24.3.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 132/70


P9_TA(2021)0410

Budoucnost vztahů mezi EU a USA

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2021 o budoucnosti vztahů mezi EU a USA (2021/2038(INI))

(2022/C 132/07)

Evropský parlament,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. prosince 2020 o nové agendě EU a USA pro globální změnu (JOIN(2020)0022),

—

s ohledem na společné prohlášení o vztazích mezi EU a USA, které bylo vydáno na základě transatlantického legislativního dialogu dne 24. srpna 2020,

—

s ohledem na závěry Rady o vztazích mezi EU a USA ze dne 7. prosince 2020,

—

s ohledem na prohlášení nového ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena před Výborem Senátu USA pro zahraniční vztahy dne 19. ledna 2021,

—

s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 o bezpečnosti a obraně,

—

s ohledem na společné tiskové prohlášení předsedkyně von der Leyenové a ministra zahraničí USA Blinkena ze dne 24. března 2021,

—

s ohledem na společné prohlášení ministra zahraničních věcí Spojených států amerických a místopředsedovi Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. března 2021,

—

s ohledem na prohlášení ministerstva zahraničí USA ze dne 26. dubna 2021 nazvané „Závazek USA vůči západnímu Balkánu“,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie s názvem „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

—

s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsané dne 8. července 2016 ve Varšavě předsedou Evropské rady, předsedou Evropské komise a generálním tajemníkem NATO,

—

s ohledem na výměnu názorů s generálním tajemníkem NATO na společné schůzi Výboru pro zahraniční věci, podvýboru pro bezpečnost a obranu a delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO, která se konala dne 15. března 2021,

—

s ohledem na účast místopředsedy Komise, vysokého představitele na zasedání ministrů obrany zemí NATO ve dnech 17. a 18. února 2021 a na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO ve dnech 23. a 24. března 2021,

—

s ohledem na komuniké, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu dne 14. června 2021,

—

s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky EU a USA ze dne 15. června 2021 s názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o vzájemných vztazích EU-NATO (1),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA (2), na usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství (3) a na usnesení ze dne 12. září 2018 o stavu vztahů mezi EU a USA (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020 (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020 (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o rozsudku SDEU ze dne 16. července 2020 – komisař pro ochranu údajů v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems („Schrems II“), věc C-311/18 (7),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0250/2021),

A.

vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství již 75 let prosazuje svobodu, demokracii, lidská práva a právní stát, obchodní a hospodářskou spolupráci a bezpečnost; vzhledem k tomu, že Spojené státy americké jsou i nadále nejbližším a nejdůležitějším strategickým partnerem EU; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na silných politických, kulturních, hospodářských a historických vazbách a sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát, má velký potenciál, pokud jde o dialog, spolupráci a dosažení výsledků v řešení otázek, plnění cílů a prosazování priorit společného zájmu nebo zájmů napříč politickým spektrem;

B.

vzhledem k tomu, že EU a Spojené státy sdílí stejné hodnoty a mají společný zásadní zájem na utváření mezinárodního prostředí založeného na pravidlech, které posiluje multilateralismus a demokratické hodnoty, brání lidská práva, prosazuje mezinárodní právo a podporuje mezinárodní řád založený na pravidlech, mírové řešení konfliktů a udržitelný rozvoj na celém světě;

C.

vzhledem k tomu, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států a Kamaly Harrisové viceprezidentkou této země přineslo novou příležitost pokračovat v tomto zásadním transatlantickým partnerství a posílit jej, opět zahájit činnost a inovace na všech úrovních této dlouholeté spolupráce a lépe spolupracovat na multilaterálních otázkách, jako je změna klimatu, digitální a ekologická transformace, demokracie a mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že jak EU, tak i USA by měly využít této obnovené příležitosti k navázání úzkého dialogu a spolupráce s cílem plnit své stálé závazky vůči mezinárodním organizacím, k nimž obě strany patří, a zajistit větší koordinaci a sdílení zátěže napříč širokým spektrem geopolitických otázek; vzhledem k tomu, že spolupráce se Spojenými státy je trvalým cílem EU bez ohledu na úřadující vládu;

D.

vzhledem k tomu, že Bidenova vláda oznámila, že má v úmyslu posílit vztahy s EU a dalšími demokratickými spojenci; vzhledem k tomu, že první zahraniční návštěva prezidenta Bidena směřovala do Evropy a že během této návštěvy se v Bruselu ve dnech 14.–15. června 2021 zúčastnil summitu NATO a summitu EU-USA; vzhledem k tomu, že to potvrzuje pevné odhodlání Spojených států posílit vztah k Evropské unii a jejím členským státům i jejich pevné odhodlání usilovat o budoucnost společné bezpečnosti a obrany v rámci Severoatlantické aliance a s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že prezident Biden navrhl uspořádat summit pro demokracii, který bude usilovat o společné závazky s EU a dalšími demokraciemi, pokud jde o posilování našich demokracií a podporu posílené spolupráce mezi demokratickými státy v boji proti autoritářství a porušování lidských práv na celém světě;

E.

vzhledem k tomu, že k vybudování silné a ambiciózní transatlantické agendy, k řešení všech oblastí transatlantických neshod prostřednictvím hlubší spolupráce, včetně takových oblastí, jako jsou vztahy s Čínou a Ruskem, závazky a kapacity v oblasti obrany, konflikty na Blízkém východě a jiné otázky bezpečnosti a stability, a k nalezení společných přístupů tam, kde je to možné, je nutný stálý, konstruktivní a vyrovnaný dialog založený na stejných cílech; vzhledem k tomu, že je jasné, že transatlantickou alianci nelze považovat za samozřejmost a že je třeba ji oživit a neustále posilovat;

F.

vzhledem k tomu, že v rámci snah o transatlantickou spolupráci a její prohlubování by EU měla společně se Spojenými státy usilovat o partnerství ve vedení, které by se zaměřovalo na prosazování společných zájmů; vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž podporovat svou strategickou autonomii v obraně a hospodářských vztazích jako prostředek ke sledování vlastních legitimních diplomatických, bezpečnostních a hospodářských zájmů a současně k posílení transatlantické vazby a ke zvýšení společného vlivu EU a USA na světové scéně, ale také s cílem zvýšit svou schopnost převzít větší odpovědnost za řešení klíčových globálních a regionálních výzev a v případě potřeby samostatně rozhodovat a jednat v oblasti zahraničních věcí a bezpečnostních a obranných záležitostí;

G.

vzhledem k tomu, že mezi EU a USA jsou nejužší dvoustranné obchodní a investiční vazby a nejpropojenější hospodářské vztahy na světě;

H.

vzhledem k tomu, že EU a USA spojují společné výzvy, jako je nepříznivý vliv autoritářských režimů, které oslabují vícestranné instituce, socioekonomický dopad pandemie, podpora celosvětového zdraví, změna klimatu a nutnost pokročit v opatřeních zaměřených na zmírnění této změny, boj proti globální vlně autoritářství a proti globálním zločineckým sítím a terorismu, zavádění genderové rovnosti a potírání diskriminace do reálného života, řešení narůstajícího rozdělení mezi metropolitními a venkovskými oblastmi a úsilí o digitální a ekologickou transformaci jakožto o prostředek k zajištění udržitelné modernizace, pokrok technologií, jako je umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a obecnější výzvy vyplývající z digitalizace hospodářství;

I.

vzhledem k tomu, že nový impuls v transatlantických vztazích by vytvořil příznivé politické prostředí pro konstruktivní řešení společných výzev a řešení otázek, v nichž se naše postoje liší;

J.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2020 Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) předložily novou strategii EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejímž cílem je, aby „EU posílila vedoucí postavení v oblasti mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru a rozšířila spolupráci s partnery na celém světě s cílem prosazovat globální, otevřený, stabilní a bezpečný kyberprostor založený na zásadách právního státu, lidských právech, základních svobodách a demokratických hodnotách“ (8);

K.

vzhledem k tomu, že ve Spojených státech existuje silná oboustranná podpora spolupráce s demokratickými spojenci s cílem zvýšit odolnost transatlantického společenství vůči hybridním hrozbám autoritářských režimů;

L.

vzhledem k tomu, že mezinárodní řád založený na pravidlech a demokratické hodnoty jsou ohroženy vzestupem asertivního autoritářství a úpadkem demokracie ve třetích zemích, jakož i v EU a USA v důsledku vzestupu protidemokratických populistických a krajně pravicových hnutí;

M.

vzhledem k tomu, že odchod Spojeného království z EU by mohl vést k další fragmentaci strategické situace nejen z hlediska vztahů mezi EU a USA, ale i v Radě bezpečnosti OSN, ve skupině G7 a G20 a v dalších mnohostranných formátech;

N.

vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je regionem, který sdílí mnoho klíčových hodnot, zájmů, historických, hospodářských a lidských vazeb s EU a USA;

1.

vítá skutečnost, že v prosinci 2020 byl coby plán pro obnovené a posílené transatlantické partnerství přijat nový návrh Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku označovaný jako nová agenda EU a USA pro globální změnu;

2.

znovu potvrzuje, že podporuje rozsáhlou transatlantickou spolupráci, partnerství a přátelství mezi EU a USA, které více než 70 let přispívaly k rozvoji, prosperitě a úspěšné integraci Evropy a od konce 2. světové války jsou základem její stability a bezpečnosti; zdůrazňuje, že vztahy mezi EU s USA jsou založeny na společných hodnotách; připomíná, že jak politické systémy USA, tak EU jsou založeny na demokratických zásadách, právním státu a dodržování základních svobod; je přesvědčen, že transatlantickou spoluprací můžeme nejlépe přispět k mírovému, udržitelnému a konstruktivnímu řešení stávajících globálních a regionálních výzev, a to i prostřednictvím důrazu na udržitelnou obnovu hospodářství šetrnou k životnímu prostředí, včetně uhlíkové neutrality do roku 2050, a k překonání regionální, sociální, rasové a genderové nespravedlnosti; trvá na tom, že obnovené transatlantické partnerství by mělo být založeno na rovnosti partnerů; současně zdůrazňuje, že strategické autonomie EU nelze dosáhnout bez kvalitativně lepšího uplatňování priorit a zásad zahraniční a obranné politiky EU a schopnosti EU jednat v případě potřeby autonomně při sledování svých legitimních zájmů, včetně ambiciózního partnerství a spolupráce s nejbližšími spojenci Unie, jako jsou Spojené státy;

3.

