<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-01-202601C115202400750-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0075-24-202504201-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ContentBits"/>
    <meta content="Commission Use" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Name"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="27/04/2025" name="CustomProvisoryEditionDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="13/06/2025 16:00:43" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="LfXKuNiGZgt7oVVIQ6Dc545Qx6nnMThK9oXXpa3CxABz6WM3Yuw5AZlt2l7zKDQPxQAMc0JugNvKKczAvC4IuuwWPc2TNOLucAFyi85ns78gz0WseAk1pKDwA6lCahjqG+DW6gKAiEBKiY+LeB4Nq5/NZCeQBbF4X0ZjoUv5YVY=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="kucerja" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="true" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Enabled"/>
    <meta content="9af6ad2b-aded-411f-97ff-23af361246c9" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ActionId"/>
    <meta content="0075" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2024" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="kucerja" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="b24c8b06-522c-46fe-9080-70926f8dddb1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SiteId"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 27-04-25 14:58:43" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="2025-05-28T13:06:56Z" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SetDate"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="603bc11348224dca908a405de15e031e" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0075" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="Standard" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Method"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId25" style="first"/>
      <div id="rId21" style="even">Stanovisko generálního advokáta D. Spielmanna – věc C‑75/24 P</div>
      <div id="rId22" style="default">XH v. Komise (Obtěžování během volna z důvodu nemoci)</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      DEANA SPIELMANNA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 22. května 2025 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑75/24 P
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      XH
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      Evropské komisi
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-8" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředník – Údajné obtěžování během volna z důvodu nemoci – Žádost o pomoc a návrh znějící na náhradu škody – Zamítnutí návrhů“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-2">
      
        <br/>
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým kasačním opravným prostředkem se XH domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 22. listopadu 2023, XH v. Komise (T‑613/21, EU:T:2023:739, dále jen „napadený rozsudek“), jímž Tribunál zamítl její žalobu, kterou se domáhala předně zrušení: zaprvé rozhodnutí Evropské komise D/374/20 ze dne 4. prosince 2020, kterým byla zamítnuta její žádost o pomoc (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc“), a zadruhé rozhodnutí Komise Ares(2021) 3466486 ze dne 21. května 2021 o předložení věci komisi pro otázky invalidity (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě“), a dále náhrady nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěla, a uložení náhrady nákladů řízení Komisi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu se žádostí Soudního dvora se toto stanovisko zaměřuje na otázku zohlednění prvků kontextu v rámci žádosti o pomoc podle článku 24 služebního řádu úředníků Evropské unie na základě tvrzení o psychickém obtěžování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 12 služebního řádu, ve znění použitelném na skutkové okolnosti projednávané věci (dále jen „služební řád“), stanoví, že úředník „se zdrží veškerého jednání nebo chování, které by mohlo nepříznivě ovlivnit jeho postavení“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 12a služebního řádu zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-3">
      „1. Úředník se zdrží veškerých projevů psychického nebo sexuálního obtěžování.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-3">
      3. ‚Psychickým obtěžováním‘; se rozumí každé nepřístojné chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje mluvené nebo psané projevy, úmyslná jednání nebo gesta učiněná úmyslně, které mohou těžce poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-3">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 24 služebního řádu stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-3">
      „Unie pomáhá všem úředníkům zejména při postupu proti jakékoli osobě, která se dopustila vyhrožování, urážky nebo pomluvy nebo jiného útoku vůči osobě nebo majetku, kterému je tato osoba nebo člen její rodiny vystavena z důvodů svého postavení nebo služebních povinností.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-22" title="page-3">
      Společně a nerozdílně nahradí úředníkovi škody utrpěné v takových případech, pokud úředník nezpůsobil škodu úmyslně nebo hrubou nedbalostí a nemůže-li získat náhradu způsobené škody od jejího původce.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka kasačního opravného prostředku (dále jen „navrhovatelka“) je úřednicí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Do 16. června 2020 zastávala pozici vyšetřovatelky v oddělení dříve nazvaném jako oddělení A úřadu OLAF. V rámci tohoto oddělení se jako hlavní vyšetřovatelka zabývala zvláště třemi probíhajícími případy, a to věcmi E, F a G.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 16. června 2020 vstoupila v platnost vnitřní reorganizace úřadu OLAF. V návaznosti na tuto reorganizaci a s ohledem na preference uvedené žalobkyní byla žalobkyně od tohoto data přidělena k novému oddělení v rámci úřadu OLAF, a sice k oddělení B.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Od 2. do 22. června 2020 čerpala žalobkyně volno z důvodu nemoci v návaznosti na lékařský zákrok. Toto volno bylo prodlouženo na nepřetržité období od 23. června do 31. října 2020 na základě schválení v informačním systému Komise pro řízení lidských zdrojů, nazvaném „Sysper 2“ (dále jen „Sysper 2“), a to poprvé dne 23. června 2020 na období od tohoto data do 10. července 2020, podruhé dne 14. července 2020 na období od 11. do 31. července 2020, potřetí dne 4. srpna 2020 na období od 1. do 31. srpna 2020, počtvrté dne 1. září 2020 na období od tohoto data do 30. září 2020 a popáté dne 1. října 2020 na období od tohoto data do 31. října 2020.