|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2026/4623 |
31.8.2026 |
SDĚLENÍ KOMISE
Pokyny k uplatňování článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724
(C/2026/4623)
Účelem tohoto sdělení je poskytnout veřejným zadavatelům a zadavatelům praktické pokyny pro posuzování příspěvku k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních v souladu s článkem 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Tyto pokyny nejsou právně závazné. Ačkoli v určitých případech parafrázují ustanovení právních předpisů Unie, jejich účelem není rozšiřovat ani omezovat práva a povinnosti stanovené v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nebo v jiných závazných předpisech, jako je STEP. Kromě toho těmito pokyny nejsou dotčena pravidla státní podpory a zásada subsidiarity. Komise může tyto pokyny revidovat nebo rozšířit.
OBSAH
|
I. |
Úvod | 4 |
|
II. |
Oblast působnosti | 4 |
|
III. |
Příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních | 6 |
|
A. |
Požadavky na environmentální udržitelnost (článek 25 odst. 1 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 6 |
|
B. |
Další necenové požadavky (čl. 25 odst. 3 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 6 |
|
1. |
Zvláštní podmínka vztahující se na sociální nebo zaměstnanecké aspekty | 6 |
|
2. |
Povinnost prokázat soulad s platnými požadavky na kybernetickou bezpečnost | 7 |
|
3. |
Konkrétní smluvní závazek dodat včas | 7 |
|
C. |
Požadavky na odolnost (čl. 25 odst. 7 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 8 |
|
1. |
Kdy se má zohlednit příspěvek k odolnosti? | 8 |
|
2. |
Uplatňování požadavků na odolnost | 9 |
|
3. |
Stanovení a ověření původu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí | 11 |
|
4. |
Stanovení hodnoty hlavních konkrétních součástí | 11 |
|
5. |
Dodržování požadavků na odolnost v průběhu celého zadávacího řízení | 12 |
|
6. |
Stanovení přiměřeného poplatku (čl. 25 odst. 7 písm. d) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 13 |
|
IV. |
Výjimky | 13 |
|
A. |
Jediný dodavatel (čl. 25 odst. 9 písm. a) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 14 |
|
B. |
Nebyla podána žádná vhodná nabídka ani žádost o účast (čl. 25 odst. 9 písm. b) a čl. 25 odst. 11 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 14 |
|
C. |
Nepřiměřené rozdíly v nákladech (čl. 25 odst. 9 písm. c) a čl. 25 odst. 10 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 15 |
|
D. |
Mezinárodní dohody (čl. 25 odst. 8 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) | 16 |
SEZNAM ZKRATEK
|
CPV |
Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV) |
|
EU |
Evropská unie |
|
FV |
Fotovoltaika |
|
HS |
Harmonizovaný systém. |
|
JRC |
Společné výzkumné středisko Evropské komise |
|
KN |
Kombinovaná nomenklatura |
|
MSC |
Hlavní konkrétní součást |
I. ÚVOD
Nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 („akt o průmyslu pro nulové čisté emise“) (1), zavádí právní rámec zaměřený na posílení ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise v Evropské unii. Konkrétně za účelem snížení strategické závislosti EU na technologiích pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězcích a dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky stanoví článek 5 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise pro Komisi a členské státy cíl dosažení výrobní kapacity alespoň ve výši 40 % roční potřeby EU v oblasti zavádění technologií pro nulové čisté emise do roku 2030; a 15 % světové výroby technologií pro nulové čisté emise do roku 2040.
K dosažení těchto cílů stanoví článek 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise požadavky na zadávací řízení, která spadají do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU (2), 2014/24/EU (3) a 2014/25/EU (4) („směrnice o zadávání veřejných zakázek“), aby se zajistilo, že veřejné výdaje pomohou podpořit poptávku po technologiích pro nulové čisté emise, které přispívají k udržitelnosti a odolnosti. Článek 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise ukládá povinnost uplatňovat minimální požadavky na environmentální udržitelnost a odolnost dodavatelských řetězců, jakož i další povinnosti související s plněním zakázky.
Toto sdělení poskytuje veřejným zadavatelům a zadavatelům pokyny k uplatňování článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise v souladu s čl. 29 odst. 1 uvedeného aktu, přičemž tím nejsou dotčena pravidla státní podpory.
II. OBLAST PUSOBNOSTI
Článek 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se vztahuje na „zadávací řízení spadající do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU, pokud mají zakázky jako součást svého předmětu technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) tohoto nařízení“, jakož i na „zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce zahrnující uvedené technologie“.
Návaznost na oblast působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek. Oblast působnosti článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise odpovídá oblasti působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek. Při posuzování, zda zadávací řízení spadá do oblasti působnosti článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, je proto třeba zohlednit prahové hodnoty, výjimky a konkrétní situace stanovené v těchto směrnicích. Například článek 25 se vztahuje na zakázky dotované veřejnými zadavateli, pokud splňují kritéria stanovená v článku 13 směrnice 2014/24/EU (5). Stejně tak se článek 25 vztahuje i na dynamické nákupní systémy a na rámcové dohody, pokud hodnota rámcové dohody (nikoli hodnota zakázek zadávaných na jejím základě) dosahuje prahových hodnot stanovených ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek (6).
Časová působnost. Na zadávací řízení se použije právní úprava, která platí v okamžiku vyhlášení výzvy k účasti v soutěži nebo v okamžiku zahájení řízení – nikoli v okamžiku zadání zakázky. U rámcových dohod a zakázek zadávaných na jejich základě se použije právní úprava platná v době zveřejnění výzvy k účasti v soutěži podle rámcové dohody.
Zahrnutí technologií pro nulové čisté emise. U stavebních zakázek a koncesí na stavební práce se článek 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise použije, pokud „zahrnují“ technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k). Například zakázka na výstavbu nebo rekonstrukci školní budovy, která má být vybavena solárními fotovoltaickými (FV) panely, bude spadat do oblasti působnosti článku 25.
U ostatních zadávacích řízení se článek 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise použije, pokud mají „jako součást svého předmětu“ technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Předmět zakázky by měl stanovit veřejný zadavatel nebo zadavatel a měl by být výslovně uveden v zadávací dokumentaci. Při určení předmětu zakázky může veřejným zadavatelům a zadavatelům pomoci společný slovník pro veřejné zakázky (CPV). V příslušných případech je však třeba zohlednit i další aspekty. To znamená, že článek 25 se může uplatnit i v případě, že příslušné technologie pro nulové čisté emise nejsou ve společném slovníku pro veřejné zakázky dané zakázky uvedeny.