vyzývá Radu, Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby opět jasně ukázali, že strategické transatlantické vztahy jsou i nadále důležité pro obnovu a oživení mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, jehož ústředním prvkem je systém OSN a mezinárodní právo, pro globální posilování demokracie a demokratických hodnot a prosazování lidských práv, pro potírání negativního vlivu autoritářských režimů a jejich dezinformací a pro utváření pravidel pro digitální a technologickou budoucnost na základě společných hodnot, pro celosvětový udržitelný ekonomický rozvoj, růst a pracovní místa podporující začlenění, koordinovaný postoj vůči Rusku a Číně a společnou nabídku investic do globálních iniciativ v oblasti infrastruktury v souladu se strategií EU v oblasti konektivity; podtrhuje význam strategie EU v oblasti konektivity a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v klíčových prvcích konektivity; podporuje úsilí o zabránění závislosti na energii propagací energetické diverzifikace a obecněji konektivity prostřednictvím všech možných mechanismů, jak se rovněž odrazilo v komuniké skupiny G7 nazvaném „Naše společná agenda pro globální opatření v zájmu obnovy k lepšímu“;

4.

bere na vědomí a podporuje také nový transatlantický závazek podporovat demokracii na celém světě, a to zejména prostřednictvím ochrany svobody sdělovacích prostředků, podpory občanské společnosti a ochrany a obrany novinářů; vítá jasný závazek USA posílit a dále rozšiřovat záběr transatlantických vztahů na základě rozhodnutí prezidenta USA zamířit do Evropy během jeho první zahraniční cesty a účastnit se červnového summitu EU-USA; podporuje operativní závěry summitu, které jsou podrobně uvedeny v prohlášení ze summitu EU-USA vydaném dne 15. června 2021 pod názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“ a které potvrzují pevné odhodlání obou stran usilovat o součinnost a prohloubit transatlantický dialog a spolupráci; zejména bere na vědomí transatlantické odhodlání řešit humanitární potřeby, hájit mezinárodní humanitární právo a rozšířit základnu zdrojů pro humanitární činnost; rovněž bere na vědomí a podporuje záměr posílit transatlantickou spolupráci při uplatňování sankcí v zájmu společných cílů v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti;

5.

vyzývá k přijetí nové transatlantické agendy, která sleduje společné zájmy, zvyšuje kolektivní sílu a prosazuje mnohostrannou spolupráci v zájmu budování rovnoprávnějšího a zdravějšího světa, boje proti změně klimatu, mírových a udržitelných řešení sporů, včetně regionálních sporů, na základě zásad mezinárodního práva, v zájmu kontroly zbraní, nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; zdůrazňuje, že ústředním prvkem této agendy by měly být naše společné strategické cíle, jako je posílení našeho dodavatelského řetězce pro léčivé přípravky a reforma Světové zdravotnické organizace, zajištění náležitého přístupu zranitelných zemí k očkovacím látkám, snížení naší závislosti na vnějších zásobách energie, zvýšení investic do vyspělých technologií, boj proti nerovnostem, prosazování ekologické transformace a vzájemná spolupráce, jakož i spolupráce s příslušnými třetími zeměmi se zvláštním důrazem na bezpečnost a stabilitu východního a jižního sousedství EU, západního Balkánu a afrického kontinentu;

6.

zdůrazňuje, že je nutné prohloubit legislativní spolupráci a vytvořit pevnější struktury pro tuto spolupráci a pro inkluzivní transatlantický dialog na základě legislativních složek EU i USA, například transatlantické legislativního shromáždění; konstatuje, že zvýšení povědomí o strukturách, jako je transatlantický legislativní dialog a pořádání pravidelnějších setkání a návštěv Výboru EP pro zahraniční věci a jeho amerických protějšků, například u příležitosti stálých každoročních návštěv příslušných výborů, by obnovilo důvěru a trvalost a účinnost transatlantické spolupráce; naléhavě vybízí Kongres USA, aby posílil roli transatlantického legislativního dialogu tím, že jej uzná jako formální subjekt se statusem stálého členství, který se věnuje rozšiřování vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, a jako přirozený protějšek meziparlamentní delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Kongresem USA; vítá obnovu výboru Kongresu USA pro záležitosti Evropské unie a podtrhuje význam úzké spolupráce a spojení s činností transatlantického legislativního dialogu; znovu potvrzuje význam řídícího výboru pro transatlantický legislativní dialog při koordinaci všech činností týkajících se transatlantické spolupráce na poli legislativního úsilí v Evropském parlamentu s cílem posílit parlamentní dohled;

7.

vítá bohatý transatlantický dialog na úrovni občanské společnosti a vyzývá EU a USA, aby z takového dialogu více těžily a aby zapojily všechny sociální a ekonomické zúčastněné strany do debat o budoucnosti transatlantických vztahů; domnívá se, že pro tento účel by mohl být navázán pravidelný transatlantický dialog občanské společnosti; zdůrazňuje, že kontakt mezi občany EU a USA přispívá k rozvoji společných hodnot, důvěry a vzájemného porozumění mezi transatlantickými partnery; vyzývá proto k větší podpoře a usnadnění programů mobility a výměnných programů, jako je Erasmus+, a výměnných stáží mezi Kongresem a Evropským parlamentem; podtrhuje, že je důležité posílit mezilidské kontakty ve vědě, výzkumu a vzdělávání;

8.

vyzývá k posílení meziparlamentní spolupráce poslanců Evropského parlamentu, členů Kongresu, poslanců vnitrostátních parlamentů členských států EU a členů zákonodárných sborů padesáti federálních států USA v různých tematických oblastech, neboť tato spolupráce by mohla umožnit výměnu osvědčených postupů, včetně dialogu na nižší než národní úrovni, jako je koalice „Under2 Coalition“, a lepší koordinaci při řešení globálních, ale i společných domácích problémů, jako jsou ekonomické a sociální nerovnosti, ochrana lidských práv a demokratických norem ohroženým rostoucími vnitřními i vnějšími protidemokratickými hrozbami, obrana mezinárodního práva a dodržování právně závazných dohod, podpora společných strategických zájmů, všeobecná zdravotní péče, sbližování legislativy týkající se umělé inteligence ve všech jejích formách, podpora spolupráce mezi podniky z USA a EU, inovace a špičkové technologie, jako jsou 5G, 6G a biotechnologie, výzkum, rozvoj a inovace, zdanění technologických firem, odpovědnost internetových platforem včetně poskytnutí nezbytného dohledu k zajištění toho, aby politiky on-line platforem byly v souladu se základními demokratickými hodnotami, boj proti změně klimatu, a to i v podobě bezpečnostní hrozby, a cíl spočívající ve spravedlivém přechodu na klimatickou neutralitu, ochrana svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a ochrana našich demokratických voleb před zahraničními zásahy; opět připomíná význam spolupráce mezi EU a USA v oblasti vesmíru a dialogu mezi EU a USA v těchto otázkách; vítá oznámení závazku posílit transatlantickou spolupráci v oblasti vesmíru na základě dohody o systémech Galileo a GPS; vyjadřuje přesvědčení, že vesmírná spolupráce EU-USA by mohla podpořit bezpečnostní normy ve vesmíru a osvědčené postupy v mezinárodním společenství;

9.

vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly na globálních daňových výzvách a vycházely přitom z práce OECD, jako je reforma mezinárodního systému daně z příjmů právnických osob, s cílem odstranit možnost hospodářských subjektů využívat strategie oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), aby se vyhnuly placení daní z příjmu právnických osob; v tomto ohledu podporuje práci inkluzivního rámce OECD/G20 v oblasti BEPS; zdůrazňuje, že součástí úsilí o reformy musí být odstranění daňových rájů; zdůrazňuje, že taková opatření mohou sloužit ke snížení hospodářských nerovností; potvrzuje závazek EU ke spravedlivému zdanění v digitální ekonomice, jak požaduje nová agenda EU-USA pro globální změny;

10.

podtrhuje význam vízové vzájemnosti mezi EU a USA a vybízí obě strany ke hledání vzájemně přijatelného řešení prostřednictvím aktivního diplomatického zapojení, které by umožnilo zavedení bezvízového styku pro všechny členské státy EU; vítá začlenění Polska do programu USA pro osvobození od vízové povinnosti a potvrzení, že i Chorvatsko splňuje všechny požadavky na účast v programu; vyzývá USA, aby urychlily proces přistoupení Bulharska, Kypru a Rumunska k programu bezvízového styku;

Návrat k multilateralismu

11.

vítá návrat USA k multilateralismu založenému na pravidlech a ke spojenectví s jeho partnery a zdůrazňuje, že se tak naskýtá významná příležitost k opětovnému navázání kontaktů s USA s cílem obnovit, posílit a dále rozšířit transatlantické vztahy, a to i v oblastech jako je multilateralismus a lidská práva, a v duchu našich společných demokratických hodnot společně posílit celosvětový řád založený na pravidlech; zdůrazňuje význam úzké spolupráce s USA a dalšími podobně smýšlejícími státy pro takovou modernizaci mnohostranných organizací, aby byly vhodné pro stanovený účel a zlepšily prosazování celosvětového míru a bezpečnosti, základních práv, univerzálních hodnot a mezinárodního práva; zdůrazňuje rovněž, že do tohoto úsilí je třeba zapojit země globálního Jihu; zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat a koordinovat činnost v rámci systému OSN, jejích agentur, organizací a misí, a to i pokud jde o personální obsazování vedoucích pozic;

12.

připomíná svůj závazek k mezinárodní spolupráci v rámci OSN jakožto nezbytného fóra pro mnohostranná řešení globálních výzev a pro politickou komunikaci, politický dialog a budování konsensu v celém mezinárodním společenství;

13.

vyzývá ke zvýšení objemu společného unijního a amerického financování špičkových projektů založených na mezních technologiích, k vyšším společným investicím do výzkumu a vývoje, intenzivnějším akademickým výměnám mezi lidmi v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a větší společné podpoře začínajících technologických podniků a malých a středních podniků;

14.

vítá rozhodnutí Bidenovy vlády znovu se připojit k Pařížské dohodě a jmenovat Johna Kerryho zvláštním prezidentským vyslancem pro otázky klimatu; vítá informaci o zřízení akční skupiny EU a USA na vysoké úrovni pro klima; naléhavě vybízí EU a USA, aby předložily konkrétní návrhy na řešení změny klimatu a ekologizace obchodu a podporovaly zprovoznění ekologických technologií, včetně vodíkových, udržitelné financování a biologickou rozmanitost;

15.

zdůrazňuje význam celosvětové spolupráce při řešení nadnárodních výzev souvisejících s podporou vzdělávání, vědy, mládeže, kulturní rozmanitosti a dialogu; vyzývá USA, aby se vrátily k Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO);