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 2. června 2020 zaslala navrhovatelka zaměstnancům oddělení A e-mail, který obsahoval shrnutí věci E. V tomto e-mailu uvedla, že čerpá volno z důvodu nemoci, ale že z důvodu opatrnosti a zabránění průtahům zůstane ve spojení a lze se na ni obracet ohledně těchto tří věcí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 8. června 2020 zaslal zaměstnanec oddělení A e-mail navrhovatelce a vedoucí oddělení A. Tento e-mail se týkal věcí E, F a G a obsahoval připomínky a návrhy dalšího postupu. Vedoucí oddělení A odpověděla, že s ohledem na volno z důvodu nemoci žalobkyně by se měl tento zaměstnanec poradit s budoucí vedoucí oddělení C (dále jen „vedoucí oddělení C“), aby zjistil, zda si tato přeje uzavřít dotčené věci před reorganizací dne 16. června 2020, nebo zda chce počkat na návrat navrhovatelky z volna z důvodu nemoci plánovaný po tomto datu. Uvedený zaměstnanec oddělení A zaslal e-mail vedoucí oddělení C, přičemž v kopii jej zaslal též navrhovatelce a vedoucí oddělení A. Navrhovatelka na posledně uvedený e-mail odpověděla a uvedla, že doufá, že všechny věci budou moci být uzavřeny co nejdříve s ohledem na reorganizaci OLAF a její volno z důvodu nemoci. Kromě toho uvedla, že ačkoli čerpá volno z důvodu nemoci, je připravena přijmout konečné návrhy týkající se dotčených věcí, aby mohly být dokončeny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rovněž dne 8. června 2020 zaslala navrhovatelka e-mail svému kolegovi v roli „důvěrného poradce“. V tomto e-mailu jej navrhovatelka obeznámila s komunikací uvedenou v bodě 11 tohoto stanoviska a požádala ho o radu ohledně své situace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Téhož dne zaslala sekretářka oddělení A (dále jen „sekretářka oddělení A“) navrhovatelce e-mail týkající změny její kanceláře spojené s vnitřní reorganizací úřadu OLAF uvedenou v bodě 8 tohoto stanoviska. V tomto e-mailu se jí dotázala, zda by vzhledem k tomu, že bude čerpat volno z důvodu nemoci až do 22. června 2020, umožnila třetí osobě, aby zajistila přípravu stěhování jejích věcí před tímto datem. Navrhovatelka téhož dne odpověděla, že by si ráda tuto věc zařídila sama.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 9. června 2020 odpověděla vedoucí oddělení C na e-maily uvedené v bodě 11 tohoto stanoviska. Ve své odpovědi uvedla, že s ohledem na okolnosti považuje za velmi obtížné ukončit dotčené věci před 16. červnem 2020. Upřesnila, že jako realistické se jí jeví ukončení věci E v polovině července.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 23. června 2020 zaslala vedoucí oddělení C navrhovatelce e-mail, aby s ní projednala návrh závěrečné zprávy ve věci E. V tomto e-mailu požádala navrhovatelku, aby jí zavolala, bude-li k dispozici. Téhož dne zaslala navrhovatelce pozvánku k účasti na schůzce prostřednictvím videokonference na následující den, a sice 24. června 2020. Navrhovatelka na tento e-mail odpověděla následujícího dne, dne 24. června, přičemž uvedla, že stále čerpá volno z důvodu nemoci a že tato pozvánka se časově kryje s termínem její návštěvy lékaře. Dodala, že bude nicméně k dispozici po celý následující den k telefonickému projednání dotčené věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Téhož dne, 23. června 2020, zaslala navrhovatelka důvěrnému poradci uvedenému v bodě 12 tohoto stanoviska e-mail obsahující pozvánku od vedoucí oddělení C na schůzku prostřednictvím videokonference uvedenou výše v bodě 15. V tomto e-mailu mu vysvětlila, že během svého volna z důvodu nemoci má domluvenou návštěvu nemocnice a že tato pozvánka na schůzku je nad její možnosti a v rozporu s pravidly. Požádala jej, aby „oznámil toto jednání jako obtěžování“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 30. června 2020 zaslala sekretářka oddělení A navrhovatelce druhý e-mail s dotazem, zda přijala rozhodnutí ohledně přestěhování své kanceláře.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 1. července 2020 zaslala vedoucí oddělení C navrhovatelce dva e-maily, v nichž jí položila otázky týkající se věci E. Navrhovatelka na ně odpověděla dne 6. července.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 1. srpna 2020 podala navrhovatelka u příslušného orgánu oprávněného ke jmenování žádost o pomoc podle článků 24, 59 a 60 služebního řádu. Ve své žádosti navrhovatelka v podstatě tvrdila, že e-maily, které obdržela během svého volna z důvodu nemoci, představují žádosti ze strany nadřízených nebo zaměstnanců úřadu OLAF, aby pracovala nebo neprodleně dorazila do své kanceláře za účelem přípravy přestěhování svých věcí, což navrhovatelka považuje za pokusy přerušit nebo ukončit její volno z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 26. srpna 2020 zaslala vedoucí oddělení C navrhovatelce e-mail, který obsahoval nový návrh závěrečné zprávy ve věci E. V tomto e-mailu se vedoucí oddělení C dotázala navrhovatelky, zda schvaluje její obsah a zda může provést ověření u Evropského patentového úřadu (EPÚ). Navrhovatelka jí odpověděla, že stále čerpá volno z důvodu nemoci. Ve druhém e-mailu vedoucí oddělení C upřesnila, že svůj první e-mail zaslala, aby jej navrhovatelka vyřídila po svém návratu. Navrhovatelka jí odpověděla dne 28. srpna a uvedla, že s dokončením předmětných zpráv podle ní není nutné čekat na její návrat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 31. srpna 2020 zaslala vedoucí oddělení C navrhovatelce e-mail, v němž vysvětlila, že vzhledem k velkému pracovnímu vytížení dotčeného vyšetřovacího týmu nemůže přidělit předmětné tři případy jinému vedoucímu vyšetřovateli, a že proto spoléhá na to, že tyto případy uzavře navrhovatelka po svém návratu z volna z důvodu nemoci, jak bylo dohodnuto. Téhož dne zaslala navrhovatelce dva další e-maily obsahující jednak pozměněný návrh závěrečné zprávy ve věci F a jednak nový návrh závěrečné zprávy ve věci G. V obou těchto e-mailech uvedla, že se jimi má navrhovatelka zabývat až po svém návratu z volna z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 6. září 2020 odpověděla navrhovatelka, že její volno z důvodu nemoci bylo prodlouženo a že dotčené věci mohou být uzavřeny bez ní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 7. září 2020 navrhovatelka elektronicky podepsala prohlášení o střetu zájmů týkající se věci G v softwaru úřadu OLAF pro správu obsahu (OCM).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 8. září 2020 informovala vedoucí oddělení C navrhovatelku, že jmenovala nového vyšetřovatele ve dvou ze tří projednávaných věcí. Kromě toho zmínila konzultaci o uzavření třetí věci, konkrétně věci G uvedené v bodě 23 tohoto stanoviska, bez účasti navrhovatelky. Vedoucí oddělení C požádala navrhovatelku, aby jí zaslala chybějící informace týkající se této třetí věci pro případ, že se mezitím vrátí z volna z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 11. září 2020 obdržela navrhovatelka e-mail od kolegy z oddělení C, v němž jí blahopřál k vítězství ve věci, v níž rozhodoval Tribunál. Dne 17. září 2020 navrhovatelka obdržela od téhož kolegy další e-mail obsahující hypertextový odkaz na rozsudek vydaný Tribunálem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 18. září 2020 zaslala vedoucí oddělení C navrhovatelce e-mail, v němž uvedla, že viděla prohlášení o střetu zájmů uvedené v bodě 23 tohoto stanoviska. Kromě toho ji za účelem přijetí rozhodnutí o tomto prohlášení požádala o doplňující informace o dotčeném střetu zájmů. Navrhovatelka na tuto žádost odpověděla dne 20. září.