null

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

22. října 2026(*)

„ Řízení o předběžné otázce – Zemědělství – Živé rostliny a květinářské produkty – Směrnice 98/56/ES – Uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh – Článek 2 bod 3 – Pojmy ‚uvedení na trh‘ a ‚držení materiálu k dispozici nebo na skladě‘ – Vyloučení výsadby a pěstování – Článek 3 odst. 1 – Zákaz uvádět na trh rozmnožovací materiál, který nesplňuje požadavky této směrnice – Článek 3 odst. 2 písm. c) – Výjimka na podporu uchování genetické rozmanitosti – Rozsah – Článek 3 odst. 3 – Podmínky uplatnění této výjimky – Fakultativní povaha – Nestanovení takových podmínek na unijní úrovni“

Ve věci C‑33/25,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím College van Beroep voor het bedrijfsleven (Odvolací soud pro správní spory v hospodářské oblasti, Nizozemsko) ze dne 21. ledna 2025, došlým Soudnímu dvoru dne 21. ledna 2025, v řízení

T V.O.F.

proti

Stichting Bloembollenkeuringsdienst,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení: C. Lycourgos, předseda senátu, N. Fenger, S. Rodin, O. Spineanu-Matei a N. Piçarra (zpravodaj), soudci,

generální advokát: M. Szpunar,

za soudní kancelář: C. Di Bella, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 5. března 2026,

s ohledem na vyjádření, která předložili:

–        za T V.O.F.: R. de Bondt, advocaat,

–        za Stichting Bloembollenkeuringsdienst: E. K. Pinxterhuis, ředitel,

–        za nizozemskou vládu: P. P. Huurnink a J. Langer, jako zmocněnci,

–        za řeckou vládu: E. Leftheriotou a A.-E. Vasilopoulou, jako zmocněnkyně,

–        za Evropskou komisi: G. Koleva a M. ter Haar, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 4. června 2026,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 bodu 3, čl. 3 odst. 2 písm. c), čl. 3 odst. 3 a bodu 10 odůvodnění směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh (Úř. věst. 1998, L 226, p. 16; Zvl. vyd. 03/23, s. 363) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. 2014, L 189, p. 1) (dále jen „směrnice 98/56“).

2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi T V.O.F., veřejnou obchodní společností se sídlem v Nizozemsku, a Stichting Bloembollenkeuringsdienst (nadace pro certifikaci květinových cibulí, Nizozemsko) (dále jen „BKD“) ve věci zákonnosti rozhodnutí Tuchtgerecht voor de Bloembollensector (kárná komise pro pěstitelství květinových cibulí, Nizozemsko) (dále jen „kárná komise“), kterým bylo konstatováno, že uvedená společnost porušila zejména čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 směrnice 98/56 tím, že vysadila šarže cibulí tulipánů částečně napadených virem, a kterým jí za to byla uložena pokuta.

 Právní rámec

 Unijní právo

3        Body 3 a 8 až 10 odůvodnění směrnice 98/56 uvádějí:

„(3)      vzhledem k tomu, že požadavky harmonizované na úrovni Společenství zajistí, aby odběratel v celém [Evropském s]polečenství obdržel rozmnožovací materiál, který je zdravý a má dobrou jakost;

[...]

(8)      vzhledem k tomu, že zajistit, aby jejich produkty splňovaly podmínky této směrnice, je v prvé řadě povinností dodavatelů rozmnožovacího materiálu;

(9)      vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států by měly při kontrolách a inspekcích dbát na to, aby dodavatelé splňovali tyto podmínky;

(10)      vzhledem k tomu, že by měla být zavedena kontrolní opatření Společenství k zajištění jednotného uplatňování pravidel stanovených touto směrnicí ve všech členských státech[...]

[...]“

4        Článek 1 této směrnice v odstavci 1 stanoví:

„Tato směrnice se vztahuje na uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh ve Společenství. [...]“

5        Článek 2 uvedené směrnice obsahuje následující definice:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

1.             ‚rozmnožovacím materiálem‘ rostlinný materiál určený

–        k rozmnožování okrasných rostlin, nebo

–        k pěstování okrasných rostlin; avšak v případě pěstování z hotových rostlin platí tato definice jen tehdy, je-li výsledná okrasná rostlina určena k dalšímu uvádění na trh.

‚rozmnožováním‘ rozmnožování vegetativní nebo jinou cestou.

2.      ‚dodavatelem‘ každá fyzická nebo právnická osoba, která se profesionálně zabývá uváděním na trh nebo dovozem rozmnožovacího materiálu;

3.      ‚uvedením na trh‘ prodej nebo dodání dodavatelem jiné osobě. ‚Prodej‘ zahrnuje držení materiálu k dispozici nebo na skladě, jeho vystavování k prodeji a nabízení k prodeji.

[...]

5.      ‚šarží‘ určitý počet kusů určitého zboží, které se vyznačují stejnorodostí skladby nebo původu.“

6        Článek 3 téže směrnice zní následovně:

„1.      Dodavatelé smějí uvádět rozmnožovací materiál na trh pouze tehdy, pokud splňuje požadavky této směrnice.

2.      Odstavec 1 se nevztahuje pro [na] rozmnožovací materiál určený […]

a)      k pokusům nebo vědeckým účelům,

b)      ke šlechtění nebo

c)      k uchování genetické rozmanitosti.

