(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Česko dne 16. října 2024 předložilo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. K podání došlo po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, jak bylo dohodnuto s Komisí dne 24. září s ohledem na důvody uvedené Českem.

(6)

Před předložením svého plánu si Česko vyžádalo technické informace (5), které Komise poskytla dne 21. června 2024 a zveřejnila dne 16. října 2024 (6). V souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2 a s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263 technické informace uvádějí, jaká úroveň primárního strukturálního salda v roce 2028 je nezbytná k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce.

Technické informace byly vypracovány a předány Česku ve dvou scénářích: scénáři, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku (7), v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a scénáři bez tohoto ochranného opatření. Technické informace pro Česko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň 0,4 % HDP (scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku), jak je uvedeno v následující tabulce. Pro informaci je uvedeno, že při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň 0,4 % HDP. Pro Česko, které je způsobilé obdržet technické informace, však ochranné opatření pro odolnost schodku není požadováno.

Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Česku

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Česko a Komise od června do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Česko plánuje, a související předpoklady (zejména projekce růstu potenciálního HDP), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V září a říjnu 2024 Česko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací jím poskytnutých v jeho plánu vedlo konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Podle informací, které Česko poskytlo ve svém plánu, proces zahrnoval řádnou meziresortní konzultaci se zapojením hospodářských a sociálních partnerů. Kromě toho proběhla diskuse u kulatého stolu o návrhu plánu se zástupci hospodářských a sociálních partnerů, neziskového sektoru, regionů, obou komor Parlamentu a dalších příslušných institucí, včetně Národní rozpočtové rady České republiky. Návrh plánu byl navíc předložen Radě vlády pro udržitelný rozvoj a Radě vlády pro nestátní neziskové organizace. Plán byl rovněž projednán ve dvou parlamentních výborech. V neposlední řadě mohli zástupci hospodářských a sociálních partnerů prezentovat svá stanoviska na zasedání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody.

(9)

Výbor pro rozpočtové prognózy, jehož úkolem je posoudit makroekonomické a rozpočtové prognózy, vydal stanovisko k makroekonomické prognóze, z níž vychází víceletá dráha čistých výdajů. Výbor vyhodnotil makroekonomickou prognózu jako realistickou.

(10)

Plán byl dne 8. října 2024 projednán ve vnitrostátním parlamentu. Následně jej dne 16. října 2024 přijala vláda.

(11)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Česko v rámci evropského semestru (8).

(12)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(13)

Hospodářská činnost se v Česku v roce 2023 snížila o 0,1 %, neboť vysoká inflace oslabila kupní sílu a vedla k poklesu spotřeby domácností. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že ekonomika v roce 2024 poroste o 1,0 % v důsledku postupného oživení domácí poptávky způsobeného růstem reálných mezd a klesající inflací. V roce 2025 by se měl reálný HDP zvýšit o 2,4 % s tím, jak se zrychluje spotřeba domácností a růst investic, zatímco příspěvek čistého vývozu bude negativní. Očekává se, že v roce 2026 vzroste reálný HDP o 2,7 % v důsledku růstu spotřeby domácností a tvorby hrubého fixního kapitálu, jakož i oživení vývozu. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že se růst potenciálního HDP v Česku mírně zvýší z 1,6 % v roce 2024 na 1,8 % v roce 2026, a to v důsledku rostoucí produktivity a vyšších kapitálových investic, zatímco příspěvek práce se bude snižovat. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 2,6 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 2,6 %, v roce 2025 hodnoty 2,7 % a v roce 2026 hodnoty 2,7 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 8,2 % v roce 2023 na 4,0 % v roce 2024 a v letech 2025 a 2026 bude činit 2,4 %.

(14)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Česka v roce 2023 činil 3,8 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 2,5 % HDP, načež v roce 2025 dále klesne na 2,3 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 1,9 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Česka na rok 2025, který vláda v září předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 42,4 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 43,4 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 44,4 % HDP a na konci roku 2026 na 44,8 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(15)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Česka se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(16)

Plán obsahuje informace požadované článkem 13 nařízení (EU) 2024/1263, s výjimkou fiskálně-strukturálních opatření plánovaných v pozdějších letech plánu.

