(1)

Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí, a určuje, jak při nadměrném schodku postupovat. Pakt o stabilitě a růstu, jehož nápravná složka podrobněji upravuje postup při nadměrném schodku, poskytuje rámec pro podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(2)

Dne 27. dubna 2009 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že v Řecku existuje nadměrný schodek.

(3)

Dne 10. května 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/320/EU (2) určené Řecku podle čl. 126 odst. 9 a článku 136 Smlouvy o fungování EU s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku, a to nejpozději do roku 2014. Rada stanovila jako konečný termín pro nápravu situace nadměrného schodku rok 2014 a vymezila roční cíle pro schodek veřejných financí.

(4)

Rozhodnutí Rady 2010/320/EU bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož bylo třeba přijmout další změny, bylo rozhodnutím Rady 2011/734/EU (3) ze dne 12. července 2011 z důvodu přehlednosti přepracováno. Uvedené rozhodnutí bylo následně v období od 8. července 2011 do prosince 2012 několikrát významně změněno (4).

(5)

Kvůli velmi závažnému zhoršení finanční situace Řecka se členské státy eurozóny rozhodly poskytnout mu stabilizační podporu s cílem zajistit finanční stabilitu eurozóny jako celku, a to ve spojení s mnohostrannou pomocí ze strany Mezinárodního měnového fondu. Od května 2010 do června 2015 měla podpora členských států eurozóny podobu jak dvoustranného úvěrového nástroje pro Řecko, tak úvěru z Evropského nástroje finanční stability (EFSF). Podpora věřitelů byla spojena s rozsáhlou politickou podmíněností, mimo jiné tím, že Řecko bude dodržovat rozhodnutí Rady 2011/734/EU v platném znění.

(6)

Dne 8. července 2015 Řecko požádalo o finanční pomoc z Evropského mechanismu stability (ESM) ve formě tříletého úvěru a dne 12. července 2015 bylo v zásadě dosaženo dohody o poskytnutí úvěru ve výši až 86 miliard EUR Řecku. Dne 17. července Rada guvernérů ESM pověřila Evropskou komisi, aby ve spolupráci s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem sjednala memorandum o porozumění, jež podrobně rozvede politickou podmíněnost facility finanční pomoci na období 2015 až 2018 v souladu s čl. 13 odst. 3 smlouvy o ESM.

(7)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (5), a zejména článkem 7 uvedeného nařízení musí členský stát žádající o finanční pomoc z ESM vypracovat makroekonomický ozdravný program (dále jen „program“) ke schválení Radou. Tento program by měl zajistit přijetí souboru reforem potřebných ke zlepšení udržitelnosti veřejných financí a regulačního prostředí.

(8)

Program vypracovaný Řeckem byl schválen prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2016/544 (6).

(9)

V čl. 10 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 472/2013 se rovněž stanoví, že pokud se na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu podle článku 7 uvedeného nařízení vztahuje rovněž rozhodnutí podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU o nápravě nadměrného schodku, začlení se roční rozpočtové cíle v jeho makroekonomickém ozdravném programu do rozhodnutí o výzvě podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (7); do rozhodnutí o výzvě podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97 se rovněž začlení opatření přispívající k dosažení těchto cílů v makroekonomickém ozdravném programu. V čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 472/2013 je dále stanoveno, že dotyčný členský stát nemusí podávat zprávy podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97. V čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 472/2013 se konečně stanoví, že sledování bude prováděno podle čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení a že dotyčný členský stát je osvobozen od sledování podle čl. 10 odst. 1 a článku 10a nařízení (ES) č. 1467/97 a od sledování, jež je podkladem pro jakékoli rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení.

(10)

Podle aktuálních prognóz má být hospodářská činnost v Řecku ve srovnání s předpoklady z prosince 2012, kdy byla přijata poslední změna rozhodnutí Rady 2011/734/EU, mnohem slabší. Očekává se, že reálný i nominální HDP budou v letech 2015 a 2016 na mnohem nižší úrovni, než se očekávalo v prognóze Komise z jara 2015, a to v důsledku politické nejistoty, nedostatečného provádění reforem, výpadku veřejných příjmů, uzavření bank pro veřejnost a uložení kontrol pohybu kapitálu. V srpnu 2015 Komise aktualizovala svou prognózu růstu HDP, aby tak vytvořila základnu nezbytnou pro jednání o memorandu o porozumění, jež je nezbytné pro program ESM. Podle této prognózy má reálný HDP v roce 2015 poklesnout o 2,3 % a v roce 2016 o 1,3 % (oproti kladnému růstu ve výši 0,5 % pro rok 2015 a 2,9 % pro rok 2016 z jarní prognózy z roku 2015), než dojde k růstu ve výši 2,7 % v roce 2017 a 3,1 % v roce 2018. Toto výrazné zhoršení ekonomického scénáře v období let 2015 až 2016 se při nezměněných politikách projeví odpovídajícím zhoršením výhledu v oblasti veřejných financí.

