<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.12-->
  <head>
    <title>2024-10-202410C124202302270-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0227-23-202409162-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="11/11/2024 14:54:07" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="69UqYO86f0DoR2nkusDR75Dv/dS/JHmmDDzNTszUIzY8zGWXbfHGSP95ktQ1xp33IU3jYwkISIPVPsEv1kzH+9RlEzDzLVGGsMb5KPPW4dmaaH2NUi/NR2cp5DKGonvhnkb2JdWjgS4KNg2/zwVgRfOFKSsOfOL1kiq/5gQnJt4=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0227" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2023" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 22-10-24 13:51:55" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="907daacbb8ff42908445006e73de9858" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0227" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 24. 10. 2024 – věc C‑227/23</div>
      <div id="rId21" style="default">Kwantum Nederland a Kwantum België</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      24. října 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Duševní a průmyslové vlastnictví – Autorské právo – Směrnice 2001/29/ES – Články 2 až 4 – Výlučná práva – Autorskoprávní ochrana předmětů užitého umění, jejichž zemí původu není členský stát – Bernská úmluva – Článek 2 odst. 7 – Hmotněprávní přezkum vzájemnosti – Rozdělení pravomocí mezi Evropskou Unií a jejími členskými státy – Uplatňování hmotněprávního přezkumu vzájemnosti členskými státy – Článek 351 první pododstavec SFEU“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑227/23,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud, Nizozemsko) ze dne 31. března 2023, došlým Soudnímu dvoru dne 11. dubna 2023, v řízení
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      Kwantum Nederland BV,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      Kwantum België BV
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      Vitra Collections AG,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-10" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (první senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      ve složení: T. von Danwitz, místopředseda Soudního dvora vykonávající funkci předsedy prvního senátu, A. Arabadžev a I. Ziemele (zpravodajka), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      generální advokát: M. Szpunar,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      za soudní kancelář: C. Di Bella, rada,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 20. března 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Kwantum België BV a Kwantum Nederland BV: C. Garnitsch, M. R. Rijks a M. van Gerwen, advocaten,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Vitra Collections AG: S. A. Klos, A. Ringnalda, advocaten, a M. A. Ritscher, Rechtsanwalt,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za nizozemskou vládu: E. M. M. Besselink a M. K. Bulterman, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za belgickou vládu: P. Cottin a A. Van Baelen, jako zmocněnci, ve spolupráci s: A. Strowel, avocat,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za francouzskou vládu: R. Bénard a E. Timmermans, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: M. Afonso, O. Glinicka P.-J. Loewenthal a J. Samnadda, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-22" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 5. září 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-23" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-24" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 2 až 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230), čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), ve spojení s čl. 2 odst. 7 Úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, podepsané v Bernu dne 9. září 1886 (Pařížský akt ze dne 24. července 1971), ve znění změny ze dne 28. září 1979 (dále jen „Bernská úmluva“), jakož i čl. 351 prvního pododstavce SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Vitra Collections AG (dále jen „Vitra“), společností založenou podle švýcarského práva, a Kwantum België BV a Kwantum Nederland BV (dále jen společně „Kwantum“), které v Nizozemsku a Belgii provozují sít obchodů s interiérovým vybavením, včetně nábytku, z důvodu, že tyto společnosti uváděly na trh židli, která podle společnosti Vitra porušuje autorská práva, jejichž je majitelkou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mezinárodní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Bernská úmluva</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 odst. 7 Bernské úmluvy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-2">
      „Zákonodárstvím států Unie [zřízené touto úmluvou] se vyhrazuje, aby upravila se zřetelem na ustanovení článku 7 odst. 4 této úmluvy rozsah působnosti jejich zákonů na díla užitého umění a na průmyslové vzory a modely, jakož i podmínky, za nichž jsou taková díla, vzory a modely chráněny. Pro díla, jež jsou ve státě původu chráněna pouze jako vzory a modely, lze se v jiném státě Unie [zřízené touto úmluvou] dovolávat jen zvláštní ochrany, jaká se přiznává v tomto státě vzorům a modelům; neposkytuje-li se však v tomto státě taková zvláštní ochrana, budou tato díla chráněna jako díla umělecká.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 odst. 1 této úmluvy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-2">
      „1. Autoři mají ve vztahu k dílům, pro něž jsou chráněni podle této úmluvy, v ostatních státech Unie [zřízené touto úmluvou] kromě státu původu díla práva, která příslušné zákony již přiznávají nebo v budoucnu přiznají jejich občanům, jakož i práva zvlášť přiznaná touto Úmluvou.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 odst. 8 uvedené úmluvy zní následovně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-2">
      „Doba ochrany se řídí v každém případě zákonem státu, kde se uplatňuje nárok na ochranu; pokud však zákon takového státu nestanoví jinak, nepřesáhne dobu stanovenou ve státě původu díla.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 14ter odst. 2 téže Úmluvy zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-2">