3.      Prováděcí pravidla k odstavci 2 mohou být přijata postupem podle článku 17.“

7        Článek 5 směrnice 98/56 stanoví:

„1.      Aniž by byla [byly] dotčeny články 1 a 4, musí rozmnožovací materiál při uvádění na trh

–        být přinejmenším na pohled v podstatě prostý škodlivých organismů zhoršujících jakost, jejich známek či příznaků, které snižují jeho užitkovou hodnotu[...]

[...].

2.      Rozmnožovací materiál, který není na základě viditelných známek nebo příznaků dostatečně prostý [vykazuje viditelné známky nebo příznaky] škodlivých organismů, musí být řádně ošetřen a případně odstraněn.

[...]

4.      V případě květinových cibulí musí být splněny navíc tyto požadavky:

–        rozmnožovací materiál musí pocházet přímo z materiálu, který byl ve stadiu před sklizní zkontrolován a shledán v podstatě prostý škodlivých organismů a chorob nebo jejich známek a příznaků.

[...]“

8        Článek 7 téže směrnice stanoví:

„1.      Dodavatelé zabývající se pěstováním rozmnožovacího materiálu musí

–        odhalovat a sledovat kritické body ve svém pěstebním procesu, které ovlivňují jakost materiálu,

–        uchovávat informace o sledování podle první odrážky, aby je mohly příslušné úřední subjekty přezkoumat, pokud o to požádají,

–        odebírat vzorky, pokud je to nutné pro analýzu v laboratoři s patřičným vybavením a odborností; [,]

–        zajistit, aby během pěstování byly šarže rozmnožovacího materiálu odděleně rozeznatelné.

2.      Objeví-li se v prostorách dodavatele zabývajícího se pěstováním rozmnožovacího materiálu škodlivý organismus [identifikovaný na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. 2016, L 317, s. 4) nebo] uvedený [...] v opatřeních přijatých podle čl. 5 odst. 5, uvědomí o tom dodavatel příslušný úřední subjekt a provede všechna opatření, která tento subjekt stanoví.

[...]“

9        Článek 8 odst. 3 výše uvedené směrnice zní následovně:

„Postupem podle článku 17 budou stanoveny požadavky týkající se návěsky nebo dokumentu uvedených v odstavci 2. [...] Týmž postupem mohou být přijaty požadavky na balení rozmnožovacího materiálu.“

10      Článek 12 odst. 1 téže směrnice stanoví:

„Členské státy vyžadují, aby dodavatelé učinili všechna nutná opatření k zaručení souladu s požadavky této směrnice. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byl rozmnožovací materiál úředně kontrolován

–        alespoň namátkovými kontrolami a

–        alespoň pokud jde o uvádění na trh pro osoby, které se profesionálně věnují pěstování nebo prodeji okrasných rostlin nebo rozmnožovacího materiálu,

aby se ověřila shoda s požadavky. Členské státy mohou k ověření shody rovněž odebírat vzorky. Při vykonávání dozoru a sledování mají příslušné úřední subjekty volný přístup do všech částí zařízení dodavatelů v kteroukoli rozumnou dobu.

[...]“

11      Článek 13 odst. 2 směrnice 98/56 uvádí:

„Pokud se ukáže, že rozmnožovací materiál uvedený na trh určitým dodavatelem nevyhovuje požadavkům této směrnice, dotyčné členské státy zajistí, aby byla vůči tomuto dodavateli přijata odpovídající opatření.“

12      Článek 14 odst. 4 této směrnice zní následovně:

„Komise vydá postupem podle článku 17 opatření nezbytná k provádění srovnávacích zkoušek a testů. [...]“

13      Článek 15 uvedené směrnice stanoví:

„Uvádění na trh rozmnožovacího materiálu, který vyhovuje požadavkům této směrnice, nesmí podléhat žádným jiným omezením v souvislosti s dodavatelem, jakostí, rostlinolékařským stavem [...], označováním a balením, než jsou omezení stanovená v této směrnici.“

14      Článek 17 téže směrnice, který je součástí hlavy IX, nadepsané „Postupy projednávání ve výboru“, v odstavci 1 stanoví, že při provádění směrnice 98/56 je Komisi nápomocen výbor ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. 2011, L 55, s. 13).

 Nizozemské právo

15      Článek 1 Landbouwkwaliteitsbesluit 2007 (nařízení k zajištění kvality zemědělské produkce z roku 2007) ze dne 19. září 2007 (Stb. 2007, č. 344) ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „nařízení o kvalitě zemědělské produkce“) zní následovně:

„Pro účely tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě se rozumí:

[...]

–        ‚uvedením na trh‘ držení k dispozici nebo na skladě, vystavování nebo nabízení k prodeji, prodej, držení za účelem prodeje, jakož i bezplatné či úplatné poskytování a dodávání nebo převádění na třetí osoby, v rámci podnikatelské činnosti,

[...]“

16      Článek 9 uvedeného nařízení stanoví:

„Rozmnožovací materiál květinových cibulí smí být uveden na trh, pokud jsou dodrženy články 3 až 9 směrnice [98/56] a pravidla stanovená tímto nařízením nebo na jeho základě.“

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

17      Žalobkyně v původním řízení v Nizozemsku pěstuje a uvádí na trh cibule tulipánů a je členem BKD, která je pověřena kontrolou uvádění cibulí na trh v rámci podnikatelské činnost.