K uplatnění článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise dojde, když je předmětem zakázky příslušná technologie pro nulové čisté emise. Ačkoli by technologie pro nulové čisté emise měla být součástí předmětu zakázky, nezáleží na tom, jaký podíl na celkové hodnotě zakázky představuje, neboť požadavky čl. 25 odst. 1 a 7 se vztahují pouze na zahrnuté technologie pro nulové čisté emise (a nikoli na celou zakázku). Stejně tak není rozhodující hodnota technologie pro nulové čisté emise, pokud (odhadovaná) hodnota celé zakázky přesahuje prahové hodnoty pro použití směrnic o zadávání veřejných zakázek.
K uplatnění článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise však dojde pouze v případě, že předmětem zakázky je konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise. K uplatnění nedojde, pokud předmět zakázky zahrnuje produkty, které mají technologii pro nulové čisté emise jako jednu ze svých dílčích součástí. Zatímco například veřejná zakázka na průmyslové baterie spadá do oblasti působnosti článku 25, veřejná zakázka na elektrické autobusy a elektrická vozidla, které obsahují baterie, do oblasti působnosti tohoto článku nespadá (7).
Je-li zadávací řízení rozděleno na části, je třeba pro účely článku 25 posuzovat předmět zakázky podle jednotlivých částí, nikoli z hlediska celého řízení. Pokud je například zadávací řízení rozděleno na dvě části, z nichž jedna se týká dodávky technologie pro nulové čisté emise a druhá její instalace, článek 25 se uplatní pouze na první část. Zadávací řízení se nesmí rozdělovat na jednotlivé části s cílem vyjmout je z oblasti působnosti aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.
Nepřekrývání mezi články 25 a 26 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. V některých případech se může oblast působnosti článků 25 a 26 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise překrývat. Pro tuto situaci 7. bod odůvodnění prováděcího nařízení aktu o průmyslu pro nulové čisté emise o necenových kritériích v aukcích (8) stanoví následující:
„V souladu s čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1735 musí členské státy zahrnout předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky s cílem posoudit příspěvek dražby k udržitelnosti a odolnosti. Článek 25 nařízení (EU) 2024/1735 vyžaduje, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé uplatňovali v určitých zadávacích řízeních minimální povinné požadavky týkající se environmentální udržitelnosti a určité povinné požadavky s cílem posoudit příspěvek nabídky k odolnosti. K odolnosti Unie přispívají jak zadávací řízení, tak dražby pro zavádění obnovitelných zdrojů energie. Na veřejné podniky působící v odvětví energetiky, které jsou zadavateli podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU, se při zadávání zakázek na technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) nařízení (EU) 2024/1735 vztahuje článek 25 nařízení (EU) 2024/1735. Zároveň se mohou jako uchazeči účastnit dražeb energie z obnovitelných zdrojů podle článku 26 nařízení (EU) 2024/1735. Ustanovení 81. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2024/1735 připomíná, že je důležité zajistit, aby požadavky týkající se udržitelnosti a odolnosti byly uplatňovány způsobem, který zajistí spravedlivou a vyrovnanou hospodářskou soutěž mezi účastníky trhu bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu. V zájmu zajištění takové spravedlivé a vyrovnané hospodářské soutěže by se na veřejné podniky, které se účastní dražeb energie z obnovitelných zdrojů podle článku 26, měla pro účely posouzení požadavků týkajících se odolnosti a environmentální udržitelnosti vztahovat pouze pravidla stanovená v článku 26. Pravidla stanovená v článku 25 by se měla vztahovat na zadávání zakázek na technologie pro nulové čisté emise, s výjimkou případů, kdy je takové zadávání použito k realizaci projektů udělených v rámci dražeb energie z obnovitelných zdrojů, na něž se vztahuje článek 26.“
III. PRISPEVEK K UDRZITELNOSTI A ODOLNOSTI PRI ZADAVACICH RIZENICH
Článek 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise ukládá povinnost uplatňovat v zadávacích řízeních spadajících do jeho oblasti působnosti tři různé druhy požadavků: minimální povinné požadavky na environmentální udržitelnost (čl. 25 odst. 1), požadavek na odolnost (čl. 25 odst. 7) a alespoň jeden z doplňkových požadavků uvedených v čl. 25 odst. 3, které se týkají sociálních nebo zaměstnaneckých aspektů, kybernetické bezpečnosti nebo povinnosti zajistit včasné dodání. Požadavky se musí vztahovat ke konkrétní technologii pro nulové čisté emise, která je předmětem zakázky.
V souladu s čl. 25 odst. 12 písm. a) mohou členské státy použít další necenová kritéria nad rámec těch, která jsou uvedena v článku 25, včetně kritérií, na něž se oblast působnosti aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nevztahuje. Pokud je zapojena státní podpora, musí být všechna necenová kritéria navržena v souladu s pravidly státní podpory, zejména se stanovenými maximálními váhami.
A. Požadavky na environmentální udržitelnost (článek 25 odst. 1 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
V čl. 25 odst. 1 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se veřejným zadavatelům a zadavatelům ukládá povinnost stanovit minimální požadavky týkající se environmentální udržitelnosti zadávaných technologií pro nulové čisté emise, jak je stanoveno v prováděcích aktech. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2026/718 (9) stanoví minimální závazné požadavky na recyklovatelnost lopatek větrných turbín. Článek 25 odst. 1 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nestanoví žádné povinnosti týkající se technologií pro nulové čisté emise a/nebo aspektů environmentální udržitelnosti, na které se tento prováděcí akt nevztahuje (10). Veřejní zadavatelé a zadavatelé však přesto mohou do svých zadávacích řízení zahrnout další požadavky nebo kritéria pro udělení zakázky související s environmentální udržitelností, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 2.
Ustanovení čl. 25 odst. 1 odkazuje na prováděcí akt, který stanoví minimální požadavky na environmentální udržitelnost, a proto se uplatňuje ode dne, kdy začne platit tento prováděcí akt, tj. od 30. června 2026.
B. Další necenové požadavky (čl. 25 odst. 3 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
Doplňkový necenový požadavek uvedený v čl. 25 odst. 3 se vztahuje pouze na zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce zahrnující technologii pro nulové čisté emise uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.
Toto ustanovení ukládá veřejným zadavatelům a zadavatelům povinnost zahrnout alespoň jeden ze tří uvedených požadavků, a to:
|
— |
zvláštní podmínka vztahující se na sociální nebo zaměstnanecké aspekty, |
|
— |
povinnost prokázat soulad s platnými požadavky na kybernetickou bezpečnost, nebo |
|
— |
konkrétní smluvní závazek dodat včas součást smlouvy týkající se technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k). |
1. Zvláštní podmínka vztahující se na sociální nebo zaměstnanecké aspekty
Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít na paměti cíl zadávání veřejných zakázek na strategické projekty podle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, tj. podmínka by měla mít pozitivní sociální dopad nebo dopad na zaměstnanost v souvislosti s výrobou technologií pro nulové čisté emise, které jsou předmětem dané zakázky. V tomto ohledu by se podmínky spadající pod čl. 25 odst. 3 písm. a) mohly týkat například zaměstnávání osob, které se potýkají se zvláštními sociálními či profesními obtížemi, zapojení malých a středních podniků, etického získávání zdrojů nebo povinností v oblasti odborné přípravy a učňovského vzdělávání. Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou rovněž odkázat na zvláštní sociální podmínky nebo podmínky týkající se zaměstnanosti, které již úspěšně uplatnili, za předpokladu, že tyto podmínky souvisejí s předmětem dané zakázky.