      „Ochranu podle předchozího odstavce lze požadovat ve státě Unie [zřízené touto úmluvou], jen tehdy, jestliže ji připouští právní řád tohoto státu, k němuž autor přísluší, a v rozsahu, v jakém to dovoluje právní řád státu, kde se tato ochrana uplatňuje.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 Bernské úmluvy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-2">
      „Ustanovení této úmluvy nevylučují uplatňování nároku na použití širší ochrany, která může být zákonodárstvím státu Unie [zřízené touto úmluvou] přiznána.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dohoda TRIPS</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), která je přílohou 1 C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) podepsané v Marrákeši dne 15. dubna 1994 a schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. 1994, L 336, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 80), nadepsaný „Národní zacházení“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-3">
      „1. Každý Člen poskytne občanům ostatních Členů zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním občanům, týkající se ochrany duševního vlastnictví s výjimkami již poskytnutými v Pařížské úmluvě (1967), Bernské úmluvě (1971), Římské úmluvě a Smlouvě o duševním vlastnictví v oboru integrovaných obvodů. Pokud jde o výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a vysílací organizace, vztahuje se tato povinnost pouze na práva upravovaná podle této dohody. Kterýkoli Člen, který využije možností, poskytnutých v článku 6 Bernské úmluvy (1971) nebo v odstavci 1 b) článku 16 Římské úmluvy, učiní oznámení podle těchto ustanovení Radě pro TRIPS.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-3">
      2. Členové mohou využít výjimek povolených podle odstavce 1 ve vztahu k soudním a správním řízením, včetně výběru sídla nebo jmenování zástupce v rámci pravomoci Člena pouze v případech, kdy jsou tyto výjimky nezbytné pro zajištění shody s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s ustanoveními této Dohody a kdy takové postupy nejsou uplatňovány způsobem, zakládajícím skryté omezení obchodu.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 9 dohody TRIPS, nadepsaný „Vztah k Bernské úmluvě“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-3">
      „Členové se přizpůsobí článkům 1 až 21 Bernské úmluvy (1971) a příloze k ní. Členové však nebudou mít práva nebo povinnosti podle této Dohody, pokud jde o práva udělená podle článku 6 bis uvedené Úmluvy nebo práva z něho odvozená.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">WCT</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském (dále jen „WCT“) přijatá v Ženevě dne 20. prosince 1996 byla schválena jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2000/278/ES ze dne 16. března 2000</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 WCT, nadepsaný „Vztah k Bernské úmluvě“, v odstavci 4 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-49" title="page-3">
      „Smluvní strany musí vyhovět článkům 1 až 21 a příloze Bernské úmluvy.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2001/29</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 6,9 a 15 odůvodnění směrnice 2001/29 se uvádí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-53" title="page-4">
      „(6) Bez harmonizace na úrovni Společenství by činnost v oblasti právních předpisů zahájená v mnoha členských státech [zákonodárná činnost zahájená v řadě členských států] za účelem přizpůsobení těchto předpisů technologickému pokroku mohla vyústit ve značné rozdíly v ochraně a tím v omezení volného pohybu služeb a výrobků zahrnujících [prvky chráněné jako] duševní vlastnictví nebo na duševním vlastnictví [takových prvcích] založených, což by vedlo k opětovnému rozčlenění vnitřního trhu a neslučitelnosti právních předpisů. […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-54" title="page-4">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-55" title="page-4">
      (9) Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro duševní výtvory zásadní. Jejich ochrana napomáhá zajistit udržení a rozvoj tvořivosti v zájmu autorů, výkonných umělců, výrobců, spotřebitelů, kultury, průmyslu a široké veřejnosti. Duševní vlastnictví bylo proto uznáno za nedílnou součást vlastnictví.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-56" title="page-4">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-57" title="page-4">
      (15) Diplomatická konference konaná pod záštitou Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) v prosinci roku 1996 vedla k přijetí dvou nových smluv, ‚Smlouvy WIPO o autorském právu‘ a ‚Smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech‘, které se zabývají ochranou autorů a ochranou výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů. […] Tato směrnice rovněž slouží k provádění mnoha nových mezinárodních závazků.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 směrnice 2001/29, nadepsaný „Oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-59" title="page-4">
      „Tato směrnice se vztahuje na právní ochranu autorského práva a práv s ním souvisejících v rámci vnitřního trhu, a to se zvláštním zřetelem na informační společnost.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 této směrnice, nadepsaný „Právo na rozmnožování“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-61" title="page-4">
      „Členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-62" title="page-4">
      a) pro autory v případě jejich děl;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-63" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 uvedené směrnice, nadepsaný „Právo na sdělování děl veřejnosti a právo na zpřístupnění jiných předmětů ochrany veřejnosti“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-65" title="page-5">
      „Členské státy poskytnou autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 téže směrnice, nadepsaný „Právo na rozšiřování“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-67" title="page-5">
      „Členské státy stanoví pro autory u originálů jejich děl nebo jejich rozmnoženin výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakoukoliv formu veřejného rozšiřování prodejem nebo jiným způsobem.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 směrnice 2001/29 obsahuje výčet případů, kdy členské státy mohou stanovit výjimky nebo omezení výlučných práv podle článků 2 až 3 této směrnice.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 10 této směrnice, nadepsaný „Časová působnost“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-70" title="page-5">