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 25. září 2020 zaslala vedoucí oddělení C navrhovatelce e-mail, v němž ji informovala o tom, že střet zájmů byl uznán a že navrhovatelce bylo odebráno vyřizování její poslední projednávané věci. Konstatovala tedy, že navrhovatelka již v rámci jejího oddělení nepracuje na žádné z věcí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 28. října 2020 zaslal vedoucí oddělení HR.AMC.5 Komise lékařské službě tohoto orgánu přípis, v němž požádal o zahájení řízení o invaliditě navrhovatelky. Tento návrh byl založen na skutečnosti, že za období od listopadu 2017 do října 2020, tedy za období tří let, přesáhla celková doba volna z důvodu nemoci žalobkyně dvanáct měsíců.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 4. prosince 2020 přijal příslušný orgán oprávněný ke jmenování rozhodnutí, kterým zamítl žádost navrhovatelky o pomoc, uvedenou v bodě 19 tohoto stanoviska.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 28. února 2021 podala navrhovatelka stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 6. května 2021 byla uspořádána videokonference mezi navrhovatelkou na jedné straně a Úřadem pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) a oddělením HR. E.2 (Opravné prostředky a monitorování případů) Komise na straně druhé. Dne 10. května 2021 bylo posledně uvedenému oddělení zasláno shrnutí argumentů předložených navrhovatelkou během této videokonference. Dne 11. května 2021 předložila navrhovatelka vyjádření k tomuto shrnutí a zaslala dokumenty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 21. května 2021 přijala generální ředitelka generálního ředitelství Komise pro lidské zdroje a bezpečnost rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě, v němž předložila případ navrhovatelky výboru pro otázky invalidity a jmenovala lékaře, aby zastupoval Komisi v souladu s ustanoveními článku 7 přílohy II služebního řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka podala dne 31. května 2021 stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu proti rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 2. července 2021 přijal příslušný orgán oprávněný ke jmenování rozhodnutí R/138/21, v němž zamítl její stížnost proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc (dále jen „rozhodnutí R/138/21 o zamítnutí stížnosti“) s odůvodněním, že neexistuje ani neúplný důkaz na podporu tvrzení navrhovatelky. Kromě toho příslušný orgán oprávněný ke jmenování zamítl žádost o náhradu utrpěné újmy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 30. září 2021 přijal příslušný orgán oprávněný ke jmenování rozhodnutí R/301/21, v němž zamítl její stížnost proti rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě (dále jen „rozhodnutí R/301/21 o zamítnutí stížnosti“) a v němž dospěl k závěru, že stížnost podaná navrhovatelkou proti rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě je nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 19. října 2021 podala XH k Tribunálu žalobu na základě článku 270 SFEU znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2020, kterým byla zamítnuta její žádost o pomoc, a rozhodnutí R/138/21 o zamítnutí stížnosti v tomto ohledu. Zadruhé se žalobkyně svou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. května 2021 o zahájení řízení o invaliditě a rozhodnutí R/301/21, kterým byla stížnost v tomto ohledu zamítnuta. Žalobkyně se žalobou rovněž domáhala, aby Komisi byla uložena povinnost zaplatit jí 20 000 eur na náhradu údajně utrpěné nemajetkové újmy, jakož i náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadeným rozsudkem Tribunál žalobu podanou XH v plném rozsahu zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál měl v první řadě za to, že rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě není aktem vyjadřujícím konečné stanovisko Komise, ale aktem připravujícím konečné rozhodnutí, které bude přijato na závěr řízení o invaliditě. V důsledku toho, jelikož toto rozhodnutí nepředstavuje opatření, které by se navrhovatelky nepříznivě dotýkalo ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu, musel být její návrh na zrušení zamítnut jako nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál ve druhé řadě zamítl jako neopodstatněný návrh na zrušení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunálu byly předloženy čtyři žalobní důvody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První žalobní důvod vycházel z porušení článků 12a a 24 služebního řádu, povinnosti řádné péče, článků 7 a 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zásady řádné správy. První část tohoto žalobního důvodu vycházela z nedodržení zásady, podle které údajná oběť není povinna předložit důkazy o obtěžování. Druhá část tohoto žalobního důvodu vycházela z toho, že příslušný orgán oprávněný ke jmenování nezohlednil důkazy předložené navrhovatelkou, konkrétně její lékařskou dokumentaci. Třetí část vycházela ze skutečnosti, že příslušný orgán oprávněný ke jmenování založil své posouzení výhradně na návrhových žádáních údajného obtěžovatele a odmítl vykonávat svou pravomoc dohledu a pomoci. Čtvrtá část tohoto žalobního důvodu se týkala porušení článku 41 Listiny a zásady řádné správy z hlediska porušení práva být vyslechnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý žalobní důvod vycházel z porušení článků 12a, 24, 59 a 60 služebního řádu a navrhovatelka v tomto ohledu zdůraznila, že po ní během její pracovní neschopnosti byla požadována práce s cíli, jichž nebylo možné dosáhnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí žalobní důvod směřoval proti zahájení řízení o invaliditě v době, kdy navrhovatelka údajně nedosáhla požadované doby volna z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtý žalobní důvod vycházel z nerespektování jejího soukromého života a zdraví.