(1)

Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj“). Nástroj poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. V souladu s prioritami evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik pomáhá nástroj dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci Unie a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (4) (dále jen „nařízení REPowerEU“) přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v Unii a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, ke zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Nizozemsko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.

(3)

Dne 16. března 2023 vydala Komise sdělení nazvané „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ s cílem poskytnout informace pro účely politického rozhodování a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle uvedeného sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících faktorech. Těmito faktory jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a fungující jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a jejích členských států. Dne 14. února 2024 vydala Komise sdělení nazvané „Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2024“. Uvedené sdělení podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti a sleduje vývoj v uplynulém roce pomocí určených devíti faktorů konkurenceschopnosti.

(4)

Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority roční analýzy udržitelného růstu 2024 soustředěné kolem čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2024, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, jež mohou být postiženy nerovnováhami nebo u nichž takové postižení může hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise rovněž přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Nizozemska na rok 2024. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (5) (dále jen „doporučení týkající se eurozóny z roku 2024“) dne 12. dubna 2024 a společnou zprávu o zaměstnanosti dne 11. března 2024.

(5)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí Unie. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu, pozměněné nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (6) o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici Rady 2011/85/EU (7) o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Cílem nového rámce správy ekonomických záležitostí je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Nový rámec správy ekonomických záležitostí rovněž prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát má Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje fiskální, reformní a investiční závazky členského státu na plánovací období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období zákonodárce v daném státě. Dráha čistých výdajů (8) v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu má být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 včetně požadavku na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % hrubého domácího produktu (HDP) a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě nebo se pod ní udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. Aby se podpořila příprava těchto národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, zveřejnila Komise dne 21. června 2024 pokyny k informacím, které mají členské státy uvést ve svých národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a ve svých výročních zprávách o pokroku. V souladu s články 5 a 36 nařízení (EU) 2024/1263 předala Komise členským státům referenční trajektorie a případně technické informace. Členské státy mají předložit své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. V souladu s vnitrostátními právními rámci mohou členské státy projednat své návrhy střednědobých plánů se svými vnitrostátními parlamenty, mohou požádat nezávislé fiskální instituce o vydání stanoviska a mohou vést konzultace se sociálními partnery a dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami.

(6)

V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním nástroje. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.

(7)

Dne 7. července 2022 předložilo Nizozemsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 4. října 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Nizozemska (9), které bylo dne 24. října 2023 změněno podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu a za účelem začlenění kapitoly REPowerEU (10). Uvolnění splátek je podmíněno přijetím rozhodnutí Komise v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, v němž se stanoví, že Nizozemsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(8)

Dne 29. dubna 2024 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2024 a dne 30. dubna 2024 svůj program stability z roku 2024 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (11). V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2024 rovněž zprávy, které Nizozemsko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.

(9)

Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Nizozemsku pro rok 2024. Posoudila pokrok, který Nizozemsko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Nizozemsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Nizozemsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Nizozemska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(10)

