16.6.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 214/150


P9_TA(2023)0019

Situace drobného rybolovu v EU a výhledy do budoucna

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2023 o situaci drobného rybolovu v EU a výhledech do budoucna (2021/2056(INI))

(2023/C 214/14)

Evropský parlament,

—

s ohledem na dokument Komise k námořní ekonomice č. 08/2020 ze dne 9. března 2021 s názvem „Rybářské loďstvo Unie v roce 2020: trendy a hospodářské výsledky“ (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. června 2020 nazvané „Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023“ (COM(2020)0248),

—

s ohledem na články 38 až 44 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na čtvrtý bod odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (2) (dále jen „nařízení o SRP“), v němž se uvádí, že SRP by měla přispívat k „dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti“ a k „přiměřené životní úrovni v odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu“, jakož i na bod 33 odůvodnění, v němž se uvádí, že „přístup k rybolovu by měl být založen na transparentních a objektivních kritériích zahrnujících kritéria environmentální, sociální a hospodářské povahy“ a že „členské státy by měly podpořit odpovědný rybolov poskytováním pobídek hospodářským subjektům lovícím způsobem, který je nejméně škodlivý pro životní prostředí, a co nejprospěšnější pro společnost“,

—

s ohledem na článek 17 nařízení o SRP, který stanoví, že členské státy při přidělování rybolovných práv uplatňují „transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy“,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (3) (dále jen „nařízení o společné organizaci trhů“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (4),

—

s ohledem na změny přijaté Evropským parlamentem dne 11. března 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a nařízení Rady (ES) č. 768/2005, (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, pokud jde o kontrolu rybolovu (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (6) (dále jen „nařízení o ENRAF“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (7) (dále jen „nařízení o ENRF“),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (8),

—

s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR), jenž působí v rámci Komise, ze dne 20. srpna 2019 s názvem „Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu Unie za rok 2019 (VTHVR 19-06)“ (9),

—

s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 26. září 2019 s názvem „Sociální údaje v odvětví rybolovu EU (VTHVR 19-03)“ (10),

—

s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 8. prosince 2021 nazvanou „Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu Unie za rok 2021 (VTHVR 21-08)“ (11),

—

s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 10. prosince 2020 nazvanou „Sociální rozměr společné rybářské politiky (VTHVR 20-14)“ (12),

—

s ohledem na závěry regionální konference Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvané „Budování budoucnosti pro udržitelný drobný rybolov ve Středozemním a Černém moři“, která se konala ve dnech 7.–9. března 2016 v Alžíru,

—

s ohledem na cíl 14.b cílů udržitelného rozvoje OSN, jenž vyzývá k tomu, aby byl drobným a tradičním rybářům umožněn přístup k mořským zdrojům a trhům,

—

s ohledem na dobrovolné pokyny pro zajištění udržitelného drobného rybolovu v kontextu potravinového zabezpečení a vymýcení chudoby, které vydala organizace FAO,

—

s ohledem na zprávu organizace FAO nazvanou „Stav rybolovu a akvakultury ve světě 2020: udržitelnost v akci“,

—

s ohledem na Mezinárodní rok tradičního rybolovu a akvakultury, jejž na rok 2022 vyhlásila OSN,

—

s ohledem na 7. akční program pro životní prostředí (EAP) a pojmy v něm obsažené, jako jsou meze planety a ekologické meze,

—

s ohledem na publikaci s názvem „Drobný rybolov v Evropě: stav, odolnost a správa“ (13),

—

s ohledem na ministerské prohlášení a plán MedFish4Ever (14),

—

s ohledem na zprávu o provádění ENRF za rok 2020 (15),

—

s ohledem na ministerské prohlášení z roku 2018 o regionálním akčním plánu pro drobný rybolov ve Středozemním a Černém moři,

—

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2018 s názvem „Relativní účinky politických opatření na podporu rybolovu“ (16),

—

s ohledem na vědecký článek s názvem „Přístup drobného rybolovu k rybolovným právům v Evropské unii: Je společná rybářská politika správným krokem k dosažení cíle 14b udržitelného rozvoje?“ (17),

—

s ohledem na vědecký článek nazvaný „Definice drobného rybolovu a zkoumání úlohy vědy při utváření názorů o tom, kdo a co se počítá: Systematický přehled“ (18),

—

s ohledem na studii Výboru pro rybolov z roku 2017 nazvanou „Drobný rybolov a modrý růst v EU“ (19),

—

s ohledem na studii Výboru pro rybolov nazvanou „Seminář o elektronických technologiích pro rybolov – část III: Systémy přizpůsobené plavidlům pro drobný rybolov“ (20),

—

s ohledem na studii z července 2021 provedenou pro Výbor pro rybolov s názvem „Dopady pandemie COVID-19 na rybolov a akvakulturu v EU“ (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o drobném pobřežním rybolovu, řemeslném rybolovu a reformě společné rybářské politiky (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o inovaci a diverzifikaci drobného pobřežního rybolovu v oblastech, které jsou na rybolovu závislé (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o úloze cestovního ruchu spjatého s rybolovem v diverzifikaci odvětví rybolovu (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o cestě k posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 nazvané „Budoucí rybáři: přilákání nové generace pracovníků do odvětví rybolovu a vytváření pracovních míst v pobřežních komunitách“ (26),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0291/2022),

A.

vzhledem k tomu, že nařízení o ENRAF definuje drobný pobřežní rybolov jako rybolov prováděný námořními a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce kratší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení, jakož i pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů, a že se jedná o jedinou definici pobřežního rybolovu v právních předpisech EU;

B.

vzhledem k tomu, že stávající definice drobného rybolovu obsažená v nařízení o ENRF a nařízení o ENRAF vylučuje některé typy plavidel, například plavidla používající některá tradiční lovná zařízení, která mají v důsledku tohoto vyloučení problémy získat finanční prostředky EU; vzhledem k tomu, že toto vyloučení rovněž snižuje viditelnost drobného rybolovu a jeho přítomnost ve statistikách EU, neboť tyto jednotky nejsou započítávány jako součást odvětví;

C.

vzhledem k tomu, že existují jiné, méně přísné přístupy k definici drobného, tradičního a pobřežního rybolovu, jako jsou dobrovolné pokyny pro zajištění udržitelného drobného rybolovu v kontextu potravinového zabezpečení a vymýcení chudoby, které vydala organizace FAO, nebo přístupy, které jsou tématem diskusí pracovní skupiny pro drobný rybolov v rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři;

D.

vzhledem k tomu, že ve většině členských států jdou charakteristické rysy drobného rybolovu nad rámec definice uvedené v nařízení o ENRAF, neboť vlády uplatňují řadu dalších kritérií, a to i s ohledem na povolená lovná zařízení, maximální délku plavidla, výkon motoru, maximální délku rybářských výjezdů, vzdálenost od přístavu, v níž mohou plavidla působit, oblast výlovu, maximální povolenou dobu plavby nebo vlastnictví plavidla;

E.

vzhledem k tomu, že současná SRP nedostatečně definuje pojem tradičního, drobného či pobřežního rybolovu, neboť tato definice vychází pouze z délky plavidla, zatímco v mezinárodních úmluvách existují i jiné definice, které jsou pro tento druh rybolovu vhodnější a aktuálnější; vzhledem k tomu, že evropské definice tradičního rybolovu, drobného rybolovu a pobřežního rybolovu by měly být revidovány;

F.

vzhledem k tomu, že v roce 2019 se odvětví drobného rybolovu v EU-28 skládalo z loďstva čítajícího 42 838 plavidel, což představovalo pouze 7,5 % hrubé prostornosti a 5,4 % celkové vykládky ve všech členských státech, a že toto odvětví zaměstnávalo 62 650 rybářů, což představovalo 75 % aktivních rybářských lodí a 48 % všech rybářů; vzhledem k tomu, že loďstvo provozující průmyslový rybolov představovalo 19 % všech plavidel a 67 % hrubé prostornosti, zaměstnávalo 46 % všech rybářů a vyprodukovalo 81 % hmotnosti vykládky zaznamenané v členských státech; vzhledem k tomu, že loďstvo pro rybolov ve vzdálených vodách mělo pouze 259 registrovaných plavidel, což představovalo méně než 1 % celkového počtu plavidel, ale 19 % hrubé prostornosti a 14 % celkové hmotnosti vykládky zaznamenané v členských státech;

G.

vzhledem k tomu, že kromě velmi omezených zdrojů, které jsou k dispozici na podporu plavidel v rámci ENRF (500 milionů EUR), a obecně nízké míry čerpání je drobný rybolov navzdory své velikosti a významu nejméně podporovaným odvětvím rybolovu, které získává nejmenší podíl finančních prostředků: připadá na něj 38 % celkové činnosti rybářských plavidel, což ale odpovídá pouze 25 % celkových výdajů na plavidla v rámci ENRF;

H.

vzhledem k tomu, že evropské loďstvo je v posledních letech nadále stále menší a v roce 2020 oproti předchozímu roku zaznamenalo pokles hodnoty vyložených ryb o 17 %, přičemž zaměstnanost v tomto odvětví klesla o 19 % a zisk se snížil o 29 % (27);