Pokud jsou jak velikost potenciálních uchazečů a dodavatelů, tak hodnota technologií pro nulové čisté emise v rámci zakázky srovnatelné s rozsahem projektů v rámci dražeb energie z obnovitelných zdrojů, doporučuje se veřejným zadavatelům a zadavatelům, aby zvláštní podmínku podle čl. 25 odst. 3 co nejvíce přizpůsobili příslušnému předvýběrovému kritériu pro dražby energie z obnovitelných zdrojů podle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (viz článek 26 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise). Týká se to sociálních a lidskoprávních aspektů předvýběrového kritéria odpovědného chování podniků v dražbách, které jsou podrobněji popsány v článku 4 prováděcího nařízení k aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (11). Při slaďování zvláštní podmínky s předvýběrovým kritériem by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli zajistit, aby se požadavky této podmínky vztahovaly k předmětu zakázky a nepřekračovaly jeho rámec. To znamená, že veškeré požadavky na náležitou péči a zveřejňování informací se musí zaměřovat na provoz nebo dodavatelské řetězce související s daným produktem, dílem nebo poskytovanou službou.
|
Příklady zvláštních podmínek v zadávacích řízeních, které se vztahují na sociální nebo zaměstnanecké aspekty:
|
2. Povinnost prokázat soulad s platnými požadavky na kybernetickou bezpečnost
Článek 25 odst. 3 písm. b) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise stanoví povinnost prokázat soulad s platnými požadavky na kybernetickou bezpečnost. Konkrétně se jedná o akt o kybernetické odolnosti (12), který se začne plně uplatňovat od 11. prosince 2027. Do tohoto data by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli vyžadovat, aby uchazeči prokázali soulad s příslušnými požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými ve vnitrostátních a evropských právních předpisech.
Kybernetická bezpečnost je jednou z podmínek stanovených v článku 26 pro dražby (viz článek 5 prováděcího nařízení (EU) 2025/1176). Vnitrostátní orgány se vyzývají, aby se pokud možno řídily specifikacemi stanovenými v článku 5 prováděcího nařízení (13) k článku 26.
3. Konkrétní smluvní závazek dodat včas
Závazek dodat včas by se měl vztahovat konkrétně na tu část zakázky, která se týká technologií pro nulové čisté emise. Mělo by být zajištěno, aby všechny aspekty související s technologiemi pro nulové čisté emise byly realizovány včas, včetně případného plánování, nákupu, instalace a uvedení do provozu. To se nemusí vztahovat na ostatní části zakázky.
Stejně jako u ostatních doplňkových necenových kritérií se veřejným zadavatelům a zadavatelům doporučuje, aby tuto zvláštní podmínku sladili s předvýběrovým kritériem týkajícím se včasného dodání podle článku 26 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Příklady příslušných předvýběrových požadavků jsou uvedeny v článku 6 prováděcího nařízení (14).
|
Příklad smluvního závazku dodat včas: Doba přípravy a provedení stavebních prací souvisejících s instalací fotovoltaických modulů má činit až čtyři měsíce od data zahájení uvedeného v zadávací dokumentaci. V případě překročení termínu dokončení stanoveného ve smlouvě bude zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši XXX EUR za každý kalendářní den zpoždění. Po osmidenním zpoždění bude účtována zvýšená pokuta ve výši YYY EUR. |
C. Požadavky na odolnost (čl. 25 odst. 7 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
1. Kdy se má zohlednit příspěvek k odolnosti?
Požadavek na odolnost zakotvený v čl. 25 odst. 7 se vztahuje pouze na konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jeho hlavní konkrétní součásti, u nichž je EU ve velké míře závislá na dodávkách ze zemí mimo EU. Hlavní konkrétní součásti technologií pro nulové čisté emise jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/1178 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, pokud jde o seznam konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí za účelem posouzení příspěvku k odolnosti (15).
Vysokou závislost na dodávkách definuje čl. 25 odst. 7. Uvedeny jsou dvě situace:
|
1) |
více než 50 % dodávek EU týkajících se konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo hlavních konkrétních součástí pochází z jediné země mimo EU; NEBO |
|
2) |
více než 40 % dodávek EU týkajících se konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo hlavních konkrétních součástí pochází z jediné země mimo EU, A tento podíl se ve dvou po sobě jdoucích letech v průměru zvýšil nejméně o 10 procentních bodů. |
Obrázek 1
Kdy je třeba zohlednit příspěvek nabídky k odolnosti
Pro účely těchto pokynů se za „dominantní zdroj dodávek“ považuje jakákoli země mimo EU, která splňuje jednu ze dvou podmínek stanovených v čl. 25 odst. 7 druhém pododstavci.
Podíly na dodávkách konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí v EU, které pocházejí z různých zemí mimo EU, každoročně uvádí Komise ve zvláštním sdělení v souladu s čl. 29 odst. 2 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. První sdělení o závislosti v oblasti technologií pro nulové čisté emise již bylo zveřejněno (16) a je použitelné od 30. prosince 2025. Významné závislosti jsou v tabulce 1 sdělení zvýrazněny tučným písmem a barevně. Veřejní zadavatelé a zadavatelé jsou povinni se seznámit se sdělením o závislosti v oblasti technologií pro nulové čisté emise a nesmějí si závislost na dodávkách počítat sami.
Sdělení bude každoročně aktualizováno. Nemusí vždy poskytovat údaje o závislosti pro všechny hlavní konkrétní součásti. Komise s urychleně pracuje na vytvoření základu pro měření závislosti u všech těchto součástí. Další údaje budou proto postupně doplňovány v budoucích aktualizacích. U jakéhokoli konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo hlavní konkrétní součásti, které nejsou uvedeny ve sdělení, lze předpokládat, že neexistuje vysoká závislost.
Aby měli veřejní zadavatelé a zadavatelé dostatek času na to, aby se přizpůsobili aktualizovaným informacím o podílu dodávek z různých zemí do EU a závislosti, bude tabulka s aktualizovanými údaji zveřejněna na internetových stránkách aktu o průmyslu pro nulové čisté emise přibližně šest měsíců před zveřejněním aktualizovaného sdělení. Tabulka bude aktualizována ve třetím čtvrtletí každého roku a samotné aktualizované sdělení bude zveřejněno v prvním čtvrtletí následujícího roku. Upozorňujeme, že údaje zveřejněné na internetových stránkách aktu o průmyslu pro nulové čisté emise mají pouze orientační charakter a pro posouzení závislosti na dodávkách ve smyslu čl. 25 odst. 7 druhého pododstavce je třeba vycházet výhradně ze sdělení.