Komise v případě Nizozemska provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Hlavní zjištění, k nimž útvary Komise při posuzování makroekonomické zranitelnosti Nizozemska pro účely uvedeného nařízení dospěly, byla zveřejněna v březnu 2024. Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Nizozemsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Nizozemsko zejména vykazuje zranitelnost v souvislosti s vysokým soukromým dluhem v kontextu nadhodnoceného trhu s bydlením, přičemž tato zranitelnost má přeshraniční význam a zůstává relevantní i přes určitá zlepšení. Zranitelnost spojená s vysokým přebytkem běžného účtu byla zmírněna relativně silným růstem domácí poptávky. Vysoký přebytek běžného účtu byl na vyšší úrovni, kde podle očekávání také zůstane, v důsledku výrazného přebytku obchodu se zbožím a službami, který je odrazem přebytku domácích úspor nad investicemi za hospodářství jako celek. Domácí poptávka však v posledních letech rostla výrazněji než v eurozóně, což nasvědčuje pozitivnějšímu vývoji, pokud jde o externality přebytku běžného účtu pro zbytek eurozóny. Významná přítomnost nadnárodních podniků v Nizozemsku, statistický dopad nerozdělených podnikových zisků a role penzijních fondů akumulujících velké úspory, které jsou investovány v zahraničí, jsou všechny faktory, jež přispívají k velké propasti mezi úsporami a investicemi. Soukromý dluh v roce 2023 dále výrazně klesal a lze očekávat další snížení, nicméně dluh zůstává vysoký. Vysoká míra zadlužení v kombinaci s velkými držbami nelikvidních aktiv, zejména bydlení a penzijního spoření, činí domácnosti zranitelnými vůči měnícím se hospodářským podmínkám, zejména s ohledem na nadhodnocený trh s bydlením. U cen rezidenčních nemovitostí byla po většinu minulého roku patrná určitá korekce, což bylo dáno přísnějšími podmínkami financování, ale ceny jsou stále nadhodnocené, třebaže méně než dříve. K řešení zjištěné zranitelnosti byla přijata určitá opatření, je však třeba vyvíjet další úsilí. Nabízí se vícero možností, jak důrazněji řešit nedostatek bydlení – vyšší investice do této oblasti, odstranění překážek, které brání výstavbě nových bytů, a další řešení daňových pobídek pro dluhově financované vlastnictví nemovitostí. Nedávné reformy na trhu se soukromým nájemním bydlením pravděpodobně k dostupnosti bydlení nepovedou.

(11)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem se schodek veřejných financí Nizozemska zvýšil z 0,1 % HDP v roce 2022 na 0,3 % v roce 2023, zatímco veřejný dluh klesl z 50,1 % HDP na konci roku 2022 na 46,5 % na konci roku 2023.

(12)

Dne 12. července 2022 doporučila Rada (12) Nizozemsku přijmout opatření, kterými by v roce 2023 zajistilo, aby byl růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky (13), a bralo přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Nizozemsku bylo doporučeno, aby bylo připraveno přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Nizozemsku bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím nástroje a dalších fondů Unie. Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky (14) v roce 2023 v kontextu vysoké inflace restriktivní a činilo 0,8 % HDP. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky v roce 2023 měl restriktivní povahu a činil 0,9 % HDP. To zahrnuje zvýšení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií, o 0,4 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 byl v souladu s doporučením Rady ze dne 12. července 2022. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 činily 3,1 % HDP, což ve srovnání s rokem 2022 představuje pokles o 0,1 procentního bodu (15). Nizozemsko financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, například do rozšíření přetížené elektrizační soustavy, do snížení energetické náročnosti veřejných budov nebo do rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve venkovských oblastech. Dne 24. května 2024 předložilo Nizozemsko první žádost o platbu v rámci nástroje, kterou Komise právě posuzuje.

(13)

V programu stability z roku 2024 předpokládá makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce, růst reálného HDP ve výši 1,1 % v roce 2024 a 1,6 % v roce 2025. Očekává se, že schodek veřejných financí se v roce 2024 zvýší na 2,0 % HDP a v roce 2025 na 2,1 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2024 zvýšit na 46,8 % a do konce roku 2025 na 48,1 %. Po roce 2025 se má schodek veřejných financí zvýšit na 3,3 % HDP v roce 2026, 2,6 % HDP v roce 2027 a 3,2 % HDP v roce 2028. V horizontu programu se tedy zachování salda veřejných financí pod referenční hodnotu schodku 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě neplánuje. Po roce 2025 se naopak předpokládá postupné zvyšování poměru veřejného dluhu k HDP až na 52,0 % v roce 2028.

(14)

Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2024 o 0,8 % a v roce 2025 o 1,5 % a že inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) dosáhne v roce 2024 hodnoty 2,5 % a v roce 2025 pak 2,0 %.