I.

vzhledem k tomu, že plavidla drobného rybolovu jsou plavidla s nejomezenějšími finančními zdroji;

J.

vzhledem k tomu, že mezi typické rysy drobného rybolovu patří jeho nízký dopad na životní prostředí, jeho sezonně různorodá povaha, pokud jde o lovené druhy, loviště a lovná zařízení, malý rozsah jeho výrobních činností, dodržování biologických a migračních cyklů různých druhů díky jeho všestranné povaze a vysoce selektivnímu používání lovných zařízení, nízká míra vedlejších úlovků a jejich výmětů a jeho schopnost generovat více příjmů na investované euro, větší úlovky na litr spotřebovaného paliva a větší socioekonomickou hodnotu na kilogram vyložených ryb;

K.

vzhledem k tomu, že je třeba náležitě zohledňovat výrazné rozdíly mezi loďstvy, skupinami loďstva, dopadem na životní prostředí jednotlivých skupin loďstva, lovenými druhy, lovnými zařízeními, produktivitou a spotřebními preferencemi různých členských států EU, jakož i zvláštní charakteristiky rybolovné činnosti vyplývající z její sociální struktury, forem uvádění na trh a strukturálních a přírodních nerovností mezi jednotlivými rybářskými regiony;

L.

vzhledem k tomu, že k obecným charakteristikám loďstva pro drobný rybolov patří velmi stará plavidla a neodpovídající technologie, což zdůrazňuje potřebu zvláštního programu podpory pro drobný rybolov a silné veřejné finanční podpory pro jeho modernizaci a rozvoj, bez níž bude další provozování tohoto druhu rybolovu ohroženo;

M.

vzhledem k tomu, že nařízení o ENRAF ukládá členským státům povinnost zohlednit zvláštní potřeby tradičního pobřežního rybolovu při provádění analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb uvedených v nařízení;

N.

vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo 64,9 % rybářských plavidel v EU-28 starých 25 nebo více let (28), přičemž průměrné celkové stáří lodí bylo 29,9 let (29) a v případě drobného rybolovu 32,5 let, což nutně znamená, že významná část loďstva je velmi zastaralá, a nezaručuje tak nejlepší bezpečnostní a provozní podmínky, zvyšuje související rizika a prodražuje provoz;

O.

vzhledem k tomu, že drobní rybáři jsou obvykle starší než rybáři zabývající se jinými druhy rybolovu, přičemž 72 % pracovníků v oblasti drobného rybolovu je starších 40 let a 11 % pracovníků je ve věku nad 65 let;

P.

vzhledem k omezené povaze stávajících statistických údajů je obtížné provést přesnou analýzu toho, jakou úlohu mají v odvětví rybolovu ženy; vzhledem k tomu, že empirické poznatky však ukazují, že ženy hrají významnou roli v odvětví drobného rybolovu, přičemž v některých komunitách hrají významnější roli při rybolovných činnostech, jsou významně zastoupeny při lovu měkkýšů a na pevnině hrají vedoucí úlohu při přípravě výjezdu a vybavení a také při prodeji a zpracování ryb, zejména v konzervárenském průmyslu;

Q.

vzhledem k tomu, že podle zprávy o sociálním rozměru rybolovu v EU je z celkového počtu osob zaměstnaných v odvětví drobného rybolovu 5,4 % žen (což je více než dvojnásobek oproti průmyslovému rybolovu nebo rybolovu ve vzdálených vodách);

R.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu EU hraje klíčovou úlohu pro zásobování obyvatel rybami a udržování zásob potravin v rovnováze v jednotlivých členských státech a v celé EU;

S.

vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby byla centralizace řízení rybolovu, o kterou usiluje SRP, v souladu s místním řízením, které je nutné k zajištění toho, aby bylo toto odvětví socioekonomicky životaschopné;

T.

vzhledem k tomu, že přesunutí řízení rybolovu do regionů je jedním z pilířů SRP a že decentralizovaný přístup má zvláštní význam pro odvětví drobného pobřežního rybolovu, neboť v odvětví rybolovu existují mezi jednotlivými členskými státy rozdíly;

U.

vzhledem k tomu, že společné řízení je velmi důležité pro zajištění účasti odvětví drobného rybolovu na rozhodovacím procesu;

V.

vzhledem k tomu, že SRP proto neposkytuje jasnou a diferencovanou legislativní podporu drobnému rybolovu, která by mohla pomoci zajistit jeho socioekonomickou životaschopnost; vzhledem k tomu, že členské státy pro tento druh rybolovu rovněž nezavedly účinná opatření;

W.

vzhledem k tomu, že v mnoha evropských pobřežních regionech, a zejména ve Středozemním moři, má drobný rybolov a sběr měkkýšů hospodářský, sociální i environmentální rozměr, čímž významně přispívá k dobrým socioekonomickým životním podmínkám, zaměstnanosti a podpoře hospodářské a sociální soudržnosti v různých pobřežních regionech a nejvzdálenějších regionech, které často čelí strukturálním omezením a potřebují podporu, aby mohly využít příležitostí k hospodářské diverzifikaci;

X.

vzhledem k tomu, že příjmy z rybolovu nelze proto považovat pouze za zisk jako takový, neboť přispívají také k zachování způsobu života, který má pro mnoho pobřežních komunit nesmírnou kulturní a historickou hodnotu, a zároveň poskytují důležitou sociální a ekonomickou záchrannou síť; vzhledem k tomu, že v tomto smyslu představuje drobný rybolov jedno z řešení rostoucího úbytku obyvatelstva, stárnutí populace a rostoucí nezaměstnanosti, což jsou hlavní problémy většiny pobřežních regionů evropských zemí a ostrovů; vzhledem k tomu, že vliv drobného rybolovu na sociální a kulturní dědictví pobřežních oblastí je výjimečný a rozmanitý;

Y.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov může hrát zásadní úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje, jak výslovně uznává cíl 14.b; vzhledem k tomu, že drobný rybolov může rovněž přispět k naplnění dalších politických požadavků, které vyplývají z cílů udržitelného rozvoje, jako je cíl č. 2 – „Konec hladu“ a jeho dílčí cíl 2.3, cíl č. 5 „Rovnost mužů a žen“ a jeho dílčí cíle 5.a a 5.b, cíl č. 8 „Důstojná práce a ekonomický růst“ a jeho dílčí cíl 8.5 a cíl č. 13 „Klimatická opatření“ jako celek;

Z.

vzhledem k tomu, že rybáři hrají úlohu „strážců moře“ a že rybolov přispívá k poskytování potravin bohatých na bílkoviny, které jsou důležité pro zdravou a vyváženou stravu;

AA.

vzhledem k tomu, že naprostá většina nehod a incidentů na rybářských plavidlech je způsobena lidským faktorem (62,4 %), přičemž druhou nejčastější příčinou je selhání systému/zařízení (23,2 % případů);

AB.

vzhledem k tomu, že v mnoha případech je drobný rybolov provozován pouze s jedním profesionálním rybářem na palubě;

AC.

vzhledem k tomu, že otázky týkající se bezpečnosti lodí používaných při drobném rybolovu a komfortu, který poskytují, nelze posuzovat odděleně od otázek intenzity a výnosnosti rybolovu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu má omezení hrubé prostornosti jako kritérium pro měření rybolovné kapacity negativní dopad na bezpečnost a komfort lodí v odvětví drobného rybolovu, neboť omezuje pobídky k výměně a modernizaci plavidel nebo ke zvětšení dostupného prostoru s cílem zlepšit komfort posádky, bezpečnost a v konečném důsledku i atraktivitu odvětví, zejména pro mladé lidi a ženy;

AD.

vzhledem k tomu, že na tyto otázky související s bezpečností nelze pohlížet odděleně od zvláštností loďstva drobného rybolovu v členských státech, jako je skutečnost, že rybáři mohou být vystaveni vysokému riziku v důsledku nedostatku specializovaných bezpečnostních doporučení pro toto odvětví, jednorázové povahy operací, dlouhé pracovní doby nebo nebezpečí zachycení v lovném zařízení; vzhledem k tomu, že podmínky provozu se pro každého drobného rybáře různí; vzhledem k tomu, že část rybářů operuje z pobřeží nebo přístavišť a přístavů, kde jsou podmínky provozu velmi často nejisté; vzhledem k tomu, že s ohledem na tuto situaci je třeba zvážit přizpůsobení výkonu pohonného zařízení vlastnostem a provozním podmínkám loďstva, aniž by se zvýšila intenzita rybolovu nebo míra odlovu, s cílem zajistit bezpečnější podmínky pro rybáře při vplutí do přístavu a vyplutí z něj;

AE.

vzhledem k tomu, že tyto aspekty týkající se zvýšení výkonu motoru ze zvláštních bezpečnostních důvodů by měly být financovány prostřednictvím dotací a za určitých podmínek by měly být podporovány z ENRAF, avšak pouze za předpokladu, že nezvýší intenzitu rybolovu nebo schopnost lovit ryby; vzhledem k tomu, že z těchto důvodů by podpora z fondu ENRAF měla být poskytována i pro účely bagrování dna v přístavištích a přístavech;

