<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.12-->
  <head>
    <title>2024-10-202410C124202202400-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0240-22-202407161-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="11/11/2024 14:22:40" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="O7MNHe8SMH3eWbFiQOw/HFcLMX+VzW+1Rir8gA1aF7tu8S5t6N1CISfS8NltKIB93u0XhjMbrYrPVvc9xyWOo4mZ9E+UwWcQIr9nDYtriTO7wh2oh52eXf2nQr+85HuXwRc8CxVARbA8z5HVMyGkky0BkCgDKnbsT3aT1yJxi+s=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0240" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2022" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_green" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 22-10-24 15:21:12" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="17090088dd9e454ca36551858a899ff5" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0240" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="true" name="TOC_Vademecum"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 24. 10. 2024 – věc C‑240/22 P</div>
      <div id="rId21" style="default">Komise v. Intel Corporation</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      24. října 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <div class="toc">
<p class="C19Centre" id="para-3" title="page-1">
<span>Obsah</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-4" title="page-1">
<span>Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí </span>
<span>4</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-5" title="page-1">
<span>První řízení před Tribunálem a Soudním dvorem </span>
<span>8</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-6" title="page-1">
<span>Řízení před Tribunálem po vrácení věci a napadený rozsudek </span>
<span>10</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-7" title="page-1">
<span>Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastníků řízení </span>
<span>20</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-8" title="page-1">
<span>Ke kasačnímu opravnému prostředku </span>
<span>20</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-9" title="page-1">
<span>K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z toho, že Tribunál rozhodl ultra petita a že nesprávně vyložil a použil způsobilost sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž </span>
<span>22</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-10" title="page-1">
<span>K první části vycházející z toho, že Tribunál rozhodl ultra petita </span>
<span>22</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-11" title="page-1">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>22</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-12" title="page-1">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>23</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-13" title="page-1">
<span>K druhé části, vycházející z nesprávného výkladu a použití kritérií týkajících se způsobilosti sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž </span>
<span>25</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-14" title="page-1">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>25</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-15" title="page-1">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>26</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-16" title="page-1">
<span>K druhému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení práva Komise na obhajobu </span>
<span>31</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-17" title="page-1">
<span>Argumentace účastníků řízení </span>
<span>31</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-18" title="page-1">
<span>Závěry Soudního dvora </span>
<span>32</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-19" title="page-1">
<span>K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného právního posouzení, pokud jde o požadovaný důkaz, z porušení práva Komise na obhajobu a ze zkreslení důkazů v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Dell </span>
<span>36</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-20" title="page-1">
<span>K první části, vycházející z nesprávného právního posouzení týkajícího se požadované míry dokazování </span>
<span>36</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-21" title="page-2">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>36</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-22" title="page-2">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>37</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-23" title="page-2">
<span>K druhé části, vycházející z nesprávného použití stanoveného důkazního standardu </span>
<span>43</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-24" title="page-2">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>43</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-25" title="page-2">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>43</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-26" title="page-2">
<span>Ke třetí části, vycházející ze zkreslení důkazů v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Dell a z porušení práva Komise na obhajobu </span>
<span>44</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-27" title="page-2">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>44</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-28" title="page-2">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>47</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-29" title="page-2">
<span>K čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z několika nesprávných právních posouzení a z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP </span>
<span>51</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-30" title="page-2">
<span>K první části, vycházející z nesprávného právního posouzení v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP </span>
<span>51</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-31" title="page-2">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>51</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-32" title="page-2">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>53</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-33" title="page-2">
<span>K druhé části, vycházející z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP </span>
<span>59</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-34" title="page-2">
<span>– Argumentace účastníků řízení </span>
<span>59</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-35" title="page-2">
<span>– Závěry Soudního dvora </span>
<span>60</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-36" title="page-2">
<span>K pátému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného výkladu testu AEC a článku 102 SFEU, zkreslení důkazů a porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Lenovo </span>
<span>60</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-37" title="page-2">
<span>Argumentace účastníků řízení </span>
<span>60</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-38" title="page-2">
<span>Závěry Soudního dvora </span>
<span>62</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-39" title="page-2">
<span>K šestému důvodu, vycházejícímu z nesprávného posouzení důsledků, které je třeba vyvodit z pochybení zjištěných v rámci testu AEC </span>
<span>66</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-40" title="page-2">
<span>Argumentace účastníků řízení </span>
<span>66</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-41" title="page-2">
<span>Závěry Soudního dvora </span>
<span>67</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-42" title="page-2">
<span>K nákladům řízení </span>
<span>70</span>
</p>
<p class="C19Centre" id="para-43" title="page-1">
<span/>
</p>
</div>
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-3">
      
        <br/>
      
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-45" title="page-3">
      „Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Trh s mikroprocesory – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 ES a článku 54 Dohody o EHP – Věrnostní slevy – Kvalifikace zneužívajícího jednání – Strategie směřující k vyloučení soutěžitelů, kteří jsou přinejmenším stejně výkonní jako dominantní podnik“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-46" title="page-3">
      Ve věci C‑240/22 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-47" title="page-3">
      jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 5. dubna 2022,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-48" title="page-3">
      Evropská komise, zástupci: původně F. Castillo de la Torre, M. Kellerbauer, N. Khan a C. Sjödin, poté F. Castillo de la Torre, M. Kellerbauer a N. Khan a konečně F. Castillo de la Torre a M. Kellerbauer, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-49" title="page-3">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-3">
      podporovaná:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-3">
      Spolkovou republikou Německo, zástupci: J. Möller a P.-L. Krüger, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-52" title="page-3">
      vedlejší účastnice v řízení o kasačním opravném prostředku,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-53" title="page-3">
      přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-54" title="page-3">
      Intel Corporation Inc., se sídlem ve Wilmingtonu, Delaware (Spojené státy), zástupci: původně D. Beard, KC, J. Williams, barrister, a A. Parr, solicitor, poté D. Beard, KC, J. Williams, barrister, a B. Meyring, Rechtsanwalt,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-55" title="page-3">
      žalobkyně v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-56" title="page-3">
      Association for Competitive Technology, Inc., se sídlem ve Washingtonu, DC (Spojené státy), zástupci: J.-F. Bellis, avocat, a K. Van Hove, advocaat,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-57" title="page-3">
      Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir),
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-58" title="page-3">
      vedlejší účastníci řízení v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-59" title="page-3">
      SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-60" title="page-3">
      ve složení: I. Jarukaitis, předseda čtvrtého senátu vykonávající funkci předsedy pátého senátu, D. Gratsias (zpravodaj) a E. Regan, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-61" title="page-3">
      generální advokátka: L. Medina,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-62" title="page-3">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-63" title="page-3">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-64" title="page-3">
      po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 18. ledna 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-65" title="page-3">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-66" title="page-3">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým kasačním opravným prostředkem se Evropská komise domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 26. ledna 2022, Intel Corporation v. Komise (T‑286/09 RENV, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2022:19), v rozsahu, v němž Tribunál zrušil zaprvé čl. 1 písm. a) až e) a článek 2 rozhodnutí Komise C(2009) 3726 final ze dne 13. května 2009 v řízení podle článku [102 SFEU] a článku 54 Dohody o EHP (věc COMP/C‑3/37.990 – Intel) (dále jen „sporné rozhodnutí“), jakož i zadruhé článek 3 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká čl. 1 písm. a) až e) tohoto rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu a obsah sporného rozhodnutí jsou popsány v bodech 1 až 35 napadeného rozsudku. Pro účely tohoto řízení je lze shrnout následovně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Intel Corporation (dále jen „Intel“) je společnost založená podle práva Spojených států amerických, která zajišťuje design, vývoj, výrobu a prodej mikroprocesorů (Central Processing Units, dále jen „CPU“), chipsets (čipových sad) a jiných polovodičových součástek, jakož i platformová řešení pro zpracování údajů a komunikační zařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě stížnosti podané dne 18. října 2000 společností Advanced Micro Devices, Inc. (dále jen „AMD“), která byla doplněna dne 26. listopadu 2003, zahájila Komise podle nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFEU] (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205) šetření týkající se společnosti Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 26. července 2007 zaslala Komise společnosti Intel oznámení námitek týkající se jejího jednání vůči pěti velkým výrobcům původního zařízení (Original Equipment Manufacturer, dále jen „OEM“), a sice společnostem Dell Inc., Hewlett-Packard Company (HP), Acer Inc., NEC Corp. a International Business Machines Corp. (IBM). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 17. července 2008 zaslala Komise společnosti Intel doplňující oznámení námitek týkající se jejího chování vůči společnosti Media-Saturn-Holding GmbH (dále jen „MSH“), která je evropským distributorem mikroelektronických zařízení a hlavním evropským distributorem stolních počítačů. Toto oznámení námitek se týkalo rovněž chování společnosti Intel vůči společnosti Lenovo Group Ltd (dále jen „Lenovo“) a obsahovalo nové důkazy o chování společnosti Intel vůči některým OEM, kterých se týkalo oznámení námitek z roku 2007, jež Komise obdržela po vydání oznámení námitek z roku 2007.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 13. května 2009 přijala Komise sporné rozhodnutí, jehož shrnutí je uvedeno v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2009, C 227, s. 13).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle sporného rozhodnutí se společnost Intel dopustila jediného a trvajícího porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) ze dne 2. května 1992 (Úř. věst. 1994, L 1, s. 3; Zvl. vyd. 11/52, s. 3), v období od října 2002 do prosince 2007 tím, že použila strategii, jejímž cílem bylo vyloučit konkurenta, a sice společnost AMD, z trhu s CPU založenými na architektuře x86 (dále jen „CPU x86“). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobky dotčenými ve sporném rozhodnutí jsou CPU, které jsou klíčovou součástí každého počítače, pokud jde jak o celkový výkon systému, tak o jeho celkovou cenu. CPU jsou často považovány za „mozek“ počítače. Výrobní proces CPU vyžaduje nákladná zařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">CPU používané v počítačích lze rozdělit do dvou kategorií, a sice CPU x86 a CPU založené na jiné architektuře. Architektura x86 je standard, který Intel navrhla pro svá CPU. Může fungovat pod operačním systémem Windows i Linux. Windows je spojený především s instrukčním souborem odpovídajícím architektuře x86. Před rokem 2000 bylo na trhu několik výrobců CPU x86. Většina z těchto výrobců však z trhu odešla. Společnosti Intel a AMD jsou prakticky jedinými dvěma podniky, které vyrábějí CPU x86 po tomto datu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zeměpisný trh byl vymezen jako celosvětový.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem zaprvé k alespoň 70% podílu společnosti Intel na trhu v letech 1997 až 2007 a zadruhé k existenci značných překážek vstupu na tento trh a proniknutí na trh vyplývajících z nevratných investic do výzkumu a vývoje, duševního vlastnictví a výrobních zařízení nezbytných k výrobě CPU x86 dospěla Komise k závěru, že společnost Intel měla na uvedeném trhu dominantní postavení přinejmenším v období od října 2002 do prosince 2007.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise přičetla společnosti Intel dva typy zneužívajícího jednání. Zaprvé se jedná o slevy poskytnuté čtyřem OEM, v projednávané věci společnostem Dell, Lenovo, HP a NEC, za podmínky, že u ní nakoupí všechny nebo téměř všechny své CPU x86, a platby poskytnuté společnosti MSH za podmínky, že posledně uvedená společnost bude prodávat výhradně počítače vybavené procesory CPU x86 vyrobenými společností Intel (dále společně jen „sporné slevy“). Tyto slevy představují věrnostní slevy. Podmíněné platby uskutečněné ve prospěch společnosti MSH kromě toho představují mechanismus rovnocenný mechanismu uvedených slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve sporném rozhodnutí Komise rovněž provedla ekonomickou analýzu toho, zda sporné slevy mohou vytlačit z trhu konkurenta, který by byl stejně výkonný jako Intel, ale neměl by dominantní postavení na trhu (as efficient competitor test), (dále jen „test AEC“). Tato analýza umožňuje stanovit, za jakou cenu by konkurent stejně výkonný jako společnost Intel musel nabízet CPU, aby „nahradil“ OEM ztrátu slevy poskytované společností Intel. Stejný typ analýzy byl proveden pro platby společnosti Intel poskytované společnosti MSH.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise na základě důkazů, které shromáždila, dospěla k závěru, že sporné slevy vedly k zajištění věrnosti „klíčových“ OEM a společnosti MSH. Tyto slevy měly vedlejší účinky v tom smyslu, že značně omezily schopnost soutěžitelů konkurovat na základě vlastností jejich CPU x86. Protisoutěžní chování společnosti Intel přispělo k omezení spotřebitelů ve výběru, jakož i ke snížení motivace k inovaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Komise tvrdila, že společnost Intel uplatňovala čistá omezení (naked restrictions) spočívající v platbách třem OEM, a sice společnostem HP, Acer a Lenovo, za to, že tito výrobci odloží či zruší uvedení výrobků vybavených procesory CPU x86 od společnosti AMD na trh anebo omezí distribuci těchto výrobků. Komise dospěla k závěru, že tyto praktiky, které nejsou součástí běžné hospodářské soutěže založené na výkonnosti, rovněž způsobily přímou újmu hospodářské soutěži.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise ve sporném rozhodnutí dospěla k závěru, že každé z jednání přičítaných společnosti Intel vůči uvedeným OEM a společnosti MSH představuje zneužití ve smyslu článku 102 SFEU, přičemž každé z těchto zneužití bylo zároveň součástí celkové strategie, jejímž cílem bylo vyloučit společnost AMD, jediného významného konkurenta společnosti Intel, z trhu s CPU x86. Tato zneužití jsou tedy součástí jediného protiprávního jednání ve smyslu článku 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise na základě pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2) uložila společnosti Intel pokutu ve výši 1,06 miliardy eur.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrok sporného rozhodnutí, citovaný v bodě 35 napadeného rozsudku, zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C20Centreitalique" id="para-87" title="page-3">
      „Článek 1
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-88" title="page-3">
      Společnost Intel se dopustila jediného a trvajícího porušení článku [102 SFEU] a článku 54 Dohody o EHP v období od října 2002 do prosince 2007 tím, že použila strategii, jejímž cílem bylo vyloučení konkurentů z trhu s CPU x86 a která spočívala v těchto skutečnostech: 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-89" title="page-3">
      a) poskytování slev společnosti Dell v době od prosince 2002 do prosince 2005, jejichž výše byla podmíněna tím, že Dell bude nakupovat všechny své CPU x86 od společnosti Intel;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-90" title="page-3">
      b) poskytování slev společnosti HP v době od listopadu 2002 do května 2005, jejichž výše byla podmíněna tím, že HP bude od společnosti Intel kupovat přinejmenším 95 % CPU x86 určených pro podnikové stolní počítače;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-91" title="page-3">
      c) poskytování slev společnosti NEC v době od října 2002 do listopadu 2005, jejichž výše byla podmíněna tím, že NEC bude od společnosti Intel kupovat přinejmenším 80 % CPU x86 určených pro její ‚zákaznické‘ osobní počítače;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-92" title="page-3">
      d) poskytování slev společnosti Lenovo v době od ledna 2007 do prosince 2007, jejichž výše byla podmíněna tím, že Lenovo bude nakupovat všechny CPU x86 určené pro její notebooky od společnosti Intel;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-93" title="page-3">
      e) poskytování plateb společnosti [MSH] v době od října 2002 do prosince 2007, jež byly podmíněny tím, že [MSH] bude prodávat výlučně počítače vybavené CPU x86 společnosti Intel;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-94" title="page-3">
      f) poskytování plateb společnosti HP v období od listopadu 2002 do května 2005 za podmínky, že: i) společnost HP bude orientovat stolní počítače HP vybavené procesorem CPU x86 společnosti AMD a určené pro podniky více na malé a střední podniky a na zákazníky z vládního, vzdělávacího a zdravotnického sektoru než na velké podniky; ii) společnost HP zakáže svým distribučním partnerům skladovat stolní počítače HP vybavené procesorem CPU x86 společnosti AMD a určené pro podniky, aby byly tyto počítače dostupné zákazníkům jen na objednávku od HP (buď přímo, nebo prostřednictvím distribučních partnerů společnosti HP vykonávajících funkci obchodních zástupců); iii) společnost HP odloží o šest měsíců uvedení na trh svého stolního počítače vybaveného procesorem CPU x86 společnosti AMD a určeného pro podniky v regionu Evropa, Střední východ a Afrika;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-95" title="page-3">
      g) poskytování plateb společnosti Acer v době od září 2003 do ledna 2004 za podmínky, že Acer odloží uvedení notebooku vybaveného procesorem CPU x86 společnosti AMD na trh;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-96" title="page-3">
      h) poskytování plateb společnosti Lenovo v době od června 2006 do prosince 2006 za podmínky, že Lenovo odloží a nakonec zruší uvedení svých notebooků vybavených procesorem CPU x86 společnosti AMD na trh.
    </p>
    <p class="C20Centreitalique" id="para-97" title="page-3">
      Článek 2
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-98" title="page-3">
      Za protiprávní jednání uvedené v článku 1 se společnosti Intel ukládá pokuta ve výši 1 060 000 000 eur. […]
    </p>
    <p class="C20Centreitalique" id="para-99" title="page-3">
      Článek 3
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-100" title="page-3">
      Společnost Intel musí okamžitě ukončit protiprávní jednání uvedené v článku 1, pokud tak již neučinila.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-101" title="page-3">
      Společnost Intel se musí zdržet jednání nebo chování uvedeného v článku 1, jakož i jakéhokoliv jednání nebo chování, které by mělo stejný nebo obdobný cíl či účinek.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-102" title="page-3">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První řízení před Tribunálem a Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 22. července 2009 podala společnost Intel žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí, přičemž předložila devět žalobních důvodů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Association for Competitive Technology, Inc., (dále jen „ACT“) a Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir) bylo povoleno vedlejší účastenství v řízení na podporu společnosti Intel a Komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudkem ze dne 12. června 2014, Intel v. Komise (T‑286/09, dále jen „původní rozsudek“, EU:T:2014:547), Tribunál žalobu v plném rozsahu zamítl. Zamítnutí této žaloby bylo založeno zejména na dvou předpokladech týkajících se funkce testu AEC použitého Komisí k analýze dopadu sporných slev. Podle prvního z těchto předpokladů konstatování protiprávnosti těchto slev nevyžadovalo přezkum okolností projednávaného případu, takže Komise nebyla povinna v jednotlivých případech prokázat způsobilost uvedených slev vyloučit z trhu. Podle druhého z těchto předpokladů, i kdyby bylo nezbytné posouzení okolností projednávaného případu, aby se prokázaly případné protisoutěžní účinky věrnostních slev, nebylo by nezbytné prokázat takové účinky prostřednictvím testu AEC. V rámci podpůrného přezkumu měl Tribunál za to, že Komise ve sporném rozhodnutí právně dostačujícím způsobem prokázala na základě analýzy okolností projednávaného případu, že sporné slevy mohly omezit hospodářskou soutěž. Z toho vyplývá, že Tribunál nebyl povinen zkoumat, zda Komise provedla test AEC v souladu s příslušnými pravidly, a aniž se dopustila pochybení, či ověřit, že alternativní výpočty navržené společností Intel pro uvedený test byly provedeny správně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Soudního dvora dne 26. srpna 2014 podala Intel proti napadenému rozsudku kasační opravný prostředek. Na podporu kasačního opravného prostředku vznesla společnost Intel šest důvodů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudkem ze dne 6. září 2017, Intel v. Komise (C‑413/14 P, dále jen „rozsudek o kasačním opravném prostředku“, EU:C:2017:632) zrušil Soudní dvůr původní rozsudek a vrátil věc Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr konkrétně poté, co zamítl pátý a čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál nesprávně použil kritéria týkající se pravomoci Komise, pokud jde o dohody uzavřené mezi společnostmi Intel a Lenovo, a z podstatné vady řízení, posoudil první důvod kasačního opravného prostředku, který vycházel z nesprávného právního posouzení z důvodu nepřezkoumání sporných slev z hlediska všech relevantních okolností, a tomuto důvodu vyhověl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Soudní dvůr v bodech 133 a 134 rozsudku o kasačním opravném prostředku zdůraznil, že cílem článku 102 SFEU není zabránit podniku, aby na základě vlastní výkonnosti získal dominantní postavení na trhu. Toto ustanovení nemá ani zajistit, aby konkurenti méně výkonní než podnik s dominantním postavením zůstali na trhu. Každý účinek spočívající ve vyloučení tedy nutně nenarušuje hospodářskou soutěž. Hospodářská soutěž na základě výkonnosti může z povahy věci vést k tomu, že soutěžitelé, kteří jsou méně výkonní než podnik v dominantním postavení, a tedy pro spotřebitele méně zajímaví zejména z hlediska ceny, výběru, kvality nebo inovací, zmizí z trhu nebo se dostanou na jeho okraj.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 135 až 137 rozsudku o kasačním opravném prostředku Soudní dvůr nicméně připomněl, že s ohledem na jeho zvláštní odpovědnost nezasahovat svým chováním do účinné a nenarušené hospodářské soutěže na vnitřním trhu nemůže podnik v dominantním postavení vyloučit své konkurenty považované za stejně výkonné jako on sám a posílit své dominantní postavení využitím jiných prostředků, než jsou ty, které spadají do hospodářské soutěže na základě výkonnosti, jako je systém slev podmíněných tím, že se zákazník zásobí zcela nebo pro podstatnou část svých potřeb výlučně u tohoto podniku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 138 a 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku tedy Soudní dvůr rozhodl, že v případě, kdy dotyčný podnik během správního řízení na základě důkazů tvrdí, že jeho jednání spočívající v uplatňování věrnostních slev nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, a zejména vyvolat vytýkané účinky vyloučení konkurentů z trhu, musí Komise nejen analyzovat zaprvé rozsah dominantního postavení podniku na relevantním trhu a zadruhé dosah sporných slev na trhu, jakož i podmínky a způsob poskytnutí předmětných slev, jejich dobu trvání a výši, ale rovněž posoudit případnou existenci strategie směřující k vyloučení konkurentů, kteří jsou přinejmenším stejně výkonní jako podnik v dominantním postavení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proto Soudní dvůr v bodech 143 a 144 rozsudku o kasačním opravném prostředku konstatoval, že test AEC měl skutečný význam v rámci posuzování, při němž Komise zkoumala způsobilost sporných slev vyvolat účinek spočívající ve vyloučení konkurentů stejně výkonných jako Intel z trhu, takže byl Tribunál povinen zkoumat všechny argumenty společnosti Intel uplatněné v souvislosti s tímto testem. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak bylo uvedeno v bodech 145 a 146 rozsudku o kasačním opravném prostředku, Tribunál v původním rozsudku rozhodl, že není nezbytné zkoumat, zda Komise provedla test AEC v souladu s příslušnými pravidly a bez pochybení, a rovněž není třeba zkoumat, zda byly alternativní výpočty navržené společností Intel provedené správně. Tribunál proto v rámci přezkumu okolnosti projednávané věci, provedeného pro úplnost, zbavil v témže rozsudku test AEC provedený Komisí veškeré relevance, a neodpověděl tedy na výhrady společnosti Intel vůči tomuto testu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek měl Soudní dvůr v bodě 147 rozsudku o kasačním opravném prostředku za to, že je třeba zrušit původní rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál v rámci své analýzy způsobilosti sporných slev omezit hospodářskou soutěž neprávem nezohlednil argumentaci společnosti Intel, v níž poukazovala na údajná pochybení Komise v rámci testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 149 a 150 rozsudku o kasačním opravném prostředku tedy Soudní dvůr rozhodl, že Tribunálu, kterému je třeba věc vrátit, přísluší, aby ve světle argumentů předložených společností Intel přezkoumal způsobilost sporných slev omezit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Tribunálem po vrácení věci a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve dnech 14., 15. a 16. listopadu 2017 předložily ACT, Intel a Komise písemná vyjádření k závěrům, které je třeba vyvodit z rozsudku o kasačním opravném prostředku pro vyřešení sporu podle čl. 217 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu (dále jen „hlavní vyjádření k vrácení věci“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 20. února 2018 podala společnost ACT a dne 5. března 2018 společnost Intel a Komise doplňující písemná vyjádření podle čl. 217 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu (dále jen „doplňující vyjádření k vrácení věci“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel, podporovaná ACT, ve svém hlavním vyjádření k vrácení věci zopakovala zejména svůj návrh na zrušení sporného rozhodnutí. Komise ve svém návrhu navrhovala, aby Tribunál žalobu zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem se Tribunál v bodech 74 až 102 napadeného rozsudku vyjádřil k předmětu sporu po vrácení věci a v bodech 103 až 111 uvedeného rozsudku k přípustnosti hlavních a doplňujících vyjádření společností Intel a ACT k vrácení věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o předmět sporu, který mu byl předložen po vrácení věci, Tribunál dospěl k závěru, že se tento spor v podstatě týkal analýzy způsobilosti sporných slev omezit hospodářskou soutěž jednak ve světle upřesnění týkajících se zásad stanovených v rozsudku ze dne 13. února 1979, Hoffmann-La Roche v. Komise (85/76, EU:C:1979:36), uvedených v bodě 133 a následujících rozsudku o kasačním opravném prostředku, a jednak hlavních a doplňujících vyjádření k vrácení věci ohledně závěrů, které je třeba z těchto upřesnění vyvodit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál převzal zjištění obsažená v původním rozsudku týkající se čistých omezení a jejich protiprávní povahy s ohledem na článek 102 SFEU, jakož i posouzení obsažená v uvedeném rozsudku týkající se kvalifikace sporných slev jako „slevy za výlučný odběr“. Tribunál měl však za to, že v souladu s právními otázkami, které byly rozhodnuty v rozsudku o kasačním opravném prostředku, kvalifikace sporných slev jako „slevy za výlučný odběr“ neznamená, že test AEC není nezbytný pro posouzení způsobilosti uvedených slev omezit hospodářskou soutěž, ani že postačuje k tomu, aby jim byla přiznána zneužívající povaha ve smyslu článku 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o přípustnost hlavních a doplňujících vyjádření společností Intel a ACT k vrácení věci, Tribunál zdůraznil, že čl. 84 odst. 1 jeho jednacího řádu nebrání tomu, aby Intel věnovala podstatnou část uvedených vyjádření opakování argumentů uvedených v žalobě týkajících se testu AEC nebo dokonce rozšířila uvedené argumenty. Podle Tribunálu však rozsudek o kasačním opravném prostředku sám o sobě nepředstavuje novou skutečnost odůvodňující změnu nebo rozšíření výtek společnosti Intel směřujících proti spornému rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Následně Tribunál, poté co připomněl metodu definovanou Soudním dvorem pro posouzení způsobilosti systému slev omezit hospodářskou soutěž a zásady vyplývající z rozsudku o kasačním opravném prostředku, posoudil opodstatněnost argumentů vznesených společnostmi Intel a ACT.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti Tribunál nejprve přezkoumal argument, podle kterého je sporné rozhodnutí založeno na nesprávné právní analýze. V tomto ohledu Tribunál dospěl k závěru, že Komise tím, že vycházela z předpokladu, podle kterého mohla platně konstatovat, že sporné slevy porušují článek 102 SFEU z důvodu, že byly zneužívající povahy, aniž za tímto účelem musela nutně zohlednit způsobilost sporných slev omezit hospodářskou soutěž, provedla ve sporném rozhodnutí nesprávné právní posouzení. S odkazem na „skutečný význam“, který měl test AEC při posouzení způsobilosti dotčených slev ze strany Komise vyvolat účinek vyloučení stejně výkonných soutěžitelů, jako je Intel, se tedy Tribunál domníval, že je zadruhé povinen přezkoumat argumenty společnosti Intel, kterými tvrdila, že test AEC je stižen četnými pochybeními.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Část napadeného rozsudku věnovaná těmto argumentům obsahuje čtyři podčásti. Odůvodnění uvedené v bodech 150 a 151 napadeného rozsudku se týká rozsahu přezkumu Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odůvodnění obsažené v bodech 152 až 159 uvedeného rozsudku je věnováno obecným úvahám o testu AEC provedeném ve sporném rozhodnutí. Tyto body napadeného rozsudku znějí takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-129" title="page-3">
      „152 Výchozím bodem pro test AEC, jak byl definován v bodě 1003 a následujících odůvodnění [sporného] rozhodnutí a který Komise použila v projednávané věci, je to, že společnost Intel byla zejména s ohledem na povahu svého produktu, pověst značky a profil obchodním partnerem, kterého nelze obejít, a že OEM vždy nakupovali přinejmenším část svých potřeb týkajících se CPU od společnosti Intel nezávisle na kvalitě nabídky alternativního dodavatele. Proto byli zákazníci ochotni a mohli převést své zásobování na tohoto alternativního dodavatele pouze z části trhu (dále jen ‚sporná část‘). Z tohoto postavení obchodního partnera, kterého nelze obejít, vyplývala moc společnosti Intel použít nespornou část trhu jako páku ke snížení cen na sporné části trhu. 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-130" title="page-3">
      153 Jak uvedl Tribunál v bodě 141 původního rozsudku, test AEC provedený ve [sporném] rozhodnutí vychází ze zásady, podle které stejně výkonný soutěžitel [jako je Intel], který se snaží získat spornou část objednávek dosud uspokojovaných podnikem v dominantním postavení, musí zákazníkovi nabídnout vyrovnání za slevu za výlučný odběr, kterou by zákazník ztratil, kdyby nakupoval méně, než stanoví podmínka výlučného nebo téměř výlučného odběru. Cílem testu AEC je určit, zda by stejně výkonný soutěžitel jako podnik v dominantním postavení, který má stejné náklady jako tento podnik, mohl v takovém případě nadále pokrýt své náklady. 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-131" title="page-3">
      154 Test AEC, jak byl uplatněn v projednávané věci, stanoví, za jakou cenu by stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel musel nabízet své CPU x86, aby vyrovnal OEM ztrátu jakékoli platby za výlučný odběr poskytované společností Intel. Tato cena je v testu AEC označena jako ‚skutečná cena‘ nebo ‚PE‘. 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-132" title="page-3">
      155 Část celkových slev, za kterou stejně výkonný soutěžitel [jako je Intel] musí nabídnout náhradu, v zásadě zahrnuje pouze částku slev, která je vázána na podmínku výlučného zásobování, přičemž množstevní slevy jsou z toho vyloučené (dále jen ‚podmíněná část‘ slev). Jak vyplývá zejména z bodu 1460 odůvodnění [sporného] rozhodnutí, k zohlednění pouze podmíněné části platby odkazuje test AEC v projednávané věci na průměrnou prodejní cenu […], a sice katalogovou cenu po odečtení podmíněných slev. 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-133" title="page-3">
      156 Čím menší je sporná část, a v důsledku toho množství výrobků, se kterými může alternativní dodavatel konkurovat, tím větší je pravděpodobnost, že platba za výlučný odběr bude způsobilá vytlačit stejně výkonného soutěžitele [jako je podnik v dominantním postavení]. Kdyby totiž ztráta plateb, které společnost Intel poskytovala svému zákazníkovi, musela být rozložena na malé množství výrobků, které nabízí alternativní dodavatel na sporné části trhu, znamenalo by to citelné snížení skutečné ceny. Skutečná cena tedy bude pravděpodobně nižší než životaschopná míra nákladů společnosti Intel. 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-134" title="page-3">
      157 Skutečná cena musí být porovnána s životaschopnou mírou nákladů společnosti Intel. Životaschopnou mírou nákladů společnosti Intel přijatou ve [sporném] rozhodnutí je míra průměrných nákladů, kterým bylo možné se vyhnout […].