18      Pěti rozhodnutími, přijatými mezi 20. dubnem a 15. červnem 2020, BKD prohlásila pět šarží cibulí tulipánů vysázených žalobkyní v původním řízení za nevyhovující z důvodu, že byly částečně kontaminovány virem pestrokvětosti tulipánu.

19      E-mailem ze dne 21. ledna 2021 požádala žalobkyně v původním řízení BKD o výjimku a povolení těchto pěti vysázených šarží.

20      Dopisem ze dne 25. ledna 2021 BKD žalobkyni v původním řízení vyzvala, aby do čtrnácti dnů tři z dotčených pěti šarží zničila, přičemž uvedla, že nestane-li se tak, předloží záležitost kárné komisi. Naopak pro zbývající dvě šarže jí poskytla podmíněnou výjimku, přičemž uvedla, že věc bude každopádně kárné komisi předložena, jelikož šarže byly vysázeny před udělením výjimky a příslušná žádost byla podána opožděně.

21      Před kárnou komisí BKD žalobkyni v původním řízení vytýkala, že tím, že v rámci podnikatelské činnosti vysázela nebo pěstovala cibule tulipánů, které nepocházely přímo z materiálu kontrolovaného ve fázi pěstování a fakticky prostého škodlivých organismů a chorob, jakož i jakýchkoliv jejich známek či příznaků, porušila článek 9 nařízení o kvalitě zemědělské produkce ve spojení s čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 směrnice 98/56.

22      V rozhodnutí ze dne 13. ledna 2022 měla kárná komise za to, že skutečnosti vytýkané žalobkyni v původním řízení jsou prokázány a představují porušení ustanovení uvedených v předchozím bodě tohoto rozsudku, načež jí uložila pokutu ve výši 12 500 eur. V tomto ohledu uvedla, že žalobkyně v původním řízení se rozhodla dotyčné šarže vysázet, přestože jí BKD adresovala prohlášení o jejich nevhodnosti a přijala vůči ní opatření. Mimoto za přitěžující považovala okolnost, že žalobkyně v původním řízení již byla za obdobné prohřešky několikrát potrestána.

23      Posledně uvedená podala ke College van Beroep voor het bedrijfsleven (Odvolací správní soud pro hospodářské věci, Nizozemsko), který je předkládajícím soudem, žalobu znějící na zrušení uvedeného rozhodnutí.

24      Na svou podporu tvrdí, že provozuje podnik na pěstování zahradních tulipánů a obchodování s nimi založený v roce 1951, jehož sortiment v době rozhodné z hlediska skutečností v původním řízení zahrnoval 455 odrůd, a dále, že je jediná, kdo pěstuje některé z těchto odrůd za účelem jejich uchování, ale neobchoduje s nimi. V případě nemoci nebo viru dává přednost řešení odstraněním kontaminovaných cibulí tak, aby se zabránilo vyhynutí dotyčné odrůdy, přičemž tento postup je dražší než zničení všech cibulí.

25      V projednávaném případě žalobkyně v původním řízení vysázela daných pět sporných šarží v průběhu roku 2020, aniž by měla v úmyslu je prodávat, takže zůstala jejich majitelkou po celou dobu jejich pěstování. Po vyrytí cibulí během roku 2021 odstranila ze dvou z pěti šarží kontaminované kusy a zbylé tři šarže zcela zlikvidovala. Podle ní tyto činnosti pod „uvedení na trh“ vůbec nespadají, jelikož uvedený pojem se vztahuje až na činnosti následující po sklizni.

26      BKD naopak tvrdí, že výsadba šarží cibulí, které byly prohlášeny za nevyhovující, porušuje čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 5 odst. 4 směrnice 98/56 a o „uvedení na trh“ ve smyslu článku 1 nařízení o kvalitě zemědělské produkce a čl. 2 bodu 3 uvedené směrnice se jedná od výsadby cibulí, jelikož ty jsou počínaje tímto okamžikem „drženy k dispozici“. Podle BKD je posledně uvedený pojem součástí pojmu „uvedení na trh“.

27      Kromě toho tvrdí, že pojem „uchování genetické rozmanitosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice jakožto cíl, který může odůvodnit výjimku z obecného pravidla zavedeného v odstavci 1 tohoto článku, nezahrnuje „uchování určité odrůdy“ tulipánů, ale týká se pouze „tulipánů jako specifického rostlinného druhu“. Žalobkyně v původním řízení se podle BKD každopádně nemůže uvedeného čl. 3 odst. 2 písm. c) dovolávat, jelikož neexistují prováděcí pravidla uvedená v čl. 3 odst. 3 téže směrnice. Opačný výklad by umožnil „každému pěstiteli“ vyhnout se kontrole dodržování požadavků směrnice 98/56 konstatováním, že rozmnožovací materiál pro je určen pro účely takového uchování.

28      Pro posouzení, zda kárná komise správně stanovila, že žalobkyně v původním řízení opětovnou výsadbou pěti šarží cibulí tulipánů, které byly z důvodu částečné kontaminace virem pestrokvětosti tulipánu označeny za nevyhovující, porušila čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 5 odst. 4 směrnice 98/56, musí předkládající soud dle svého vysvětlení nejprve určit, zda žalobkyně v původním řízení opětovnou výsadbou tyto šarže držela k dispozici, a tudíž je v tomto okamžiku uvedla na trh ve smyslu čl. 2 bodu 3 této směrnice, a poté, zda tato výsadba provedená za účelem zachování specifické odrůdy tulipánů spadá pod pojem „uchování genetické rozmanitosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice. Pro případ kladné odpovědi se uvedený soud zabývá tím, zda uvedená opětovná výsadba může být na základě posledně uvedeného ustanovení povolena, pokud neexistují „prováděcí pravidla k [tomuto] odstavci 2“ uvedená v odstavci 3 téhož článku 3.