Obrázek 2
Lhůta pro splnění požadavku na odolnost
2. Uplatňování požadavků na odolnost
K uplatnění požadavků na odolnost dojde v okamžiku, kdy Komise ve svém sdělení o závislosti na technologiích pro nulové čisté emise určí, že u konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise a/nebo u jedné z jeho hlavních konkrétních součástí existuje vysoká závislost.
Základní požadavky na odolnost jsou popsány v čl. 25 odst. 7 písm. a) a b) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise:
|
— |
V odst. 7 písm. a) je stanoveno, že z dominantního zdroje dodávek by mělo pocházet nejvýše 50 % hodnoty konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise. |
To znamená, že na dominantní zdroj dodávek nesmí připadat více než polovina celkových nákladů na konečný produkt, které nese veřejný zadavatel nebo zadavatel. Například v případě střešních fotovoltaických systémů lze v zakázce vyčlenit na systémy dodávané z dominantního zdroje jen maximálně 50 % celkových nákladů na tyto fotovoltaické systémy.
Tento výpočet se vztahuje na náklady, které vzniknou veřejnému zadavateli a zadavateli v souvislosti s dodávkou konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Nepočítá se jako součet nákladů na hlavní konkrétní součásti.
|
— |
V odst. 7 písm. b) je stanoveno, že z dominantního zdroje dodávek by mělo pocházet nejvýše 50 % hodnoty hlavních konkrétních součástí. |
Požadavek uvedený v odst. 7 písm. b) se vztahuje na souhrnnou hodnotu všech hlavních konkrétních součástí, nikoli na každou jednotlivou součást. K výpočtu podílu pocházejícího z dominantního zdroje dodávek jsou zapotřebí dvě informace: 1) původ každé hlavní konkrétní součásti (viz oddíl III.C.3) a 2) podíl hodnoty každé hlavní konkrétní součásti (viz oddíl III.C.4). Celková hodnota všech hlavních konkrétních součástí pocházejících z dominantního zdroje dodávek nesmí přesáhnout 50 % celkové hodnoty. Výběr součástí by měl být ponechán na uchazeči (a nikoli na veřejných zadavatelích nebo zadavatelích). Tím je zajištěna dostatečná konkurence mezi dodavateli součástí a uchazeči tak mohou při dodržení stanovených požadavků volit nejvýhodnější řešení z hlediska nákladů.
Obrázek 3
Uplatnění čl. 25 odst. 7 písm. b)
Ilustruje to tento zjednodušený příklad na obrázku 3: tato technologie pro nulové čisté emise se skládá z pěti hlavních konkrétních součástí. Uchazeč hodlá použít produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise, který obsahuje dvě hlavní konkrétní součásti pocházející z dominantního zdroje dodávek (označené jako „MSC1“ a „MSC4“). Montáž a jednotlivé součásti dohromady tvoří 35 % hodnoty všech hlavních konkrétních součástí. V tomto příkladu by hlavní konkrétní součásti splňovaly požadavky podle odst. 7 písm. b).
Požadavek na odolnost se vztahuje na konkrétní technologie pro nulové čisté emise dodávané v rámci daného zadávacího řízení, nikoli na celkové nebo průměrné zdroje, které dodavatel využívá ve své výrobě.
Mohou být splněny podmínky pro to, aby se dvě různé země staly dominantním zdrojem dodávek – pokud je jedna země dominantní v případě jedné součásti a druhá země v případě jiné součásti. V takovém případě se požadavek na odolnost vztahuje na každou z nich zvlášť. Upozorňujeme, že k datu zveřejnění těchto pokynů se jedná o hypotetický scénář.
3. Stanovení a ověření původu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí
Pro účely uplatnění čl. 25 odst. 7 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise musí uchazeči, veřejní zadavatelé a zadavatelé znát původ konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jeho hlavních konkrétních součástí. Původ konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jeho hlavních konkrétních součástí by měl být určen v souladu s pravidly nepreferenčního původu na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (17) (celní kodex Unie). Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro celní operace v EU, jejichž součástí je koncepce pravidel původu pro určení místa původu produktu. Pravidla nepreferenčního původu vycházejí z kódu HS daného produktu. U technologií, na které se v současné době vztahuje požadavek na odolnost, je přehled příslušných kódů HS uveden v příloze II. Výčet pravidel pro určení nepreferenčního původu je uveden v „tabulce pravidel pro stanovení nepreferenčního původu výrobků (podle klasifikace v KN)“ Evropské komise (18).
Pokud jde o důkaz původu, platí v souladu s celním kodexem Unie zásada volného dokazování. K prokázání původu konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo hlavní konkrétní součásti lze tedy využít širokou škálu dokumentů a důkazů. Veřejní zadavatelé a zadavatelé proto mohou požadovat jakékoli dokumenty, které obsahují spolehlivé informace prokazující souvislost mezi produkty a místem jejich výroby nebo montáže. Těmito dokumenty mohou být faktury, identifikační čísla výrobků, sériová čísla nebo kódy, výrobní štítky, osvědčení o původu, náložné listy a jiné přepravní doklady, dodací listy, osvědčení o inspekci ve výrobním závodě či výrobní provozní systémy.
Ačkoli se celní kodex Unie vztahuje pouze na výrobky dovážené do EU, lze stejnou dokumentaci použít analogicky i pro konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavní konkrétní součásti, na které se celní kodex Unie nevztahuje. To zahrnuje konečné produkty a hlavní konkrétní součásti vyrobené v EU nebo dovezené jako součást širšího produktu. V druhém případě by celní doklady sloužily jako doklad o původu daného produktu jako celku, nikoli však o původu konkrétních součástí, z nichž se skládá.
Kromě písemných dokladů by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli postupně přejít na digitální systémy sledovatelnosti, které umožňují ověřovat původ a dodavatelské řetězce bezpečným a interoperabilním způsobem. To by v budoucnu mohlo zahrnovat i digitální pasy výrobků. Pokud zhotovitel uvede, že některé z jeho produktů nebo jejich hlavních konkrétních součástí pocházejí z dominantního zdroje dodávek, neměl by veřejný zadavatel ani zadavatel u těchto produktů nebo jejich hlavních konkrétních součástí vyžadovat doklad o původu.
Pokud zhotovitel nepředloží žádný příslušný dokument prokazující původ nebo místo sestavení konečného produktu nebo hlavní konkrétní součásti, měl by veřejný zadavatel nebo zadavatel považovat tyto konečné produkty nebo hlavní konkrétní součásti za pocházející ze země nebo sestavené v zemi, na níž je EU značně závislá.
