslušného členského státu a požádat jiný členský stát, aby žadatele převzal, přestože již uplynuly lhůty stanovené v prvním a druhém pododstavci, pokud se domnívá, že je to v nejlepším zájmu nezletilé osoby.

Odůvodnění

Zdá se, že formulace použitá v tomto článku v souvislosti s řízením o určení příslušného členského státu ponechává příliš velký prostor k uvážení. Bylo by vhodnější stanovit, že je možné vyslechnout samu nezletilou osobu bez doprovodu, pokud to situace dovolí.

Pozměňovací návrh 11

COM(2020) 610 final – čl. 55 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pokud se členský stát zaváže poskytnout patronát nad návraty, přičemž neoprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení vydané členským státem, který využívá pomoci, se nenavrátí nebo nejsou do osmi měsíců vyhoštěni, přemístí členský stát poskytující patronát nad návraty dotčené osoby na své vlastní území postupem stanoveným v článcích 57 a 58. Toto období začíná běžet přijetím prováděcího aktu uvedeného v čl. 53 odst. 1 nebo případně v čl. 49 odst. 2.

Pokud se členský stát zaváže poskytnout patronát nad návraty, přičemž neoprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení vydané členským státem, který využívá pomoci, se nenavrátí nebo nejsou do osmi měsíců vyhoštěni, přemístí členský stát poskytující patronát nad návraty dotčené osoby na své vlastní území postupem stanoveným v článcích 57 a 58. Nejprve ovšem konzultuje proveditelnost tohoto kroku s místními a/nebo regionálními orgány, na jejichž území mají být dané osoby přemístěny. Toto období začíná běžet přijetím prováděcího aktu uvedeného v čl. 53 odst. 1 nebo případně v čl. 49 odst. 2.

Odůvodnění

Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby se místní a/nebo regionální orgány, které mají povinnost ubytovat na svém území osoby přemísťované v rámci patronátu nad návraty, mohly na tento úkol co nejlépe připravit.

Pozměňovací návrh 12

COM(2020) 610 final – čl. 55 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují jednu nebo více z následujících činností prováděných členským státem poskytujícím patronát:

Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují jednu nebo více z následujících činností prováděných členským státem poskytujícím patronát , které jsou případně nejprve konzultovány s příslušným místním a/nebo regionálním orgánem členského státu, který využívá pomoci :

a)	poskytování poradenství při návratu a opětovném začleňování neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí;

a)	poskytování poradenství při návratu a opětovném začleňování neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí;

b)	využívání vnitrostátního programu a zdrojů pro poskytování logistické, finanční a jiné materiální nebo věcné pomoci, včetně opětovného začleňování, neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou ochotni odjet dobrovolně;

b)	využívání vnitrostátního programu a zdrojů pro poskytování logistické, finanční a jiné materiální nebo věcné pomoci, včetně opětovného začleňování, neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou ochotni odjet dobrovolně;

c)	vedení nebo podporu politického dialogu a komunikaci s orgány třetích zemí za účelem usnadnění zpětného přebírání;

c)	vedení nebo podporu politického dialogu a komunikaci s orgány třetích zemí za účelem usnadnění zpětného přebírání;

d)	kontaktování příslušných orgánů třetích zemí za účelem ověření totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získání platného cestovního dokladu;

d)	kontaktování příslušných orgánů třetích zemí za účelem ověření totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získání platného cestovního dokladu;

e)	organizaci praktických opatření jménem členského státu, který využívá pomoci, pro výkon návratu, jako jsou charterové nebo pravidelné lety nebo jiné dopravní prostředky do třetí země návratu.

e)	organizaci praktických opatření jménem členského státu, který využívá pomoci, pro výkon návratu, jako jsou charterové nebo pravidelné lety nebo jiné dopravní prostředky do třetí země návratu.

Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti a odpovědnost členského státu, který využívá pomoci, stanovené ve směrnici 2008/115/ES.

Odůvodnění

Účelem pozměňovacího návrhu je zajistit, aby byly místní a/nebo regionální orgány, které přemístěné osoby znají, protože je přijaly, zapojeny také do opatření v rámci patronátu nad návraty, a to s cílem zaručit respektování práv těchto osob a bezproblémový přesun odpovědnosti.

Pozměňovací návrh 13

COM(2020) 610 final – čl. 57 odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Přemístění dotčené osoby z členského státu, který využívá pomoci, do členského státu relokace se provádí po konzultaci mezi dotčenými členskými státy v souladu s vnitrostátním právem členského státu, který využívá pomoci, jakmile je to z praktického hlediska možné, avšak nejpozději do čtyř týdnů od potvrzení členským státem relokace nebo od vydání konečného rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o přemístění nebo o jeho přezkumu, pokud se podle čl. 33 odst. 3 uplatňuje odkladný účinek.

Odůvodnění

Má-li přijímání přemístěných osob probíhat efektivním způsobem, je rovněž nutné přímo o tomto kroku informovat příslušné místní a regionální orgány a konzultovat jej s nimi, aby se na toto přijetí mohly náležitě připravit.

Pozměňovací návrh 14

COM(2020) 610 final – článek 72

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.	Článek 16 se nahrazuje tímto:

1.	Článek 16 se nahrazuje tímto:

[…]

2. Členské státy mohou mít případně nárok i na další částku ve výši 10 000 EUR pro rodinné příslušníky osob uvedených v odstavci 1 za podmínky, že tito rodinní příslušníci byli přijati za účelem zachování celistvosti rodiny. Při tom je zejména nutné zajistit, aby byla část těchto prostředků přímo vyplacena místnímu nebo regionálnímu orgánu, na jehož území mají být dané osoby přijaty v rámci znovuusídlení nebo z humanitárních důvodů.

2.	Článek 17 se nahrazuje tímto:

2.	Článek 17 se nahrazuje tímto:

[…]

7. V rámci dostupných zdrojů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, kterými se upravují částky uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, pokud je to považováno za vhodné, s cílem zohlednit aktuální míru inflace, relevantní vývoj v oblasti přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu a příjemců mezinárodní ochrany z jednoho státu do druhého, jakož i faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě těchto částek.“

Odůvodnění

Účelem navrhovaného doplnění je zajistit, aby se příslušným místním nebo regionálním orgánům dostalo nezbytné finanční podpory.

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU

Pozměňovací návrh 15

COM(2020) 611 final – bod (2)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Ustanovení 10. bodu odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(10)

Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování tohoto nařízení, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. Je třeba poskytnout odpovídající prostředky také místním a regionálním orgánům a umožnit jim rovněž, aby měly k Azylovému, migračnímu a integračnímu fondu přímý přístup. Dále je nezbytné, aby EU vyčlenila zvláštní finanční prostředky, které umožní regionům, jež jsou vystaveny zvýšenému migračnímu tlaku, zejména těm u vnějších hranic EU, zajišťovat přijímání nezletilých osob bez doprovodu, jež přicházejí na jejich území, a poskytovat jim pomoc.“

Ustanovení 31. bodu odůvodnění se nahrazuje tímto:

ii)	Ustanovení 31. bodu odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(31)

Za účelem zajištění práv žadatele by rozhodnutí týkající se jeho žádosti mělo být poskytnuto písemně. Jestliže se rozhodnutím neuděluje mezinárodní ochrana, měly by být žadateli sděleny skutkové a právní důvody takového rozhodnutí, informace o důsledcích tohoto rozhodnutí, jakož i o způsobu, jak toto rozhodnutí napadnout.

„(31)

a účelem zajištění práv žadatele by rozhodnutí týkající se jeho žádosti mělo být poskytnuto písemně. Jestliže se rozhodnutím neuděluje mezinárodní ochrana, měly by být žadateli sděleny skutkové a právní důvody takového rozhodnutí, informace o důsledcích tohoto rozhodnutí, jakož i o způsobu, jak toto rozhodnutí napadnout.

(31a)

Aby se zvýšila účinnost řízení a snížilo se nebezpečí skrývání se a pravděpodobnost neoprávněného pohybu, neměly by existovat žádné procesní mezery mezi vydáním zamítavého rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu a rozhodnutím o navrácení. Rozhodnutí o navrácení by mělo být žadatelům, jejichž žádosti jsou zamítnuty, vydáno okamžitě. Aniž je dotčeno právo na účinný opravný prostředek, mělo by rozhodnutí o navrácení tvořit buď součást zamítavého rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, případně, jedná-li se o samostatný akt, musí být vydáno současně a společně se zamítavým rozhodnutím.“

(31a)

Aby se zvýšila účinnost řízení a snížilo se nebezpečí skrývání se a pravděpodobnost neoprávněného pohybu, neměly by existovat žádné procesní mezery mezi vydáním zamítavého rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu a rozhodnutím o navrácení. Rozhodnutí o navrácení by mělo být žadatelům, jejichž žádosti jsou zamítnuty a u nichž se členský stát nerozhodl udělit jim ze solidárních, humanitárních nebo jiných důvodů autonomní povolení k pobytu nebo jiné povolení zakládající oprávnění k pobytu , vydáno okamžitě. Aniž je dotčeno právo na účinný opravný prostředek, mělo by rozhodnutí o navrácení tvořit buď součást zamítavého rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, případně, jedná-li se o samostatný akt, musí být vydáno současně a společně se zamítavým rozhodnutím.“

Odůvodnění

Toto doporučení posiluje regionální a místní struktury a reaguje na požadavky, které VR v tomto ohledu vyjádřil v minulosti. Kromě toho je nezbytné, aby EU vyčlenila zvláštní finanční prostředky pro regiony, které čelí většímu migračnímu tlaku.

