1.3.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/10


P9_TA(2021)0328

Obchodní aspekty a důsledky onemocnění COVID-19

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o obchodních aspektech a důsledcích onemocnění COVID-19 (2020/2117(INI))

(2022/C 99/02)

Evropský parlament,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 17. června 2020 o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi (COM(2020)0253),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440) a na prohlášení předsedkyně von der Leyenové o záměru ze dne 16. září 2020 adresované předsedovi Sassolimu a kancléřce Merkelové s názvem „Stav Unie v roce 2020“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ (JOIN(2020)0004),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. prosince 2020 nazvané „Nová agenda EU a USA pro globální změnu“ (JOIN(2020)0022),

—

s ohledem na neformální pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 o zpětné vazbě a dalším postupu při zlepšování provádění a vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu a na patnáctibodový akční plán týkající se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (Pařížská dohoda),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (1), ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (2), ze dne 20. května 2021 o přípravě digitální budoucnosti Evropy: odstranění překážek fungování jednotného digitálního trhu a lepší využívání umělé inteligence pro evropské spotřebitele (3), ze dne 25. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch (4), ze dne 10. března 2021 o směru k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který bude slučitelný s pravidly WTO (5), ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (6), ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (7), ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu (8), ze dne 7. října 2020 o provádění společné obchodní politiky – výroční zpráva za rok 2018 (9), ze dne 16. září 2020 o úloze EU při ochraně a obnově světových lesů (10), ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (11), ze dne 12. prosince 2017 nazvané „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“ (12) a ze dne 5. července 2016 k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (13),

—

s ohledem na stanovisko svého Výboru pro mezinárodní obchod ze dne 15. dubna 2021 ke zprávě o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0190/2021),

A.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 vyvolalo globální pandemii, která způsobila bezprecedentní celosvětovou zdravotní, hospodářskou, sociální a humanitární krizi, jež vedla k nebývalým překážkám a narušením v rámci mezinárodního obchodu a k jeho propadu, jak se virus šířil, což vyústilo v radikální pokles celosvětové výroby a zaměstnanosti, snížení úrovně přímých zahraničních investic a zvýšení geopolitického napětí;

B.

vzhledem k tomu, že pandemie poukázala na strategické slabiny v EU a v globálních dodavatelských řetězcích, mimo jiné v souvislosti s kritickými surovinami a základním zdravotnickým zbožím, jako jsou osobní ochranné prostředky a farmakologicky účinné látky, a zdůraznila potřebu větší odolnosti a diverzifikace na celosvětové, regionální a místní úrovni;

C.

vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 dále prohloubilo nerovnosti a zvýšilo obavy občanů ze ztráty zaměstnání v některých odvětvích, měnícího se charakteru práce a tlaku na mzdy a práva pracovníků; vzhledem k tomu, že je nutné tyto problémy řešit, aby byla zachována veřejná podpora světového obchodu;

D.

vzhledem k tomu, že s rozšířením onemocnění COVID-19 hrozí, že dojde ke zpomalení celosvětového boje proti změně klimatu, my však potřebujeme celosvětové kroky a spolupráci, aby byly vypracovány politiky a zefektivněna opatření týkající se klimatu v rámci vnitřních a vnějších politik, neboť očkovací látky samy o sobě nepostačí k řešení sociální, environmentální a ekonomické krize, kterou onemocnění COVID-19 způsobilo;

E.

vzhledem k tomu, že ačkoli Evropská unie podstatně snížila své domácí emise skleníkových plynů, emise spojené s dovozem neustále rostou, což podrývá úsilí Unie o snížení své globální stopy emisí skleníkových plynů;

F.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu má mezinárodní obchod se zbožím a službami v roce 2022 vzrůst o 8,4 % (14) a obchodní politika musí hrát plnohodnotnou úlohu v oživení po pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o přezkumu obchodní politiky musí být doplněno o nepřetržitý dialog s Evropským parlamentem a transparentnost ve vztahu k tomuto orgánu, který bude hrát klíčovou úlohu při jeho provádění, jakož i o strategii pro zvýšení odolnosti a strategické autonomie EU, včetně uzpůsobených politických opatření a nástrojů v oblasti domácí výroby, přesunu výroby do blízkých zemí („nearshoring“), diverzifikace dodavatelů a vytváření zásob;

G.

vzhledem k tomu, že EU je díky své pozici největšího světového obchodního bloku a své rozsáhlé síti obchodních dohod největším aktérem na světové obchodní scéně a má jedinečné předpoklady k celosvětové spolupráci, k prosazování norem, hodnot a rámců udržitelnosti EU v partnerských zemích a k zajištění udržitelného oživení světové ekonomiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou;

H.

vzhledem k tomu, že rozpory v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a naléhavá potřeba její reformy zkomplikovaly koordinované úsilí o zachování otevřenosti globálních dodavatelských řetězců a prioritou nyní musí být obnovení důvěry v multilaterální instituce coby subjekty, jež jsou schopny poskytovat globální odpovědi, a to prostřednictvím rychlého pokroku v jednáních o iniciativě WTO „obchod a zdraví“;

I.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby existovala úzká spolupráce mezi WTO a dalšími mezinárodními subjekty, zejména Světovou zdravotnickou organizací (WHO), orgány OSN a Světovou bankou, s cílem řešit tuto krizi komplexním způsobem, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost zdravotním a hospodářským důsledkům v rozvojových zemích;

Spravedlivé, odolné a ekologické hodnotové řetězce

1.

zdůrazňuje, že obchodní politika se nachází na křižovatce; konstatuje, že geopolitická realita se změnila, a zdůrazňuje, že EU v tomto novém prostředí stále nenašla svou pozici; je přesvědčen, že onemocnění COVID-19 posílilo nutnost důkladného přezkumu obchodní politiky EU; zdůrazňuje, že Parlament je připraven k přezkumu obchodní politiky aktivně přispívat;

2.