S cílem snížit administrativní zátěž veřejných zadavatelů a zadavatelů Komise vybízí členské státy, aby vytvořily „seznamy povolených produktů“ v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které splňují požadavky na odolnost.
4. Stanovení hodnoty hlavních konkrétních součástí
Pro účely uplatnění čl. 25 odst. 7 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise musí uchazeči, veřejní zadavatelé a zadavatelé znát podíl hodnoty každé hlavní konkrétní součásti na celkové hodnotě konečného produktu. Za tímto účelem mohou uchazeči buď použít referenční podíly hodnoty uvedené v příloze I tohoto pokynu, nebo doložit skutečné podíly hodnoty hlavních konkrétních součástí pomocí příslušných dokladů.
Referenční hodnoty
K jednoduššímu uplatňování požadavku na odolnost mohou uchazeči využít referenční hodnoty. V příloze I tohoto pokynu jsou uvedeny referenční podíly hodnot pro hlavní konkrétní součásti nejvýznamnějších technologií pro nulové čisté emise v kontextu veřejných zakázek. Tyto podíly hodnoty vycházejí z odhadů Společného výzkumného střediska (JRC) Evropské komise. Odrážejí přidanou hodnotu hlavních konkrétních součástí (19).
Referenční hodnoty jsou uvedeny pouze pro technologie pro nulové čisté emise, u nichž v době vydání těchto pokynů existuje závislost na dodávkách (20). Tyto pokyny mohou být v případě potřeby aktualizovány tak, aby uváděly referenční hodnoty pro další technologie pro nulové čisté emise, např. pokud se u těchto technologií objeví závislost na dodávkách. Referenční hodnoty mohou být rovněž aktualizovány tak, aby odrážely měnící se tržní podmínky.
Skutečné hodnoty
Referenční hodnoty uvedené v příloze I nemusí odrážet skutečnou hodnotu hlavní konkrétní součásti. Uchazeči by proto měli mít možnost stanovit podíly hodnoty svých hlavních konkrétních součástí a tyto podíly hodnoty použít při uplatňování požadavku na odolnost podle čl. 25 odst. 7 písm. b) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Při tom by uchazeči měli být schopni veřejným zadavatelům nebo zadavatelům prokázat, jakým způsobem vypočítávají podíl hodnoty jednotlivých součástí.
Při stanovování a prokazování podílů hodnoty, které se liší od podílů uvedených v příloze I, nebo při zadávání veřejných zakázek na technologie, které nejsou uvedeny v příloze I, je třeba dodržovat následující zásady:
|
— |
součet podílů hodnoty všech hlavních součástí činí 100 %, |
|
— |
každý jednotlivý podíl představuje relativní přidanou hodnotu výroby dané hlavní konkrétní součásti, |
|
— |
je nutné předložit odpovídající doklady o nákupních cenách a původu součástí, jak je popsáno v oddílu III.C.3, |
|
— |
hodnoty hlavních konkrétních součástí by měly být vypočteny tak, aby zahrnovaly antidumpingová cla, antisubvenční cla a celní sazby. |
Je-li faktura vystavena v jiné měně, musí být její hodnota přepočtena na eura podle směnného kurzu eura platného v okamžiku nákupu.
5. Dodržování požadavků na odolnost v průběhu celého zadávacího řízení
Pokud jde o všechny ostatní požadavky, podmínky a smluvní závazky uvedené v článku 25, musí se uchazeči v okamžiku podání nabídky zavázat, například formou vlastního prohlášení, že budou dodržovat požadavky na odolnost. Skutečné splnění požadavků lze prokázat až později.
Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou sami rozhodnout, kdy budou ověřovat, zda jsou požadavky skutečně splněny. K tomu může dojít v různých fázích průběhu projektu. Stejně tak je na jejich uvážení, jaké dokumenty lze použít k dostatečnému prokázání splnění požadavků.
Při stanovování požadavků na prokázání souladu s kritériem odolnosti je důležité, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé zohlednili čas potřebný k výběru dodavatele prvku technologie pro nulové čisté emise v rámci dané zakázky: zhotovitel nebude schopen předložit důkazy před fází projektu, v níž dochází k výběru dodavatelů.
6. Stanovení přiměřeného poplatku (čl. 25 odst. 7 písm. d) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
Zakázka zahrnující požadavky na odolnost bude zadána uchazeči, který předloží nejlepší nabídku ze všech uchazečů splňujících tyto požadavky na odolnost a další podmínky. Pokud v pozdější fázi není vítězný uchazeč schopen předložit veřejným zadavatelům a zadavatelům dostatečné důkazy prokazující splnění požadavků podle čl. 25 odst. 7 písm. a) a b), veřejní zadavatelé a zadavatelé musí požadovat, aby vítězný uchazeč uhradil přiměřený poplatek ve výši nejméně 10 % hodnoty konkrétních konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise v rámci zakázky – nikoli celkové hodnoty zakázky. Pokud uchazeč nedokáže prokázat splnění všech požadavků, musí být poplatek ve výši nejméně 10 % uplatněn na celkovou hodnotu konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise – a to i v případě, že požadavky nesplňuje pouze část technologie pro nulové čisté emise.
Příklad: veřejný zadavatel nebo zadavatel vyhlásí veřejnou zakázku na stavební práce týkající se dodávky a instalace fotovoltaických modulů. Před zahájením zadávacího řízení Komise stanoví, že země X je dominantním zdrojem dodávek fotovoltaických modulů a že v rámci zadávacího řízení musí být uplatněny požadavky na odolnost podle čl. 25 odst. 7. V průběhu plnění zakázky si veřejný zadavatel nebo zadavatel vyžádá doklad o splnění požadavků podle čl. 25 odst. 7 písm. c). Zhotovitel předloží příslušný doklad o tom, že fotovoltaické moduly nakoupil mimo zemi X, avšak pouze na 30 % celkové hodnoty nakoupených fotovoltaických modulů. Podle čl. 25 odst. 7 písm. d) je zhotovitel povinen uhradit přiměřený poplatek ve výši nejméně 10 % hodnoty všech fotovoltaických modulů dodaných v rámci zakázky.
Veřejní zadavatelé a zadavatelé by se měli ujistit, že hodnota konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise v rámci zakázky není neobvykle nízká. Přiměřený poplatek musí vycházet z hodnoty konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a zohledňovat tržní podmínky. Například zakázka na stavební práce zahrnuje instalaci solárních panelů. Cena panelů je o 50 % nižší než tržní cena. Doklady prokazující splnění požadavků na odolnost nelze předložit. Příslušný poplatek musí vycházet z podílu hodnoty solárního fotovoltaického systému z tržní hodnoty, nikoli z nízké ceny uvedené ve smlouvě o dílo.
Pokud jde o přiměřený poplatek, měl by být dostatečně vysoký, aby odrazoval od nabídkových strategií spočívajících v úmyslném nedodržení požadavku na odolnost, jehož splnění lze ověřit pouze zpětně. Poplatek může mít podobu paušální částky, případně jinou formu.