Pozměňovací návrh 16

COM(2020) 611 final – bod (5), 40. bod odůvodnění písm. h)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Při uplatňování řízení na hranicích při provádění navracení by se měla použít některá ustanovení [přepracované směrnice o navracení], neboť upravují prvky řízení o navracení, které nejsou stanoveny tímto nařízením, zejména ty, které se týkají definic, příznivějších ustanovení, nenavracení, nejvlastnějšího zájmu dítěte, rodinného života a zdravotního stavu, nebezpečí skrývání se, povinnosti spolupracovat, lhůty k dobrovolnému opuštění území, rozhodnutí o navrácení, vyhoštění, odkladu vyhoštění, navrácení a vyhoštění nezletilých osob bez doprovodu, zákazů vstupu, záruk pro případ neukončeného návratu, zajištění, podmínek zajištění , zajištění nezletilých osob a rodin a mimořádných situací. Aby se snížilo riziko neoprávněného vstupu a pohybu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje řízení na hranicích pro účely provedení navrácení, může být neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí poskytnuta lhůta k dobrovolnému opuštění země nepřesahující 15 dnů, aniž je dotčena možnost splnit povinnost návratu dobrovolně kdykoli.

Při uplatňování řízení na hranicích při provádění navracení by se měla použít některá ustanovení [přepracované směrnice o navracení], neboť upravují prvky řízení o navracení, které nejsou stanoveny tímto nařízením, zejména ty, které se týkají definic, příznivějších ustanovení, nenavracení, nejvlastnějšího zájmu dítěte, rodinného života a zdravotního stavu, nebezpečí skrývání se, povinnosti spolupracovat, lhůty k dobrovolnému opuštění území, rozhodnutí o navrácení, vyhoštění, odkladu vyhoštění, navrácení a vyhoštění nezletilých osob bez doprovodu, zákazů vstupu, záruk pro případ neukončeného návratu, zajištění, podmínek zajištění a mimořádných situací. Aby se snížilo riziko neoprávněného vstupu a pohybu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje řízení na hranicích pro účely provedení navrácení, může být neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí poskytnuta lhůta k dobrovolnému opuštění země nepřesahující 15 dnů, aniž je dotčena možnost splnit povinnost návratu dobrovolně kdykoli.

Odůvodnění

VR se vyslovuje pro to, aby se zcela upustilo od zajišťování dětí.

Pozměňovací návrh 17

COM(2020) 611 final – bod (13), článek 35a

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Zamítnutí žádosti a vydání rozhodnutí o navrácení	Zamítnutí žádosti a vydání rozhodnutí o navrácení
Je-li žádost zamítnuta jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná jak ve vztahu k postavení uprchlíka, tak statusu doplňkové ochrany, případně je-li konkludentně nebo výslovně vzata zpět, vydají členské státy rozhodnutí o navrácení, které je v souladu se směrnicí XXX/XXX/EU [směrnice o navracení]. Toto rozhodnutí o navrácení se vydává jako součást rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o mezinárodní ochranu, nebo v samostatném aktu. Je-li rozhodnutí o navrácení vydáno jako samostatný akt, vydává se současně a společně s rozhodnutím o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu.“	Je-li žádost zamítnuta jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná jak ve vztahu k postavení uprchlíka, tak statusu doplňkové ochrany, případně je-li konkludentně nebo výslovně vzata zpět, a nerozhodne-li se členský stát udělit dané osobě ze solidárních, humanitárních nebo jiných důvodů autonomní povolení k pobytu nebo jiné povolení zakládající oprávnění k pobytu, vydají členské státy rozhodnutí o navrácení, které je v souladu se směrnicí XXX/XXX/EU [směrnice o navracení]. Toto rozhodnutí o navrácení se vydává jako součást rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o mezinárodní ochranu, nebo v samostatném aktu. Je-li rozhodnutí o navrácení vydáno jako samostatný akt, vydává se současně a společně s rozhodnutím o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu.“

Odůvodnění

Návrh Komise ve svém stávajícím znění členským státům upírá možnost, aby z jiných humanitárních nebo rodinných důvodů poskytly jinou než mezinárodní ochranu a nezahájily řízení o navrácení. Je to v rozporu s čl. 3 odst. 2 návrhu COM(2016) 466 final („kvalifikační nařízení“), který členským státům takovéto právo uděluje („Toto nařízení se nevztahuje na jiné vnitrostátní humanitární statusy vydané členskými státy podle vnitrostátního práva osobám, které nesplňují podmínky pro udělení postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany.“). Členské státy jsou navíc za určitých okolností dokonce povinny poskytnout ochranu. Je tomu tak například v případě ohrožení zdraví, jak ve své judikatuře jasně uvádí Soudní dvůr Evropské unie od vydání rozsudku ve věci M’Bodj. Kromě toho se toto ustanovení zdá být zbytečné, protože v čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/115/ES („směrnice o navracení“) je stanovena povinnost vydat rozhodnutí o navrácení v případě neoprávněného pobytu. Navrhovaná změna je v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice o navracení.

Pozměňovací návrh 18

COM(2020) 611 final – bod (14), čl. 40 odst. 1 písm. i)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 40 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

a)	v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„i)

žadatel je státním příslušníkem třetí země, nebo, je-li osobou bez státní příslušnosti, měl dříve obvyklý pobyt ve třetí zemi, u níž je podíl kladně vyřízených rozhodnutí rozhodujícího orgánu o udělení mezinárodní ochrany podle nejnovějších dostupných ročních průměrných údajů Eurostatu za celou EU 20 % nebo nižší, pokud v dotčené třetí zemi nedošlo od zveřejnění příslušných údajů Eurostatu k významné změně nebo pokud žadatel nepatří do kategorie osob, u nichž nelze 20 % nebo nižší podíl považovat za reprezentativní z hlediska potřeb jejich ochrany.“;

„i)	je možné rozhodnout v daném případě o žádosti žadatele během krátké doby na základě informací zjištěných během prvního pohovoru a je důvod se domnívat, že v případě zamítnutí této žádosti bude žadatel rychle navrácen do země původu nebo do třetí země, která je ochotna jej přijmout .“;

[…]

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že mezinárodní i evropské právo zakazuje diskriminaci, není možné sankcionovat státní příslušníky určitých zemí na základě podílu rozhodnutí o udělení ochrany, pokud k tomu není v daném případě důvod. VR proto navrhuje zavést stejný postup, jaký ve svém azylovém řízení od roku 2019 používá Švýcarsko, tj. vycházet z možnosti navrácení a z pravděpodobnosti rychlého rozhodnutí v daném případě. Díky tomu by bylo možné přijmout rozhodnutí během krátké doby v mnohem více případech, než kdyby byl určujícím kritériem podíl rozhodnutí o udělení ochrany. Především by to však pomohlo snížit zátěž, jíž jsou vystavovány místní a regionální orgány v příhraničních oblastech. Mimoto tento model umožňuje přijímat rychle rozhodnutí o udělení ochrany, a může tedy trvale urychlit integraci jednoznačně zranitelných osob, jako jsou například osoby mající nárok na mezinárodní ochranu, jež byly zachráněny na moři.

Pozměňovací návrh 19

COM(2020) 611 final – bod (14), čl. 40 odst. 5 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

b)	v odstavci 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:

b)	v odstavci 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„(c)

„c)	je možné rozhodnout v daném případě o žádosti žadatele během krátké doby na základě informací zjištěných během prvního pohovoru a je důvod se domnívat, že v případě zamítnutí této žádosti bude žadatel rychle navrácen do země původu nebo do třetí země, která je ochotna jej přijmout .“

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 20

COM(2020) 611 final – bod (15), čl. 41 odst. 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členský stát přezkoumá žádost v řízení na hranicích v případech uvedených v odstavci 1, pokud se použijí okolnosti uvedené v čl. 40 odst. 1 písm. c), f) nebo i).	Členský stát přezkoumá žádost v řízení na hranicích v případech uvedených v odstavci 1, pokud se použijí okolnosti uvedené v čl. 40 odst. 1 písm. f) nebo i) , a v případech uvedených v písmenu c) pouze tehdy, pokud lze na základě okolností předpokládat, že bude v daném jednotlivém případě rychle přijato rozhodnutí a provedeno navrácení .

Odůvodnění

Snížila by se tím zátěž, jíž jsou vystavovány místní a regionální orgány, které zajišťují ubytování žadatelů během řízení na hranicích.

Pozměňovací návrh 21

COM(2020) 611 final – bod (15), čl. 41 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Řízení na hranicích lze uplatnit pouze v případě nezletilých osob bez doprovodu a nezletilých osob mladších dvanácti let a jejich rodinných příslušníků v případech uvedených v čl. 40 odst. 5 písm. b).

Řízení na hranicích lze uplatnit pouze v případě nezletilých osob a rodinných příslušníků , kteří je doprovázejí, v případech uvedených v čl. 40 odst. 5 písm. b) , nebo v případech, kdy lze očekávat rychlé udělení mezinárodní ochrany po posouzení v souladu s čl. 40 odst. 5 písm. c) . Nezletilé osoby, u nichž probíhá řízení na hranicích, by neměly být zajišťovány.

Odůvodnění

Ochrana nezletilých osob zakotvená v mezinárodním právu se bez rozdílu vztahuje na všechny osoby mladší 18 let. Zvláštní řízení by tedy měla být používána pouze v případech, kdy je to v zájmu oné nezletilé osoby, nebo je to v daném případě opodstatněné ze závažných důvodů v souladu s čl. 40 odst. 5 písm. b) návrhu („hrozba pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek“). Nemělo by se provádět zajištění z procesních důvodů. Tento přístup, který je zaměřen na nejlepší zájem nezletilých osob a na bezpečnostní zájmy členských států, je v souladu s postoji, které VR vyjádřil v minulosti.