zdůrazňuje význam spravedlivých, odolných a udržitelných hodnotových řetězců, které dodržují lidská práva, pracovní práva a environmentální normy; připomíná, že jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle by měla být povinná náležitá péče v dodavatelských řetězcích; zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost zranitelnému postavení mikropodniků a malých a středních podniků v EU, zejména v rozvojových zemích, neboť velké společnosti s větší pravděpodobností překonají vnější otřesy; zdůrazňuje, že je důležité využívat strategického výhledu ke zvýšení připravenosti a odolnosti EU a rozvojových zemí, pokud jde o jakékoli budoucí otřesy a zdravotní krize, a to i v případě vzniku nových mutací onemocnění a budoucích pandemií, s cílem vypracovat strategie a reakce, které obstojí v budoucnosti; upozorňuje na skutečnost, že klíčovým pilířem strategie EU pro udržitelné dodavatelské řetězce by byl požadavek, stanovený v souvislosti s nadcházející revizí směrnice o vykazování nefinančních informací (15), aby se na společnosti, které jsou ve velkém rozsahu vystaveny mezinárodním dodavatelským řetězcům, vztahovaly právně závazné požadavky na podávání zpráv;

3.

vyzývá EU, aby zajistila, aby obchod fungoval i pro ekonomicky znevýhodněné osoby; v této souvislosti připomíná, že zvláštní opatření na podporu „systémů spravedlivého a etického obchodu“, k nimž se Komise zavázala ve strategii „Obchod pro všechny“, jsou za stávajících okolností ještě relevantnější, neboť iniciativy v oblasti spravedlivého obchodu vycházející zdola mohou zajistit, aby byl obchod přínosem i pro ekonomicky znevýhodněné aktéry v dodavatelském řetězci; zdůrazňuje význam předvídatelných dlouhodobých objednávek a bere na vědomí úspěšné systémy objednávek tohoto druhu v odvětví spravedlivého obchodu;

4.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím programů EU zapojujících mladé lidi a soukromý sektor prosazovala iniciativy v oblasti spravedlivého obchodu, a to v rámci vnější činnosti obecně, při provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a prostřednictvím delegací EU, jakož i prostřednictvím odměňování osvědčených postupů a usnadňování výměny znalostí mezi místními, regionálními a vnitrostátními orgány, občanskou společností a školami a univerzitami v EU, mimo jiné rozšířením ocenění „Města EU podporující spravedlivý a etický obchod“ i na školy a univerzity a zavedením každoročního týdne spravedlivého obchodu, který by pořádala Komise v Bruselu; požaduje, aby Komise předložila zprávu o podpoře iniciativ v oblasti spravedlivého obchodu ze strany EU a členských států;

5.

konstatuje, že globální hodnotové řetězce mají často asymetrické dopady, mimo jiné v nejméně rozvinutých zemích, nerovnoměrně rozložená rizika a neúměrně nepříznivý dopad na ženy; hluboce lituje skutečnosti, že během pandemie vedlo toto nerovnoměrné rozložení rizik k tomu, že některé evropské podniky přenášely náklady spojené s nižší poptávkou na celé své dodavatelské řetězce, a to i v rozvojových zemích, a rušily objednávky, které již byly vyrobeny, a v některých případech dokonce odeslány; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy, místními vládami, soukromým sektorem a občanskou společností s cílem dosáhnout spravedlivějšího rozložení negativních dopadů a rizik v rámci dodavatelských řetězců; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2021, který OSN vyhlásila Mezinárodním rokem odstranění dětské práce, předložila konkrétní návrhy, jež navážou na její závazek k „nulové toleranci dětské práce“;

6.

zdůrazňuje, že hodnotový řetězec cestovního ruchu je jedním z hlavních průmyslových ekosystémů Evropy; v této souvislosti zdůrazňuje, že v důsledku omezení cestování a dodavatelských řetězců a narušení způsobených krizí v souvislosti s onemocněním COVID-19 zakoušejí odvětví související s cestovním ruchem, jako je pohostinství, jakož i další hlavní odvětví (letectví, automobilový průmysl, ocelářství, stavba lodí a námořní odvětví) obchodní a hospodářský kolaps;

7.

zdůrazňuje, že k zaručení oboustranně prospěšných obchodních vztahů s mezinárodními partnery a k ochraně jednotného trhu před agresivními investičními strategiemi ze strany subjektů ze zemí mimo EU, které se snaží využít současné krize, jsou nezbytná účinná pravidla zajišťující spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky pro evropské podniky jak na vnitřním trhu, tak na trzích třetích zemí; v tomto ohledu zdůrazňuje význam nástrojů na ochranu obchodu; podtrhuje, že k dosažení cíle zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek by mělo pozitivně přispět nařízení o prosazování pravidel, a zdůrazňuje, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji jsou nedílnou součástí obchodní politiky;

8.

vyzývá Komisi, aby v roce 2021 prostřednictvím legislativních návrhů, jež budou podpořeny posouzeními dopadů, urychleně dokončila soubor nástrojů EU na ochranu obchodu, přičemž upřednostní nástroj proti nátlakovým praktikám, nástroj pro řešení narušení způsobených zahraničními subvencemi a státními podniky a uzavření jednání o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek; poukazuje na donucovací účinek extrateritoriálních sankcí ze strany třetích zemí a na nutnost chránit před tímto druhem opatření fungování finančních nástrojů; bere na vědomí význam veřejných finančních intervencí v průběhu pandemie COVID-19;

9.

je přesvědčen o tom, že by otevřenost měla jít ruku v ruce s ochranou našich strategických odvětví a měla by být úzce propojena s ambiciózní průmyslovou politikou zaměřenou na budoucnost v souladu se Zelenou dohodou a digitální strategií, což může zvýšit schopnost EU odolávat budoucím otřesům ve strategických odvětvích, podpořit hospodářské oživení a zajistit konkurenceschopnost podniků EU, a následně vést ke vzniku kvalitních pracovních míst a zajistit, aby Evropa hrála klíčovou úlohu při produkci inovativního zboží a budoucích služeb;