      „Ustanovení této směrnice se vztahují na všechna díla a jiné předměty ochrany uvedené v této směrnici, které jsou ke dni 22. prosince 2002 chráněny právními předpisy členských států v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nebo splňují kritéria pro ochranu podle ustanovení této směrnice nebo podle ustanovení uvedených v čl. 1 odst. 2.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2001/84/ES</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla (Úř. věst. 2001, L 272, s. 32; Zvl. vyd. 17/01, s. 240), nadepsaný „Státní příslušníci třetích zemí, kteří mají nárok na autorskou odměnu“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-5">
      „Členské státy stanoví, že autoři, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a podle čl. 8 odst. 2 i jejich právní nástupci mají požívat práva na opětný prodej v souladu s touto směrnicí a právními předpisy dotyčného členského státu pouze tehdy, pokud země, jejímiž státními příslušníky autor a jeho oprávnění dědicové jsou, má právní předpisy umožňující ochranu práva na opětný prodej pro autory ze členských států a pro jejich právní nástupce.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2006/116/ES</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (Úř. věst. 2006, L 372, s. 12), nadepsaný „Ochrana vůči třetím zemím“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-76" title="page-5">
      „Pokud je zemí původu díla ve smyslu Bernské úmluvy třetí země a autor díla není státním příslušníkem členského státu Společenství, uplyne doba ochrany poskytovaná členskými státy v den, kdy uplyne ochrana přiznávaná v zemi původu díla, nemůže však být delší, než je doba stanovená v článku 1.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Vitra vyrábí designový nábytek, včetně židlí navržených v mezidobí zesnulými manželi Charlesem a Ray Eamesovými, státními příslušníky Spojených států amerických, a je majitelkou práv duševního vlastnictví k těmto židlím.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednou ze židlí vyráběných společností Vitra je Dining Sidechair Wood (dále jen „židle DSW“) navržená těmito manželi v rámci soutěže na design nábytku vyhlášené Museum of Modern Art v New Yorku (Spojené státy) v průběhu roku 1948 a vystavená v tomto muzeu od roku 1950.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kwantum provozuje v Nizozemsku a Belgii síť obchodů s interiérovým vybavením, zejména interiérovým nábytkem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V průběhu roku 2014 společnost Vitra konstatovala, že Kwantum uvádí na trh židli nazývanou „židle Paříž“, což podle společnosti Vitra porušuje její autorská práva k židli DSW.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rechtbank Den Haag (soud v Haagu, Nizozemsko) na základě žaloby podané společností Vitra rozhodl, že Kwantum neporušuje autorská práva společnosti Vitra v Nizozemsku a Belgii a prodejem židle Paříž nejedná protiprávně. Tento soud tedy zamítl nároky společnosti Vitra a z velké části vyhověl nárokům Kwantum.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Gerechtshof Den Haag (odvolací soud v Haagu, Nizozemsko) tento rozsudek zrušil s odůvodněním, že uváděním židle Paříž na trh porušila Kwantum v Nizozemsku a Belgii autorská práva společnosti Vitra k židli DSW.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud, Nizozemsko), k němuž byl podán kasační opravný prostředek a který je v projednávané věci předkládajícím soudem, má za to, že se spor týká použitelnosti a působnosti čl. 2 odst. 7 druhé věty Bernské úmluvy, který pro díla chráněná pouze jako (průmyslové) vzory ve státě původu zejména stanoví, že pouze zvláštní ochrana, která je v tomto státě poskytována (průmyslovým) vzorům, může být uplatňována v jiném státě Unie zřízené touto úmluvou, čímž se stanovuje hmotněprávní přezkum vzájemnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud v tomto ohledu zaprvé uvádí, že byť Evropská unie není smluvní stranou Bernské úmluvy, zavázala se prostřednictvím mezinárodních smluv k tomu, že vyhoví článkům 1 až 21 této úmluvy. Kromě toho unijní právní předpisy neobsahují žádné ustanovení týkající se hmotněprávního přezkum vzájemnosti uvedeného v čl. 2 odst. 7 druhé větě této úmluvy, takže vyvstává otázka, zda členské státy mohou samy určit, zda tento přezkum uplatní, či nikoli na dílo, jehož zemí původu je třetí země nebo jehož autorem je státní příslušník třetí země.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé předkládající soud uvádí, že autorské právo k dílu užitého umění je nedílnou součástí práva na ochranu duševního vlastnictví zakotveného v čl. 17 odst. 2 Listiny. Má za to, že rozsudek ze dne 8. září 2020, Recorded Artists Actors Performers (C‑265/19, EU:C:2020:677), ve kterém Soudní dvůr vyložil ustanovení Smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech, jíž je Unie smluvní stranou, nastoluje otázku, zda unijní právo, zejména čl. 52 odst. 1 Listiny, vyžaduje k omezení výkonu autorského práva k dílu užitého umění uplatňováním hmotněprávního přezkumu vzájemnosti uvedeného v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy, aby toto omezení bylo stanoveno zákonem, tedy jasnou a přesnou normou. V tomto ohledu lze z uvedeného rozsudku vyvodit, že je pouze na unijním normotvůrci, a nikoli na vnitrostátních zákonodárcích, aby určil, zda v Unii může být autorské právo k dílu užitého umění omezeno použitím čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy na dílo užitého umění, které pochází ze třetí země, jehož autor není státním příslušníkem členského státu Unie, a pokud ano, toto omezení jasně a přesně definoval. Za současného stavu unijního práva přitom unijní normotvůrce takové omezení nestanovil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí Kwantum před předkládajícím soudem tvrdila, že hmotněprávní přezkum vzájemnosti uvedený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy spadá do působnosti čl. 351 prvního pododstavce SFEU. Je přitom třeba určit, v jakém rozsahu může mít toto ustanovení vliv na použití tohoto čl. 2 odst. 7 druhé věty s ohledem na nároky týkající se Belgického království.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-89" title="page-7">
      „1) Spadá situace dotčená v původním řízení do rozsahu působnosti hmotného unijního práva?