16.

vítá skutečnost, že USA jsou opět členem Světové zdravotnické organizace; vyzývá transatlantické vedení v diplomacii týkající se zdraví, aby koordinovalo přístup k zastavení šíření onemocnění COVID-19 v globálním měřítku, i možné další zdravotní krize, a aby posílilo globální bezpečnost v oblasti zdraví, zejména pokud jde o reformu Světové zdravotnické organizace a společné transatlantické úsilí o spravedlivý celosvětový přístup k vakcínám, testům a lékům na onemocnění COVID-19 a o jejich distribuci, a to především v zemích s nízkými příjmy; trvá na posilování spolupráce na zavádění lepších postupů k přípravě na budoucí pandemie, a to i prostřednictvím koherentního a soudržného klinického a regulačního přístupu doplňujícího globální dodavatelské řetězce s cílem zajistit flexibilitu a odolnost; vyzývá k nestrannému nezávislému vyšetření zdroje pandemie COVID-19 a jejího šíření, jakož i řešení této pandemie ze strany WHO na počátku;

17.

zdůrazňuje, že je třeba posílit veřejnou diplomacii v oblasti očkovacích látek, v níž by EU a USA mohly hrát vedoucí úlohu, neboť globální očkování je jediný způsob, jak tuto pandemii ukončit; vítá finanční příspěvky EU a USA do nástroje COVAX a podporu mezinárodní spolupráce s cílem zlepšit dostupnost očkovacích látek po celém světě, a to prostřednictvím koordinovaného přístupu při řešení návrhu na zjednodušení pravidel ochrany duševního vlastnictví pro očkovací látky; v tomto smyslu naléhavě transatlantické partnery vybízí, aby spolupracovali, a umožnili tak rychlou výrobu a dodání očkovacích látek, kdekoli jich bude zapotřebí; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi USA a EU při vakcinačních kampaních s cílem zajistit do budoucna lepší připravenost a odolnost;

18.

vyzývá k jednotnému postoji EU a USA v rámci OSN, včetně postoje k reformě OSN s cílem posílit účinnost OSN jakožto mnohostranné organizace, zvýšit transparentnost této instituce a posílit její důvěryhodnost; vyzývá ke koordinovaným snahám o přijetí ambiciózních závazků na summitech OSN věnovaných v roce 2021 změně klimatu a biologické rozmanitosti (COPS 26); vyzývá EU a USA, aby hrály vedoucí úlohu v rámci OSN pro změnu klimatu a na dalších fórech, jako je Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Mezinárodní námořní organizace; v této souvislosti zdůrazňuje, že zásadní význam má spolupráce v oblasti čisté energie a výzkumu, vývoje a inovací a v nízkouhlíkových technologiích a produktech, jakož i spolupráce na dalších naléhavých otázkách, jako je nešíření zbraní, řešení konfliktů, boj proti radikalizaci a terorismu; vyjadřuje obavy ze skutečnosti, že v posledních třech desetiletích Čína ztrojnásobila své emise uhlíku a nyní produkuje 27 % světových skleníkových plynů, takže úsilí EU a USA o řešení emisí skleníkových plynů je z velké části nedostatečné bez jasného závazku a reálných kroků ze strany Číny;

19.

vyzývá k obhajobě mezinárodního mořského práva a v této souvislosti opakuje svůj požadavek, aby USA ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu; vybízí USA, aby se na příštím Environmentálním shromáždění OSN připojily k úsilí EU o podporu přijetí mezinárodní smlouvy o znečišťování moří odpadky a plasty; naléhavě vyzývá USA a EU, aby posílily spolupráci v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu po celém světě;

20.

konstatuje, že prezident Biden oznámil nový cíl dekarbonizace ve výši 50 % až 52 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 2005; bere rovněž na vědomí, že prezident Biden uspořádal virtuální vrcholnou schůzku vedoucích představitelů týkající se klimatu s cílem podpořit úsilí hlavních ekonomik o opatření v oblasti klimatu;

21.

uznává významné zlepšení kvality ovzduší v USA v posledních desetiletích, které je do značné míry způsobeno technologickým zlepšením a inovacemi v odvětví energetiky;

22.

je toho názoru, že EU by měla společně s USA potvrdit stěžejní význam cílů udržitelného rozvoje a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jakožto rámce pro účinnou mnohostrannou spolupráci, do níž se může kdykoli zapojit i Čína za předpokladu, že se skutečně zaváže k nekonfliktnímu dialogu a spolupráci, a to s programem, jenž posílí klíčové struktury a cíle Agendy 2030;

23.

vyzývá k lepší koordinaci při používání mechanismů sankcí, včetně sankcí za porušování lidských práv, a naléhavě vyzývá Radu, aby jako součást celosvětového sankčního režimu EU v oblasti lidských práv přijala složku týkající se korupce; vyzývá EU a USA, aby své sankční politiky koordinovaly, kdykoli je to možné a užitečné;

24.

vítá oznámení Bidenovy vlády, že se zavazuje k obnovení spolupráce s Radou OSN pro lidská práva, což značí, že Spojené státy mají opět v úmyslu prosazovat na celém světě lidská práva v naději, že posílí úsilí o dodržování lidských práv na celém světě a budou bránit autoritářskému přeformulovávání lidských práv jako konceptu zaměřeného na stát; vyzývá EU a USA, aby spolu s podobně smýšlejícími spojenci pracovaly na reformě Rady pro lidská práva a zejména stanovily jasná kritéria pro členství v tomto orgánu;

25.

vyzývá k posílení závazku EU a USA v oblasti prosazování a ochrany lidských práv na celém světě, jakož i k boji proti vzestupu autoritářství a neliberálních režimů; vybízí k vytvoření komplexního společného souboru nástrojů EU a USA pro boj proti porušování lidských práv; vyzývá orgány EU, aby úzce spolupracovaly s dalšími demokratickými systémy na obraně a prosazování základních lidských práv a demokratických hodnot na mezinárodní úrovni prostřednictvím posílené a úzké spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy a OBSE; zastává názor, že Parlament a Kongres by mohly spolupracovat na případech, kdy jsou obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti bezdůvodně pronásledováni a vězněni nebo kdy je jejich činnost potlačována;

26.

vítá skutečnost, že Bidenova vláda zrušila sankce USA vůči vysokým úředníkům Mezinárodního trestního soudu (ICC); vyzývá USA, aby se připojily k signatářům Římského statutu, kterým se zřizuje Mezinárodní trestní soud, a aby se konstruktivně zapojily do jeho probíhajících vyšetřování a soudních řízení;

27.

opět USA vyzývá, aby zrušily trest smrti a reformovaly svůj systém trestního soudnictví;

28.

naléhavě vyzývá k dialogu a výměně osvědčených postupů mezi EU a USA, pokud jde o prosazování rasové a genderové rovnosti; vyzývá EU a USA, aby podnikly rozhodné kroky k řešení systémového rasismu, který se odráží v policejním násilí neúměrně často namířeným proti etnickým a rasovým menšinám, a k řešení zakořeněných nerovností, které vyvolávají legitimní pokojné protesty;

29.

zastává názor, že EU a USA mohou společně prosazovat rovnost a dodržování lidských práv a zajistit, aby tato práva byla řádně zohledněna a podporována při rozhodování na mnohostranných fórech; navrhuje proto prozkoumat stálou platformu pro dialog mezi EU a USA s cílem přijmout konkrétní opatření v boji proti rasismu, nenávistným projevům a diskriminaci, včetně diskriminace LGTBQI osob, a vyzývá v tomto ohledu k užší mnohostranné spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OBSE, OSN, Africká unie, Organizace amerických států a Rada Evropy; vyzývá EU a USA, aby společně uspořádaly celosvětový summit o boji proti rasismu a diskriminaci na celém světě;

30.

je hluboce znepokojen tím, že zákonodárci státu Texas přijali tzv. zákon o srdečním tepu (Heartbeat Act), který de facto zakazuje potrat a představuje závažný útok na sexuální a reprodukční práva žen; vyjadřuje politování nad tím, že Nejvyšší soud Spojených států se nejednomyslným rozhodnutím odmítl vyjádřit k přijetí tohoto bezprecedentního zákona;

31.

trvá na tom, že je třeba vyvinout větší úsilí o zlepšení v oblasti rovnosti žen a mužů a práv žen, mimo jiné pokud jde o násilí na základě pohlaví a sexuální a reprodukční zdraví a práva;

32.

vyzývá EU a členské státy, aby posílily svou spolupráci s USA při prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na celém světě; vyzývá EU a USA, aby vzájemně chránily a zachovávaly kulturní a historické dědictví Evropy a USA v USA a v EU;

33.

vyzývá Bidenovu vládu, aby urychleně splnila své ohlášené plány na uzavření vazební věznice v Guantánamu; vyjadřuje politování nad tím, že téměř 20 let po zřízení této věznice je v ní i nadále zadržováno 40 vězňů, včetně pěti vězňů, kteří byli určeni k propuštění v době Obamovy vlády; vyzývá EU a její členské státy, aby nabídly svou pomoc k usnadnění tohoto procesu;

34.

vybízí USA, aby zaručily spravedlivý a otevřený přístup k základním službám, jako je systém zdravotní péče a systémy sociální ochrany větší části obyvatelstva; vybízí nově jmenovanou Bidenovu vládu, aby přijala konkrétní opatření k regulaci držení zbraní mezi občany USA;

35.

upozorňuje, že transatlantické společenství čelí široké škále bezprecedentních společných výzev, od boje proti terorismu přes hybridní hrozby, změnu klimatu, dezinformace, kybernetické útoky, vznikající a přelomové technologie, až po měnící se globální rovnováhu sil a z toho vyplývající výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech;

Posílená spolupráce v oblasti mezinárodního obchodu a investic

36.

zdůrazňuje, že je nezbytné pracovat společně s USA na posilování mnohostranného systému a reformě Světové obchodní organizace a využívat přitom pozitivní dynamiky; vítá výsledek summitu EU-USA konaného dne 15. června 2021 na téma „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“ jako projev obnovené a konstruktivní angažovanosti; vítá dohodu o rámci spolupráce pro velká civilní letadla; bere na vědomí, že prohlášení ze summitu EU-USA uznalo, že uplatňování cel na dovoz z EU ze strany USA podle článku 232 vedlo k napětí v transatlantických vztazích, a vítá výslovný závazek obsažený v témže prohlášení, že stávající rozdíly týkající se nadměrné kapacity v produkci oceli a hliníku budou vyřešeny do konce roku; domnívá se, že je nezbytné vytvořit několik platforem pro stálou diskusi, jako je například Rada pro obchod a technologie a společný dialog mezi EU a USA o politice hospodářské soutěže v oblasti technologií, neboť tyto platformy dále umožní transatlantický obchod, a naléhavě vyzývá Komisi, aby pro Radu pro obchod a technologie co nejdříve vytvořila účinnou a inkluzivní strukturu na straně EU; vítá zřízení společné pracovní skupiny EU a USA pro výrobní a dodavatelský řetězec v souvislosti s onemocněním COVID-19;

