<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><ORDER xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.ORDER><REF.CASE FILE="ECRT12005CSA.0900346901.case.xml"><NO.CASE>T-321/04</NO.CASE></REF.CASE> <NO.CELEX>62004B0321</NO.CELEX><NO.SEQ>0011.0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>3471</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>3484</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>14</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.ORDER><CURR.TITLE><LEFT>USNESENÍ ZE DNE <DATE ISO="20050919">19. 9. 2005</DATE> — VĚC T-321/04</LEFT><RIGHT>AIR BOURBON v. KOMISE</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Usnesení Soudu</HT> (čtvrtého senátu)</P><P><DATE ISO="20050919">19. září 2005</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING="STAR"><P>Jednací jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><ORDER.INIT><P>Ve věci T-321/04,</P></ORDER.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Air Bourbon SAS,</HT> se sídlem v Sainte-Marie, ostrov Réunion (Francie), zastoupená S. Vaissem, advokátem,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Komisi Evropských společenství,</HT> zastoupené C. Giolitem a J. Buendía Sierrou, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,</P><PARTY.STATUS>žalované,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS></PARTIES><SUBJECT><P>jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne <DATE ISO="20031216">16. prosince 2003</DATE> [C (2003) 4708 konečné] nevznášet námitky vůči podpoře N 427/2003 poskytnuté francouzskými orgány Air Austral,</P></SUBJECT><?PAGE NO="II-3472"?><PREAMBLE.GEN><PREAMBLE.INIT><P>SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (čtvrtý senát),</P><P>ve složení H. Legal, předseda, P. Lindh a V. Vadapalas, soudci,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: H. Jung,</P></PREAMBLE.INIT><PREAMBLE.FINAL><P>vydává toto</P></PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE.GEN><CONTENTS.ORDER><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Usnesení</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Skutečností předcházející sporu</P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20011128">28. listopadu 2001</DATE> Komise schválila s ohledem na ustanovení pokynů k vnitrostátní regionální podpoře francouzský režim podpor spočívající ve snížení daně daňovým poplatníkům, kteří provádějí výrobní investice v zámořských departementech.</TXT></NP><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Účelem tohoto režimu byla podpora investic v regionech se strukturálními nedostatky, jako je ostrovní charakter, omezenost místních trhů a nízká produktivita podniků.</TXT></NP><?PAGE NO="II-3473"?><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20030728">28. července 2003</DATE> oznámily francouzské orgány Komisi daňovou podporu zámořských investic, kterou hodlaly poskytnout letecké společnosti Air Austral.</TXT></NP><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Rozhodnutím C (2003) 4708 konečné ze dne <DATE ISO="20031216">16. prosince 2003</DATE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>Rozhodnutí<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/>), přijatým po předběžném přezkoumání upraveném čl. 88 odst. 3 ES, měla Komise za to, že slučitelnost tohoto opatření se společným trhem nevznáší pochybnosti, a že tudíž není namístě vznést v tomto ohledu námitky.</TXT></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Rozhodnutí bylo oznámeno francouzské vládě dne <DATE ISO="20031217">17. prosince 2003</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20040212">12. února 2004</DATE> zveřejnila Komise v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie</HT> souhrnné sdělení, jímž byly třetí osoby informovány formou shrnutí základních údajů o oznámené podpoře, že vůči ní Komise nevznáší námitky (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="038" DATE.PUB="2004" PAGE.FIRST="4">Úř. vest. C 38, s. 4</REF.DOC.OJ>). Komise v tomto sdělení upřesnila:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na internetové stránce:</P><P>http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids.<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="II-3474"?><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20040607">7. června 2004</DATE> požádala žalobkyně Komisi o úplné znění Rozhodnutí.</TXT></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20040609">9. června 2004</DATE>, doručeným dne <DATE ISO="20040611">11. června 2004</DATE>, zaslala Komise žalobkyni vyhotovení úplného znění Rozhodnutí.