(15)

Dále tato prognóza předpokládá v roce 2024 schodek veřejných financí ve výši 2,0 % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP by měl na konci roku 2024 vzrůst na 47,1 %. Zvýšení schodku v roce 2024 je především odrazem výpadků příjmů v důsledku mimořádně vysoké výplaty dividend v roce 2023 v očekávání zvýšení daně z výnosů z dividend v roce 2024, zvýšených výdajů na sociální dávky s cílem obnovit kupní sílu domácností s nízkými příjmy, zvýšené pomoci Ukrajině a také veřejných investic prostřednictvím vládních fondů pro oblast klimatu, infrastruktury a obrany. Podle odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2024 expanzivní povahu a bude činit 0,4 % HDP.

(16)

Výdaje ve výši 0,1 % HDP budou v roce 2024 podle prognózy Komise z jara 2024 financovány prostřednictvím nevratné podpory („grantů“) v rámci nástroje, oproti 0,1 % HDP v roce 2023. Výdaje financované z grantů nástroje umožní vysoce kvalitní investice a reformy zvyšující produktivitu, aniž by to mělo přímý dopad na saldo veřejných financí nebo veřejný dluh Nizozemska.

(17)

Dne 14. července 2023 Rada Nizozemsku doporučila (16) zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního růstu čistých primárních výdajů (17) financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 na nejvýše 3,5 %. Při plnění svých rozpočtů na rok 2023 a přípravě návrhů rozpočtových plánů na rok 2024 byly členské státy vyzvány, aby zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku, a to na základě schodku zjištěného podle údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se čisté primární výdaje Nizozemska financované z vnitrostátních zdrojů měly v roce 2024 zvýšit o 6,6 %, což je více než doporučená maximální míra růstu. Toto překročení doporučeného maximálního tempa růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídá 1,3 % HDP v roce 2024. Čisté výdaje v roce 2023 však byly nižší, než se očekávalo v době vydání doporučení (o 1,3 % HDP). Protože doporučení pro rok 2024 bylo formulováno jako tempo růstu, je třeba při posuzování souladu zohlednit také srovnávací základnu z roku 2023. Pokud by čisté výdaje v roce 2023 byly stejné, jak se očekávalo v době vydání doporučení, výsledné tempo růstu čistých výdajů v roce 2024 by bylo vyšší než doporučené tempo růstu o méně než 0,1 % HDP. Podle posouzení proto existuje riziko, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů nebudou zcela v souladu s tím, co doporučila Rada.

(18)

Rada Nizozemsku rovněž doporučila, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve ukončilo mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a použilo související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Rada dále doporučila, aby Nizozemsko v případě, že by si nový nárůst cen energií vyžádal nová nebo pokračující podpůrná opatření, zajistilo, že se tato podpůrná opatření zaměří na ochranu zranitelných domácností a podniků, budou fiskálně dostupná a zachovají stimuly k úsporám energií. Podle prognózy Komise z jara 2024 se výše čistých rozpočtových nákladů (18) na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky v roce 2023 odhaduje na 1,0 % HDP, přičemž v roce 2024 by měla činit 0,1 % a v roce 2025 pak 0,0 %. Předpokládá se, že v roce 2024 budou nadále platit zejména snížené spotřební daně z motorové nafty a benzinu. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, uvedené projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,9 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (19) k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce expanzivní povahu a bude činit 0,5 % HDP. Mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky byla v letech 2023 a 2024 ukončena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Nepředpokládá se však, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Existuje tudíž riziko, že toto nebude v souladu s doporučením Rady.

(19)

Rada Nizozemsku rovněž doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů v rámci nástroje a dalších fondů Unie, především za účelem podpory zelené a digitální transformace. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů zůstanou v roce 2024 stabilní na úrovni 3,1 % HDP (v roce 2023 činily rovněž 3,1 % HDP). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů Unie, včetně grantů v rámci nástroje, by měly podle očekávání zůstat v roce 2024 stabilní na úrovni 0,2 % HDP.