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál zaprvé odmítl čtvrtou část prvního žalobního důvodu jako nepřípustnou, jelikož právo být vyslechnut nebylo před správním orgánem uplatněno, a v každém případě jako neopodstatněnou (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Tribunál přezkoumal první část prvního žalobního důvodu týkající se důkazu v rámci žádosti o pomoc založené na údajném obtěžování, kterou upravuje článek 24 služebního řádu. V bodě 78 napadeného rozsudku Tribunál připomněl, že pokud je správnímu orgánu předložena podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu žádost o pomoc ve smyslu článku 24 služebního řádu, musí na základě povinnosti poskytnout pomoc a v případě, že čelí události neslučitelné se služebním řádem a klidným průběhem služby, zasáhnout s veškerou nezbytnou energií. Kromě toho musí reagovat s rychlostí a pečlivostí, kterou vyžadují okolnosti případu, aby zjistil skutkový stav a vyvodil z něj po seznámení se s věcí odpovídající důsledky. Za tímto účelem stačí, aby úředník nebo zaměstnanec, jenž se domáhá ochrany u svého orgánu, předložil alespoň neúplný důkaz o existenci útoků, které proti němu údajně směřují. V případě existence takových informací je na dotčeném orgánu, aby přijal vhodná opatření, zejména aby provedl správní šetření za účelem zjištění skutečností, které zapříčinily podání stížnosti, a to ve spolupráci s autorem stížnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 80 a 94 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že pokud se tvrzení obsažená v žádosti o pomoc týkají psychického obtěžování, jako v projednávaném případě, je na žadateli o pomoc, aby toto obtěžování doložil alespoň neúplnými důkazy s ohledem na definici uvedenou v čl. 12a odst. 3 služebního řádu. V bodech 82 až 85 napadeného rozsudku Tribunál výslovně odmítl argumentaci žalobkyně vycházející z rozsudku CN v. Parlament (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>), přičemž zdůraznil zvláštní okolnosti uvedeného rozsudku, z něhož vyplynulo, že Parlament měl k dispozici velké množství jiných informací, než které poskytl CN a které měly být zohledněny v rámci povinnosti řádné péče. Rozhodl, že v projednávané věci se orgán oprávněný ke jmenování nedopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že navrhovatelka měla povinnost „doložit existenci obtěžování alespoň neúplnými důkazy“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí Tribunál zamítl druhou a třetí část prvního žalobního důvodu a druhý a třetí žalobní důvod týkající se dostatečnosti důkazů předložených k prokázání tvrzeného psychického obtěžování. V bodech 94 až 129 napadeného rozsudku Tribunál po zhodnocení každého z těchto důkazů jednotlivě i v jejich souhrnu rozhodl, že „důkazy, které byly příslušnému orgánu oprávněnému ke jmenování předloženy, nemohly vyvolat vážné pochybnosti o tom, zda byly splněny podmínky stanovené článkem 12a služebního řádu, takže orgán oprávněný ke jmenování správně usoudil, že žalobkyně nedoložila ani neúplný důkaz psychického obtěžování, jehož byla podle svého tvrzení obětí“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci svých úvah se Tribunál zabýval argumenty vycházejícími zaprvé z rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě, zadruhé z údajné povinnosti uložené navrhovatelce pracovat v době volna z důvodu nemoci, zatřetí z údajné povinnosti uložené žalobkyni dostavit se na pracoviště za účelem přestěhování kanceláře, začtvrté z údajného nezohlednění, ze strany příslušného orgánu oprávněnému ke jmenování, důkazů ke zdravotnímu stavu předložených navrhovatelkou a zapáté z údajně nevhodného chování kolegy navrhovatelky v souvislosti s případem řešeným Tribunálem, a to před globálním posouzením skutečností zdůrazňovaných navrhovatelkou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál odmítl jako nový, a tudíž nepřípustný první argument, vycházející z rozhodnutí o zahájení řízení invaliditě (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>), a poté posoudil druhý argument založený na údajné povinnosti pracovat uložené navrhovatelce během volna z důvodu nemoci. V bodech 99 až 106 napadeného rozsudku vyjmenoval a analyzoval obsah jednotlivých komunikací, k nimž došlo během volna navrhovatelky z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu zdůraznil, že komunikace ze dne 8. a 9. června 2020 neobsahovala žádnou žádost o vykonání konkrétní práce, že e-maily ze dne 1. července 2020 spočívaly v žádosti o informace s upřesněním, že odpověď se očekává až po návratu navrhovatelky z volna z důvodu nemoci, přičemž sdělení byla formulována zdvořile a uctivě. Pokud jde o žádost ze dne 23. června 2020, Tribunál uvedl, že tato žádost o účast na videokonferenci byla odeslána den po původně stanoveném datu návratu navrhovatelky z volna z důvodu nemoci a že vedoucí oddělení C o tomto prodloužení ještě nevěděla. Pokud jde o žádosti ze dne 26. a 31. srpna 2020, Tribunál zdůraznil, že vedoucí oddělení C upřesnila, že výkon práce je požadován až po skončení volna navrhovatelky z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny tyto skutečnosti dospěl Tribunál k závěru, že ačkoli je v zásadě nevhodné požadovat po úředníkovi nebo jiném zaměstnanci, který čerpá volno z důvodu nemoci, aby plnil určité konkrétní úkoly, v projednávané věci „takové jednání vedoucí oddělení C nelze kvalifikovat jako psychické obtěžování“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v bodech 107 a 108 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že pokud jde o údajnou povinnost navrhovatelky pracovat a mít přístup ke spisům i po jejím prohlášení o střetu zájmů ve věci G, byl požadavek vedoucí oddělení C v souvislosti s touto věcí nevhodný, nicméně že takové jednání samo o sobě nemůže představovat psychické obtěžování. Navrhovatelka měla totiž možnost nevyhovět žádosti vedoucí oddělení C a ze spisu nevyplývá, že by vedoucí oddělení C na navrhovatelku naléhala ohledně získání požadovaných informací.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně, pokud jde o argument navrhovatelky vycházející z toho, že příslušný orgán oprávněný ke jmenování měl plánovat náhradu za navrhovatelku během jejího volna z důvodu nemoci, Tribunál zdůraznil, že všechny spisy byly nakonec uzavřeny bez jejího zásahu, a že jelikož její volno z důvodu nemoci mělo původně skončit dne 22. června 2020, administrativa nemohla předvídat, že bude postupně prodlužováno až do konce října 2020 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě toho dospěl Tribunál k závěru, že se příslušný orgán oprávněný ke jmenování nedopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že posuzované skutečnosti nepředstavují ani neúplný důkaz psychického obtěžování (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ostatní jednotlivá jednání, na která navrhovatelka poukazuje, Tribunál postupně zamítl, neboť měl za to, že nepředstavují ani neúplný důkaz psychického obtěžování. V bodě 126 napadeného rozsudku Tribunál rovněž odmítl argument navrhovatelky, že vytýkaná jednání tvoří jednotný celek představující psychické obtěžování. Tribunál tak v bodě 127 napadeného rozsudku zdůraznil, že „v konkrétním kontextu, který se vyznačuje zejména reorganizací úřadu OLAF a po sobě jdoucím prodlužováním volna navrhovatelky z důvodu nemoci, o němž nebyly dotčené osoby předem informovány“, při absenci jakýchkoli, byť neúplných důkazů „tvrzení navrhovatelky nepostačuje k tomu, aby vyvolalo vážné pochybnosti ohledně skutečnosti, že