(1)

S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (5) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

Rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 79/2019 (6) byly do Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) začleněny směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 s účinkem ode dne 1. ledna 2020. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/558 (8), které zavedly významné změny směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013, byly začleněny do Dohody o EHP – směrnice (EU) 2021/338 rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 213/2022 (9) a nařízení (EU) 2021/558 rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 145/2024 (10). Směrnice (EU) 2021/338 a nařízení (EU) 2021/558 jsou nyní použitelné v Norsku.

(4)

Finansdepartementet (norské ministerstvo financí) jako pověřený orgán pro účely čl. 133 odst. 2 směrnice 2013/36/EU oznámil dne 29. srpna 2024 Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) svůj záměr znovu nastavit dříve zavedenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro všechny expozice nacházející se v Norsku ve výši 4,5 %. Uvedené opatření se uplatňuje od 31. prosince 2020 a v současné době je jeho reciproční uplatnění doporučeno v doporučení Evropské rady pro systémová rizika (11). Téhož dne oznámil Finansdepartementet ESRB svůj záměr požadovat od některých institucí, aby udržovaly kapitálovou rezervu pro „jiné systémově významné instituce“ (J-SVI) tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU.

(5)

Dne 26. září 2024 podal Finansdepartementet ESRB žádost v souladu s čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU, aby doporučila reciproční uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě. Samotné opatření makroobezřetnostní politiky zůstává beze změny.

(6)

Dne 7. října 2024 přijala ESRB stanovisko Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2024/6 (12), v němž uvedla, že považuje kumulativní uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a sazby kapitálové rezervy pro J-SVI za vhodné a účinné k řešení zjištěných rizik pro každou úvěrovou instituci, která spadá do oblasti působnosti těchto dvou opatření.

(7)

V doporučení ESRB/2015/2 ve znění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 (13) se doporučuje, aby příslušný orgán aktivující opatření makroobezřetnostní politiky při předložení žádosti o reciprocitu ESRB navrhl maximální práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné. Práh podstatnosti pro reciproční uplatnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika je stanoven na úrovni objemu rizikově vážené expozice ve výši 5 miliard NOK, což odpovídá přibližně 0,16 % celkového objemu rizikově vážených expozic úvěrových institucí, které provádějí vykazování v Norsku (14).

(8)

Reciproční uplatnění makroobezřetnostních kapitálových požadavků aktivovaných orgány jiných členských států, na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, bez ohledu na to, zda jsou dotčené expozice drženy prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, nebo vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů, omezuje úniky a regulatorní arbitráž, řeší systémová rizika, a podporuje tak celkovou účinnost makroobezřetnostní politiky tím, že zajišťuje, aby zvýšená rizika byla řešena nejen v členském státě, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika zavedl, ale také v jiných členských státech, v nichž jsou bankovní skupiny těmto zvýšeným rizikům vystaveny. Cílem uznání by proto mělo být rovněž zajistit, aby bankovní skupiny, které jsou vystaveny těmto systémovým rizikům, byly dostatečně odolné. Makroobezřetnostní kapitálové požadavky vyplývající z rozhodnutí uznat makroobezřetnostní opatření jiných členských států by proto měly být obecně uplatňovány na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(9)

Za účelem uznání norské sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, jak požaduje Finansdepartementet, mohou relevantní příslušné nebo pověřené orgány jiného členského státu stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s články 133 odst. 4 a 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

(10)

Touto změnou doporučení ESRB/2015/2 není dotčena pokračující platnost doporučení recipročního uplatnění vnitrostátních makroobezřetnostních opatření aktivovaných norskými orgány dne 31. prosince 2022, jak je stanoveno v doporučení ESRB/2023/1. Současné změny doporučení ESRB/2015/2, s výjimkou recipročního uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, jsou pouze redakční povahy. Standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie se proto vztahuje pouze na opatření nebo jejich změny, které vnitrostátní orgány přijmou za účelem recipročního uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(11)

Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,