10.

domnívá se, že klíčovou prioritou revidované obchodní politiky EU by měly být diverzifikace a odolnost dodavatelského řetězce; upozorňuje na propojení obchodních a bezpečnostních zájmů a vyzývá k úměrnému posílení a prosazování prověřování přímých zahraničních investic, čímž bude doplněno a podpořeno úsilí členských států o provádění tohoto prověřování za účelem ochrany evropských strategických odvětví a zabráněno vytváření škodlivých a zneužitelných hospodářských závislostí na subjektech mimo EU;

11.

je přesvědčen o tom, že EU je příliš závislá na omezeném počtu dodavatelů některých kritických surovin, zboží a služeb, zejména zdravotnického a farmaceutického zboží, což oslabuje její strategickou autonomii a geopolitické cíle; trvá na tom, že by EU měla tyto nežádoucí závislosti překonat prostřednictvím horizontální kombinace politik, které by společnostem poskytovaly pobídky k vytváření zásob, zvýšení výroby, diverzifikaci strategií v oblasti zajišťování zdrojů a v případě potřeby k podpoře přesunu výroby do blízkých zemí a relokalizaci, což by mohlo vytvořit nové obchodní příležitosti pro partnery ve východním a jižním sousedství a musí být doprovázeno sbližováním právních předpisů ve strategických odvětvích;

12.

zdůrazňuje rizika pro kritické dodavatelské řetězce, na která poukázala krize způsobená onemocněním COVID-19, a vyzývá Komisi, aby ve své nadcházející průmyslové strategii věnovala zvláštní pozornost udržitelnosti dodavatelských řetězců EU a určila, které dodavatelské řetězce by mohly mít užitek ze zvýšené odolnosti prostřednictvím diverzifikace dodávek, relokalizace a vytváření zásob; je však toho názoru, že v konečném důsledku by měly samy společnosti rozhodovat o tom, jak řídit své globální dodavatelské řetězce;

13.

upozorňuje na skutečnost, že by Komise měla podporovat oběhové hospodářství na celosvětové úrovni, a zdůrazňuje úlohu, kterou by měly hrát obchodní dohody při posilování cílů oběhového hospodářství, diverzifikaci dodávek a posilování otevřených obchodních vztahů v oblasti kritického zboží a služeb, a že zkrácení nebo přesměrování dodavatelských řetězců do sousedství EU a Afriky může mít pozitivní dopad na udržitelný, zelený, inkluzivní a odolný hospodářský růst těchto oblastí, jakož i na strategické zájmy EU;

14.

konstatuje, že zemědělsko-potravinářské dodavatelské řetězce EU zůstaly během pandemie funkční, vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že byly na mnoha místech narušeny omezeními vývozu a obchodními překážkami; poznamenává, že za příklad osvědčeného postupu lze považovat informační systém pro trh se zemědělskými produkty (AMIS), který sdružuje hlavní země obchodující se zemědělskými komoditami s cílem zvýšit transparentnost trhu s potravinami a schopnost politické reakce v zájmu potravinového zabezpečení; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda by tento model mohl být použit i v jiných hodnotových řetězcích; podporuje opatření k usnadnění obchodu přijatá za účelem prosazování norem bezpečnosti potravin a sanitárních a fytosanitárních opatření v reakci na onemocnění COVID-19; konstatuje, že podle Světového potravinového programu OSN (WFP) se v roce 2020 počet osob ohrožených akutním nedostatkem potravin v zemích s nízkými a středními příjmy zvýšil kvůli onemocnění COVID-19 na 265 milionů, což je o 130 milionů více než v roce 2019; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s OSN určila a prozkoumala nejvhodnější opatření, jež by zajistila, aby tato pandemie nevedla k potravinové krizi v rozvojovém světě;

15.

vyzývá Komisi, aby předložila strategii v oblasti digitálního obchodu, jež by zvýšila přístup evropských podniků na trh, posílila digitální infrastrukturu, harmonizovala regulační rámce, modernizovala obchodní a celní nástroje a chránila práva občanů EU podle nařízení GDPR (16);

16.

vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, zda nová vzorová doložka EU o tocích údajů zachová v případě sporu s obchodním partnerem práva Evropanů na ochranu údajů a soukromí; zdůrazňuje, že stávající a budoucí opatření na ochranu základních práv na soukromí a ochranu osobních údajů nesmí být oslabována mezinárodními obchodními dohodami; naléhavě vyzývá Komisi, aby při posuzování jejich přiměřenosti, a to i pokud jde o další předávání údajů, přihlížela k příslušným závazkům třetích zemí;

17.

poukazuje na urychlení digitální revoluce v důsledku onemocnění COVID-19 a uznává, že je důležité, aby se EU ujala vedoucí úlohy, pokud jde o stanovování norem pro udržitelnou celosvětovou ekonomiku založenou na digitálních technologiích a zachování otevřených mezinárodních datových toků, s cílem urychleně překonat řadu obchodních překážek a zúžených míst; zdůrazňuje, že EU může stanovit globální standard pro spravedlivý a odolný digitální obchod v rámci svých dvoustranných a mnohostranných závazků a vícestranných jednání o elektronickém obchodu a usnadnění investic; zdůrazňuje, že jako vzor pro budoucí obchodní dohody může sloužit digitální kapitola v dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím;

18.

vyzývá, aby byly podnikům v EU poskytnuty pobídky, a to i prostřednictvím individuálně uzpůsobených právních ustanovení o státní podpoře, s cílem dosáhnout větší udržitelnosti jejich hodnotových řetězců udržitelnější a zkrácení nebo úpravy jejich dodavatelských řetězců v těch případech, kdy by to mohlo být přínosné pro ekonomiku, odolnost, geopolitické cíle nebo strategickou autonomii EU, aby byla zajištěna úplná internalizace vnějších sociálních, environmentálních a ekonomických nákladů do ceny v souladu s politikami EU, jako je strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, akční plán pro oběhové hospodářství, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a posílení opatření EU zaměřených na ochranu a obnovu světových lesů;