AF.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov je mnohem více závislý na podmínkách na moři než průmyslový rybolov, což vede v závislosti na typu plavidla a lovného zařízení k větší nepravidelnosti období rybolovu, a tím ovlivňuje počet pracovních dnů v roce, kdy je možné vyplout;

AG.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov je udržitelný, pokud jde o biologické řízení rybích populací, zdroje a selektivitu, ale také ze sociálního a hospodářského hlediska, což přispívá k hlubokému zakořenění této činnosti;

AH.

vzhledem k tomu, že mezi faktory, které rovněž způsobují přímé a nepřímé škody na rybolovu, patří především znečištění, úbytek přírodních stanovišť, námořní doprava a soupeření o prostor, ale také změna klimatu, a to zejména její dopady, jako je zvyšování teploty vody, acidifikace, změny mořských proudů, asynchronie druhů či příchod nepůvodních druhů;

AI.

vzhledem k tomu, že je třeba přijmout opatření na posílení odolnosti pobřežních komunit, a zvýšit tak jejich schopnost přizpůsobit se dopadům změny klimatu a tyto dopady zmírnit;

AJ.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov má rovněž potenciál přispět k dekarbonizaci a zvýšení energetické účinnosti, a tím v konečném důsledku přispět i k úsilí o zmírnění změny klimatu;

AK.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov je v EU – spolu s průmyslovým rybolovem a rybolovem ve vzdálených vodách – velmi důležitý, a to zejména pro řadu rybářských komunit;

AL.

vzhledem k tomu, že je stále třeba řešit řadu příčin zhoršující se socioekonomické situace v tomto odvětví, včetně potřeby posílení postavení rybářů v rámci dodavatelského řetězce;

AM.

vzhledem k tomu, že uznání organizací producentů, sdružení a svazů rybářů by jim umožnilo získat finanční podporu a že podpora jejich aktivní účasti prostřednictvím společného řízení by mohla jednoznačně zlepšit příjmy tohoto odvětví;

AN.

vzhledem k tomu, že příjmy z drobného, tradičního a pobřežního rybolovu jsou ovlivněny nestálými cenami a prudkými výkyvy trhu, které jsou citlivé na mnoho vnějších faktorů, jako je například pandemie COVID-19;

AO.

vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu jsou různé systémy příjmů a mezd, které jsou značně závislé na rybolovných právech, které moře nabízí, což je jeden z faktorů, kvůli kterým je toto odvětví méně atraktivní pro nové generace;

AP.

vzhledem k tomu, že profesionálové v oblasti rybolovu jsou často odměňováni nízkými mzdami za práci v obtížných a často nejistých pracovních podmínkách, kterým jsou vystaveni v povolání, které je stále nejnebezpečnějším na světě, zatímco rostoucí náklady spojené se zahájením rybářské činnosti v kombinaci se stále se zvyšujícím počtem rybářů snižují atraktivitu rybolovu, zejména pro mladé lidi;

AQ.

vzhledem k tomu, že trhům často dominuje jen několik málo zavedených produktů a produktům drobného rybolovu, které jsou udržitelnou alternativou k intenzivně využívaným druhům, se nedostává dostatečné marketingové pozornosti; vzhledem k tomu, že spotřebitelé často nemají možnost získat úplné informace o kupovaném produktu, jeho výrobě nebo použitém lovném zařízení;

AR.

vzhledem k tomu, že pro zvýšení atraktivity drobného rybolovu je důležitá udržitelná ziskovost tohoto odvětví;

AS.

vzhledem k tomu, že na malá plavidla mají největší dopad potíže s přidělováním licencí k rybolovu ve vodách Spojeného království, protože je pro ně obtížné prokázat historii rybolovu;

AT.

vzhledem k tomu, že podniky v oblasti drobného rybolovu často nemají dostatek kapitálu nebo jsou nedostatečně financovány a mají velmi omezený přístup k základním účetním nástrojům, úvěrům, mikrofinancování a pojištění;

AU.

vzhledem k tomu, že odvětví drobného rybolovu se nadále potýká s hospodářskými obtížemi a výrazným poklesem příjmů v důsledku výrazného zvýšení provozních nákladů, které ještě zhoršují další faktory, jako např. snížení hodnoty ryb při prvním prodeji nebo rostoucí ceny pohonných hmot; vzhledem k tomu, že tyto a další faktory způsobily, že se drobný rybolov stále více spoléhá na dotace na pohonné hmoty a že rybáři často musí zvýšit intenzitu rybolovu, aby byla jejich činnost ekonomicky životaschopná;

AV.

vzhledem k tomu, že SFEU a nařízení o ENRAF zavedly a zajistily zvláštní podporu nejvzdálenějším regionům EU;

AW.

vzhledem k tomu, že odvětví drobného rybolovu tradičně trpí nedostatkem organizačních kapacit; vzhledem k tomu, že mezi hlavní faktory, které omezují kolektivní opatření drobného rybolovu, patří velký počet aktérů v odvětví drobného rybolovu a jejich zeměpisná rozptýlenost, povaha podnikání, které je založeno především na malých rodinných podnicích, nedostatek vyškolených pracovníků, kteří by se věnovali řízení, a nedostatek finanční podpory pro organizace v oblasti drobného rybolovu, které se tak nemohou účastnit rozhodovacího procesu;

AX.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov je v EU obecně zanedbáván, pokud jde o monitorování a kontrolu ze strany vědců a osob odpovědných za řízení rybolovu na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU; vzhledem k tomu, že monitorování a kontrola drobného rybolovu by se měla zlepšit, aby bylo možné prokázat udržitelné řízení rybolovu v EU a v případě potřeby poskytnout důkaz o rybolovných činnostech;

AY.

vzhledem k tomu, že je třeba více investovat do aktuálního výzkumu a lepšího porozumění stavu přírodních zdrojů, mořských ekosystémů a zejména rybích populací, aby bylo zajištěno jejich udržitelné řízení;

AZ.

vzhledem k tomu, že strategie řízení založené pouze na zkrácení počtu dní rybolovu, jako je strategie uplatňovaná v západním Středomoří, sráží odvětví drobného rybolovu na kolena; vzhledem k tomu, že kvůli tomuto neustálému zkracování v kombinaci s již tak nejistou situací způsobenou pandemií COVID-19 hrozí, že dojde ke kolapsu velké části odvětví, které již nebude schopno dosáhnout minimální hranice ziskovosti, jež zaručuje jeho přežití; vzhledem k tomu, že toto zkracování také vyvolává řadu problémů, jako jsou problémy spojené s bezpečností na palubě, větší riziko zranění, nárůst nelegálního rybolovu a sociální dopady vyplývající z nezaměstnanosti;

BA.

vzhledem k tomu, že sdružení rybářů, jako jsou rybářské spolky, jsou zásadními aktéry v potravinových systémech některých členských států, kde působí jako neziskové subjekty sociální ekonomiky zastupující odvětví rybolovu, a zejména pak odvětví tradičního pobřežního rybolovu a chovu měkkýšů a korýšů, přičemž hájí obecné zájmy mořského rybolovu a pracovníků v odvětví rybolovu a provádějí též obchodní úkoly, jako je uvádění produktů na trh a poskytování poradenských a řídících služeb;

BB.

vzhledem k tomu, že je třeba stanovit politiku řízení rybolovných zdrojů, která respektuje kolektivní přístup k rybolovným zdrojům, vychází především z jejich biologických aspektů a má podobu systému společného řízení rybolovu, jenž zohledňuje specifické podmínky rybolovných zdrojů a příslušných mořských oblastí, za účinné účasti subjektů působících v tomto odvětví;

BC.

vzhledem k tomu, že podle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ mají být sdružení, jako jsou spolky, uznána právem EU a mají mít nárok na finanční podporu za stejných podmínek jako organizace producentů; vzhledem k tomu, že Komise byla vyzvána, aby v tomto ohledu vyvinula iniciativu;

BD.

vzhledem k tomu, že tradiční rybáři potřebují odbornou přípravu, např. aby mohli rozvíjet nové dovednosti;

BE.

vzhledem k tomu, že v odvětví tradičního rybolovu přináší práce žen přidanou hodnotu;

BF.

vzhledem k tomu, že odvětví drobného rybolovu stále více konkurují další činnosti modré ekonomiky a také zájmy v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které ovlivňují mnoho činností podél pobřeží, na plážích nebo v přístavních oblastech, a zabírají tak oblasti dříve využívané téměř výhradně pro drobný rybolov, což vede k vytlačování rybářů a „zabírání moře a pobřeží“;

BG.

vzhledem k tomu, že procesy gentrifikace probíhající v mnoha rozvíjejících se pobřežních oblastech mohou způsobit, že bydlení v pobřežních oblastech bude pro drobné rybáře stále dražší, kvůli čemuž se budou muset stěhovat daleko od místa svého zaměstnání, a tím se jejich činnost stane ještě obtížnější a nepohodlnější;