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-90" title="page-7">
      Pro případ kladné odpovědi na první otázku se navíc předkládají tyto otázky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-91" title="page-7">
      2) Má skutečnost, že se ochrana duševního vlastnictví zakotvená v čl. 17 odst. 2 Listiny vztahuje na autorské právo k dílu užitého umění, za následek, že podle unijního práva, zejména čl. 52 odst. 1 Listiny, je omezení výkonu autorského práva (ve smyslu směrnice 2001/29/ES) k dílu užitého umění použitím hmotněprávního přezkumu vzájemnosti podle čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy podmíněno tím, aby toto omezení bylo stanoveno zákonem?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-92" title="page-7">
      3) Musí být články 2 až 4 směrnice [2001/29], jakož i čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny ve světle čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy vykládány v tom smyslu, že je pouze věcí unijního normotvůrce (a nikoliv vnitrostátního zákonodárce), aby stanovil, zda je možné omezit výkon autorského práva (ve smyslu směrnice [2001/29])) v Evropské unii použitím hmotněprávního přezkumu vzájemnosti podle čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy u díla užitého umění, jehož zemí původu ve smyslu této úmluvy je třetí stát a jehož autor není státním příslušníkem členského státu Unie, a pokud ano, aby toto omezení jasně a určitě definoval […]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-93" title="page-8">
      4) Musí být články 2 až 4 směrnice [2001/29] ve spojení s čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny vykládány v tom smyslu, že dokud unijní normotvůrce nestanovil žádné omezení výkonu autorského práva (ve smyslu směrnice [2001/29]) k dílu užitého umění použitím hmotněprávního přezkumu vzájemnosti podle čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy, členské státy nesmí tento přezkum provést u díla užitého umění, jehož zemí původu ve smyslu této úmluvy je třetí země a jehož autorem není státní příslušník členského státu?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-94" title="page-8">
      5) Jsou za okolností původního řízení a s ohledem na dobu vzniku (předchozí právní úpravy) čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy pro Belgické království splněny podmínky čl. 351 prvního pododstavce SFEU, a je tedy na tomto členském státě, zda uplatní hmotněprávní přezkum vzájemnosti podle čl. 2 odst. 7 uvedené úmluvy, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že v projednávané věci se země původu stala smluvní stranou Bernské úmluvy dne 1. května 1989?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K přípustnosti</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kwantum zaprvé tvrdí, že předkládající soud nevysvětlil, proč „situace dotčená v původním řízení“, což je výraz, který používá ve své první otázce, aniž jej definuje, spadá do věcné působnosti unijního práva, a že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce není nezbytná k tomu, aby mohl vydat rozhodnutí ve věci v původním řízení, takže jím položené otázky jsou hypotetické.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury Soudního dvora je postup zavedený článkem 267 SFEU nástrojem spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy, díky němuž Soudní dvůr poskytuje vnitrostátním soudům výklad unijního práva, jenž je pro ně nezbytný k vyřešení sporů, které tyto soudy mají rozhodnout (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, Castorama Polska a Knor, C‑628/21, EU:C:2023:342, bod 25 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci tohoto řízení je věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor v původním řízení předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak i relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Jestliže se tedy položené otázky týkají výkladu unijního práva, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout. Z toho vyplývá, že na otázky týkající se výkladu unijního práva se vztahuje domněnka relevance. Odmítnutí žádosti podané vnitrostátním soudem je ze strany Soudního dvora možné pouze tehdy, když je zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými a právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, Castorama Polska a Knor, C‑628/21, EU:C:2023:342, bod 26 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že nezbytnost dospět k takovému výkladu unijního práva, který bude užitečný pro vnitrostátní soud, vyžaduje, aby tento soud vymezil skutkový a právní rámec, do něhož zapadají jím položené otázky, nebo alespoň vysvětlil skutkové předpoklady, na nichž jsou tyto otázky založeny. Předkládací rozhodnutí musí kromě toho uvést přesné důvody, které vedly vnitrostátní soud k tomu, aby si kladl otázky ohledně výkladu unijního práva a usoudil, že je nezbytné položit Soudnímu dvoru předběžnou otázku (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, Castorama Polska a Knor, C‑628/21, EU:C:2023:342, bod 27 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci z úvah uvedených v bodech 28 až 30 tohoto rozsudku vyplývá, že předkládající soud jasně popsal právní a skutkový kontext sporu v původním řízení, přičemž cílem první předběžné otázky je konkrétně určit, zda tento spor spadá do věcné působnosti unijního práva. Kromě toho z týchž bodů vyplývá, že tento soud právně dostačujícím způsobem uvedl důvody, které u něj vyvolaly pochybnosti o výkladu některých ustanovení, který považuje za nezbytný pro vydání svého rozhodnutí, takže nelze mít za to, že žádaný výklad nemá žádný vztah k předmětu sporu v původním řízení nebo že předložený problém má hypotetickou povahu. Za těchto podmínek nelze domněnku relevance připomenutou v bodě 34 tohoto rozsudku vyvrátit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Kwantum, jakož i nizozemská vláda ve svých písemných vyjádřeních tvrdily, že otázky, které musí předkládající soud rozhodnout ve sporu v původním řízení, se týkají pouze čl. 2 odst. 7 a čl. 5 odst. 1 Bernské úmluvy, takže žádné ustanovení unijního práva nevyžaduje výklad Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takovýto argument, který se v podstatě týká nezbytnosti předběžných otázek k rozhodnutí sporu v původním řízení, nelze přijmout. Jak vyplývá ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, předkládající soud se totiž Soudního dvora táže, zda unijní právo, konkrétně směrnice 2001/29, vykládaná ve spojení s relevantními ustanoveními Listiny, jakož i článek 351 SFEU brání tomu, aby vnitrostátní soud ve sporu v původním