29      Pokud jde o první otázku, předkládající soud upřednostňuje výklad pojmu „prodej“ uvedeného ve druhé větě čl. 2 bodě 3 směrnice 98/56, který by byl v souladu s širším pojmem „uvedení na trh“ uvedeným v první větě tohoto ustanovení a vylučoval by z jejich působnosti cibule květin, které se ještě nacházejí ve stadiu pěstování, a tudíž ještě nepředstavují hotový produkt. Uvedený soud má za to, že takový výklad je podepřen čl. 12 odst. 1 této směrnice, podle kterého musí být rozmnožovací materiál úředně kontrolován, „alespoň pokud jde o uvádění na trh“, což podle něj předpokládá existenci fáze mu předcházející, která nutně zahrnuje stadium výsadby.

30      Za předpokladu, že by pojem „uvedení na trh“ v čl. 2 bodě 3 směrnice 98/56 musel být vykládán v tom smyslu, že stadium výsadby tohoto materiálu nezahrnuje, se tentýž soud zabývá tím, zda členský stát může při provedení této směrnice do vnitrostátního právního řádu výsadbu uvedeného materiálu do působnosti uvedeného pojmu zahrnout. Konečně se zabývá tím, zda členské státy mohou pro případ porušení ustanovení uvedené směrnice stanovit pokuty.

31      Pokud jde o druhou otázku, předkládající soud uvádí, že směrnice 98/56 pojem „genetická rozmanitost“ nedefinuje, a neumožňuje tedy určit, zda se vztahuje pouze na rostlinné druhy, nebo rovněž na jejich specifické odrůdy. Podporuje však výklad čl. 3 odst. 2 písm. c) této směrnice v tom smyslu, že uchování „genetické rozmanitosti“ zahrnuje nejen zachování určitého rostlinného druhu, ale i zachování specifické rostlinné odrůdy.

32      Kromě toho má na rozdíl od BKD za to, že ze směrnice 98/56 nelze vyvodit, že se dodavatel může dovolávat jejího čl. 3 odst. 2 pouze tehdy, pokud předtím byla přijata „prováděcí pravidla k odstavci 2“ uvedená v odstavci 3 tohoto článku.

33      Za těchto podmínek se College van Beroep voor het bedrijfsleven (Odvolací soud pro správní spory v hospodářské oblasti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Musí být slovní spojení ‚držení materiálu k dispozici nebo na skladě‘ v čl. 2 odst. 3 směrnice 98/56 vykládáno v tom smyslu, že zahrnuje rovněž případ, kdy byl rozmnožovací materiál v podobě květinových cibulí vysazen, ale nebyl dosud sklizen, takže i výsadba květinových cibulí představuje uvedení na trh ve smyslu tohoto ustanovení?

2)      Platí výjimka stanovená v čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 i pro případ, že pěstitel květinových cibulí vysadí květinové cibule z důvodu zachování specifické odrůdy?

3)      Může být výjimka stanovená v čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 uplatňována i tehdy, když dosud nebyla přijata žádná prováděcí pravidla ve smyslu jejího čl. 3 odst. 3?

4)      Umožňuje směrnice 98/56 i ve světle desátého bodu svého odůvodnění členským státům, aby ve vnitrostátních právních předpisech provádějících tuto směrnici, které odkazují na její články 3 až 9, definovaly pojem ‚uvedení na trh‘ šířeji, než jak jej definuje čl. 2 odst. 3 směrnice, tak aby i výsadba květinových cibulí byla považována za ‚uvedení na trh‘ a za porušení vnitrostátních právních předpisů bylo možné ukládat pokuty?“

 K předběžným otázkám

 K první a čtvrté otázce

34      Podstatou první a čtvrté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 2 bod 3 ve spojení s čl. 1 odst. 1 směrnice 98/56 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „uvedení na trh“ definovaný v prvně uvedeném ustanovení, a zejména jeho složka tvořená „držením materiálu k dispozici nebo na skladě“, zahrnuje výsadbu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a období před jejich sklizní, a pokud ne, zda členské státy mohou při provádění uvedené směrnice do svého právního řádu těmto pojmům takový rozsah přiznat a stanovit pokuty pro dodavatele tohoto materiálu, kteří požadavky této směrnice porušují.

35      Jak vyplývá z jejího názvu a článku 1, cílem směrnice 98/56 je upravit uvádění „rozmnožovacího materiálu“ ve smyslu jejího čl. 2 bodu 1, tedy rostlinného materiálu určeného k rozmnožování nebo produkci okrasných rostlin, na trh v rámci Unie. Pojem „rozmnožování“ je definován jako „rozmnožování vegetativní nebo jinou cestou“.

36      Pojem „uvedení na trh“ je definován v bodě 3 téhož článku 2 jako „prodej nebo dodání dodavatelem jiné osobě“, přičemž prodej zahrnuje mj. „držení materiálu k dispozici nebo na skladě“.