(20)

Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, nedojde-li k jejich změně, v roce 2025 schodek veřejných financí ve výši 2,1 % HDP. Zvýšení schodku v roce 2025 je především odrazem dalšího zvýšení veřejných investic, které plánuje vláda. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 zvýšit na 48,4 %.

(21)

Výnosy z nemovitostí pro hlavní bydliště, penzijního majetku a investic do uzavřených akciových společností jsou zdaněny výhodnějšími sazbami než příjmy z investic do akcií a dluhopisů. Daň z příjmů z investic do akcií a dluhopisů se navíc vypočítává na základě předpokládaných, a nikoli skutečných výnosů. Preferenční daňové zacházení s obytnými nemovitostmi prostřednictvím odpočitatelných hypotečních úroků v kombinaci s nízkou daní z imputovaného nájemného podporuje poptávku na trhu s bydlením, což zvyšuje ceny. Navíc existují daňové úlevy na penzijní spoření až do poměrně vysoké úrovně příjmů. V důsledku toho je majetek domácností v Nizozemsku vysoce koncentrován v nelikvidních typech majetku, jako jsou bydlení nebo důchody. To vystavuje domácnosti většímu ekonomickému riziku během hospodářských otřesů a v mnoha případech to nemusí vést k optimálnímu vzorci spotřeby během celého života. Nerovné daňové zacházení v rámci jednotlivých druhů aktiv a mezi nimi také vede k daňové arbitráži a může zkreslovat účinné rozdělování kapitálu. Toto nerovné zacházení je proto relevantní z hlediska řešení makroekonomických nerovnováh.

(22)

Nadhodnocení na trhu s bydlením je kromě daňových pobídek uvedených v 21. bodě odůvodnění způsobeno také nedostatečnou nabídkou nových bytů. Odstranění překážek, které v současnosti brzdí investice, včetně investic do bytové výstavby, by mohlo vládě umožnit účinné prosazování jejích plánů na zvýšení nabídky bydlení a přispět k obnovení vnější rovnováhy. Odstranění těchto překážek je tedy relevantní z hlediska řešení makroekonomických nerovnováh. Trh se soukromým nájemním bydlením je relativně malý, což vede k omezené nabídce cenově přijatelných a dostupných alternativ k vlastnictví nemovitosti. Nedostatek cenově přijatelného nájemního bydlení rovněž podkopává mobilitu pracovních sil a sociální soudržnost.

(23)

Nizozemsko má dobře rozvinutý systém dlouhodobé péče. Přestože výdaje na dlouhodobou péči jsou v Nizozemsku již nyní nejvyšší v Unii, očekává se, že náklady výrazně porostou. V roce 2022 činily celkové výdaje na dlouhodobou péči v Nizozemsku 3,8 % HDP, což je zdaleka nejvyšší hodnota v Unii. Zpráva o stárnutí obyvatelstva z roku 2024 předpokládá, že do roku 2040 se tato hodnota zvýší o 1,0 procentního bodu a do roku 2070 o 1,9 procentního bodu. Také jednotkové náklady na poskytování ústavní péče jsou v Nizozemsku jedny z nejvyšších v Unii, a to i ve vyjádření jako podíl HDP na obyvatele. To nasvědčuje tomu, že existuje prostor pro zlepšení fiskální udržitelnosti dlouhodobé péče tím, že by se snížila neefektivita některých aspektů systému, aniž by byla ohrožena jeho vysoká kvalita a rozsah. Příkladem neefektivity je skutečnost, že obce, které jsou v Nizozemsku poskytovateli domácí a sociální péče, jsou motivovány, aby přesouvaly odpovědnost za pacienty na sektor ústavní péče namísto toho, aby jim i nadále co nejdéle poskytovaly domácí a komunitní péči. Neefektivitu systému dlouhodobé péče by navíc bylo možno řešit například větším využíváním digitálních a inovativních řešení nebo investicemi do prevence, aby se oddálil nástup potřeby dlouhodobé péče a závislosti na podpoře při denních životních činnostech.