19.

vyzývá Komisi, aby důkladně přezkoumala, jakým způsobem a v jakém rozsahu dochází k transferům vznikajících a přelomových technologií z EU do autoritářských států prostřednictvím obchodních a investičních toků; vyzývá Komisi, aby navrhla nová opatření k omezení těchto transferů, včetně spolupráce s podobně smýšlejícími partnery v rámci dodavatelského řetězce; vyzývá k zahájení dialogu o polovodičích s Tchaj-wanem;

Obchodní politika pro kriticky důležité zdravotnické výrobky: zkušenosti získané během krize způsobené onemocněním COVID-19

20.

zdůrazňuje, že řízení mezinárodního obchodu, které staví mezinárodní spolupráci nad hospodářskou soutěž, hraje zásadní úlohu při rychlém vývoji léčebných postupů a očkovacích látek, rychlém rozšiřování výroby, rozvoji odolných globálních hodnotových řetězců a spravedlivém přístupu na celosvětový trh, a v této souvislosti zdůrazňuje, že současná pandemie by měla být impulsem k posílené mezinárodní spolupráci a celosvětové připravenosti na mimořádné situace v oblasti zdraví, což vyžaduje další zapojení ze strany EU a členských států, vystupujících společně jako „tým Evropa“; zdůrazňuje, že je třeba řešit příčiny pandemií a zoonóz, které souvisejí s obchodem, jako je dopad obchodu na degradaci biosféry;

21.

vítá návrh několika vedoucích představitelů vlád týkající se mezinárodní smlouvy o reakci na pandemii a vyzývá k tomu, aby tato smlouva zahrnovala silný obchodní pilíř; zdůrazňuje, že rámec mezinárodního obchodu musí podporovat spolupráci a zavést jak strukturální mechanismy, tak mechanismy rychlé reakce s cílem pomoci vládám překonat výzvy spojené s mimořádnými situacemi v oblasti zdraví; zdůrazňuje, že tato ujednání by měla na jedné straně zahrnovat přístup „na straně poptávky“ zaměřený na potřeby, který zajistí společné financování a celosvětově koordinované předběžné nákupy, a na druhé straně integrovanou strategii „na straně nabídky“ pro zvýšení výrobní kapacity v celém hodnotovém řetězci; trvá na tom, že je třeba dosáhnout pokroku v oblasti transparentnosti dostupných zásob, globálních dodavatelských sítí, výrobních kapacit a stanovování cen základních zdravotnických výrobků, uplatňování a vypracování výjimek v rámci práv duševního vlastnictví v zájmu bezpečnosti veřejného zdraví, zvýšení celosvětové mobility základních služeb, ochrany a podpory odolnosti malých a středních podniků a vypracování meziodvětvového přístupu k řešení negativních dopadů zdravotních krizí na rovnost žen a mužů, rovnost příjmů a postavení menšin;

22.

vyzývá ke zřízení nového Výboru pro obchod a zdraví na 12. ministerské konferenci WTO s cílem připravit pokyny, jak mohou vlády uplatňovat stávající výjimky a flexibilitu v mezinárodním obchodním právu, aby zvýšily bezpečnost veřejného zdraví, a jaké mechanismy musí být zavedeny, aby se zlepšila globální reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví a položil základ obchodního pilíře pro jednání o budoucí mezinárodní smlouvě o reakci na pandemii;

23.

zdůrazňuje, že globální dodavatelské řetězce surovin a výroba a distribuce očkovacích látek musí těžit z otevřených obchodních vztahů; zdůrazňuje, že protekcionismus při výrobě a distribuci očkovacích látek může bránit reakci na celosvětovou pandemii; v této souvislosti zdůrazňuje škodlivé účinky jednostranných opatření, jako jsou vývozní omezení a zákazy, nedostatečná transparentnost celosvětových zásob a následné cenové spekulace, pokud jde o nedostatkové základní zboží, a to nejen v zemích s nízkými a středními příjmy; vyzývá proto EU, aby podporovala přijetí iniciativy WTO „obchod a zdraví“ do konce roku 2021, pobízela k užší celosvětové spolupráci a měla mnohem větší požadavky, pokud jde o transparentnost dodávek a výroby zdravotnického vybavení a jeho ceny, odolnost globálních systémů zdravotní péče a přístupné a cenově dostupné zdravotnické vybavení a služby; žádá EU, aby zajistila, aby byly budoucí předběžné dohody o nákupu v plném rozsahu zveřejňovány, zejména u očkovacích látek příští generace;

24.

žádá EU, aby integrovala závazky týkající se obchodních tajemství, údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a transferů technologií a požadovala nezbytnou transparentnost ze strany dodavatelů, včetně analýzy nákladů a výnosů u každého produktu;

25.

je proto znepokojen novým nárůstem vývozních omezení týkajících se očkovacích látek ze strany hlavních producentských zemí, jako jsou USA, Spojené království, Čína, Indie a v menší míře i EU, a zdůrazňuje, že by tento vývoj mohl ohrozit rychlé celosvětové zvýšení výrobní kapacity očkovacích látek, narušit výrobní řetězce a vést k odvetným opatřením; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s producentskými zeměmi na urychleném odstranění vývozních překážek; znovu potvrzuje, že unijní mechanismus vývozních povolení je dočasným opatřením, které má být použito jen v krajním případě a mělo by se postupně vyvinout v mechanismus transparentnosti; trvá na tom, aby měl včasný a komplexní přístup k takovýmto údajům; zdůrazňuje, že větší transparentnost zvýšila důvěru občanů EU v zavádění očkovacích látek a řízení pandemie COVID-19 v EU;

26.