37      Podle ustálené judikatury z požadavků jednotného uplatňování unijního práva i ze zásady rovnosti vyplývá, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být v celé Unii zpravidla předmětem autonomního a jednotného výkladu, který musí odpovídat obvyklému smyslu v běžném jazyce s přihlédnutím ke kontextu, v němž bylo použito, a cílům sledovaným právní úpravou, jejíž je součástí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 29. července 2024, LivaNova, C‑713/22, EU:C:2024:642, bod 61, a ze dne 10. července 2025, Farmacija, C‑715/23, EU:C:2025:548, bod 47).

38      Pokud jde zaprvé o znění definice „uvedení na trh“ v čl. 2 bodě 3 směrnice 98/56, je třeba uvést, že se výslovně „výsadby“ ani žádné jiné obdobné činnosti netýká. Vedle toho obvyklý smysl pojmů „uvedení na trh“ a „prodej“ v běžném jazyce „výsadbu“, v daném případě rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin, nezahrnuje, ale týká se spíše konečných produktů, zde tedy těch, které jsou výsledkem následné sklizně.

39      Co se týče konkrétně pojmu „zachování k dispozici nebo na skladě“, je třeba zdůraznit, že ten je v čl. 2 bodě 3 uvedené směrnice výslovně spojen s pojmem „prodej“, o němž bylo v předchozím bodě tohoto rozsudku konstatováno, že činnost „výsadby“ nezahrnuje.

40      Z výše uvedeného vyplývá, že podle doslovného výkladu čl. 2 bodu 3 dané směrnice pojem „uvedení na trh“ ve smyslu tohoto ustanovení výsadbu rozmnožovacího materiálu nepokrývá.

41      Zadruhé je tento výklad podepřen kontextem uvedeného ustanovení. Jakmile totiž měl unijní normotvůrce na mysli fázi výsadby nebo pěstování, učinil tak výslovně, aniž rozšířil pojem „uvedení na trh“ na činnosti spadající do tohoto stadia.

42      Článek 5 odst. 4 směrnice 98/56 stanoví, že v případě květinových cibulí musí rozmnožovací materiál pocházet přímo z materiálu, který byl ve stadiu před sklizní zkontrolován a shledán v podstatě prostý škodlivých organismů a chorob nebo jejich známek a příznaků. Jak uvedl generální advokát v bodě 80 svého stanoviska, ve stadiu před sklizní musí být zkontrolován a v podstatě prostý škodlivých organismů a chorob nebo jejich známek a příznaků shledán výchozí (nebo zdrojový) materiál bez ohledu na to, zda bude tento materiál uveden na trh, kdežto výsledný rozmnožovací materiál, který je určen k uvedení na trh, musí pocházet z výchozího materiálu, který splňuje zmíněnou fytosanitární podmínku.

43      Mimoto, jak podotýká předkládající soud, z čl. 12 odst. 1 uvedené směrnice, podle kterého musí být rozmnožovací materiál úředně kontrolován „alespoň pokud jde o uvádění na trh“, vykládaného ve světle bodu 9 jejího odůvodnění vyplývá, že toto ustanovení předpokládá fázi předcházející „uvedení na trh“. Tuto „předchozí fázi“ tedy nelze s pozdější fází „uvedení na trh“ směšovat.

44      Článek 7 odst. 1 a 2 téže směrnice se navíc konkrétně týká zvláštního případu „dodavatelů“ ve smyslu jejího čl. 2 bodu 2, kteří kromě toho, že se „profesionálně zabývají uváděním na trh nebo dovozem rozmnožovacího materiálu“ ve smyslu bodu 1 tohoto článku 2, rovněž tento materiál produkují. Daný čl. 7 odst. 1 a 2 těmto pěstitelům cibulí ukládá několik povinností fytosanitárního rázu, které pod pojem „uvedení na trh“, jak je upřesněn v bodech 38 až 40 tohoto rozsudku, nespadají.

45      Mezi tyto povinnosti patří zejména povinnost odhalovat a sledovat kritické body v pěstebním procesu, které ovlivňují jakost materiálu, zajistit, aby během pěstování byly šarže rozmnožovacího materiálu ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 98/56 odděleně rozeznatelné, nebo v případě, že se objeví „v prostorách dodavatele zabývajícího se pěstováním rozmnožovacího materiálu“ škodlivý organismus, uvědomit o tom příslušný úřední subjekt a provést všechna opatření, která tento subjekt stanoví.

46      Zatřetí je výklad, podle kterého pojem „uvedení na trh“ ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 98/56, výsadbu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin nezahrnuje, rovněž podepřen cíli sledovanými touto směrnicí.

47      Bod 3 jejího odůvodnění, podle kterého harmonizované požadavky zajistí, aby „odběratelé“ v celé Unii obdrželi rozmnožovací materiál, který je zdravý a kvalitní, totiž potvrzuje, že směrnice 98/56 se sice použije na rozmnožovací materiál určený k uvedení na trh, obsahuje však rovněž taková ustanovení, jako jsou ustanovení zkoumaná v bodech 42 až 45 tohoto rozsudku, která se týkají fáze výsadby nebo pěstování tohoto materiálu, aniž je přitom směšuje s fází „uvedení na trh“ ve smyslu čl. 2 bodu 3.