(24)

V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (EU) 2021/241 a s přílohou V kritériem 2.2 uvedeného nařízení zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro Nizozemsko nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Nizozemska prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán pro oživení a odolnost včetně kapitoly REPowerEU prováděn rychle a účinně. Aby byly závazky plánu pro oživení a odolnost splněny do srpna 2026, je nezbytné, aby Nizozemsko výrazně urychlilo provádění reforem, a zejména aby zajistilo účinné provádění reforem, které souvisejí s doporučeními pro jednotlivé země. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.

(25)

V rámci přezkumu programů politiky soudržnosti v polovině období musí Nizozemsko v souladu s článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (20) do března 2025 všechny programy, na něž je poskytována podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), přezkoumat, mimo jiné s přihlédnutím k výzvám uvedeným v doporučení pro Nizozemsko z roku 2024, jakož i k vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum tvoří základ pro konečné přidělení finančních prostředků Unie zahrnutých v jednotlivých programech. Při provádění programů politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv Nizozemsko dosáhlo pokroku, přetrvávají však jisté výzvy. Zatímco regionální rozdíly v HDP na obyvatele zůstávají stabilní a všechny regiony se z hlediska konkurenceschopnosti pohybují vysoko nad průměrem Unie, přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku ovlivňuje regiony s klastry odvětví s vysokými emisemi odlišně. Je důležité urychlit provádění politiky soudržnosti; priority dohodnuté v programech jsou i nadále relevantní. Obzvláště důležité jsou stále cíle, jako je podpora inovací souvisejících se zelenou a digitální transformací a podpora zelené ekonomiky v regionech s průmyslovými klastry, které jsou nejvíce postiženy klimatickou transformací. Relevantní zůstává i podpora společenských změn v deprivovaných městských oblastech velkých měst. Stále je třeba přijímat opatření ke snížení sociálních nerovností a nerovností na trhu práce prostřednictvím investic do rovných (pracovních) příležitostí a do boje proti diskriminaci. Při přezkoumávání programů politiky soudržnosti v polovině období je třeba podpořit potenciál pro testovací a pilotní řešení, která by pomohla snížit přetížení elektrizační soustavy, jelikož toto přispěje k zelené transformaci Nizozemska. Nizozemsko by mohlo využít Platformu strategických technologií pro Evropu zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 (21) k podpoře transformace průmyslu a k usnadnění investic do výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně prohlubování dovedností a změn kvalifikace.

(26)

Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost a jiné fondy Unie, čelí Nizozemsko řadě dalších výzev, které souvisejí se segmentací trhu práce, nedostatkem pracovních sil a dovedností, základním vzděláváním, závislostí na fosilních palivech a nadměrným ukládáním dusíku.

(27)

Podíl pružného zaměstnání (pracovníků s dočasnými smlouvami i osob samostatně výdělečně činných) na trhu práce je v Nizozemsku i nadále vysoký. To poukazuje na přetrvávající riziko segmentace trhu práce, s obzvlášť rušivými účinky na okraji trhu práce. Může to umocňovat nerovnost příležitostí a snižovat produktivitu. Určitá míra flexibility na trhu práce může pomoci zlepšit přizpůsobivost ekonomiky a může také lépe uspokojit individuální preference. Nadměrné využívání pružných typů zaměstnání však může mít negativní dopady na pracovníky a širší ekonomiku. Pro osoby s pružnými pracovními smlouvami je například problémem účast na odborné přípravě a celoživotním učení, což následně vede ke snížení investic do dovedností a prohlubuje oslabení produktivity. Nizozemská vláda ve spolupráci se sociálními partnery oznámila opatření, jejichž cílem je řešit rozdíly mezi stálým a pružným uspořádáním práce. Tato opatření zahrnují zrušení smluv na nulový počet hodin, nahrazení smluv bez pevně stanovené pracovní doby v jejich současné podobě novým typem smluv, které budou poskytovat větší jistotu příjmu pro pracovníky, a zlepšení jistoty zaměstnání agenturních zaměstnanců. Rychlý pokrok při přijímání a provádění uvedených plánů a jejich účinné prosazování budou důležité pro zajištění toho, aby volba určitého typu pracovní smlouvy vycházela z potřeb specifických pro dané pracovní místo nebo z preferencí pracovníků, a zároveň pro zlepšení zaměstnanosti a sociálního postavení osob s pružným zaměstnáním a snížení segmentace trhu práce.