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-135" title="page-3">
      158 Jak vyplývá zejména z bodu 1006 odůvodnění [sporného] rozhodnutí, je možné dospět k závěru, že systém plateb za výlučný odběr je způsobilý bránit stejně výkonným soutěžitelům [jako je Intel] v přístupu na trh, pokud je skutečná cena nižší než cena průměrných vyhnutelných nákladů společnosti Intel. V tomto případě se jedná o negativní výsledek testu AEC. Pokud je naopak skutečná cena vyšší než průměrné vyhnutelné náklady [společnosti Intel], má se za to, že stejně výkonný soutěžitel [jako Intel] může pokrýt své náklady, a tedy být schopen vstoupit na trh. V tomto případě vede test AEC ke kladnému výsledku. 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-136" title="page-3">
      159 Ve světle těchto obecných úvah je třeba přezkoumat opodstatněnost argumentů [společnosti Intel], podle kterých je [test] AEC stiže[n] více pochybeními.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zejména z bodů 175, 258, 260, 283, 285, 286, 297 až 299 a 334 napadeného rozsudku vyplývá, že podle metodiky přijaté Komisí je pozitivní nebo negativní výsledek testu AEC ve smyslu uvedeném v bodě 158 téhož rozsudku určen in fine srovnáním sporné části s požadovanou částí, která je podílem na poptávce zákazníka, který musí stejně výkonný soutěžitel, jako je Intel, získat, aby mohl vstoupit na trh, aniž utrpí ztráty. Je-li sporná část vyšší než požadovaná část, výsledek testu AEC je pro Intel kladný, přičemž opačná situace se projevuje negativním výsledkem, a tedy způsobilostí sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele, jako je tento podnik. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odůvodnění uvedené v bodech 160 až 166 napadeného rozsudku se týká důkazního břemene a požadované úrovně dokazování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V odůvodnění, které obsahuje body 167 až 482 tohoto rozsudku, Tribunál zkoumal opodstatněnost argumentů společnosti Intel, podle kterých bylo sporné rozhodnutí stiženo několika pochybeními, pokud jde o test AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto odůvodnění se dělí na pět částí, přičemž všechny jsou věnovány argumentům vzneseným společností Intel ohledně testu AEC obsaženého ve sporném rozhodnutí, pokud jde o čtyři dotčené OEM, a sice společnosti Dell, HP, NEC a Lenovo na straně jedné a společnost MSH na straně druhé.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza Tribunálu týkající se situace společnosti Dell je uvedena v bodech 202 až 282 napadeného rozsudku. Na základě této analýzy měl Tribunál zaprvé v bodě 283 tohoto rozsudku za to, že Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala opodstatněnost své hypotézy, že sporná část společnosti Dell v dotčeném období činila 7,1 %. Vzhledem k tomu, že tato hypotéza sloužila jako základ pro prokázání, na základě srovnání sporné části s požadovanou částí, způsobilosti slev poskytnutých společností Intel společnosti Dell vyvolat účinek vyloučení, dotčené srovnání podle Tribunálu uvedenou způsobilost právně dostačujícím způsobem neprokázalo.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé měl Tribunál v bodě 284 napadeného rozsudku zaprvé za to, že faktory, které podle Komise posilují předpokládanou způsobilost sporných slev vyloučit soutěžitele, spočívající v podstatě v tom, že jakákoli ztráta slev společnosti Intel by se projevila zvýšením slev poskytovaných společností Intel vůči OEM konkurujícím společnosti Dell, a v tom, že odhad sporné části nezohledňuje skutečnost, že Dell nakupovala od společnosti Intel rovněž jiné výrobky než mikroprocesory CPU x86, zejména čipové sady, nebyly ve sporném rozhodnutí dostatečně analyzovány. Zadruhé alternativní metoda výpočtu použitá Komisí v tomto rozhodnutí neprokazuje, že sporné slevy mohly mít protisoutěžní účinek vyloučení z trhu během celého relevantního období.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 285 napadeného rozsudku přitom Tribunál připomněl, že podle bodu 1281 odůvodnění sporného rozhodnutí byly závěry, ke kterým Komise dospěla, pokud jde o způsobilost sporných slev poskytnutých společnosti Dell vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu, vyvozeny ze srovnání sporné části a požadované části, posilujících faktorů a uvedené alternativní metody výpočtu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek měl Tribunál v bodě 286 napadeného rozsudku za to, že Komise nebyla schopna na základě srovnání sporné části a požadované části, jakož i posilujících faktorů prokázat způsobilost sporných slev poskytnutých společnosti Dell vyvolat takový účinek vyloučení z trhu. Kromě toho třetí skutečnost uvedená Komisí, a sice alternativní metoda výpočtu, jejímž účelem bylo podle znění bodu 1281 odůvodnění sporného rozhodnutí potvrdit tyto první dvě skutečnosti, nemůže podle Tribunálu sama o sobě podložit závěry Komise, a to tím spíše že neprokazuje, že sporné slevy mohly mít protisoutěžní účinek vyloučení z trhu během celého relevantního období.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho Tribunál v bodě 287 napadeného rozsudku vyhověl výtce společnosti Intel vycházející z toho, že Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala opodstatněnost závěru uvedeného v bodě 1281 odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého v období od prosince 2002 do prosince 2005 sporné slevy byly způsobilé nebo mohly mít protisoutěžní účinek vyloučení z trhu z důvodu, že i stejně výkonnému soutěžiteli jako společnosti Intel bylo zabráněno zásobovat společnost Dell pro potřeby CPU x86.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza Tribunálu týkající se situace HP je uvedena v bodech 288 až 335 napadeného rozsudku. Tribunál poté, co přezkoumal řadu skutečností týkajících se objemu nákupů, výše slev a průměrné prodejní ceny CPU x86, měl v bodě 319 uvedeného rozsudku za to, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že její výpočet požadované části jí umožňuje vyvodit závěry o protisoutěžním účinku vyloučení z trhu vyvolaném slevami poskytnutými společností Intel společnosti HP za celé období od listopadu 2002 do května 2005. Komise zejména neprokázala existenci uvedeného účinku v období od listopadu 2002 do září 2003.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho měl Tribunál v bodě 320 napadeného rozsudku za to, že skutečnost, že Komise v bodě 1389 odůvodnění sporného rozhodnutí provedla alternativní výpočet požadované části s odkazem na číselné údaje uvedené v bodě 1338 odůvodnění tohoto rozhodnutí, nemůže tuto chybu zhojit, jelikož tento alternativní výpočet nepokrýval ani celé období od listopadu 2002 do května 2005.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ostatně v bodech 328 až 331 napadeného rozsudku měl Tribunál ohledně posilujícího faktoru týkajícího se převodu sporných slev původně poskytnutých společností Intel společnosti HP na jednoho z jejích konkurentů za to, že Komise měla upřesnit, která ze skutečností zohledněných v testu AEC byla ovlivněna a jakým způsobem. Sporné rozhodnutí bylo tedy stiženo nedostatkem odůvodnění. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek dospěl Tribunál v bodě 335 napadeného rozsudku k závěru, že Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala opodstatněnost závěru uvedeného v bodě 1406 odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého v období od listopadu 2002 do května 2005 byly slevy poskytnuté společností Intel společnosti HP způsobilé vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení konkurentů z trhu nebo takové účinky mohly vyvolat, jelikož neprokázala existenci takového účinku vyloučení pro období od 1. listopadu 2002 do 30. září 2003.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza Tribunálu týkající se situace NEC je uvedena v bodech 336 až 411 napadeného rozsudku. V bodě 411 napadeného rozsudku měl Tribunál za to, že se Komise tím, že přiznala nadhodnocenou hodnotu podmíněnému podílu slev a zevšeobecnila výsledky, ke kterým dospěla za čtvrté čtvrtletí roku 2002, pro celou dobu trvání protiprávního jednání, dopustila dvou nesprávných posouzení. Tribunál z těchto zjištění vyvodil, že test AEC provedený Komisí byl v základních parametrech chybný. Komise tedy právně dostačujícím způsobem neprokázala opodstatněnost závěru uvedeného v bodě 1456 odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého platby poskytnuté společností Intel společnosti NEC byly způsobilé nebo mohly vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza Tribunálu týkající se situace společnosti Lenovo je uvedena v bodech 412 až 457 napadeného rozsudku. V bodě 439 tohoto rozsudku měl Tribunál za to, že výpočty provedené Komisí za účelem prokázání podmíněné části slev, a v důsledku toho požadovaná část, kterou musí stejně výkonný soutěžitel jako Intel dosáhnout, aby mohl vstoupit na trh, aniž utrpí ztráty, byly založeny na předpokladu, který je v rozporu se základy testu AEC uvedenými v bodech 1003 a 1004 odůvodnění sporného rozhodnutí. Mezi tyto základy patří zejména zásada, podle které je hypotetický soutěžitel stejně výkonný jako Intel. Komise přitom ve své analýze týkající se posouzení výše sporných slev poskytnutých společností Intel společnosti Lenovo ve formě dvou nepeněžitých výhod, a sice rozšíření standardní záruky společnosti Intel o jeden rok, jakož i návrh lepšího využívání distribuční platformy v Číně, ve skutečnosti, podle Tribunálu, argumentovala ve srovnání s méně výkonným konkurentem, který však není relevantním hospodářským subjektem pro posouzení způsobilosti sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál poté, co v bodech 440 až 456 napadeného rozsudku konstatoval, že tato úvaha nemůže být vyvrácena argumenty Komise, rozhodl v bodě 457 uvedeného rozsudku, že tento orgán právně dostačujícím způsobem neprokázal opodstatněnost závěru formulovaného v bodě 1507 odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého byly sporné slevy poskytnuté společností Intel v roce 2007 způsobilé nebo mohly vyvolat takový účinek vyloučení vůči konkurentovi stejně výkonnému, jako je posledně uvedená společnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza Tribunálu týkající se situace společnosti MSH je uvedena v bodech 458 až 481 napadeného rozsudku. V bodech 466 až 480 uvedeného rozsudku se Tribunál zaměřil na metodu „dvojí podmíněné slevy“. Tato metoda vychází z myšlenky, že aby mohl prodávat počítače určité značky společnosti MSH, musel by se stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel ujistit nejen o tom, že MSH byla připravena nakupovat počítače vybavené CPU tohoto konkurenta, ale také a především že OEM byly připraveny tyto počítače vyrábět. Tento soutěžitel by tedy měl poskytnout platbu dvojího druhu. Jednu s cílem získat spornou část OEM a druhou za účelem dosažení sporné části společnosti MSH. Praktiky společnosti Intel na různých úrovních dodavatelského řetězce tedy mohly mít kumulativní účinek. Tribunál, aniž zpochybnil zásadu této argumentace, konstatoval, že její uplatnění založené na domněnce, že každé z OEM, které dodávají společnosti MSH, byla poskytnuta podmíněná sleva odpovídající celkové sporné slevě poskytnuté společnosti NEC ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002, bylo stiženo dvěma vadami, z nichž každá mohla zneplatnit výsledky testu AEC týkajícího se společnosti MSH. Zaprvé Komise netvrdila ani neprokázala, že Intel poskytla jedné z dalších OEM, u kterých MSH prováděla své nákupy, a sice společnostem Fujitsu, Acer, HP, Compaq, Toshiba a Medion, podmíněné slevy v segmentu počítačů určených pro jednotlivce za podmínek srovnatelných se spornými slevami týkajícími se počítačů nakoupených od společnosti NEC. Zadruhé a v každém případě Komise neprokázala, že sporné slevy poskytnuté společnosti NEC za čtvrté čtvrtletí roku 2002, za předpokladu, že jsou reprezentativní pro všechny OEM, byly stabilní po dobu deseti let.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek měl Tribunál v bodě 482 napadeného rozsudku za to, že je třeba přijmout argument společnosti Intel, podle kterého byl test AEC provedený Komisí ve sporném rozhodnutí ve vztahu ke společnostem Dell, HP, NEC, Lenovo a MSH stižen pochybeními.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál dále v bodech 483 až 521 napadeného rozsudku přezkoumal argumenty společností Intel a ACT vycházející z toho, že Komise náležitě neposoudila, jakožto kritéria uvedená v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, dosah sporných slev na trhu na jedné straně a dobu trvání, jakož i výši uvedených slev na straně druhé.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o dosah sporných slev na trhu, Tribunál v bodě 485 napadeného rozsudku označil oddíl 4.2.4 sporného rozhodnutí, který obsahuje body 1577 až 1596 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jako relevantní, pokud jde o strategický význam OEM, kterým byly poskytnuty sporné slevy. Podle Tribunálu Komise v bodě 1577 odůvodnění uvedeného rozhodnutí v podstatě zdůraznila, že z důvodu jejich podílu na trhu, jejich silné přítomnosti v nejziskovějším segmentu relevantního trhu, jakož i z důvodu jejich schopnosti uvést na tento trh nový procesor, jsou některé OEM, v daném případě Dell a HP, strategicky významnější než jiné, aby výrobcům CPU x86 poskytly přístup na uvedený trh. Tribunál rovněž označil za relevantní bod 1597 odůvodnění téhož rozhodnutí, podle kterého OEM, na které se zaměřuje jednání společnosti Intel, měly významný podíl na trhu a byly strategicky významnější než ostatní, což mělo větší dopad na trh jako celek, než jaký by odpovídal jejich kumulovaným podílům na trhu. Komise na základě toho dospěla k závěru, že dosah sporných slev na trhu musí být považován za významný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 493 napadeného rozsudku měl Tribunál za to, že nelze vyloučit, že oddíl 4.2.4 sporného rozhodnutí mohl být relevantní v rámci přezkumu dosahu sporných slev na trhu, jelikož se zabývá určitými faktory, které jsou a priori relevantní pro posouzení způsobilosti systému slev vyloučit soutěžitele. Soud tak v bodě 494 uvedeného rozsudku uvedl, že tento oddíl 4.2.4, jakož i bod 1597 odůvodnění tohoto rozhodnutí, o který se Komise opřela, aby dospěla k závěru, že dosah na trhu byl zkoumán, nemohou být vykládány tak, že samy o sobě představují za okolností projednávané věci dostatečný přezkum dosahu sporných slev na trhu ve smyslu bodu 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál v bodě 495 napadeného rozsudku poznamenal, že i za předpokladu, že by Komise mohla platně vycházet z tržních podílů některých OEM spíše než zkoumat dosah sporných slev na trhu, tento orgán v bodech 1578 až 1580 odůvodnění sporného rozhodnutí zohlednil pouze tržní podíly společností Dell a HP, když vyloučil ostatní OEM dotčené těmito slevami. Podíly na trhu takto zohledněné Komisí se týkaly pouze období od prvního čtvrtletí roku 2003 do posledního čtvrtletí roku 2005, a sice pouze části období od října 2002 do prosince 2007, na které se vztahuje toto rozhodnutí, a tedy rovněž pominuly období 2006–2007, během kterého byly společnosti Lenovo a MSH dotčeny. Konečně číselné údaje týkající se podílů na trhu, ze kterých Komise vycházela, zohledňují podíly na světovém trhu držené společnostmi Dell a HP ve všech segmentech, navzdory skutečnosti, že jediné sporné slevy týkající se společnosti HP se týkaly stolních počítačů pro podniky, jak je uvedeno v čl. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek Tribunál v bodech 499 a 500 napadeného rozsudku uvedl, že Komise nestanovila dosah sporných slev na trhu, na rozdíl od toho, co byla povinna učinit v souladu s bodem 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, a vyvodil z toho, že řádně nezkoumala kritérium týkající se uvedeného dosahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o dobu trvání sporných slev, Tribunál v bodech 508 až 515 napadeného rozsudku identifikoval dvě skupiny bodů odůvodnění sporného rozhodnutí, v nichž Komise zkoumala skutečnosti související s uvedenou dobou trvání. Jedná se zaprvé o body 1013 až 1035 odůvodnění uvedeného rozhodnutí a zadruhé o jeho body 201, 202, 965 až 968 a 1227 odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu měl Tribunál za to, že předmětem bodů 1013 až 1035 odůvodnění sporného rozhodnutí bylo pouze definovat časový horizont, v projednávaném případě jeden rok, do něhož spadá výběr OEM, pokud jde o jejich potřeby dodávek CPU x86, jako předpoklad, který je základem pro výpočet sporné části sporných slev v případě každého z dotčených OEM. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle Tribunálu tedy Komise použila takový časový faktor pro určení metody výpočtu sporné části OEM, která měla být následně dána do souvislosti s jinými faktory testu AEC, aby posoudila způsobilost sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu. Takový přezkum tedy podle Tribunálu nepředstavuje analýzu doby trvání těchto slev jakožto faktoru, který by mohl sám o sobě prokázat jejich způsobilost vyvolat takový účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně je pravda, že v bodech 201, 202, 965 až 968 a 1227 odůvodnění sporného rozhodnutí Komise zkoumala dobu trvání a formu závazků, které OEM převzaly u společnosti Intel a které zakládají nárok na slevy jakožto faktory, které mohou zvýhodnit nebo bránit vstupu nového soutěžitele na trh, zejména s ohledem na časovou působnost uvedených závazků nebo na schopnost společnosti Intel platit nebo upravit slevy v krátkých lhůtách.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunálu se sice tyto aspekty časového faktoru jevily jako relevantní, avšak Komise je přezkoumala pouze namátkově a ohraničeně. Uvedené aspekty nepřezkoumala pro všechny OEM jako relevantní faktor k prokázání způsobilosti sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v bodech 516 až 518 napadeného rozsudku Tribunál odmítl argument Komise vycházející z toho, že i když test AEC neprokazuje způsobilost sporných slev vyvolat účinek vyloučení z trhu, je třeba vycházet z celkové doby, po kterou společnost Intel uplatňovala slevy a platby za výlučný odběr vůči OEM, a že vzhledem k tomu, že slevy přetrvávaly během jednoho roku v případě společnosti Lenovo a během několika let v případě ostatních OEM a společnosti MSH, je třeba z toho vyvodit, že konkurent společnosti Intel na trhu s CPU x86 by musel přijmout pokles ziskovosti a mnohem nižší úroveň ziskovosti z těchto prodejů než Intel. Podle Komise tyto úvahy vyplývaly z bodů 93 a 195 původního rozsudku, a z tohoto důvodu byly konečné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál nejprve uvedl, že původní rozsudek byl Soudním dvorem v plném rozsahu zrušen, takže po vrácení věci mu přísluší provést nový přezkum argumentů účastníků řízení týkajících se doby trvání slev, aniž je vázán body 93 a 195 uvedeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé měl Tribunál za to, že s ohledem na všechna kritéria uvedená v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, která musí být přezkoumána v případě, že dotyčný podnik na základě důkazů tvrdí, že jeho jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, pouhý odkaz, bez ohledu na závěry, které je možné z testu AEC vyvodit, na dobu, po kterou společnost Intel poskytovala sporné slevy OEM a společnosti MSH, sám o sobě nestačí k odůvodnění konečných posouzení takto vyvolaných protisoutěžních účinků vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze stejných důvodů Tribunál v bodě 519 napadeného rozsudku odmítl argument Komise vycházející z toho, že dobu trvání sporných slev nebylo možné oddělit od jejich časového rámce (timing), neboť byly nezbytné k překonání neschopnosti společnosti Intel včas technicky reagovat na 64bitové CPU x86 uváděné na trh společností AMD. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě těchto úvah měl Tribunál v bodě 520 napadeného rozsudku za to, že se Komise dopustila pochybení, když ve sporném rozhodnutí nepřezkoumala dobu trvání slev jako skutečnost umožňující prokázat způsobilost sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 521 napadeného rozsudku měl Tribunál za to, že společnost Intel opodstatněně tvrdila, že analýza kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku provedená ve sporném rozhodnutí byla stižena několika pochybeními, jelikož Komise v tomto rozhodnutí řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V závěrečných bodech napadeného rozsudku Tribunál shrnul důvody, na nichž je založen výrok uvedeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál v bodě 523 napadeného rozsudku připomněl, že společnost Intel v průběhu správního řízení s podpůrnými důkazy tvrdila, že sporné slevy neměly způsobilost vyvolat účinky vyloučení z trhu, které jsou jí vytýkány. V bodech 1002 až 1573 odůvodnění sporného rozhodnutí Komise provedla test AEC a s ohledem na výsledky tohoto testu dospěla v bodech 1574 a 1575 odůvodnění tohoto rozhodnutí k závěru, že sporné slevy a sporné platby uskutečněné společností Intel byly způsobilé nebo mohly vyvolávat protisoutěžní účinky vyloučení, jelikož i stejně výkonnému soutěžiteli jako posledně uvedené by bylo zabráněno zásobovat společnosti Dell, HP, NEC a Lenovo pro potřeby CPU x86 n nebo prodávat jím vyrobené procesory x86 prostřednictvím počítačů uváděných na trh společností MSH. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 524 napadeného rozsudku zdůraznil Tribunál, že nicméně z posouzení týkajících se zkoumaných žalobních důvodů a argumentů vyplývá zaprvé, že test AEC provedený ve sporném rozhodnutí je stižen vadami, a zadruhé, pokud jde o kritéria uvedená v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, že Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde konkrétně o slevy poskytnuté společnosti HP, Tribunál v bodě 525 napadeného rozsudku připomněl, že Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala svůj závěr, že v období od listopadu 2002 do května 2005 sporné slevy poskytnuté společnosti HP byly způsobilé nebo mohly vyvolávat protisoutěžní účinky vyloučení, jelikož neprokázala existenci takového účinku pro období od 1. listopadu 2002 do 30. září 2003. Za předpokladu, že by tedy z toho bylo třeba vyvodit, že test AEC může být považován za průkazný pro část období od listopadu 2002 do května 2005, nemůže být podle Tribunálu protisoutěžní účinek vyloučení z trhu plynoucí z těchto slev právně dostačujícím způsobem prokázán, jelikož Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tak měl v bodech 526 a 527 napadeného rozsudku za to, že Komise nebyla schopna prokázat, že sporné slevy a sporné platby uskutečněné společností Intel byly způsobilé nebo mohly mít protisoutěžní účinky vyloučení z trhu, a že tedy představovaly porušení článku 102 SFEU, takže odůvodnění sporného rozhodnutí nemohlo sloužit jako základ pro čl. 1 písm. a) až e) tohoto rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek Tribunál zrušil zaprvé čl. 1 písm. a) až e), jakož i článek 2 sporného rozhodnutí a zadruhé článek 3 tohoto rozhodnutí pouze s ohledem na jednání popsané v čl. 1 písm. a) až e) uvedeného rozhodnutí. Na druhou stranu Tribunál s ohledem na zjištění původního rozsudku týkající se čistých omezení a jejich protiprávní povahy s ohledem na článek 102 SFEU ve zbývající části žalobu zamítl. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím předsedy Soudního dvora ze dne 5. srpna 2022 bylo povoleno vedlejší účastenství Spolkové republiky Německo v tomto řízení na podporu návrhových žádání Komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek, s výjimkou bodu 3 jeho výroku, v němž Tribunál ve zbývající části žalobu, která mu byla předložena, zamítl;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vrátil věc zpět Tribunálu a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnosti Intel a ACT navrhují, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">kasační opravný prostředek zamítl a </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil Komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení souvisejících s jejím vedlejším účastenstvím. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spolková republika Německo navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek, s výjimkou bodu 3 jeho výroku;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vrátil věc Tribunálu a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke kasačnímu opravnému prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise vznáší na podporu svého kasačního opravného prostředku šest důvodů:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">první důvod vychází z porušení zásady ne ultra petita a z nesprávného výkladu a použití kritérií stanovených Soudním dvorem v rozsudku o kasačním opravném prostředku, pokud jde o způsobilost sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">druhý důvod vychází z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">třetí důvod vychází z nesprávného právního posouzení, pokud jde o požadovaný důkaz, z porušení práva na obhajobu a ze zkreslení důkazů v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Dell; </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">čtvrtý důvod vychází z několika nesprávných právních posouzení a z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP; </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">pátý důvod vychází z nesprávného výkladu testu AEC provedeného Komisí a článku 102 SFEU, ze zkreslení důkazů a z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Lenovo a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">šestý důvod vychází z nesprávného posouzení důsledků, které je třeba vyvodit z pochybení zjištěných v rámci testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Před formulací své odpovědi na každý z důvodů vznesených na podporu kasačního opravného prostředku společnost Intel, podporovaná ACT, uvádí, že tyto důvody jsou irelevantní z důvodu, že Komise nezpochybnila analýzu, kterou Tribunál provedl v bodech 144 až 149 napadeného rozsudku. Podle této analýzy zakládá kvalifikace sporných slev jako zneužívajících z důvodu jejich povahy a nezávisle na jejich způsobilosti omezit hospodářskou soutěž nesprávné právní posouzení. Komise uznala, že test AEC nebyl součástí úvah, na nichž je založen výrok sporného rozhodnutí. Za těchto podmínek postačuje konstatování tohoto pochybení samo o sobě k odůvodnění výroku napadeného rozsudku, jelikož jakékoli údajné pochybení, kterého se Tribunál dopustil v rámci posouzení provedených Tribunálem v návaznosti na toto konstatování, je irelevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento argument nelze přijmout. Jak v podstatě uvedl Tribunál v bodě 149 napadeného rozsudku, pochybení spočívající v kvalifikaci sporných slev jako svou povahou zakládajících porušení článku 102 SFEU nestačí ke zrušení sporného rozhodnutí, jelikož Komise provedla test AEC, který měl skutečný význam při posouzení způsobilosti těchto slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako Intel. V důsledku toho spočívá zrušení tohoto rozhodnutí Tribunálem, jak ostatně vyplývá z bodu 524 napadeného rozsudku, na pochybeních zjištěných v rámci testu AEC, na neprovedení přezkumu dosahu sporných slev na trhu a na nesprávnosti analýzy, kterou Komise věnovala době trvání těchto slev. Z toho vyplývá, že důvody vznesené na podporu projednávaného kasačního opravného prostředku mohou zpochybnit závěry Tribunálu, z nichž vychází výrok napadeného rozsudku, a vést, s výhradou jejich opodstatněnosti, ke zrušení tohoto rozsudku. V důsledku toho je třeba námitku společnosti Intel vycházející z irelevance těchto důvodů zamítnout, a tudíž je zkoumat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z toho, že Tribunál rozhodl ultra petita a že nesprávně vyložil a použil způsobilost sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod kasačního opravného prostředku se skládá ze dvou částí, vycházejících z toho, že Tribunál rozhodl ultra petita, a podpůrně z toho, že nesprávně vyložil a použil kritéria umožňující uznat způsobilost sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první části vycházející z toho, že Tribunál rozhodl ultra petita</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tvrdí, že Intel nevznesla v žalobě v prvním stupni argument, podle kterého byl rozsah přezkumu kritérií týkajících se dosahu sporných slev na trhu a jejich doby trvání ve sporném rozhodnutí nedostatečný. Společnost Intel argumentovala v tomto smyslu pouze v hlavních vyjádřeních k vrácení věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žaloba totiž neobsahuje žádný odkaz na body odůvodnění sporného rozhodnutí týkající se strategického významu OEM, které získaly sporné slevy. V rámci kasačního opravného prostředku, který podala proti původnímu rozsudku, společnost Intel zpochybnila pouze posouzení Tribunálu týkající se významu dosahu těchto slev na trhu. Argument, který společnost Intel uplatnila v uvedené žalobě, se týkal údajně velmi omezeného tržního podílu skutečně dotčeného protisoutěžním účinkem vyloučení z trhu vyplývajícím z uvedených slev, a nikoli otázky, zda Komise odpovídajícím způsobem analyzovala dosah týchž slev na trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně společnost Intel obdobně nezpochybnila rozsah analýzy doby trvání sporných slev provedené Komisí, ale pouze zpochybnila platnost přístupu tohoto orgánu spočívajícího v kumulování krátkodobých dohod uzavřených s OEM a společností MSH, což je navazující otázka. Na podporu kasačního opravného prostředku, který podala proti původnímu rozsudku, se společnost Intel omezila na zpochybnění kumulace těchto dohod, převzaté Tribunálem, aby podložila způsobilost sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž. Na rozdíl od toho, co uvádí Tribunál v bodě 506 napadeného rozsudku, se výtky vycházející z doby trvání sporných slev netýkají výtek uvedených v bodech 102 a 111 až 114 žaloby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel, podporovaná ACT, zpochybňuje opodstatněnost této části prvního důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z pravidel upravujících řízení před unijními soudy, zejména z článku 21 statutu Soudního dvora Evropské unie, jakož i z článku 76 a z čl. 84 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, vyplývá, že spor je v zásadě určen a vymezen účastníky řízení a unijní soud nemůže rozhodovat ultra petita (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. července 2023, Komise v. CK Telecoms UK Investments, C‑376/20 P, EU:C:2023:561, bod 324), přičemž nařízené zrušení nemůže jít nad rámec návrhu navrhovatele (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2017, British Airways v. Komise, C‑122/16 P, EU:C:2017:861, bod 81 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci, jak bylo uvedeno v bodě 83 tohoto rozsudku, Tribunál zrušil zaprvé čl. 1 písm. a) až e), jakož i článek 2 sporného rozhodnutí a zadruhé článek 3 tohoto rozhodnutí pouze s ohledem na jednání popsaná v čl. 1 písm. a) až e) uvedeného rozhodnutí. Tribunál dále v bodě 3 výroku napadeného rozsudku ve zbývající části žalobu zamítl, a to pokud jde o čistá omezení a jejich protiprávní povahu s ohledem na článek 102 SFEU. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že společnost Intel se v bodě 674 žaloby domáhala zejména zrušení sporného rozhodnutí v plném rozsahu, takže zrušení, o němž rozhodl Tribunál, je nižší než zrušení požadované společností Intel. Z toho vyplývá, že v rozsahu, v němž Komise formálně vytýká Tribunálu, že rozhodl ultra petita, musí být tato výtka zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise Tribunálu rovněž vytýká, že v bodech 485 až 500 napadeného rozsudku přezkoumal legalitu posouzení provedených ve sporném rozhodnutí, pokud jde o dosah sporných slev na trhu, z hlediska žalobního důvodu, který společnost Intel poprvé vznesla v rámci hlavních vyjádření k vrácení věci. Tribunál tím překročil rámec sporu, jak byl určen a vymezen v žalobě, a případně v replice, čímž porušil článek 84 svého jednacího řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 84 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu nové žalobní důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, jak Tribunál právem zdůraznil v bodě 106 napadeného rozsudku, že po rozsudku Soudního dvora o vrácení věci se účastníci řízení v zásadě nemohou dovolávat důvodů, které nebyly vzneseny v průběhu řízení, v němž byl vydán rozsudek Tribunálu zrušený Soudním dvorem (rozsudek ze dne 1. července 2008, Chronopost a La Poste v. UFEX a další, C‑341/06 P a C‑342/06 P, EU:C:2008:375, bod 71). Pouze důvod, který výslovně nebo konkludentně rozšiřuje důvod dříve uvedený v návrhu na zahájení řízení a je s ním úzce spojen, musí být prohlášen za přípustný (rozsudek ze dne 11. března 2020, Komise v. Gmina Miasto Gdynia a Port Lotniczy Gdynia Kosakowo, C‑56/18 P, EU:C:2020:192, bod 66).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci společnost Intel poté, co v bodě 12 žaloby uvedla, že Komise v rozporu s článkem 102 SFEU neposoudila způsobilost sporných slev omezit hospodářskou soutěž s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci, v bodech 115 až 117 žaloby uvedla, že Komise měla zohlednit zanedbatelný podíl na trhu s CPU x86, kterého se tyto slevy týkají, a to mezi 0,3 % a 2 % ročně. V těchto bodech žaloby společnost Intel rovněž kritizovala přístup Komise spočívající v posouzení protisoutěžních účinků uvedených slev vylučujících hospodářskou soutěž podle jednotlivých segmentů trhu, zatímco AMD mohla soutěžit v segmentech, kterých se sporné slevy netýkaly, a zdůraznila, že Komise nekonstatovala poskytnutí slev několika dalším předním OEM. Společnost Intel tyto výtky dále rozvinula v bodech 12, 37, 38, 52, 155, 185, 208 a 257 repliky, přičemž čtyři poslední body se týkaly sporných slev poskytnutých společnostem HP, Lenovo, NEC a MSH. K doložení svých výpočtů společnost Intel opakovaně odkázala na zprávu profesora Salopa a Dr. Hayese ze dne 22. července 2009 (dále jen „zpráva Salop-Hayes“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že v uvedených výtkách společnost Intel v podstatě před Tribunálem tvrdila, že dosah sporných slev na trhu byl natolik malý, že vylučoval jakoukoli způsobilost protisoutěžního vyloučení z trhu. Tribunál tudíž tím, že v bodech 492 až 500 napadeného rozsudku posuzoval legalitu posouzení provedených v tomto ohledu Komisí ve sporném rozhodnutí, nepřekročil rámec sporu tak, jak byl určen a vymezen společností Intel v její žalobě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise rovněž tvrdí, že přezkum v napadeném rozsudku analýzy doby trvání sporných slev provedené ve sporném rozhodnutí neodpovídá žádnému žalobnímu důvodu vznesenému v žalobě, ale odpovídá pouze novému důvodu vznesenému v rámci hlavních a doplňujících vyjádření společnosti Intel k vrácení věci, který je z tohoto důvodu nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu společnost Intel v bodech 101 a 102 žaloby zdůraznila význam doby trvání praktiky v rámci posouzení způsobilosti této praktiky omezit hospodářskou soutěž. V tomto rámci společnost Intel v bodech 111 a 112 žaloby, které se týkají protisoutěžní způsobilosti sporných slev vyloučit z trhu, zdůraznila skutečnost, že sporné slevy byly poskytovány pouze na období několika měsíců a že OEM mohly některé dohody, které je stanovily, ukončit s výhradou dodržení lhůty 30 dnů, takže takový účinek vyloučení z trhu nelze předpokládat. Společnost Intel tento argument zopakovala v bodě 39 repliky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že společnost Intel v těchto výtkách v podstatě tvrdila, že doba trvání sporných slev byla taková, že neumožňovala předpokládat jejich způsobilost vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu. Tribunál měl tedy v bodě 506 napadeného rozsudku právem za to, poté co zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou v tomto ohledu Komisí, že argumenty společnosti Intel předložené v tomto ohledu v jejím hlavním a doplňujícím vyjádření k vrácení věci, pokud jde o trvání sporných slev, se jasně vztahují k argumentům uvedeným v její žalobě, a jsou proto přípustné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé části, vycházející z nesprávného výkladu a použití kritérií týkajících se způsobilosti sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podpůrně Komise tvrdí, že Tribunál omezil svůj přezkum týkající se kritérií stanovených v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku na dostatečnost analýzy dosahu sporných slev na trhu a jejich dobu trvání, aniž zohlednil jakékoli z dalších kritérií relevantních pro posouzení způsobilosti těchto slev vyloučit hospodářskou soutěž. Tento přístup je v rozporu s požadavkem celkového posouzení všech relevantních okolností věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, aniž jsou vyčerpávající, patří kritéria stanovená Soudním dvorem v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku mezi relevantní okolnosti pro posouzení způsobilosti systému slev vyloučit hospodářskou soutěž. Dotčená kritéria tedy nejsou kumulativní v tom smyslu, že Komise není povinna analyzovat každé z nich odděleně ani přiřadit každému z nich stejnou váhu. Z toho vyplývá, že způsobilost systému slev vyloučit hospodářskou soutěž nemůže být vyvrácena na základě jedné nebo dvou okolností přezkoumávaných izolovaně. Nicméně v bodech 519 až 521 a 525 až 527 napadeného rozsudku měl Tribunál za to, že skutečnost, že Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání sporných slev, stačí ke zrušení sporného rozhodnutí. Rozsah, v němž Tribunál založil své posouzení na pochybeních zjištěných v testu AEC, totiž z napadeného rozsudku jasně nevyplývá. Na druhé straně v bodě 525 napadeného rozsudku Tribunál rozhodl, že způsobilost vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu nemůže být považována za prokázanou, pokud Komise řádně nepřezkoumala kritéria týkající se dosahu na trhu a doby trvání slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zdá se tedy, že Tribunál zaujal formalistický přístup, podle kterého měla Komise přezkoumat všechna kritéria stanovená v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku a přiznat každému z nich stejnou váhu bez ohledu jednak na relativní význam každého kritéria ve specifickém kontextu věci, která mu byla předložena, a jednak na celkové posouzení všech relevantních okolností, které mohou prokázat způsobilost sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle Komise přitom Tribunál nemohl dospět k závěru o způsobilosti předmětného jednání vyloučit hospodářskou soutěž, aniž přezkoumal zaprvé význam dominantního postavení společnosti Intel na relevantním trhu, zadruhé podmínky a způsoby poskytnutí sporných slev, jakož i jejich vliv na rozhodování OEM a společnosti MSH ohledně jejich zásobování, zatřetí výši těchto slev, začtvrté jejich časový rámec a zapáté existenci protisoutěžní strategie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde konkrétně o první dvě kritéria uvedená v předchozím bodě, společnost Intel nezpochybnila skutečnost, že podmínka výlučného zásobování, na níž závisely sporné slevy, ovlivnila rozhodnutí OEM a společnosti MSH týkající se jejich zdrojů zásobování. Podobně s ohledem na duopol, kterým se vyznačuje trh s CPU x86, existence strategie směřující k vyloučení společnosti AMD znamená riziko vyloučení veškeré hospodářské soutěže na tomto trhu. Tribunál však existenci takové strategie nezohlednil nejen jako kritérium, které je samo o sobě relevantní, ale také v rámci testu AEC. Kromě toho má podle Komise časový rámec sporných slev zvýšený význam, jelikož prokazuje, že jejich provádění odpovídalo neschopnosti společnosti Intel včas technicky reagovat na 64bitové CPU x86 uváděné na trh společností AMD.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v důsledku toho zrušil sporné rozhodnutí pouze z toho důvodu, že Komise nedostatečně analyzovala dvě z kritérií stanovených v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku. Tato okolnost přitom nestačí ke zrušení aktu založeného na všech komplexních posouzeních, pokud jiné prvky těchto posouzení, které nebyly zpochybněny nebo byly potvrzeny, postačují k podepření závěru, ke kterému uvedený akt dospěl. Tribunál tedy měl přezkoumat, zda navzdory zjištěným nedostatkům v rozsahu přezkumu obou dotčených kritérií provedeného ve sporném rozhodnutí toto rozhodnutí obsahovalo analýzu s ohledem na ostatní kritéria odůvodňující konstatování způsobilosti sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spolková republika Německo tvrdí, že Tribunál měl nejprve přezkoumat, zda společnost Intel během správního řízení vznesla přesné argumenty týkající se dosahu sporných slev na trhu a doby trvání těchto slev, které mohly vyvrátit domněnku týkající se způsobilosti uvedených slev vyloučit hospodářskou soutěž. Pouze v tomto případě byla Komise povinna se na základě práva být vyslechnut zabývat těmito dvěma kritérii ve sporném rozhodnutí. Tribunál měl přezkoumat, zda by odlišná analýza nebo odlišné vážení těchto dvou kritérií provedené Komisí vedlo k závěru, že protisoutěžní vyloučení není možné. Tribunál měl posoudit význam těchto kritérií s ohledem na existenci celkové strategie, kterou společnost Intel prováděla za účelem vyloučení společnosti AMD, jejího jediného konkurenta na trhu s CPU x86. Existence úmyslu vyloučit soutěžitele z trhu přitom může vyvážit veškeré pochybnosti týkající se dosahu sporných slev na trhu a doby jejich trvání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnosti Intel a ACT zpochybňují opodstatněnost této části prvního důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že účastník řízení, kterému bylo podle článku 40 statutu Soudního dvora Evropské unie povoleno vedlejší účastenství v řízení o sporu, který byl předložen k rozhodnutí Soudnímu dvoru, nemůže změnit předmět sporu, jak vyplývá z návrhových žádání a žalobních důvodů hlavních účastníků řízení. Z toho vyplývá, že přípustné jsou pouze ty argumenty vedlejšího účastníka, které patří do rámce vymezeného těmito návrhovými žádáními a důvody, jelikož vedlejší účastník se nemůže dovolávat nových důvodů, které se liší od důvodů uplatněných navrhovatelem v rámci kasačního opravného prostředku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2016, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, C‑449/14 P, EU:C:2016:848, body 114 a 121).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výtka vznesená Spolkovou republikou Německo, která vychází z toho, že Tribunál měl nejprve přezkoumat, zda společnost Intel během správního řízení vznesla přesné argumenty ohledně dosahu sporných slev na trhu a ohledně doby trvání těchto slev, musí být odmítnuta jako nepřípustná. Tato výtka se totiž nevztahuje k žádnému důvodu vznesenému Komisí na podporu kasačního opravného prostředku. Navíc ve skutečnosti odporuje tvrzení posledně uvedené v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, podle kterého společnost Intel předložila během správního řízení velmi velké množství důkazů o způsobilosti sporných slev vyvolat vytýkané protisoutěžní účinky vyloučení z trhu, což podle bodů 138 a 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku znamená, že Komise byla povinna analyzovat zejména dosah sporných slev na trhu, jakož i dobu jejich trvání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o výtky, o které se opírá Komise v rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že Komise ve svém kasačním opravném prostředku uvádí, že tato část vychází z předpokladu, že Tribunál zrušil sporné rozhodnutí výlučně na základě skutečnosti, že řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev. Komise rovněž uvádí, že pokud má Soudní dvůr za to, že tento předpoklad je chybný, je třeba přistoupit k přezkumu ostatních důvodů kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K odůvodnění uvedeného předpokladu se Komise opírá o bod 525 napadeného rozsudku, jehož obsah je převzat v bodě 81 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise z tohoto bodu 525, který se týká konkrétně sporných slev poskytnutých společností Intel společnosti HP, vyvozuje, že navzdory výslovnému odkazu učiněnému v bodě 524 napadeného rozsudku na tři důvody, které vedly ke zrušení sporného rozhodnutí, a sice zaprvé vady, kterými je stižen test AEC s ohledem na OEM a společnost MSH, zadruhé nedostatečné posouzení dosahu sporných slev na trhu a zatřetí nesprávnou analýzu doby trvání těchto slev, Tribunál toto zrušení ve skutečnosti založil pouze na posouzeních týkajících se dvou posledně uvedených důvodů. Tím, že Tribunál přijal tento přístup, posoudil podle Komise abstraktně a formalisticky dostatečnost přezkumu těchto dvou kritérií, který provedla, aniž zohlednil relativní význam každého z nich a jiné okolnosti analyzované ve sporném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že poté, co měl v bodech 145 a 147 napadeného rozsudku za to, že přístup přijatý ve sporném rozhodnutí, podle kterého byly sporné slevy z povahy zneužívající bez ohledu na jejich způsobilost omezit hospodářskou soutěž vyloučením stejně výkonného konkurenta, byl stižen nesprávným právním posouzením, takže test AEC nebyl pro posouzení této způsobilosti nezbytný, Tribunál v bodě 149 uvedeného rozsudku konstatoval, že Komise přesto takový test provedla a tento test měl skutečný význam při posuzování uvedené způsobilosti, takže bylo ještě třeba posoudit argumenty společnosti Intel týkající se tohoto testu. V souladu s tímto posouzením Tribunál v bodech 150 až 482 uvedeného rozsudku zkoumal argumenty společnosti Intel vycházející z toho, že sporné rozhodnutí musí být zrušeno z důvodu, že test AEC provedený ve vztahu ke společnostem Dell, HP, NEC, Lenovo a MSH byl stižen několika vadami (viz body 42 až 61 tohoto rozsudku).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Teprve poté, co měl Tribunál v bodě 482 napadeného rozsudku za to, že je třeba vyhovět velké části těchto argumentů, přezkoumal v bodech 483 až 520 tohoto rozsudku argumenty společností Intel a ACT vycházející z toho, že Komise řádně neposoudila, jakožto kritéria uvedená v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, dosah sporných slev na trhu a dobu trvání a výši těchto slev (viz body 62 až 77 tohoto rozsudku).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě tohoto přezkumu měl Tribunál v bodě 521 napadeného rozsudku za to, že společnost Intel opodstatněně tvrdila, že analýza kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku byla stižena několika pochybeními, jelikož Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 523 a 524 napadeného rozsudku tak Tribunál uvedl, že i když Komise na základě testu AEC provedeného v bodech 1002 až 1575 odůvodnění sporného rozhodnutí konstatovala způsobilost sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako Intel z trhu, a omezit tak hospodářskou soutěž, nic to nemění na tom, že zaprvé tento test byl stižen vadami, zadruhé Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a zatřetí neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu Tribunál v bodě 525 napadeného rozsudku připomněl, že pochybení konstatované v testu AEC, pokud jde konkrétně o sporné slevy poskytnuté společnosti HP, se týkalo období od 1. listopadu 2002 do 30. září 2003, zatímco protiprávní jednání týkající se tohoto OEM trvalo od listopadu 2002 do května 2005. Nicméně s ohledem na skutečnost, že Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev, měl Tribunál za to, že způsobilost praktiky uplatňované vůči společnosti HP vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu nemůže být právně dostačujícím způsobem prokázána pro celé období protiprávního jednání, i kdyby bylo třeba mít za to, že test AEC byl pro část tohoto období průkazný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předcházejících úvah vyplývá, že Komise nesprávně vykládá bod 525 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento bod 525 totiž v rozsahu, v němž se týká pouze slev poskytnutých společnosti HP, nemůže zpochybnit skutečnost, že jak vyplývá z bodu 524 napadeného rozsudku, způsobilost sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel z trhu tvořeného společnostmi Dell, Lenovo, NEC a MSH je založena na přezkumu několika kritérií, a sice testu AEC, dosahu na trhu a doby trvání těchto slev. Dále v rozsahu, v němž by tato způsobilost měla být posuzována pouze s ohledem na sporné slevy poskytnuté společnosti HP, z bodu 525 tohoto rozsudku vyplývá, že dosah sporných slev na trhu a doba jejich trvání mají o to zásadnější význam pro konstatování takové způsobilosti, a tedy protiprávního jednání za celé období protiprávního jednání. Komise přitom netvrdí, že sporné rozhodnutí obsahuje analýzu, která by mohla prokázat existenci způsobilosti vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu pouze na základě slev poskytnutých společnosti HP, a to za období od října 2003 do května 2005. Z bodů 483 až 521 uvedeného rozsudku ostatně nevyplývá, že sporné rozhodnutí takovou analýzu obsahuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že bod 525 napadeného rozsudku nelze chápat odděleně od jeho kontextu, v tom smyslu, že by se nemělo přihlížet k analýze týkající se testu AEC, kterou provedl Tribunál a která je uvedena v bodech 150 až 482 tohoto rozsudku, i když je v bodě 524 uvedeného rozsudku výslovně uvedeno, že tato analýza je základem pro zrušení sporného rozhodnutí stejně jako posouzení týkající se dosahu sporných slev na trhu a doby trvání těchto slev. Předpoklad uvedený v bodě 118 tohoto rozsudku, o který Komise opírá druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, je tedy nesprávný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nesprávnost tohoto předpokladu rovněž znamená, že Komise nemůže Tribunálu platně vytýkat, že zrušil sporné rozhodnutí z čistě formálního důvodu, podle kterého měl tento orgán přezkoumat každé z kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku odděleně a se stejným stupněm podrobnosti bez ohledu na relativní váhu každého kritéria s ohledem na okolnosti projednávaného případu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, jak vyplývá z bodů 137 až 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, dosah sporných slev na trhu a doba jejich trvání patří mezi skutečnosti, které musí Komise posoudit za účelem prokázání, že se stíhaný podnik dopustil zneužití dominantního postavení, přičemž skutečnost, že tento podnik v průběhu správního řízení na základě předložených důkazů tvrdil, že jeho jednání nemělo způsobilost vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu, zakládá tomuto orgánu zvláštní povinnost posoudit případnou existenci strategie směřující k vyloučení přinejmenším stejně výkonných soutěžitelů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu, jak vyplývá z bodů 485, 493 až 495, 509 a 510 napadeného rozsudku a na rozdíl od toho, co mu vytýká Komise, se Tribunál snažil identifikovat body odůvodnění sporného rozhodnutí, které mohou být relevantní, pokud jde o dosah sporných slev na trhu a dobu jejich trvání. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále z bodů 493 až 500 a 506 až 520 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál identifikoval řadu mezer, kterými jsou stiženy relevantní body odůvodnění sporného rozhodnutí, které jej vedly k závěru, že Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu ani dobu trvání těchto slev jakožto skutečností umožňujících prokázat jejich způsobilost vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu. Komise přitom v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku tato posouzení Tribunálu nezpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ostatně nemůže obstát ani výtka Komise sdílená Spolkovou republikou Německo, podle které Tribunál nemohl zrušit sporné rozhodnutí, aniž přezkoumal význam dominantního postavení společnosti Intel na relevantním trhu, podmínky a způsoby poskytnutí sporných slev a dotčených plateb, jakož i jejich vliv na rozhodování OEM a společnosti MSH ohledně jejich zásobování, výši těchto slev, jejich časový rámec a existenci protisoutěžní strategie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu zaprvé tato výtka v rozsahu, v němž je nedílnou součástí druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, rovněž spočívá na nesprávném předpokladu, podle kterého je zrušení sporného rozhodnutí založeno výlučně na posouzení Tribunálu týkajících se dosahu sporných slev na trhu a doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé podle napadeného rozsudku je jedinou analýzou obsaženou ve sporném rozhodnutí, jejímž cílem je prokázat, že sporné slevy představují zneužití bez ohledu na jejich způsobilost vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel z trhu, analýza vyplývající zejména z bodů 920 až 926, 950, 972, 981, 989, 1000 a 1001 odůvodnění tohoto rozhodnutí, které byly přezkoumány v bodech 133 až 144 napadeného rozsudku. Jak uvedl Tribunál v bodech 145 až 147 uvedeného rozsudku, z bodů 137 až 139 a 141 rozsudku o kasačním opravném prostředku vyplývá, že tato analýza je stižena nesprávným právním posouzením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsahu, v němž se Komise opírá o dominantní postavení společnosti Intel, o podmíněnost slev a existenci strategie, jejímž cílem je vyloučit konkurenta této společnosti, a to bez ohledu na to, zda je tento konkurent stejně výkonný jako společnost Intel, vycházejí argumenty takto uplatněné na podporu této výtky implicitně, avšak nutně z myšlenky zneužívající povahy per se sporných slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsahu, v němž se Komise dovolává výše sporných slev, faktorů posilujících účinky vyloučení z trhu a strategické povahy OEM, kteří jsou příjemci těchto slev, je třeba uvést, že na rozdíl od toho, co tvrdí tento orgán, Tribunál tyto skutečnosti přezkoumal v rámci posouzení testu AEC, dosahu sporných slev na trhu nebo doby jejich trvání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise ve skutečnosti Tribunálu vytýká, že nepřezkoumal, zda jednotlivé kapitoly sporného rozhodnutí obsahují skutečnosti umožňující vytvořit odůvodnění směřující k prokázání způsobilosti sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu, a to navzdory zjištěním Tribunálu týkajícím se dosahu sporných slev na trhu a doby jejich trvání, zatímco Komise tato zjištění v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku nezpochybňuje. Přitom bez ohledu na skutečnost, že se kritéria, o která se opírá Komise, sama o sobě nejeví jako dostatečná ke konstatování porušení článku 102 SFEU Tribunál nemohl takový přezkum provést, jelikož – jak v podstatě připomněl v bodě 150 napadeného rozsudku – nemůže změnit základní znaky protiprávního jednání konstatovaného Komisí tím, že odůvodnění autora aktu, jehož legalitu přezkoumává na základě článku 263 SFEU, nahradí vlastním odůvodněním (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. června 2022, Sony Corporation a Sony Electronics v. Komise, C‑697/19 P, EU:C:2022:478, bod 95 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že Tribunál tím, že v bodech 150 až 527 napadeného rozsudku identifikoval pochybení, která činí protiprávním důvody sporného rozhodnutí, pokud jde o provádění testu AEC, dosahu sporných slev na trhu a dobu jejich trvání, takovým způsobem, že tyto důvody nemohly v souladu s jeho analýzou prokázat porušení článku 102 SFEU, a tudíž sloužit jako základ pro čl. 1 písm. a) až e) tohoto rozhodnutí, neporušil kritéria týkající se způsobilosti sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho musí být druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta, takže první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení práva Komise na obhajobu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle Komise vzhledem k tomu, že jsou sporné slevy poskytované společností Intel považovány za zneužívající, nemůže být tento orgán povinen odůvodnit sporné rozhodnutí tak, aby odpovídal nejen na velmi značný objem důkazů předložených společností Intel v průběhu správního řízení, ale také na argumenty, které společnost Intel v průběhu tohoto řízení nevznesla. V průběhu řízení před Tribunálem předložila Intel ve formě ekonomických znaleckých posudků dodatečné argumenty týkající se testu AEC. Navzdory skutečnosti, že Tribunál zohlednil tyto četné nové důkazy, odmítl v bodech 235, 236, 252, 253, 316, 317, 443 a 444 napadeného rozsudku zohlednit vyvrácení těchto důkazů předložená Komisí z důvodu, že takový přezkum by jej vedl k nahrazení odůvodnění uvedeného ve sporném rozhodnutí vlastním odůvodněním. Cílem těchto vyvrácení však není vyplnit jakoukoliv mezeru v odůvodnění tohoto rozhodnutí, ale odpovědět na nové hospodářské analýzy poskytnuté společností Intel poprvé v průběhu řízení. Zohlednění argumentů Komise tedy nevedlo Tribunál k tomu, aby nahradil analýzy obsažené ve sporném rozhodnutí vlastním posouzením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek Tribunál porušil právo Komise na obhajobu, pokud jde zaprvé o výpočet sporné části společnosti Dell, zadruhé o způsobilost vyloučit z trhu sporné slevy poskytnuté společnosti HP mezi listopadem 2002 a zářím 2003 a zatřetí o hodnotu nepeněžitých výhod poskytnutých společnosti Lenovo.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Intel zpochybňuje opodstatněnost druhého důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">144</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na jedné straně je třeba připomenout, že jak vyplývá z bodů 137 až 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, Komise má povinnost posoudit případnou existenci strategie podniku v dominantním postavení směřující k vyloučení přinejmenším stejně výkonných soutěžitelů, jako je tento podnik, pouze pokud posledně uvedený v průběhu správního řízení na základě předložených důkazů tvrdí, že jeho jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, a zejména vyvolat vytýkané účinky spočívající ve vyloučení soutěžitelů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">145</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že pokud Komise tuto způsobilost prokáže prostřednictvím testu AEC s přihlédnutím k důkazům předloženým stíhaným podnikem, Tribunál nemůže dospět k závěru, že tento test je neplatný na základě důkazů, které uvedený podnik předložil poprvé za tímto účelem před Tribunálem, ačkoli o nich Komise nevěděla a mohly být předloženy během správního řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">146</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně podle metodiky použité Komisí pro posouzení způsobilosti sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel, je pozitivní nebo negativní výsledek testu AEC ve smyslu uvedeném v bodě 158 napadeného rozsudku v konečném důsledku určen srovnáním mezi spornou částí a požadovanou částí. Požadovaná část je podílem na poptávce zákazníka, který musí stejně výkonný soutěžitel, jako je Intel, získat, aby mohl vstoupit na trh, aniž utrpí ztráty. Pokud je sporná část vyšší než požadovaná část, výsledek testu AEC je pro Intel kladný, zatímco opačná situace vede k negativnímu výsledku, a tedy ke zjištění způsobilosti sporných slev vyloučit stejně výkonného konkurenta, jako je tento podnik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">147</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o situaci společnosti Dell, Tribunál v bodech 204 až 206, 215 a 220 napadeného rozsudku uvedl důkazy uplatněné společností Intel za účelem zpochybnění výpočtu sporné části ve výši 7,1 %, kterou Komise použila ve vztahu k tomuto podniku ve sporném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">148</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé se jedná o e-mail ze dne 10. listopadu 2005 sepsaný vedoucím pracovníkem společnosti Dell, nazvaným „D1“ (dále jen „e-mail D1“), z něhož vyplývá, že přesun poptávky společnosti Dell na společnost AMD se mohl týkat až 25 % objemu CPU x86, přičemž tento vedoucí pracovník v rámci soukromého soudního řízení mezi společnostmi Intel a AMD ve státě Delaware (Spojené státy americké) potvrdil obsah uvedeného e-mailu pod přísahou. V bodě 204 napadeného rozsudku Tribunál dále uvádí, že podle zprávy Salop-Hayes, předložené společností Intel poprvé před Tribunálem, se objemové promítnutí poptávky společnosti Dell ve výši 25 % projevilo spornou částí ve výši 17,5 % v prvním roce nebo 12,5 %, pokud byl použit přístup Komise, což Intel považovala za nepřiměřené. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">149</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé e-mail ze dne 9. března 2004 sepsaný jiným vedoucím pracovníkem společnosti Dell, nazvaným „D5“, odkazoval na možný přesun dodávek ze společnosti Dell vůči společnosti AMD pro 25 % celkového objemu potřeb společnosti Dell, pokud jde o CPU x86 za 90 dnů (dále jen „e-mail D5“). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">150</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí prohlášení učiněné dne 21. prosince 2007 zaměstnancem odpovědným u společnosti Intel za vztah se společností Dell v rozhodné době, nazvaným „I1“, jak vyplývá z bodu 194 napadeného rozsudku, naznačuje, že se Intel interně domnívala, že se sporná část potřeb společnosti Dell, pokud jde o CPU x86, pohybovala v prvním roce mezi 15 % a 25 % (dále jen „prohlášení I1“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">151</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Začtvrté prohlášení D1 učiněné v rámci soukromého soudního řízení mezi společnostmi Intel a AMD ve státě Delaware potvrdilo obsah jeho e-mailu ze dne 10. listopadu 2005, zatímco prohlášení jiného vedoucího pracovníka společnosti Dell, nazvaného „D3“, učiněné v rámci tohoto řízení, uvedlo, že prohlašující osoba nemá žádný důvod si klást otázky ohledně správnosti tvrzení D1. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">152</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z bodů 174, 196, 209 až 211 a 222 napadeného rozsudku vyplývá, že s výjimkou zprávy Salop-Hayes byly všechny dokumenty uplatněné společností Intel součástí správního spisu a byly uvedeny ve sporném rozhodnutí, což Komise nezpochybňuje. Komise zaměřuje argumentaci na použití zprávy Salop-Hayes Tribunálem, aby zpochybnila spornou část 7,1 % vypočtenou tímto orgánem v tomto rozhodnutí, a kritizuje odmítnutí Tribunálu zohlednit analýzy, které nejsou součástí odůvodnění uvedeného rozhodnutí a které Komise připojila k žalobní odpovědi a duplice předložené v rámci řízení v prvním stupni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">153</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z bodů 171, 229, 233 a 234 napadeného rozsudku vyplývá, že pokud jde o test AEC týkající se společnosti Dell, Komise použila spornou část 7,1 % na základě tabulky z ledna 2004 (dále jen „tabulka z roku 2004“), kterou jí Dell poskytla v průběhu správního řízení. Komise zejména odvodila spornou část 7,1 % na základě přesunu poptávky společnosti Dell na společnost AMD týkající se 7 % objemu CPU x86, které podle tabulky z roku 2004 hodlala společnost Dell nakoupit od společnosti AMD v roce 2005.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">154</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 175 napadeného rozsudku odkázal Tribunál na srovnání požadované části se spornou částí, jak je Komise provedla ve sporném rozhodnutí. Na základě tohoto srovnání dospěla Komise k závěru, že v devíti ze třinácti čtvrtletí, která tvoří období protiprávního jednání týkající se společnosti Dell, byla požadovaná část vyšší než sporná část.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">155</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, jak vyplývá z bodu 204 napadeného rozsudku, který je věnován prezentaci argumentace společnosti Intel, že zpráva Salop-Hayes umožnila promítnout předpokládaný objem ve výši 25 % potřeb společnosti Dell vyplývající z e-mailů D1 a D5 do sporné části, tak, že se tato část stanovila pro první rok na 17,5 %, přičemž tento procentní podíl by se snížil na 12,5 %, pokud by bylo třeba použít přístup Komise, který Intel odmítá. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">156</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé z bodů 220 až 234 napadeného rozsudku, které se věnují posouzení důkazů, kterých se společnost Intel dovolávala před Tribunálem, nicméně vyplývá, že Tribunál zpochybnil výpočet sporné části společnosti Dell provedený ve sporném rozhodnutí na základě e-mailů D1 a D5, prohlášení učiněných vedoucími pracovníky společnosti Dell v rámci soukromého soudního řízení mezi společnostmi Intel a AMD ve státě Delaware, jakož i prohlášení I1. Tribunál naproti tomu pro účely svého posouzení nevycházel ze zprávy Salop-Hayes, která ostatně není v těchto bodech zmíněna. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">157</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od předpokladu, na kterém Komise zakládá své úvahy, Tribunál nezaložil posouzení na této zprávě, takže argumentace tohoto orgánu musí být v každém případě odmítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">158</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je pravda, že Tribunál v bodě 236 napadeného rozsudku připomněl, že zohlednění doplňujících analýz předložených Komisí poprvé před ním za účelem podložení testu AEC obsaženého ve sporném rozhodnutí by jej vedlo k tomu, že odůvodnění uvedené v tomto rozhodnutí by nahradil svým odůvodněním, což by mu v rámci přezkumu legality podle článku 263 SFEU není umožněno. V bodech 237 až 239 napadeného rozsudku však Tribunál tyto skutečnosti přesto pro úplnost přezkoumal a dospěl k závěru, že nezpochybňují úvahu formulovanou v bodě 234 téhož rozsudku, takže výtka vznesená Komisí na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku je také z tohoto důvodu založena na nesprávném předpokladu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">159</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 240 až 255 napadeného rozsudku přezkoumal Tribunál skutečnosti týkající se skutečného přesunu poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007 a dospěl k závěru, že podporují existenci pochybnosti o zjištění sporné části společnosti Dell ve výši 7,1 %. V tomto ohledu Tribunál v bodě 243 napadeného rozsudku uvedl, že podle bodu 1245 odůvodnění sporného rozhodnutí bylo možné na základě vyjádření vycházejících ze skutečného přesunu části poptávky společnosti Dell na AMD vypočítat spornou část přesahující 7,1 %, mezi 8,2 % a 10,1 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">160</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, jsou závěry Tribunálu týkající se skutečného přesunu poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007 založeny výlučně na skutečnostech vyplývajících ze sporného rozhodnutí. Tribunál se neopírá o žádnou skutečnost předloženou společností Intel poprvé v průběhu řízení a Komise neuvádí, v jakém bodě napadeného rozsudku Tribunál z takové skutečnosti vycházel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">161</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že výtka Komise vycházející z toho, že Tribunál založil posouzení týkající se sporné části společnosti Dell na důkazech, které byly poprvé předloženy až před ním, aniž zohlednil analýzy, které tento orgán předložil k vyvrácení opodstatněnosti těchto důkazů, spočívá v každém případě na chybných předpokladech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">162</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o společnost HP, Tribunál uvedl, že Komise neprokázala existenci protisoutěžních účinků vyloučení z trhu mezi 1. listopadem 2002 a 30. zářím 2003. Komise má za to, že kdyby společnost Intel byla oprávněna poprvé před Tribunálem tvrdit, že skutečnosti týkající se určitého období nebyly zahrnuty do testu AEC, měl by mít tento orgán možnost tento test v průběhu řízení doplnit. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">163</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že argumentace společnosti Intel před Tribunálem ve vztahu ke společnosti HP směřovala ke zpochybnění legality testu AEC obsaženého ve sporném rozhodnutí, aniž se dovolávala skutečností, které nebyly předloženy v průběhu správního řízení. Z toho vyplývá, že se Tribunál v žádném případě nedopustil pochybení, když v bodech 300 a 301 napadeného rozsudku na základě rozsudku ze dne 1. července 2010, Knauf Gips v. Komise (C‑407/08 P, EU:C:2010:389, bod 89), odmítl argument Komise vycházející z údajné nepřípustnosti této argumentace z důvodu, že společnost Intel během správního řízení nezpochybnila období použitá Komisí pro její výpočty. Podobně jako bylo uvedeno v bodě 138 tohoto rozsudku, Tribunál v bodě 317 napadeného rozsudku správně rozhodl, že nemohl zohlednit dodatečné výpočty, které nevyplývají ze sporného rozhodnutí a které Komise předložila poprvé v příloze dupliky k podložení testu AEC obsaženého v tomto rozhodnutí, aniž by odůvodnění, na němž je založeno uvedené rozhodnutí, nahradil vlastním odůvodněním.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">164</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí měl Tribunál za to, že Komise ve své analýze týkající se posouzení výše sporných slev poskytnutých společnosti Lenovo ve formě dvou nepeněžitých výhod, a sice ve formě prodloužení standardní jednoleté záruky společnosti Intel a lepšího využití platformy nacházející se v Číně, když vycházela z hodnoty těchto výhod pro Lenovo spíše než z jejich nákladů pro Intel, ve skutečnosti argumentovala méně výkonným konkurentem než Intel, který však nebyl relevantním hospodářským subjektem pro posouzení způsobilosti praktiky sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">165</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodů 433 až 439 napadeného rozsudku, Tribunál na podporu tohoto posouzení, které se týká zásad testu AEC, vycházel z povahy uvedeného testu, jak je popsána ve sporném rozhodnutí. Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise za účelem prokázání porušení jejího práva na obhajobu Tribunálem, se Tribunál za tímto účelem neopíral o dodatečnou zprávu Shapiro-Hayes ze dne 28. ledna 2009 (dále jen „dodatečná zpráva Shapiro-Hayes“), předloženou společností Intel poprvé v prvním stupni, která se, jak vyplývá z bodů 423 a 452 napadeného rozsudku, týká odlišné otázky, a sice výpočtu nákladů společnosti Intel na obě nepeněžité výhody. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">166</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek odmítnutí Tribunálu, které vyplývá z bodů 443 a 444 napadeného rozsudku, zohlednit výpočty předložené Komisí týkající se skutečných nákladů společnosti Intel na nepeněžité výhody z důvodu, že by jej takové zohlednění vedlo k tomu, že svým posouzením nahradí posouzení obsažené ve sporném rozhodnutí, nepředstavuje porušení práva tohoto orgánu na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">167</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pouze v kontextu analýzy důkazů předložených Komisí poprvé před Tribunálem, provedené jen pro úplnost v bodech 451 až 453 napadeného rozsudku, Tribunál v bodě 452 tohoto rozsudku odkázal na dodatečnou zprávu Shapiro-Hayes.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">168</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předcházejících úvah vyplývá, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného právního posouzení, pokud jde o požadovaný důkaz, z porušení práva Komise na obhajobu a ze zkreslení důkazů v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Dell</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">169</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí důvod kasačního opravného prostředku zahrnuje tři části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první části, vycházející z nesprávného právního posouzení týkajícího se požadované míry dokazování</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">170</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tvrdí, že Tribunál vycházel při posouzení důkazu předloženého tímto orgánem na podporu jeho zjištění o existenci zneužití dominantního postavení z nesprávných právních kritérií. Konkrétně zaprvé test AEC není založen na domněnkách týkajících se jednání vyplývajícího z pozorovaných skutečností, ale na použití ekonometrického modelu na hodnocení vstupních hodnot (input values) pro tento model. Na rozdíl od toho, co uvedl Tribunál v bodě 165 napadeného rozsudku, tedy okolnost, že Intel poskytla věrohodné vysvětlení skutkových okolností, které by umožnilo dospět k závěru, že k protiprávnímu jednání nedošlo, nemůže vést ke zrušení sporného rozhodnutí. Zadruhé je test AEC v podstatě hodnocením, které je, pokud jde o spornou část OEM, založeno na hypotézách, na které již pojmově neexistuje určitá a konečná odpověď, ale pouze optimální nebo rozumné posouzení. Na rozdíl od toho, co uvedl Tribunál v bodě 166 napadeného rozsudku, tak k tomu, aby bylo sporné rozhodnutí zrušeno, nestačí pochybovat o posouzení, které Komise provedla po provedení takového testu, nebo a fortiori jednoduše naznačovat, že by bylo možné dospět k jinému výsledku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">171</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Správným přístupem, pokud jde o úroveň důkazů a soudní přezkum testu AEC, aniž je test AEC vyňat ze soudního přezkumu, je tedy přístup, který spočívá v ověření nejen věcné správnosti uplatňovaných důkazů, jejich věrohodnosti a soudržnosti, ale i v přezkoumání, zda tyto důkazy představují veškeré rozhodné údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda lze o ně opřít vyvozené závěry. Způsobilost praktiky dominantního podniku omezit hospodářskou soutěž je totiž posuzována na základě kontextuálních skutečností, které nejsou výlučně spojeny s chováním tohoto podniku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">172</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tedy na základě nesprávného důkazního standardu odmítl posouzení sporného podílu společnosti Dell provedené ve sporném rozhodnutí, když se spokojil s konstatováním, v bodě 244 napadeného rozsudku, že „předpoklad o sporné části ve výši 7,1 % nebyl jedinou možností“ a že tato skutečnost „vede k pochybnostem o opodstatněnosti posouzení provedeného Komisí ve [sporném] rozhodnutí“. Presumpce neviny neznamená, že posouzení kontextových faktorů nesouvisejících s chováním podniku v dominantním postavení musí být považována za neplatná, pokud má Tribunál o některém z nich „pochybnosti“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">173</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel zpochybňuje opodstatněnost této části třetího důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">174</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pro posouzení opodstatněnosti argumentů Komise je třeba připomenout kontext, do něhož spadá test AEC provedený v projednávané věci. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">175</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 133 a 134 rozsudku o kasačním opravném prostředku Soudní dvůr připomněl, že cílem článku 102 SFEU není zabránit podniku, aby na základě vlastní výkonnosti získal dominantní postavení na jednom nebo více trzích, ani zajistit, aby konkurenční podniky méně výkonné než podniky s takovým postavením zůstaly na trhu. Každý účinek spočívající ve vyloučení tedy nutně nenarušuje hospodářskou soutěž. Hospodářská soutěž na základě výkonnosti může totiž vést k zániku nebo vytlačení na okraj trhu konkurenčních podniků, které jsou méně výkonné, a tudíž pro spotřebitele méně zajímavé zejména z hlediska ceny, výroby, výběru, kvality nebo inovací (viz rozsudek ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, body 126 a 127 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">176</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proto k tomu, aby bylo možné mít v daném případě za to, že určité jednání musí být kvalifikováno jako „zneužití dominantního postavení“, je obecně nezbytné prokázat prostřednictvím jiných prostředků, než které jsou používány v hospodářské soutěži na základě výkonnosti mezi podniky, má toto jednání za skutečný či potenciální důsledek omezení této hospodářské soutěže vyloučením stejně výkonných konkurenčních podniků z dotčeného trhu nebo trhů nebo bráněním jejich rozvoji na těchto trzích (rozsudek ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, bod 129 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">177</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu s ohledem na zvláštní odpovědnost podniku v dominantním postavení nezasahovat svým jednáním do účinné a nenarušené hospodářské soutěže na vnitřním trhu mu článek 102 SFEU zakazuje provádět praktiky, včetně tarifních praktik, jejichž důsledkem je vyloučení jeho konkurentů považovaných za stejně výkonné jako on z trhu, čímž se posiluje jeho dominantní postavení použitím jiných prostředků, než jsou prostředky, které spadají do hospodářské soutěže na základě výkonnosti. (v tomto smyslu viz rozsudek o kasačním opravném prostředku, body 135 a 136, jakož i rozsudek ze dne 12. května 2022, Servizio Elettrico Nazionale a další, C‑377/20, EU:C:2022:379, bod 76).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">178</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Taková praxe může mít podobu, jak připomíná Soudní dvůr v bodě 137 rozsudku o kasačním opravném prostředku, systému věrnostních slev, tj. slev podmíněných tím, že se zákazník bez ohledu na objem svých nákupů zásobí zcela nebo pro podstatnou část svých potřeb výhradně u podniku v dominantním postavení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">179</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu musí být prokázání skutečného nebo potenciálního omezujícího účinku jednání na hospodářskou soutěž, které může vyžadovat použití různých typů analýzy v závislosti na druhu jednání, o které se v daném případě jedná, provedeno v každém případě s ohledem na všechny relevantní skutkové okolnosti, bez ohledu na to, zda se týkají tohoto jednání samotného, relevantního trhu nebo trhů nebo fungování hospodářské soutěže na něm či na nich. Kromě toho musí toto prokázání mít za cíl prokázat na základě přesných a konkrétních prvků analýzy a důkazů, že uvedené jednání je přinejmenším způsobilé mít za důsledek vyloučení z trhu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, body 129 a 130, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">180</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o praktiku spočívající v poskytování věrnostních slev, o které podnik v dominantním postavení v průběhu správního řízení na základě předložených důkazů tvrdí, že neměla způsobilost vyvolat vytýkané účinky vyloučení z trhu, přísluší Komisi, aby analyzovala nejen takové skutečnosti, jako je význam dominantního postavení dotčeného podniku, dosah sporných slev na trhu, jakož i podmínky a způsob poskytování předmětných slev, jejich doba trvání a výše, ale také případnou existenci strategie směřující k vyloučení přinejmenším stejně výkonných soutěžitelů z trhu (rozsudek o kasačním opravném prostředku, body 138 a 139, jakož i citovaná judikatura; v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C‑680/20, EU:C:2023:33, body 47 až 49).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">181</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Způsobilost takových slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele, jako je podnik v dominantním postavení, přičemž se má za to, že uvedený soutěžitel nese stejné náklady, jaké nese tento podnik, se obecně posuzuje s využitím testu AEC. I když je totiž tento test pouze jedním ze způsobů posouzení, zda podnik v dominantním postavení použil jiné prostředky než ty, které jsou součástí „běžné“ hospodářské soutěže, jeho cílem je právě posoudit schopnost takového stejně výkonného soutěžitele, posuzovaného abstraktně, reprodukovat chování podniku v dominantním postavení, a v důsledku toho posoudit, zda toto chování musí být považováno za jednání, které je součástí běžné hospodářské soutěže, a sice hospodářské soutěže založené na výkonnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. května 2022, Servizio Elettrico Nazionale a další, C‑377/20, EU:C:2022:379, body 80 až 82, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">182</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem posouzení opodstatněnosti argumentů vznesených Komisí je rovněž třeba mít na paměti, jak je uvedeno v bodech 43 a 44 tohoto rozsudku, že test AEC, jak byl proveden v projednávaném případě, zohledňuje zejména případnou ztrátu sporných slev v případě zásobování OEM u společnosti AMD a v konečném důsledku spočívá na srovnání sporné části a požadované části pro každého OEM, jakož i pro společnost MSH. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">183</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o srovnání sporné části s požadovanou částí, z bodu 175 napadeného rozsudku vyplývá, že Komise uvedla požadovanou část v tabulce č. 22 sporného rozhodnutí (dále jen „tabulka č. 22“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">184</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 171 napadeného rozsudku Tribunál uvedl, že Komise použila spornou část 7,1 %, což je číslo, které vyplývá z tabulky z roku 2004 uvedené v bodě 153 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">185</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 175 napadeného rozsudku Tribunál uvedl, že Komise v podstatě považovala toto číslo za relevantní procentní podíl, který se měl použít pro určení sporné části, a porovnala jej s požadovaným podílem vyplývajícím z tabulky č. 22 pro každé dotčené čtvrtletí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">186</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poslední sloupec této tabulky, na kterou rovněž odkazuje bod 175 napadeného rozsudku, uvádí, že pro období od čtvrtého čtvrtletí zdaňovacího období 2003 do čtvrtého čtvrtletí zdaňovacího období 2006 se požadovaná část pohybovala mezi 4,9 %, což je hodnota vypočtená za první čtvrtletí zdaňovacího období 2004, a 12,1 %, což je hodnota vypočtená pro čtvrté čtvrtletí zdaňovacího období 2006. Jak uvádí Tribunál v uvedeném bodě napadeného rozsudku, Komise měla za to, že pro posledních devět čtvrtletí posuzovaného období byla požadovaná část vyšší než sporná část.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">187</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté, co Tribunál v bodech 189 až 201 napadeného rozsudku odmítl argumenty společnosti Intel, které Komisi vytýkají, že porušila zásadu právní jistoty tím, že zohlednila tabulku z roku 2004, přezkoumal v bodech 202 až 256 uvedeného rozsudku argumenty společnosti Intel týkající se ohodnocení sporné části na 7,1 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">188</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z bodů 203 a 240 napadeného rozsudku vyplývá, že Intel zpochybnila spornou část ve výši 7,1 % použitou Komisí, přičemž se dovolávala zaprvé jiných důkazů než tabulky z roku 2004 a zadruhé údajů týkajících se skutečného přesunu poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007, které prokazují, že sporný podíl společnosti Dell mohl být vyšší než 7,1 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">189</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé důkazy, o které se společnost Intel opírala, jsou, jak vyplývá z bodů 204 až 206, 215 a 220 napadeného rozsudku, e-mail D1, e-mail D5, prohlášení učiněná vedoucími pracovníky společnosti Dell v rámci soukromého soudního řízení mezi společnostmi Intel a AMD ve státě Delaware, jakož i prohlášení I1 uvedené v bodech 147 až 151 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">190</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tyto důkazy analyzoval v bodech 213 až 232 napadeného rozsudku. V bodě 233 uvedeného rozsudku měl Tribunál za to, že z e-mailů D1 a D5, z prohlášení učiněných vedoucími pracovníky společnosti Dell v rámci soukromého soudního řízení mezi společnostmi Intel a AMD ve státě Delaware, jakož i z prohlášení I1, které se v souhrnu vzájemně potvrzují, vyplývá, že v průběhu roku 2005 se přesun poptávky společnosti Dell na společnost AMD mohl týkat až 25 % objemu CPU x86, a nikoli 7 %, jak vyplývá z tabulky z roku 2004.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">191</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek měl Tribunál v bodě 234 napadeného rozsudku za to, že důkazy, kterých se dovolávala Intel, vedly ke zpochybnění skutečnosti, že sporný podíl společnosti Dell musí být ohodnocen pouze na základě tabulky z roku 2004, v níž je uveden přesun poptávky společnosti Dell na společnost AMD v objemu 7 % za rok 2005, z něhož Komise vyvodila sporný podíl 7,1 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">192</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Tribunál v bodě 243 napadeného rozsudku poznamenal, že Komise v bodě 1245 odůvodnění sporného rozhodnutí výslovně připustila, že je možné vypočítat spornou část přesahující 7,1 %, která se pohybuje mezi 8,2 % a 10,1 %, na základě připomínek týkajících se skutečného přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">193</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti Tribunál v bodě 244 napadeného rozsudku uvedl, že samotná existence těchto odhadů stačí k prokázání, že hypotéza sporné části 7,1 % není jedinou představitelnou a vede ke zpochybnění opodstatněnosti posouzení provedeného Komisí ve sporném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">194</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál dále v bodech 246 až 251 napadeného rozsudku odmítl argumenty Komise vycházející z toho, že přesun dodávek ze společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007 měl pouze omezený význam pro přezkum situace v době protiprávního jednání, že bylo třeba přinejmenším upravit některé parametry výpočtu, zejména úroveň sporných slev v roce 2006, a že Komise podpůrně provedla test AEC ve sporném rozhodnutí zohledňující situaci v letech 2006 a 2007, který potvrzoval její závěry.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">195</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto rámci měl Tribunál v bodě 254 napadeného rozsudku za to, že ze sporného rozhodnutí vyplývá, že je možné stanovit spornou část pro společnost Dell v rozmezí od 8,2 % do 10,1 % na základě jiných skutečností, než je tabulka z roku 2004. Tribunál zopakoval závěr, že samotná existence odhadů v tomto smyslu obsažených v samotném sporném rozhodnutí prokazuje, že sporná část ve výši 7,1 %, pokud jde o společnost Dell, nebyla jedinou představitelnou, což jej vedlo k pochybnostem o opodstatněnosti této hypotézy, kterou Komise použila ve sporném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">196</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 255 napadeného rozsudku měl Tribunál za to, že toto konstatování, jakož i konstatování uvedené v bodě 234 tohoto rozsudku, které se týká posouzení sporné části na základě jiných skutečností, než je tabulka z roku 2004, uplatněných společností Intel, společně podporují pochybnosti týkající se posouzení této sporné části, které bylo provedeno ve sporném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">197</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tato posouzení měl Tribunál v bodě 256 napadeného rozsudku za to, že skutečnosti předložené společností Intel mohly vyvolat u soudu pochybnosti o tom, že sporná část společnosti Dell musí být stanovena na 7,1 %. V důsledku toho Komise podle Tribunálu právně dostačujícím způsobem neprokázala opodstatněnost hodnocení uvedené sporné části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">198</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navíc v bodech 257 až 271 napadeného rozsudku Tribunál jen pro úplnost přezkoumal opodstatněnost analýzy Komise týkající se sporné části společnosti Dell v počáteční části relevantního období od prosince 2002 do října 2003. V tomto ohledu Tribunál v bodě 260 napadeného rozsudku zdůraznil, že z tabulky č. 22 jasně vyplývá, že sporná část byla vyšší než požadovaná část za první čtyři čtvrtletí uvedená v této tabulce, a to i kdyby byly přijaty výpočty požadované části a sporné části provedené Komisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">199</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál poté, co analyzoval argumenty předložené v tomto ohledu Komisí, měl v bodech 270 a 271 napadeného rozsudku za to, že tento orgán nemohl a posteriori vysvětlit nebo potvrdit rozdíl mezi pozitivními výsledky pro společnost Intel uvedenými v tabulce č. 22 pro první čtyři čtvrtletí období protiprávního jednání a jeho závěrem přijatým pro celé toto období, podle kterého Intel neuspěla v testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">200</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečné úvahy Tribunálu ohledně testu AEC ve vztahu ke sporným slevám poskytnutým společnosti Dell jsou uvedeny v bodech 283 až 287 napadeného rozsudku, jejichž obsah je uveden v bodech 48 až 51 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">201</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že jak ostatně tvrdí Komise, je test AEC, tak jak byl proveden v projednávané věci, ekonometrickým modelem založeným na vstupních hodnotách (input values), který umožňuje zaprvé výpočet požadované části a zadruhé stanovení sporné části. Pro výpočet požadované části se zohlední podmíněné slevy poskytnuté podnikem v dominantním postavení, průměrné vyhnutelné náklady a průměrná prodejní cena tohoto podniku. Pro výpočet sporné části se berou v úvahu odhady, které podnik, který je příjemcem slev, ale i další zúčastněné subjekty mohly učinit ohledně části potřeb, kterou uvedený příjemce může pokrýt tím, že se zásobí od konkurenta podniku v dominantním postavení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">202</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výsledek testu AEC tak může ukazovat na to, zda taková tarifní praktika, jako jsou věrnostní slevy, přijatá podnikem v dominantním postavení, která vykazuje dostatečně výrazné vlastnosti z hlediska dosahu na trhu, podmínek a způsobů poskytování těchto slev, doby jejich trvání a jejich výše, může vyloučit stejně výkonného soutěžitele, jako je tento podnik, a narušit tak hospodářskou soutěž chráněnou článkem 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">203</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o společnost Dell, kladný nebo negativní výsledek testu AEC závisí, jak vyplývá z bodů 183 až 186 tohoto rozsudku, na srovnání mezi dvěma sazbami, a to sazbou sporné části a sazbou požadované části, vyjádřenými až do prvního desetinného místa. Při výpočtu těchto sazeb se Komise opírá o hypotézy, které předpokládají zohlednění souboru mnoha číselných údajů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">204</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, jak dále tvrdí Komise, že nestačí, aby podnik v dominantním postavení zpochybnil správnost jednoho z výpočtů provedených v rámci testu AEC k tomu, aby byl zneplatněn závěr Komise založený na takovém testu týkající se způsobilosti systému věrnostních slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele, jako je tento podnik, z trhu. Je ještě třeba, aby zjištěná vada nebo pochybení mohly změnit výsledek testu tím, že jej změní z negativního výsledku na pozitivní, tak aby vyvstaly důvodné pochybnosti o opodstatněnosti výsledku zohledněného Komisí, a z tohoto důvodu o způsobilosti dotyčných slev vyloučit z trhu stejně výkonného soutěžitele, jako je podnik v dominantním postavení. Tento druh pochybností může vzniknout na základě chyb ve výpočtu nebo na základě selektivního nebo neúplného zohlednění důkazů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">205</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z bodů 213 až 256 a 283 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál nezaložil své úvahy týkající se testu AEC ve vztahu ke sporným slevám poskytnutým společnosti Dell na pochybnosti o neurčující části posouzení Komise nebo na pouhém předpokladu, že pro tento test byl možný jiný výsledek. Tribunál naproti tomu, na základě skutečnosti, že všechny relevantní údaje, které musí být zohledněny při posouzení sporné části společnosti Dell, jejichž posouzení spadá, s výhradou tvrzení o zkreslení, zkoumaného ve třetí části tohoto důvodu, do výlučné pravomoci Tribunálu, přičemž tyto údaje byly Komisí zohledněny pouze ve formě tabulky z roku 2004, naznačují, že tato sporná část může být velmi pravděpodobně vyšší nejen než sazba 7,1 % použitá Komisí, ale také než požadovaná část, takže výsledek testu AEC by se mohl změnit z negativního na pozitivní, pokud by byly vzaty v úvahu všechny tyto údaje. Na tomto základě měl Tribunál v rámci svého svrchovaného posouzení důkazů za to, že předpoklad Komise, podle kterého tato sporná část činila 7,1 %, nebyl právně dostačujícím způsobem prokázán, takže závěry, které tento orgán vyvodil z testu AEC, byly neplatné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">206</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise nemůže vyvozovat platný argument v opačném smyslu z pouhé formulace bodů 244 a 254 napadeného rozsudku, podle kterých existence odhadů uvedených ve sporném rozhodnutí a týkajících se skutečného přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007 „postačuje k prokázání toho, že předpoklad o sporné části ve výši 7,1 % nebyl jedinou možností a vede k pochybnostem o opodstatněnosti posouzení provedeného Komisí ve [sporném] rozhodnutí“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">207</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze znění těchto bodů napadeného rozsudku vykládaných ve světle bodů 242 a 243 uvedeného rozsudku totiž vyplývá, že Tribunál měl v úmyslu zdůraznit, že sporná část vyšší nejen než 7,1 %, ale také vyšší než požadovaná část byla možná i na základě odhadů Komise obsažených ve sporném rozhodnutí. Tato sporná část tak byla „možností“ pro samotnou Komisi, která se přesto rozhodla vycházet pouze z tabulky z roku 2004. Tribunál dále dospěl k posouzení uvedenému v bodě 254 napadeného rozsudku poté, co v bodech 245 až 251 uvedeného rozsudku odmítl argumenty Komise směřující ke zpochybnění relevance údajů týkajících se skutečného přesunu poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">208</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že Tribunál zohlednil povahu testu AEC jakožto ekonometrického modelu umožňujícího posoudit způsobilost sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele, jako je podnik v dominantním postavení, z trhu, takže první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé části, vycházející z nesprávného použití stanoveného důkazního standardu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">209</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podpůrně Komise tvrdí, že Tribunál nesprávně použil důkazní standard, který sám stanovil v bodě 166 napadeného rozsudku. Konkrétně, jak uvedl Tribunál v bodě 217 uvedeného rozsudku, tabulka z roku 2004, o kterou se Komise opírala při výpočtu sporné části společnosti Dell, má vyšší důkazní hodnotu než dokumenty nebo prohlášení vysoce postavených vedoucích pracovníků této společnosti, kterých se společnost Intel dovolává. Za těchto podmínek okolnost, že důkazy, o které se Intel opírá, zcela nepostrádají důkazní hodnotu, nestačí ke zpochybnění důkazů uplatněných Komisí. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">210</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel zpochybňuje opodstatněnost této části třetího důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">211</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 166 napadeného rozsudku Tribunál v podstatě připomněl, že pokud podnik v dominantním postavení poukazuje na možnost výskytu okolnosti, která by mohla ovlivnit průkaznost důkazů, o které se opírá Komise, je na tomto podniku, aby právně dostačujícím způsobem prokázal existenci a relevanci okolnosti, které se dovolává, jakož i vliv, který má na průkaznost důkazů uplatněných v jeho neprospěch.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">212</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že posouzení uvedená v bodech 217 a 218 napadeného rozsudku představují odpověď na argument společnosti Intel uvedený v bodě 215 uvedeného rozsudku, podle kterého zaprvé dokumenty, kterých se tato společnost dovolávala, byly vyhotoveny vysokými vedoucími pracovníky společnosti Dell, zadruhé D1 potvrdil přísežně při soukromém soudním řízení mezi společnostmi Intel a AMD ve státě Delaware, obsah svého e-mailu ze dne 10. listopadu 2005 a zatřetí D3, jiný vedoucí pracovník společnosti Dell, v rámci tohoto řízení prohlásil, že nemá žádný důvod zpochybňovat správnost vyjádření D1.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">213</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 216 napadeného rozsudku Tribunál na tento konkrétní argument odpověděl, že odpovědi poskytnuté jménem podniku, jako je odpověď poskytnutá společností Dell během správního řízení, během něhož tento podnik předložil tabulku z roku 2004, mají vyšší věrohodnost, než kterou může mít odpověď poskytnutá jedním z jeho zaměstnanců nebo vedoucích pracovníků. Právě z hlediska tohoto obecného pravidla tedy Tribunál v bodech 217 a 218 napadeného rozsudku poukázal na vyšší důkazní hodnotu a na podrobnou a přesnou povahu tabulky z roku 2004.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">214</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé se uvedené obecné pravidlo však nedotýká povinnosti Komise zohlednit všechny relevantní skutečnosti za účelem posouzení, zda lze jednání porušující článek 102 SFEU právně dostačujícím způsobem prokázat. Toto posouzení platí tím spíše, že, jak uvádí Tribunál v bodě 172 napadeného rozsudku, tabulka z roku 2004 rovněž představovala interní dokument společnosti Dell uvádějící odhady, za nichž se mohl vyvíjet vztah mezi společnostmi Dell a AMD při zvyšujícím se pronikání společnosti AMD do jednotlivých segmentů činnosti společnosti Dell.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">215</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé z podrobného přezkumu důkazů provedeného Tribunálem v bodech 220 až 256 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál nepřiznal důkazům, o které se společnost Intel opírala, vyšší důkazní hodnotu, než kterou měla tabulka z roku 2004, ale že měl v rámci svrchovaného posouzení důkazů za to, že tyto důkazy právně dostačujícím způsobem zpochybňují opodstatněnost stanovení sporné části na úrovni 7,1 % spíše než přesných vyšších úrovních, které by v případě, že by byly použity, změnily výsledek testu AEC ve prospěch společnosti Intel. Kromě toho měl Tribunál v bodech 257 až 271 napadeného rozsudku rovněž za to, jak bylo uvedeno v bodech 198 a 199 uvedeného rozsudku, že Komise neprokázala, že slevy poskytnuté společnosti Dell mohly omezit hospodářskou soutěž během počáteční části relevantního období.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">216</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že Komise zakládá svou argumentaci vycházející z nezohlednění důkazního standardu použitého Tribunálem na neúplném výkladu napadeného rozsudku. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">217</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho musí být druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke třetí části, vycházející ze zkreslení důkazů v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Dell a z porušení práva Komise na obhajobu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">218</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ještě podpůrněji Komise tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy, založil své rozhodnutí na rozporných důvodech a porušil její právo na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">219</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně úvaha uvedená v bodě 239 napadeného rozsudku, podle níž přetrvávají pochybnosti ohledně procentního podílu, který může být pro společnost Dell definitivně vyhrazen jako sporná část, a konkrétněji ohledně skutečnosti, že tento procentní podíl měl být stanoven na 7,1 %, je stižena zkreslením důkazů. Z bodů 204 až 206 napadeného rozsudku vyplývá, že společnost Intel založila argumentaci především na třech dokumentech, a sice na e-mailu D1, e-mailu D5 a prohlášení I1, jakož i na hospodářských analýzách založených na těchto dokumentech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">220</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o první dva dokumenty, Komise uvádí, že Tribunál tím, že z nich v bodě 233 napadeného rozsudku vyvodil spornou část, která mohla dosáhnout 25 % potřeb společnosti Dell, smísil potřeby, které mohla Dell pokrýt u společnosti AMD na konci období jednoho roku, a průměr uvedených potřeb po celé toto období. Je samozřejmé, že tento průměr byl nižší než 25 %. Jak Tribunál uznal v bodě 218 napadeného rozsudku, Komise se správně dovolávala přesné a podrobné povahy informací uvedených v tabulce z roku 2004, což odůvodňuje stanovení sporné části společnosti Dell na 7,1 %. Na rozdíl od toho, co uvádí Tribunál v bodě 239 napadeného rozsudku, tedy skutečnost, že e-mail D1 odůvodňuje posouzení sporné části společnosti Dell mezi 5,6 % a 10,4 %, neumožňuje pochybovat o tom, že sporná část společnosti Dell měla být stanovena na 7,1 %. Mimoto stanovení sporné části na základě dokumentů uvedených v bodě 219 tohoto rozsudku vyžaduje, aby byly zváženy předpoklady ohledně časového rámce a míry zvýšení přechodu společnosti Intel na společnost AMD jakožto dodavatele společnosti Dell, zatímco tabulka z roku 2004 obsahuje za tímto účelem všechny nezbytné informace. Důkazy, o které se opíral Tribunál, mu přitom umožnily vypočítat spornou část pouze ve formě rozpětí, zatímco přesné a podrobné informace obsažené v tabulce z roku 2004 umožnily vypočítat konkrétní číslo, jak bylo uznáno v bodě 218 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">221</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o třetí dokument, a sice prohlášení I1, připravené pro účely šetření, jehož cílem bylo zprostit společnost Intel veškeré odpovědnosti, Tribunál v bodě 227 napadeného rozsudku kvalifikoval jeho důkazní hodnotu jako nízkou, přičemž se v bodě 230 uvedeného rozsudku snažil obnovit jeho věrohodnost prostřednictvím vzájemně si odporujících důvodů poukazujících na zkreslení tohoto prohlášení. Důkazy nízké důkazní hodnoty totiž nemohou převážit nad přesnými a podrobnými důkazy. Aniž měl Tribunál za to, že tabulka z roku 2004 nemohla podpořit závěry, které z ní byly vyvozeny ve sporném rozhodnutí, použil nesprávné kritérium spočívající v určení, zda řádně podložené posouzení Komise týkající se sporné části ve výši 7,1 % bylo jediným možným.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">222</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navíc Tribunál tím, že měl v bodě 247 napadeného rozsudku za to, že Komise použila pro účely posouzení sporné části vyjádření vyvozená z přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007, zkreslil sporné rozhodnutí. Komise nezohlednila údaje z doby po protiprávním jednání, takže neuznala, že sporná část mohla v průběhu doby trvání protiprávního jednání dosáhnout 10,1 %. Okolnost, že rostoucí konkurenční tlak vyvíjený společností AMD, uvedený v bodě 1243 odůvodnění sporného rozhodnutí, v konečném důsledku umožnil společnosti AMD konkurovat do výše sporné části, která mohla mezi říjnem 2006 a červnem 2007 dosahovat až 10,1 %, nutně znamená menší konkurenční tlak v průběhu doby trvání protiprávního jednání. Úvahy Tribunálu v bodech 249 až 251 napadeného rozsudku spočívají rovněž na zkreslení bodů 1245 a 1258 odůvodnění sporného rozhodnutí v rozsahu, v němž vycházejí ze zásady, že Komise zohlednila údaje týkající se období po protiprávním jednání pro výpočet sporné části a nezahrnují skutečnosti vyplývající z tabulky č. 22. V bodě 250 napadeného rozsudku Tribunál zaměnil kalendářní roky a zdaňovací období společnosti Dell, což jej vedlo k nesprávnému závěru, že období po protiprávním jednání bylo zohledněno v rámci testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">223</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ostatně na rozdíl od posouzení, které Tribunál uvedl v bodě 263 napadeného rozsudku, nelze konstatovat žádný rozpor mezi tím, co vyplývá na jedné straně z bodu 1256 odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého přinejmenším za čtyři čtvrtletí období protiprávního jednání vyhověla společnost Intel testu AEC, a na druhé straně závěry Komise v bodech 1281 a 1282 odůvodnění tohoto rozhodnutí, z nichž vyplývá, že sporné slevy poskytnuté společnosti Dell mohly mít během celého tohoto období účinek vyloučení z trhu. Zatímco se totiž bod 1263 odůvodnění uvedeného rozhodnutí omezuje na srovnání požadované části a sporné části, bod 1281 odůvodnění téhož rozhodnutí obsahuje celkové posouzení způsobilosti sporných slev vyloučit hospodářskou soutěž, a to rovněž s ohledem na posilující faktory, které Komise není povinna kvantifikovat a jejichž existenci společnost Intel nezpochybnila. Tyto posilující faktory, které jsou součástí testu AEC a jsou relevantní pro účely posouzení způsobilosti sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel z trhu, jsou rovněž přítomny během prvních čtyř čtvrtletí protiprávního jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">224</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Obdobně je úvaha uvedená v bodě 268 napadeného rozsudku, vycházející ze skutečnosti, že Komise nezohlednila sporné části postupně ve výši 17,3 %, 22,5 % a 24,2 %, které rovněž vyplývají z tabulky z roku 2004, založena na zkreslení bodu 1212 odůvodnění sporného rozhodnutí. Procentní podíly uvedené Tribunálem se totiž vztahují k obdobím následujícím po období zohledněném pro účely výpočtu sporné části, během kterých poté, co se společnosti Dell podařilo získat uznání na trhu, pokud jde o její počítače vybavené CPU x86 vyráběnými společností AMD, mohla Dell zvýšit svůj podíl na nákupech těchto CPU. Skutečnost, že Tribunál kvalifikuje tyto vyšší číselné údaje jako „spornou část“, ukazuje, že se dopustil pochybení, když měl za to, že uvedené číselné údaje zpochybňují zjištění Komise o sporné části ve výši 7,1 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">225</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto zkreslení sporného rozhodnutí má dopad na úvahu, kterou Tribunál učinil v bodě 270 napadeného rozsudku, podle níž argumenty Komise neumožňují vysvětlit nebo potvrdit a posteriori rozdíl mezi výsledky uvedenými Komisí pro první čtyři čtvrtletí období protiprávního jednání v tabulce č. 22 a úvahu, kterou učinila pro celé toto období, podle níž Intel neuspěla v testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">226</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně měl Tribunál zohlednit hospodářské analýzy předložené Komisí v průběhu řízení, jejichž cílem bylo prokázat, že i za předpokladu, že by bylo třeba vypočítat spornou část na základě dokumentů uvedených v bodě 219 tohoto rozsudku, nelze z nich vyvodit spornou část mezi 12,5 % a 17,5 %. Tribunál tím, že odmítl takto postupovat, porušil v bodech 235, 236, 252 a 253 napadeného rozsudku právo Komise na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">227</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel zpochybňuje opodstatněnost této části třetího důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">228</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k výjimečné povaze výtky vycházející ze zkreslení důkazů musí navrhovatel na základě článku 256 SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 168 odst. 1 písm. d) jednacího řádu Soudního dvora přesně uvést skutečnosti, které Tribunál zkreslil, a prokázat pochybení v analýze, která podle něj vedla Tribunál k tomuto zkreslení. Takové zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. července 2018, QuaMa Quality Management v. EUIPO, C‑139/17 P, EU:C:2018:608, bod 34).