48      Z výše uvedeného vyplývá, že čl. 2 bod 3 směrnice 98/56 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „uvedení na trh“, který je v něm definován, a zejména jeho složka tvořená „držením materiálu k dispozici nebo na skladě“, výsadbu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a období před sklizní nezahrnuje.

49      Co se týče toho, zda členské státy mohou při provádění uvedené směrnice do vnitrostátního práva tyto pojmy rozšířit tak, že by výsadbu a pěstování tohoto rozmnožovacího materiálu zahrnovaly, je třeba připomenout, že podle článku 15 této směrnice nepodléhá uvádění rozmnožovacího materiálu, který vyhovuje požadavkům této směrnice, na trh žádným jiným omezením v souvislosti s dodavatelem, jakostí, rostlinolékařským stavem rostlin, označováním a balením, než jsou omezení stanovená v této směrnici. Mimoto z článku 1 směrnice 98/56 vykládaného ve světle bodu 3 jejího odůvodnění vyplývá, že působnost této směrnice se omezuje na uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na unijní trh.

50      Z těchto ustanovení tedy vyplývá, že směrnice 98/56 provádí úplnou harmonizaci, pouze pokud jde o uvádění tohoto materiálu na daný trh.

51      Z toho plyne, jak uvedl generální advokát v bodě 98 svého stanoviska, že stanovení fytosanitárních a kvalitativních požadavků na rozmnožovací materiál, který není určen k uvedení na trh, spadá do pravomocí, které si členské státy ponechaly, jelikož tyto požadavky nejsou směrnicí 98/56 upraveny (obdobně viz rozsudek ze dne 19. března 2026, Almirall, C‑589/24, EU:C:2026:217, bod 40 a citovaná judikatura).

52      Členské státy tedy mohou za účelem regulace rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin určeného k uvedení na trh přijmout vnitrostátní pravidla ukládající fytosanitární a kvalitativní požadavky použitelné na rozmnožovací materiál, který není uváděn na trh, popřípadě totožná s požadavky stanovenými směrnicí 98/56 nebo jim podobná. Naproti tomu tato vnitrostátní pravidla nemohou rozšířit pojem „uvedení na trh“ ve smyslu čl. 2 bodu 3 uvedené směrnice tak, aby zahrnoval výsadbu a pěstování rozmnožovacího materiálu. Kdyby totiž byla členským státům přiznána možnost změnit rozsah tohoto harmonizovaného pojmu, zasahovalo by to do požadavků vyplývajících z jednotného uplatňování unijního práva ve smyslu judikatury uvedené v bodě 37 tohoto rozsudku.

53      Konečně co se týče toho, zda porušení ustanovení vnitrostátního práva, která provádějí směrnici 98/56, může být sankcionováno uložením pokut, z čl. 13 odst. 2 této směrnice vyplývá, že členské státy musí přijmout „odpovídající opatření“ vůči dodavatelům, kteří uvádějí na trh rozmnožovací materiál, který nesplňuje požadavky uvedené směrnice. Mezi tato opatření mohou patřit pokuty za předpokladu, že při neexistenci harmonizace unijních právních předpisů v oblasti sankcí použitelných v případě nedodržení dotyčného právního režimu je při jejich uložení dodržováno unijní právo a jeho obecné zásady, a tudíž i zásada proporcionality [rozsudky ze dne 9. února 2012, Urbán, C‑210/10, EU:C:2012:64, bod 23; ze dne 21. listopadu 2024, Ekоstroj, C‑61/23, EU:C:2024:974, bod 41, a ze dne 11. prosince 2025, Staatssecretaris Jeugd, Preventie en Sport (Elektronické cigarety), C‑665/24, EU:C:2025:960, bod 42].

54      Naproti tomu, pokud jde o rozmnožovací materiál, který není určen k uvedení na trh a který by v dotyčném členském státě podléhal vnitrostátním pravidlům stanovujícím určité fytosanitární a kvalitativní požadavky, mohou být případné sankce použitelné při nedodržení těchto požadavků založeny pouze na vnitrostátním právu.

55      S ohledem na výše uvedené je třeba na první a čtvrtou otázku odpovědět tak, že čl. 2 bod 3 ve spojení s čl. 1 odst. 1 směrnice 98/56 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „uvedení na trh“ definovaný v prvně uvedeném ustanovení, a zejména jeho složka tvořená „držením materiálu k dispozici nebo na skladě“, nezahrnuje výsadbu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a období před sklizní. Členské státy sice nemohou pojem „uvedení na trh“ rozšířit tak, aby zahrnoval výsadbu rozmnožovacího materiálu, mohou však stanovit vnitrostátní pravidla ukládající fytosanitární a kvalitativní požadavky použitelné na rozmnožovací materiál, který není uváděn na trh, popřípadě totožná s požadavky stanovenými směrnicí 98/56 nebo jim podobná. Případně stanovené sankce k zajištění dodržování těchto pravidel týkajících se rozmnožovacího materiálu neuváděného na trh spadají výlučně do působnosti vnitrostátního práva.

 Ke druhé a třetí otázce

56      Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 musí být vykládán v tom smyslu, že dodavatel se může tohoto ustanovení dovolávat za účelem uvedení rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin, který nesplňuje požadavky této směrnice, na trh, pokud je tento materiál určen k uchování genetické rozmanitosti, a to i v případě, že neexistují taková prováděcí pravidla k uvedenému ustanovení přijatá na úrovni Unie, jako jsou pravidla zmíněná v čl. 3 odst. 3 uvedené směrnice, ani pravidla přijatá na vnitrostátní úrovni.