(17)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 3,1 %. Technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce (2025–2028) ve výši 3,5 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši 0,4 % HDP. To odpovídá minimální úrovni primárního strukturálního salda v roce 2028 ve výši 0,4 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích dne 21. června 2024 (9). Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP klesne z 2,0 % v roce 2024 na 1,4 % v roce 2025 a poté mírně vzroste na průměrně 1,6 % během období korekce (2025–2028). Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 3,4 % v roce 2024 na 2,7 % v roce 2025 a do roku 2028 bude postupně klesat na 2,0 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Česka

(18)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu zvýšil ze 44,1 % v roce 2024 na 45,3 % HDP v roce 2026 a poté by se na konci období korekce snížil na 44,2 % HDP (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Ve střednědobém horizontu, tj. do roku 2038, se očekává, že se podle plánu míra zadlužení do roku 2033 víceméně stabilizuje, a poté se v roce 2038 zvýší na 47,5 % HDP.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Česka

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí postupně zlepšoval z 2,8 % HDP v roce 2024 na 0,5 % HDP na konci období korekce (2028). Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Česku předány dne 21. června 2024. Plán zejména používá odlišné předpoklady pro osm proměnných, konkrétně výchozí bod (primární strukturální saldo v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst reálného HDP, růst deflátoru HDP, nominální (implicitní) úrokovou míru, fiskální multiplikátor, vnitřní dynamiku dluhu a předpoklady příjmů (tj. předpokládané elasticity). Posouzení těchto odlišných předpokladů je uvedeno níže.

(21)

Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

Zbývající rozdíly v předpokladech nemají ve srovnání s předpoklady Evropské komise na průměrný růst čistých výdajů významný dopad. Celkově všechny rozdíly společně vedou k průměrnému růstu čistých výdajů, který je v plánu nižší než průměrný růst čistých výdajů vyplývající z technických informací. Kromě toho se Česko ve svém plánu zavazuje k dráze čistých výdajů, která je ještě nižší než tento strop. Evropská komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s tímto doporučením.

(22)

Plán neobsahuje orientační fiskální strategii pro realizaci dráhy čistých výdajů plánu, neboť tato dráha je stanovena pouze jako technický strop, který se Česko zavazuje nepřekročit. Přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech.

(23)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních určených Česku, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje 128 reforem a investic, z nichž 78 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 85 z fondů politiky soudržnosti.

(24)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán 63 opatření, z nichž 52 je podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost. Opatření k řešení výzev ekologické transformace jsou zahrnuta do Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Mezi nejdůležitější opatření patří reformy LEX OZE I a II, které zefektivňují povolování a výstavbu obnovitelných zdrojů energie, zavádějí energetická společenství a zřizují energetické datové centrum. LEX OZE III brzy zajistí flexibilnější elektrizační soustavu. Pokud jde o energetickou účinnost, programy „Nová zelená úsporám“ a „Nová zelená úsporám Light“ podporují hloubkovou renovaci budov. Mezi další příslušná opatření patří elektrifikace železničních tratí a výměna vozidel za vozidla s vyšší účinností z hlediska emisí. Cílem těchto opatření je řešit doporučení pro danou zemi v oblasti politiky energie z obnovitelných zdrojů, energetické infrastruktury a sítí a energetické účinnosti (určená Česku v letech 2019, 2020, 2022 a 2023) a udržitelné dopravy (určená Česku v letech 2019, 2020 a 2023). Pokud jde o výzvy spojené s digitální transformací, mezi nejdůležitější opatření patří reformy a investice v oblasti rozvoje infrastruktury 5G ve venkovských a vysoce potřebných oblastech, rozšíření pokrytí signálem 5G, včetně dopravních koridorů a vlaků, a v oblasti podpory projektů průmyslového výzkumu a vývoje využívajících 5G. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi (2019 a 2020) v oblasti politiky digitální konektivity a infrastruktury.