Pozměňovací návrh 22

COM(2020) 611 final – bod (15), čl. 41 odst. 9 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy neuplatní nebo přestanou uplatňovat řízení na hranicích ve kterékoli fázi tohoto řízení, pokud:

[…]

b)	žadatelům se zvláštními procesními potřebami nemůže být poskytnuta nezbytná podpora v místech uvedených v odstavci 14;

b)	mají žadatelé zvláštní procesní potřeby, není-li ovšem v daném případě zajištěno, že bude moci být poskytnuta nezbytná podpora v místech uvedených v odstavci 14;

Odůvodnění

Osoby se zvláštními potřebami musí mít v individuálních případech přístup k odpovídajícím podpůrným opatřením, jinak u nich nelze použít řízení na hranicích.

Pozměňovací návrh 23

COM(2020) 611 final – bod (15), čl. 41 odst. 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Řízení na hranicích musí být co nejkratší a zároveň musí umožňovat úplné a spravedlivé posouzení žádostí. Zahrnuje rozhodnutí uvedené v odstavcích 2 a 3 a jakékoli případné rozhodnutí o odvolání a musí být ukončeno do 12 týdnů od registrace žádosti. Po uplynutí této lhůty je žadatel oprávněn vstoupit na území daného členského státu s výjimkou případů, kdy se použije čl. 41a odst. 1.

Odchylně od lhůt stanovených v článku 34, v čl. 40 odst. 2 a v článku 55 přijmou členské státy ustanovení týkající se délky trvání posuzovacího řízení a odvolacího řízení, které zajistí, aby v případě odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti v rámci řízení na hranicích bylo rozhodnutí o takovém odvolání vydáno do dvanácti týdnů od registrace žádosti.

Řízení na hranicích musí být co nejkratší , aby se pomohlo snížit zátěž, jíž jsou vystavovány příhraniční regiony, a zároveň musí umožňovat úplné a spravedlivé posouzení žádostí. Zahrnuje rozhodnutí uvedené v odstavcích 2 a 3 a jakékoli případné rozhodnutí o odvolání a musí být ukončeno do 8 týdnů od registrace žádosti. Po uplynutí této lhůty je žadatel oprávněn přesunout se dále na území daného členského státu s výjimkou případů, kdy se použije čl. 41a odst. 1. Odchylně od lhůt stanovených v článku 34, v čl. 40 odst. 2 a v článku 55 přijmou členské státy ustanovení týkající se délky trvání posuzovacího řízení a odvolacího řízení, které zajistí, aby v případě odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti v rámci řízení na hranicích bylo rozhodnutí o takovém odvolání vydáno do osmi týdnů od registrace žádosti.

Odůvodnění

Lhůta 20 týdnů, po niž se musí žadatelé zdržovat v tranzitních prostorech, je příliš dlouhá a způsobuje nepřiměřenou zátěž příhraničním regionům. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. května 2020 ve věci maďarského tranzitního prostoru „musí být doba trvání těchto zvláštních řízení [na hranicích] přiměřená“ a již po uplynutí čtyřtýdenní lhůty musí být žádost vyřízena v obecném řízení. Vzhledem k tomu, že se situace v tranzitních prostorech vyznačuje zbavením osobní svobody, je nutné provádět v nich řízení na hranicích rychle. Osmitýdenní lhůtu, která již tak představuje dvojnásobek toho, co v současnosti připouští článek 43 směrnice o azylovém řízení (4 týdny), by Soudní dvůr Evropské unie i Evropský soud pro lidská práva s největší pravděpodobností považovaly za příliš dlouhou. Ve většině případů postačí k provedení azylového řízení osm týdnů. Pokud je v tomto řízení vydáno negativní rozhodnutí, pak je k dispozici dalších osm týdnů na provedení řízení o navrácení. Bude-li celé řízení dohromady trvat více než tři měsíce, pak zřejmě nebude možné provést rychlé navrácení, jak je u řízení na hranicích stanoveno.

Pozměňovací návrh 24

COM(2020) 611 final – bod (15), čl. 41 odst. 13

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Během posuzování žádostí, na něž se vztahuje řízení na hranicích, jsou žadatelé drženi na vnějších hranicích nebo v tranzitních prostorech, případně v jejich blízkosti. Každý členský stát oznámí Komisi nejpozději [do dvou měsíců od data použitelnosti tohoto nařízení] místa na vnějších hranicích, v blízkosti vnější hranice nebo v tranzitních prostorech, kde bude prováděno řízení na hranicích, a to i při použití odstavce 3, a zajistí, aby kapacita těchto míst byla dostatečná ke zpracování žádostí uvedených v daném odstavci. Veškeré změny týkající se určení míst, kde se uplatňuje řízení na hranicích, se oznamují Komisi dva měsíce před tím, než uvedené změny nabudou účinnosti.

Během posuzování žádostí, na něž se vztahuje řízení na hranicích, jsou žadatelé drženi na vnějších hranicích nebo v tranzitních prostorech, případně v jejich blízkosti. Každý členský stát oznámí Komisi nejpozději [do dvou měsíců od data použitelnosti tohoto nařízení] místa na vnějších hranicích, v blízkosti vnější hranice nebo v tranzitních prostorech, kde bude prováděno řízení na hranicích, a to i při použití odstavce 3, a zajistí, aby kapacita těchto míst byla dostatečná ke zpracování žádostí uvedených v daném odstavci. K tomuto oznámení je nutné připojit zprávu o provedené konzultaci s příslušným místním a regionálním orgánem, na jehož území má být dané řízení provedeno. Veškeré změny týkající se určení míst, kde se uplatňuje řízení na hranicích, se oznamují Komisi dva měsíce před tím, než uvedené změny nabudou účinnosti.

Odůvodnění

Je důležité, aby byly při plánování míst, v nichž bude prováděno řízení na hranicích, náležitě zohledněny potřeby příslušného místního a regionálního orgánu.

Pozměňovací návrh 25

COM(2020) 611 final – bod (15), čl. 41 odst. 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V situacích, kdy kapacita míst oznámených členskými státy podle odstavce 14 dočasně nedostačuje k projednávání žádostí žadatelů uvedených v odstavci 3, mohou členské státy určit další místa na území daného členského státu a po oznámení Komisi tam žadatele dočasně a na co nejkratší nezbytnou dobu ubytovat.“

V situacích, kdy kapacita míst oznámených členskými státy podle odstavce 14 dočasně nedostačuje k projednávání žádostí žadatelů uvedených v odstavci 3, mohou členské státy po předchozí konzultaci s příslušnými místními a regionálními orgány určit další místa na území daného členského státu a po oznámení Komisi tam žadatele dočasně a na co nejkratší nezbytnou dobu ubytovat.“

Odůvodnění

Je důležité, aby byly při plánování míst, v nichž bude prováděno řízení na hranicích, náležitě zohledněny potřeby příslušného místního a regionálního orgánu.

Pozměňovací návrh 26

COM(2020) 611 final – bod (16), čl. 41a odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Osoby uvedené v odstavci 1 jsou drženy na místech nacházejících se na vnějších hranicích nebo v tranzitních prostorech nebo v jejich blízkosti po dobu nepřesahující dvanácti týdnů. Pokud je členský stát nemůže ubytovat na těchto místech, může se uchýlit k využívání jiných míst na svém území. Tato dvanáctitýdenní lhůta začíná běžet od doby, kdy žadatel, státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti již nemají právo setrvat ani jim není umožněno setrvat.

Osoby uvedené v odstavci 1 jsou ubytovávány na místech nacházejících se na vnějších hranicích nebo v tranzitních prostorech nebo v jejich blízkosti po dobu nepřesahující osmi týdnů. Pokud je členský stát nemůže ubytovat na těchto místech, může se po předchozí konzultaci s příslušnými místními a regionálními orgány uchýlit k využívání jiných míst na svém území. Tato osmitýdenní lhůta začíná běžet od doby, kdy žadatel, státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti již nemají právo setrvat ani jim není umožněno setrvat.

Odůvodnění

Je důležité, aby byly při plánování míst, v nichž bude prováděno řízení na hranicích, náležitě zohledněny potřeby příslušného místního a regionálního orgánu. Dále je třeba vyhradit na provedení řízení o navrácení ne více než osm týdnů, aby se snížila zátěž, jíž jsou vystavovány příhraniční regiony. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. května 2020 ve věci maďarského tranzitního prostoru „musí být doba trvání těchto zvláštních řízení [na hranicích] přiměřená“ a již po uplynutí čtyřtýdenní lhůty musí být žádost vyřízena v obecném řízení. Vzhledem k tomu, že se situace v tranzitních prostorech vyznačuje zbavením osobní svobody, je nutné provádět v nich řízení na hranicích rychle. Osmitýdenní lhůtu, která již tak představuje dvojnásobek toho, co v současnosti připouští článek 43 směrnice o azylovém řízení (4 týdny), by Soudní dvůr Evropské unie i Evropský soud pro lidská práva s největší pravděpodobností považovaly za příliš dlouhou. Ve většině případů postačí k provedení azylového řízení osm týdnů. Pokud je v tomto řízení vydáno negativní rozhodnutí, pak je k dispozici dalších osm týdnů na provedení řízení o navrácení. Bude-li celé řízení dohromady trvat více než tři měsíce, pak zřejmě nebude možné provést rychlé navrácení, jak je u řízení na hranicích stanoveno. V souladu s článkem 34 návrhu nařízení o azylovém řízení z roku 2016 musí být rozhodnutí o přípustnosti a o uplatnění dohod se třetími zeměmi přijata do jednoho měsíce. Z právního hlediska by tedy byla více než dvouměsíční lhůta pro přijetí rozhodnutí v řízení na hranicích příliš dlouhá. Je rovněž nezbytné stanovit krátkou lhůtu, poněvadž k navrácení dochází spíše po rychlém řízení s minimální čekací dobou. Kromě toho je nutné zachovat jednotnost terminologie v návrhu a vyhnout se používání nejednoznačných slov, která by mohla vyvolávat dojem, že de facto půjde o zadržení (například „drženy“), a nahradit je právně přesnými výrazy (jako je „ubytovávány“) v souladu s revidovanou směrnicí o podmínkách přijímání.