57      V souladu s cílem směrnice 98/56, který spočívá v úpravě uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh v rámci Unie, její čl. 3 odst. 1 stanoví, že dodavatelé mohou takový materiál uvádět na trh pouze tehdy, pokud splňuje požadavky směrnice. Jak uvádí bod 8 jejího odůvodnění, zajištění toho, aby jejich produkty splňovaly podmínky této směrnice, je v prvé řadě povinností dodavatelů rozmnožovacího materiálu.

58      Článek 5 odst. 1 směrnice 98/56 zejména vyžaduje, aby byl rozmnožovací materiál alespoň na první pohled v podstatě prostý škodlivých organismů zhoršujících jakost a jejich známek či příznaků, které snižují jeho užitkovou hodnotu, jakož i jakýchkoli poškození, která by zhoršovala jeho kvalitu jako rozmnožovacího materiálu. Odstavec 2 uvedeného článku vyžaduje, aby rozmnožovací materiál, který vykazuje viditelné známky nebo příznaky výskytu škodlivých organismů, byl řádně ošetřen a případně odstraněn.

59      Odchylně od čl. 3 odst. 1 směrnice 98/56 umožňuje odst. 2 písm. c) téhož článku dodavatelům uvádět na trh rozmnožovací materiál, který nesplňuje tyto požadavky, pokud je tento materiál určen k uchování genetické rozmanitosti.

60      S ohledem na pochybnosti vyjádřené předkládajícím soudem je třeba bez dalšího zdůraznit, že podle obvyklého smyslu v běžném jazyce pojem „genetická rozmanitost“ zahrnuje všechny dědičné variace existující v rámci daného druhu, zejména ty, které se projevují prostřednictvím jeho různých odrůd. Z toho plyne, že na rozdíl od tvrzení BKD pojem „uchování genetické rozmanitosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 zahrnuje nejen zachování určitého rostlinného druhu, ale i zachování specifické rostlinné odrůdy.

61      Po tomto upřesnění je třeba zaprvé zdůraznit, že jakožto výjimka z obecného pravidla zavedeného čl. 3 odst. 1 směrnice 98/56 musí být její čl. 3 odst. 2 písm. c) vykládán striktně (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 4. října 2011, Football Association Premier League a další, C‑403/08 a C‑429/08, EU:C:2011:631, bod 162, a ze dne 29. července 2019, Spiegel Online, C‑516/17, EU:C:2019:625, bod 53).

62      Jak uvedla Komise v písemném vyjádření, v tomto ohledu nelze zachování odrůdy, která není ohrožena vyhynutím, považovat za nezbytné pro uchování genetické rozmanitosti dotyčné okrasné rostliny ve smyslu tohoto čl. 3 odst. 2 písm. c). Výklad, podle kterého se lze výjimky stanovené v tomto ustanovení dovolávat za účelem zachování jakékoli odrůdy okrasné rostliny bez ohledu na nebezpečí jejího vyhynutí, by totiž mohl zbavit obecné pravidlo uvedené v čl. 3 odst. 1 směrnice 98/56 užitečného účinku tím, že by dodavatelům umožnil dovolávat se této výjimky pro jakýkoli rozmnožovací materiál.

63      Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodech 105 a 116 svého stanoviska, z čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice vyplývá, že toto ustanovení, obdobně jako odstavec 1 tohoto článku, upravuje uvádění rozmnožovacího materiálu na trh a umožňuje dodavatelům tak činit, aniž by daný materiál splňoval požadavky stanovené uvedenou směrnicí za podmínky, že je určen pro některý z v něm vyjmenovaných účelů, a sice k pokusům nebo vědeckým účelům, ke šlechtění nebo k uchování genetické rozmanitosti. Dodavatel se může této výjimky dovolávat pouze v případě rozmnožovacího materiálu určeného k uvedení na trh.

64      Nizozemská vláda v písemném vyjádření tvrdila, že jedna z pěti šarží sporných ve věci v původním řízení byla uvedena na trh, což musí ověřit předkládající soud. Pouze v případě takového uvedení na trh se ustanovení článku 3 směrnice 98/56 použijí za okolností sporu v původním řízení.

65      Zadruhé v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice 98/56 postupem projednávání ve výborech stanoveným v jejím článku 17 „mohou být přijata“ prováděcí pravidla k čl. 3 odst. 2 této směrnice, jak je vyložen v bodě 63 tohoto rozsudku.

66      Ze znění výše uvedených ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 nevyplývá, že použitelnost výjimky stanovené v prvním z těchto odstavců je podmíněna přijetím prováděcích pravidel uvedených ve druhém z nich. Zejména použití výrazu „mohou být přijata“ v uvedeném odstavci 3 jednoznačně ukazuje na to, že přijetí takových pravidel má fakultativní povahu.