je hluboce znepokojen rostoucím počtem variant onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že nedostatečná výroba a distribuce očkovacích látek ve třetích zemích by mohla vést k nárůstu nových odlišných variant; uznává, že EU je jedním z největších vývozců očkovacích látek do třetích zemí, byť v absolutním měřítku tento vývoz ještě k řešení celosvětové pandemie nestačí; zdůrazňuje, že nástroj COVAX není v současné době schopen distribuovat vakcíny nejzranitelnějším osobám v souladu s poptávkou; zdůrazňuje, že včasný celosvětový přístup k očkovacím látkám může být prospěšný pro oživení a odolnost světového hospodářství i hospodářství EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v účinné diplomacii, pokud jde o vakcíny a dodávky zdravotnického materiálu, s cílem posílit důvěryhodnost a diplomatickou viditelnost EU, a vyzývá k většímu mezinárodnímu úsilí o urychlení dodávek vakcín do nástroje COVAX;

27.

zdůrazňuje, že očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a jeho variantám by měly být celosvětovým veřejným statkem a že je naléhavě zapotřebí zaměřit mnohostranné úsilí na spravedlivou distribuci očkovacích látek po celém světě, na rychlé zvýšení celosvětových výrobních kapacit, na vytvoření účinných partnerství a přenos technologií, a to i v zemích s nízkými a středními příjmy; zdůrazňuje, že na základě získaných zkušeností je zásadně důležité pokračovat ve zlepšování rámců partnerství veřejného a soukromého sektoru, které stojí za vývojem a výrobou očkovacích látek a dalších základních zdravotnických technologií; vítá celosvětový summit dodavatelského řetězce a výroby vakcín C19, který se konal ve dnech 8. a 9. března 2021, a vyzývá k vytvoření strukturálních platforem pro rychlé rozšíření výroby očkovacích látek do více zemí, jež by mohly mít podobu zúčtovacích středisek pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by spojovala soukromé a veřejné subjekty s cílem umožnit a rozšířit partnerství, monitorovat překážky a určit opatření na podporu výroby a zavádění očkovacích látek; zdůrazňuje úsilí, které vynakládá generální ředitelka WTO na to, aby členové pokročili v diskusi o iniciativách v oblasti obchodu a zdraví;

28.

zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní politika musí hrát v tomto úsilí aktivní úlohu a musí usnadňovat obchod se surovinami, snižovat deficit kvalifikovaných a zkušených pracovníků, řešit problémy v dodavatelském řetězci a přezkoumávat globální rámec pro práva duševního vlastnictví pro případ budoucích pandemií; v této souvislosti trvá na konstruktivním dialogu o dočasné výjimce z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) s cílem zajistit, aby země nebyly během pandemie vystaveny sankcím za porušování patentů v souvislosti s onemocněním COVID-19;

29.

zdůrazňuje, že výzkumní pracovníci a průmysl se usilovně snaží vyvíjet novou diagnostiku, léčbu a očkovací látky proti onemocnění COVID-19; zdůrazňuje klíčovou úlohu zdrojů veřejného sektoru, jež umožňují farmaceutickým společnostem snížit riziko v celém hodnotovém řetězci očkovací látky prostřednictvím financování a velkých dotací na výzkum a vývoj a v podobě rozsáhlých předběžných dohod o nákupu; zdůrazňuje rovněž zásadní přínos zdravotnických pracovníků, pacientů, osob, které onemocnění COVID-19 přežily, a široké veřejnosti, která se zúčastnila klinických hodnocení a dalších činností v oblasti výzkumu a vývoje týkajících se různých terapeutických přípravků a očkovacích látek; domnívá se, že mnohostranný právní rámec v oblasti práv duševního vlastnictví může poskytnout ochranu a pobídky, jež mají zásadní význam pro připravenost na budoucí pandemie, a uznává jeho úlohu při usnadňování nebývale široké spolupráce mezi vládami, výzkumnými institucemi a farmaceutickými společnostmi;

30.

zdůrazňuje zásadní význam, jejž hrají pro účinnou reakci na pandemii otevřené technologie, know-how a sdílení výzkumu, a rovněž zásadní význam plné účasti farmaceutických společností na mnohostranných iniciativách, jako je C-TAP (COVID-19 Technology Access Pool) a nově zřízené středisko WHO pro přenos technologií, které má umožnit plně využít jejich potenciál;

Obchod a udržitelný rozvoj

31.

podporuje začlenění Zelené dohody pro Evropu a evropské digitální strategie do sdělení o přezkumu obchodní politiky a vyzývá k prosazování asertivní obchodní politiky zaměřené na multilateralismus, odolnost a udržitelnost v souladu se závazkem EU k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN; vyzývá k vypracování konkrétního akčního plánu, postupu a harmonogramu, aby se tato ambice stala skutečností; vyzývá proto Komisi, aby s partnery spolupracovala na aktualizaci stávajících obchodních a investičních dohod s využitím ustanovení o přezkumu, jež obsahují;

32.

vítá skutečnost, že je Pařížská dohoda začleňována jako základní prvek do každé obchodní a investiční dohody a dohody o partnerství; zdůrazňuje, že požadavkem pro uzavření dohod o volném obchodu je ratifikace základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a dodržování lidských práv; vyzývá Unii, aby při přezkumu a vyjednávání dohod spolupracovala s budoucími i stávajícími obchodními partnery na ratifikaci a účinném provádění dalších zbývajících úmluv MOP a mnohostranných dohod o životním prostředí; žádá, aby byly do každé obchodní dohody začleněny ambiciózní kapitoly týkající se rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, kapitoly týkající se malých a středních podniků a kapitoly věnované digitálnímu obchodu;

33.