Pozměňovací návrh 27

COM(2020) 611 final – bod (18), čl. 53 odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy stanoví pouze jeden stupeň odvolání v souvislosti s rozhodnutím přijatým v rámci řízení na hranicích.

V souvislosti s rozhodnutím přijatým v rámci řízení na hranicích zajistí členské státy možnost podání opravného prostředku v souladu s článkem 47 Listiny základních práv . Pro odvolání platí v souladu s článkem 55 lhůty stanovené ve vnitrostátních předpisech. V souladu s článkem 54 mají žadatelé právo setrvat na daném území po dobu projednávání odvolání, dokud nebude znám jeho výsledek.

Odůvodnění

Striktní omezení odvolání pouze na jeden stupeň a stanovení přesné lhůty pro řízení na hranicích představuje zásah do pravomocí členských států, které mohou nezávisle stanovit postup podávání opravných prostředků v rámci řízení na hranicích. Jsou nicméně povinny dodržovat článek 47 Listiny základních práv v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, v níž se uvádí, že pravidla týkající se opravných prostředků musí být v souladu se zákazem diskriminace a zásadami rovnocennosti a efektivity. To znamená, že diskriminace ve vztahu k jiným žadatelům o azyl a odlišné zacházení než u jiných srovnatelných řízení u správního soudu jsou nepřípustné. Účelem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s těmito požadavky. Mimoto není možné stanovit na úrovni EU jednotnou lhůtu pro poskytnutí odpovědi na odvolání. Proto by bylo nejvhodnější, aby se tato lhůta řídila vnitrostátními správními předpisy.

Pozměňovací návrh 28

COM(2020) 612 final – 12. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Prověřování by mělo být prováděno na vnější hranici nebo v její blízkosti před tím, než je dotčeným osobám povoleno vstoupit na území . Členské státy by měly přijmout opatření v souladu s vnitrostátními právními předpisy, která dotčeným osobám zabrání ve vstupu na území v průběhu prověřování. Pokud to bude zapotřebí, mohou v individuálních případech zahrnovat zajištění podle vnitrostátních právních předpisů, které tuto záležitost upravují.

Prověřování by mělo být prováděno na vnější hranici nebo v její blízkosti. Členské státy by měly přijmout opatření v souladu s vnitrostátními právními předpisy, která dotčeným osobám zabrání přesunout se dále na území v průběhu prověřování. Pokud to bude zapotřebí, mohou v individuálních případech zahrnovat zajištění podle vnitrostátních právních předpisů, které tuto záležitost upravují , s výjimkou nezletilých osob . Pokud je na základě postupu prověřování odepřena možnost přesunout se dále na území, pak se použije článek 14 Schengenského hraničního kodexu.

Odůvodnění

Mezinárodní právo zakazuje zbavovat děti svobody z administrativních důvodů a podle Soudního dvora Evropské unie není možné přistupovat v kontextu migrace k nezletilým osobám systematicky jako k dospělým. Odepření možnosti přesunout se dále na území v návaznosti na prověření musí být přesně zdůvodněno v souladu se Schengenským hraničním kodexem.

Pozměňovací návrh 29

COM(2020) 612 final – 20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy by měly určit vhodná místa pro prověřování na vnějších hranicích nebo v jejich blízkosti s přihlédnutím ke geografii a stávající infrastruktuře a zajistit, že prověřování zadržených státních příslušníků třetích zemí i osob, které se dostaví na hraniční přechod, proběhne rychle. Úkoly spojené s prověřováním lze provádět v hotspotech uvedených v čl. 2 bodu 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189623.

Členské státy by měly určit vhodná místa pro prověřování s přihlédnutím k postoji příslušných místních a regionálních orgánů, ke geografii a ke stávající infrastruktuře a zajistit, že prověřování zadržených státních příslušníků třetích zemí i osob, které se dostaví na hraniční přechod, proběhne rychle. Úkoly spojené s prověřováním lze provádět v hotspotech uvedených v čl. 2 bodu 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189623.

Odůvodnění

Členské státy by měly mít možnost určit vhodná místa podle svých vnitrostátních podmínek a možností. Mělo by být zejména možné zohlednit prostřednictvím decentralizace mimořádnou zátěž, které jsou vystavovány regiony ležící u vnějších hranic nebo v jejich blízkosti. Zároveň je důležité, aby byly při plánování míst, v nichž bude prováděno prověřování, náležitě zohledněny potřeby příslušných místních a regionálních orgánů.

Pozměňovací návrh 30

COM(2020) 612 final – 24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Do konce prověřování by orgány odpovědné za prověřování měly vyplnit informační formulář. Formulář by měl být předán orgánům, které posuzují žádosti o mezinárodní ochranu, nebo orgánům příslušným pro navracení – podle toho, ke kterému orgánu je dotyčná osoba nasměrována. Mimoto by měl být popřípadě předán také orgánům, které v souladu s vnitrostátním právem odpovídají za ochranu zdraví a bezpečnosti, a/nebo orgánům, jež mají na starosti zvlášť zranitelné osoby, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu nebo ženy, které přicestovaly samy. V prvním případě by orgány odpovědné za prověřování měly rovněž uvést veškeré prvky – zejména případné zvláštní potřeby z hlediska ochrany – , které se mohou zdát relevantní pro určení, zda by příslušné orgány měly žádost dotčeného státního příslušníka třetí země předložit v rámci zrychleného řízení nebo řízení na hranicích.

Odůvodnění

V případě odůvodněných obav týkajících se zdraví nebo bezpečnosti by mělo dojít k předání příslušným orgánům. I když je stanoveno zapojení těchto orgánů do procesu ověřování, je rovněž třeba zajistit, aby obdržely všechny související informace. Totéž platí tehdy, kdy jsou během ověřování identifikovány zvláštní potřeby z hlediska ochrany, pokud je v dané věci v souladu s vnitrostátním právem příslušný jiný než uvedený orgán, jak tomu zpravidla bývá v případě dětí, ale případně také obětí obchodování s lidmi a dalších skupin. Zejména je důležité připomenout ty skupiny, které jsou nejzranitelnější a mohou být zneužívány během celého procesu migrace, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu nebo samotné ženy.

Pozměňovací návrh 31

COM(2020) 612 final – čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 3

Prověřování na vnější hranici

1. Toto nařízení se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří:

jsou zadrženi v souvislosti s nedovoleným překročením vnější hranice členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě nemá členský stát povinnost snímat biometrické údaje podle čl. 14 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 603/2013 z jiných důvodů, než je jejich věk, nebo

b)	jsou po pátrací a záchranné operaci vyloděni na území některého členského státu.

b)	jsou po pátrací a záchranné operaci vyloděni na území některého členského státu.

Prověřování se na tyto osoby vztahuje bez ohledu na to, zda požádaly o mezinárodní ochranu.

U těchto osob musí být provedeno prověření ze strany orgánu, který je v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2016/399 („Schengenský hraniční kodex“) na základě vnitrostátních právních předpisů zmocněn k odepření vstupu, a to bez ohledu na to, zda požádaly o mezinárodní ochranu.

Odůvodnění

Zavedením prověřování přibude další krok do procesů řízení migrace, které jsou pro řadu členských států ležících na vnějších hranicích EU již nyní náročné. Aby se nemuselo provádět samostatné řízení, které by zejména státům na vnějších hranicích způsobilo značnou dodatečnou zátěž, navrhuje Výbor regionů zahrnout toto řízení do hraničních kontrol a pověřit jím příslušné vnitrostátní orgány, které jsou v souladu s čl. 14 odst. 2 druhou větou nařízení (EU) 2016/399 („Schengenský hraniční kodex“) zmocněny k odepření vstupu, pokud je toto prověřování prováděno v souvislosti se vstupem, u něhož nejsou splněny podmínky vstupu na vnějších hranicích. Díky zahrnutí tohoto kroku do hraničních kontrol a mezi úkoly pohraničních orgánů bude možné lépe zaručit, aby prověřování plnilo zamýšlený účel, tj. aby byly zadržené osoby co nejdříve podrobeny odpovídajícímu řízení a aby toto řízení mohlo začít bez jakéhokoli zpoždění a přerušení. Vzhledem k tomu, že u státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje článek 3, přicházejí v úvahu tři možné postupy (odepření vstupu, nasměrování dané osoby k orgánům příslušným pro řízení o navrácení, nasměrování dané osoby k azylovým orgánům nebo k členskému státu, který je příslušný pro provedení azylového řízení na základě mechanismu solidarity), přičemž jedním z nich je navrácení na hranicích v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/399 („Schengenský hraniční kodex“), se tímto přidělením úkolu prověřování zaručí jednotný postup a možnost odepřít v rámci prověřování vstup, což výrazně usnadní účinné provádění tohoto řízení. Mimoto tak bude možné zahrnout výsledek prověřování do rozhodnutí o odepření vstupu, aniž by bylo nutné uskutečnit mezitím nějaké další kroky.

Pozměňovací návrh 32

COM(2020) 612 final – článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Prověřování na území členského státu

Členské státy uplatní prověřování na státní příslušníky třetích zemí, kteří se nacházejí na jejich území a u kterých nic nenasvědčuje tomu, že překročili vnější hranici a vstoupili na území členských států dovoleným způsobem. Je třeba zamezit dvojímu provádění některých úkolů v rámci prověřování, například v případě žádosti o udělení mezinárodní ochrany, aby se tak snížil tlak, jemuž jsou vystavovány orgány členských států.

Odůvodnění

Je nutné, aby se prověřování provádělo samostatně pouze v nezbytných případech. V případě podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany patří některé úkoly, které jsou součástí prověřování (zjišťování totožnosti, identifikace zvláštních potřeb z hlediska ochrany), k povinnostem stanoveným v rámci systému Eurodac a směrnice o podmínkách pro přijímání. Je třeba zahrnout prověřování do těchto postupů.