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20040729">29. července 2004</DATE> podala žalobkyně projednávanou žalobu.</TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Samostatným podáním došlým kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20041012">12. října 2004</DATE> Komise vznesla námitku nepřípustnosti na základě či. 114 odst. 1 jednacího řádu Soudu.</TXT></NP><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20041112">12. listopadu 2004</DATE> předložila žalobkyně své vyjádření k této námitce.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> podala Air Austral návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastník na podporu návrhových žádání Komise.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20050112">12. ledna 2005</DATE> Komise předložila své vyjádření k tomuto návrhu.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="II-3475"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Návrhová žádání účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Žalobkyně navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>prohlásil žalobu za přípustnou;</P></ITEM><ITEM><P>zrušil Rozhodnutí;</P></ITEM><ITEM><P>přikázal Komisi a Francouzské republice přijmout nezbytná opatření, aby Air Austral vrátila protiprávně obdržené podpory;</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>odmítl žalobu jako nepřípustnou;</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="II-3476"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní otázky</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K přípustnosti</P></TI></TITLE><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Na základě či. 114 odst. 1 jednacího řádu může Soud, požaduje-li to některý účastník řízení, vydat rozhodnutí o nepřípustnosti bez projednání věci samé. Podle odstavce 3 téhož článku, nerozhodne-li Soud jinak, následuje dále ústní část řízení. V projednávaném případě Soud pokládá tuto věc za dostatečně objasněnou písemnostmi ve spise a rozhoduje, že není namístě zahájit ústní část řízení.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumenty účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Komise uplatňuje, že žaloba je opožděná. Lhůta k podání žaloby začala běžet od <DATE ISO="20040212">12. února 2004</DATE>, dnem zveřejnění souhrnného sdělení o Rozhodnutí v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie.</HT> Rozhodnutí tak bylo k dispozici nejpozději ke dni zveřejnění <HT TYPE="ITALIC">Úředního věstníku Evropské unie</HT> na internetu.</TXT></NP><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Podle Komise věděla žalobkyně o Rozhodnutí dokonce před tímto datem. Doručení Rozhodnutí pouze francouzské vládě totiž nebrání závěru, že žalobkyně, jako hlavní konkurent Air Austral, musela o Rozhodnutí vědět od <DATE ISO="20031216">16. prosince 2003</DATE>, neboť Rozhodnutí bylo komentováno v tisku a bylo předmětem tiskové zprávy vydané Komisí dne, kdy bylo přijato. Žalobkyně nemohla nevědět o existenci Rozhodnutí až do <DATE ISO="20040607">7. června 2004</DATE>, data její žádosti o zaslání úplného znění Rozhodnutí.</TXT></NP><?PAGE NO="II-3477"?><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Komise uvádí, že lhůta k podání žaloby počíná běžet ode dne zveřejnění rozhodnutí v oblasti státních podpor v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie,</HT> jak je upraveno v nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne <DATE ISO="19990322">22. března 1999</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES] (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="083" DATE.PUB="1999" PAGE.FIRST="1">Úř. vest. L 83, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 08/01, s. 339). Vzhledem k tomu, že souhrnné sdělení jasně uvádělo možnost opatřit si vyhotovení Rozhodnutí v závazném jazykovém znění, odpovídá zpřístupnění uvedeného Rozhodnutí nejpozději ke dni jeho zveřejnění v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie</HT> na internetu jeho úplnému zveřejnění. V důsledku toho je v projednávaném případě rozhodným dnem <DATE ISO="20040212">12. únor 2004</DATE>, datum zveřejnění souhrnného sdělení a zpřístupnění úplného znění na internetu. Za těchto podmínek je žaloba došlá dne <DATE ISO="20040729">29. července 2004</DATE> zjevně opožděná, a musí tedy být prohlášena za nepřípustnou.