37.

zdůrazňuje, že Rada pro obchod a technologie je součástí pozitivní transatlantické obchodní agendy, jejímž konečným cílem je zakotvit demokratické hodnoty a etiku do nových technologií s cílem stát se transparentní institucionální strukturou a vést celosvětovou digitální transformaci; vítá v této souvislosti skutečnost, že navzdory napětí, o němž je třeba otevřeným a upřímným způsobem diskutovat, se zahajovací schůze konala podle plánu; poukazuje na to, že by bylo možné dosáhnout určitých rychlých zisků, které by posílily dvoustranný obchod, a naléhavě proto vyzývá obě strany, aby se zaměřily na konkrétní, hmatatelné výsledky; vítá v tomto ohledu výsledky prvního zasedání Rady pro obchod a technologie konaného dne 29. září v Pittsburghu, na němž byla přijata konkrétní témata pro každou z deseti pracovních skupin; podporuje mj. závazek ke spolupráci při předcházení vzniku nových a zbytečných překážek obchodu s novými a vznikajícími technologiemi, prověřování investic a vývozu zboží dvojího užití, jakož i závazek zlepšit účinnost politik, které se zabývají netržními politikami a praktikami a také praktikami, které narušují obchod; vítá stanovení konkrétních témat, jako je řešení problémů, které představují netržní ekonomiky, a spolupráce v oblasti pracovních práv a politik v oblasti klimatu souvisejících s obchodem v rámci pracovní skupiny pro globální výzvy v oblasti obchodu; zdůrazňuje význam spolupráce při stanovování mezinárodních technologických norem; vyzývá ke zřízení podvýboru pro obchod a technologie v rámci transatlantického dialogu zákonodárců, který doplní úlohu exekutivy v Radě pro obchod a technologie a bude nad touto radou vykonávat demokratickou kontrolu; zdůrazňuje, že Rada pro obchod a technologie není fórem pro jednání o obchodní dohodě mezi EU a USA, aniž jsou dotčeny budoucí iniciativy za tímto účelem;

38.

zdůrazňuje, že Evropská unie a Spojené státy mají nejintegrovanější hospodářské vztahy na světě, což představuje také nejrozsáhlejší a nejprohloubenější dvoustranný obchodní a investiční vztah, v jehož rámci dosahuje hodnota obchodu se zbožím a službami více než 1 bilion EUR ročně; připomíná, že hospodářství EU a USA společně představují více než 40 % světového HDP a téměř třetinu světových obchodních toků;

39.

zdůrazňuje význam oživení našich transatlantických obchodních vztahů jakožto historických spojenců a obchodních partnerů, v neposlední řadě s ohledem na současnou krizi způsobenou onemocněním COVID-19, s cílem podpořit multilateralismus, posílit otevřený obchodní systém založený na pravidlech a nalézt společná řešení naléhavých globálních výzev, včetně celosvětového zdraví;

40.

bere na vědomí informace, které již poskytly protistrany z USA a obchodní zástupkyně Spojených států Katherine Taiová při slyšení o obchodní agendě administrativy prezidenta Bidena na rok 2021;

41.

v této souvislosti opět vyjadřuje svou podporu nové obchodní strategii EU, která se zaměřuje, mimo jiné prostřednictvím transatlantické agendy Unie, na součinnost mezi cíli domácí a zahraniční politiky v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

42.

považuje obchodní politiku za strategický geopolitický nástroj transatlantické agendy; zdůrazňuje, že USA jsou klíčovým obchodním partnerem, a proto vítá pozitivní signály vlády prezidenta Bidena, pokud jde o její plány na posílení dvoustranných vztahů s EU, a vyzývá k obnovení spolupráce, která by měla v nadcházejících letech přinést trvalé a konkrétní výsledky s přihlédnutím k tomu, že naše hospodářské vztahy jsou rovněž ovlivněny bezpečnostními zájmy v kontextu otevřené strategické autonomie;

43.

zdůrazňuje, že je třeba identifikovat společná opatření založená na sdílených zájmech a hodnotách a společných rizicích a hrozbách s cílem přispět k celosvětovému udržitelnému a inkluzivnímu hospodářskému oživení po pandemii COVID-19;

44.

zdůrazňuje, že je třeba reformovat celosvětový obchodní systém tak, aby zajišťoval rovné podmínky na celosvětové úrovni, a spolupracovat na vytvoření nových pravidel, zejména pokud jde o nekalé obchodní praktiky, neboť nekalá hospodářská soutěž má závažný dopad na naše společnosti a pracovníky;

45.

podporuje partnerský přístup ve vedoucím postavení spolu se Spojenými státy, včetně koordinovaného postoje vůči Rusku a Číně, zaměřený na prosazování společných zájmů v rámci ekologické a digitální transformace našich ekonomik, a také společné iniciativy, pokud jde o poskytování globálních veřejných statků; zdůrazňuje, že tato agenda zahrnuje „pracovníky a mzdy“, jakož i odolnější, udržitelnější a odpovědnější dodavatelské řetězce; v této souvislosti vybízí obě strany, aby koordinovaly svůj přístup k nucené práci a vykořisťujícím pracovním podmínkám a aby spolupracovaly na zlepšení dodržování práv pracovníků a environmentálních norem v obchodních dohodách, a to i na mnohostranné úrovni, mimo jiné s využitím zkušeností druhé strany s tím, jak účinněji prosazovat tato ustanovení;

46.

zdůrazňuje, že je třeba ukázat, že lepší obchodní vztahy mezi EU a USA přinesou prospěch občanům, zejména občanům, které globalizace opomíjí, a podnikům na obou stranách Atlantiku; v této souvislosti vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a sladily své strategie s cílem vytvořit investiční součinnost, zejména s cílem dosáhnout udržitelné a inkluzivní digitální a ekologické transformace svých ekonomik;

47.

konstatuje, že společné výzvy EU a USA jsou stále více nevojenské povahy a jsou věcí našeho hospodářského partnerství; vyzývá proto k trvalému a posílenému transatlantickému parlamentnímu dialogu o obchodu mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA prostřednictvím interakce mezi výbory, a sice Výborem Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod na straně EU a daňovým výborem (Ways & Means Committee), jeho podvýborem pro obchod a finančním výborem Senátu na straně USA, jakož i v rámci transatlantického dialogu zákonodárců;

48.

rozhodně vítá podporu nové generální ředitelky WTO Ngozi Okonjo-Iwealové ze strany USA a návrat USA k Pařížské dohodě; vítá čtyřměsíční dočasné pozastavení cel v souvislosti se sporem Airbus-Boeing, která měla nepřiměřeně negativní dopad na zemědělsko-potravinářské výrobky EU, jako pozitivní krok k nalezení trvalého řešení pro dotace na výrobu civilních letadel; konstatuje, že pozastavení těchto cel skončí v červenci 2021, a naléhavě vyzývá k nalezení řešení, které by tato cla trvale odstranilo;

49.

vítá ochotu USA zahájit otevřená jednání o řešení celosvětového přebytku kapacit pro výrobu oceli a hliníku; bere na vědomí rozhodnutí Komise pozastavit zvýšení cel na dovoz z USA, které mělo vyvážit opatření Spojených států;

50.

vítá rovněž rychlé uzavření dohody WTO o celních kvótách, která byla první dohodou s USA v rámci nové administrativy prezidenta Bidena a která prokazuje ochotu této nové vlády usilovat o uzavření dohod s EU v rámci WTO;

51.

uznává zároveň, že přetrvávají některé odlišné zájmy; v této souvislosti naléhavě vyzývá obě strany, aby dvoustranné spory vyřešily; naléhavě vyzývá USA, aby odstranily jednostranná obchodní opatření a hrozby týkající se dodatečných opatření ohledně daní z digitálních služeb, aby se zdržely přijímání dalších opatření a zaměřily se spíše na to, co nás spojuje; považuje summit EU-USA v červnu 2021 za velmi důležitý jakožto odrazový můstek k dalšímu urovnání našich obchodních vztahů a jednání o dosud nevyužitých oblastech pro větší spolupráci;

52.

naléhavě vyzývá USA, aby i přes probíhající jednání okamžitě zrušily cla podle článku 232 na ocel a hliník, neboť Spojené státy nemohou evropské společnosti považovat za hrozbu pro národní bezpečnost, a zdůrazňuje, že je třeba řešit obavy spojené s přebytečnou kapacitou pro výrobu oceli a hliníku ze třetích zemí; opakuje mimo jiné, že EU usiluje o odstranění cel na průmyslové zboží mezi EU a USA;

53.

ačkoli vyjadřuje politování nad uzavřením šetření podle paragrafu 301 ve věci digitální daně, vítá šestiměsíční pozastavení odvetných opatření v oblasti obchodu v hospodářských odvětvích, jako je obuvnictví, v členských státech, které v době, kdy probíhají jednání v rámci OECD, zavedly daň z digitálních služeb; vyjadřuje znepokojení nad seznamem předběžných odvetných cel, které předložila obchodní zástupkyně USA, na základě šetření podle paragrafu 301 týkajících se různých daní EU z digitálních služeb, mezi něž patří obzvláště citlivá výrobní odvětví, jako je obuvnictví a kožedělný průmysl, která by mohla být případně vyloučena z trhu USA, pokud by byla přijata dodatečná cla; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily a co nejdříve uzavřely jednání v rámci návrhu OECD o zdanění digitální ekonomiky a aby použily veškeré možné cesty, aby zabránily dalším hospodářským škodám způsobeným společnostem v EU, zejména malým a středním podnikům, zejména v souvislosti se strategiemi oživení po pandemii COVID-19; domnívá se, že vzhledem k výlučné pravomoci EU v oblasti společné obchodní politiky a k hrozbě odvetných opatření Spojených států v souvislosti s právními předpisy v oblasti digitálního zdanění je vhodnější společný postup EU spíše než samostatný postup jednotlivých členských států, zejména s cílem zabránit dalšímu transatlantickému křížovému zvyšování cel;

54.