údajní obtěžovatelé jednali v rámci jediného aktu kolektivního obtěžování“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Začtvrté Tribunál zamítl čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva na respektování soukromého života a práva na ochranu zdraví (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně ve třetí řadě Tribunál zamítl návrh na náhradu škody a požadované provádění důkazů, a tudíž i žalobu v plném rozsahu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podáním došlým kanceláři Soudního dvora dne 29. ledna 2024 podala navrhovatelka proti napadenému rozsudku kasační opravný prostředek, kterým navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc a rozhodnutí R/138/21 o zamítnutí stížnosti;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil rozhodnutí o zahájení řízení o invaliditě a rozhodnutí R/301/21 o zamítnutí stížnosti;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">nařídil náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil Komisi náhradu nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">v případě, že se ukáže, že napadený rozsudek nelze zrušit, vrátil věc Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl kasační opravný prostředek a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka zejména uvádí, že Tribunál v napadeném rozsudku naznačuje existenci „vysokých požadavků na důkazní břemeno, které nese výlučně oběť“, přestože psychické obtěžování může být „nenápadné a systémové“. Poukazuje na „kumulativní dopad“ a „kontext“, jakož i na „širší povinnost orgánu [Unie] prověřit všechny dostupné informace a chránit blaho úředníků“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tvrdí, že neurčitými tvrzeními o požadavcích na dokazování se navrhovatelka ve skutečnosti domáhá toho, aby Soudní dvůr přehodnotil posouzení skutečností a důkazů provedené Tribunálem, což nespadá do pravomoci Soudního dvora v rámci řízení o kasačním opravném prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak jsem uvedl v úvodu, toto stanovisko se po připomenutí pravidel použitelných na důkazní břemeno zaměří na dosah prvků kontextu v rámci žádosti o pomoc založené na článku 24 služebního řádu a poté na jejich zohlednění v projednávané věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K důkazu v oblasti žádosti o pomoc v případě údajného psychického obtěžování</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že pokud se úředník nebo jiný zaměstnanec domnívá, že se stal obětí chování některého ze svých nadřízených, kolegů nebo dokonce podřízených, které je porušením povinnosti zdržet se veškerých projevů psychického nebo sexuálního obtěžování, jež je zakotvena v čl. 12a odst. 1 služebního řádu, může požádat o pomoc orgánu ve smyslu článku 24 služebního řádu, což zajišťuje ochranu úředníků Unie v tomto ohledu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě údajného psychického obtěžování zahrnuje povinnost poskytnout pomoc zvláště povinnost administrativy zodpovědně, rychle a při zachování důvěrnosti posoudit žádost o pomoc, v níž je uváděno údajné psychické obtěžování, a informovat žadatele o výsledku posouzení této žádosti (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za tímto účelem postačuje, aby úředník nebo jiný zaměstnanec, který se dovolává ochrany od orgánu oprávněného ke jmenování, předložil alespoň neúplné důkazy o existenci jednání, jehož je podle svého tvrzení obětí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po dotčeném orgánu nicméně nelze požadovat, aby provedl správní šetření na základě pouhých tvrzení nepodepřených důkazy, přičemž je třeba vycházet z toho, že při stanovení opatření, která správní orgán považuje za vhodná ke zjištění existence a dosahu údajných skutečností, musí tento orgán rovněž dbát na ochranu práv osob, kterých se žádost o pomoc dotýká a jichž se šetření může týkat (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud se tak jako v projednávané věci tvrzení uvedená v žádosti o pomoc týkají psychického obtěžování, přísluší žadateli o pomoc, aby předložil alespoň neúplný důkaz o uvedeném obtěžování s ohledem na definici uvedenou v čl. 12a odst. 3 služebního řádu, a sice o „každém nepřístojném chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje mluvené nebo psané projevy, úmyslná jednání nebo gesta učiněná úmyslně, které mohou těžce poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu“ žadatele (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní soud musí přezkoumat legalitu rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o pomoc, jako je rozhodnutí v projednávané věci, z hlediska prvků, se kterými byl orgán seznámen, zejména žadatelem o pomoc, v době, kdy rozhodoval (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">To může zahrnovat zohlednění dalších skutečností, které má administrativa k dispozici, a to i těch, které žadatel o pomoc nepředložil. V rozsudku CN v. Parlament, kterého se navrhovatelka dovolává, tak Soud pro veřejnou službu rozhodl, že má-li administrativa k dispozici i jiné informace než informace poskytnuté žalobcem, musí zohlednit všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit její rozhodnutí o žádosti o pomoc (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní soud tedy musí v rámci opravného prostředku proti zamítnutí žádosti o pomoc určit, zda se dotčený orgán dopustil či nedopustil nesprávného posouzení, když žádost zamítl, aniž by zahájil správní šetření, a to s ohledem na všechny prvky, které mohou mít vliv na jeho rozhodnutí o žádosti o pomoc, ať už pocházejí od žadatele, či nikoli.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho může být psychické obtěžování z podstaty důsledkem souboru různých chování, která by sama o sobě nutně nezakládala psychické obtěžování, avšak jsou-li posuzována jako celek a v daných souvislostech, včetně kvůli jejich postupnému navršení během určité doby, mohou být za takové obtěžování považována. Proto je třeba při posuzování, zda jednání namítaná navrhovatelkou zakládají psychické obtěžování, prověřit tyto skutečnosti samostatně i ve spojení jako jedny z prvků celkového prostředí na pracovišti vytvořeného jednáním jednoho z pracovníků vůči jinému pracovníkovi (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>). Je třeba rovněž zohlednit všechny relevantní skutkové okolnosti, a to včetně rozhodnutí (např. hodnotící zprávy nebo rozhodnutí nepovýšit určitou osobu nebo ji přeřadit na jiné pracovní místo), ačkoli nebyla napadena ve stanovených lhůtách (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>). Stejná logika zohlednění všech okolností jak samostatně, tak jako celku se ostatně použije rovněž v případě, kdy orgán rozhoduje o existenci psychického obtěžování po zahájení šetření (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>) nebo v rámci žaloby na určení odpovědnosti (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je