</TXT></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Žalobkyně se nemůže odchýlit od kogentních lhůt k podání žaloby a tvrdit, že má k dispozici novou lhůtu k podání žaloby, opírajíc se o svou žádost ze dne <DATE ISO="20040607">7. června 2004</DATE>. Dopis Komise ze dne <DATE ISO="20040609">9. června 2004</DATE>, jímž bylo žalobkyni zasláno znění Rozhodnutí, není počátkem nové lhůty k podání žaloby. Komise ostatně v tomto dopise připomněla, že znění tohoto aktu již bylo k dispozici na internetu.</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Žalobkyně se krom toho nemůže dovolávat ani omluvitelné chyby, neboť nedošlo k jednání, jež může samo o sobě nebo rozhodujícím způsobem vyvolat přípustné zmatení u procesního subjektu v dobré víře, jenž prokázal veškerou řádnou péči požadovanou od běžně informovaného subjektu. V projednávaném případě nemohlo chování Komise, jež odpovídá právní povinnosti známé všem, vyvolat zmatení a být příčinou chyby, jíž se dopustila žalobkyně.</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Žalobkyně podotýká, že dopis Komise ze dne <DATE ISO="20040609">9. června 2004</DATE>, jímž jí bylo zasláno znění Rozhodnutí, neuváděl, že toto Rozhodnutí bylo zveřejněno formou souhrnného sdělení v řadě C <HT TYPE="ITALIC">Úředního věstníku Evropské unie,</HT> ani že toto souhrnné sdělení má za následek běh lhůty k podání žaloby na neplatnost. Komise se tak nedomnívala, že zveřejnění tohoto souhrnného sdělení se lze dovolávat vůči třetím osobám.</TXT></NP><?PAGE NO="II-3478"?><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Zveřejnění souhrnného sdělení v řadě C <HT TYPE="ITALIC">Úředního věstníku Evropské unie</HT> se totiž nelze dovolávat vůči třetím osobám. Po procesních subjektech nelze rozumně požadovat, aby denně nahlížely do řady C (Informace a oznámení) <HT TYPE="ITALIC">Úředního věstníku Evropské unie,</HT> aby se ujistily, že orgány Společenství nepřijaly rozhodnutí, jehož ani nejsou adresáty, ani o něm nebyly informovány, které může zasáhnout do jejich práv nebo zájmů.</TXT></NP><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>To platí tím spíše, že zveřejnění bylo provedeno formou sdělení velmi souhrnné povahy, jež pouze uvádí datum přijetí rozhodnutí, dotyčný členský stát, název, právní základ, rozpočet dotčené podpory a její cíl v několika klíčových slovech. To však neumožňuje seznámit se s obsahem a dosahem aktu a vyžaduje konzultaci internetové stránky.</TXT></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Rada neměla v úmyslu umožnit dovolávání se souhrnného sdělení o rozhodnutích Komise v řadě C <HT TYPE="ITALIC">Úředního věstníku Evropských společenství</HT> zveřejněného podle článku 26 nařízení č. 659/1999 vůči třetím osobám. Pokud by jej Rada pokládala za zveřejnění, jehož se lze dovolávat vůči třetím osobám, nevyhrazovala by výslovně v či. 20 odst. 3 uvedeného nařízení právo zúčastněných stran získat na jejich žádost kopii takových rozhodnutí, jež jsou oznamována výlučně dotyčným členským státům.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Zalobkyně tvrdí, že při neexistenci úplného zveřejnění v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie</HT> nebo oznámení běží lhůta k podání žaloby od data, kdy se dotyčný subjekt dověděl o obsahu a důvodech dotčeného aktu, za předpokladu, že o jeho sdělení bylo požádáno v přiměřené lhůtě. V projednávaném případě však zalobkyně nebyla v žádném okamžiku informována o rozhodnutí Komise zasáhnout, a neměla tedy důvod nahlížet do <HT TYPE="ITALIC">Úředního věstníku Evropské unie</HT> a tím méně do řady C.</TXT></NP><?PAGE NO="II-3479"?><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Vůči argumentu Komise, že žalobkyně musela o Rozhodnutí vědět od <DATE ISO="20031216">16. prosince 2003</DATE>, žalobkyně namítá své nedávné založení (v listopadu 2002), počátek její činnosti v červnu 2003, omezený počet jejích zaměstnanců (139) a neexistenci vlastní právní služby.</TXT></NP><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Komise v rozporu s či. 88 odst. 2 ES a odst. 3 ES nevyzvala tři letecké společnosti působící na lince z Paříže do Saint-Denis (ostrov Réunion), k nimž patřila žalobkyně, aby podaly své připomínky k záměru podpory ve prospěch Air Austral, která může, jak Komise v Rozhodnutí sama uznává, mít vliv na konkurenty působící na dotčené lince. Z toho plyne, že žalobkyně mohla legitimně nevědět, že Rozhodnutí mohlo zasahovat do jejích práv a jejích zájmů.</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Žalobkyně mimoto uplatňuje, že nebyla v žádném případě povinna znát články v tisku, které vyšly v době přijetí Rozhodnutí, ani tiskovou zprávu Komise.