uznává, že nadále přetrvávají nevyužité příležitosti k odstranění značné administrativní zátěže a posílení transatlantického hospodářského partnerství; v souvislosti s probíhající technologickou soutěží zdůrazňuje, že pro naše podniky je důležitý pevný transatlantický regulační prostor, zejména pokud jde o vznikající digitální a energetické technologie a technologie související s klimatem; očekává, že obě strany budou prostřednictvím dialogu řešit obavy EU týkající se amerických zákonů „Buy American Act“ a „Jones Act“, včetně veřejných zakázek a přístupu na trhy služeb;

55.

podporuje společný přístup k řešení krize způsobené onemocněním COVID-19 mimo jiné zvýšením dostupnosti a snížením cen očkovacích látek; vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a byly v čele úsilí o řešení problému nedostatku očkovacích látek s cílem zajistit, aby byly vakcíny dodávány na celém světě a co nejrychleji v co největším počtu; vítá oznámení partnerství mezi EU a USA ve věci podpory celosvětového očkovacího úsilí v boji proti onemocnění COVID-19 díky naočkování 70 % světového obyvatelstva do data konání Valného shromáždění OSN v příštím roce; připomíná, že svět čelí globálnímu nedostatku očkovacích látek; vyzývá proto EU a USA, aby v zájmu dosažení rovnosti v přístupu k vakcínám spolupracovaly s výrobci na zvýšení celosvětové výrobní kapacity očkovacích látek a jejich součástí; vyzývá obě strany, aby se zdržely jakýchkoli opatření omezujících vývoz, zajistily řádné fungování dodavatelských řetězců, zajistily požadovaný přenos technologií a zlepšily připravenost na budoucí mimořádné situace v oblasti celosvětového zdraví; vybízí obě strany, aby posílily spolupráci v oblasti regulace s cílem usnadnit základní přístup k lékům;

56.

vyzývá Komisi a administrativu prezidenta Bidena, aby aktivně podporovaly iniciativy nové generální ředitelky WTO týkající se zejména zdraví; v této souvislosti poukazuje na postoj Parlamentu k možné výjimce, pokud jde o dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. června 2021 (9);

57.

uznává význam ochrany evropských práv duševního vlastnictví pro zachování inovační schopnosti podniků, domnívá se však, že je důležité přezkoumat všechny příslušné možnosti flexibility v rámci dohody TRIPS s cílem zvýšit celosvětovou kapacitu výroby očkovacích látek a složek očkovacích látek; zdůrazňuje, že nalezení řešení v oblasti práv duševního vlastnictví může být pouze jednou z částí společné globální reakce;

58.

zdůrazňuje, že WTO je i nadále základním kamenem mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vyzývá k posílené spolupráci v oblasti reformy WTO, včetně reformy jejích tří základních funkcí, která zahrnuje naléhavou reformu a obnovu odvolacího orgánu a posílení monitorovací a poradní funkce WTO, mimo jiné podporou otevřených mnohostranných dohod;

59.

naléhavě vyzývá obě strany, aby spolupracovaly na regulaci obchodu se zdravotnickými výrobky, vypracování pravidel pro digitální obchod a stanovení ambiciózního programu v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím opětovného zahájení jednání o dohodě o environmentálních produktech, a aby pracovaly na společných návrzích, mimo jiné ohledně pravidel týkajících se dotací a postupného ukončování dotací na fosilní paliva;

60.

očekává, že se obě strany dohodnou na konkrétních výsledcích pro 12. ministerskou konferenci WTO (MC12) s cílem připravit WTO na ekologickou a digitální transformaci, včetně dohody o rybolovu, prohlášení o obchodu a zdraví, pracovního programu pro reformu systému řešení sporů, pracovního programu pro průmyslové dotace a státem vlastněné podniky, jakož i významného pokroku v jednáních o elektronickém obchodu;

61.

vybízí obě strany, aby společně usilovaly o aktualizaci pravidel WTO týkajících se státem vlastněných podniků, průmyslových dotací, nadměrné kapacity a přenosu technologií s cílem účinně přizpůsobit organizaci výzvám 21. století; v tomto ohledu rovněž podporuje rozšíření třístranné iniciativy s Japonskem a vyzývá EU a USA, aby vedly koalici podobně smýšlejících zemí v rámci WTO s cílem dohodnout se na nových pravidlech a zároveň vytvořit autonomní nástroj proti nespravedlivým zahraničním dotacím; očekává, že obě strany budou podporovat mnohostranné dohody a usilovat o ně; vyzývá USA, aby obnovily své závazky týkající se Dohody WTO o vládních zakázkách;

62.

bere na vědomí výsledek prvního setkání na vysoké úrovni v rámci dialogu mezi EU a USA o Číně, na němž obě strany zopakovaly, že jejich obchodní vztahy s Čínou mají mnoho aspektů a zahrnují prvky spolupráce, hospodářské soutěže a systémové rivality; podporuje, pokud je to možné, společný strategický přístup k Číně a spolupráci v mnohostranných rámcích v oblasti společných výzev, jako jsou změna klimatu, nekalé obchodní praktiky, které vedou k narušení trhu, a neexistence rovných podmínek;

63.

upozorňuje na důležitost koordinovaného postoje k řešení průmyslových dotací narušujících hospodářskou soutěž – zejména pokud jde o státem vlastněné podniky a nadměrnou kapacitu v kritických odvětvích – nucených transferů technologií, krádeží duševního vlastnictví, povinných společných podniků, tržních překážek a k zákazu nucené práce, a to začleněním diskuse o první fázi dohody mezi USA a Čínou a komplexní dohodou EU o investicích;

64.

konstatuje, že tyto otázky nelze řešit jednostranně nebo na dvoustranné úrovni, a požaduje, aby byla v rámci WTO vytvořena koalice podobně smýšlejících partnerů na mezinárodní úrovni;

65.

zdůrazňuje, že je důležité začlenit dodržování lidských práv do společné strategie EU a USA a do jednání v rámci WTO, a to i v rámci fungování mezinárodních podniků; poukazuje v této souvislosti na to, že jsou potřebné závazné právní předpisy týkající se náležité péče, a vyzývá USA, aby se k tomuto přístupu připojily a podporovaly jej v rámci dodavatelských řetězců;

66.

domnívá se, že EU a USA by měly posílit transatlantickou spolupráci v oblasti udržitelné konektivity založené na pravidlech v reakci na čínskou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, a doufá v budoucí spolupráci, zejména pokud jde o dodržování vysokých standardů kvality;

67.

vyzývá Komisi, aby podporovala dialog a společná opatření a zároveň rozhodně prosazovala zájmy EU a její otevřenou strategickou autonomii a reagovala na neopodstatněná cla ze strany USA, exteritoriální uplatňování sankcí, které je v rozporu s mezinárodním právem, a překážky na trhu; zdůrazňuje, že je třeba posílit autonomní obchodní opatření EU;

68.

žádá USA, aby zejména zajistily, aby jejich postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní, otevřené a předvídatelné na základě zásady rovného zacházení;

69.

vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh nástroje, který by třetí země odrazoval od donucovacích opatření a potlačoval jejich účinky, a právní předpisy podporující evropské společnosti, na něž se tyto sankce zaměřují a které fungují v souladu s mezinárodním právem;

70.

vybízí obě strany, aby zahájily ambiciózní dialog a nalezly rámec pro společná opatření a usilovaly o selektivní obchodní a investiční dohody prostřednictvím obnovení strategického dialogu na vysoké úrovni;

71.

vyzývá k silnějšímu regulačnímu, ekologickému, udržitelnému a digitálnímu partnerství prostřednictvím Rady pro obchod a technologie; vyzývá k vypracování dohody o posuzování shody, z níž budou mít prospěch zejména malé a střední podniky, ke koordinovanému postupu při stanovování mezinárodních norem pro kritické a nově vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a k regulační spolupráci v oblasti velkých technologických společností a digitální a celosvětové daně; vyzývá EU a USA, aby si vyměňovaly informace a spolupracovaly ohledně prověřování zahraničních investic ve strategických odvětvích, včetně případných nepřátelských převzetí;

72.

vybízí obě strany, aby si vyměňovaly osvědčené regulační postupy; naléhavě vyzývá EU a USA, aby pokračovaly v jednáních o posuzování shody s cílem odstranit finančně zatěžující necelní překážky; zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany sladily svůj postoj a vedly koalici podobně smýšlejících partnerů s cílem posílit používání transatlantických norem mezinárodními normalizačními organizacemi;

73.

vyzývá obě strany, aby využívaly obchod jako prostředek boje proti změně klimatu a dosažení vzestupné konvergence; v této souvislosti obě strany naléhavě vyzývá, aby spolupracovaly na stanovování cen uhlíku, a zejména aby koordinovaly rozvoj mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, spolupracovaly na účinných opatřeních proti nezákonnému obchodu se zbraněmi a aby posilovaly transparentnost a odpovědnost v oblasti obchodu se zbraněmi, včetně vývozu zbraní z USA a členských států EU;

74.

vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly na celosvětové dani z příjmu právnických osob v rámci OECD, přičemž vítá zejména dohodu dosaženou zeměmi G7 ohledně celosvětové daňové reformy a poukazuje na dohodu o minimální celosvětové sazbě daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 15 %, a dále je vyzývá, aby spolupracovaly v boji proti podvodným a škodlivým obchodním praktikám;

75.

zdůrazňuje, že silnější obchodní a ekonomičtí partneři vytvářejí silnější aliance; vítá úsilí obou stran o zvýšení odolnosti svých dodavatelských řetězců, zejména pokud jde o kritické suroviny;

76.

vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v Arktidě s ohledem na otevření nových plavebních tras a možnou dostupnost přírodních zdrojů v důsledku změny klimatu a s přihlédnutím k rostoucímu hospodářskému zájmu o Arktidu ze strany dalších zemí, jako je Čína; vyzývá Komisi, aby se těmito možnostmi a výzvami zabývala i ve své nadcházející strategii pro arktickou oblast;

77.

naléhavě vyzývá Komisi, aby za běžnou praxi považovala transparentnost, pokud jde o spolupráci se Spojenými státy, mimo jiné tím, že zveřejní všechny návrhy zaslané Spojeným státům a zaručí zapojení Parlamentu a občanské společnosti do vypracovávání těchto návrhů s cílem posílit důvěru spotřebitelů a občanů;

Společné řešení bezpečnostních a obranných problémů

78.