z napadeného rozsudku zřejmé, že Tribunál takové posouzení provedl pečlivě a v souladu se zásadami, jež byly výše připomenuty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci svých úvah totiž Tribunál zohlednil předně jednotlivé prvky uplatněné navrhovatelkou, které souvisejí zaprvé s rozhodnutím o zahájení řízení o invaliditě, zadruhé s uloženou povinností pracovat během volna z důvodu nemoci, zatřetí s povinností dostavit se na pracoviště za účelem přestěhování kanceláře, začtvrté s tím, že příslušný orgán oprávněny ke jmenování nezohlednil zdravotní informace předložené navrhovatelkou, a zapáté s údajně nevhodným chováním kolegy navrhovatelky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>). Dále v bodech 126 až 129 napadeného rozsudku provedl celkové posouzení skutečností uvedených navrhovatelkou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace navrhovatelky, podle níž Tribunál porušil pravidla dokazování použitelná v projednávané věci, neboť nezohlednil všechny dostupné důkazy, mě proto nijak nepřesvědčila.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K dosahu prvků kontextu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde konkrétněji o prvky kontextu, které byly v napadeném rozsudku zohledněny, Tribunál v podstatě poukázal zejména na nedostatečné předávání informací v rámci služby. V bodech 105 a 114 napadeného rozsudku Tribunál uvedl, že vedoucí oddělení C, která zaslala navrhovatelce některé sporné e-maily, nevěděla o prodloužení jejího volna z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Může tedy vyvstat otázka, jaký dosah je třeba v rámci posouzení žádosti o pomoc při obtěžování přiznat takovému prvku kontextu, jako je administrativní nedostatek ve fungování nebo selhání, lze-li nedostatek informací zjištěný Tribunálem v projednávané věci takto označit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nejprve připomínám, že posouzení skutkového stavu, které kromě zkreslení nebo zjevně nesprávného posouzení spadá pouze do pravomoci Tribunálu, zahrnuje posouzení prvků kontextu. To, zda určité druhy skutečností mohou být plně nebo do určité míry zohledněny při posuzování psychického obtěžování, je totiž právní otázkou, která může být předmětem přezkumu Soudního dvora v řízení o kasačním opravném prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále je třeba připomenout, že definice „psychického obtěžování“ ve smyslu čl. 12a odst. 3 služebního řádu odkazuje na proces, který nutně probíhá po určitou dobu, a předpokládá existenci opakovaných nebo trvajících jednání, která jsou „úmyslná“, na rozdíl od jednání „náhodných“. Navíc, aby takové mluvené nebo psané projevy, úmyslná jednání nebo gesta spadaly pod pojem „psychické obtěžování“, musí mít za následek poškození osobnosti, důstojnosti nebo fyzické či psychické integrity člověka (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>). Naproti tomu se nevyžaduje, aby takové mluvené nebo psané projevy, jednání nebo gesta byly činěny s úmyslem poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka. Jinak řečeno, k psychickému obtěžování ve smyslu čl. 12a odst. 3 služebního řádu může dojít, aniž by obtěžovatel svými činy zamýšlel zdiskreditovat oběť nebo úmyslně zhoršit její pracovní podmínky. Postačí, že jeho činy, pokud k nim došlo úmyslně, objektivně takové následky způsobily. Pojem „úmyslný“ použitý v čl. 12a odst. 3 služebního řádu proto nelze vykládat tak, že pro kvalifikaci jednání jako psychického obtěžování je třeba prokázat úmysl škodit (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze znění této definice tedy vyplývá, že psychické obtěžování se týká zneužívajícího chování, tedy individuálního chování, a nikoli selhání nebo případných nedostatků ve fungování orgánu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto individuální chování a jednání je součástí kontextu, který nelze přehlížet a který může mít v jednotlivých případech různý dosah, aby bylo možné kvalifikovat situaci jako psychické obtěžování. Obtěžování je totiž komplexní problém (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>), který může být výsledkem několika faktorů, a to jak endogenních (souvisejících s dotčenými osobami), tak exogenních (souvisejících s pracovním prostředím).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, ač netvrdím, že usiluji o to, abych vyčerpávajícím způsobem pokryl všechny možné případy, mám za to, že lze rozlišovat prvky kontextu, jež jsou výsledkem postoje údajného obtěžovatele, a lze mu je tedy přičítat, od prvků kontextu, jež na něm nezávisí a které mu přičítat nelze (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Například vedoucí oddělení může svou osobností, bezohledným stylem řízení nebo zneužívajícími organizačními rozhodnutími vytvořit „obtěžující“, patogenní kontext v rámci svého oddělení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>) a v takovém případě nelze takto vytvořený kontext použit k ospravedlnění jeho individuálního chování. Nelze tedy v zásadě vyloučit, že za určitých okolností je takový prvek kontextu součástí kvalifikace psychického obtěžování v rámci žádosti o pomoc založené na článku 24 služebního řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naproti tomu prvky kontextu týkající se vnějších skutečností, které nelze přičítat vedoucímu oddělení, jako jsou organizační obtíže způsobené čerpáním volna z důvodu nemoci ze strany zaměstnanců oddělení, nebo restrukturalizací či administrativními nedostatky ve fungování, třebaže mohou představovat relevantní prvky v rámci posouzení individuálního chování tím, že jej osvětlují, nepředstavují a priori prvky týkající se individuálního chování, které by mohly být samy zakládat kvalifikaci psychického obtěžování. Restrukturalizace oddělení (exogenní prvek, který spadá do posuzovací pravomoci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>) orgánu) tak může osvětlit „obtěžující“ individuální chování vedoucího oddělení vůči členovi jeho oddělení (spočívající například v postojích nebo činech, které ve svém souhrnu představují psychické obtěžování), ačkoli tato restrukturalizace není sama o sobě prvkem zakládajícím kvalifikaci obtěžujícího jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho povinnost poskytnout pomoc stanovená v článku 24 služebního řádu má sloužit k ochraně úředníků Unie a jejím účelem je poskytnout úředníkům a zaměstnancům Unie prostřednictvím jejich orgánu ochranu před činy třetích osob, a nikoli před akty, jejichž původcem je přímo daný orgán a jejichž přezkum je upraven v jiných ustanoveních služebního řádu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>). V tomto ohledu je třeba se vyhnout tomu, aby pod záminkou psychického obtěžování nebyly ve skutečnosti napadány například špatné pracovní podmínky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>). Taková povinnost poskytnout pomoc tedy nemůže působit tak, aby sama bránila v selhání nebo nedostatcích ve fungování institucionální povahy, které stojí mimo dotčené individuální chování. Dodávám, že i na tyto exogenní nedostatky se vztahuje právní prostředek nápravy, neboť jsou-li příčinou vzniku újmy, lze jako příslušný právní prostředek nápravy využít žalobu na náhradu škody, jsou-li k jejímu podání splněny nezbytné podmínky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho podle mého názoru vyplývá, že v rámci žádosti o pomoc založené na článku 24 služebního řádu představují institucionální nebo administrativní nedostatky ve fungování, které nelze přičítat údajnému obtěžovateli, prvek kontextu, jehož dosah je třeba posoudit individuálně a jenž může mít různou váhu při posouzení Tribunálu, zda dotčené individuální činy měly zneužívající povahu, či nikoli.