IV. VÝJIMKY
Ustanovení čl. 25 odst. 9 a čl. 25 odst. 11 umožňují veřejným zadavatelům a zadavatelům, aby se v některých výjimečných případech rozhodli neuplatnit kritéria udržitelnosti a odolnosti.
V souladu s čl. 25 odst. 9 mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé při zveřejnění výzvy nebo zahájení řízení rozhodnout, že v následujících případech nebudou uplatňovat požadavky na environmentální udržitelnost stanovené v čl. 25 odst. 1 a doplňkové požadavky uvedené v čl. 25 odst. 3:
|
— |
pokud by na základě objektivního a transparentního posouzení byl schopen danou technologii dodat pouze jeden hospodářský subjekt [čl. 25 odst. 9 písm. a)], |
|
— |
pokud podobné dřívější řízení nepřineslo vhodné nabídky ani žádosti o účast [čl. 25 odst. 9 písm. b)], nebo |
|
— |
pokud by rozdíly v nákladech mezi nabídkami splňujícími požadavky a nabídkami nesplňujícími požadavky byly nepřiměřené [čl. 25 odst. 9 písm. c)]. |
U kritérií odolnosti stanovených v čl. 25 odst. 7 se systém výjimek liší. V čl. 25 odst. 8 je stanovena automatická a povinná výjimka v případech, kdy to vyžadují mezinárodní dohody. V čl. 25 odst. 11 je stanovena užší výjimka ex post: veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatnit požadavky na odolnost pouze v případě, že by jejich zahrnutí vedlo k tomu, že by v rámci téhož řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky ani žádosti o účast.
|
Důvod pro výjimku
× – nejde o možný důvod |
Požadavky na environmentální udržitelnost [čl. 25 odst. 1)] |
Další požadavky (čl. 25 odst. 3) |
Požadavky na odolnost (čl. 25 odst. 7) |
||||||
|
Jediný dodavatel |
Čl. 25 odst. 9 písm. a) |
Čl. 25 odst. 9 písm. a) |
|
||||||
|
Žádné vhodné nabídky |
Čl. 25 odst. 9 písm. b) |
Čl. 25 odst. 9 písm. b) |
Čl. 25 odst. 11 |
||||||
|
Nepřiměřené náklady nebo technická nekompatibilita |
Čl. 25 odst. 9 písm. c) |
Čl. 25 odst. 9 písm. c) |
|
||||||
|
Mezinárodní dohody (např. Dohoda o vládních zakázkách) |
|
|
Čl. 25 odst. 8 |
A. Jediný dodavatel (čl. 25 odst. 9 písm. a) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
Výjimka podle čl. 25 odst. 9 písm. a) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se vztahuje na monopolní situaci, kdy technologii pro nulové čisté emise může dodat pouze konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada. Pokud veřejní zadavatelé a zadavatelé provedou předběžnou analýzu trhu a/nebo předběžné konzultace s trhem a na základě objektivního a transparentního posouzení zjistí, že taková monopolní situace existuje, mohou se rozhodnout neuplatnit požadavky čl. 25 odst. 1 a 3. Kromě toho nesmí být neexistence hospodářské soutěže výsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení. Veřejní zadavatelé a zadavatelé nesmějí manipulovat s technickými specifikacemi nebo požadavky za účelem vyloučení hospodářské soutěže. Výjimka se naopak vztahuje výhradně na nevyhnutelné případy technologické exkluzivity.
Tato výjimka by měla být uplatňována transparentně v souladu se zásadami stanovenými v právních předpisech EU o zadávání veřejných zakázek. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli být schopni prokázat, že neexistuje žádný přiměřený alternativní dodavatel ani náhrada a že neexistence konkurenčních nabídek není výsledkem uložených nebo zbytečných omezení v rámci daného zadávacího řízení týkajícího se technologie pro nulové čisté emise.
B. Nebyla podána žádná vhodná nabídka ani žádost o účast (čl. 25 odst. 9 písm. b) a čl. 25 odst. 11 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
Pokud jde o požadavky na environmentální udržitelnost a doplňkové požadavky, umožňuje výjimka podle čl. 25 odst. 9 písm. b) veřejným zadavatelům a zadavatelům neuplatňovat požadavky čl. 25 odst. 1 a 3, pokud v reakci na podobné dřívější zadávací řízení zahájené tímtéž veřejným zadavatelem nebo zadavatelem v období dvou let bezprostředně před zahájením plánovaného nového zadávacího řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky nebo žádosti o účast.
Směrnice 2014/24/EU dále upřesňuje, kdy je třeba nabídku nebo žádost o účast považovat za „nevhodnou“. Stanoví, že:
„Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud je pro veřejnou zakázku irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky veřejného zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud příslušný hospodářský subjekt má nebo může být vyloučen podle článku 57 nebo nesplňuje kvalifikační kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem podle článku 58.“ (21)
Je třeba zdůraznit, že nabídku nebo žádost o účast nelze považovat za „nevhodnou“, pokud její cena přesahuje rozpočet veřejného zadavatele nebo zadavatele, který byl stanoven a zdokumentován před zahájením zadávacího řízení.
U požadavků na odolnost lze článek 25 odst. 11 použít pouze v případě, že bylo zahájeno zadávací řízení zahrnující požadavky na odolnost a v jeho rámci nebyly podány žádné vhodné nabídky nebo žádosti o účast. Nelze jej uplatnit na základě podobného dřívějšího zadávacího řízení, v jehož rámci nebyla podána žádná vhodná nabídka nebo žádost o účast, ani na základě předběžné analýzy trhu, z níž vyplývá, že v případě zahájení zadávacího řízení zahrnujícího požadavky na odolnost nebude podána žádná vhodná nabídka nebo žádost o účast.
Je-li tato podmínka splněna, mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé vybírat ze dvou možností:
|
— |
Jednací řízení bez uveřejnění. Pokud se veřejní zadavatelé a zadavatelé rozhodnou využít jednacího řízení, nesmějí měnit žádnou ze zadávacích podmínek ani žádný z minimálních požadavků, včetně požadavků na odolnost. Budou však moci vyjednávat o ostatních aspektech smlouvy. |
|
— |
Neuplatnění požadavků na odolnost. Veřejní zadavatelé a zadavatelé se rovněž mohou rozhodnout zahájit nové zadávací řízení, jehož cílem je řešit stejné potřeby jako původní řízení, avšak bez uplatnění požadavků na odolnost. V tomto případě mají veřejní zadavatelé a zadavatelé větší volnost při úpravách zadávacích podmínek oproti původnímu zadávacímu řízení. |
C. Nepřiměřené rozdíly v nákladech (čl. 25 odst. 9 písm. c) a čl. 25 odst. 10 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
Podle čl. 25 odst. 9 písm. c) a čl. 25 odst. 10 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise platí, že pokud je odhadovaný cenový rozdíl vyplývající z uplatnění požadavku na udržitelnost (čl. 25 odst. 1) a dodatečného požadavku (čl. 25 odst. 3) vyšší než 20 %, může veřejný zadavatel nebo zadavatel rozhodnout, že tyto dva požadavky do zadávacího řízení nezahrne.