(28)

Nedostatek pracovních sil a dovedností se na nizozemském trhu práce projevoval již před krizí COVID-19, ale od té doby se rozšířil ještě více. Odvětví jako informační a komunikační technologie (IKT), zdravotnictví a vzdělávání, technické obory a obory související se zelenou transformací čelí strukturálnímu nedostatku, který bude dle očekávání přetrvávat, částečně v důsledku demografického vývoje. Navzdory vysoké celkové míře ekonomické aktivity je v Nizozemsku stále velké množství nevyužitých potenciálních pracovníků, jako jsou osoby přistěhovaleckého původu nebo osoby pracující na částečný úvazek. Toto nedostatečné využití části pracovní síly spolu s nedostatkem dovedností představuje riziko pro konkurenceschopnost Nizozemska a může brzdit investice včetně nové bytové výstavby, což má význam z hlediska makroekonomických nerovnováh v Nizozemsku. K řešení těchto problémů je zapotřebí komplexní přístup, který by současně zohledňoval potřeby a překážky specifické pro daná odvětví. Aby se zvýšila nabídka pracovních sil, lidé by mohli být motivováni k tomu, aby pracovali více hodin, a to i prostřednictvím politických opatření na podporu kvality práce a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Pokud jde o zmírňování nedostatku pracovních sil a zlepšování sociálních výsledků, pomoci by mohlo také zvýšení příležitostí k prohlubování dovedností a změnám kvalifikace prostřednictvím cílených a přizpůsobených opatření, zejména pro osoby na okraji trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby. Vzhledem ke stávajícímu nedostatku pracovníků v různých odvětvích a stagnující produktivitě práce by se politická opatření na straně poptávky mohla zaměřit na podporu odvětví s vysokou přidanou hodnotou a odvětví souvisejících se společenskými výzvami, jako je vzdělávání a zdravotní péče, na podporu mobility mezi odvětvími a na posílení investic do zvyšování produktivity a do výzkumu a vývoje.

(29)

Navzdory stále relativně vysokému, i když klesajícímu podílu patnáctiletých žáků s vynikajícími výsledky ukázal Program pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2022 prudký nárůst počtu žáků s nedostačujícími výsledky v matematice, přírodních vědách a čtenářských dovednostech. Zmiňovaný propad se výrazně liší mezi jednotlivými dráhami středoškolského vzdělávání, přičemž největší zhoršení výsledků v testech vykazují žáci nejnižších drah – různých směrů přípravy na střední odborné vzdělávání (vmbo). Navíc platí, že žáci přistěhovaleckého původu (žáci narození v Nizozemsku s rodiči narozenými v zahraničí a žáci narození v zahraničí) dosahují téměř dvakrát horších výsledků v matematice a přírodních vědách než žáci, kteří nejsou přistěhovaleckého původu; v oblasti čtení je tento rozdíl o něco menší. Zhoršování základních dovedností je jedním z největších v Unii a oslabuje výsledky vzdělávání a trhu práce, jakož i dlouhodobou produktivitu a konkurenceschopnost. Problémy, pokud jde o rozvoj dovedností, rovnost ve vzdělávání a kvalitu vzdělávání, může ještě zhoršit rostoucí nedostatek učitelů. Nizozemsko by proto mohlo vyhodnotit stávající opatření zaměřená na základní dovednosti a podle potřeby je revidovat, aby se zvýšil jejich dopad, zejména v případě škol s populacemi znevýhodněných studentů. Kromě toho by Nizozemsko mohlo přijmout opatření ke zvýšení prostupnosti středoškolských drah a rozšířit pobídky, aby přilákalo více učitelů do škol s populacemi znevýhodněných studentů.