Pozměňovací návrh 33

COM(2020) 612 final – článek 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 6

Požadavky na prověřování

1. V případech uvedených v článku 3 se prověřování provádí v místech na vnějších hranicích nebo v jejich blízkosti .

1. V případech uvedených v článku 3 se prověřování provádí na vhodných místech v daném členském státě . Tato místa se určí po konzultaci s příslušným místním nebo regionálním orgánem.

2. V případech uvedených v článku 5 se prověřování provádí na jakémkoli vhodném místě na území členského státu.

2. V případech uvedených v článku 5 se prověřování provádí na jakémkoli vhodném místě na území členského státu. Tato místa se určí po konzultaci s příslušným místním nebo regionálním orgánem.

3. V případech uvedených v článku 3 se prověření provede neprodleně a v každém případě se dokončí do pěti dnů od zadržení v oblasti vnějších hranic, vylodění na území dotčeného členského státu nebo dostavení se na hraniční přechod. Za výjimečných okolností, kdy je potřeba současně prověřovat nepřiměřeně vysoký počet státních příslušníků třetích zemí, což v praxi znemožňuje dokončit prověřování v uvedené lhůtě, může být lhůta pěti dnů prodloužena nejvýše o dalších pět dnů.

Pokud jde o osoby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a), na které se vztahuje čl. 14 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 603/2013, lhůta pro prověřování se zkracuje na dva dny v případě, že fyzicky zůstávají na vnější hranici déle než 72 hodin.

Je nutné zajistit za všech okolností odpovídající posouzení každého případu, aby při tomto postupu nedocházelo k diskriminačním praktikám.

4. Členské státy neprodleně informují Komisi o výjimečných okolnostech uvedených v odstavci 3. Rovněž uvědomí Komisi, jakmile důvody pro prodloužení lhůty pro prověřování pominou.

5. Prověřování uvedené v článku 5 se provede neprodleně a v každém případě se dokončí do tří dnů od zadržení.

6. Prověřování zahrnuje tyto povinné prvky:

a)	předběžná zdravotní prohlídka a zjištění zranitelnosti podle článku 9;

b)	zjištění totožnosti uvedené v článku 10;

c)	zanesení biometrických údajů do příslušných databází podle čl. 14 odst. 6, pokud k němu dosud nedošlo;

d)	bezpečnostní kontrola podle článku 11;

e)	vyplnění informačního formuláře podle článku 13;

f)	nasměrování k příslušnému řízení podle článku 14.

a)	předběžná zdravotní prohlídka a zjištění zranitelnosti podle článku 9;

b)	zjištění totožnosti uvedené v článku 10;

c)	zanesení biometrických údajů do příslušných databází podle čl. 14 odst. 6, pokud k němu dosud nedošlo;

d)	bezpečnostní kontrola podle článku 11;

e)	vyplnění informačního formuláře podle článku 13;

f)	nasměrování k příslušnému řízení podle článku 14.

7. Členské státy určí orgány příslušné k prověřování.

7. Členské státy určí orgány příslušné k prověřování v souladu s články 3 a 5 .

Členské státy určí kvalifikovaný zdravotnický personál, který bude provádět zdravotní prohlídku uvedenou v článku 9. V případě potřeby jsou rovněž zapojeny vnitrostátní orgány ochrany dětí a národní zpravodajové pro boj proti obchodování s lidmi.

Příslušným orgánům mohou při provádění prověřování pomáhat či je podporovat odborníci nebo styční důstojníci a týmy vyslané Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a [Agenturou Evropské unie pro azyl] v mezích jejich mandátů.

Odůvodnění

Členské státy by měly mít možnost určit vhodná místa podle svých vnitrostátních podmínek a možností. Mělo by být zejména možné zohlednit prostřednictvím decentralizace mimořádnou zátěž, které jsou vystavovány regiony ležící u vnějších hranic nebo v jejich blízkosti. Při plánování míst, v nichž bude prováděno prověřování, musí být náležitě zohledněny potřeby příslušných místních a regionálních orgánů.

V rámci tohoto postupu nesmí docházet k diskriminačním praktikám. Je nutné, aby byly při určování příslušných orgánů splněny požadavky navržené v článcích 3 a 5, a zamezilo se tak duplicitě.

Pozměňovací návrh 34

COM(2020) 612 final – čl. 9 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Existují-li náznaky zranitelnosti nebo zvláštních potřeb při přijetí či zvláštních procesních potřeb, je dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země poskytnuta včasná a přiměřená podpora s ohledem na jeho fyzické a duševní zdraví. V případě nezletilých osob poskytuje podporu personál, který je odborně připraven a kvalifikován pro jednání s nezletilými osobami, a to ve spolupráci s orgány ochrany dětí.

Existují-li náznaky zranitelnosti nebo zvláštních potřeb při přijetí či zvláštních procesních potřeb, je dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země poskytnuta včasná a přiměřená podpora ze strany kvalifikovaných odborných poraden nebo příslušných orgánů s ohledem na jeho fyzické a duševní zdraví , přičemž se rovněž zajistí, aby byli dostupní vhodní odborníci pro zvláštní potřeby určitých skupin státních příslušníků třetích zemí, jako jsou těhotné ženy, oběti genderově podmíněného nebo sexuálního násilí, osoby se zdravotním postižením a LGBTIQ osoby . V případě nezletilých osob poskytuje podporu personál, který je odborně připraven a kvalifikován pro jednání s nezletilými osobami, a to ve spolupráci s orgány ochrany dětí. Za tímto účelem je nutné neprodleně přítomnost nezletilých osob ohlásit vnitrostátním orgánům odpovědným za ochranu dětí. V případě nezletilých osob bez doprovodu se prověřování neprovádí a tyto osoby jsou neprodleně nasměrovány k příslušným orgánům pro ochranu dětí. Existují-li náznaky vážného bezpečnostního rizika v souladu s čl. 40 odst. 5 písm. b), jsou navíc informovány příslušné orgány.

Odůvodnění

Pokud dojde ke zjištění zvláštních potřeb z hlediska ochrany, je nutné poskytnout podporu ze strany odborných poraden nebo orgánů odpovědných za ochranu těchto osob, aby se jim dostalo včasné specializované pomoci. Je rovněž nezbytné zajistit, aby byla přítomnost nezletilých osob neprodleně ohlašována příslušným orgánům pro ochranu dětí. Jedná-li se o nezletilé osoby bez doprovodu, pak je třeba je nasměrovat k příslušným orgánům, aby tyto orgány mohly přijmout ochranná a podpůrná opatření v souladu s mezinárodním, evropským a vnitrostátním právem a zejména aby mohly jmenovat poručníka či opatrovníka. Současně je třeba chránit LGBTIQ osoby, protože jsou poslední z nejohroženějších skupin migrantů. V současné době jich do Evropy přichází velké množství a nemáme pro ně skutečné systémy ochrany.

Pozměňovací návrh 35

COM(2020) 612 final – článek 14

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 14	Článek 14
Výsledek prověřování	Výsledek prověřování
[…]	[…]
2. Státní příslušníci třetích zemí, kteří požádali o mezinárodní ochranu, budou spolu s formulářem uvedeným v článku 13 tohoto nařízení nasměrováni k orgánům uvedeným v článku XY nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení]. Při této příležitosti orgány provádějící prověřování zaznamenají do informačního formuláře všechny skutečnosti, které se na první pohled jeví jako důležité pro nasměrování dotčených státních příslušníků třetích zemí k zrychlenému řízení nebo řízení na hranicích.	2. Státní příslušníci třetích zemí, kteří požádali o mezinárodní ochranu, budou spolu s formulářem uvedeným v článku 13 tohoto nařízení nasměrováni k orgánům uvedeným v článku XY nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení]. Při této příležitosti orgány provádějící prověřování zaznamenají do informačního formuláře všechny skutečnosti, které na první pohled hovoří pro nebo proti nasměrování dotčených státních příslušníků třetích zemí k zrychlenému řízení nebo řízení na hranicích. Zejména pak je nutné poukázat na zjištění či domněnky ohledně zvláštních potřeb z hlediska ochrany, především v případě nezletilých osob bez doprovodu.
[…]	[…]
7. Pokud jsou státní příslušníci třetích zemí uvedení v čl. 3 odst. 1 a článku 5 nasměrováni k příslušnému azylovému řízení nebo řízení o navrácení, prověřování se ukončí. I když nebyly všechny kontroly dokončeny ve lhůtách uvedených v čl. 6 odst. 3 a 5, prověřování dotyčné osoby se přesto ukončí a osoba je nasměrována k příslušnému řízení.	7 . Popřípadě jsou informovány orgány odpovědné za ochranu zdraví, bezpečnosti nebo zvláštních skupin osob. Je-li to stanoveno ve vnitrostátním právu, jsou tyto osoby k těmto orgánům nasměrovány.
	8 . Pokud jsou státní příslušníci třetích zemí uvedení v čl. 3 odst. 1 a článku 5 nasměrováni k příslušnému azylovému řízení nebo řízení o navrácení, prověřování se ukončí. I když nebyly všechny kontroly dokončeny ve lhůtách uvedených v čl. 6 odst. 3 a 5, prověřování dotyčné osoby se přesto ukončí a osoba je nasměrována k příslušnému řízení.