BH.

vzhledem k tomu, že zvýšený důraz na ochranu přírody, který prosazuje EU, má zvláštní dopad na drobný rybolov, jehož příkladem je zavádění chráněných mořských oblastí a jejich sítí, které ovlivňují drobný rybolov tím, že omezují související činnosti a mobilitu; vzhledem k tomu, že při navrhování těchto politických opatření se jen zřídka posuzuje dopad na toto odvětví, což je aspekt, který je ještě zhoršován skutečností, že subjekty z tohoto odvětví nejsou do těchto procesů dostatečně zapojeny (30);

BI.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu obecně, a zejména drobný rybolov, jsou nedostatečně zastoupeny při definování politiky řízení rybolovu a politiky využívání mořského prostoru;

BJ.

vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu existují různé typy organizací s různou úrovní členství, které zastupují drobný rybolov: od organizací producentů přes sdružení rybářů, sdružení majitelů lodí až po družstva; vzhledem k tomu, že řada malých majitelů lodí není přidružena k žádné organizaci; vzhledem k tomu, že profesionálové z odvětví rybolovu mají své zástupce v rybářských odborech; vzhledem k tomu, že toto odvětví by si mělo samo stanovit, jak se bude organizovat;

BK.

vzhledem k tomu, že příslušné údaje nejsou dostatečně rozčleněny, což ztěžuje přístup k podrobným informacím, zejména pokud jde o drobný rybolov, a komplikuje to analýzu, mimo jiné pokud jde o členění podniků, majitelů plavidel, rybářů, plavidel a lovných zařízení, pracovních podmínek, věku a pohlaví;

Posílení drobného rybolovu v celém hodnotovém řetězci, podpora vyšších příjmů z rybolovu a poskytování příležitostí k diverzifikaci příjmů

1.

domnívá se, že budoucnost drobného, pobřežního a tradičního rybolovu závisí nejen na dlouhodobých a udržitelných opatřeních, ale také na okamžitých, smysluplných a účinných opatřeních ke zvýšení ziskového rozpětí rybářů, a to i prostřednictvím vyšších kvót, které budou v souladu s vědeckým poradenstvím; domnívá se, že je nezbytné posílit organizační a obchodní kapacity tohoto odvětví a zvýšit přitažlivost tohoto povolání, poskytnout mladým lidem odbornou přípravu a cílenou podporu a zlepšit provozní podmínky, zejména pokud jde o začlenění žen na palubě plavidel a do celého odvětví, a posílit jeho postavení v dodavatelském řetězci; vyzývá proto Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy na vytváření a uplatňování podpůrných mechanismů pro drobný, tradiční a pobřežní rybolov, a to v rámci ENRAF, což umožní řešit specifické problémy v této části odvětví rybolovu;

2.

domnívá se, že budoucnost drobného rybolovu vyžaduje, aby byla v SRP uznána jeho specifická povaha a aby byly stávající nástroje přizpůsobeny potřebám tohoto odvětví;

3.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout společnou, širší a vhodnější definici drobného, tradičního a pobřežního rybolovu; zdůrazňuje, že tato definice by měla být pragmatická, měřitelná a jasná; zdůrazňuje rovněž, že tato definice by měla být výsledkem odpovídajícího posouzení, které zohlední jiné vlastnosti a jiná kritéria odvětví drobného rybolovu, než je délka plavidla, aby definice drobného rybolovu v EU skutečně odpovídala realitě tohoto odvětví, jako je tomu již v případě stávajících definic obsažených v některých mezinárodních úmluvách, jako je Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) nebo Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM);

4.

zdůrazňuje, že tato definice by měla být zahrnuta do horizontálnějšího nařízení, jako je nařízení o SRP, aby byla použitelná v rámci všech právních předpisů EU v oblasti rybolovu; domnívá se, že jakákoli změna definice by neměla mít dopad na provádění nařízení o ENRAF ve stávajícím období; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala v rámci budoucího přezkumu nařízení o SRP;

5.

potvrzuje, že je třeba posílit a zkrátit hodnotový řetězec tohoto odvětví mezi výrobcem a spotřebitelem, čímž by se rybářům zvýšily příležitosti pro přímý prodej produktů spotřebitelům a zároveň by se snížil počet zprostředkovatelů, aby se v ideálním případě dosáhlo toho, že výrobce bude schopen své produkty přímo dodávat konečnému zákazníkovi; zdůrazňuje, že je třeba podporovat marketingové strategie, mimo jiné podporou nových distribučních kanálů, a podporovat mechanismy pro zlepšení diferenciace produktů tak, aby rybáři získali maximální zisk, a aby se zvýšila ziskovost, podpořily se vyšší odměny a prosazovalo se spravedlivé a přiměřené rozdělení přidané hodnoty mezi rybáře;

6.

vyzývá k tomu, aby byla přidaná hodnota v celém hodnotovém řetězci odvětví lépe distribuována a aby byla zvážena možnost intervencí v podobě garantovaných a cílových cen, kde by se počítalo s variabilními výrobními náklady, a to za účelem dosažení výše uvedeného cíle a zlepšení příjmů rybářů; opakuje, že v případě závažné nerovnováhy v rámci řetězce by členské státy měly mít pravomoc zasáhnout;

7.

zdůrazňuje skutečnost, že drobný rybolov je nejslabším segmentem hodnotového řetězce a marketingová opatření často upřednostňují zájmy kupujícího před zájmy rybářů, kteří mají jen malou nebo žádnou kontrolu nad stanovováním cen, což vede k nízkým výnosům z prodaných produktů;

8.

vyzývá k přijetí opatření na úrovni EU nebo členských států, jejichž cílem bude chránit nebo vytvářet trhy s původními produkty, a přednostně tak prosazovat krátké prodejní kanály pro tradiční produkty; zdůrazňuje, že je důležité podporovat a chránit přednosti ryb ulovených v rámci drobného rybolovu, jako je mimo jiné čerstvost, sezónnost, kulturní dědictví a udržitelnost; vyzývá k větší podpoře těchto produktů na tržištích a v malých obchodech a restauracích, a to s ohledem na stravovací návyky obyvatelstva, neboť jde o způsob maximalizace hodnoty místních produktů rybolovu a podpory místního rozvoje; trvá na vytvoření propagačních kampaní pro místní produkty rybolovu, které by plně využívaly společné organizace trhů a společné rybářské politiky;

9.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat diverzifikaci produktů prostřednictvím iniciativ zaměřených na vytváření nových trhů a že je třeba si cenit méně známých jedlých a konzumovaných druhů, aby se zlepšilo postavení drobného rybolovu na trhu, snížila poptávka po produktech, jejichž stálé dodávky během roku lze zajistit pouze dovozem, a aby se snížil tlak na rybolov nadměrně využívaných druhů; znovu připomíná, že je třeba rovněž podporovat diverzifikaci produktů v konzervárenském průmyslu, zejména prostřednictvím využívání nedoceňovaných nebo méně konzumovaných druhů;

10.

vyzývá k zavedení vzdělávacího programu pro odvětví ubytování, stravování a pohostinství, který by byl zaměřen na předávání znalostí o mořských produktech a osvědčených postupech na ochranu zdrojů, zejména na zvyšování povědomí o „zákazu prodeje“ a „zákazu konzumace“ druhů během období zákazu jejich rybolovu;

11.

zdůrazňuje, že je důležité provádět inovativní projekty v maloobchodním odvětví, a poukazuje na spolupráci s rybáři a spolky a sdruženími drobného rybolovu, jejichž prostřednictvím je zachován úzký vztah s konečným spotřebitelem;

12.

vyzývá členské státy a organizace producentů, aby po vzoru některých zemědělských produktů zvážily lepší způsoby podpory uvádění zpracovaných produktů rybolovu s vyšší přidanou hodnotou na trh, včetně konzervovaných produktů, a aby zvážily také zavedení programů vnější propagace produktů rybolovu EU, včetně jejich prezentace na mezinárodních soutěžích a veletrzích;

13.

zdůrazňuje, že odvětví mořských plodů má k dispozici jen velmi omezené nástroje, jako jsou značky, které spotřebitelům umožňují posoudit kritéria udržitelnosti drobného rybolovu a prostřednictvím kterých je možné propagovat produkty s nízkým dopadem; zdůrazňuje, že tam, kde takové značky existují, mohou být pro drobný rybolov nevýhodné, neboť přístup k některým údajům potřebným pro jejich získání může být pro subjekty z tohoto odvětví obtížný nebo protože tyto subjekty nemusí mít dostatek financí k zahájení certifikačního procesu;

14.

poukazuje na to, že je zapotřebí provést ambiciózní revizi nařízení o společné organizaci trhů s cílem zvýšit jeho příspěvěk k zajištění příjmů a stability trhu v tomto odvětví, zlepšit uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšit přidanou hodnotu těchto produktů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vytvořit certifikované značky mořských plodů a mechanismy značek produktů rybolovu a zvýšit sledovatelnost v dodavatelském řetězci, což by zlepšilo informovanost spotřebitelů, motivovalo je k nákupu mořských plodů z místních zdrojů a udržitelně získaných mořských plodů a zvýšilo jejich povědomí o produktech pocházejících z drobného rybolovu;