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Použití v projednávané věci</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V napadeném rozsudku prostředkem Tribunál na základě různých prvků rozhodl, že jednotlivá dotčená jednání nepředstavují ani neúplné důkazy dostačující k prokázání psychického obtěžování. Pokud jde konkrétněji o žádosti zaslané navrhovatelce elektronickou poštou během jejího volna z důvodu nemoci, Tribunál vzal v úvahu obsah komunikace mezi různými dotčenými osobami (zejména vedoucí oddělení C) a žalobkyní. Uvedl, že z ní vyplynulo zvláště to, že odpovědi byly očekávány až po návratu navrhovatelky z volna z důvodu nemoci. Tribunál rovněž zohlednil tón této komunikace, který byl „zdvořilý a uctivý“. Kromě toho Tribunál uvedl, že vedoucí oddělení C nevěděla o prodloužení volna navrhovatelky z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde konkrétně o posledně uvedené konstatování Tribunálu týkající se nedostatečné informovanosti vedoucí oddělení C, uvádím, že jej navrhovatelka zpochybňuje. Navrhovatelka totiž tvrdí, že tuto informaci vedoucí oddělení C sdělila.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU a čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že pouze Tribunál je příslušný zaprvé zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a zadruhé tento skutkový stav posoudit. Posouzení skutkového stavu tedy nepředstavuje, s výjimkou případu zkreslení předložených důkazů, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále v rozsahu, v němž navrhovatelka v tomto ohledu tvrdí, že došlo ke zkreslení skutkového stavu, jsem toho názoru, že tento argument musí být odmítnut s ohledem na e-maily, kterých se dovolává na podporu tvrzení, že informovala vedoucí oddělení C o prodloužení svého volna z důvodu nemoci. E-maily ze dne 2. a 30. června 2020 byly totiž adresovány zaměstnancům oddělení A a další e-maily navrhovatelky adresované vedoucí oddělení C, v nichž jí navrhovatelka sdělila, že stále čerpá volno z důvodu nemoci (jeden z nich pocházel ze dne následujícího po prvním prodloužení), nijak neprokazují, že by tato skutečnost byla adresátovi k tomuto datu známa. Nevyplývá z nich ani to, že by Tribunál zkreslil e-mail vedoucí oddělení C ze dne 31. srpna 2020, v němž tato uvedla, že neví, do kdy bude mít navrhovatelka volno z důvodu nemoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tedy v bodě 105 napadeného rozsudku uvedl, aniž zkreslil skutkový stav, že „e-mail ze dne 23. června 2020 byl zaslán v den následující po datu původně stanoveném pro ukončení pracovního volna žalobkyně z důvodu nemoci, tedy k předpokládanému datu jejího návratu do kanceláře. Kromě toho z několika e-mailů, zejména z e-mailu ze dne 31. srpna 2020, vyplývá, že vedoucí oddělení C nevěděla o prodloužení tohoto volna z důvodu nemoci, neboť nebyla přímou nadřízenou žalobkyně. Vysvětluje v něm totiž, že o délce volna žalobkyně z důvodu nemoci se mohla dozvědět až po každém z jeho následných prodloužení, jelikož nebyla součástí oddělení, k němuž byla žalobkyně přidělena, a neměla přístup k jejímu spisu obsaženému v Sysper 2. Kromě toho z písemností obsažených ve spise vyplývá, že žalobkyně skutečně informovala vedoucího svého oddělení o těchto postupných prodlouženích. Naproti tomu vedoucí oddělení C nebyla mezi adresáty těchto e-mailů“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této fázi úvah musím sdělit své pochybnosti ohledně obsahu argumentace navrhovatelky. Připomínám, že podle ustálené judikatury vyplývá mimo jiné z článku 256 SFEU a z čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie z čl. 168 odst. 1 písm. d) a z čl. 169 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozhodnutí, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen, jinak je kasační opravný prostředek nebo předmětný důvod kasačního opravného prostředku nepřípustný (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci si kladu otázku, zvláště s ohledem na zásadu kontradiktornosti řízení, zda navrhovatelka dostatečně jasně tvrdí, že nedostatečné informování vedoucí oddělení C, které Tribunál konstatoval v bodě 105 napadeného rozsudku, představuje nedostatek ve fungování nebo přinejmenším prvek kontextu, jehož „kumulativní dopad“ nebyl dostatečně zohledněn, a jaké důsledky z takového argumentu navrhovatelka vyvozuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě se domnívám, že s ohledem na skutečnost, že vedoucí oddělení C nevěděla o prodloužení tohoto volna z důvodu nemoci, posoudil Tribunál všechna vytýkaná chování s ohledem na všechny relevantní okolnosti případu. Mám za to, že Tribunál tímto způsobem přiznal jednotlivým prvkům, které měl k dispozici, jednotlivě i v jejich souhrnu, důkazní hodnotu, která jim náleží, v souladu s judikaturou použitelnou v této věci, uvedenou výše v bodech 76 až 86 tohoto stanoviska.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace navrhovatelky v tomto ohledu, musí být tedy podle mého názoru v rozsahu, v němž je přípustná, zamítnuta. Co se týče otázky, zda neinformování o prodloužení volna z důvodu nemoci může představovat administrativní nedostatek ve fungování, který vedl k nevhodnému individuálnímu chování, uvedená otázka směřuje k určení odpovědnosti dotčeného orgánu, a proto mám za to, že podle všeho přesahuje rámec tohoto sporu, který se týká žaloby na neplatnost zamítnutí žádosti o pomoc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr bude muset ve svém nadcházejícím rozsudku posoudit jednotlivé uplatňované důvody kasačního opravného prostředku. Co se týče otázky, na kterou se zaměřuje toto stanovisko, navrhuji, aby Soudní dvůr s ohledem na výše uvedené rozhodl, že v rámci žádosti o pomoc založené na článku 24 služebního řádu úředníků Evropské unie představuje institucionální nebo administrativní nedostatek ve fungování, který nelze přičítat údajnému obtěžovateli, prvek kontextu, jehož dosah musí Tribunál posoudit v každém jednotlivém případě, což v projednávané věci učinil. Otázka, zda nedostatek informací na straně vedoucí oddělení C mohl být způsoben administrativním nedostatkem ve fungování, za který nese odpovědnost dotčený orgán, jde podle mého názoru nad rámec tohoto kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>) Původní jazyk: francouzština.