Odůvodnění

Aby nedocházelo k tomu, že budou osoby se zvláštními potřebami z hlediska ochrany nasměrovány k řízení na hranicích nebo ke zrychlenému řízení, jež by bylo v těchto případech možné provést pouze se značnými právními a praktickými potížemi, je třeba jasně uvést, že mají být nasměrovány k azylovému orgánu předtím, než tento orgán rozhodne o druhu řízení, které má být uplatněno. Zejména v případě existence obav z hlediska zdraví a bezpečnosti by mělo být možné nasměrovat dané osoby nejen k azylovým orgánům nebo orgánům příslušným pro provedení řízení o navrácení. Mimoto musí být členským státům ponechána možnost, aby v souvislosti s určitými skupinami osob se zvláštními potřebami z hlediska ochrany stanovily zvláštní pravomoci. Zejména je nezbytné zohlednit zvláštní ochranná opatření, která je nutné učinit v případě nezletilých cizinců bez doprovodu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu

Pozměňovací návrh 36

COM(2020) 613 final – 11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro zajištění řádného provádění opatření v rámci solidarity v krizové situaci by měla být uplatňována procesní pravidla stanovená v nařízení (EU) XXX/XXX [řízení azylu a migrace] pro účely provádění relokací a patronátu nad návraty, ačkoli by měla být upravena tak, aby zohledňovala závažnost a naléhavost této situace. Zejména pak je třeba, aby byly nezletilé osoby bez doprovodu co nejdříve relokovány do členských států, které jsou v jejich případě příslušné, nebo na jiná území v EU, pokud mají tyto nezletilé osoby rodinné příslušníky v jiných členských státech EU.

Odůvodnění

VR se již dlouho zasazuje o to, aby se zlepšil přístup k právům nezletilých osob bez doprovodu. Vyplývá to rovněž z (právní) nutnosti věnovat prvořadou pozornost nejvlastnějšímu zájmu dítěte. Je nezbytné, aby EU pomohla s relokací nezletilých osob bez doprovodu do jiných členských států, pokud v nich mají rodinné příslušníky, aby se zmírnil tlak na příhraniční regiony, a to v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti, které by měl nový pakt prosazovat.

Pozměňovací návrh 37

COM(2020) 613 final – 14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem zajistit, že členské státy budou mít dostatečnou flexibilitu, budou-li čelit velkému přílivu migrantů vyjadřujících záměr požádat o azyl, by se uplatnění řízení na hranicích, zavedené článkem 41 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] mělo rozšířit a postup pro řešení krizí v oblasti azylu by měl členským státům umožnit, aby v rámci řízení na hranicích rozhodovaly rovněž o opodstatněnosti žádosti v případech, kdy žadatel má státní příslušnost, nebo v případě osob bez státní příslušnosti, má své obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejíž podíl rozhodnutí o přiznání mezinárodní ochrany v celé Unii činí nejvýše 75 % . V důsledku toho by členské státy při uplatňování řízení na hranicích v krizi měly i nadále uplatňovat řízení na hranicích tak, jak stanoví článek 41 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení], ale mohly by uplatňování řízení na hranicích rozšířit na státní příslušníky, kteří pocházejí ze třetích zemí, kde je průměrná míra uznaných žádostí o azyl v celé EU vyšší než 20 %, ale nižší než 75 %.

Odůvodnění

Ve vypjatých situacích způsobují řízení na hranicích dodatečnou zátěž příhraničním regionům. Členské státy by měly mít možnost upustit po dohodě s Komisí od těchto řízení, aby tak mohly efektivněji zvládat příliv migrantů, a provádět azylové řízení na svém území v místech, která neleží u hranic.

Pozměňovací návrh 38

COM(2020) 613 final – 16. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V krizové situaci by členské státy měly vzhledem k možnému tlaku na azylový systém mít možnost

nepovolit vstup na své území žadatelům, s nimiž probíhá řízení na hranicích, po delší dobu, než kterou stanoví čl. 41 odst. 11 a 13 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení]. Řízení by však měla být dokončena co nejdříve a v každém případě by tato období měla být prodloužena pouze o dodatečné období nejvýše osmi týdnů ; pokud tato řízení nelze dokončit do uplynutí tohoto delšího období, mělo by být žadatelům povoleno vstoupit na území členského státu za účelem dokončení řízení o mezinárodní ochraně .

V krizové situaci by členské státy měly vzhledem k možnému tlaku na azylový systém , ale rovněž s přihlédnutím k zátěži, jíž jsou vystaveny regiony dotčené touto krizí, mít možnost nepovolit přesun dále na své území žadatelům, s nimiž probíhá řízení na hranicích, po delší dobu, než kterou stanoví čl. 41 odst. 11 a 13 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení]. Řízení by však měla být dokončena co nejdříve a v každém případě by tato období měla být prodloužena pouze o dodatečné období nejvýše osmi týdnů. Pokud tato řízení nelze dokončit do uplynutí tohoto delšího období, mělo by být žadatelům povoleno přesunout se dále na území členského státu za účelem dokončení řízení o mezinárodní ochraně.

Odůvodnění

Před prodloužením řízení na hranicích je nejprve třeba zvážit dopad na regiony.

Pozměňovací návrh 39

COM(2020) 613 final – 23. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V krizové situaci by členské státy měly mít možnost pozastavit posuzování žádostí o mezinárodní ochranu podaných vysídlenými osobami ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do své země původu, kde by čelily vysoké míře rizika, že budou ve výjimečných situacích ozbrojeného konfliktu vystaveny svévolnému násilí. V takovém případě by těmto osobám měl být přiznán status okamžité ochrany. V krizové situaci by měly mít členské státy rovněž možnost přiznat dle vlastního uvážení status okamžité ochrany dětem a zvlášť zranitelným osobám a také dalším skupinám osob, které potřebují okamžitou ochranu, pokud je to stanoveno ve vnitrostátním právu. Členské státy by měly posuzování žádostí obnovit nejpozději jeden rok od jeho pozastavení.

Odůvodnění

V případech, na které se vztahuje nařízení o krizových situacích, je nutné poskytnout dětem a osobám se zvláštními potřebami z hlediska ochrany minimální jistotu, co se týče jejich pobytu. V souladu se zásadou subsidiarity by měly mít členské státy možnost povolit státním příslušníkům třetích zemí pobyt na svém území z jiných důvodů, jak se stanoví ve vnitrostátních právních předpisech.

Pozměňovací návrh 40

COM(2020) 613 final – čl. 1 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 1

Předmět

[…]

2. Pro účely tohoto nařízení se krizovou situací rozumí:

výjimečná situace hromadného přílivu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří do členského státu přijíždějí nelegálně nebo se vylodí na jeho území po pátracích a záchranných operacích, přičemž tento příliv je v poměru k počtu obyvatelstva a HDP dotčeného členského státu takového rozsahu a takové povahy, že způsobuje nefunkčnost azylového, přijímacího nebo návratového systému tohoto členského státu a může mít vážné důsledky pro fungování společného evropského azylového systému nebo společného rámce stanoveného v nařízení (EU) XXX/XXX [řízení azylu a migrace]; nebo

výjimečná situace hromadného přílivu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří do členského státu přijíždějí nelegálně nebo se vylodí na jeho území po pátracích a záchranných operacích, přičemž tento příliv je v poměru k počtu obyvatelstva a HDP dotčeného členského státu takového rozsahu a takové povahy, že způsobuje nefunkčnost azylového, přijímacího nebo návratového systému tohoto členského státu na místní, regionální a/nebo celostátní úrovni a může mít vážné důsledky pro fungování společného evropského azylového systému nebo společného rámce stanoveného v nařízení (EU) XXX/XXX [řízení azylu a migrace]; nebo

b)	bezprostřední riziko takové situace.

b)	bezprostřední riziko takové situace.

Odůvodnění

Zátěž způsobená vysokým počtem přicházejících osob a podávaných žádostí má často regionální charakter a závisí zejména na tom, po jakých trasách tyto osoby přicházejí. Za krizovou situaci je třeba označit také nefunkčnost systému na místní či regionální úrovni, pokud má pro dotčené osoby stejné důsledky. Účelem je upozornit na to, že azylový systém členského státu sice může být procentuálně vzato v celostátním měřítku funkční, ale přitom mohou existovat lokality a regiony, v nichž tomu tak nebude, a že tato nefunkčnost může způsobit velké problémy, co se týče poskytování služeb na místní úrovni nebo neschopnosti tyto služby poskytovat.

Pozměňovací návrh 41

COM(2020) 613 final – článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. V krizové situaci uvedené v čl. 1 odst. 2 a v souladu s postupy stanovenými v článku 3 se členské státy mohou u žádostí podaných během období, na které se vztahuje tento článek, odchýlit od článku 41 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] takto:

Odchylně od čl. 41 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] mohou členské státy v řízení na hranicích přijímat rozhodnutí o opodstatněnosti žádosti v případech, kdy žadatel má státní příslušnost, nebo v případě osob bez státní příslušnosti, má své obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejíž podíl rozhodnutí o přiznání mezinárodní ochrany rozhodujícím orgánem podle posledních dostupných ročních celounijních průměrných údajů Eurostatu činí nejvýše 75 %, kromě případů uvedených v čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] .

a)	Odchylně od čl. 41 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] mohou členské státy od uplatnění– po dohodě s Komisí – řízení na hranicích upustit .

Odchylně od čl. 41 odst. 11 a 13 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] lze maximální dobu trvání řízení na hranicích pro posuzování žádostí stanovenou v uvedeném článku prodloužit o dodatečné období v trvání nejvýše osmi týdnů. Po uplynutí této doby je žadatel oprávněn vstoupit na území členského státu za účelem dokončení řízení o mezinárodní ochraně.

Odchylně od čl. 41 odst. 11 a 13 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] lze maximální dobu trvání řízení na hranicích pro posuzování žádostí stanovenou v uvedeném článku prodloužit o dodatečné období v trvání nejvýše šesti týdnů. Po uplynutí této doby je žadatel oprávněn vstoupit na území členského státu za účelem dokončení řízení o mezinárodní ochraně.

Odůvodnění

V krizových situacích může uplatňování řízení na hranicích vést k tomu, že budou příhraniční regiony vystaveny dodatečné nadměrné zátěži. Členské státy by tedy měly mít možnost upustit po dohodě s Evropskou komisí od tohoto řízení, aby tak mohly efektivněji zvládat příliv migrantů. Mělo by být možné prodloužit řízení na hranicích pouze o šest týdnů, aby tím na hranicích nevznikla (dodatečná) nadměrná zátěž.