15.

vyzývá k tomu, aby bylo prostřednictvím fondu ENRAF podpořeno zavedení programů na podporu drobného rybolovu s cílem zlepšit řízení podniků a organizační schopnosti, snížit jeho produkční náklady, zlepšit ceny při prvním prodeji a zajistit jeho hospodářskou a environmentální udržitelnost, a to zejména prostřednictvím udržitelnějšího a modernějšího loďstva;

16.

poukazuje na obtíže, se kterými se odvětví drobného rybolovu stále potýká a které se mohou dále prohloubit v důsledku nestálých a rostoucích cen paliv a dalších vstupů, což se týká zejména méně konkurenceschopných skupin loďstva, konkrétně drobného, tradičního a pobřežního rybolovu;

Zlepšení provozních podmínek a zajištění budoucnosti drobného, tradičního a pobřežního rybolovu

17.

vítá, že fond ENRAF poskytuje možnost podpořit modernizaci, nahrazení nebo pořízení novějších motorů, které vypouštějí méně CO2, včetně motorů využívajících nové energeticky účinné technologie, a přestavbu benzinových motorů; domnívá se, že by měly být použity nejvyšší možné míry spolufinancování; upozorňuje, že mnohá z těchto alternativních řešení motorizace dosud nebyla dostatečně rozvinuta nebo zahrnují významné zvýšení hrubé prostornosti, například v případě některých elektromotorů;

18.

zdůrazňuje, že v některých regionech je většina odvětví drobného rybolovu závislá na dotacích na palivo; upozorňuje na to, že návrh Komise na směrnici Rady, kterou se mění struktura rámcových předpisů Unie o zdanění energetických produktů a elektřiny (COM(2021)0563) tím, že se ruší stávající povinné osvobození pro odvětví rybolovu a zavádí minimální míra zdanění, ohrožuje přežití většiny rybářů působících v odvětví drobného rybolovu, kteří nemohou podnikat dlouhé cesty za účelem doplnění paliva v přístavech, kde je palivo levnější; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rovné podmínky na mezinárodní úrovni, a tudíž i nadále osvobozovaly odvětví rybolovu od daně z pohonných hmot; zdůrazňuje, že nový přístup by neměl vést k zatížení drobného rybolovu a měl by se zaměřit na alternativní řešení, která odvětví umožní kombinovat spravedlivý přechod k cílům stanoveným v Zelené dohodě se schopností hospodářsky prosperovat a zaručit důstojné podmínky pro své pracovníky; v tomto ohledu a vzhledem k současné mimořádné inflaci cen pohonných hmot se domnívá, že by členské státy mohly počítat s mimořádnými opatřeními na podporu odvětví drobného, pobřežního a tradičního rybolovu, pokud jde o hrazení očekávaných rostoucích výrobních nákladů, zejména v rámci fondu ENRAF a vnitrostátních operačních programů;

19.

poukazuje na obtíže a závažné nepříznivé hospodářské a sociální dopady koronavirové krize na odvětví rybolovu a dále na to, že je důležité, aby členské státy v případě potřeby uvolnily dostupné vnitrostátní finanční prostředky a finanční prostředky EU a zvážily zavedení mimořádných opatření na pomoc rybářům, včetně dalších pracovníků, při překonávání krizí nebo narušení trhu; vyzývá členské státy, aby na podporu drobného rybolovu využívaly zdroje, které mají k dispozici prostřednictvím krizových mechanismů; zdůrazňuje, že navzdory krizi odvětví drobného pobřežního rybolovu stále pokračuje ve své činnosti a umožňuje občanům EU přístup k mořským plodům, zejména v izolovaných pobřežních regionech, na ostrovech a v nejvzdálenějších regionech;

20.

vyzývá členské státy, aby vyčlenily finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost na investice do loďstva drobného pobřežního rybolovu s cílem pomoci rybářům a osobám vykonávajícím pomocné práce, mezi něž patří pletení sítí, pomoc na břehu a balení, což zpravidla dělají ženy, a také dalším pracovníkům v tomto odvětví;

21.

vyzývá Komisi, aby pod záštitou ENRAF usnadnila odvětvovou podporu pro odvětví drobného rybolovu na instalaci skladovací, mrazicí a chladicí infrastruktury a na zachování chladicího řetězce od plavidla ke konečnému spotřebiteli; domnívá se, že tato podpora je rozhodujícím prvkem, který umožní odvětví drobného rybolovu plně využívat rybolovné zdroje, a to aniž by došlo ke zničení nebo vyčerpání populací, a zajistit pravidelné zásobování a dodávky čerstvých a kvalitních produktů veřejnosti, odvětví ubytování, stravování a pohostinství a potravinářskému průmyslu;

22.

domnívá se, že správné podmínky skladování v přístavech by mohly usnadnit a zajistit uchování ryb a napomoci umístění ryb do obchodů tím, že nepřímo ovlivní tvorbu cen, čímž se zvýší výnosy z ryb; v této souvislosti připomíná možnosti, které nabízí společná organizace trhu a organizace producentů;

23.

domnívá se, že fond ENRAF a nové vnitrostátní operační programy by měly posílit postavení drobného rybolovu a poskytnout mu jasnou podporu s cílem přispět k zajištění udržitelnosti a budoucí životaschopnosti bezpočtu pobřežních komunit, které jsou na rybolovu historicky závislé, a řešit tak specifické problémy tohoto odvětví a podporovat místní udržitelné řízení rybolovu;

24.

domnívá se, že podpora, kterou by měly členské státy poskytnout při provádění nařízení o ENRAF, by měla být uspořádána tak, aby řešila selhání trhu, a přispívala tak ke zvýšení příjmů z rybolovu, podporovala v tomto odvětví pracovní místa se zaručenými pracovními právy, zajistila spravedlivé ceny pro producenty a podpořila rozvoj souvisejících základních a navazujících rybolovných činností, což přispěje k rozvoji a soudržnosti pobřežních regionů v rámci udržitelného rybolovu a k zajištění budoucnosti drobného rybolovu;

25.

zdůrazňuje, že s cílem zlepšit míru čerpání prostředků z fondu ENRAF a zajistit, aby drobný rybolov měl přístup k podpoře, je nezbytné prozkoumat možnosti zjednodušení postupů a zavést příslušná opatření, a tím snížit byrokracii související se žádostmi, tyto žádosti zjednodušit a zkrátit čas pro jejich schválení, změnit postup financování pro získání podpory a nahradit jej systémem předběžného financování a plně využít limity financování fondu;

26.

zdůrazňuje, že EU postrádá nástroj, který by umožnil pochopit rozsah investic z fondů ENRF a ENRAF do odvětví drobného rybolovu, počet financovaných osvědčených postupů, způsob, jak dosáhnout konkrétních výsledků a způsob, jakým místní akční skupiny v oblasti rybolovu pracují a účinně provádějí SRP; vyzývá Komisi, aby takový nástroj vytvořila, neboť půjde o základní krok k pochopení toho, jak rozšířit osvědčené postupy a šířit osvědčené metody rybolovu v celé EU;

27.

vyzývá členské státy, aby poskytly technickou pomoc na místní úrovni, a usnadnily tak drobným rybářům přístup k financování z prostředků EU a členských států;

28.

varuje před vysokým průměrným stářím malých rybářských lodí a v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zatraktivnit rybolovnou činnost v tomto odvětví pro mladé lidi a ženy; zdůrazňuje, že je třeba obnovit a zmodernizovat loďstvo pro drobný rybolov s cílem zlepšit bezpečnost a životní podmínky na palubě, zvýšit energetickou účinnost a učinit toto loďstvo šetrnější k životnímu prostředí a zároveň zajistit, aby v celém rybářském loďstvu nedošlo ke zvýšení rybolovné kapacity, a zlepšit sociální a hospodářskou udržitelnost rybářských komunit, které jsou na tomto loďstvu závislé; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba řešit situace, kdy jsou plavidla zastaralá, což vede ke zvýšeným nákladům na provoz, údržbu a přeřazení do jiné kategorie (ekonomické i environmentální), což ohrožuje podmínky ochrany bezpečnosti, které mají být zajištěny během provozu; zdůrazňuje, že kritérium hrubé prostornosti pro měření rybolovné kapacity, které zahrnuje i prostor vyhrazený pro posádku, může bránit modernizaci rybářských plavidel a tolik potřebnému zlepšení pracovních podmínek drobných rybářů; v této souvislosti žádá Komisi, aby tato kritéria a další související opatření přezkoumala a našla řešení, které by vyvážilo potřeby pracovníků v odvětví drobného rybolovu a potřebu zajistit, aby se dále nezvyšovala rybolovná kapacita rybářského loďstva EU;

29.

opakuje, že podpora potřebné obnovy nebo modernizace loďstva je nezbytná pro zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek a hospodářské a environmentální udržitelnosti rybolovné činnosti; zdůrazňuje však, že tohoto cíle by mělo být dosaženo, aniž by byla zvýšena rybolovná kapacita;