(25)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán 48 opatření, z nichž 23 je podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost. Pokud jde o výzvy pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst, mezi nejdůležitější opatření patří návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, investice do digitalizace podniků a Národní strategie veřejného zadávání. Cílem těchto opatření je řešit doporučení pro danou zemi (2019, 2020 a 2024) v oblasti podnikatelského prostředí včetně politik týkajících se malých a středních podniků a výzkumu a inovací a doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se hospodářské soutěže založené na kvalitě při zadávání veřejných zakázek. Pokud jde o výzvy v oblasti sociální a územní soudržnosti, mezi nejdůležitější opatření patří změna prvního pilíře důchodového systému, pilotní ověření nového nástroje „Integrační pracovní místo“, zvýšení kapacity předškolních služeb péče o děti, rekvalifikace v oblasti digitálních dovedností a rozvoj digitálního vzdělávání. Mezi další relevantní opatření patří novela stavebního zákona a návrh zákona o podpoře v bydlení. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi (2019, 2022, 2023 a 2024) s cílem zajistit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému, doporučení pro danou zemi z roku 2020 v oblasti aktivních politik na trhu práce a sociálního začleňování, doporučení pro danou zemi z roku 2019 ke zlepšení přístupu k cenově dostupné péči o děti, doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 na podporu digitálních dovedností a přístupu k digitálnímu učení, doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023 ohledně poskytování sociálního a cenově dostupného bydlení a doporučení pro danou zemi z roku 2024 souvisejících s podporou vyšší účasti žen na trhu práce omezením faktorů v oblasti daní a dávek, které odrazují rodiče od návratu do práce. Pokud jde o výzvy v oblasti zdraví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, mezi nejdůležitější opatření patří zákon o ochraně oznamovatelů a návrh zákona o regulaci lobbování, akční plán pro rozvoj lidských zdrojů ve služebních úřadech a zvýšení a indexace periodických daní z nemovitostí. Tato opatření reagují na doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se přijetí dosud nepřijatých protikorupčních opatření, doporučení pro danou zemi z roku 2024 s cílem posílit schopnost české veřejné správy přilákat, udržet a rozvíjet talenty a doporučení pro danou zemi z roku 2024 ke zvýšení příjmů z periodických daní z nemovitostí. Pokud jde o politiky pro příští generaci, mezi nejdůležitější opatření patří zvýšení kvality a dostupnosti předškolního vzdělávání, podpora integrace dětí státních příslušníků třetích zemí, probíhající reforma odborné přípravy učitelů a posílení inkluze ve vzdělávání. Tato opatření reagují na doporučení pro danou zemi z roku 2019 s cílem zvýšit kvalitu a inkluzi ve vzdělávání.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu v oblasti energetické bezpečnosti, plán obsahuje opatření, která mají tuto společnou prioritu řešit, přičemž žádné z nich není podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost. Mezi nejdůležitější opatření patří pronájem kapacit terminálů LNG a dokončení projektu TAL+ s cílem postupně upouštět od ruských fosilních paliv. Očekává se, že tato opatření budou reakcí na doporučení pro danou zemi z roku 2022 s cílem diverzifikovat dovoz fosilních paliv. Kromě toho vláda podniká kroky k nahrazení stávajících bloků jaderné elektrárny Dukovany.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, plán zahrnuje zvýšení výdajů na obranu na přibližně 2 % HDP v roce 2024 v souladu se závazky NATO.

(28)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Česka. Převážná část opatření obsažených v plánu je financována z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán a jeho příloha komplexně mapují reformy a investice týkající se fondů politiky soudržnosti a plánu pro oživení a odolnost.

(29)

Plán podává přehled potřeb Česka v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu spravedlivé ekologické a digitální transformace, včetně souladu s evropským právním rámcem pro klima, investiční potřeby zahrnují transformaci odvětví energetiky, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby energie a emisí z budov, rozvoj infrastruktury mobilních sítí 5G a zjednodušení přístupu k digitálním veřejným službám. V zájmu zajištění sociální a ekonomické odolnosti plánuje Česko investovat do inovativních začínajících a rostoucích podniků, usnadnit rekvalifikaci a další vzdělávání a zvýšit kapacitu péče o děti. V zájmu zvýšení energetické bezpečnosti má Česko v úmyslu podporovat aplikovaný výzkum v oblasti energetiky.

(30)

Celkově Komise zastává názor, že plán Česka splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(31)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Česka a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(32)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(33)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména vítá, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(34)

Rada očekává, že bude Česko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(35)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(36)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(37)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Česka o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(38)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Česku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.