řízení použil čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato otázka se týká meritorní stránky položených otázek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho, jak správně uvedl předkládající soud, i když Unie není smluvní stranou Bernské úmluvy, je povinna dodržovat články 1 až 21 této úmluvy na základě čl. 1 odst. 4 WCT, jejíž je smluvní stranou (rozsudky ze dne 13. listopadu 2018, Levola Hengelo, C‑310/17, EU:C:2018:899, bod 38, a ze dne 12. září 2019, Cofemel, C‑683/17, EU:C:2019:721, bod 41 a citovaná judikatura), a článku 9 Dohody TRIPS, takže uvedená úmluva má nepřímé účinky v rámci Unie (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 15. března 2012, SCF, C‑135/10, EU:C:2012:140, bod 50, a ze dne 18. listopadu 2020, Atresmedia Corporación de Medios de Comunicación, C‑147/19, EU:C:2020:935, bod 36), a Soudní dvůr může být žádán o výklad jejích ustanovení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. července 2009, Infopaq International, C‑5/08, EU:C:2009:465, bod 34; ze dne 16. března 2017, AKM, C‑138/16, EU:C:2017:218, body 21 a 44, jakož i ze dne 12. září 2019, Cofemel, C‑683/17, EU:C:2019:721, bod 42).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že předběžné otázky jsou přípustné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K věci samé</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda situace dotčená v původním řízení spadá do věcné působnosti unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je nesporné, že se spor v původním řízení týká žaloby podané společností Vitra k nizozemským soudům, kterou se tato společnost domáhá autorskoprávní ochrany židle DSW, která byla navržena státními příslušníky Spojených států amerických a pochází z této třetí země, v Nizozemsku a Belgii, jejíž napodobeniny uváděla na trh Kwantum.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 směrnice 2001/29, tato směrnice se týká právní ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících v rámci vnitřního trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodech 31 a 33 svého stanoviska, působnost uvedené směrnice není vymezena podle kritéria státu původu díla nebo státní příslušnosti jeho autora, ale odkazem na vnitřní trh, který odpovídá územní působnosti Smluv, která je uvedena v článku 52 SEU. S výhradou článku 355 SFEU se tato působnost vztahuje na území členských států (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2020, Recorded Artists Actors Performers, C‑265/19, EU:C:2020:677, bod 59 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho podle čl. 10 odst. 1 směrnice 2001/29 se ustanovení této směrnice, která harmonizuje určité aspekty autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, vztahují na všechna díla a jiné předměty ochrany uvedené v této směrnici, které ke dni stanovenému pro její provedení splňují kritéria pro ochranu podle ustanovení této směrnice. Z toho vyplývá, že uvedená směrnice může být použitelná na spor v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr již konkrétně rozhodl, že čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29 jednoznačně vymezují výlučná práva na rozmnožování a sdělování veřejnosti, která mají v Unii majitelé autorského práva, přičemž tato ustanovení vytvářejí harmonizovaný právní rámec zajišťující vysokou a homogenní ochranu práv na rozmnožování a sdělování veřejnosti a představují opatření úplné harmonizace věcného obsahu práv, která jsou v nich uvedena (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. července 2019, Funke Medien NRW, C‑469/17, EU:C:2019:623, body 35 až 38). Kromě toho, pokud jde o čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, z jeho znění vyplývá, že toto ustanovení rovněž jednoznačně vymezuje výlučné právo na veřejné rozšiřování, které je v něm uvedeno, přičemž toto opatření představuje podobně jako výše uvedená ustanovení opatření úplné harmonizace věcného obsahu práva, které je v něm uvedeno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba dodat, že pokud jde o otázku, zda se tato ustanovení vztahují na takový předmět užitého umění, jako je židle DSW dotčená ve věci v původním řízení, Soudní dvůr shledal, že takový předmět může být kvalifikován jako „dílo“ ve smyslu směrnice 2001/29, jsou-li splněny dvě kumulativní podmínky. Zaprvé dotyčný předmět musí být originální v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Zadruhé jako „dílo“ ve smyslu směrnice 2001/29 jsou kvalifikovány pouze prvky, které jsou vyjádřením takového duševního výtvoru (rozsudek ze dne 13. listopadu 2018, Levola Hengelo, C‑310/17, EU:C:2018:899, body 35 až 37 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naplňuje-li předmět užitého umění znaky připomenuté v předchozím bodě tohoto rozsudku, a je-li tedy dílem, musí jako takový požívat autorskoprávní ochrany v souladu s touto směrnicí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. září 2019, Recorded Artists Actors Performers, C‑683/17, EU:C:2019:721, bod 59 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba mít za to, že pokud jsou splněny hmotněprávní podmínky stanovené směrnicí 2001/29, a zejména pokud lze takový předmět užitého umění, jako je předmět dotčený ve věci v původním řízení, kvalifikovat jako „dílo“ ve smyslu této směrnice, použijí se ustanovení této směrnice.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že situace, kdy se společnost domáhá autorskoprávní ochrany předmětu užitého umění uváděného na trh v členském státě, pokud jej lze kvalifikovat jako „dílo“ ve smyslu směrnice 2001/29, spadá do věcné působnosti unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé až čtvrté otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z pohledu této logiky je na Soudním dvoru, aby případně přeformuloval otázky, které jsou mu položeny. V tomto ohledu přísluší Soudnímu dvoru, aby ze všech poznatků předložených vnitrostátním soudem, zejména z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěžil ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu třeba vyložit [rozsudek ze dne 30. dubna 2024, M. N. (EncroChat), C‑670/22, EU:C:2024:372, bod 78 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 22 svého stanoviska, ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že ve sporu v původním řízení spočívá sporné jednání v tom, že Kwantum uvádí na trh předměty, a sice exempláře židle, v rozporu s autorským právem, jehož majitelkou je společnost Vitra, takže relevantní jsou čl. 2 písm. a), jakož i čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, které přiznávají autorovi díla výlučná práva na rozmnožování a rozšiřování tohoto díla. Naproti tomu z tohoto spisu nevyplývá, že by toto jednání mohlo představovat sdělování díla veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 této směrnice.