zdůrazňuje, že transatlantická aliance má i nadále zásadní význam pro bezpečnost a stabilitu evropského kontinentu, neboť NATO je základem kolektivní obrany Evropy a klíčovým pilířem evropské bezpečnosti; znovu potvrzuje, že spojenci a partneři NATO i Evropská unie musí společně vyvíjet větší úsilí o splnění spravedlivých očekávání jakožto důvěryhodní a rovnocenní transatlantičtí partneři, kteří jsou schopni a ochotni se bránit a zvládat krize ve svém vlastním sousedství a zároveň se v případě potřeby ujmout vedení, avšak v úzké koordinaci se Spojenými státy; podporuje nové vyvážení odpovědnosti v transatlantických bezpečnostních vztazích, a to prosazováním větší soběstačnosti členských států EU v otázkách obrany jako způsobu, jak snížit zatížení Spojených států, a to tak, aby se vytvořila součinnost mezi členstvím v NATO a obrannou kapacitou EU; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO je založena na 74 společně dohodnutých opatřeních v konkrétních oblastech; připomíná, že obě organizace mají různé úkoly a priority, kdy NATO odpovídá za kolektivní územní obranu svých členů a EU usiluje o řešení vojenských krizí v zahraničí, přičemž existuje potenciál pro další dialog a spolupráci v oblasti bezpečnostních výzev a strategického partnerství založeného na společné podpoře základních hodnot demokracie, svobody a prosazování míru; zdůrazňuje, že hlubší spolupráce, sdružování a sdílení a účinné a transparentní evropské odvětví obrany posiluje rovněž schopnosti, jež jsou k pak k dispozici NATO; zdůrazňuje, že vytvoření silné průmyslové základny EU a silnější vojenské schopnosti na úrovni EU a investice do vojenské mobility a interoperability nejen posílí EU, ale zároveň posílí transatlantickou alianci a budou v souladu s úlohou a významem EU a jejích členských států v NATO; vyjadřuje proto svou plnou podporu evropským iniciativám v oblasti obrany, zejména EDF, PESCO a Evropskému mírovému nástroji apod.; zdůrazňuje, že transatlantické partnerství může být úspěšné pouze tehdy, pokud všechny členské státy plní své závazky, včetně slibovaných investic do obrany, a zapojují se do vzájemné podpory a rovnoměrněji sdílejí zátěž; zdůrazňuje, že je třeba, aby všichni spojenci NATO finančně investovali do rozvoje, získávání a zachování kapacit, které NATO potřebuje k obraně svých občanů; poukazuje rovněž na probíhající proces přípravy strategického kompasu EU, který bude milníkem pro silnější evropskou spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, a zdůrazňuje, že strategický kompas by měl být úzce spojen s navrhováním strategické koncepce NATO, a vyjadřuje přesvědčení, že tyto paralelní procesy nabízejí jedinečnou příležitost k výraznému pokroku a aktualizaci transatlantického politického a bezpečnostního partnerství a k jeho přípravě na řešení současných globálních výzev, jimž EU i USA čelí; zdůrazňuje, že ambice evropské strategické autonomie v žádném případě neoslabují NATO, ale doplňují ji; vyzývá k uzavření správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a Spojenými státy a vítá závazek EU a USA zahájit co nejdříve jednání, jak je uvedeno v prohlášení vydaném na konci summitu EU-USA konaného dne 15. června 2021; podporuje zavedení procesů koordinace zahraniční politiky a bezpečnostní a obranné politiky mezi USA, EU a Spojeným královstvím;

79.

vítá kladné rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2021, kterým bylo koordinátorovi projektu vojenské mobility Nizozemsku povoleno pozvat Spojené státy, Kanadu a Norsko, aby se zúčastnily projektu stálé strukturované spolupráce v oblasti vojenské mobility, a to na základě jejich příslušných žádostí; zdůrazňuje, že tato účast posílí soudržnost kapacit EU a NATO a interoperabilitu, připravenost a odolnost transatlantických sil;

80.

vyzývá k užší spolupráci mezi EU, USA a NATO a našimi východními sousedy, zejména s Gruzií, Ukrajinou a Moldavskem, v bezpečnostních a obranných záležitostech, a to i prostřednictvím podpory územní celistvosti těchto zemí a posílení jejich odolnosti vůči kybernetickým, informačním, špionážním a jiným hrozbám, kterým čelí;

81.

vítá rozhodnutí USA zvrátit stahování amerických ozbrojených sil z EU a posílit svou vojenskou přítomnost v členských státech EU jako známku závazku k transatlantické bezpečnostní spolupráci; vyjadřuje vděčnost mnoha příslušníkům armády USA, kteří v posledních desetiletích pomáhali chránit bezpečnost Evropy a jejích občanů;

82.

naléhavě vyzývá EU a USA, aby rozvíjely úzkou spolupráci nejen na řešení tradičních bezpečnostních hrozeb, ale i nově se objevujících hrozeb, jako je technologická převaha nepřátelské země, hybridní hrozby, dezinformační kampaně a vměšování do volebních procesů s cílem uškodit; naléhavě vyzývá EU a USA, aby rozvíjely úzkou spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti; naléhavě vyzývá EU, aby rozvíjela účinnější kybernetické kapacity s cílem posílit svou schopnost bránit se proti kybernetickým hrozbám; vítá novou strategii kybernetické bezpečnosti Komise jako základ pro stanovení mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru; žádá, aby byly rozvíjeny, získávány a udržovány nezbytné kapacity, a to i v rámci NATO, a to i pokud jde o sdílení zpravodajských informací, a vyzývá k větší koordinaci mezi agenturami EU, jako je Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), a jejich americkými protějšky; uznává, že kybernetická obrana je do určité míry účinnější, pokud zahrnuje i některé ofenzivní prostředky a opatření, a to za předpokladu, že jejich využívání je v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje potřebu společného přístupu, pokud jde o zákaz smrtících autonomních zbraní bez smysluplné lidské kontroly, regulaci autonomie zbraňových systémů na celosvětové úrovni a omezení vývozu a šíření kybernetických nástrojů a technologií hromadného sledování; zdůrazňuje, že globální kontrola zbraní musí být modernizována, aby byla schopna čelit výzvám v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence; vyzývá transatlantické partnery, aby podpořili výzvu generálního tajemníka OSN k celosvětovému příměří a aktivně se na ní podíleli;

83.

domnívá se, že ochrana demokratických a volebních procesů je otázkou celosvětové bezpečnosti; navrhuje v této souvislosti společný rozvoj strukturovaného rámce pro reakce na vměšování do volebních procesů, který by byl založen na transatlantickém kodexu postupů pro svobodné a odolné demokratické procesy a usiloval o strukturální a komplexní opatření reagující na hybridní povahu vměšování a úzce spolupracoval s mezinárodními organizacemi, jako je OBSE; vyzývá EU a USA, aby podpořily užší a ambicióznější mezinárodní spolupráci při pozorování voleb spolu se všemi relevantními partnery, zejména s organizacemi podporujícími „Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise“, s cílem bojovat proti rostoucím hrozbám pro veřejnou bezpečnost v souvislosti s volebními procesy; zdůrazňuje, že je třeba společně bojovat proti šířícímu se jevu falešného pozorování voleb na vnitrostátní úrovni, který oslabuje důvěru veřejnosti v pozorování voleb obecně, a důkladně posoudit příležitosti, výzvy a rizika související s častějším využíváním nových volebních informačních a komunikačních technologií; trvá na tom, že je třeba na všech úrovních posílit nezbytnou spolupráci s příslušnými vnitrostátními organizacemi pro pozorování voleb, jakož i jejich ochranu v rámci jejich činnosti;

84.

zdůrazňuje, že je důležité dokončit kapacity v oblasti kvantové výpočetní techniky, a připomíná, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a USA v této oblasti s cílem zajistit, aby byla kvantová výpočetní technika nejprve používána mezi partnery, kteří mají blízké vztahy a vzájemně slučitelné cíle;

85.

zdůrazňuje strategický význam telekomunikačních podmořských kabelů v severním Atlantiku, které zajišťují více než 95 % mezinárodních telekomunikací; znovu zdůrazňuje význam posílené transatlantické spolupráce při ochraně a zajišťování dodržování mezinárodních nástrojů, kterými se řídí používání podmořských kabelů, včetně úmluvy UNCLOS;

86.

podporuje navázání dialogu mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby tento dialog co nejdříve zahájil; poukazuje na to, že je důležité zapojit do tohoto dialogu také zástupce NATO, aby se podpořila součinnost s probíhající spoluprací v rámci EU-NATO a zabránilo se zdvojování politických reakcí; zdůrazňuje, že dialog mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně by měl zahrnovat spolupráci na iniciativách v oblasti bezpečnosti a obrany, řešení krizí, vojenských operací a bilaterálních bezpečnostních otázek, jak je uvedeno v agendě EU-USA pro globální změny; zdůrazňuje, že důležitou součástí tohoto dialogu by mělo být sdílení informací;

87.

zdůrazňuje společnou potřebu, aby se naše společenství zapojila do introspektivního procesu zaměřeného na naše společné demokratické hodnoty a na respekt k ostatním a k odlišným názorům, s cílem oživit a ochránit globální demokracii proti rostoucímu autoritářství, jak jej podporuje Rusko i Čína, ale také v rámci transatlantického společenství, mimo jiné posilováním odpovědnosti a odolnosti našich demokratických systémů, bojem proti extremistickým názorům a rasismu, které poskytují živnou půdu pro růst protidemokratických hnutí, a tím, že se jednomyslně postavíme proti geopoliticky škodlivému vlivu autoritářských aktérů, navážeme transatlantický dialog a posílíme inkluzivní sociální a hospodářské politiky, které řeší základní příčiny nerovnosti; zdůrazňuje význam transatlantického dialogu a spolupráce v oblasti politik na podporu demokracie, lidských práv a právního státu a na boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování; zdůrazňuje, že na obou stranách je třeba se zabývat příčinami slábnoucí důvěry veřejnosti v politiku a instituce; zdůrazňuje, že úsilí v tomto směru by mělo zahrnovat budování důvěry ve vědu a fakta, rozšiřování bezpečnostní sítě antidiskriminačních politik a odmítání a řešení rasové a náboženské diskriminace;

88.

dále vyzývá EU a USA, aby společně poskytovaly hospodářskou, politickou a operační podporu stávajícím regionálním organizacím v Africe, jako je Africká unie, ozbrojené síly skupiny G5 Sahel a Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS);

89.

zdůrazňuje, že EU a USA musí spojit své síly v boji proti terorismu a radikalizaci a zajistit, aby bylo vyvinuté úsilí podpořeno nezbytnými zdroji a odpovídalo příslušným hrozbám; domnívá se, že oba partneři by se měli snažit zlepšit stávající postupy v oblasti sdílení zpravodajských informací mezi členskými státy se zvláštním důrazem na zajištění lepší společné znalosti situace v klíčových oblastech, jako jsou např. nově vznikající bezpečné zóny, využívání nově vznikajících a přelomových technologií teroristy a hybridní taktiky;