(11)

Podle odhadů Řecko zlepšilo svůj strukturální schodek o 16 procentních bodů HDP ze schodku ve výši 15,2 % v roce 2009 na odhadovaný přebytek ve výši 1 % v roce 2014, čímž se zajistilo zlepšení strukturálního salda v období 2009 až 2014, jež je výrazně větší než požadavek zlepšení alespoň o 10 procentních bodů HDP za dané období, který doporučila Rada. Schodek veřejných financí dosáhl v roce 2014 hodnoty 3,5 % HDP, což je zřetelně v mezích stropu schodku veřejných financí (podle ESA 2010) stanoveného rozhodnutím Rady pro rok 2014 na 4,5 % HDP. Výsledek primárního salda ve výši 0,4 % HDP byl však podstatně horší, než se očekávalo, a nedosáhl cíle stanoveného na 1,5 % HDP v důsledku kombinace různých faktorů včetně obratu v hospodářském cyklu a souvisejícího negativního dopadu na rozpočtové příjmy, uvolnění fiskální politiky a zvýšení hospodářské nejistoty. Zhoršující se makroekonomické prostředí doprovázené ukončením dočasných fiskálních opatření v roce 2015 však znemožnily dosáhnout cíle primárního salda ve výši 3 % HDP v roce 2015, který byl stanoven v poslední změně rozhodnutí 2011/734/EU přijaté v prosinci 2012. Fiskální cíle byly proto vzhledem k makroekonomickým okolnostem a k současné finanční situaci podstatně zrevidovány směrem dolů, aby se zabránilo přílišnému zpřísnění fiskální politiky v krátkodobém horizontu.

(12)

Řecko tudíž zavede nový fiskální postup, který vychází z předpokladu cílových primárních přebytků ve výši – 0,25 % HDP v roce 2015, 0,5 % HDP v roce 2016, 1,75 % HDP v roce 2017 a 3,5 % HDP v roce 2018 a letech následujících. Trajektorie těchto fiskálních cílů je v souladu s očekávaným tempem růstu řecké ekonomiky, která po dosud nejhlubší zaznamenané recesi prochází oživením. Podle revidovaného postupu klesne schodek veřejných financí v roce 2017 pod 3 % HDP.

(13)

Podle aktualizované prognózy útvarů Komise týkající se růstu nominálního HDP by primární saldo veřejných financí mělo v roce 2015 dosáhnout schodku ve výši 7 631 milionů EUR (4,4 % HDP), v roce 2016 schodku ve výši 6 166 milionů EUR (3,6 % HDP), v roce 2017 schodku ve výši 4 089 milionů EUR (2,3 % HDP) a v roce 2018 schodku ve výši 753 milionů EUR (0,4 % HDP).

(14)

Rozpočet pro rok 2016, který má být přijat řeckým parlamentem, je součástí střednědobé fiskální strategie na roky 2016 až 2019 s cílem uskutečnit rozsáhlou fiskální konsolidaci na začátku roku, která povede k úsporám ve výši přesahující 6 900 milionů EUR, což je téměř 4 % HDP.

(15)

Nedokončení konečné revize programu EFSF, neprovedené platby dluhové služby, vypršení programu EFSF a zavedení kontrol pohybu kapitálu vytvořily nové okolnosti, jež vedly k dalšímu podstatnému zhoršení udržitelnosti dluhu. To je důsledkem nižších odhadů růstu, revize cílových primárních přebytků směrem dolů, revize příjmů z privatizace směrem dolů, silného zhoršení v potřebách financování bankovního odvětví v důsledku uložení kontrol pohybu kapitálu, potřeby vyšší úrovně úhrad nedoplatků po období nedostatku likvidity státu a dopadů ocenění po znehodnocení eura vůči zvláštním právům čerpání. V důsledku tohoto vývoje se očekává, že poměr dluhu k HDP dosáhne 198,3 % v roce 2016, než poklesne na 169,3 % v roce 2020, 154,5 % v roce 2022 a 115,9 % v roce 2030 podle základního scénáře.

(16)

S ohledem na tento vývoj je třeba aktualizovat postup korekce k nápravě nadměrného schodku. Závazek přijatý Řeckem se netýká pouze opatření k fiskální konsolidaci, ale rovněž opatření, jež jsou nezbytná k co největší podpoře růstu a minimalizaci negativních sociálních dopadů.

(17)

Každé opatření vyžadované prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2016/544 výrazně napomáhá k dosažení požadované fiskální korekce. Některá opatření mají přímý vliv na rozpočtovou situaci Řecka, zatímco jiná jsou strukturální povahy a povedou ve střednědobém horizontu ke zlepšení fiskálního řízení a zdravější rozpočtové situaci.

(18)

S ohledem na výše uvedené úvahy se jeví jako nezbytné zrevidovat předchozí roční rozpočtové cíle a opatření vedoucí k uvedeným cílům. Nové roční rozpočtové cíle a opatření vedoucí k uvedeným cílům jsou obsaženy v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2016/544,