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba mít za to, že podstatou druhé až čtvrté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda musí být čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, ve spojení s čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny, vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členské státy uplatňovaly hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy na dílo užitého umění, jehož zemí původu je třetí země a jehož autorem je státní příslušník třetí země.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem odpovědi na tyto otázky je třeba nejprve určit, zda se výše uvedená ustanovení použijí na dílo užitého umění, jehož zemí původu je třetí země nebo jehož autorem je státní příslušník třetí země, a dále zda tato ustanovení brání uplatnění hmotněprávního přezkumu vzájemnosti, stanoveného v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy, ve vnitrostátním právu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Unii, přičemž tento výklad je třeba nalézt s přihlédnutím ke znění tohoto ustanovení, ke kontextu, do něhož toto ustanovení zapadá a k cílům sledovaným právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 8. září 2020, Recorded Artists Actors Performers, C‑265/19, EU:C:2020:677, bod 46 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě, pokud jde o znění čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, je třeba uvést, že podle těchto ustanovení členské státy stanoví pro autory výlučná práva udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování originálů jejich děl nebo jejich rozmnoženin jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech, a dále jakoukoli formou veřejného rozšiřování prodejem nebo jiným způsobem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba podotknout, že tato ustanovení výslovně neupřesňují, zda pojem „dílo“, který je v nich uveden, zahrnuje dílo užitého umění, jehož zemí původu je třetí země, ani zda pojem „autor“ ve smyslu těchto ustanovení zahrnuje autora takového díla, který je státním příslušníkem třetí země.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nic to nemění na tom, že Soudní dvůr již judikoval – jak bylo uvedeno v bodech 48 a 49 tohoto rozsudku – že pokud lze předmět kvalifikovat jako „dílo“ ve smyslu směrnice 2001/29, musí jako takový požívat autorskoprávní ochrany v souladu s touto směrnicí, přičemž tato směrnice kromě toho nestanoví žádnou podmínku ohledně země původu daného díla nebo státní příslušnosti jeho autora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V druhé řadě, pokud jde o kontext těchto ustanovení, je třeba zaprvé s ohledem na to, co vyplývá z bodů 44 a 45 tohoto rozsudku, konstatovat, že unijní normotvůrce při vymezení působnosti směrnice 2001/29 prostřednictvím územního kritéria nutně zohlednil všechna díla, jejichž ochrana je požadována na území Unie, bez ohledu na zemi původu těchto děl nebo státní příslušnost jejich autora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je třeba podotknout, že některé nástroje harmonizovaných právních předpisů v oblasti autorského práva stanoví zvláštní režim pro díla, jejichž zemí původu je třetí země ve smyslu Bernské úmluvy a jejichž autorem není státní příslušník členského státu. Směrnice 2006/116, konkrétně její čl. 7 odst. 1, v tomto ohledu stanoví, že autorskoprávní ochrana, která je v členských státech poskytována takovým dílům, uplyne v den, kdy uplyne ochrana přiznávaná v zemi původu díla, nemůže však být delší, než je doba stanovená v této směrnici. Jak přitom zdůrazňuje společnost Vitra, takový režim, který se týká konkrétně ochrany autorských práv a děl, jejichž zemí původu je třetí země, by byl zbaven užitečného účinku, pokud by ochrana dotčených děl na základě směrnice 2001/29 nebyla zajištěna.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V třetí řadě je výklad podaný v bodě 60 tohoto rozsudku v souladu s cíli sledovanými směrnicí 2001/29.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je zaprvé třeba podotknout, že jak uvádí bod 6 odůvodnění této směrnice, jejím cílem je zejména zabránit značným rozdílům v ochraně, a tím v omezení volného pohybu služeb a výrobků zahrnujících duševní vlastnictví nebo na duševním vlastnictví založených, což by vedlo k opětovnému rozčlenění vnitřního trhu a nesoudržnosti právních předpisů, přičemž jakákoliv harmonizace autorského práva musí podle bodu 9 odůvodnění uvedené směrnice vycházet z vysoké úrovně ochrany. Takový cíl by přitom byl ohrožen, pokud by směrnice 2001/29 upravovala v Unii pouze autorskoprávní ochranu děl, která pocházejí z členského státu nebo jejichž autorem je státní příslušník některého členského státu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé bod 15 odůvodnění směrnice 2001/29 uvádí, že tato směrnice rovněž slouží k provádění některých z mezinárodních závazků vyplývajících z WCT. V tomto ohledu musí Unie v souladu s čl. 9 odst. 1 dohody TRIPS a čl. 1 odst. 4 WCT vyhovět článkům 1 až 21 Bernské úmluvy, jak bylo uvedeno v bodě 40 tohoto rozsudku, jakož i příloze této úmluvy. Z článku 5 odst. 1 uvedené úmluvy přitom vyplývá, že autoři požívají, pokud jde o díla, pro která jsou chráněna na základě této úmluvy, ve státech Unie, která byla zřízena touto úmluvou, s výjimkou země původu díla, práva, která příslušné zákony aktuálně přiznávají nebo následně přiznají vlastním státním příslušníkům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedl generální advokát v bodě 30 svého stanoviska, bylo by v rozporu s mezinárodními závazky Unie provedenými směrnicí 2001/29 v oblasti duševního vlastnictví, aby tato směrnice harmonizovala autorské právo, pokud jde o díla, jejichž zemí původu je členský stát nebo jejichž autorem je státní příslušník některého z členských států, přičemž určení právního režimu použitelného na díla, jejichž zemí původu je třetí země nebo jejichž autorem je státní příslušník třetí země, je ponecháno na vnitrostátním právu členských států.