90.

nabádá EU a USA k silnější spolupráci při deradikalizaci a boji proti terorismu, včetně zavedení společných činností odborné přípravy, společných protiteroristických kurzů, výměnných programů pro důstojníky, taktických drilů a vzdělávacích iniciativ;

91.

zdůrazňuje zásadní význam demokratických zásad, které jsou základem našeho sociálního a hospodářského pokroku a našich svobodných společenství; podporuje návrh prezidenta Bidena uspořádat summit pro demokracii na podporu univerzálních hodnot; vyzývá USA, aby využily zkušeností z Konference EU o budoucnosti Evropy, a vyzývá Komisi a Radu, aby iniciativu summitu podpořily jak politicky, tak prakticky; zastává názor, že cílem navrhovaného summitu pro demokracii by měla být podpora multilateralismu založeného na hodnotách a solidarity mezi demokraciemi, jsou-li vystaveny tlaku, posilování demokracie jak uvnitř, tak po celém světě, a zejména zvyšování účasti občanů na demokratické správě věcí veřejných, vyjadřování obav a hledání mírových řešení probíhajících zásahů proti demokratickým hnutím a ochrana obránců lidských práv, včetně obránců životního prostředí, po celém světě i řešení rostoucího vlivu autoritářských režimů; v tomto ohledu zdůrazňuje, že toto úsilí by mohlo pomoci vytvořit jasný postup pro boj proti populismu a autoritářství, jakož i ochránit základní demokratické hodnoty a lidská práva; navrhuje, aby EU spolu s USA vytvořily transatlantickou alianci na ochranu demokracie na celém světě a připravily soubor nástrojů na obranu demokracie, který by měl zahrnovat společná opatření v oblasti sankcí, politiky boje proti praní peněz, pravidla podmíněnosti hospodářské a finanční pomoci, mezinárodní vyšetřování a podporu aktivistů v oblasti lidských práv a obránců demokracie; vyzývá k lepší komunikaci s občany i mezi nimi na obou stranách o trvalém významu transatlantických vazeb a jejich významu v dnešní době; v tomto ohledu připomíná význam komunikace mezi zákonodárci, podniky a občanskou společností;

Užší koordinace zahraniční politiky

92.

domnívá se, že EU by měla více spolupracovat s USA a obnovit strategické partnerství se zeměmi Východního partnerství a západním Balkánem s cílem budovat v těchto regionech odolnou, prosperující, demokratickou a multietnickou společnost, která bude schopna čelit škodlivým vlivům jak místních, tak i vnějších autoritářských sil; připomíná, že stabilita západního Balkánu a zemí Východního partnerství je předpokladem míru a bezpečnosti tohoto regionu i EU; vítá výrazně posílenou koordinaci mezi USA a EU při podpoře zemí západního Balkánu na jejich cestě k evropské integraci a členství v EU; zastává názor, že pravidelná, institucionalizovaná koordinace mezi Radou pro zahraniční věci a ministrem zahraničí USA v této oblasti i v dalších záležitostech zahraniční politiky by posílila transatlantický dialog a spolupráci v zahraničněpolitických otázkách společného zájmu a podpořila by další sbližování politických postojů na transatlantické úrovni; připomíná svůj návrh, aby pro účely systematických konzultací a koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky byla zřízena Transatlantická politická rada, v jejímž čele by stáli vysoký představitel, místopředseda Komise a ministr zahraničí USA a která by se opírala o pravidelné kontakty na úrovni politických ředitelů; vyzývá k silnému vedení EU a účinné koordinaci s USA s cílem zakročit proti iniciativám zaměřeným na překreslování hranic a podobným iniciativám na nižší než celostátní úrovni usilujícím o prohloubení etnické propasti a segregace, jakož i proti otázce čínských investic a financování v celém regionu a jejich dopadu na demokratickou správu věcí veřejných a životní prostředí; zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce a koordinace mezi EU a USA, pokud jde o boj proti zmocňování se státu, korupci, organizované trestné činnosti, zahraničnímu vměšování a útokům na svobodu sdělovacích prostředků a propagaci právního státu, hloubkové reformy, dobré sousedské vztahy a usmíření a cíle evropsko-atlantické integrace; zdůrazňuje vůdčí úlohu EU v procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

93.

zdůrazňuje společný zájem na podpoře dlouhodobě udržitelného míru, stability, bezpečnosti, odolnosti, demokracie a dodržování lidských práv na jižním Kavkaze; vítá angažovanost USA v tomto regionu ve spolupráci s EU, mimo jiné prostřednictvím mechanismů, jako je Minská skupina OBSE;

94.

vyzývá EU a USA, aby se společně zabývaly dlouhodobými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a pašováním kulturních artefaktů, zejména v oblastech konfliktu; naléhavě vyzývá k přijetí strategie, která bude obsahovat rozsáhlé kampaně na zvyšování povědomí veřejnosti, všeobecné odsouzení obchodování se starožitnostmi s neověřeným původem, vytvoření jednotného kodexu chování na ochranu kulturních památek, podporu větší spolupráce mezi různými donucovacími orgány včetně okamžitého sdílení informací mezi vnitrostátními zpravodajskými službami, a intenzivnější spolupráci mezi donucovacími orgány a uměleckými a archeologickými komunitami;

95.

konstatuje, že hospodářský vliv Číny, její geopolitická síla a různé formy upevňování její moci, jakož i vojenská síla, způsobily, že se její autoritářský systém řízení dostal do střetu se západními systémy správy věcí veřejných založenými na liberálních demokratických hodnotách; připomíná zvýšenou přítomnost Číny na mezinárodní scéně a v Evropě prostřednictvím iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, jejích aktivit v kybernetickém prostoru, v Arktidě a Africe; v této souvislosti zdůrazňuje, že se Čína stala systémovým rivalem a konkurentem, ale měla by být také považována za významného partnera při řešení mnoha globálních problémů; je přesvědčen, že společný transatlantický přístup ke spolupráci s Čínou je nejlepším způsobem, jak zajistit mírový, udržitelný a vzájemně prospěšný dlouhodobý vztah s touto zemí; vítá v této souvislosti nedávné obnovení komplexního strategického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a USA o Číně a zastává názor, že tento dialog by měl poskytnout klíčový mechanismus pro prosazování našich zájmů a řešení našich rozdílů a prozkoumat možnosti spolupráce mezi EU a USA s Čínskou lidovou republikou v mnohostranných rámcích týkajících se společných a globálních výzev, jako je změna klimatu, zdravotní rizika, dodržování lidských práv, kybernetický prostor, kontrola zbraní, nešíření jaderných zbraní a vznikající přelomové technologie; zdůrazňuje, že tento dialog musí mít silný parlamentní rozměr; vyzývá k vytvoření široké škály politických nástrojů a tam, kde je to možné, k hledání transatlantických synergií pro jednání s Čínou; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU a USA sdílí velmi vážná znepokojení ohledně systematického porušování lidských práv v Číně, zejména pokud jde o komunitu Ujgurů; je pevně přesvědčen, že součástí vztahů s Čínskou lidovou republikou, ať už dvoustranných nebo jiných, musí být vždy ochrana a propagace sdílených demokratických hodnot a že ústředním prvkem každého mnohostranného programu musí být plný soulad s mezinárodním právem a ochrana základních práv;

96.

zdůrazňuje, že je nutné zkoumat oblasti, v nichž jsou si postoje obou stran k Číně blízké, a posilovat spolupráci a koordinaci mezi USA a EU ohledně Číny, aby se zabránilo transatlantickému napětí, jako bylo například napětí, které následovalo po přijetí třístranné dohody mezi USA, Spojeným královstvím a Austrálií o bezpečnosti, známé jako AUKUS, bez konzultace se spojenci z EU, zejména pokud jde o ochranu lidských práv a práv menšin a zmírňování napětí v Jihočínském a Východočínském moři, v Hongkongu a Tchajwanské úžině; zdůrazňuje význam Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu jakožto právního základu pro řešení konfliktů; připomíná, že podporuje sdílené iniciativy v oblasti konektivity, a to i v rámci nově ohlášené strategie EU „Globální brána“;

97.

vítá nedávný pokrok ve věci indicko-tichomořské strategie EU a vyzývá k jejímu urychlenému a komplexnímu provedení, které je v zájmu EU a podpořilo by její hodnoty, přičemž zdůrazňuje význam této geostrategické oblasti, která je domovem společných transatlantických demokratických přátel a partnerů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland i Tchaj-wan, a vyzývá k posílenému partnerství a koordinaci mezi EU a USA v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že je důležité posílit strategické vazby s členy sdružení ASEAN a s Fórem tichomořských ostrovů;

98.

zdůrazňuje, že nedemokratické režimy, jako je Čína, stále více využívají technologie ke kontrole a represi svých občanů a omezují výkon základních, sociálních a politických práv; vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi EU a USA při vývoji technologie zaměřené na člověka, která respektuje soukromí a omezuje předsudky a diskriminaci;

99.

je si vědom toho, že nabývání duševního vlastnictví a technologický pokrok předních výzkumných středisek v Číně jsou často využívány k prosazování čínských vojenských cílů, a proto zdůrazňuje, že by EU měla pracovat na dlouhodobé strategii, jež by umožňovala čelit čínské strategii vojenské a civilní fúze v Evropě;

100.

uznává, že EU a USA by se měly koordinovat v záležitostech, kde je činnost Číny v rozporu se zájmy euroatlantické bezpečnosti; zdůrazňuje, že prioritou by měly být výzvy v oblasti kybernetiky, hybridních hrozeb, nastupujících a rušivých technologií, vesmíru, kontroly zbraní a jejich nešíření;

101.

je znepokojen čínským hospodářským nátlakem na členské státy a třetí země; podporuje myšlenku kolektivní hospodářské obrany proti čínskému hospodářskému nátlaku prostřednictvím spolupráce s podobně smýšlejícími demokraciemi;

102.

je znepokojen úzkými vztahy mezi čínskou komunistickou stranou a čínským průmyslem, zejména s podniky v oblasti bezpečnosti; doporučuje, aby členské státy provedly interní audit postupů zadávání zakázek s cílem zajistit, aby výrobky, které jsou začleňovány do jejich vnitrostátních sítí a obranných institucí nepoužívaly technologie od čínských společností;

103.