zdůrazňuje, že zotavení po onemocnění COVID-19 přináší jedinečnou příležitost k vytyčení agendy prosazování udržitelného růstu; vyzývá proto Komisi, aby urychlila přezkum 15bodového akčního plánu týkajícího se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, jenž probíhá v roce 2021, aby mohly být tyto kapitoly prováděny v probíhajících jednáních; očekává, že se tento přezkum bude zabývat otázkou vymahatelnosti, a připomíná v této souvislosti neformální dokument Nizozemska a Francie o obchodu, socioekonomických dopadech a udržitelném rozvoji (17); navrhuje, aby se přihlíželo přinejmenším k nedávnému pokroku při vymáhání obchodní politiky EU, zejména ke schopnosti řešit jakékoli nedodržování pravidel ze strany partnerů prostřednictvím – v krajním případě – jednostranných sankcí, jako je zavedení cel nebo kvót na některé produkty nebo křížové pozastavení platnosti jiných částí dohody;

34.

vyzývá Radu a Komisi, aby do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a o zemědělství začleňovaly ustanovení týkající se dobrých životních podmínek zvířat, spravedlivého obchodu a oběhového hospodářství; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod a vyzývá k úzké spolupráci s Výborem pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu při sledování a kontrole vymáhání práva v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby zužitkovala poznatky nedávné skupiny odborníků a zajistila, aby kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji obsahovaly plány s konkrétními a ověřitelnými závazky;

35.

lituje, že hnědému zboží se ve srovnání s environmentálním zbožím stále dostává preferenčního zacházení a že cla a obchodní překážky působí proti udržitelnému obchodu; zdůrazňuje, že odstranění cel a obchodních překážek pro environmentální zboží a služby by v souladu s pravidly WTO mělo být navrženo tak, aby přispívalo k inovativním řešením klimatické krize a přispívalo k cílům Zelené dohody a cílům udržitelného rozvoje a k udržitelnému rozvoji na celém světě; žádá Komisi, aby prozkoumala nástroje, které budou tyto narušující faktory řešit a aby Zelenou dohodu skutečně uplatňovala v praxi a zaváděla její zásady do všech aspektů obchodní politiky;

36.

upozorňuje na to, že v současné době brání rozvojovým zemím v jejich ekologické a digitální transformaci nebo je při ní zpomalují vysoké počáteční náklady, které se mohou vrátit až v průběhu času, a nedostatek know-how a vybavení; požaduje, aby Komise využila veškeré obchodní nástroje a politiky rozvojové spolupráce, které má k dispozici, ke zvýšení finanční podpory, technické pomoci, přenosu technologií, budování kapacit a digitalizace, s cílem posílit postavení rozvojových zemí a umožnit jim dosáhnout udržitelné odolnosti a lepšího provádění náležité péče v celém dodavatelském řetězci;

37.

vyzývá EU, aby se v mnohostranném rámci ujala vedoucí úlohy a spolupracovala s podobně smýšlejícími zeměmi a obchodními partnery na provádění silného programu v oblasti životního prostředí, včetně postupného rozvoje obchodních pravidel, s cílem ukončit v obchodních dohodách a v rámci WTO dotace narušující trh i dotace škodlivé pro životní prostředí, včetně obchodních pravidel týkajících se dotací na fosilní paliva, v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“;

38.

zdůrazňuje, že je důležité vypracovávat na základě konkrétního harmonogramu předběžné, průběžné a následné posouzení dopadu na udržitelnost a co nejdříve řešit možná rizika, a pokud se na základě následného hodnocení ukáže, že je to nezbytné, se zabývat negativními dopady; vyzývá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o probíhajících a dokončených posouzeních dopadu na udržitelnost; upozorňuje, že pro dosažení pokroku s ohledem na udržitelný rozvoj, Zelenou dohodu a agendu důstojné práce MOP v obchodních a investičních dohodách je třeba vytvořit komplexní rámec s konkrétními cíli; zdůrazňuje, že nové dohody by měly být uzavírány až poté, co budou tyto cíle splněny, a že stávající dohody by měly být odpovídajícím způsobem revidovány;

39.

zdůrazňuje, že klíčem k vytvoření podpory obchodní politiky a k využití jejích přínosů je transparentnost, dialog a dobrá komunikace s občany a zúčastněnými stranami; vítá proto bránu Acces2Markets a úsilí Komise o propagaci tohoto nástroje; trvá na tom, že úloha a odpovědnost občanské společnosti a interních poradních skupin – jejichž monitorovací úloha by mohla být dále rozšířena – musí být v politických a obchodních dohodách EU jasně vymezena a že finanční pomoc, aby mohla účinně fungovat, musí být doprovázena opatřeními k budování kapacit; zdůrazňuje potenciál delegací EU, pokud jde o podporu činnosti interních poradních skupin třetích zemí a monitorování a provádění obchodních dohod, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře malých a středních podniků, aby dohod a opatření k usnadnění obchodu využívaly; vyjadřuje politování nad tím, že v tomto ohledu neexistuje zastřešující struktura;

40.

zdůrazňuje, že při kontrole obchodní politiky EU je zapotřebí větší soudržnost a transparentnost; zdůrazňuje, že obchodní politika EU potřebuje soudržná, jasná, měřitelná a objektivní kritéria a zapojení občanů EU, lepší dialog mezi Komisí a Parlamentem, větší soudržnost politik a lepší kontrolu všech aspektů obchodní politiky; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu předběžného, průběžného a následného posouzení udržitelného dopadu; vyzývá Komisi, aby ve všech fázích svých návrhů spolupracovala s Parlamentem, aby navazovala na návrhy interních poradních skupin, oživila dialog s občanskou společností a intenzivněji spolupracovala s občanskou společností v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV); vyzývá Parlament, aby s interními poradními skupinami pořádal pravidelné konzultace;

Multilateralismus a geopolitické postavení Evropy ve světě

41.

vyzývá Komisi, aby určila možná konkrétní a specifická opatření a plán provádění koncepce otevřené strategické autonomie a aby zajistila, aby byly předloženy všechny možnosti; se znepokojením konstatuje, že po rozšíření onemocnění COVID-19 se zrychlila geopolitická konkurence a vzrostlo napětí;

42.