</TXT></NP><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Teprve poté, co žalobkyně zjistila, že jí vznikly značné škody z důvodu, že Air Austral se dopouštěla jednání, která závažně narušují hospodářskou soutěž, vznesla žalobkyně dotaz ohledně legality finančních podpor poskytnutých jejímu konkurentovi společností Sematra (místní společnost se smíšeným hospodařením s většinovým podílem regionu a departementu ostrova Réunion). Žalobkyně podala svou žádost ze dne <DATE ISO="20040607">7. června 2004</DATE> právě v rámci těchto rešerší.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>Žalobkyně konečně poznamenává, že se může rovněž dovolávat omluvitelné chyby, která nemůže vést k prekluzi jejího práva na podání žaloby.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="II-3480"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudu</P></TI></TITLE><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Ze samotného znění či. 230 pátého pododstavce ES zaprvé vyplývá, že kritérium data, kdy se žalobce o aktu dozvěděl, jako počátek lhůty k podání žaloby má vzhledem k datu zveřejnění aktu nebo jeho oznámení podpůrnou povahu (rozsudek Soudního dvora ze dne <DATE ISO="19980310">10. března 1998</DATE>, Německo v. Rada, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-122/95" YEAR="1998" PAGE.ECR="I-973">C-122/95, Recueil, s. I-973, bod 35</REF.DOC.ECR>; rozsudky Soudu ze dne <DATE ISO="20001212">12. prosince 2000</DATE>, Alitalia v. Komise, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-296/97" YEAR="2000" PAGE.ECR="II-3871">T-296/97, Recueil, s. II-3871, bod 61</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="20031127">27. listopadu 2003</DATE>, Regione Siciliana v. Komise, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-190/00" YEAR="2003" PAGE.ECR="II-5015">T-190/00, Recueil, s. II-5015, bod 30</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>33</NO.P><TXT>V projednávaném případě Komise v souladu se svou povinností vyplývající z čl. 26 odst. 1 první věty nařízení č. 659/1999 zveřejnila v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie</HT> souhrnné sdělení informující zúčastněné strany o existenci Rozhodnutí a uvádějící zejména datum jeho přijetí, dotyčný členský stát, číslo podpory, jeho název, jeho cíl, jeho právní základ a rozpočet, jenž je na tuto podporu věnován. Toto souhrnné sdělení mimoto zmínilo možnost opatřit si úplné znění Rozhodnutí v závazném jazykovém znění na internetové stránce Komise a adresu pro přístup k němu.</TXT></NP><NP><NO.P>34</NO.P><TXT>Skutečnost, že Komise poskytuje třetím osobám úplný přístup ke znění rozhodnutí na své internetové stránce, ve spojení se zveřejněním souhrnného sdělení v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie</HT> umožňujícího zúčastněným stranám seznámit se s dotčeným rozhodnutím a informujícího o této možnosti přístupu prostřednictvím internetu, musí být považována za zveřejnění ve smyslu či. 230 pátého pododstavce ES.</TXT></NP><?PAGE NO="II-3481"?><NP><NO.P>35</NO.P><TXT>Možnost zúčastněné strany získat kopii takového rozhodnutí upravená či. 20 odst. 3 nařízení č. 659/1999 tento závěr nevyvrací.</TXT></NP><NP><NO.P>36</NO.P><TXT>Toto ustanovení totiž zúčastněným stranám umožňuje získat kopii jakéhokoli rozhodnutí přijatého na základě článku 4 nařízení č. 659/1999, tedy nejen rozhodnutí, podle nichž opatření není podporou (odstavec 2), a rozhodnutí nevznášet námitky (odstavec 3), která jsou zveřejňována formou souhrnného sdělení, ale i rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení (odstavec 4), která jsou zveřejňována úplně. Tato možnost tedy existuje nezávisle na zveřejnění těchto rozhodnutí v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie,</HT> a tedy nezávisle na počátku lhůty k podání žaloby upravené či. 230 pátým pododstavcem ES.</TXT></NP><NP><NO.P>37</NO.P><TXT>V projednávaném případě je nesporné, že úplné znění Rozhodnutí bylo dostupné na internetu dne <DATE ISO="20040212">12. února 2004</DATE>, dnem zveřejnění souhrnného sdělení. Žalobkyně ostatně netvrdila, že by z technických nebo jiných důvodů neměla možnost přístupu k úplnému znění Rozhodnutí touto cestou. Počátkem lhůty k podání žaloby je tedy 12. únor 2004, aniž by Komise byla povinna uvádět ve svém dopise ze dne <DATE ISO="20040609">9. června 2004</DATE>, že rozhodnutí bylo zveřejněno formou souhrnného sdělení, ani že toto zveřejnění má za následek běh lhůty k podání žaloby.