vyzývá k úzké součinnosti s cílem vypracovat společný plán pro spolupráci s Ruskou federací a zároveň společně řešit celou škálu hrozeb přicházejících z Ruské federace, jako je pokračující destabilizace Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky, podpora nelegitimní Lukašenkovy vlády v Bělorusku, úloha a vliv Ruska na západním Balkáně a v oblasti Černého moře, trestuhodné vměšování do demokratických procesů v EU a USA, včetně voleb, financování extremistických politických stran a revizionistických politik, hybridní hrozby a dezinformační kampaně, a zároveň pokračovat v selektivní spolupráci v oblastech společného transatlantického zájmu, zejména v oblasti vytváření struktur na kontrolu zbraní včetně Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu, klimatické diplomacie, obnovení společného komplexního akčního plánu a stabilizace Afghánistánu; vítá rozhodnutí stávající vlády USA týkající se prodloužení platnosti nové smlouvy START o kontrole zbraní; zdůrazňuje, že je třeba oživit rozhovory o kontrole zbraní mezi klíčovými globálními aktéry, jako jsou USA a Rusko, které mají přímý dopad na evropskou bezpečnost, a zapojit Čínu do budoucích jednání o kontrole zbraní; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné obnovit strukturu kontroly konvenčních zbraní s cílem omezit závody ve zbrojení a prostor pro nepředvídané incidenty; vítá připravenost Bidenovy vlády obnovit dialog a jednání s Ruskem a podporuje plán EU a USA zahájit dialog o Rusku na vysoké úrovni; domnívá se, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat hledání způsobů, jak pokračovat v dialogu, a přispívat k obnově vzájemné důvěry; současně zdůrazňuje význam dialogu s občanskou společností a podpory organizací občanské společnosti v Rusku, které usilují o pokrok v dialogu o politickém pluralismu, vládních úřadech a legitimních demokratických ambicích ruského lidu;

104.

domnívá se, že EU a USA musí koordinovat svůj dvojúrovňový přístup založený na zastrašování Ruska a dialogu s ním, a to v rámci parametrů dojednaných na summitech ve Walesu a ve Varšavě;

105.

vyzývá EU a USA, aby včas a rozhodně jednaly proti rozvratné činnosti ruských zpravodajských služeb na území EU; doporučuje, aby členské státy posílily spolupráci v oblasti kontrarozvědky a sdílení informací;

106.

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali nový strategický přístup ke vztahům EU s Ruskem, který musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technologické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a omezování represivních technologií a prokazovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog mezi EU a USA s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;

107.

zdůrazňuje význam spolupráce a koordinace mezi USA a EU ve vztahu k africkému kontinentu, jeho různým regionům a zemím s cílem zajistit udržitelný rozvoj a podpořit bezpečnost, stabilitu a prosperitu; zdůrazňuje naléhavou potřebu silného a spravedlivého partnerství mezi USA, EU a Afrikou, které zohlední výzvy spojené se změnou klimatu a jejími demografickými důsledky, zhroucením biologické rozmanitosti, čínským využíváním afrických přírodních zdrojů, vzděláváním v oblasti udržitelného socioekonomického rozvoje, digitalizací, právním státem, podporou demokracie a posilováním lidských práv, občanskou společností a rovností žen a mužů; domnívá se, že veškerá bezpečnostní podpora by měla být založena na přístupu k bezpečnosti osob a na potřebách místního obyvatelstva, měla by být plně v souladu s mezinárodním právem a zahrnovat silnou odpovědnost a mechanismy demokratického a parlamentního dohledu; vítá závazek Bidenovy vlády posilovat spolupráci s mezinárodní koalicí pro oblast Sahelu; naléhavě vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly při řešení nárůstu násilného extremismu, terorismu ze strany Islámského státu a odnoží al-Káidy a humanitárních, ekonomických a správních problémů v oblasti Sahelu a v regionu Blízkého východu a severní Afriky obecně; vyzývá k intenzivnějšímu dialogu a koordinaci, pokud jde o postavení transatlantických partnerů ve vztahu k výzvám, jimž čelí země, jako jsou Irák, Libanon, Sýrie, Írán a Libye;

108.

vyzývá k lepší spolupráci v Arktidě s přihlédnutím k rostoucímu zájmu o tuto oblast ze strany dalších zemí, jako je Čína, i k činnostem a vojenskému rozvoji Ruska v Arktidě; vítá rozhodnutí EU a USA, které bylo potvrzeno prohlášením ze dne 15. června 2021 vydaným po summitu EU-USA, že budou spolupracovat na zachování Arktidy jako oblasti míru a stability a spolupracovat prostřednictvím Arktické rady;

109.

zdůrazňuje, že je třeba udržovat a případně prohlubovat strukturální strategické vztahy mezi EU, USA a Spojeným královstvím, přičemž je třeba využívat našich společných hodnot, zájmů a výzev, a to i v otázkách bezpečnosti, a zároveň zajistit autonomii rozhodování EU;

110.

vyjadřuje politování nad násilným převzetím moci v Afghánistánu ze strany Tálibánu, k němuž došlo po stažení amerických a evropských sil, nad následným rozsáhlým porušováním lidských práv, zejména práv dívek, žen a etnických a náboženských menšin, a nad prohlubující se humanitární krizí v zemi; opakuje svůj postoj, podle nějž transatlantické společenství musí znásobit své úsilí o dosažení dlouhodobého míru, stability a pokroku v Afghánistánu tím, že bude podporovat afghánskou občanskou společnost, obránce lidských práv, zejména obránce práv žen, politické aktivisty, novináře, akademické pracovníky, umělce a další ohrožené skupiny a osoby; vyzývá ke kvalitní transatlantické koordinaci a konzultacím s cílem získat, zachovat a sdílet zpravodajské informace o teroristické hrozbě pocházející z Afghánistánu, zejména ze strany ISIS, al-Káidy a jejich spojenců; vyzývá ke společnému transatlantickému přístupu, který spojí potřebu operační spolupráce s Tálibánem pro humanitární účely a účely boje proti terorismu s jasnými podmínkami pro budoucí spolupráci s vládou vedenou Tálibánem, které by měly zahrnovat závazek, že bude dodržovat lidská práva a bojovat proti terorismu; vyzývá k hluboké transatlantické reflexi o poznatcích z mise v Afghánistánu s cílem vyvodit nezbytné závěry pro budoucí úsilí směřující k podpoře stability, bezpečnosti a řádné správy věcí veřejných ve světě; dále vyzývá transatlantické partnery, aby spolupracovali se všemi zeměmi sousedícími s Afghánistánem, přičemž budou zohledňovat tíživou situaci afghánských občanů, kteří tam našli útočiště, a potřebu pomoci jim;

111.

vítá obnovenou angažovanost USA ve východním Středomoří, zejména díky Aktu pro východní Středomoří z roku 2019, který povoluje novou bezpečnostní asistenci pro Kypr a Řecko a posiluje spolupráci mezi regionálními aktéry v oblasti energetiky; vítá rozhodnutí EU a USA potvrzené prohlášením vydaným po jejich summitu dne 15. června 2021, že budou společně usilovat o udržitelné zmírňování napětí ve východním Středomoří, kde by se rozepře měly řešit prostřednictvím dialogu, jenž bude probíhat v dobré víře a v souladu s mezinárodním právem; podporuje prohlášení EU a USA, že hodlají usilovat o spolupráci a vzájemně prospěšné vztahy s demokratickým Tureckem;

112.

podporuje užší spolupráci se Spojenými státy a zeměmi Latinské Ameriky v zájmu prosazování multilateralismu, demokratických hodnot, lidských práv, norem mezinárodního práva, ekonomického růstu, boje proti nerovnostem, boje proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, biologické rozmanitosti a boje proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a USA aktivněji spolupracovaly s Latinskou Amerikou a karibskou oblastí jako se zásadními spojenci na mezinárodních fórech a strategickými partnery na obranu multilateralismu; vyzývá k vytvoření „Aliance atlantického trojúhelníku“ EU–USA–Latinská Amerika, která oběma regionům umožní společně dosahovat dalšího pokroku v oblastech, jako je demokracie, bezpečnost a potírání obchodu s drogami, boj proti nerovnostem a rozvojová spolupráce; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité zajistit, aby se tato spolupráce s USA a zeměmi Latinské Ameriky odrážela ve společném úsilí o podporu oponentů a disidentů, kteří v různých zemích čelí odplatě za obranu demokratických hodnot a ochranu lidských práv; vyzývá v tomto ohledu USA a EU, aby spolupracovaly mezi sebou i s dalšími zeměmi s cílem obnovit lidská práva a demokracii ve Venezuele prostřednictvím skutečně svobodných, důvěryhodných, inkluzivních, transparentních a zcela demokratických voleb i prostřednictvím podpory legitimních politických sil uznaných Evropským parlamentem; dále opakuje svůj závazek prosazovat demokracii a lidská práva ve všech zemích Latinské Ameriky; vyzývá k větší koordinaci sankcí mezi EU a USA; opakuje svůj návrh, aby si USA a EU mezi sebou pravidelně vyměňovaly názory na své summity s latinskoamerickými zeměmi, tedy na summity EU-CELAC a na summit obou Amerik pořádaný Organizací amerických států;

113.

poukazuje na význam Blízkého východu a severní Afriky pro evropskou, a tudíž i transatlantickou bezpečnost a stabilitu; vyzývá proto k intenzivnějšímu dialogu a koordinaci, pokud jde o pozici transatlantických partnerů vůči regionu Blízkého východu a severní Afriky, a to i přijímáním opatření proti závažnému porušování lidských práv a mezinárodního práva, k němuž v tomto regionu dochází; naléhavě vyzývá USA, aby se opět připojily ke společnému komplexnímu akčnímu plánu coby úhelnému kameni celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a základu pro zmírnění napětí na Blízkém východě a v Perském zálivu; podporuje výzvu USA k „dlouhodobější a silnější“ jaderné dohodě s Íránem a jako další krok naléhavě vyzývá k transatlantické spolupráci v této oblasti; vítá rozhodnutí USA obnovit financování agentury UNRWA; vyzývá k obnově transatlantických snah o smysluplné oživení a úspěšné dokončení mírového procesu na Blízkém východě, který by vedl k přijatelnému řešení založenému na existenci dvou států; vítá podepsání a provádění Abrahamských dohod a vybízí k transatlantické spolupráci při prohlubování těchto vazeb;

o

o o

114.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci ministerstvu zahraničí a Kongresu Spojených států amerických.

(1)  Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 49.

(2)  Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 198.

(3)  Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.

(4)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 89.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0012.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0013.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0256.

(8)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_2391

(9)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výroby a výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích (Přijaté texty, P9_TA(2021)0283).