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>) Viz body 56 až 75 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>) Rozsudek ze dne 26. března 2015 (F‑26/14, dále jen „rozsudek CN v. Parlament“, EU:F:2015:22).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>) Viz bod 85 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>) Viz bod 128 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>) Viz body 97 a 98 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>) Viz bod 106 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>) Viz bod 109 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>) Viz bod 111 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>) Viz body 132 až 150 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>) Viz body 152 až 158 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 19. prosince 2019, ZQ v. Komise (T‑647/18, dále jen „rozsudek ZQ v. Komise“, EU:T:2019:884, bod 56).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>) Viz rozsudky ze dne 26. června 1989, Koutchoumoff v. Komise (224/87, EU:C:1989:38, bod 15); ZQ v. Komise (bod 58); ze dne 19. října 2022, JS v. CRU (T‑271/20, EU:T:2022:652, bod 144), a ze dne 7. prosince 2023, HV a HW v. ECDC (C‑615/22 P, EU:C:2023:961, bod 45).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>) Viz rozsudky ZQ v. Komise (bod 59) a ze dne 7. prosince 2023, HV a HW v. ECDC (C‑615/22 P, EU:C:2023:961, bod 46).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>) Rozsudek ZQ v. Komise (bod 60).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>) Rozsudek CN v. Parlament (body 52 až 57). V této věci byla navzdory informacím, které měla administrativa k dispozici, a sice stížnosti podané žalobkyní poradnímu výboru zabývajícímu se stížnostmi na obtěžování, která obsahuje podrobný popis chování dotčeného poslance Parlamentu, vysvětlením podaným lékařem a psychologem Parlamentu, potvrzení o pracovní neschopnosti žalobkyně a související vysvětlení, odstoupení žalobkyně z funkce a jeho důvody, nebo dále skutečnosti, že jiná žádost o pomoc z důvodu obtěžování byla podána jinou osobou proti tomuto poslanci, žádost o pomoc zamítnuta, což Soud pro veřejnou službu kritizoval zejména na základě povinnosti jednat s náležitou péčí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 6. dubna 2022, KU v. ESVČ (T‑425/20, EU:T:2022:224, body 63 a 64).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>) Viz rozsudky ze dne 16. září 2013, Faita v. EHSV (F‑92/11, EU:F:2013:130, bod 57), a ze dne 9. prosince 2020, GV v. Komise (T‑705/19, EU:T:2020:590, body 44 a 46).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>) Obdobně viz rozsudky ze dne 13. července 2018, SQ v. EIB (T‑377/17, EU:T:2018:478, bod 94), a ze dne 28. května 2020, Cerafogli v. ECB (T‑483/16 RENV, EU:T:2020:225, body 396 až 399).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 17. července 2024, Montanari v. EUCAP Sahel Niger (T‑371/22, EU:T:2024:494, bod 135).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>) Viz body 97 až 125 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>) V tomto smyslu viz stanovisko generálního advokáta Saugmandsgaarda Øe ve věci HF v. Parlament (C‑570/18 P, EU:C:2020:44, bod 105). Soudní dvůr zrušil dotčený napadený rozsudek z důvodu nesprávného právního posouzení z jiného důvodu (porušení práva být vyslechnut), a proto nerozhodoval o tom, zda byly zohledněny prvku kontextu [rozsudek ze dne 25. června 2020, HF v. Parlament (C‑570/18 P, EU:C:2020:490)].</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 2. června 2022, EM v. Parlament (C‑299/21 P, EU:C:2022:429, bod 102 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, PV v. Komise (T‑786/16 a T‑224/18, EU:T:2020:17, body 145 a 146).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>) Tato složitost se ostatně odráží v použité slovní zásobě, která se liší případ od případu a podle země. Viz srovnávací studii k obtěžování na pracovišti Comparative Labor Law &amp; Policy Journal, sv. 32, č. 1, 2010.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>) V tomto smyslu viz stanovisko generálního advokáta Saugmandsgaarda Øe ve věci HF v. Parlament (C‑570/18 P, EU:C:2020:44, bod 109).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>) K pojmům „manažerské psychické obtěžování“ a „institucionální psychické obtěžování“ viz Carillon, A., „Le harcèlement moral managérial et le harcèlement moral institutionnel“, La Semaine Juridique – Social (JCP S), LexisNexis, Paříž, č. 30-34, 2. srpen 2022, 1208. Viz rovněž rozsudek ze dne 21. ledna 2025, Cour de cassation, chambre criminelle, kasační opravný prostředek č. 22-87.145 (FR:CCASS:2025:CR00003), vydaný na základě stanoviska generálního advokáta Tarabeuxa, na jehož základě se stala pravomocnými odsouzení vedoucích pracovníků společnosti France Telecom za institucionální psychické obtěžování. Tento případ, který se od projednávané věci značně liší, se týkal zavedení nové politiky řízení lidských zdrojů, která vedla k tomu, že během tří let odešlo 22 000 ze 110 000 státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců společnosti, což destabilizovalo všechny zaměstnance, vytvořilo atmosféru úzkosti a způsobilo četné pracovní neschopnosti, pokusy o sebevraždu a sebevraždy.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 13. července 2018, SQ v. EIB (T‑377/17, EU:T:2018:478, bod 105).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>) Viz rozsudky ze dne 29. ledna 1997, Adriaenssens a další v. Komise (T‑7/94, EU:T:1997:7, bod 24), a ze dne 13. července 2018, Curto v. Parlament (T‑275/17, EU:T:2018:479, bod 111). Viz rovněž Lévi, L., Rodrigues, S. a další, „Fonction publique de l’Union européenne“, Répertoire de droit européen, Dalloz, Paris, Říjen 2019, bod 87.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>) V tomto ohledu viz Van Raepenbusch, S., „Le juge face au harcèlement moral dans le cadre du contentieux de la fonction publique européenne“, Cahiers de droit européen, sv. 46, č. 1–2, 2010, s. 121, zvláště bod 3.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>) Viz stanovisko generálního advokáta R. Norkuse ve věci Colombani v. ESVČ (Pasivní nebo kolektivní obtěžování) (C‑343/23 P, EU:C:2025:268, bod 43).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>) Viz například rozsudek ze dne 25. dubna 2024, NS v. Parlament (C‑218/23 P, EU:C:2024:358, bod 58).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>) Viz rozsudky ze dne 4. dubna 2019, OZ v. EIB (C‑558/17 P, EU:C:2019:289, bod 33), a ze dne 11. ledna 2024, Planistat Europe a Charlot v. Komise (C‑363/22 P, EU:C:2024:20, bod 40).</p>
</body>
</html>