67      Tento výklad je podepřen srovnáním znění daného čl. 3 odst. 3 se zněním čl. 8 odst. 3 a čl. 14 odst. 4 téže směrnice. Obě posledně uvedená ustanovení totiž na rozdíl od toho prvně uvedeného používají formulace vyjadřující povinnost jednat. Stanoví, že „postupem podle článku 17 budou stanoveny požadavky týkající se návěsky nebo dokumentu uvedených v [čl. 8 odst.] 2“, ale nikoliv ty týkající se balení rozmnožovacího materiálu, které „mohou být přijaty“ „týmž postupem“, a že „Komise vydá postupem podle článku 17 opatření nezbytná k provádění srovnávacích zkoušek a testů“, což naopak potvrzuje záměr unijního normotvůrce dát použitím výrazu „mohou být přijata“ přijetí prováděcích pravidel uvedených v daném čl. 3 odst. 3 fakultativní povahu.

68      Nizozemská a řecká vláda tvrdily, že při neexistenci prováděcích pravidel přijatých na unijní úrovni je použitelnost výjimky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 podmíněna přijetím takových pravidel na vnitrostátní úrovni, zejména za účelem úpravy umístění šarží, na které se tato výjimka vztahuje, a způsobu jejich oddělení od sousedních šarží podléhajících požadavkům této směrnice. Na jednání k přednesu řečí nizozemská vláda tvrdila, že taková pravidla byla na vnitrostátní úrovni přijata, což musí ověřit předkládající soud.

69      Ačkoli čl. 3 odst. 3 směrnice 98/56 odkazuje na postup projednávání ve výborech stanovený v jejím článku 17, mohou pro výjimku stanovenou v čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice přijmout podrobná prováděcí pravidla rovněž členské státy. Daný čl. 3 odst. 3 sice určuje postup přijímání na unijní úrovni, nevylučuje však možnost členských států přijmout taková pravidla, pokud Unie zmocnění přiznané v uvedeném ustanovení nevyužila.

70      Použití této výjimky však nemůže záviset na přijetí takových prováděcích pravidel, ať už na unijní, nebo na vnitrostátní úrovni.

71      V tomto ohledu je třeba připomenout, že výsledkem výkladu ustanovení unijního práva nemůže být to, že jasné a přesné znění tohoto ustanovení bude zbaveno jakéhokoli užitečného účinku. Soudní dvůr se tedy v případě, kdy smysl takového ustanovení jednoznačně vyplývá ze samotného jeho znění, nemůže od tohoto výkladu odchýlit (rozsudek ze dne 1. srpna 2025, Banca Mediolanum, C‑92/24 až C‑94/24, EU:C:2025:599, bod 31).

72      Vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 směrnice 98/56 jasně a přesně stanoví pouhou možnost, nemůže použití výjimky stanovené v odstavci 2 téhož článku záviset na existenci prováděcích pravidel.

73      Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodech 116 a 125 svého stanoviska, členský stát kromě toho nemůže bránit použitelnosti této výjimky tím, že takové podmínky nestanoví. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že čl. 3 odst. 2 směrnice 98/56 je dostatečně přesný a bezpodmínečný k tomu, aby bylo možno mít za to, že má přímý účinek. Z toho plyne, že i v případě neexistence prováděcích pravidel přijatých na vnitrostátní úrovni se dodavatel může dovolávat výjimky stanovené v tomto ustanovení a ta musí být správními orgány, jakož i soudy členských států uplatňována.

74      S ohledem na výše uvedené důvody je třeba na druhou a třetí otázku odpovědět tak, že čl. 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 musí být vykládán v tom smyslu, že dodavatel se může tohoto ustanovení dovolávat za účelem uvedení rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin, který nesplňuje požadavky této směrnice, na trh, pokud je tento materiál určen k uchování genetické rozmanitosti, a to i v případě, že neexistují taková prováděcí pravidla k uvedenému ustanovení přijatá na úrovni Unie, jako jsou pravidla zmíněná v čl. 3 odst. 3 uvedené směrnice, ani pravidla přijatá na vnitrostátní úrovni.

 K nákladům řízení

75      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

1)      Článek 2 bod 3 směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014 a ve spojení s čl. 1 odst. 1 této směrnice ve výše uvedeném znění

musí být vykládán v tom smyslu, že

pojem „uvedení na trh“ v něm definovaný, a zejména jeho složka tvořená „držením materiálu k dispozici nebo na skladě“, nezahrnuje výsadbu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a období před sklizní. Členské státy sice nemohou pojem „uvedení na trh“ rozšířit tak, aby zahrnoval výsadbu rozmnožovacího materiálu, mohou však stanovit vnitrostátní pravidla ukládající fytosanitární a kvalitativní požadavky použitelné na rozmnožovací materiál, který není uváděn na trh, popřípadě totožná s požadavky stanovenými směrnicí 98/56 v pozměněném znění nebo jim podobná. Případně stanovené sankce k zajištění dodržování těchto pravidel týkajících se rozmnožovacího materiálu neuváděného na trh spadají výlučně do působnosti vnitrostátního práva.

2)      Článek 3 odst. 2 písm. c) směrnice 98/56 ve znění nařízení č. 652/2014

musí být vykládán v tom smyslu, že

dodavatel se může tohoto ustanovení dovolávat za účelem uvedení rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin, který nesplňuje požadavky této směrnice v pozměněném znění, na trh, pokud je tento materiál určen k uchování genetické rozmanitosti, a to i v případě, že neexistují taková prováděcí pravidla k uvedenému ustanovení přijatá na úrovni Evropské unie, jako jsou pravidla zmíněná v čl. 3 odst. 3 uvedené směrnice v pozměněném znění, ani pravidla přijatá na vnitrostátní úrovni.

Podpisy


*      Jednací jazyk: nizozemština.