(30)

Kvůli postupně rostoucímu přetížení elektrizační soustavy jsou provozovatelé sítí často nuceni odmítnout žádosti nových výrobců a spotřebitelů elektřiny o přístup. Přetížení elektrizační soustavy představuje riziko zpomalení přechodu na čistou energii a omezuje hospodářskou činnost, a má tudíž význam z hlediska makroekonomických nerovnováh v Nizozemsku. Pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, rychlejší zavádění infrastruktury pro obnovitelnou energii na moři i na pevnině, uspokojení poptávky po elektřině a zlepšení konkurenceschopnosti má proto zásadní význam zvýšení kapacity a flexibility přenosové a distribuční soustavy. Vnitrostátní plán pro energetický systém přijatý v prosinci 2023 vyzývá k investicím do dodatečné kapacity elektrizační soustavy a skladování energie, které je nyní nutno realizovat. Pro usnadnění potřebných investic do rozšiřování elektrizační infrastruktury má zásadní význam urychlení povolovacího řízení pro přenosové a distribuční sítě. To by urychlilo rovněž realizaci projektů v oblasti obnovitelné energie na moři a na pevnině. V rámcových podmínkách pak existuje prostor pro řešení přetížení prostřednictvím technických opatření a předpisů (např. tarifních pobídek nebo omezení ve špičce).

(31)

Intenzivní zemědělské postupy mohou způsobovat nadměrné ukládání dusíku, které má vážné důsledky pro zdraví půdy a vodní a mořské ekosystémy a vede ke zhoršování přírodního kapitálu, a zároveň významně omezují povolování stavebních činností, které emitují dusík, a zavádění infrastruktury pro obnovitelnou energii. Tyto postupy jsou proto relevantní z hlediska makroekonomických nerovnováh v Nizozemsku. Je třeba pokračovat v podpoře přechodu na udržitelné zemědělství včetně ekologického zemědělství a zároveň zajistit konkurenceschopnost a sociální spravedlnost. V souladu s nizozemským strategickým plánem společné zemědělské politiky by Nizozemsku prospělo snížení počtu hospodářských zvířat, urychlení přechodu na oběhové a ekologické zemědělství, podpora zavodňování a vyřazování půdy bohaté na uhlík z produkce a omezení používání chemických pesticidů a anorganických hnojiv. Také by mohlo být zlepšeno postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, například prostřednictvím dalšího rozvoje označení jakosti Unie, většího uznávání organizací producentů, další digitalizace a dalších inovací v zemědělství a větší dostupnosti ekologických produktů pro spotřebitele. Stále existuje prostor pro další zvýšení investic do prevence a kontroly znečištění a do udržitelného hospodaření s vodou.

(32)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2024 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se eurozóny z roku 2024, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. K provedení prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého doporučení obsažených v doporučení týkajícím se eurozóny z roku 2024 přispívají v případě Nizozemska doporučení č. 1, 2, 3 a 4.

(33)

S ohledem na hloubkový přezkum provedený Komisí a závěry o existenci nerovnováh jsou do doporučení č. 1 promítnuta doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011. Politiky uvedené v doporučení č. 1 pomáhají řešit zranitelnost související s vysokým soukromým dluhem v kontextu nadhodnoceného trhu s bydlením. Doporučení č. 1 přispívá jak k řešení nerovnováhy, tak k provedení doporučení pro eurozónu v souladu s 31. bodem odůvodnění,