připomíná geopolitický význam silné, diverzifikované a odolné obchodní politiky EU; připomíná, že vysoká míra energetické závislosti EU je pro otevřenou strategickou autonomii výzvou, která nás nutí k urychlení transformace energetiky; zdůrazňuje, že základem naší otevřenosti by měla být síla trhu EU, její hodnoty, prosazování spolupráce, spravedlnost, reciprocita a obchod založený na pravidlech;

43.

důrazně doporučuje, aby EU usilovala o nová partnerství s podobně smýšlejícími partnery a stávající partnerství dále upevňovala; domnívá se, že vícestranné obchodní dohody s omezeným počtem partnerů a zaměření na strategické otázky nabízejí lepší a konkrétnější způsob provádění koncepce otevřené strategické autonomie a získaly by podporu občanské společnosti;

44.

zdůrazňuje však, že tam, kde spolupráce není možná, by EU měla prosazovat své zájmy prostřednictvím autonomních opatření na ochranu svých hodnot a bojovat proti nekalým obchodním praktikám v souladu s mezinárodním právem;

45.

vítá potvrzení mnohostranného přístupu k obchodní politice a rozsáhlé návrhy na nezbytnou hloubkovou reformu celého fungování WTO;

46.

sdílí důraz, jejž Komise klade ve své vizi reformy WTO na hospodářské oživení, udržitelný rozvoj, nespravedlivé státní dotace a digitální obchod, a naléhavě Komisi vyzývá, aby vynaložila veškeré úsilí na provádění svého programu, včetně cílů v oblasti rovnosti žen a mužů, lidských práv a pracovních norem;

47.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit rychlé propojení WTO s dalšími organizacemi v mnohostranném systému, jako je WHO, a dále že je třeba dosáhnout konsensu v Ženevě, zajistit, aby mezinárodní organizace na problému zvládání globálních výzev spolupracovaly, a na 12. ministerské konferenci WTO uzavřít jednání o dotacích v odvětví rybolovu;

48.

zdůrazňuje význam iniciativy WTO v oblasti obchodu a klimatu a opakuje, že podporuje dohodu o environmentálním zboží; vítá v této souvislosti přístup nové generální ředitelky WTO a očekává, že ji Komise rozhodně podpoří, neboť je třeba dát této organizaci nový impuls, aby mohla čelit výzvám, jimž mnohostranný obchodní systém v současnosti čelí;

49.

zdůrazňuje význam účinného řešení sporů pro zajištění stability a předvídatelnosti mnohostranného obchodního systému a upozorňuje, že je třeba ve spolupráci se Spojenými státy vyřešit současnou situaci Odvolacího orgánu, aby byl opět funkční, a zajistit tak řádné řešení obchodních sporů; žádá Komisi, aby v rámci své iniciativy týkající se obchodu a klimatu v rámci WTO v navrhla, aby byly do řešení sporů případně zahrnuty i odborné znalosti v oblasti životního prostředí;

50.

podtrhuje, že při každé zásadní reformě WTO bude mít klíčový význam oživení vyjednávací role této organizace; konstatuje zejména, že je třeba řešit narušení hospodářské soutěže způsobené průmyslovými dotacemi a státními podniky, zejména v Číně, a žádá Komisi, aby předložila návrhy na určení a rozlišení kategorií dotací podle jejich přínosu k legitimním veřejným cílům;

51.

zdůrazňuje, že má-li být obnovena vyjednávací funkce WTO, musí EU spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery s cílem nalézt společný základ pro reformu WTO v nejširším slova smyslu; znovu potvrzuje, že dosažení smysluplného pokroku při reformě WTO si žádá široký konsensus a koalice podobně smýšlejících partnerů; vyzývá Komisi, aby se – jako krok na cestě k mnohostranným dohodám – i nadále zapojovala do vícestranných jednání; podporuje návrh Komise zahájit jednání s podobně smýšlejícími partnery o vícestranné dohodě o neutralitě hospodářské soutěže; je přesvědčen, že pro úspěch jakékoli smysluplné reformy WTO je zásadně důležité vedoucí postavení EU a transatlantická spolupráce;

52.

vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o řešení nesouladu mezi úrovní rozvoje a úrovní závazku přijatého v rámci mezinárodního obchodního systému; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost rozvojovým zemím a jejich specifickým potřebám, pokud jde o hospodářský růst, udržitelný rozvoj a reformu WTO;

53.

považuje za zásadní, aby se příští ministerská konference WTO zabývala režimem sankcí, neboť je třeba zabránit tomu, aby důsledky porušování pravidel mezinárodního obchodu některými členy nesla odvětví, která za nedodržování pravidel nenesou odpovědnost;

54.

souhlasí s návrhem obsaženým v přezkumu obchodní politiky, aby skupina G20 posílila spolupráci a koordinovala úsilí na cestě k uhlíkové neutralitě a dalším aspektům Zelené dohody; zdůrazňuje však, že má-li být tento přístup účinný, budou muset někteří členové zvýšit své závazky ke snížení emisí; vyzývá Komisi, aby zavedla účinný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích;

55.

podporuje novou, na budoucnost zaměřenou transatlantickou agendu založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách a cílech, která se snaží vyvážit rozvoj hospodářské a obchodní spolupráce v Tichomoří, dosáhnout smysluplné reformy WTO a nalézt společná řešení společných problémů;

56.

uznává současně, že přetrvávají některé odlišné zájmy; vybízí Komisi a vládu Spojených států, aby v novém politickém kontextu úzce spolupracovaly s cílem zajistit rovné podmínky pro podniky a zlepšit tak přístup společností z EU na trh, nadále zkoumat dohody o posuzování shody a odstranění průmyslových cel, dohodnout se na ambiciózních sociálních, technologických a environmentálních normách a stavět na vzájemných zkušenostech ve snaze o účinnější prosazování těchto norem v celosvětovém měřítku;

57.

naléhavě vyzývá obě strany, aby řešily dvoustranné obchodní spory; podporuje pozastavení tarifů Airbus-Boeing a naléhavě vyzývá, aby byla tato záležitost v zájmu nalezení řešení v oblasti digitálních daní trvale vyřešena; naléhavě vyzývá Spojené státy, aby zrušily cla podle § 232 na ocel a hliník;