Odhadovaný cenový rozdíl ve výši 20 % by se měl vztahovat na náklady na prvek technologie pro nulové čisté emise v rámci veřejné zakázky, nikoli na hodnotu celé zakázky. V příslušných případech by hodnota zakázky měla být odhadnuta v souladu s článkem 5 směrnice 2014/24/EU.
Veřejný zadavatel nebo zadavatel musí před zahájením zadávacího řízení posoudit, zda náklady nejsou nepřiměřené. To lze prokázat pouze v případě, že veřejný zadavatel nebo zadavatel předloží objektivní a ověřitelné údaje, z nichž vyplývá, že za jinak stejných podmínek by rozdíl v nákladech mezi zadávacím řízením uskutečněným s využitím těchto necenových kritérií a zadávacím řízením bez těchto necenových kritérií činil více než 20 %. Objektivními a ověřitelnými údaji se rozumí údaje vycházející z analýzy trhu, které dokládají, jak by uplatnění těchto kritérií vedlo ke zvýšení nákladů na nabídkové projekty v porovnání se srovnávací analýzou nákladů, v níž by nebyla uplatněna necenová kritéria podle článku 25. Jako vodítko by mohly posloužit náklady na poslední veřejné zakázky. Údaje musí být ověřitelné v tom smyslu, že zúčastněné strany musí být informovány o analýze provedené veřejným zadavatelem nebo zadavatelem.
Vzhledem k tomu, že veřejní zadavatelé a zadavatelé mají určitou míru flexibility při uplatňování necenových kritérií – například včetně možnosti vybrat si z různých dodatečných necenových kritérií uvedených v čl. 25 odst. 3, nebo uplatnit dodatečný necenový požadavek týkající se environmentální udržitelnosti, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 2 – musí odhad rozdílu v nákladech vycházet z kritérií s co nejmenším dopadem na náklady. Pokud kritéria stanovená na této nejnižší úrovni povedou k odhadovaným rozdílům v nákladech přesahujícím 20 %, může veřejný zadavatel nebo zadavatel rozhodnout, že necenová kritéria uvedená v čl. 25 odst. 1 až 4 neuplatní.
D. Mezinárodní dohody (čl. 25 odst. 8 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise)
Výjimka podle čl. 25 odst. 8 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se vztahuje na případ, kdy je dominantní zdroj dodávek smluvní stranou mezinárodních dohod o veřejných zakázkách. Stanoví, že požadavky na odolnost by se neměly vztahovat na technologie pro nulové čisté emise, u nichž je dominantní zdroj dodávek vázán Dohodou o vládních zakázkách nebo jinými relevantními mezinárodními dohodami, jimiž je vázána také EU, pokud se na zadávací řízení vztahuje dodatek I Dohody o vládních zakázkách nebo jiná relevantní mezinárodní dohoda (22). Tato výjimka se týká původu produktů, nikoli místa sídla dodavatele.
Vezmeme-li si jako příklad zadávací řízení na instalaci solární fotovoltaické elektrárny, které vyhlásil veřejný zadavatel z EU, bude se na toto řízení vztahovat dodatek I Dohody o vládních zakázkách (podmínka 1 je splněna). Sdělení o podílech dodávek v EU poukazuje na vysokou závislost (> 50 %) na zemi X u dodávek solárních fotovoltaických systémů (je třeba uplatnit čl. 25 odst. 7).
|
— |
Předpokládejme, že země X je smluvní stranou příslušné mezinárodní dohody upravující zadávání veřejných zakázek. Požadavky na odolnost proto není nutné uplatňovat na konečné produkty a součásti pocházející ze země X. |
|
— |
Předpokládejme, že země X není smluvní stranou příslušné mezinárodní dohody upravující veřejné zakázky. Požadavky na odolnost se proto musí uplatňovat na konečné produkty a součásti pocházející ze země X. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/23/oj).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/25/oj).
(5) To je případ, kdy je zakázka na stavební práce nebo poskytování služeb přímo dotována veřejným zadavatelem z více než 50 % a přesahuje určitou prahovou hodnotu.
(6) Aktuální prahové hodnoty lze ověřit online zde: https://single-market-economy.ec.europa.eu/single-market/public-procurement/legal-rules-and-implementation/thresholds_cs.
(7) Tím se odlišuje oblast působnost článku 25 a článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Článek 25 se použije, pokud jsou součástí předmětu zakázky technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 písm. a) až k) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Tento seznam zahrnuje baterie, které jsou dílčí součástí elektrických vozidel, nikoli však elektrické pohonné systémy pro silniční dopravu, které lze přirovnat k elektrickým vozidlům. Článek 28 se naopak vztahuje na veřejné programy podporující nákup jakéhokoli konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise, včetně elektrických pohonných systémů pro silniční dopravu. Z tohoto důvodu spadají vozidla s nulovými emisemi do oblasti působnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (viz sdělení Komise C/2026/123).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2025/1176, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1176/oj).
(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/718 ze dne 20. března 2026, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, pokud jde o minimální požadavky na environmentální udržitelnost pro zadávací řízení zahrnující určité technologie pro nulové čisté emise (Úř. věst. L, 2026/718, 23.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/718/oj).
(10) Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů. Například v případě tepelných čerpadel jsou veřejní zadavatelé a zadavatelé již nyní povinni zadávat zakázky pouze na zařízení dvou nejvyšších tříd energetické účinnosti (viz článek 7 směrnice (EU) 2023/1791). Pro baterie budou požadavky na environmentální udržitelnost stanoveny v souladu s nařízením o bateriích (nařízení (EU) 2024/1781).
(11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2025/1176, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1176/oj).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 ze dne 23. října 2024 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) č. 168/2013 a (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o kybernetické odolnosti) (Úř. věst. L, 2024/2847, 20.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2847/oj).
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2025/1176, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1176/oj).
(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2025/1176, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1176/oj).
(15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1178 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, pokud jde o seznam konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí za účelem posouzení příspěvku k odolnosti (Úř. věst. L, 2025/1178, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1178/oj).
(16) Sdělení Komise, kterým se poskytují aktualizované informace pro určení podílů dodávek Evropské unie týkajících se konečných produktů a jejich hlavních konkrétních součástí pocházejících z různých třetích zemí podle nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) (Úř. věst. C, C/2025/3236, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3236/oj).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj).
(18) Evropská komise, Tabulka pravidel udělujících nepreferenční původ produktům (podle klasifikace v KN), https://taxation-customs.ec.europa.eu/table-list-rules-conferring-non-preferential-origin-products-following-classification-cn_cs.