</TXT></NP><NP><NO.P>38</NO.P><TXT>Zadruhé, pojem omluvitelné chyby musí být vykládán restriktivně a může se vztahovat pouze na výjimečné okolnosti, kdy dotyčný orgán zejména jednal tím způsobem, že jeho jednání samo o sobě nebo rozhodujícím způsobem může vyvolat přípustné zmatení u procesního subjektu v dobré víře, jenž prokázal veškerou řádnou péči požadovanou od běžně informovaného subjektu (rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="19910529">29. května 1991</DATE>, Bayer v. Komise, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-12/90" YEAR="1991" PAGE.ECR="II-219">T-12/90, Recueil, s. II-219, bod 29</REF.DOC.ECR>, potvrzený rozsudkem Soudního dvora ze dne <DATE ISO="19941215">15. prosince 1994</DATE>, Bayer v. Komise, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-195/91 P" YEAR="1994" PAGE.ECR="I-5619">C-195/91 P, Recueil, s. I-5619, bod 26</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><?PAGE NO="II-3482"?><NP><NO.P>39</NO.P><TXT>V projednávaném případě neumožňují argumenty skutkové povahy vznesené žalobkyní a vycházející z jejího nedávného založení, omezeného počtu jejích zaměstnanců a neexistence vlastních právníků, jako takové dospět k závěru o existenci omluvitelné chyby.</TXT></NP><NP><NO.P>40</NO.P><TXT>Zatřetí a v poslední řadě je možnost dovolat se zveřejnění souhrnného sdělení vůči žalobkyni v souladu s požadavkem právní jistoty, jímž se musí řídit každý výklad ustanovení týkajících se procesních prostředků (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne <DATE ISO="19870115">15. ledna 1987</DATE>, Misset v. Rada, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="152/85" YEAR="1987" PAGE.ECR="223">C-152/85, Recueil, s. 223, bod 11</REF.DOC.ECR>; rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="19970918">18. září 1997</DATE>, Mutual Aid Administration Services v. Komise, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-121/96—T-151/96" YEAR="1997" PAGE.ECR="II-1355">T-121/96 a T-151/96, Recueil, s. II-1355, bod 38</REF.DOC.ECR>). Zohlednění data zveřejnění souhrnného sdělení s odvoláním na internetovou stránku jako datum zveřejnění napadeného aktu totiž umožňuje přesně zjistit počátek lhůty dvou měsíců k podání žaloby upravené či. 230 pátým pododstavcem ES.</TXT></NP><NP><NO.P>41</NO.P><TXT>Zohlednění data zveřejnění souhrnného sdělení s odvoláním na internetovou stránku jako datum zveřejnění napadeného aktu krom toho zajišťuje rovné zacházení pro všechny třetí osoby tím, že zabezpečuje, že lhůta k podání žaloby proti rozhodnutím v oblasti státních podpor je počítána stejným způsobem, jako by bylo rozhodnutí v plném rozsahu zveřejněno v <HT TYPE="ITALIC">Úředním věstníku Evropské unie</HT> nebo souhrnným způsobem s odvoláním na internetovou stránku Komise.</TXT></NP><NP><NO.P>42</NO.P><TXT>Jelikož bylo Rozhodnutí zveřejněno dne <DATE ISO="20040212">12. února 2004</DATE>, uplynula lhůta k podání žaloby podle čl. 230 pátého pododstavce ES a či. 102 odst. 1 a odst. 2 jednacího řádu dne <DATE ISO="20040506">6. května 2004</DATE>. V důsledku toho je žaloba podaná dne <DATE ISO="20040729">29. července 2004</DATE> zjevně opožděná.</TXT></NP><?PAGE NO="II-3483"?><NP><NO.P>43</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené musí být žaloba odmítnuta jako nepřípustná.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>44</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že žaloba je nepřípustná, není namístě rozhodnout o návrhu Air Austral na povolení vstupu do sporu jako vedlejší účastník na podporu návrhových žádání Komise.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>45</NO.P><TXT>Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je namístě posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>SOUD (čtvrtý senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>Žaloba se odmítá jako nepřípustná.</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="II-3484"?><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Není namístě rozhodnout o návrhu Air Austral na vstup do řízení jako vedlejší účastník.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.</TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.ORDER><SIGNATURE.CASE><P>V Lucemburku dne <DATE ISO="20050919">19. září 2005</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Vedoucí soudní kanceláře</P><P>H. Jung</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Předseda</P><P>H. Legal</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></ORDER>