Pozměňovací návrh 42

COM(2020) 613 final – čl. 10 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 10	Článek 10
Přiznání statusu okamžité ochrany	Přiznání statusu okamžité ochrany
1. V krizové situaci uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) a na základě prováděcího aktu přijatého Komisí v souladu s odstavcem 4 tohoto článku mohou členské státy pozastavit posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v souladu s nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] a nařízením (EU) XXX/XXX [kvalifikační nařízení] v případě vysídlených osob ze třetích zemí, které čelí vysoké míře rizika, že budou ve výjimečných situacích ozbrojeného konfliktu vystaveny svévolnému násilí, a které se nemohou vrátit do své země původu. V takovém případě členské státy přiznají dotčeným osobám status okamžité ochrany, pokud nepředstavují nebezpečí pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek daného členského státu. Tímto statusem není dotčena jejich podaná žádost o mezinárodní ochranu v příslušném členském státě.	1. V krizové situaci uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) a na základě prováděcího aktu přijatého Komisí v souladu s odstavcem 4 tohoto článku mohou členské státy pozastavit posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v souladu s nařízením (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] a nařízením (EU) XXX/XXX [kvalifikační nařízení] v případě vysídlených osob ze třetích zemí, které čelí vysoké míře rizika, že budou ve výjimečných situacích ozbrojeného konfliktu vystaveny svévolnému násilí, a které se nemohou vrátit do své země původu. V takovém případě členské státy přiznají dotčeným osobám status okamžité ochrany, pokud nepředstavují nebezpečí pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek daného členského státu. V krizové situaci by měly mít členské státy rovněž možnost přiznat dle vlastního uvážení status okamžité ochrany dětem a zvlášť zranitelným osobám a také dalším skupinám osob, které potřebují okamžitou ochranu, pokud je to stanoveno ve vnitrostátním právu. Tímto statusem není dotčena jejich podaná žádost o mezinárodní ochranu v příslušném členském státě.

Odůvodnění

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace] a nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o znovuusídlování], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, o podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818

Pozměňovací návrh 43

COM(2020) 614 final – bod (14), čl. 10 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Každý členský stát sejme biometrické údaje každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího šesti let v průběhu prověřování podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] nebo, pokud nelze biometrické údaje sejmout v průběhu prověřování nebo pokud žadatel nebyl prověřován, při registraci žádosti o mezinárodní ochranu podle článku 27 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] a co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od sejmutí biometrických údajů je předá spolu s údaji uvedenými v čl. 12 písm. c) až p) tohoto nařízení do ústředního systému, případně i do CIR podle čl. 4 odst. 2.	Každý členský stát sejme biometrické údaje každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího dvanácti let v průběhu prověřování podle nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] nebo, pokud nelze biometrické údaje sejmout v průběhu prověřování nebo pokud žadatel nebyl prověřován, při registraci žádosti o mezinárodní ochranu podle článku 27 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení] a co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od sejmutí biometrických údajů je předá spolu s údaji uvedenými v čl. 12 písm. c) až p) tohoto nařízení do ústředního systému, případně i do CIR podle čl. 4 odst. 2.
Pokud se uplatní čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] a osoba požádá v průběhu prověřování o mezinárodní ochranu, použije každý členský stát u každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího šesti let biometrické údaje sejmuté v průběhu prověřování a předá je spolu s údaji uvedenými v čl. 12 písm. c) až p) tohoto nařízení do ústředního systému, případně i do CIR podle čl. 4 odst. 2 nejpozději do 72 hodin od registrace žádosti podle článku 27 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení].	Pokud se uplatní čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o prověřování] a osoba požádá v průběhu prověřování o mezinárodní ochranu, použije každý členský stát u každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího dvanácti let biometrické údaje sejmuté v průběhu prověřování a předá je spolu s údaji uvedenými v čl. 12 písm. c) až p) tohoto nařízení do ústředního systému, případně i do CIR podle čl. 4 odst. 2 nejpozději do 72 hodin od registrace žádosti podle článku 27 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o azylovém řízení].
Nedodržení lhůty 72 hodin nezbavuje členské státy povinnosti sejmout biometrické údaje a předat je do CIR. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů žadatele a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.	Nedodržení lhůty 72 hodin nezbavuje členské státy povinnosti sejmout biometrické údaje a předat je do CIR. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů žadatele a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.

Odůvodnění

Podle vízového kodexu musí být otisky prstů snímány žadatelům o udělení víza starším 12 let. Totéž platí pro děti, které vstupují na území EU za účelem krátkodobého pobytu v rámci Systému vstupu/výstupu (EES). Je třeba sladit věkovou hranici uplatňovanou v rámci systému Eurodac, vízového kodexu a EES s cílem zajistit ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu jednotný postup a spolehlivost údajů.

Pozměňovací návrh 44

COM(2020) 614 final – bod (17), čl. 13 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, zadržených příslušnými kontrolními orgány v souvislosti s neoprávněným překročením hranice daného členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, ze třetí země, kteří nebyli vráceni zpět nebo kteří fyzicky zůstali na území členských států a nebyli vzati do vazby, zajištěni ani zadrženi po celou dobu mezi zadržením a vyhoštěním provedeným na základě rozhodnutí o jejich vrácení zpět.

Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších dvanácti let, zadržených příslušnými kontrolními orgány v souvislosti s neoprávněným překročením hranice daného členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, ze třetí země, kteří nebyli vráceni zpět nebo kteří fyzicky zůstali na území členských států a nebyli vzati do vazby, zajištěni ani zadrženi po celou dobu mezi zadržením a vyhoštěním provedeným na základě rozhodnutí o jejich vrácení zpět.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 45

COM(2020) 614 final – bod (18), čl. 14 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, kteří neoprávněně pobývají na jeho území.	Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších dvanácti let, kteří neoprávněně pobývají na jeho území.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 46

COM(2020) 614 final – bod (19), čl. 14a odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, kteří se vylodí po pátrací a záchranné operaci podle definice v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace].	Každý členský stát neprodleně sejme biometrické údaje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších dvanácti let, kteří se vylodí po pátrací a záchranné operaci podle definice v nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o řízení azylu a migrace].

Odůvodnění

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vítá návrh Komise týkající se nového paktu o migraci a azylu, jímž Komise hodlá prolomit patovou situaci, která v jednáních mezi členskými státy o společném azylovém a migračním systému panuje již pět let. Podporuje záměr Komise vytvořit komplexní systém pro dlouhodobé řízení migrace, včetně migrace uprchlíků, který bude založen na evropských hodnotách, zejména na hodnotách solidarity a důstojnosti, a také na unijním a mezinárodním právu (1);

je znepokojen tím, že v návrzích, které tento nový balíček tvoří, nebyl dostatečně zohledněn místní a regionální rozměr a že při příjezdu a registraci ponesou opět hlavní odpovědnost státy ležící u vnějších hranic EU. V této souvislosti vnímá negativně skutečnost, že bylo zachováno kritérium prvního vstupu. V zájmu skutečné solidarity proto požaduje, aby byli žadatelé o azyl rychle a spravedlivě rozdělováni do jiných členských států, a vyzývá k rozsáhlejšímu zapojení nové Agentury EU pro azyl, místních a regionálních orgánů a subjektů občanské společnosti, a to v duchu víceúrovňové spolupráce, jež zahrnuje zainteresované strany z veřejného a soukromého sektoru;

opakuje svůj požadavek, aby bylo nalezeno dlouhodobé řešení výzev spojených s nedovolenými vstupy a aby byly osoby hledající ochranu ubytovávány v souladu s mezinárodním a unijními právem. Zároveň je nutné zajistit, aby byla dodržována zásada nenavracení a aby byly v rámci veškerých rozhodnutí a opatření zohledňovány zájmy zranitelných osob. Za tímto účelem navrhuje, aby nařízení o řízení azylu a migrace a nový pakt o migraci a azylu zohlednily existující osvědčené postupy dobrovolného rozmísťování osob na regionální úrovni, při nichž je uplatňován klíč vycházející z údajů o populaci, nezaměstnanosti a příjmech (2);

upozorňuje na to, že dosud nebylo možné stanovit pevnou kvótu pro rozdělování žadatelů o azyl v Unii. V zásadě však vítá návrh Komise zavést mechanismus solidarity, jehož se všechny členské státy budou muset účastnit, přičemž si ovšem budou moci volně vybrat z různých forem příspěvků. Zdůrazňuje, že musí být zajištěna rovnováha mezi dostupným počtem míst pro přijetí uprchlíků a jinými formami příspěvků, aby mohl tento mechanismus fungovat. Je proto zásadní zajistit odpovídající poměr mezi počtem členských států, které budou přijímat uprchlíky, a těmi, jež se rozhodnou pro jinou formu příspěvků, a současně mezi podílem žadatelů, kteří mají nárok na udělení azylu, a navracenými osobami;

s ohledem na složitost navrhovaného postupu však má pochybnosti o tom, zda bude v praxi uskutečnitelný systém patronátů nad návraty. V této souvislosti navrhuje zavést systém ekonomických pobídek a sankcí, aby bylo možné zaručit provádění mechanismu solidarity;

vyzdvihuje význam zásad v oblasti lidských práv a právního státu (jako je například volný přístup k nezávislému poradenství a právnímu zastoupení a k Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)), jež musí být dodržovány i na vnějších hranicích EU. Platí to zejména v souvislosti s navrhovaným řízením na hranicích, které musí být v souladu s evropskými hodnotami a zásadami právního státu a v jehož rámci nesmí docházet k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Je třeba zvolit pro řízení na hranicích jiný systém, než je ten vycházející z podílu vydaných rozhodnutí o udělení ochrany. Je nutné zaručit, aby byly v rámci nového řízení na hranicích tyto normy dodržovány v praxi;

vybízí k tomu, aby spolunormotvůrci prozkoumali slučitelnost ustanovení článků 53 a 54 návrhu nařízení o azylovém řízení s judikaturou Soudního dvora Evropské unie ohledně účinné právní ochrany a nutnosti dodržovat při zajišťování právní ochrany s ohledem na článek 47 Listiny základních práv další zásady evropského práva a právního státu;

vyzývá k tomu, aby byl navrhovaný postup prověřování prováděn způsobem, který bude umožňovat účinné a včasné rozpoznávání „zvlášť zranitelných“ osob. Zahrnuje to identifikaci skupin osob, které byly za zvlášť zranitelné označeny ve směrnici o podmínkách přijímání a v navrhovaném nařízení o azylovém řízení, a odpovídající zacházení s těmito osobami;

upozorňuje na to, že v mnoha případech nebude pětidenní maximální lhůta pro prověřování postačující k tomu, aby bylo možné skutečně rozpoznat zvláštní potřeby z hlediska ochrany. V příhraničních regionech bude nutné přidělit na prověřování další zdroje, aby mohlo probíhat odpovídajícím způsobem, bylo možné náležitě zjišťovat zvláštní potřeby a zamezilo se diskriminačním praktikám, jako je například profilování na základě rasového původu;