(19) V těchto odhadech se nepřihlíží k přidané hodnotě součástí, které nejsou hlavními konkrétními součástmi. Proto mohou být tyto podíly hodnoty vyšší než přidaná hodnota hlavních konkrétních součástí, pokud se zohlední všechny ostatní součásti a fáze hodnotového řetězce.
(20) Podle sdělení Komise, kterým se poskytují aktualizované informace pro určení podílů dodávek Evropské unie týkajících se konečných produktů a jejich hlavních konkrétních součástí pocházejících z různých třetích zemí podle nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) (Úř. věst. C, C/2025/3236, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3236/oj).
(21) Čl. 32 odst. 2 druhý pododstavec písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj).
(22) Dodatek I Dohody o vládních zakázkách obsahuje přílohy 1 až 5; další informace naleznete zde: https://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/gp_app_agree_e.htm. Při určování, zda se dodatek na dané řízení vztahuje, může být užitečný nástroj Evropské komise „Procurement for Buyers“: https://webgate.ec.europa.eu/procurementbuyers/#/procumementlocation.
PŘÍLOHA I
REFERENČNÍ HODNOTY PRO URČENÍ PODÍLU PŘIDANÉ HODNOTY HLAVNÍCH KONKRÉTNÍCH SOUČÁSTÍ KONEČNÉHO PRODUKTU V OBLASTI TECHNOLOGIÍ PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE
Solární technologie
|
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
% nákladů na hardware konečného produktu |
|
Dílčí kategorie: Fotovoltaické technologie |
||
|
Solární fotovoltaické systémy (modul, pevný montážní systém, invertor) |
Fotovoltaický polykrystalický křemík |
7,2 |
|
Fotovoltaické křemíkové ingoty nebo jejich ekvivalent |
6,4 |
|
|
Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent |
9,5 |
|
|
Fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent |
20,4 |
|
|
Solární sklo |
9,5 |
|
|
Fotovoltaické moduly |
26,6 |
|
|
Fotovoltaické invertory |
20,4 |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři
|
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
% nákladů na hardware konečného produktu |
|
Dílčí kategorie: Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině |
||
|
Větrné turbíny na pevnině |
Gondoly (montáž) |
8,4 |
|
Náboje rotoru |
2,4 |
|
|
Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek |
5,9 |
|
|
Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru) |
12,9 |
|
|
Permanentní magnety větrných turbín |
1,2 |
|
|
Převodovky větrných turbín |
8,4 |
|
|
Listy rotoru |
31,0 |
|
|
Věže |
29,8 |
|
|
Větrné turbíny na moři (bez převodovky) |
Gondoly (montáž) |
5,8 |
|
Náboje rotoru |
3,5 |
|
|
Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek |
5,8 |
|
|
Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru) |
15,0 |
|
|
Permanentní magnety větrných turbín |
7,0 |
|
|
Listy rotoru |
15,2 |
|
|
Věže |
8,1 |
|
|
Základy / plováky (pro výrobu větrné energie na moři) |
39,6 |
|
|
Větrné turbíny na moři (s převodovkou) |
Gondoly (montáž) |
5,7 |
|
Náboje rotoru |
3,4 |
|
|
Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek |
5,7 |
|
|
Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru) |
14,6 |
|
|
Permanentní magnety větrných turbín |
1,1 |
|
|
Převodovky větrných turbín |
7,8 |
|
|
Listy rotoru |
14,9 |
|
|
Věže |
8,0 |
|
|
Základy / plováky (pro výrobu větrné energie na moři) |
38,8 |
|
Bateriové technologie a technologie pro ukládání energie
|
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
% nákladů na hardware konečného produktu |
|
Dílčí kategorie: Bateriové technologie |
||
|
Baterie |
Bateriové sady |
10 |
|
Bateriové moduly |
10 |
|
|
Bateriové články |
14 |
|
|
Katodové aktivní materiály |
27 |
|
|
Anodové aktivní materiály |
7 |
|
|
Elektrolyty |
8 |
|
|
Separátory |
8 |
|
|
Sběrače proudu (včetně tenkých měděných a hliníkových fólií) |
6 |
|
|
Systémy řízení baterií (BMS) |
5 |
|
|
Systémy řízení teploty baterií (BTMS) |
5 |
|
PŘÍLOHA II
POLOŽKY HARMONIZOVANÉHO SYSTÉMU (HS) SOUVISEJÍCÍ S KONEČNÝMI PRODUKTY V OBLASTI TECHNOLOGIÍ PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE A HLAVNÍMI KONKRÉTNÍMI SOUČÁSTMI
|
Konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise |
Součásti |
Kód HS |
|
Solární fotovoltaické systémy |
Fotovoltaický polykrystalický křemík |
2804 |
|
|
Fotovoltaické křemíkové ingoty nebo jejich ekvivalent |
2804 |
|
|
Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent |
3818 |
|
|
Fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent |
ex 3541 (a) |
|
|
Solární sklo |
7005 |
|
|
|
ex 7006 (b) |
|
|
|
7007 |
|
|
Fotovoltaické moduly |
ex 8541 (a) |
|
|
Fotovoltaické invertory |
8504 |
|
|
Fotovoltaické sledovače a jejich zvláštní nosné konstrukce |
8479 |
|
Solární termální systémy |
Solární termální kolektory (včetně plochých, trubicových vakuových, koncentrátorových systémů a vzduchových kolektorů) |
8419 |
|
|
Solární termální absorbéry |
8419 |
|
|
Solární sklo |
7005 |
|
|
|
ex 7006 (b) |
|
|
|
7007 |
|
|
Sledovače pro solární termální energii a jejich zvláštní nosné konstrukce |
8479 |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a technologie pro výrobu větrné energie na moři |
Gondoly (montáž) |
8501 |
|
|
Náboje rotoru |
8412 |
|
|
Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek |
8482 |
|
|
Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru) |
8501 |
|
|
Permanentní magnety větrných turbín |
8505 |
|
|
Převodovky větrných turbín |
8483 |
|
|
Listy rotoru |
8412 |
|
|
Věže |
7308 |
|
|
Základy / plováky (pouze na moři) |
7308 |
|
Baterie |
Bateriové sady |
8507 |
|
|
Bateriové moduly |
8507 |
|
|
Bateriové články |
8507 |
|
|
Katodové aktivní materiály |
2842 |
|
|
|
2841 |
|
|
Anodové aktivní materiály |
3801 10 |
|
|
Elektrolyty |
2826 |
|
|
Separátory |
8507 |
|
|
Sběrače proudu (včetně tenkých měděných, hliníkových, niklových a uhlíkových fólií) |
7410 |
|
|
|
7607 11 |
|
|
|
7607 19 |
|
|
|
ex 7506 (a) |
|
|
Systémy řízení baterií (BMS) |
8537 |
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/4623/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)