30.

domnívá se, že ignorování potřeby obnovy loďstva a údržby a vylepšení lodí, zejména – ovšem nikoli pouze – zastaralých a neefektivních plavidel, by ohrozilo budoucnost drobného rybolovu, a to zvláště v nejvzdálenějších regionech;

31.

poukazuje na to, že fond ENRAF poskytuje příležitosti pro investice do bezpečnosti, lepších životních podmínek a nižší energetické náročnosti plavidel, což může být prospěšné i pro malá pobřežní a tradiční loďstva, a že by měl rovněž nabízet možnosti financování obnovy a přestavby plavidel a nákupu nových plavidel v loďstvu pro drobný rybolov, zejména v případech, kdy jsou tato plavidla v průměru starší a nezaručují základní podmínky bezpečnosti a provozuschopnosti, a že tento fond poskytuje příležitosti také pro zvýšení výkonu motoru, je-li to řádně odůvodněno, aby byly zajištěny lepší bezpečnostní podmínky na palubě během provozu a při vyplutí na moře a návratu z něj a aby se zvýšil čas strávený na moři, to však pod podmínkou, že nedojde ke zvýšení intenzity rybolovu, zejména v nejvzdálenějších regionech;

32.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily plné provádění norem a nařízení EU, pokud jde o bezpečnost a pracovní a životní podmínky na palubách rybářských plavidel;

33.

zdůrazňuje, že členské státy by měly soustavně pracovat na údržbě a modernizaci svých přístavů, a zajistit tak, aby úlovky mohly být vykládány a překládány v bezpečných podmínkách;

34.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu, včetně drobného, tradičního a pobřežního rybolovu, má pro nejvzdálenější regiony socioekonomický význam z hlediska zaměstnanosti a sociální soudržnosti, neboť jde o oblasti, které se vyznačují strukturálními omezeními a omezenými příležitostmi pro hospodářskou diverzifikaci; vyzývá proto k tomu, aby byla v těchto regionech zvýšena podpora EU pro odvětví drobného rybolovu;

35.

bere na vědomí podporu, která je v rámci ENRAF poskytována odvětví rybolovu v nejvzdálenějších regionech, zejména s cílem pomoci jim hradit náklady vyplývající z jejich odlehlosti, pokud jde o prodej některých produktů rybolovu z některých nejvzdálenějších regionů;

36.

poukazuje na specifické rysy hodnotových řetězců v odvětví rybolovu v nejvzdálenějších regionech a tvrdí, že je třeba jim věnovat zvláštní pozornost, aby je bylo možné posílit a aby jim byl usnadněn přístup na trhy, čehož je možné dosáhnout nejen obnovením programu POSEI pro rybolov, ale také zavedením obdobného programu pro dopravu;

37.

zdůrazňuje potenciál turistického rybolovu v těchto regionech jako způsob, jak přilákat mladé lidi k této profesi a diverzifikovat příjmy rybářů, aniž by museli zvýšit intenzitu rybolovu, a současně respektovat omezení intenzity rybolovu, zvýšit povědomí veřejnosti o tradicích tohoto odvětví a také rozšířit základní znalosti o moři; zdůrazňuje, že je třeba v souvislosti s touto činností omezit byrokracii a poskytnout na ni podporu EU;

38.

domnívá se, že budoucnost drobného rybolovu vyžaduje, aby předpisy EU zajistily regulační prostředí, které posílí postavení rybářů v dodavatelském řetězci a poskytne investice pro dlouhodobou udržitelnost, stabilitu a hospodářskou konkurenceschopnost tohoto odvětví;

39.

domnívá se, že cíle rybářské politiky by měly zahrnovat zajištění dodávek ryb pro veřejnost, které jsou důležité pro potravinové zabezpečení a zajištění soběstačnosti, dále rozvoj pobřežních komunit, přičemž by se mělo zajistit, že se rybolovná činnost rozvíjí v rámci ekologických limitů, a také by rybářská politika měla podporovat povolání související s rybolovem tím, že zvýší jeho atraktivitu; zdůrazňuje, že při provádění SRP by měla být rovněž uznána socioekonomická úloha drobného rybolovu v rybářských komunitách a zároveň by v rámci ní měla být zajištěna pracovní místa a zlepšeny životní podmínky rybářů a pracovníků vykonávajících pomocné práce, což jsou obvykle ženy, a dále by se měly zlepšit pracovní podmínky, podmínky týkající se ubytování a bezpečnostní podmínky pro posádky s cílem přilákat mladé lidi a dosáhnout generační obměny této činnosti, přičemž by měla být zaručena udržitelnost a řádné zachování zdrojů;

40.

opakuje, že situace rybolovu v EU je složitá a v jednotlivých členských státech se značně liší, pokud jde o příslušná rybářská loďstva, dopad jednotlivých skupin loďstva na životní prostředí, lovná zařízení, rybí populace a jejich stav z hlediska ochrany a spotřební zvyklosti obyvatelstva; zdůrazňuje, že by v rámci SRP případně bylo možné přesunout řízení rybolovu do regionů a současně zajistit rovné podmínky pro všechny rybáře, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu; znovu potvrzuje, že tato velká rozmanitost vyžaduje, aby řízení rybolovu bylo doprovázeno výjimkami, které členským státům a regionům umožní uplatňovat specializovanější postupy řízení, které zohlední specifické rysy, podpoří dialog, zapojí odvětví a pobřežní komunity do rozhodovacího procesu a do vymezování a provádění politiky a budou založeny na spolehlivých vědeckých poznatcích;

41.

domnívá se proto, že iniciativy v oblasti řízení na místní úrovni prostřednictvím společného řízení je třeba zahrnout do programů financovaných členskými státy z fondu ENRAF;

42.

zdůrazňuje, že probíhající reforma nařízení (ES) č. 1224/2009 o provádění kontroly rybolovu musí respektovat specifika drobného rybolovu a nezatěžovat jej byrokracií, zejména pokud jde o geolokaci nebo elektronický přenos údajů o úlovcích; požaduje, aby byl zaveden kontrolní systém speciálně navržený a přizpůsobený tak, aby odrážel realitu a rozmanitost rybářů drobného pobřežního rybolovu, včetně těch, kteří loví měkkýše a korýše nebo loví ryby bez plavidla, a aby zásadním prvkem tohoto systému byla přiměřenost a postupný přístup;

43.

domnívá se, že je důležité diverzifikovat činnosti v rámci širší udržitelné modré ekonomiky, která zahrnuje podporu kultury komunit a podporu vedlejších produktů rybolovu a produktů, které sice mají potenciál, ale nemají komerční hodnotu; domnívá se však, že tyto činnosti by neměly ohrozit rybolovnou činnost nebo historická práva rybářů na moře;

44.

je přesvědčen, že využívání námořního prostoru pro jiné oblasti hospodářského využití by nemělo ohrozit historická práva na rybolov; domnívá se, že drobný rybolov by měl být plně začleněn do strategického plánování této politiky; je přesvědčen, že podobná situace panuje i ve vnitrozemských vodách, kde se drobný rybolov potýká s prohlubujícími se spory o zdroje a využívání sladké vody a musí soupeřit s průmyslem, který má negativní dopad na pobřežní stanoviště a zdroje ryb;

45.

zdůrazňuje, že socioekonomické a environmentální výzvy vyplývající ze správy chráněných námořních oblastí nabízejí potenciální řešení, jak sladit cíle ochrany a udržitelnosti na jedné straně se začleněním odvětví drobného rybolovu do rozhodnutí o řízení v chráněných námořních oblastech a jejich okolí na straně druhé; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly participativní přístupy ke správě chráněných mořských oblastí, které budou vycházet z biologických a socioekonomických údajů, jež společně formulovali, provedli a revidovali odborníci na chráněné mořské oblasti, dotčené zúčastněné strany a odvětví drobného rybolovu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily rozvoj participativních řídících postupů, a našly tak rovnováhu mezi udržitelným rozvojem drobného rybolovu a případně udržitelným rozvojem odpovědného cestovního ruchu;

46.

poukazuje na to, že je zapotřebí zavést hospodářskou a sociální ochranu v obdobích, kdy je rybolov pozastaven, a v případě katastrof, které brání rybolovné činnosti; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí mechanismy, které během těchto období zajistí mzdovou kompenzaci za ušlý výdělek; zdůrazňuje, že tato období by pro účely starobního důchodu a dalších dávek sociálního zabezpečení měla být považována za řádně odpracovanou dobu;

47.

domnívá se, že pokud si přejeme generační obměnu, musí být vytvořeny atraktivní podmínky pro mladé lidi a ženy, což znamená zvýšit příjmy z rybolovu a současně zajistit jeho stabilitu a uplatňování zásady stejné odměny za rovnocennou práci, zvýšit přidělování kvót pro drobný rybolov v souladu s vědeckým poradenstvím, zajistit odbornou přípravu za podmínek, které náležitě zohlední rozmanitost rybolovných postupů, rybolovných zařízení a potřeb každého členského státu, a zaručit odpovídající pracovní podmínky a bezpečnost na palubě; připomíná, že ENRAF poskytuje podporu na odbornou přípravu a profesní rozvoj; domnívá se, že odborná příprava by měla zaručit získání praktických dovedností a měla by zohledňovat specifickou situaci rybolovu na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni; dále se domnívá, že by mělo být možné kombinovat tuto odbornou přípravu s teoretickým vzděláváním a zároveň využít získaných zkušeností současných nebo bývalých rybářů;