10.

zdůrazňuje, že je nutné zamezit duplicitnímu provádění úkonů v rámci postupu prověřování a zvýšit jeho efektivitu;

11.

poukazuje na to, že úspěšné řešení krizí začíná zejména na místní a regionální úrovni, a proto by měla být nejvyšší prioritou koordinace s místními a regionálními orgány;

12.

navrhuje, aby byla v krizových situacích okamžitá ochrana dle uvážení členských států udělována nejen osobám, které uprchly před ozbrojenými konflikty, ale také jiným zranitelným skupinám, především dětem, obětem mučení a obchodování s lidmi a traumatizovaným osobám, u nichž zranitelnost není vždy na pohled patrná;

13.

připomíná, že je nezbytné dodržovat obecné nařízení o ochraně osobních údajů a obecné zásady zpracovávání údajů. Vyzývá spolunormotvůrce, aby náležitě zohlednili výhrady evropského inspektora ochrany údajů, zejména ty, které vyjádřil v souvislosti s návrhem nařízení o prověřování a návrhem nařízení o Eurodacu;

14.

navrhuje stanovit pro shromažďování biometrických údajů v rámci systému Eurodac věkovou hranici 12 let, aby tak odpovídala věkové hranici stanovené ve vízovém kodexu a v Systému vstupu/výstupu. Uchovávání biometrických údajů je vždy spojeno s riziky, co se týče dodržování právních předpisů o ochraně údajů. Bylo by tedy vhodné zajistit, aby nebyly pro účely zajištění bezpečnosti a stíhání trestných činů uchovávány údaje osob, které tento problém případně ještě nejsou schopny chápat;

15.

vítá záměr Komise vytvořit bezpečné cesty pro příchod do Evropy. Evropa tak dodatečným způsobem přispěje k mezinárodní ochraně uprchlíků, nemůže to však nahradit individuální azylová řízení;

16.

vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely programy přesídlování, zavedly další programy přijímání z humanitárních důvodů, jako jsou programy komunitního patronátu, a podporovaly zaměstnávání kvalifikovaných a nadaných pracovníků ze třetích zemí;

17.

zdůrazňuje, že řada místních a regionálních orgánů v celé EU je připravena aktivně se zapojit do přijímání a integrace zranitelných osob, a poukazuje na potenciál iniciativy VR s názvem „Města a regiony za integraci“. Navrhuje, aby Evropská komise zohlednila osvědčené postupy regionů a měst v oblasti integrace s cílem podpořit jejich další šíření, podnítit vznik nových iniciativ a přispět k navázání konstruktivnější veřejné diskuse o právu na azyl a migraci;

18.

vyzývá k provádění a rozvoji účinných politik spolupráce se třetími zeměmi. Za tímto účelem je třeba, aby EU vypracovala novou strategii na podporu udržitelného rozvoje třetích zemí, zejména v Africe, a podporovala udržitelný hospodářský rozvoj a demokracii v těchto zemích prostřednictvím iniciativ v oblasti zdraví, výroby, vzdělávání, odborné přípravy, budování infrastruktury a udržitelného a demokratického hospodářského pokroku, které jejich obyvatelům umožní, aby nemuseli migrovat;

19.

doufá, že budou v rámci nového evropského paktu o migraci a azylu ve větší míře než doposud zohledňovány dobrovolné nabídky ze strany místních a regionálních orgánů, že přijmou zranitelné osoby;

20.

vítá akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027 jakožto nezbytné doplnění nového paktu o migraci a azylu a je potěšen tím, že v něm byla uznána úloha místních a regionálních orgánů. Vkládá velké naděje do provádění partnerství pro integraci, na němž se dohodly Evropská komise a Evropský výbor regionů;

21.

domnívá se, že opatření prováděná před odjezdem a příjezdem jsou neoddělitelně spjata s efektivním rozvíjením legálních možností migrace. Díky tomu bude možné splnit záměr tohoto akčního plánu, tj. úspěšně pokrýt veškeré jednotlivé fáze integračního procesu;

22.

zdůrazňuje, že je nutné poskytnout místním a regionálním orgánům, a to i na makroregionální úrovni, snazší a transparentnější přístup k finančním prostředkům EU určeným na podporu integrace a začleňování;

23.

upozorňuje na to, že je důležité bojovat proti šíření dezinformací na téma integrace a migrace zveřejňováním konkrétních faktických a číselných údajů, aby se zamezilo diskriminaci, předsudkům, rasismu a xenofobii. Za tímto účelem vyzývá Evropskou komisi, aby do své výroční zprávy o strategickém výhledu zahrnula výsledky výročního barometru VR popisujícího regionální a místní rozvoj v EU. Jedná se o nástroj vycházející z doložených informací, který mj. názorně ukazuje dopad migrace a integrace na města a regiony. Mimoto Komisi žádá, aby vyzývala k šíření informací a k osvětovým kampaním s humanistickým obsahem, zaměřeným na přijímající společnost, které budou vysvětlovat, že je třeba věnovat náležitou pozornost migračním pohybům a jejich řízení;

24.

jednoznačně podporuje úmysl Komise zintenzivnit boj proti převaděčství migrantů a odrazovat migranty od toho, aby se vydávali na cesty, jež mohou být životu nebezpečné. V této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu evropských agentur a přistoupit k revizi akčního plánu EU proti převaděčství migrantů, v němž bude rovněž jasně stanovena úloha provádění záchranných operací na moři soukromými subjekty. Nesmí docházet k tomu, aby bylo trestáno plnění právních povinností (jako například povinnosti záchrany na moři). VR se domnívá, že je třeba koordinovat spolupráci při provádění záchranných operací na moři na evropské úrovni a rozvíjet ji v partnerství a při vzájemném respektu mezi státními a nestátními subjekty;

25.

požaduje, aby se zvláštní pozornost věnovala potenciálním obětem obchodování s lidmi (ženám, mladým lidem, nezletilým), a zdůrazňuje, že je důležité je správně určit, protože jde o stadium, kdy by oběti obchodování s lidmi mohla být kvůli nevhodnému vyhodnocení upřena lidská práva, nebo přinejmenším zavést řadu ochranných opatření, jež by jim měla být určena v důsledku porušování jejich práv. Domnívá se, že je v tomto ohledu nezbytná koordinace s místními a regionálními orgány spolu se spoluprací s více agenturami – což je zásadní při procesu detekce, včasné identifikace a počáteční pomoci, jež jsou zaměřeny na plné začlenění a integraci –, aby se předešlo riziku závažného vykořisťování zranitelných osob, jež jsou potenciálními oběťmi obchodování s lidmi. Je toho názoru, že pro zajištění přiměřeného přijetí, které by odpovídalo individuálním potřebám obětí obchodování s lidmi, musí být jejich převzetí provedeno na základě individuálních plánů, aby byla respektována jejich identita, očekávání a individuální schopnosti a výjimečnost. Zdůrazňuje, že spolupráce mezi více agenturami, jejímž jádrem je posílení postavení obětí, je nepostradatelná pro dosažení jejich sociálního začlenění, jež je základem plné nezávislosti;

26.

domnívá se, že cílů paktu o migraci a azylu, zejména co se týče zajištění solidarity mezi členskými státy a zavedení komplexního přístupu, který bude slučovat opatření v oblasti migrace, azylu, integrace a správy hranic, mohou dosáhnout pouze členské státy, pokud budou postupovat společně v rámci společného evropského azylového systému a pokud budou v rámci mechanismu solidarity lépe reflektovány zájmy a možnosti všem členských států. Potvrzuje, že návrhy předložené v paktu jsou v souladu se zásadou subsidiarity, jež je zakotvena v článku 5 SEU, neboť cílů zamýšlené činnosti – reformy společného evropského azylového systému – nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být z důvodu jejího rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, a protože zamýšlená činnost je jednoznačným přínosem ve srovnání s činností prováděnou na úrovni ústřední, regionální či místní. Dále upozorňuje, že musí být dodržena zásada proporcionality.

V Bruselu dne 19. března 2021.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Prohlášení předsednictva k situaci migrantů v uprchlickém táboře Moria (COR-2020-02499), odstavec 9.

(2) Je tomu tak v případě návrhu „SHARE“, což je iniciativa baskické vlády podporovaná různými regionálními vládami, jejímž cílem je prosazovat solidaritu a spoluodpovědnost při přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl. V jejím rámci se uplatňuje územní distribuční klíč vycházející ze tří výše uvedených klíčových parametrů.