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29 se tedy vztahují na díla užitého umění, která pocházejí ze třetích zemí nebo jejichž autoři jsou státními příslušníky těchto zemí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o otázku, zda tato ustanovení brání tomu, aby členské státy ve vnitrostátním právu uplatňovaly hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy na dílo užitého umění, jehož zemí původu je třetí země a jehož autorem je státní příslušník třetí země, v bodě 57 tohoto rozsudku bylo připomenuto, že podle čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29 členské státy stanoví pro autory výlučná práva udělit svolení nebo zakázat rozmnožování jejich děl a jejich veřejné rozšiřování. Kromě toho, jak vyplývá z předchozího bodu tohoto rozsudku, tato ustanovení se vztahují na díla užitého umění, která pocházejí ze třetích zemí nebo jejichž autoři jsou státními příslušníky takových zemí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uplatňování tohoto hmotněprávního přezkumu vzájemnosti členským státem by bylo nejen v rozporu se zněním uvedených ustanovení, jak to zdůraznil generální advokát v bodě 53 svého stanoviska, ale také by zpochybnilo cíl této směrnice, kterým je harmonizace autorského práva na vnitřním trhu. Uplatněním uvedeného přezkumu by s díly užitého umění pocházejícími ze třetí země mohlo být zacházeno v různých členských státech odlišně, podle ustanovení příslušných dvoustranných smluv uzavřených mezi členským státem a třetí zemí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví uvedená v bodě 66 tohoto rozsudku jsou chráněna na základě čl. 17 odst. 2 Listiny, musí být v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny každé omezení výkonu těchto práv stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je třeba mít za to, že uplatnění hmotněprávního přezkumu vzájemnosti stanoveného v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy členským státem může představovat takové omezení, jelikož toto uplatnění může případného majitele těchto práv připravit o požívání a výkon těchto práv na části vnitřního trhu, a sice na území členského státu, který toto ustanovení uplatňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z čl. 52 odst. 1 Listiny, takové omezení musí být stanoveno zákonem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu již měl Soudní dvůr za to, že pokud pravidlo unijního práva harmonizuje ochranu autorského práva, přísluší pouze unijnímu normotvůrci, a nikoli vnitrostátním zákonodárcům, aby určil, zda je třeba omezit přiznání tohoto práva v Unii ve vztahu k dílu užitého umění, jehož zemí původu je třetí země nebo jehož autorem je státní příslušník třetí země (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2020, Recorded Artists Actors Performers, C‑265/19, EU:C:2020:677, bod 88).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Má se totiž za to, že unijní normotvůrce přijetím směrnice 2001/29 využil pravomocí, které v dané oblasti dříve náležely členským státům. V oblasti působnosti této směrnice je tedy třeba mít za to, že Unie nahradila členské státy, které již nemají pravomoc k provedení příslušných ustanovení Bernské úmluvy (rozsudek ze dne 26. dubna 2012, DR a TV2 Danmark, C‑510/10, EU:C:2012:244, bod 31 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 40 svého stanoviska, čl. 2 písm. a), ani čl. 4 odst. 1, ani žádné jiné ustanovení směrnice 2001/29 neobsahují za současného stavu unijního práva takové omezení, jako je omezení uvedené v bodě 70 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho je pravda, že účelem směrnice 2001/29 je skutečně harmonizovat pouze určité aspekty autorského práva a práv s ním souvisejících, přičemž z několika ustanovení této směrnice je kromě toho patrný záměr unijního normotvůrce přiznat členským státům při jejím uplatňování prostor pro uvážení (rozsudky ze dne 29. července 2019, Funke Medien NRW, C‑469/17, EU:C:2019:623, bod 34, a ze dne 29. července 2019, Spiegel Online, C‑516/17, EU:C:2019:625, bod 23 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr však rovněž rozhodl, že výčet výjimek a omezení výlučných práv stanovených v článcích 2 až 4 směrnice 2001/29, který obsahuje článek 5 této směrnice, je taxativní, neboť v opačném případě by byla ohrožena účinnost harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících, kterou provádí uvedená směrnice, jakož i její cíl spočívající v právní jistotě a rovněž požadavek jednotnosti při uplatňování těchto výjimek a omezení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. července 2019, Funke Medien NRW, C‑469/17, EU:C:2019:623, body 56, 62 a 63, jakož i citovaná judikatura). Tento článek 5 přitom za současného stavu unijního práva neobsahuje omezení obdobné hmotněprávnímu přezkumu vzájemnosti stanovenému v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2001/29 se tak v tomto ohledu liší od jiných nástrojů harmonizace autorského práva, které byly přijaty unijním normotvůrcem v souladu s ustanoveními této úmluvy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uvedená úmluva zejména stanoví omezené výjimky týkající se děl užitého umění, doby ochrany a práva na opětný prodej, na jejichž základě mají strany této úmluvy možnost uplatnit hmotněprávní přezkum vzájemnosti, a jako takové nemají povinnost uplatňovat národní zacházení v souladu s čl. 5 odst. 1 této úmluvy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní normotvůrce se sice rozhodl použít hmotněprávní přezkum vzájemnosti zaprvé v čl. 7 odst. 1 směrnice 2006/116, pokud jde o dobu ochrany, a zadruhé v čl. 7 odst. 1 směrnice 2001/84, pokud jde o právo na opětný prodej, v souladu s čl. 7 odst. 8 a čl. 14ter odst. 2 Bernské úmluvy, avšak unijní normotvůrce naproti tomu do směrnice 2001/29 ani do jiného ustanovení unijního práva nezahrnul omezení výlučných práv přiznaných autorům v čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 této směrnice v podobě takového hmotněprávního přezkumu vzájemnosti, jako je přezkum stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy. Jak bylo uvedeno v bodě 72 tohoto rozsudku, je v tomto ohledu třeba uvést, že podle čl. 52 odst. 1 Listiny je věcí pouze unijního normotvůrce, a nikoliv vnitrostátního zákonodárce, aby v unijních právních předpisech stanovil, zda je možné omezit v Unii přiznání autorského práva stanoveného v tomto čl. 2 písm. a) a v tomto čl. 4 odst. 1 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2020, Recorded Artists Actors Performers, C‑265/19, EU:C:2020:677, body 88 a 91).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou až čtvrtou otázku odpovědět tak, že čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, ve spojení s čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny, musí být vykládány v tom smyslu, že za současného stavu unijního práva brání tomu, aby členské státy uplatňovaly ve vnitrostátním právu hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy na dílo užitého umění, jehož zemí původu je třetí země a jehož autorem je státní příslušník třetí země. Je pouze na unijním normotvůrci, aby v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny v unijních právních předpisech stanovil, zda je třeba omezit v Unii přiznání práv stanovených v tomto čl. 2 písm. a) a v tomto čl. 4 odst. 1.