58.

vyzývá ke společnému úsilí o to, aby se pracovníci a podniky stali těžištěm obchodní politiky s cílem vymanit se z pandemie, urychlit hospodářské oživení a usnadnit obchod s očkovacími látkami a základním zdravotnickým zbožím; znovu opakuje, že bychom měli spolupracovat na dosažení smysluplné reformy WTO a znovu nastolit dobře fungující Odvolací orgán; vybízí obě strany, aby dodržovaly závazky WTO v rámci Dohody o vládních zakázkách a nalezly společná řešení společných problémů; zdůrazňuje však, že je třeba, aby EU v případě potřeby jednala autonomně;

59.

podporuje společné sdělení nazvané „Nová agenda EU-USA pro globální změnu“ a vyzývá k urychlenému vytvoření nové Rady EU-USA pro obchod a technologie; vyzývá k úzké spolupráci mezi EU a Spojenými státy v oblasti vznikajících a přelomových technologií, včetně společných omezení vývozu a dovozu namířených proti autoritářským státům;

60.

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zařadila obchod a klima a související reformy do centra transatlantických vztahů, a bere na vědomí vysokou úroveň ambicí, které v této oblasti prokazuje nová vláda USA a které by mělo vycházet i z nových přístupů, jako jsou přístupy zavedené dohodou mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA);

61.

je si vědom významu obchodních vztahů EU s Čínou, která se v roce 2020 stala nejdůležitějším obchodním partnerem EU, pokud jde o obchod se zbožím; je pevně přesvědčen o tom, že obchodní vztahy mezi EU a Čínou vyžadují vyváženější a reciproční přístup; zdůrazňuje, že proces ratifikace komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou může začít pouze tehdy, až EU dosáhne podstatného pokroku při vypracovávání vhodných účinných autonomních opatření, která se budou uplatňovat v boji proti praktikám narušujícím trh nebo na obranu strategických zájmů EU, včetně zákazu produktů vyrobených za použití nucené práce, zdokonalené sady nástrojů na ochranu obchodu a fungujícího mechanismu sankcí v oblasti lidských práv;

62.

zdůrazňuje, že ratifikace komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou je za situace vyvíjející se dynamiky širších vztahů mezi EU a Čínou nemyslitelná, a hluboce lituje nepřijatelné čínské eskalace a uvalení sankcí na zvolené poslance Evropského parlamentu a evropské subjekty, neboť to dále narušuje důvěru a brání dvoustranné spolupráci; zdůrazňuje, že proces ratifikace uvedené dohody nezačne, dokud nebudou čínské sankce vůči poslancům a orgánům Evropského parlamentu zrušeny;

63.

zdůrazňuje, že Parlament podrobí dohodu důkladné kontrole, včetně jejích ustanovení o udržitelném rozvoji, a připomíná Komisi, že až bude Parlament vyzván ke schválení dohody, bude přihlížet k situaci v oblasti lidských práv v Číně, včetně Hongkongu;

64.

vyzývá Komisi, aby pokročila s dohodou o investicích s Tchaj-wanem a prokázala tak odhodlání se smysluplně angažovat v obchodních a investičních vztazích a do konce roku 2021 podnikla nezbytné kroky k posouzení dopadů, veřejným konzultacím a analýze rozsahu působnosti; znovu zdůrazňuje význam dvoustranného strukturálního dialogu, mj. o otázkách týkajících se multilateralismu a WTO, technologií, veřejného zdraví a zásadní spolupráce v oblasti kritických dodávek, jako jsou polovodiče;

65.

vítá účinnou, soustavnou a konstruktivní angažovanost přezkumu obchodní politiky vůči Africe a východnímu a jižnímu sousedství a vyzývá k tomu, aby byly přijaty konkrétní kroky k prohloubení vztahů EU s těmito partnery, a to i v oblasti energetiky;

66.

znovu zdůrazňuje význam strategického udržitelného partnerství s jihovýchodní Asií a Indií; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se v tomto regionu i nadále angažovala a aby v zájmu komplexní a ambiciózní indicko-tichomořské strategie proaktivně podporovala obchodní vztahy založené na pravidlech;

67.

upozorňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 zdůraznila význam nového partnerství s africkým kontinentem, které podporuje inkluzivní a udržitelný politický přístup; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba se zabývat otázkou snižování a odpuštění dluhů; zdůrazňuje, že EU musí aktivně podporovat diverzifikaci vnitřních afrických hodnotových řetězců;

68.

vítá, že vstoupila v platnost africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA), neboť se jedná o nástroj, který aktivně podpoří regionální, hospodářskou a politickou integraci Afriky a zlepší její přístup na světové trhy;

69.

zdůrazňuje význam závazku EU vůči obchodním vztahům s Latinskou Amerikou a Karibikem, včetně zámořských zemí a území; vyjadřuje znepokojení nad dopadem onemocnění COVID-19 v tomto regionu, zejména na ženy;

70.

vyzývá všechny orgány EU, aby zachovaly jako prioritu obchodní a rozvojovou spolupráci a rozvíjely větší odolnost vůči pandemiím a mimořádným situacím v oblasti zdraví; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem udržovala s partnery ve výše uvedených regionech strukturální dialog;

o

o o

71.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0337.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0277.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0261.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0109.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0071.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0073.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0040.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0321.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0252.

(10)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0212.

(11)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(12)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22.

(13)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.

(14)  Mezinárodní měnový fond, World Economic Outlook: Managing Divergent Recoveries, („Světový ekonomický výhled: Řízení odlišných oživení“), duben 2021.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(17)  Neformální dokument Nizozemska a Francie o obchodu, socioekonomických dopadech a udržitelném rozvoji, přístupný na stránce „Nizozemsko v rámci mezinárodních organizací (permanentrepresentations.nl)“.