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">229</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když tedy zkreslení důkazů může spočívat ve výkladu dokumentu neodpovídajícím jeho obsahu, k prokázání takového zkreslení nestačí doložit, že tento dokument mohl být vykládán jinak, než jej vyložil Tribunál. Za tímto účelem je nezbytné prokázat, že Tribunál zjevně překročil meze přiměřeného posouzení tohoto dokumentu zejména tím, že jej vyložil v rozporu s jeho zněním (rozsudky ze dne 25. února 2021, Dalli v. Komisen, C‑615/19 P, EU:C:2021:133, bod 139, a ze dne 23. března 2023, PV v. Komise, C‑640/20 P, EU:C:2023:232, bod 134).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">230</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že části napadeného rozsudku týkající se testu AEC uplatněného na společnost Dell sestávají z části, která se týká posouzení sporné části (body 171 až 271 napadeného rozsudku), části, která se týká alternativního výpočtu použitého Komisí s cílem potvrdit, že sporné slevy poskytnuté společnosti Dell byly způsobilé vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako Intel (body 272 až 276 tohoto rozsudku) a z části, která se týká zohlednění určitých faktorů, které, pokud by byly zahrnuty do testu AEC, by podle sporného rozhodnutí posílily odhadovanou způsobilost těchto slev vyloučit soutěžitele z trhu. Tyto posilující faktory spočívají zaprvé v tom, že Dell měla jasně za to, že jakákoli její ztráta sporných slev by byla doprovázena zvýšením sporných slev poskytovaných společností Intel výrobcům OEM, které jsou jejími konkurenty, a zadruhé v tom, že odhad sporné části nezohledňuje skutečnost, že Dell nakupovala od společnosti Intel rovněž jiné výrobky, než mikroprocesory CPU x86, zejména čipové sady (body 177 a 277 až 282 uvedeného rozsudku).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">231</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Část, která se týká posouzení sporné části společnosti Dell, se dělí na tři podčásti. První podčást, která zahrnuje body 189 až 201 napadeného rozsudku, se týká argumentů společnosti Intel vycházejících ze zásady právní jistoty, které Tribunál odmítl. Druhá podčást, která zahrnuje body 202 až 256 uvedeného rozsudku, se týká argumentů společnosti Intel směřujících ke zpochybnění sporné části ve výši 7,1 % použité Komisí, kterým Tribunál vyhověl. Třetí podčást, která zahrnuje body 257 až 271 uvedeného rozsudku, se týká tvrzení společnosti Intel týkajících se počáteční části období protiprávního jednání od prosince 2002 do října 2003, která Tribunál přezkoumal jen pro úplnost a rovněž jim vyhověl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">232</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o část týkající se alternativního výpočtu použitého Komisí, Tribunál dospěl v bodě 276 napadeného rozsudku k závěru, že tento výpočet neprokazuje, že slevové praktiky společnosti Intel mohly vyvolat účinek vyloučení konkurentů z trhu po celou dobu trvání protiprávního jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">233</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o část týkající se posilujících faktorů, Tribunál měl v bodě 282 napadeného rozsudku za to, že tyto faktory byly zahrnuty do sporného rozhodnutí jako skutečnosti, které mohou posílit hlavní přezkum týkající se existence účinku vyloučení z trhu vyvolaného spornými slevami, a že nebyly Komisí dostatečně analyzovány, pokud jde o dopad, který měly na posouzení způsobilosti uvedených slev vyloučit soutěžitele. Podle téhož bodu napadeného rozsudku tak jejich zohlednění nemohlo být Tribunálem užitečně přezkoumáno, ani nemohlo nahradit hlavní analýzu Komise týkající se způsobilosti sporných slev poskytnutých společnosti Dell vyvolat účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">234</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty, které Komise uvádí na podporu výtky týkající se zkreslení důkazů, se týkají posledních dvou podčástí části napadeného rozsudku týkající se posouzení sporné části společnosti Dell, jakož i posilujících faktorů (viz body 231 a 233 tohoto rozsudku).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">235</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, jak vyplývá z bodů 203 a 240 napadeného rozsudku, Tribunál ve dvou fázích zkoumal argumentaci společnosti Intel směřující ke zpochybnění sporné části ve výši 7,1 % použité Komisí ve vztahu ke společnosti Dell. Zaprvé v bodech 203 až 239 uvedeného rozsudku Tribunál zkoumal důkazy, o které se společnost Intel opírala za účelem zpochybnění uvedené části, a zadruhé v bodech 240 až 255 uvedeného rozsudku přezkoumal její argumenty vycházející ze skutečného přesunu poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">236</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu je zaprvé argument Komise, podle kterého Tribunál zkreslil e-mail D1 nebo e-mail D5 tím, že smísil přesun poptávky společnosti Dell na společnost AMD podle objemu na konci období jednoho roku a spornou část společnosti Dell, založen na nesprávném výkladu napadeného rozsudku. Zejména z bodů 204, 233 a 234 napadeného rozsudku totiž vyplývá, že Tribunál rozlišuje mezi pojmem „převod objemu nákupů CPU x86 ze společnosti Intel na společnost AMD“ na jedné straně a pojmem „sporná část“ na straně druhé. V těchto bodech Tribunál konkrétně uvádí, že odhad převodu ve výši 25 % takového objemu se podle odhadů účastníků sporu mohl projevit ve sporné části nacházející se mezi 12,5 % a 17,5 %, a porovnává tento převod podle objemu se 7 % zohledněnými Komisí za účelem stanovení sporné části ve výši 7,1 %. Za těchto podmínek je nutno konstatovat, že pod záminkou tvrzení o zkreslení se Komise tím, že se dovolává vysoké důkazní hodnoty tabulky z roku 2004 ve srovnání s důkazní hodnotou e-mailu D1, ve skutečnosti snaží dosáhnout nového posouzení důkazů Soudním dvorem. Tato argumentace proto musí být odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">237</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o argumentaci Komise týkající se prohlášení I1, z bodu 233 napadeného rozsudku vyplývá, že toto prohlášení bylo pouze jednou ze čtyř skutečností, o které se Tribunál opřel, aby měl v témže bodě za to, že přesun poptávky společnosti Dell na společnost AMD se mohl týkat až 25 % objemu CPU x86, a nikoli 7 %, jak vyplývá z tabulky z roku 2004. Komise ani přesně neuvádí skutečnosti, které měly být Tribunálem zkresleny. Za těchto podmínek dotčený argument ve skutečnosti nevychází ze zkreslení prohlášení I1 ve smyslu uvedeném v bodech 228 a 229 tohoto rozsudku, ale naopak směřuje k tomu, aby Soudní dvůr znovu posoudil tento důkaz a jeho význam mezi všemi důkazy zkoumanými Tribunálem, takže musí být odmítnut jako nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">238</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zatřetí o argumenty, kterými Komise tvrdí, že posouzení Tribunálu uvedená v bodech 247 až 251 napadeného rozsudku, která se týkají zohlednění údajů vyplývajících ze skutečného přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007, tedy po období protiprávního jednání, které skončilo v prosinci 2005, jsou stižena zkreslením sporného rozhodnutí, je třeba uvést následující.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">239</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 247 a 248 napadeného rozsudku Tribunál poznamenal, že se Komise nemůže opírat o relevanci skutečností vyvozených z přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007, aby zpochybnila argumentaci společnosti Intel týkající se počátku časového horizontu jednoho roku v rámci výpočtu sporné části, přičemž zároveň popírá relevanci těchto skutečností pro účely posouzení přesné míry sporné části. Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, Tribunál tím, že přijal tento zásadní postoj, který kritizuje selektivní použití důkazů ze strany Komise, neměl za to, že tento orgán použil pro účely posouzení sporné části připomínky vyvozené z přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">240</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v bodě 249 napadeného rozsudku odmítl argument Komise uvedený v jejích doplňujících vyjádřeních k vrácení věci, podle kterého relevance skutečného přesunu části poptávky společnosti Dell na společnost AMD v letech 2006 a 2007 musí být relativizována z důvodu zvýšení sporných slev poskytnutých společností Intel během tohoto období. V tomto ohledu Tribunál poznamenal, že Komise neupravila spornou část uvedenou v bodě 1245 odůvodnění sporného rozhodnutí, vyčíslenou mezi 8,2 % a 10,1 %, za účelem zohlednění této skutečnosti. Z tohoto bodu napadeného rozsudku nevyplývá, že Tribunál měl za to, že Komise použila během doby trvání protiprávního jednání sazby sporné části stanovené mezi 8,2 % a 10,1 %. Tribunál v něm pouze uvádí, že pokud se Komise domnívala, že určitý faktor ovlivnil spolehlivost sazeb uvedených v bodě 1245 odůvodnění tohoto rozhodnutí, měla je upravit tak, aby tento faktor zohlednila.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">241</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 250 napadeného rozsudku Tribunál odkazuje na další argument, který Komise uvedla v doplňujících vyjádřeních k vrácení věci, podle kterého test AEC „zahrnoval“ skutečné tržní podíly společnosti AMD na nákupech u společnosti Dell během let 2006 a 2007 a že výsledky těchto výpočtů potvrzují konstatování sporného rozhodnutí „pro období končící v roce 2005“. V tomto ohledu Tribunál v bodě 251 napadeného rozsudku poznamenal, že Komise neprovedla úpravu sporné části za rok 2005 na základě výpočtů provedených v bodě 1245 odůvodnění tohoto rozhodnutí, které se týkají období po protiprávním jednání. Bez takové úpravy totiž nebylo možné tvrdit, že výsledky výpočtů provedených v uvedeném rozhodnutí potvrzují zjištění obsažená v témže rozhodnutí týkající se období protiprávního jednání, a to tím spíše že uvádějí vysokou spornou část, která tato zjištění spíše zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">242</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z těchto úvah vyplývá, že Tribunál správně rozlišil mezi údaji z testu AEC týkajícími se doby trvání protiprávního jednání a údaji týkajícími se období po protiprávním jednání, které nebyly součástí tohoto testu. Tribunál tak v odpovědi na argumenty společnosti Intel přezkoumal opodstatněnost posouzení Komise týkajících se relevance údajů týkajících se období po protiprávním jednání, aniž zkreslil obsah relevantních bodů odůvodnění sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">243</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ani nemohou obstát argumenty Komise, podle kterých Tribunál porušil její právo na obhajobu tím, že v bodech 236 a 253 napadeného rozsudku odmítl zohlednit doplňující analýzy uvedené v bodech 235 a 252 tohoto rozsudku, které Komise předložila poprvé v průběhu řízení, aby popřela skutečnosti, které společnost Intel údajně předložila poprvé před Tribunálem. Jak totiž vyplývá z bodů 156 až 161 tohoto rozsudku, Tribunál nezohlednil skutečnosti, které společnost Intel předložila poprvé až před ním, takže argumenty předložené Komisí na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku jsou v každém případě založeny na chybném předpokladu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">244</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na posouzení uvedená v bodech 235 až 243 tohoto rozsudku je třeba odmítnout jako irelevantní argumenty Komise týkající se posouzení, které Tribunál pro úplnost provedl v bodech 257 až 271 napadeného rozsudku, pokud jde o analýzu sporné části společnosti Dell týkající se počáteční části období protiprávního jednání od prosince 2002 do října 2003. Jak je totiž upřesněno v bodě 257 napadeného rozsudku, Tribunál toto posouzení provedl, i když závěr, ke kterému dospěl v bodě 256 napadeného rozsudku, podle kterého Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala opodstatněnost posouzení sporné části společnosti Dell, které bylo provedeno ve sporném rozhodnutí, již sám o sobě činí neplatným posouzení této sporné části provedené Komisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">245</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně argument Komise vycházející z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když vyžadoval vyčíslení posilujících faktorů, kterých se Komise dovolává za účelem prokázání způsobilosti sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel z trhu, spočívá na nesprávném výkladu bodů 278 až 282 napadeného rozsudku. Z těchto bodů vyplývá, že Tribunál odmítl analýzu provedenou ve sporném rozhodnutí, která se týkala přesunu sporných slev poskytnutých společnosti Dell na její konkurenty a ztráty těchto slev při nákupu čipových sad z důvodu, že při neexistenci vyčíslení v tomto ohledu nebylo možné, aby Tribunál užitečně přezkoumal, zda tyto dva posilující faktory mohly neutralizovat nedostatky vyplývající z chyb, kterými je stižen test AEC týkající se sporné části společnosti Dell, nebo prokázat způsobilost uvedených slev vyloučit soutěžitele z trhu. V důsledku toho Tribunál neměl za to, že posilující faktory musí být přesně vyčísleny za všech okolností, ale že pokud by měly nahradit hlavní analýzu Komise týkající se způsobilosti sporných slev poskytnutých společnosti Dell vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel z trhu, přezkum, který je jim věnován, musí být způsobilý tuto způsobilost prokázat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">246</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že třetí část musí být zamítnuta, stejně jako třetí důvod kasačního opravného prostředku v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z několika nesprávných právních posouzení a z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">247</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku obsahuje dvě části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první části, vycházející z nesprávného právního posouzení v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">248</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle Komise se Tribunál tím, že v bodech 319 a 335 napadeného rozsudku rozhodl, že výpočet požadované části společnosti HP neumožňuje mít za to, že sporné slevy poskytnuté této společnosti mohly vyloučit hospodářskou soutěž v období od 1. listopadu 2002 do 30. září 2003, dopustil v napadeném rozsudku nesprávného právního posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">249</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Komise zaprvé tvrdí, že Tribunál použil nesprávný důkazní standard, který, pokud jde o test AEC týkající se společnosti HP, způsobil protiprávnost bodů 292 až 320 napadeného rozsudku. Tribunál se tak dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 335 napadeného rozsudku za to, že Komise neprokázala, že v období od listopadu 2002 do května 2005 byly sporné slevy poskytnuté společnosti HP způsobilé vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">250</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál zejména nezpochybnil, že sporné rozhodnutí uvádělo rovněž požadovanou část pro období od listopadu 2002 do září 2003. V bodech 304 a 305 napadeného rozsudku však Tribunál kritizoval skutečnost, že Komise za účelem určení této části vycházela z číselných údajů vyplývajících ze součtu nebo z aritmetického průměru číselných údajů týkajících se pouze tří čtvrtletí, a sice čtvrtého čtvrtletí hospodářského roku 2003, jakož i prvního a druhého čtvrtletí hospodářského roku 2004. Tyto údaje jsou přitom dostatečně reprezentativní pro celé období první dohody uzavřené mezi společnostmi Intel a HP, platné od listopadu 2002 do května 2004 (dále jen „dohoda HPA1“), což je důvod, proč z nich Komise vycházela.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">251</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tedy kritizoval hospodářský parametr zvolený Komisí, v projednávaném případě referenční období zvolené pro výpočet požadované části. Tento hospodářský parametr přitom není skutkovou otázkou, ale aspektem komplexního hospodářského posouzení, pro které má Komise široký prostor pro uvážení, a přezkum Tribunálu se proto musí omezit na ověření možné existence takového zjevně nesprávného posouzení, jako je použití protiprávní metody Komisí. Společnost Intel však nepředložila alternativní výpočet týkající se dotčených čtvrtletí, neboť přístup Komise byl pro ni v každém případě příznivý. Za těchto podmínek Tribunál nahradil posouzení Komise vlastním posouzením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">252</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navíc metodická volba provedená Komisí pro určení tohoto referenčního období vychází z implicitního odůvodnění vyplývajícího jednak ze skutečnosti, že tabulka č. 35 sporného rozhodnutí uvádí požadovanou část tak, že pokrývá celou dobu trvání dohody HPA1, a jednak ze skutečnosti, že, jak bylo uvedeno v bodě 346 odůvodnění sporného rozhodnutí, nejvíce rozhodující faktor, a sice výše sporných slev poskytnutých společnosti HP, zůstala po celé období, na který se vztahovala uvedená dohoda, nezměněna, což Intel nezpochybnila.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">253</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé se Tribunál tím, že odmítl zohlednit jednak skutečnost, že společnost Intel v průběhu správního řízení nezpochybnila období použitá Komisí pro její výpočty v oznámení námitek, a jednak to, že tento podnik tato období dokonce použil pro vlastní výpočty, které předložil Komisi v průběhu tohoto řízení, dopustil nesprávného právního posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">254</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí i za předpokladu, že by posouzení Tribunálu, podle kterého Komise neprokázala protisoutěžní účinek vyloučení z trhu v období od listopadu 2002 do září 2003, bylo opodstatněné, neodůvodňovalo by to závěr, který učinil Tribunál v bodě 335 napadeného rozsudku, že tímto pochybením je stižena celá analýza, podle které byly sporné slevy poskytnuté společnosti HP způsobilé vyloučit hospodářskou soutěž v období od listopadu 2002 do května 2005, které zahrnuje období od června 2004 do května 2005, na které se vztahuje druhá dohoda podepsaná mezi společnostmi Intel a HP (dále jen „dohoda HPA2“). Naopak, jak Tribunál připustil v bodě 525 napadeného rozsudku, test AEC může být považován za průkazný pro období od října 2003 do května 2005.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">255</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Začtvrté Tribunál tím, že v bodě 334 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že sporné rozhodnutí není právně dostačujícím způsobem odůvodněno, pokud jde o posilující faktory, nezbytně odkázal na dva posilující faktory zohledněné v tomto rozhodnutí a citované v bodě 321 napadeného rozsudku, totiž použití číselných údajů příznivých pro společnost Intel ze strany Komise a riziko přesunu sporných slev původně určených pro společnost HP na jejího jiného konkurenta. Tribunál však přezkoumal odůvodnění sporného rozhodnutí pouze s ohledem na druhý z těchto faktorů, takže napadený rozsudek není odůvodněn, byť implicitně, pokud jde o první z nich. V každém případě se Tribunál rovněž dopustil nesprávného právního posouzení tím, že v bodech 328, 331 a 334 napadeného rozsudku rozhodl, že sporné rozhodnutí nebylo právně dostačujícím způsobem odůvodněno, pokud jde o druhý posilující faktor. V tomto ohledu Komise zejména poznamenává, že Tribunál od ní ve skutečnosti vyžadoval, aby šla nad rámec posouzení způsobilosti sporných slev vyloučit z trhu stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel a kvantifikovala účinky vyloučení, a to s odkazem na prvek, který není vlastní parametrům testu AEC, a je hypotetický. I kdyby měl Tribunál v napadeném rozsudku právem za to, že sporné rozhodnutí neprokazuje existenci protisoutěžního účinku vyloučení z trhu pro období od listopadu 2002 do září 2003, je obecný závěr vyvozený v bodě 335 tohoto rozsudku nesprávný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">256</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Intel zpochybňuje opodstatněnost argumentů Komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">257</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál popsal skutkový kontext sporných slev poskytnutých společnosti HP v bodech 288 a 289 napadeného rozsudku. Z těchto bodů vyplývá, že společnost Intel uzavřela se společností HP pro období od listopadu 2002 do května 2005 dvě postupné dohody, jejichž předmětem bylo vybavení stolních počítačů určené pro podniky pomocí CPU x86. První z těchto dohod, totiž dohoda HPA 1, se vztahovala na období od listopadu 2002 do května 2004 a druhá, sice dohoda HPA 2, na období od června 2004 do května 2005. Poskytnutí slev stanovené v těchto dohodách podléhalo nepsané podmínce, že společnost HP uspokojí u společnosti Intel přinejmenším 95 % své poptávky po CPU x86, aby vybavila stolní počítače určené podnikům. Podle bodu 288 napadeného rozsudku, který v tomto ohledu odkazuje na bod 1406 odůvodnění sporného rozhodnutí, dospěla Komise na základě testu AEC k závěru, že tyto slevy mohly mít protisoutěžní účinky vyloučení z trhu. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">258</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle bodů 298, 299, 303 a 321 napadeného rozsudku je tento závěr založen jednak na srovnání sporné části a požadované části a jednak na dvou posilujících faktorech. Tyto faktory spočívaly v tom, že zaprvé Komise použila číselné údaje, které byly pro společnost Intel nejpříznivější, a zadruhé ve skutečnosti, že v případě přesunu nákupů CPU x86 ze strany společnosti HP ke společnosti AMD by společnost Intel mohla přesunout slevy původně určené společnosti HP na jejího jiného konkurenta, jako je společnost Dell. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">259</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z bodu 299 napadeného rozsudku vyplývá, že podle sporného rozhodnutí byla sporná část HP Komisí stanovena na 7 %. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">260</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Požadovaný podíl je uveden v tabulce č. 34, která je uvedena v bodě 1334 odůvodnění sporného rozhodnutí (dále jen „tabulka č. 34“), na kterou odkazuje bod 303 napadeného rozsudku. Poslední sloupec této tabulky uvádí, že pro období od třetího čtvrtletí zdaňovacího období 2003 do třetího čtvrtletí zdaňovacího období 2006 se požadovaná část pohybovala mezi 9,7 %, což je hodnota vypočtená za čtvrté čtvrtletí zdaňovacího období 2003, a 18,9 %, což je hodnota vypočtená pro první čtvrtletí zdaňovacího období 2005. Komise se tak v bodě 1387 odůvodnění sporného rozhodnutí, na který odkazuje bod 298 napadeného rozsudku, domnívala, že požadovaná část byla pro celou dobu trvání protiprávního jednání vyšší než sporná část. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">261</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho tabulka č. 35, která je obsažena v bodě 1337 odůvodnění sporného rozhodnutí, na který odkazuje bod 292 napadeného rozsudku, podle tohoto bodu odůvodnění prokazuje spolehlivost závěru Komise a je prezentována tak, aby naznačovala, že zahrnuje celé období, na které se vztahuje dohoda HPA1. Tato tabulka uvádí požadovanou část ve výši 10,6 % za období, na které se vztahuje dohoda HPA1. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">262</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z bodu 291 napadeného rozsudku vyplývá, že Intel vytýkala Komisi, že se dopustila zejména čtyř pochybení týkajících se zaprvé sporné části, zadruhé částky podmíněné části sporných slev, zatřetí posuzovaného období protiprávního jednání a začtvrté posilujících faktorů, které byly zohledněny. Tribunál zaměřil svou analýzu na pochybení uvedená na třetím a čtvrtém místě. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">263</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o zkoumané období protiprávního jednání, Tribunál v bodě 303 napadeného rozsudku poznamenal, že tabulka č. 34 se vztahuje na období od čtvrtého čtvrtletí zdaňovacího období 2003 do třetího čtvrtletí zdaňovacího období 2005, takže neobsahuje žádné údaje týkající se listopadu a prosince 2002, jakož i prvních tří čtvrtletí zdaňovacího období 2003. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">264</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Obdobně Tribunál v bodě 304 napadeného rozsudku zdůraznil, že číselné údaje týkající se dohody HPA 1 uvedené v prvním řádku tabulky č. 35 vyplývají ze součtu nebo aritmetického průměru čísel uvedených v prvních třech řádcích tabulky č. 34. Tribunál uvedl podrobnosti, na nichž je toto posouzení založeno, v bodě 305 uvedeného rozsudku, přičemž v bodě 306 uvedeného rozsudku dodal, že Komise netvrdila, že tento matematický vztah je výsledkem náhody nebo že odlišné zjištěné hodnoty byly pro tři chybějící čtvrtletí, jakož i pro tři následující čtvrtletí shodné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">265</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek měl Tribunál v bodě 307 napadeného rozsudku za to, že měsíce listopad a prosinec 2002, jakož i první tři čtvrtletí zdaňovacího období 2003 nebyly Komisí ve výpočtech, ze kterých vyplynuly údaje v tabulce 35, ve skutečnosti zohledněny. Ve stejném bodě dodal, že výpočet požadovaného podílu během trvání smlouvy HPA 1, který vedl k výsledkům uvedeným v tabulkách č. 34 a 35, tedy nepokrývá celé období mezi listopadem 2002 a květnem 2005, ve vztahu k němuž se Komise domnívala, že by mohla prokázat existenci protisoutěžního účinku vyloučení z trhu způsobeného spornými slevami poskytnutými společnosti HP. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">266</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 308 až 320 napadeného rozsudku Tribunál odmítl argumenty Komise vycházející zaprvé z toho, že se výsledek výpočtu na čtvrtletním základě zásadně neliší od výsledku údajně provedeného celkového výpočtu, a zadruhé z odkazů na přílohu žalobní odpovědi a přílohu dupliky. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">267</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o argumenty Komise vycházející ze skutečnosti, že test AEC zahrnuje komplexní hospodářská posouzení, ve vztahu k nimž má tento orgán prostor pro uvážení, který měl Tribunál dodržet, je třeba připomenout, že Komise provedla test AEC s cílem prokázat, že sporné slevy byly způsobilé vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">268</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v podstatě uvádí generální advokátka v bodech 83 až 85 svého stanoviska, výpočet požadované části předpokládá volby metodologie, které musí Komise učinit tak, aby se ujistila, že své závěry zakládá na všech skutkově správných, spolehlivých a soudržných údajích, které jsou za tímto účelem nezbytné. V této souvislosti se Komise mohla rozhodnout analyzovat způsobilost sporných slev poskytnutých společnosti HP vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako Intel na čtvrtletním základě za období od listopadu 2002 do května 2005. Vzhledem k tomu, že ve sporném rozhodnutí nebyl použit žádný jiný důvod k prokázání této způsobilosti, musí být test AEC schopen účinně podpořit závěr, že tyto slevy mají takovou způsobilost za celé toto období. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">269</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise přitom zaprvé netvrdí, že skutková zjištění Tribunálu, která spadají do jeho svrchovaného posouzení, podle kterých jednak tabulka č. 34 věnovaná požadovanému výpočtu nepokrývá období do začátku čtvrtého čtvrtletí zdaňovacího období 2004 a jednak tabulka č. 35 je navzdory odkazu na dohodu HPA1 stižena stejnou mezerou, vycházejí z jakéhokoli zkreslení důkazů nebo samotného sporného rozhodnutí. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">270</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, jak v podstatě uvádí generální advokátka v bodech 91 a 92 svého stanoviska, i když použití mechanismu zevšeobecnění není zásadně zakázanou volbou, jelikož cílem tohoto mechanismu je vyvodit neznámý prvek z údajů, které jsou známy, musí spočívat na konkrétním logickém sledu definovaném a vysvětleném účastníkem řízení, který nese důkazní břemeno, v projednávané věci Komisí. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">271</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise přitom netvrdí, ani z napadeného rozsudku to nevyplývá, že se před Tribunálem dovolávala reprezentativnosti údajů týkajících se období po třetím daňovém čtvrtletí 2003, aby odůvodnila jejich zevšeobecnění na část období protiprávního jednání do konce tohoto čtvrtletí, natož pak že taková reprezentativní povaha vyplývá ze sporného rozhodnutí. Naopak poznámka pod čarou 1658 uvedená v bodě 1337 odůvodnění sporného rozhodnutí, na kterou odkazují body 292 a 297 napadeného rozsudku, uvádí, že přezkoumávané období se zcela neshoduje s dobou trvání dotčených dohod, protože pokud jde o dohodu HPA1, číselné údaje poskytnuté společností HP nepokrývaly dobu platnosti této dohody v plném rozsahu. Tento odkaz kromě toho vylučuje možnost mít za to, že sporné rozhodnutí obsahuje implicitní odůvodnění týkající se reprezentativnosti údajů týkajících se období po třetím daňovém čtvrtletí 2003, které mohlo odůvodnit zevšeobecnění. Ostatně vzhledem k tomu, že Komise nezpochybňuje tvrzení uvedené v bodě 306 napadeného rozsudku, popsané v bodě 264 tohoto rozsudku, je třeba mít za to, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 307 napadeného rozsudku rozhodl, že Komise skutečně nezohlednila měsíce listopad a prosinec 2002, jakož i první tři čtvrtletí zdaňovacího období 2003. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">272</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí v bodě 318 napadeného rozsudku Tribunál pro úplnost přezkoumal výpočty, které Komise předložila v příloze dupliky, aby prokázala, že výsledky týkající se požadované části společnosti HP byly pro dva chybějící měsíce a tři čtvrtletí stejné jako výsledky týkající se této části za čtvrtletí, která byla Komisí skutečně zohledněna. V tomto ohledu měl Tribunál za to, že nic neprokazuje správnost předpokladu, podle kterého by z důvodu stability sporných slev během období, na které se vztahuje dohoda HPA1, byly výsledky požadovaného podílu za posledně uvedené období rovněž použitelné na období, které nebylo zohledněno, tím spíše, že nic nenasvědčuje tomu, že objem nákupů společnosti HP a průměrná prodejní cena zůstaly po celou dobu trvání protiprávního jednání stejné. Komise se přitom omezuje na uvedení, že výše sporných slev ztracených společností HP je nejdůležitějším faktorem výpočtu požadované části, avšak netvrdí, že výše uvedené posouzení Tribunálu je stiženo zkreslením důkazů. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">273</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o argument Komise vycházející z toho, že společnost Intel v průběhu správního řízení nezpochybnila období, která použila pro své výpočty, je třeba připomenout, že Komise musí posoudit zejména případnou existenci strategie směřující k vyloučení, prostřednictvím poskytnutí věrnostních slev, soutěžitelů, kteří jsou přinejmenším stejně výkonní jako podnik v dominantním postavení, z trhu, pokud tento podnik v průběhu správního řízení na základě předložených důkazů tvrdí, že jeho jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, a zejména vyvolat vytýkané účinky spočívající ve vyloučení soutěžitelů z trhu (viz body 138 a 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">274</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že je Komise oprávněna založit posouzení na stejných předpokladech a skutečnostech, jako jsou ty, které předložil stíhaný podnik, stejně jako může provést vlastní analýzy na základě jiných důkazů získaných v průběhu jejího šetření. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">275</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nicméně skutečnost, že Intel v průběhu správního řízení předložila výpočty, které i když byly založeny na referenčních obdobích použitých Komisí, podle tohoto podniku ukazují, že sporné slevy nebyly způsobilé vyloučit stejně výkonného konkurenta, jako je tato společnost, z trhu, se jasně liší od situace, kdy společnost Intel během tohoto řízení předložila důkazy týkající se části období protiprávního jednání, které sama o sobě zevšeobecnila na jinou část období protiprávního jednání, z nichž Komise vycházela v oznámení námitek, a jelikož nebyly zpochybněny, ve sporném rozhodnutí. Toto rozlišení platí bez ohledu na otázku, zda, jak sama tvrdí, společnost Intel během správního řízení poukázala na mezeru týkající se období od listopadu 2002 do července 2003. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">276</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je třeba připomenout, že jak vyplývá již z bodu 163 tohoto rozsudku a jak Tribunál právem uvedl v bodě 300 napadeného rozsudku, žádné ustanovení unijního práva neukládá osobě, jíž je určeno oznámení námitek, povinnost zpochybnit v průběhu správního řízení jednotlivé skutkové nebo právní okolnosti uvedené v tomto oznámení s tím, že později ve stadiu soudního řízení by již neměla právo tak učinit (rozsudek ze dne 1. července 2010, Knauf Gips v. Komise, C‑407/08, EU:C:2010:389, bod 89). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">277</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že společnost Intel během správního řízení na základě předložených důkazů tvrdila, že její jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž ve vztahu ke společnosti HP, čímž Komisi vznikla povinnost posoudit případnou existenci strategie směřující k vyloučení přinejmenším stejně výkonných soutěžitelů jako společnost Intel z trhu, nic jí nebránilo zpochybnit před Tribunálem prvky tohoto posouzení týkající se dotčeného období, které jsou součástí odůvodnění sporného rozhodnutí. Z toho vyplývá, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodech 300 až 302 napadeného rozsudku zaujal stejný přístup.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">278</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argument Komise vycházející z toho, že se Tribunál tím, že měl za to, že opomenutí v testu AEC týkající se části období protiprávního jednání, která probíhala až do konce třetího daňového čtvrtletí 2003, postihuje analýzu týkající se celého období protiprávního jednání, které trvalo od listopadu 2002 do května 2005, dopustil nesprávného právního posouzení, vychází z nesprávného výkladu bodu 335 napadeného rozsudku. V tomto bodě totiž Tribunál uvedl, že závěr uvedený v bodě 1406 odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého sporné slevy poskytnuté společnosti HP mohly mít protisoutěžní účinek vyloučení z trhu v období od listopadu 2002 do května 2005, nebyl právně dostačujícím způsobem prokázán pouze „[v rozsahu], v němž [Komise] neprokázala existenci účinků vyloučení konkurentů z trhu v období od 1. listopadu 2002 do 31. září 2003“. Tribunál v bodě 525 napadeného rozsudku uznal, že tato okolnost nemůže vést ke zrušení sporného rozhodnutí pro celou konstatovanou dobu trvání protiprávního jednání, pokud jde o společnost HP. Za těchto podmínek, jak vyplývá ze stejného bodu uvedeného rozsudku, Tribunál prohlásil zrušení zahrnující celé toto období až poté, co v bodech 485 až 520 uvedeného rozsudku konstatoval, že Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a že neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">279</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, Tribunál nezaložil zrušení sporného rozhodnutí s ohledem na sporné slevy poskytnuté společnosti HP na opomenutí ovlivňujícím pouze část období protiprávního jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">280</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argument Komise vycházející z toho, že Tribunál zkoumal pouze posilující faktor vycházející z rizika přesunu sporných slev původně určených pro společnost HP na jejího jiného konkurenta, s vyloučením faktoru spočívajícího ve využití údajů příznivých pro společnost Intel Komisí, musí být rovněž odmítnut. V tomto ohledu stačí uvést, že vzhledem k povaze nedostatku zjištěného Tribunálem, který spočívá v úplné neexistenci důkazů týkajících se první části období protiprávního jednání, se „posilující faktor“ vycházející z toho, že Komise použila pro společnost Intel výhodné skutečnosti, již pojmově nemohl týkat této části. Tribunál tedy nebyl povinen věnovat tomuto faktoru zvláštní analýzu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">281</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o argument Komise vycházející z toho, že Tribunál ve skutečnosti vyžadoval, aby Komise šla nad rámec posouzení způsobilosti sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel a aby kvantifikovala účinky vyloučení z trhu vyvolané posilujícím faktorem, z bodů 328 a 329 napadeného rozsudku vyplývá, že nedostatek odůvodnění konstatovaný Tribunálem v bodě 331 uvedeného rozsudku se v podstatě týká možnosti, že posilující faktor spočívající v přesunu sporných slev původně poskytnutých společnosti HP na jednoho z jejích konkurentů umožňuje odmítnout všechny argumenty společnosti Intel týkající se testu AEC a neutralizovat všechna pochybení, jež v této otázce obsahuje sporné rozhodnutí. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">282</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál v bodě 330 napadeného rozsudku uvedl, že argument předložený Komisí na jednání, podle kterého HP odmítla nabídku společnosti AMD spočívající v poskytnutí jednoho milionu CPU x86 zdarma pouze z důvodu důsledků, které by přijetí této nabídky mělo na její vztah se společností Intel, je pouhým nepodloženým předpokladem, který nemůže zhojit nedostatek odůvodnění sporného rozhodnutí, pokud jde o vliv, který měl posilující faktor spočívající v přesunu sporných slev původně poskytnutých společnosti HP na jednoho z jejích konkurentů na závěry Komise vyplývající z testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">283</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu z výkladu bodů 321, 334 a 335 napadeného rozsudku ve vzájemném spojení vyplývá, že Tribunál přezkoumal, zda body 1390 až 1395 odůvodnění sporného rozhodnutí, věnované posilujícím faktorům, obsahují důvody umožňující zhojit nedostatek důkazů, na nichž je založen výpočet požadované části společnosti HP za dva měsíce a tři čtvrtletí, pro něž se test AEC ukázal jako nedostatečný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">284</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že způsobilost sporných slev vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel, byla posouzena pomocí srovnání provedeného v rámci testu AEC mezi požadovanou částí a spornou částí společnosti HP. Toto srovnání je založeno na výpočtu zohledňujícím výši sporných slev, které jsou ztraceny v případě, že nejsou dodrženy podmínky výlučného odběru, na nichž jsou tyto slevy založeny, objem nákupů společnosti HP, jakož i průměrnou prodejní cenu a průměrné náklady společnosti Intel, kterým se lze vyhnout. Jak přitom vyplývá z bodů 1393 a 1394 odůvodnění sporného rozhodnutí, na které je odkazováno v bodě 321 napadeného rozsudku, případný přesun těchto slev na jednoho z konkurentů společnosti HP je kvantifikovatelným parametrem, uvedeným při kontaktech mezi společnostmi HP a AMD, který může ovlivnit zejména účinek způsobený ztrátou uvedených slev zohledněnou pro účely výpočtu požadované části. Podobně v bodě 1285 odůvodnění sporného rozhodnutí, kterého se dovolává Komise na podporu této části čtvrtého důvodu, tento orgán uvádí, že výpočet požadované části ve vztahu ke společnosti HP, provedený ve sporném rozhodnutí, „vychází z předpokladu, že případně ztracené slevy nejsou přesunuty na konkurenty [společnosti HP]“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">285</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podobně jak uvádí Tribunál v bodech 328 a 329 napadeného rozsudku, pokud Komise zamýšlela vycházet z případného přesunu sporných slev poskytnutých společnosti HP na jejího konkurenta za účelem prokázání jejich způsobilosti vyloučit stejně výkonného konkurenta jako společnost Intel nezávisle na nedostatcích testu AEC, měla tudíž Komise uvést úvahy ilustrující vliv tohoto přesunu na některý z faktorů, na nichž je založen výpočet požadované části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">286</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato analýza Tribunálu by nebyla méně opodstatněná, jak tvrdí Komise na podporu této části čtvrtého důvodu, kdyby bylo třeba bod 1285 odůvodnění sporného rozhodnutí chápat v tom smyslu, že parametry výpočtu požadované části ve vztahu ke společnosti HP vylučují zohlednění případného přesunu sporných slev, které jí byly poskytnuty, na jednoho nebo více konkurentů tohoto podniku. Ačkoliv totiž takový přesun není součástí parametrů tohoto výpočtu, může pouze zvětšit dopad protisoutěžního vyloučení z trhu, jak Komise uvedla v bodě 1392 odůvodnění sporného rozhodnutí. Jak však vyplývá z bodů 267 až 280 tohoto rozsudku, Tribunál se nedopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že Komise neprokázala způsobilost sporných slev vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu za dva měsíce a tři čtvrtletí, které byly součástí období protiprávního jednání, takže prohloubení dopadu případného protisoutěžního vyloučení z trhu nelze za toto období zohlednit, jelikož v tomto smyslu neexistuje zvláštní odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">287</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, Tribunál implicitně nevyžadoval, aby Komise šla nad rámec posouzení způsobilosti sporných slev vyloučit z trhu stejně výkonného soutěžitele jako společnost Intel, ani aby vyčíslila účinky vyloučení z trhu. Tribunál se omezil na konstatování, že k tomu, aby mohl mít za to, že takový posilující faktor, jako je faktor, který uplatňuje Komise, je vhodný k odmítnutí argumentů společnosti Intel týkajících se výpočtů provedených pro účely testu AEC a neutralizovat chyby, jimiž je tento test stižen, musí skutečnosti umožňující uznat tuto vhodnost, stejně jako hlavní prvky těchto výpočtů, vyplývat z odůvodnění rozhodnutí konstatujícího protiprávní jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">288</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na předcházející úvahy je třeba první část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé části, vycházející z porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">289</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise uvádí, že Tribunál v bodech 316 a 317 napadeného rozsudku odmítl zohlednit některé skutečnosti předložené v průběhu řízení. Tyto skutečnosti prokazují, že i kdyby byl přijat nový argument společnosti Intel týkající se referenčního období pro test AEC, výsledek tohoto testu by nebyl stižen vadou. Ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené na podporu druhého důvodu kasačního opravného prostředku, přitom odmítnutí Tribunálu přezkoumat vyvrácení tvrzení společnosti Intel porušuje právo Komise na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">290</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel zpochybňuje opodstatněnost této části čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">291</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba uvést, že jelikož s ohledem na argumenty a důkazy předložené společností Intel v průběhu správního řízení měla Komise zkoumat, zda tento podnik uplatňoval strategii směřující k vyloučení přinejmenším stejně výkonných konkurentů, jako je on, příslušelo tomuto orgánu, aby ve sporném rozhodnutí prokázal, že dotčená strategie měla takovou způsobilost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">292</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci z bodů 316 a 317 napadeného rozsudku vyplývá, že se Komise před Tribunálem dovolávala dodatečného výpočtu vztahujícího se na druhé a třetí daňové čtvrtletí zdaňovacího období 2003 poprvé v dokumentu předloženém jako příloha dupliky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">293</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak přitom bylo uvedeno v bodě 163 tohoto rozsudku, Tribunál nepochybil, když tyto dodatečné výpočty předložené Komisí poprvé v příloze dupliky odmítl zohlednit, a to tím spíše, že tento orgán netvrdil, že jejich opožděné předložení v prvním stupni odůvodnil, jak vyžaduje čl. 85 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">294</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že je třeba jako neopodstatněnou zamítnout druhou část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku a společně s ní tento důvod kasačního opravného prostředku v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pátému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného výkladu testu AEC a článku 102 SFEU, zkreslení důkazů a porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Lenovo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">295</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise připomíná, že Tribunál při přezkumu testu AEC v rozsahu, v němž se týká společnosti Lenovo, zaměřil svou pozornost na otázku hodnoty dvou nepeněžitých výhod, z nichž měla tato společnost prospěch z titulu slev za výlučné zásobování od společnosti Intel, za jejichž ztrátu by jí stejně výkonný soutěžitel jako posledně uvedená společnost musel nabídnout kompenzaci. Jedná se zaprvé o rozšíření standardní záruky společnosti Intel o jeden rok a zadruhé o poskytnutí distribuční platformy společnosti Intel v Šen-čenu (Čína). V tomto ohledu Komise tvrdí, že Tribunál v bodech 436 až 439 napadeného rozsudku nezohlednil povahu testu AEC, což znamenalo chybnou definici „stejně výkonného“ soutěžitele jako společnosti Intel a in fine porušení článku 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">296</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v bodě 454 napadeného rozsudku nekvalifikoval nesprávná posouzení konstatovaná v předchozích bodech uvedeného rozsudku jako „zjevná“. S ohledem na metodická rozhodnutí, která vyžaduje test AEC, by přitom pouze „zjevná“ nesprávná posouzení mohla vést ke zrušení rozhodnutí založeného na takovém testu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">297</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně Tribunál tím, že vycházel ze všech nákladů vzniklých společnosti Intel, včetně nákladů vynaložených na poskytnutí distribuční platformy společnosti Lenovo, a nikoli pouze z nákladů souvisejících s výrobou CPU, nezohlednil skutečnost, že poslední otázkou, kterou je třeba vyřešit s ohledem na článek 102 SFEU, je otázka, zda existuje způsobilost vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu vyplývající z existence sporných slev, které jsou rovněž uplatňovány na nespornou část, která je mnohem větší než sporná část. V důsledku toho měl být kladen důraz na otázku, zda stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel mohl získat spornou část potřeb OEM, a to navzdory skutečnosti, že působí v menším měřítku než tato společnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">298</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zohledněny by tak neměly být náklady na sporné slevy pro podnik v dominantním postavení, ale prospěch, který tyto slevy představují pro jejich příjemce, tedy pro zákazníka tohoto podniku. Tento přístup, který zaručuje, že postavení dominantního podniku nepůsobí k jeho výhodě v rámci testu AEC, musí být přijat nezávisle na otázce, zda jsou slevy v peněžité nebo v nepeněžité formě. Kromě toho z důkazů předložených společností Intel vyplývá, že tato společnost neměla za to, že náklady související s poskytnutím distribuční platformy společnosti Lenovo byly součástí průměrných nákladů stejně výkonného konkurenta jako ona, kterým bylo možné se vyhnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">299</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě Tribunál v bodě 438 napadeného rozsudku nesprávně odmítl přístup Komise ve sporném rozhodnutí, podle kterého by konkurent společnosti Intel nedisponoval takovou distribuční platformou, jako je platforma poskytnutá společnosti Lenovo, a z tohoto důvodu by posledně uvedené společnosti musel zaplatit kompenzaci za ztrátu této nepeněžité výhody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">300</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o rozšíření standardní záruky, Tribunál nezohlednil skutečnost, že Intel nadále prodávala společnosti Lenovo nespornou část značně větší, než je sporná část prodávaná konkurentem. Za předpokladu, že by byly míra poruch CPU x86 v průběhu záruční doby a náklady na opravu nebo náhradu stejné, celkové náklady na reakci na žádosti o záruku pro CPU x86 společnosti Intel v počítačích Lenovo by byly mnohem vyšší než náklady na žádosti o záruku týkající se počítačů Lenovo obsahujících CPU x86 pocházející od stejně výkonného konkurenta jako společnost Intel. Podobná úroveň efektivity obou výrobců proto nic nemění na skutečnosti, že k tomu, aby společnost Lenovo přesvědčil, aby upustila od rozšíření záruky nabízené společností Intel výměnou za výlučný odběr, musel by soutěžitel stejně výkonný jako tato společnost nabízet CPU x86 za cenu, která by kompenzovala náklady na žádosti o záruku, které by Lenovo nemohla přenést na společnost Intel. Komise tedy v rámci svého testu AEC správně zacházela s hodnotou rozšíření standardní záruky společnosti Intel pro Lenovo stejně jako se slevami v hotovosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">301</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podpůrně Tribunál tím, že odmítl přezkoumat důkazy vyvracející tvrzení společnosti Intel, které Komise předložila v průběhu řízení jako přílohu D.39 dupliky, porušil její právo na obhajobu. V rozsahu, v jakém Tribunál přezkoumal důkazy předložené Komisí jako přílohu D.39 k duplice, z nichž podle posledně jmenované vyplývá, že Intel odhadla náklady na nepeněžité výhody na 47 milionů USD, neodůvodnil své odmítnutí, v bodě 452 napadeného rozsudku, vzít v úvahu dokument nazvaný „ Intel Chart entitled 2006 v. 2007 Trend“, ze kterého vyplývá, že náklady na rozšíření standardní záruky činily pro Intel 23 milionů USD. Pokud Tribunál nevzal v úvahu tento dokument s odůvodněním, že jeho účelem mohlo být výhodně předložit návrh společnosti Intel během jednání se společností Lenovo, znamenalo by toto odůvodnění zkreslení dotčeného dokumentu, protože tento dokument byl označen jako „Intel confidentiel“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">302</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Intel zpochybňuje opodstatněnost pátého důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">303</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 98 napadeného rozsudku Tribunál připomněl, že Intel a Lenovo uzavřely prohlášení o záměru, Memorandum of Understanding z roku 2007 (dále jen „MoU 2007“), které bylo vázáno na nepsanou podmínku výlučného odběru. V bodě 415 uvedeného rozsudku Tribunál odkázal na bod 1461 odůvodnění sporného rozhodnutí, ve kterém Komise tvrdila, že výše sporných slev poskytnutých společnosti Lenovo byla uvedena v MoU 2007, které stanovilo finanční podporu ve výši 180 milionů USD na rok 2007 ve formě čtvrtletních plateb.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">304</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 417 napadeného rozsudku Tribunál odkázal na bod 1463 odůvodnění sporného rozhodnutí, který zmiňuje argument společnosti Intel, podle kterého byla pro posouzení výše těchto slev relevantní pouze částka 138 milionů USD. V bodě 417 uvedeného rozsudku je tak vysvětleno, že na finanční podporu společnosti Lenovo ve výši 180 milionů USD stanovenou v MoU 2007 bylo v hotovosti přiděleno pouze 135 milionů USD. Zbývající část této podpory byla poskytnuta ve formě nepeněžitých výhod, a sice ve formě rozšíření standardní záruky společnosti Intel o jeden rok a nabídky lepšího využití distribuční platformy společnosti Intel v Číně. Komise zdůraznila, že společnost Intel tvrdila, že i když hodnota těchto dvou nepeněžních plnění ve prospěch společnosti Lenovo byla 20 a 24 milionů USD, náklady společnosti Intel na tato plnění byly jasně nižší, a sice 1,7 milionu USD a 1,3 milionu USD. Společnost Intel rovněž tvrdila, že za účelem určení, zda je konkurent stejně výkonný jako ona, je třeba posoudit tyto skutečnosti v závislosti na jejich hospodářských nákladech pro ni, a nikoli v závislosti na jejich hodnotě pro Lenovo. Připočtením těchto nákladů ve výši 1,7 milionu USD a 1,3 milionu USD k finanční podpoře v hotovosti, tedy 135 milionů USD, Intel dospěla k částce 138 milionů USD.