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K páté otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou páté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 351 první pododstavec SFEU vykládán v tom smyslu, že umožňuje členskému státu odchylně od ustanovení unijního práva uplatnit hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy na dílo, jehož zemí původu jsou Spojené státy americké.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 351 prvního pododstavce SFEU platí, že práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy přede dnem jejich přistoupení mezi jedním nebo několika členskými státy na jedné straně a jedním nebo několika třetími zeměmi na straně druhé nejsou Smlouvami dotčeny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již Soudní dvůr rozhodl, Bernská úmluva má vlastnosti mezinárodní úmluvy ve smyslu článku 351 SFEU (rozsudek ze dne 9. února 2012, Luksan, C‑277/10, EU:C:2012:65, bod 58).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Účelem čl. 351 prvního pododstavce SFEU je v souladu se zásadami mezinárodního práva upřesnit, že se uplatňování Smlouvy nedotýká závazku dotyčného členského státu dodržovat práva třetích států vyplývající z dřívější smlouvy a plnit své odpovídající povinnosti (rozsudek ze dne 9. února 2012, Luksan, C‑277/10, EU:C:2012:65, bod 61).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba s ohledem na odpověď na druhou až čtvrtou otázku dovodit, že se členské státy již nemohou dovolávat možnosti uplatnit hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy, i když tato úmluva vstoupila v platnost před 1. lednem 1958.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž vyplývá z judikatury Soudního dvora, pokud mezinárodní úmluva uzavřená před jeho přistoupením členskému státu umožňuje, nikoli ukládá – jako je tomu v projednávané věci – přijmout opatření, které se jeví být v rozporu s unijním právem, musí se členský stát přijetí takového opatření zdržet (rozsudky ze dne 28. března 1995, Evans Medical a Macfarlan Smith, C‑324/93, EU:C:1995:84, bod 32, a ze dne 9. února 2012, Luksan, C‑277/10, EU:C:2012:65, bod 62).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v případě, že se legislativní opatření přijaté členským státem v souladu s možností, kterou měl podle dřívější mezinárodní úmluvy, dostane v důsledku vývoje unijního práva do rozporu s tímto právem, nemůže se členský stát dovolávat této úmluvy, aby se zprostil povinností, které mu později vyplynuly z unijního práva (rozsudek ze dne 9. února 2012, Luksan, C‑277/10, EU:C:2012:65, bod 63).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba dodat, že v projednávané věci přiznává čl. 2 odst. 7 první věta Bernské úmluvy smluvním stranám této úmluvy prostor pro uvážení tím, že zejména stanoví, že zákonodárstvím států Unie zřízené touto úmluvou se vyhrazuje, aby upravila rozsah působnosti jejich zákonů na díla užitého umění a na průmyslové vzory a modely, jakož i podmínky, za nichž jsou taková díla, vzory a modely chráněny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak přitom zdůraznil generální advokát v bodech 59 až 62 svého stanoviska, zaprvé ze znění tohoto ustanovení nevyplývá, že toto ustanovení zakazuje státu, který je smluvní stranou Bernské úmluvy, chránit autorským právem dílo užitého umění, které je v zemi původu tohoto díla chráněno pouze na základě zvláštního režimu jakožto průmyslový vzor. Zadruhé by takový zákaz byl v rozporu s cílem této úmluvy, který se odráží v zásadě „národního zacházení“ a minimální úrovně ochrany vyplývající z jejích hmotněprávních ustanovení, kterým je zajistit autorům ochranu mimo zemi původu díla. Konečně zatřetí z článku 19 uvedené úmluvy každopádně výslovně vyplývá, že její ustanovení nebrání tomu, aby bylo požadováno použití širších ustanovení, která by byla stanovena právními předpisy státu, který je smluvní stranou uvedené úmluvy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se členský stát nemůže dovolávat čl. 2 odst. 7 Bernské úmluvy, aby se zprostil povinností vyplývajících ze směrnice 2001/29.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na pátou otázku odpovědět tak, že čl. 351 první pododstavec SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje členskému státu odchylně od ustanovení unijního práva uplatnit hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Bernské úmluvy na dílo, jehož zemí původu jsou Spojené státy americké.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-163" title="page-15">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Situace, kdy se společnost domáhá autorskoprávní ochrany předmětu užitého umění uváděného na trh v členském státě, pokud jej lze kvalifikovat jako „dílo“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, spadá do věcné působnosti unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, ve spojení s čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-166" title="page-15">
      musí být vykládány v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-167" title="page-15">
      za současného stavu unijního práva brání tomu, aby členské státy uplatňovaly ve vnitrostátním právu hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, podepsané v Bernu dne 9. září 1886 (Pařížský akt ze dne 24. července 1971), ve znění změny ze dne 28. září 1979, na dílo užitého umění, jehož zemí původu je třetí země a jehož autorem je státní příslušník třetí země. Je pouze na unijním normotvůrci, aby v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv v unijních právních předpisech stanovil, zda je třeba omezit v Unii přiznání práv stanovených v tomto čl. 2 písm. a) a v tomto čl. 4 odst. 1.
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 351 první pododstavec SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje členskému státu odchylně od ustanovení unijního práva uplatnit hmotněprávní přezkum vzájemnosti stanovený v čl. 2 odst. 7 druhé větě Úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, podepsané v Bernu dne 9. září 1886 (Pařížský akt ze dne 24. července 1971), ve znění změny ze dne 28. září 1979, na dílo, jehož zemí původu jsou Spojené státy americké.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-169" title="page-15">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: nizozemština.</p>
</body>
</html>