48.

vyzývá k navýšení finančních a technických zdrojů pro výzkum v oblasti rybolovu v každém členském státě s cílem rozvíjet činnosti zaměřené na rybolov a rybolovné zdroje, posílit a zlepšit shromažďování údajů a hodnocení stavu zdrojů;

49.

vyzývá k navýšení finančních a technických zdrojů pro vědecký výzkum a vývoj v oblasti rybolovu v EU a v každém členském státě; zejména zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkumné ústavy a laboratoře v této oblasti materiálními a lidskými zdroji s cílem rozvíjet činnosti zaměřené na podporu drobného, pobřežního a tradičního rybolovu, zajistit lepší porozumění různým příčinám vyčerpání rybích populací a zachování rybolovných zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba zapojit rybáře a sdružení rybářů do vědeckého monitorování, mapování, sběru dat, řízení a kontroly, aby se plně využily jejich znalosti;

50.

vyzývá Komisi, aby zahájila komplexní a celoregionální mapovací akci s cílem vypracovat přesný a úplný soubor základních údajů o drobném rybolovu, aby bylo možné změřit hospodářský a sociální dopad drobného rybolovu jak z kvantitativního, tak kvalitativního hlediska a odhadnout hodnotu výstupů vytvořených drobným rybolovem, jeho hospodářský dopad na pobřežní komunity a jeho dopad na související odvětví;

51.

vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly výzkum postupů, které zvyšují a diverzifikují příjmy rybářských komunit a odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu; domnívá se, že výsledky tohoto výzkumu by měly být šířeny v EU s cílem replikovat, provádět a podporovat projekty na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;

52.

zdůrazňuje, že navzdory zvýšení množství získávaných údajů na evropské úrovni stále chybí vyčerpávající ekonomické, sociální a územní statistické údaje a ukazatele týkající se drobného rybolovu; zdůrazňuje, že tento nedostatek statistik neumožňuje řádnou analýzu segmentu, a je proto těžší zavést řádná legislativní opatření k řešení nejzávažnějších problémů, se kterými se drobný rybolov potýká;

53.

vyzývá členské státy, aby zintenzivnily a zlepšily řádný sběr a členění údajů o rybolovu a získaly odpovídající statistické údaje o úlovcích a vykládkách za účelem lepšího posuzování a řízení zdrojů, včetně souvisejících činností, sociálních a hospodářských aspektů a analýz dalšího komerčního využití, zejména pro drobný rybolov a komunity s ním spojené;

54.

vyzývá Komisi, aby zahájila komplexní a celoregionální mapování systémů sociální ochrany a vnitrostátních právních předpisů, které jsou v členských státech k dispozici drobnému rybolovu, s cílem určit a podpořit nejúspěšnější možnosti, včetně legislativních a institucionálních mechanismů, které zajistí plnou účast drobného rybolovu na všech činnostech souvisejících s udržitelným rozvojem tohoto odvětví, jako je rozvoj alternativních činností, společné řízení, finanční podpora, označování produktů, sledovatelnost a právo na důstojnou práci a sociální ochranu;

55.

domnívá se, že při provádění SRP musí členské státy zajistit, aby provádění nezbytných cílů v oblasti životního prostředí probíhalo ruku v ruce s definováním sociálních a hospodářských cílů a aby Komise a členské státy zohlednily jejich vzájemnou závislost, a to jak při provádění právních předpisů, tak při navrhování budoucích legislativních iniciativ;

56.

zdůrazňuje, že organizace producentů mohou hrát velmi důležitou roli při řízení systémů uvádění produktů drobného rybolovu na trh, při zlepšování přístupu těchto produktů na trh a při zvyšování dostupnosti místních potravin v pobřežních komunitách; zdůrazňuje zejména skutečnost, že tyto činnosti zaměřené na posilování a propagaci by pomohly zlepšit postavení drobného rybolovu při vyjednávání cen a podpořily by zdravou hospodářskou soutěž v rámci odvětví a účinnější využívání jeho vlastních struktur a zdrojů prostřednictvím společných opatření;

57.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že pro odvětví drobného rybolovu je zásadně důležité mít silnější specializované organizační kapacity, aby se posílilo jeho postavení v hodnotovém řetězci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k posílení vyjednávací pozice drobných rybářů a aby podporovaly, podněcovaly a usnadňovaly vytváření organizací producentů, sdružení a družstev pro toto odvětví, neboť jde o důležitý nástroj ke zlepšení jejich síly v dodavatelském řetězci a k posílení jejich vyjednávací pozice vůči ostatním účastníkům trhu s cílem zajistit dobré ziskové rozpětí a lépe řídit jejich rybolovné činnosti;

58.

trvá na tom, že sdružení a svazy rybářů musí být uznány a musí mít nárok na finanční podporu za stejných podmínek jako organizace producentů; vyzývá členské státy a Komisi, aby zejména v rámci reformy společné organizace trhu přijaly iniciativy v této oblasti s cílem odstranit jakoukoli diskriminaci mezi svazy a organizacemi producentů;

59.

v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby v návaznosti na nařízení o společné organizaci trhů vypracovaly regionální plány pro organizace producentů v odvětví drobného rybolovu s cílem zvýšit ziskovost tohoto odvětví a zlepšit kvalitu a sledovatelnost jeho produktů;

60.

zdůrazňuje, že je důležité zapojit drobné rybáře do rozhodovacího procesu na úrovni EU a na vnitrostátní a místní úrovni, a vyzývá Radu a členské státy, aby zlepšily transparentnost rozhodnutí týkajících se drobného rybolovu, a zajistily tak odpovědnost; podporuje posílení postavení sdružení drobných rybářů, aby tato sdružení mohla sdílet odpovědnost a rozhodovací pravomoci při navrhování a provádění plánů společného řízení s vnitrostátními orgány ve výborech pro společné řízení;

61.

zdůrazňuje, že životaschopnost drobného rybolovu ve velké míře závisí na bezpečném přístupu ke zdrojům a rybolovným oblastem na jedné straně a k trhům s přidanou hodnotou na straně druhé; v této souvislosti vyzývá k diferencovanému přístupu k řízení drobného rybolovu, který bude zahrnovat přednostní přístup do pobřežních rybolovných oblastí;

62.

domnívá se, že společné řízení je základním nástrojem pro drobný rybolov, který umožňuje optimalizovat řízení rybolovných zdrojů na základě integrovaného přístupu zohledňujícího všechny aspekty environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti a který zahrnuje aktivní účast a zapojení jak orgánů správy, tak odvětví rybolovu, vědecké obce a organizací občanské společnosti;

63.

podtrhuje nízký environmentální dopad odvětví rybolovu a skutečnost, že produkuje zdravé potraviny, neboť nevyužívá umělého krmení, antibiotik, hnojiv ani chemických pesticidů;

64.

zdůrazňuje, že by se neměl vytvářet umělý konflikt mezi průmyslovými a drobnými rybáři; zastává názor, že průmysloví a drobní rybáři si navzájem nekonkurují, neboť většinou loví různé druhy ryb v různých lovištích; bere na vědomí, že takzvané průmyslové rybářské společnosti jsou rovněž rodinné podniky, které existují po generace a jsou hluboce zakořeněny v místních rybářských komunitách a jsou s nimi spojeny;

65.

konstatuje, že vyhlášení roku 2022 Mezinárodním rokem tradičního rybolovu a akvakultury je jedinečnou příležitostí, jak upozornit svět na práci této skupiny loďstva v oblasti zajišťování potravin a udržitelného využívání přírodních zdrojů a jak zviditelnit tradiční rybolov a aktivněji jej zapojit do rozhodovacích procesů;

66.

domnívá se, že pro přežití a prosperitu drobného rybolovu je zásadní zlepšit selektivitu a přejít na rybolovné techniky s nízkým dopadem;

67.

zdůrazňuje, že veřejné instituce by měly usnadnit přístup k financování nejslabším skupinám loďstva, aby podpořily hodnotové řetězce a zabránily selhání trhu; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily legislativní iniciativy, které by odvětví drobného rybolovu usnadnily přístup k formálnímu financování; zdůrazňuje, že by to mělo zahrnovat přístup jak k formálnímu úvěru na kapitálové výdaje, tak k financování rybolovných činností, ale také rozvoj nástrojů a finančních produktů pro střednědobé až dlouhodobé investice ve spolupráci s finančními institucemi a uplatňování formálních systémů financování, jako jsou smlouvy o výrobě nebo příjmy ze skladování, za účasti rybářů, obchodníků a veřejných orgánů;

68.