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">305</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 420 a 421 napadeného rozsudku Tribunál uvádí, že v bodech 1466 a 1467 odůvodnění sporného rozhodnutí Komise odmítla posledně uvedený argument společnosti Intel z důvodu, že test AEC vyžaduje, aby byla přezkoumána cena, za kterou by stejně výkonný, ale nikoliv dominantní soutěžitel musel nabízet své výrobky zákazníkovi, aby vyrovnal ztrátu podmíněných výhod poskytovaných dominantním podnikem, což je ztráta vyplývající z toho, že uvedený zákazník přesunul spornou část svých nákupů od dominantního podniku k tomuto hypotetickému, stejně výkonnému soutěžiteli. Komise z toho dále vyvodila, že je třeba posoudit ztrátu zákazníka, jelikož to, co by stejně výkonný soutěžitel musel vyrovnat, je právě tato ztráta, a nikoliv hospodářské náklady dominantního podniku v případě, že se oba číselné údaje liší. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">306</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 433 až 439 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že metoda použitá Komisí k posouzení rozsahu sporných slev poskytnutých společnosti Lenovo byla založena na předpokladu, který byl v rozporu se základy testu AEC, jak byly uvedeny v bodech 1003 a 1004 odůvodnění sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">307</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál v bodě 434 napadeného rozsudku zdůraznil, že podle bodu 1003 odůvodnění sporného rozhodnutí je cílem testu AEC přezkoumat, zda by společnost Intel byla sama způsobilá s ohledem na vlastní náklady a účinek sporných slev vstoupit na trh v menším rozsahu, aniž by utrpěla ztráty. V bodě 435 uvedeného rozsudku Tribunál zdůraznil, že jak bylo uvedeno v bodě 1004 tohoto rozhodnutí, byla analýza AEC nastavena jako čistě hypotetické cvičení v tom smyslu, že šlo o určení, zda by byl přístup na trh stejně výkonného soutěžitele, jako je společnost Intel, pokud jde o výrobu a dodávky CPU x86 v hodnotě srovnatelné s hodnotou, kterou svým zákazníkům poskytuje společnost Intel, který by ale neměl tak širokou prodejní základnu jako společnost Intel, uzavřen. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">308</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, jak uvedl Tribunál v bodech 154, 157 a 158 napadeného rozsudku, převzatých v bodě 43 tohoto rozsudku, že test AEC, jak byl použit v projednávané věci, stanoví „skutečnou cenu“, tedy cenu, za kterou by stejně výkonný soutěžitel jako Intel musel nabízet své CPU x86, aby kompenzoval ztrátu jakékoli platby za výlučný odběr poskytnuté společností Intel ze strany OEM, přičemž skutečná cena musí být následně srovnána s „životaschopnou mírou nákladů společnosti Intel“, tedy s průměrnými náklady, kterým je možné se vyhnout. Systém plateb za výlučný odběr je přitom schopen vyloučit stejně výkonné soutěžitele jako společnost Intel, když je skutečná cena nižší než její průměrné náklady, kterým je možné se vyhnout. Jak je ostatně vysvětleno v bodě 44 tohoto rozsudku, pozitivní nebo negativní výsledek testu AEC je určen in fine srovnáním sporné části s požadovanou částí, která je podílem na potřebách zákazníka společnosti Intel, kterého stejně výkonný soutěžitel jako Intel musí získat, aby mohl vstoupit na trh, aniž utrpí ztráty. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">309</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z bodu 412 napadeného rozsudku, který odkazuje na body 1457 až 1508 odůvodnění sporného rozhodnutí, vyplývá, že rozsah a povaha sporných slev poskytnutých společnosti Lenovo jsou faktory zohledněnými při výpočtu požadované části. Pokud jsou tyto slevy poskytovány v hotovosti, je jejich hodnota objektivní a totožná jak pro Intel, tak pro jejich příjemce. Naproti tomu, jsou-li poskytnuty nepeněžitě, byť jen částečně, je namístě je ohodnotit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">310</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je třeba uvést, že stejně výkonný konkurent jako společnost Intel sice musí nabízet své výrobky za cenu, která kompenzuje ztrátu podmíněných výhod poskytnutých podnikem v dominantním postavení. Tato kompenzace však nemusí mít nutně formu peněžitého plnění, které se rovná hodnotě nepeněžitého plnění pro dotyčného zákazníka. Může spočívat v nepeněžitém plnění rovnocenném tomu, o které tento zákazník přijde v důsledku svého rozhodnutí zásobovat se ve sporné části u konkurenta podniku v dominantním postavení. V tomto případě je rovněž bezvýznamné, že toto plnění může ze subjektivního hlediska zákazníka, který z něj má prospěch, představovat hodnotu, která se liší od nákladů, které musel vynaložit stejně výkonný konkurent jako podnik v dominantním postavení, aby toto plnění poskytl tomuto zákazníkovi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">311</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho je třeba v souladu se základy testu AEC ohodnotit slevu poskytnutou ve formě nepeněžitého plnění s přihlédnutím k hypotetickému konkurentovi, jehož struktura nákladů je obdobná struktuře nákladů podniku v dominantním postavení (v tomto smyslu rozsudky ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise, C‑280/08 P, EU:C:2010:603, bod 198), a ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt.Operations, C‑680/20, EU:C:2023:33, bod 59).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">312</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takový přístup je o to odůvodněnější, jak Tribunál právem uvedl v bodě 190 napadeného rozsudku, že je rovněž v souladu s obecnou zásadou právní jistoty. Zohlednění nákladů podniku v dominantním postavení totiž tomuto podniku s ohledem na zvláštní odpovědnost, která pro něj vyplývá z článku 102 SFEU, umožňuje posoudit legalitu vlastního jednání, jelikož zná své vlastní náklady (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise, C‑280/08 P, EU:C:2010:603, bod 202).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">313</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nelze však vyloučit, jak uvádí generální advokátka v bodech 160 a 165 svého stanoviska, že náklady na nepeněžité plnění mohou vyžadovat určitou úpravu umožňující zohlednit skutečnost, že stejně výkonný soutěžitel nemá dominantní postavení. Taková úprava se může ukázat nezbytnou, pokud jsou dotčeny náklady stejně výkonného soutěžitele jako podnik v dominantním postavení, z důvodu skutečnosti, že tento konkurent uspokojuje pouze spornou část zákazníků, která je menší než nesporná část těchto zákazníků zásobovaná uvedeným podnikem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">314</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, jak poznamenává generální advokátka v bodě 155 stanoviska, že když Tribunál v bodech 437 a 438 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise neuvedla, jak by hypotetický konkurent mohl prodávat CPU x86 společnosti Lenovo a zároveň jí nabídnout nepeněžité výhody za stejných podmínek jako společnost Intel, a v bodě 439 tohoto rozsudku, že Komise tak vycházela z předpokladu, který je v rozporu se základy testu AEC uvedenými ve sporném rozhodnutí, nenahradil platné posouzení provedené Komisí svým posouzením, ale poukázal na vnitřní nesoudržnost testu AEC, jak byl v projednávaném případě použit tímto orgánem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">315</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak kromě toho uvádí Tribunál v bodě 441 napadeného rozsudku, aniž to bylo Komisí v rámci kasačního opravného prostředku zpochybněno, sporné rozhodnutí nepřináší odpověď na otázku, jaké by byly náklady stejně výkonného soutěžitele jako Intel, kdyby musel poskytnout přístup k distribuční platformě nebo přeměnit prostřednictvím jednoduché úpravy svou již existující platformu tak, aby byla rozšířena ve prospěch jednoho OEM, podobně jako to společnosti Lenovo navrhla společnost Intel, a na otázku, jaké by byly náklady spojené s rozšířením záruky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">316</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z bodu 428 napadeného rozsudku vyplývá, že Komise předložila takovou analýzu poprvé v příloze D.39 dupliky. Tato analýza však překračuje rámec vymezený odůvodněním sporného rozhodnutí, takže ji Tribunál nemůže zohlednit, jak uvedl v bodech 443 a 444 napadeného rozsudku. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">317</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu výtka vznesená Komisí podpůrně, vycházející z porušení jejího práva na obhajobu (viz bod 301 tohoto rozsudku) musí být odmítnuta z důvodů uvedených v bodech 164 až 167 tohoto rozsudku, z nichž vyplývá, že se Tribunál tím, že v bodě 444 napadeného rozsudku uvedl, že nemohl, aniž nahradil odůvodnění Komise obsažené ve sporném rozhodnutí vlastním odůvodněním, přihlédnout ke skutečnostem předloženým poprvé v příloze dupliky, a překročit tak rámec vymezený odůvodněním tohoto rozhodnutí, nedopustil nesprávného právního posouzení ani neporušil právo Komise na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">318</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně Tribunál v bodě 448 napadeného rozsudku pro úplnost přezkoumal analýzu obsaženou v příloze D.39 dupliky a odmítl ji z důvodu, že náklady, které podle Komise nese stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel s distribuční platformou v Číně, se liší od hodnoty nepeněžitých plnění pro společnost Lenovo, kterou Komise zohlednila pro účely svého testu AEC. V každém případě však Komise netvrdí, že toto posouzení, které Tribunál provedl jen pro úplnost, je stiženo jakýmkoli zkreslením důkazů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">319</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podobně je třeba rovněž odmítnout argument Komise, podle kterého Tribunál v bodě 452 napadeného rozsudku, v jehož rámci zkoumal důkazní hodnotu dokumentu nazvaného „Intel Chart entitled 2006 v. 2007 Trend“, předloženého tímto orgánem poprvé jako příloha D.41 dupliky, nezohlednil náklady společnosti Intel způsobené rozšířením standardní záruky, jak jsou uvedeny v tomto dokumentu, a akceptoval nižší náklady vypočítané v dodatečné zprávě Shapiro-Hayes. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">320</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž vyplývá z výrazu „V každém případě“ použitého v bodě 451 napadeného rozsudku, Tribunál přezkoumal důkazní hodnotu uvedeného dokumentu jen pro úplnost. Komise přitom nezpochybňuje hlavní konstatování učiněné Tribunálem v bodě 450 uvedeného rozsudku, podle kterého skutečnosti uvedené v tomto dokumentu nebyly zmíněny ve sporném rozhodnutí. Za těchto podmínek je argument Komise irelevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">321</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předcházejících úvah vyplývá, že pátý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K šestému důvodu, vycházejícímu z nesprávného posouzení důsledků, které je třeba vyvodit z pochybení zjištěných v rámci testu AEC</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">322</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise vznáší šestý důvod podpůrně pro případ, že by Soudní dvůr zamítl ostatní důvody vznesené na podporu kasačního opravného prostředku. V tomto rámci Komise tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o důsledky, které je třeba vyvodit zaprvé ze zjištěných pochybení, pokud jde o test AEC, a zadruhé z pojmu „stejně výkonný soutěžitel jako Intel“, jak vyplývá z rozsudku o kasačním opravném prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">323</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zejména konstatování chyb, jimiž je stižen test AEC, neznamená, že společnost Intel v tomto testu obstála a sporné slevy nebyly způsobilé vyloučit hospodářskou soutěž, ale pouze to, že Komise ve sporném rozhodnutí neprokázala, že společnost Intel v uvedeném testu neobstála. V tomto ohledu Komise s odkazem na svá hlavní vyjádření k vrácení věci, která jsou založena zejména na bodech 1037 a 1038 odůvodnění tohoto rozhodnutí, připomíná, že „životaschopná míra nákladů společnosti Intel“ přijatá v uvedeném rozhodnutí je míra průměrných nákladů, kterým bylo možné se vyhnout, což je nákladové kritérium obezřetné a příznivé pro společnost Intel, neboť vylučuje nezbytné významné fixní náklady, které by její konkurent musel vynaložit, aby byl dlouhodobě životaschopný. Skutečnost, že Intel neselhala v testu AEC zohledňujícím průměrné náklady, kterým bylo možné se vyhnout, je pouze jednou z okolností, které je třeba zohlednit v rámci celkového posouzení nezbytného pro zodpovězení otázky, zda byly sporné slevy způsobilé vyloučit hospodářskou soutěž. Spolková republika Německo dodává, že za určitých okolností, jako jsou okolnosti projednávané věci, mohou dohody o výlučném odběru učinit obchodní partnery zdrženlivějšími přijímat rovnocenné nabídky od konkurentů jejich dodavatele z důvodu přijatého závazku a závislosti na nesporné části nakoupených výrobků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">324</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právě z důvodu zkreslení argumentu předloženého Komisí v jejím vyjádření k vrácení věci měl Tribunál v bodech 518 a 519 napadeného rozsudku za to, že pouhý odkaz na období, během kterého Intel uplatňovala sporné slevy, a na jejich časový rámec nepostačuje sám o sobě, bez ohledu na závěry, které bylo možné z testu AEC vyvodit, k podložení konečných závěrů ohledně takto vyvolaných účinků vyloučení z trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">325</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že závěr Tribunálu uvedený v bodech 526 a 527 napadeného rozsudku, podle kterého Komise neprokázala, že sporné slevy a sporné platby byly způsobilé nebo mohly mít protisoutěžní účinky vyloučení z trhu, je stižen nesprávným právním posouzením. Před učiněním tohoto závěru příslušelo Tribunálu, aby v rámci celkového posouzení okolností věci přezkoumal, zda byl test AEC zvláště určujícím faktorem ve sporném rozhodnutí a zda pochybení zjištěná v tomto testu byla dostatečně významná na to, aby vedla ke zrušení tohoto rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">326</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento závěr dále opomíjí skutečnost, že pojem „stejně výkonný soutěžitel“ není založen pouze na úvahách týkajících se cen a nákladů. V tomto ohledu z bodu 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku vyplývá, že otázka, zda sporné slevy mohly vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako Intel, závisí rovněž na takových parametrech, jako je výběr, kvalita a inovace výrobků tohoto konkurenta. Z bodů 116 až 122 a 134 napadeného rozsudku přitom vyplývá, že Tribunál tato kritéria nezohlednil, i když jsou relevantní pro pojem takového „výkonného soutěžitele“, jakým může být AMD, jejíž výrobky jsou jak inovativní, tak výkonné, a tudíž atraktivní pro OEM.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">327</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Intel zpochybňuje opodstatněnost této argumentace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">328</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé je třeba připomenout, že v oblasti práva hospodářské soutěže je Komise povinna prokázat jednání porušující pravidla hospodářské soutěže, která zjistila, a předložit důkazy, které mohou právně dostačujícím způsobem prokázat skutečnosti zakládající protiprávní jednání (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. ledna 2004, BAI a Komise v. Bayer, C‑2/01 a C‑3/01 P, EU:C:2004:2, bod 62, jakož i ze dne 16. února 2017, Hansen &amp; Rosenthal a H&amp;R Wax Company Vertrieb/Commission, C‑90/15 P, EU:C:2017:123, bod 26).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">329</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto skutečnosti musí vyplývat z odůvodnění aktu konstatujícího protiprávní jednání, přičemž unijní soudy je nemohou, jak bylo uvedeno v bodech 138 a 163 tohoto rozsudku, měnit tak, že v rámci přezkumu legality podle článku 263 SFEU nahradí odůvodnění autora dotčeného aktu vlastním odůvodněním.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">330</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé z bodů 175 až 181 tohoto rozsudku vyplývá, že i když poskytnutí věrnostních slev podnikem v dominantním postavení může představovat porušení článku 102 SFEU, skutečnost, že tento podnik v průběhu správního řízení na základě předložených důkazů tvrdil, že jeho jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, a zejména vyvolat vytýkané účinky vyloučení z trhu, zavazuje Komisi k tomu, aby provedla analýzu směřující k určení existence této způsobilosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">331</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto případě, jelikož se prokázání skutečného nebo potenciálního účinku omezení hospodářské soutěže posuzuje s ohledem na všechny relevantní skutkové okolnosti, je Komise povinna analyzovat, jak zdůraznil Soudní dvůr v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku, nejen význam dominantního postavení podniku na relevantním trhu, dosah sporných slev na trhu, podmínky a způsoby poskytnutí dotčených slev, jejich dobu trvání a výši, ale také případnou existenci strategie směřující k vyloučení přinejmenším stejně výkonných soutěžitelů, jako je tento podnik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">332</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právě na základě této analýzy musí Komise v tomto případě splnit svou povinnost, popsanou v bodech 328 a 329 tohoto rozsudku, prokázat v odůvodnění rozhodnutí přijatého na základě jejího šetření, že vytýkané jednání představuje zneužití dominantního postavení ve smyslu článku 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">333</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí z bodů 142, 143, 147 a 149 rozsudku o kasačním opravném prostředku, jakož i zejména z bodů 30, 31, 152 až 158, 175, 283, 285, 286, 297 až 299, 339, 412, 413, 457 a 466 až 468 napadeného rozsudku vyplývá, že Komise ve sporném rozhodnutí odůvodnila právě prostřednictvím testu AEC, který má stanovit cenu, za kterou měl stejně výkonný soutěžitel jako Intel nabízet své CPU x86, aby „odškodnil“ OEM za ztrátu sporných slev, způsobilost sporných slev vyloučit takového konkurenta, a omezit tak hospodářskou soutěž s ohledem na OEM a společnost MSH způsobem zakázaným článkem 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">334</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodů 147 a 149 rozsudku o kasačním opravném prostředku, Soudní dvůr právě s ohledem na skutečnost, že Komise provedla test AEC, vrátil věc Tribunálu, aby přezkoumal způsobilost sporných slev omezit hospodářskou soutěž z hlediska argumentů společnosti Intel směřujících k uplatnění údajných pochybení, kterých se Komise dopustila v rámci tohoto testu. Jak poznamenal Tribunál v bodě 523 napadeného rozsudku, Komise dospěla s ohledem na výsledky uvedeného testu k závěru, že sporné slevy a sporné platby poskytnuté společností Intel byly způsobilé nebo mohly mít protisoutěžní účinky spočívající ve vyloučení z trhu z důvodu, že i stejně výkonnému soutěžiteli, jako je tato společnost, by bylo zabráněno zásobovat společnosti Dell, HP, NEC a Lenovo pro jejich potřeby CPU x86 nebo zajistit, aby MSH prodávala počítače vybavené jejími CPU x86.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">335</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu z bodu 157 napadeného rozsudku vyplývá, že Komise pro účely testu AEC zohlednila průměrné náklady společnosti Intel, kterým se lze vyhnout. Je nesporné, že Komise vycházela z tohoto kritéria nákladů z důvodu, že vzhledem k jeho příznivější povaze pro společnost Intel, skutečnost, že stejně výkonný soutěžitel, jako je tato společnost, nemůže pokrýt takové náklady, jasně naznačuje, že takový konkurent při prodeji zákazníkům dotčeným chováním podniku v dominantním postavení obětuje zisky a utrpí ztráty, takže by hospodářská soutěž byla vyloučena.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">336</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Začtvrté z bodů 485, 493 až 495, 509 a 510 napadeného rozsudku vyplývá, že Komise věnovala několik bodů odůvodnění sporného rozhodnutí analýze dosahu sporných slev na trhu, jakož i jejich doby trvání, a že z bodů odůvodnění týkajících se této doby trvání spadá několik z nich do části sporného rozhodnutí věnované testu AEC. Jak je přitom uvedeno v bodech 62 až 76 tohoto rozsudku, Tribunál měl na základě přezkumu provedeného v bodech 483 až 521 napadeného rozsudku, jejichž konkrétní prvky nejsou v rámci kasačního opravného prostředku zpochybněny, za to, že Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu sporných slev na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání těchto slev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">337</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek, jak je uvedeno v bodech 80 až 82 tohoto rozsudku, měl Tribunál v bodech 524 až 527 napadeného rozsudku za to, že pochybení, která identifikoval v testu AEC, dosah sporných slev na trhu a doba jejich uplatňování, odůvodňují zrušení čl. 1 písm. a) až e) sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">338</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedená posouzení nepříslušelo Tribunálu zkoumat před tím, než rozhodl o částečném zrušení sporného rozhodnutí, zda sporné slevy byly způsobilé vyloučit stejně výkonného soutěžitele jako je společnost Intel, a pro účely tohoto přezkumu vycházet ze skutečností odlišných od těch, o které se Komise opírala za účelem prokázání této způsobilosti. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">339</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunálu zejména nepříslušelo zkoumat, zda taková způsobilost může být prokázána prostřednictvím odůvodnění, které neobsahuje jím konstatovaná pochybení, jelikož takové odůvodnění není ve sporném rozhodnutí formulováno soudržným způsobem umožňujícím vyvodit závěr, že může podpořit výrok tohoto rozhodnutí bez ohledu na důvody stižené nesprávným právním posouzením nebo nesprávným skutkovým zjištěním, které činí závěry Komise neplatnými.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">340</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu na jedné straně z bodů 133 až 147 napadeného rozsudku vyplývá, že analýza provedená ve sporném rozhodnutí, jejímž cílem je prokázat, že sporné slevy představují zneužití bez ohledu na závěry, které Komise vyvodila z testu AEC, je stižena nesprávným právním posouzením v rozsahu, v němž vychází z předpokladu, že sporné slevy byly zneužívající bez ohledu na jejich způsobilost vyloučit stejně výkonného soutěžitele, jako je společnost Intel, z trhu. Na druhé straně, pokud jde o test AEC, Komise netvrdí, že toto rozhodnutí obsahuje dodatečný přezkum zohledňující jiné kritérium nákladů než kritérium průměrných nákladů, kterým se lze vyhnout, což by umožnilo tuto způsobilost konstatovat, ani že v uvedeném rozhodnutí prokázala, že vytýkané jednání zahrnovalo rovněž další složky, které mohly bez ohledu na závěry, které je třeba vyvodit z testu AEC, vyvolat protisoutěžní účinek vyloučení z trhu, který Intel sledovala využitím nesporné části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">341</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodech 518 a 519 napadeného rozsudku rozhodl, že pouhý odkaz bez ohledu na závěry, které je možné vyvodit z testu AEC, na dobu, po kterou společnost Intel prováděla sporné slevy, a na časový rámec těchto slev nestačí sám o sobě k odůvodnění konečných závěrů ohledně takto vyvolaných účinků vyloučení z trhu. Tato úvaha se jeví o to více odůvodněná s ohledem na konstatování Tribunálu týkající se zaprvé dosahu sporných slev na trhu a doby jejich trvání, která byla učiněna v bodech 492 až 500 a 508 až 515 napadeného rozsudku, a zadruhé sporných slev, jak byly uplatňovány ve vztahu ke společnostem NEC a MSH, jelikož konkrétní prvky konstatování učiněných v posledně uvedeném ohledu nebyly v rámci kasačního opravného prostředku zpochybněny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">342</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ostatně argument Komise vycházející z toho, že Tribunál nezohlednil skutečnost, že AMD je „výkonným“ soutěžitelem, jak byl definován rozsudkem o kasačním opravném prostředku, z důvodu výkonnosti, inovativního a přitažlivého charakteru jejích výrobků, je rovněž irelevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">343</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž vyplývá z bodu 435 napadeného rozsudku, test AEC je hypotetickým úkonem umožňujícím určit, zda by byl konkurent, který je stejně výkonný jako společnost Intel, pokud jde o výrobu a dodávky CPU x86, jejichž hodnota je rovnocenná hodnotě, kterou poskytuje Intel svým zákazníkům, ale který nemá tak širokou prodejní základnu jako Intel, z důvodu sporných slev vyloučen z trhu. Z toho vyplývá, že tato analýza je nezávislá na skutečné způsobilosti samotné společnosti AMD zůstat na trhu. Předmětná analýza tedy může prokázat, že sporné slevy byly způsobilé v rozporu s článkem 102 SFEU vyloučit soutěžitele, o němž se předpokládá, že je stejně výkonný jako Intel, pokud jde o náklady, výběr, kvalitu a inovace, i když by sama společnost AMD nebyla vyloučena z trhu, přičemž také může ukazovat na neexistenci takové způsobilosti, navzdory skutečnosti, že ten či onen konkurent podniku v dominantním postavení opustil trh nebo se dostal na jeho okraj.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">344</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předcházejících úvah vyplývá, že šestý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut, a v důsledku toho musí být kasační opravný prostředek zamítnut v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">345</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">346</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě jeho čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník, který měl ve věci úspěch, požadoval.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">347</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že Intel a ACT požadovaly náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">348</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 140 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">349</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že Intel a ACT požadovaly, aby byla Spolkové republice Německo uložena náhrada nákladů řízení, ponese posledně uvedená vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Intel a ACT v souvislosti s vedlejším účastenstvím.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-493" title="page-3">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasační opravný prostředek se zamítá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Intel Corporation, Inc. a Association for Competitive Technology Inc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Intel Corporation, Inc. a Association for Competitive Technology Inc. v souvislosti s vedlejším účastenstvím. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-497" title="page-3">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