zdůrazňuje, že plánování námořních prostor je velmi důležité pro zajištění účasti všech zúčastněných stran na rozhodování o využívání a ochraně mořského prostředí; zdůrazňuje, že plánování námořních prostor je klíčovým nástrojem k zajištění účasti drobných rybářů na rozhodovacím procesu;

69.

domnívá se, že neustálý pokles podpory EU pro toto odvětví v rámci po sobě jdoucích víceletých finančních rámců, a zejména snížení financování fondů ERF a ENRAF a společné organizace trhu, je jedním z faktorů, které zhoršují situaci v tomto odvětví; opakuje proto, že je pro odvětví rybolovu třeba výrazně posílit finanční podporu EU;

70.

považuje dobrovolné pokyny pro zajištění udržitelného drobného rybolovu v kontextu potravinového zabezpečení a vymýcení chudoby, které vydala organizace FAO, za cenný příspěvek k vymezení rámce pro ochranu, maximalizaci a podporu drobného rybolovu v rámci politiky řízení rybolovu;

71.

vyzývá všechny členské státy, aby podpořily práci žen v rybolovu prostřednictvím konkrétních projektů a právním uznáním úlohy žen jako „pomocnic“ a spolupracovnic v rodinném rybářském podniku, a zajistily jim tak větší jistotu zaměstnání, budoucí příjem a sociální zabezpečení;

72.

považuje za vhodné posílit spolupráci s cílem uznávat základní odbornou přípravu poskytovanou školami nebo vzdělávacími institucemi, které jsou uznávány vnitrostátními vzdělávacími systémy jednotlivých členských států nebo třetích zemí a které jsou uznávány také na mezinárodní úrovni;

73.

domnívá se, že budování jednotných bodů v různých organizacích zastupujících toto odvětví by bylo důležitým prvkem při obhajobě jeho nároků a při zajišťování toho, aby bylo toto odvětví náležitě zohledněno při definování politiky řízení rybolovu a politiky využívání námořního prostoru;

74.

vyzývá Komisi, aby podporovala projekty v kontextu politiky soudržnosti, které přispějí k ochraně pobřežních a ostrovních oblastí coby součásti rybolovu a námořního kulturního dědictví;

75.

zdůrazňuje, že odvětví drobného rybolovu může více než ostatní segmenty odvětví rybolovu nést hlavní dopad rostoucí potřeby obnovitelných zdrojů energie, které jsou nutné pro splnění cílů stanovených v rámci Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že pokud bude kvůli instalaci stále většího počtu mořských větrných turbín v pobřežních rybolovných oblastech nutné přesunout rybolovné činnosti jinam, bude to mít na drobný rybolov obzvlášť velký dopad, neboť toto odvětví nemusí být schopné se přesunout do vzdálenějších rybolovných oblastí nebo změnit metody rybolovu; v této souvislosti vyzývá k vhodnému plánování námořních prostor, aby byly zaručeny zájmy všech odvětví a aby byly drobným rybářům v krajním případě poskytnuty spravedlivé kompenzace;

76.

zdůrazňuje příležitosti plynoucí z možných synergií mezi drobným rybolovem a dalšími odvětvími, zejména s pobřežním cestovním ruchem, který s odvětvím drobného rybolovu sdílí stejná aktiva a infrastrukturu; zdůrazňuje, že tyto synergie by umožnily diverzifikaci místní ekonomiky, poskytly by rodinám další pracovní místa a příjmy a pomohly by stabilizovat klesající ziskovost a zaměstnanost v odvětví rybolovu; v této souvislosti požaduje jasnou definici „rybolovné turistiky“, která by umožnila tuto činnost regulovat a zároveň by umožnila profesionálním drobným rybářům plně využívat příležitostí, které přináší synergie s odvětvím modré ekonomiky;

77.

zdůrazňuje, že v odvětví drobného rybolovu jsou ženy stále nedostatečně zastoupeny; zdůrazňuje, že navzdory tomu ženy vždy hrály v odvětví drobného rybolovu aktivní, i když často neviditelnou roli; zdůrazňuje, že tato „neviditelnost“ je způsobena nejen kulturními důvody, ale také nedostatkem oficiálních statistických údajů o zaměstnanosti žen v odvětví drobného rybolovu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily projekty zaměřené na shromažďování informací o zaměstnanosti žen a umožnily ženám vstoupit do odvětví drobného rybolovu a zaujmout v něm hlavní roli;

78.

domnívá se, že zajištění přístupného pracovního prostředí, a to i v odvětví rybolovu, s cílem znovu začlenit na trh práce aktivní i bývalé rybáře a další pracovníky v odvětví rybolovu s fyzickým nebo duševním postižením, by vedlo k rozsáhlejšímu sociálnímu začleňování a pomohlo by vytvořit více pobídek pro vytváření příjmů v odvětví rybolovu a v rybářských komunitách;

o

o o

79.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Dokument k námořní ekonomice č. 08/2020, „Rybářské loďstvo Unie v roce 2020: trendy a hospodářské výsledky“, Evropská komise, Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, 9. března 2021.

(2)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(3)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.

(5)  Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 218.

(6)  Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2.

(9)  „Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu Unie za rok 2019 (VTHVR 19-06)“, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, 20. srpna 2019: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/ca63ab82-c3bf-11e9-9d01-01aa75ed71a1

(10)  „Sociální údaje v odvětví rybolovu EU“, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, 26. září 2019: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/fd0f6774-e0dd-11e9-9c4e-01aa75ed71a1

(11)  „Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu Unie za rok 2021 (VTHVR 21-08)“, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, 8. prosince 2021: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/77fb8e7b-58a7-11ec-91ac-01aa75ed71a1/

(12)  „Sociální rozměr společné rybářské politiky (VTHVR 20-14)“, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, 10. prosince 2020: https://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/2672864/STECF+20-14+-+Social%20+dimension+CFP.pdf/a68c6c42-6b64-41fc-b5a0-b724c71aa78e

(13)  Pascual-Fernández, J. J., Pita, C. a Bavinck, M. (eds.), Small-Scale Fisheries in Europe: Status, Resilience and Governance (Drobný rybolov v Evropě: stav, odolnost a správa), MARE Publication Series, svazek 23, Springer, Cham, Švýcarsko, 2020.

(14)  https://www.actu-environnement.com/media/pdf/news-28756-declaration-malte-surpeche-mediterranee.pdf

(15)  Zpráva o provádění ENRF za rok 2020, Evropská komise, Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, oddělení pro monitorování a hodnocení rybolovu a akvakultury, září 2021: https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/system/files/2021-09/emff-implementation-report-2020_en.pdf

(16)  Martini, R. a Innes, J., „Relative Effects of Fisheries Support Policies“ (Relativní účinky politických opatření na podporu rybolovu), OECD Food, Agriculture and Fisheries Papers, č. 115, OECD Publishing, Paříž, 2018: https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/relative-effects-of-fisheries-support-policies_bd9b0dc3-en

(17)  Said, A. a kol., „Small-scale fisheries access to fishing opportunities in the European Union: Is the Common Fisheries Policy the right step to SDG14b?“ (Přístup drobného rybolovu k rybolovným právům v Evropské unii: Je společná rybářská politika správným krokem k dosažení cíle 14b udržitelného rozvoje?“, Marine Policy, svazek 118, 2020: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0308597X20302475

(18)  Smith, H. and Basurto, X., „Defining Small-Scale Fisheries and Examining the Role of Science in Shaping Perceptions of Who and What Counts: A Systematic Review“ (Definice drobného rybolovu a zkoumání úlohy vědy při utváření názorů o tom, kdo a co se počítá: Systematický přehled), Frontiers in Marine Science, svazek 6, 2019: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmars.2019.00236/full

(19)  Studie – „Small-scale Fisheries and ‚Blue Growth‘ in the EU“ (Drobný rybolov a modrý růst v EU), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 18. března 2017: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/573450/IPOL_STU(2017)573450_EN.pdf

(20)  Studie „Workshop on electronic technologies for fisheries – Part III: Systems adapted for small-scale vessels“ (Seminář o elektronických technologiích pro rybolov – část III: Systémy přizpůsobené plavidlům pro drobný rybolov, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 30. července 2021: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2021/690863/IPOL_STU(2021)690863_EN.pdf

(21)  Studie – „Impacts of the COVID-19 pandemic on EU fisheries and aquaculture“ (Dopady pandemie COVID-19 na rybolov a akvakulturu v EU), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, Tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 7. července 2021: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2021/690880/IPOL_STU(2021)690880_EN.pdf

(22)  Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 167.

(23)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 82.

(24)  Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 20.

(25)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 18.

(26)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 67.

(27)  Sdělení Komise ze dne 9. června 2021 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2022“ (COM(2021)0279).

(28)  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/FISH_FLEET_ALT__custom_1479572/default/table?lang=en

(29)  https://ec.europa.eu/fisheries/facts_figures_en?qt-facts_and_figures=2

(30)  Viz s. 8 dokumentu „Small-Scale Fisheries in Europe: Status, Resilience and Governance“ (Drobný rybolov v Evropě: Stav, odolnost a řízení).