23.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/51


P9_TA(2020)0037

Dětská práce v dolech na Madagaskaru

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o dětské práci v dolech na Madagaskaru (2020/2552(RSP))

(2021/C 294/08)

Evropský parlament,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Madagaskaru, zejména na usnesení ze dne 9. června 2011 (1) a 16. listopadu 2017 (2),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Ženevskou deklaraci o právech dítěte z roku 1924 a na její přijetí Valným shromážděním OSN v roce 1959,

—

s ohledem na obecné zásady EU v oblasti práv dítěte,

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unie, který výslovně uznává ochranu práv dítěte ve vnitřních i zahraničních věcech jakožto cíl EU,

—

s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání ze dne 6. června 1973 a na úmluvu MOP č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce dne 1. června 1999,

—

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 16. března 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce (3) (nařízení o dovozu minerálů pocházejících z oblastí postižených konfliktem),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na Výbor pro práva dítěte,

—

s ohledem na závěry Rady týkající se dětské práce, které byly přijaty dne 20. června 2016,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN z roku 2011 nazvaného „Chránit, dodržovat, napravovat“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (4),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 25. července 2019, kterou byl rok 2021 vyhlášen Mezinárodním rokem odstranění dětské práce,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o rezoluci Valného shromáždění OSN (5),

—

s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, včetně všech příloh a dodatků,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce (7),

—

s ohledem na hlavní zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (2011),

—

s ohledem na obecnou připomínku č. 24(2017) Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva o povinnostech státu v souladu s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech v souvislosti s obchodními aktivitami (E/C.12/GC/24),

—

s ohledem na práva dětí a obchodní zásady vypracované fondem UNICEF,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích (8),

—

s ohledem na zprávu Mezinárodního sdružení Terre des Hommes nazvanou „Dětská práce v odvětví těžby a zpracování slídy na Madagaskaru“, která byla zveřejněna v listopadu 2019 (9),

—

s ohledem na článek 26 dohody z Cotonou,

—

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že článek 32 Úmluvy OSN o právech dítěte stanoví, že „státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit jeho vzdělávání nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji;

B.

vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech dítěte je jednou z nejvíce ratifikovaných mezinárodních smluv o lidských právech, kterou ratifikovaly všechny členské státy EU a která příslušným zemím stanoví jasné právní povinnosti, aby prosazovaly, chránily a dodržovaly práva každého dítěte v jejich jurisdikci;

C.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude prosazovat a chránit práva dětí v rámci své vnitřní a vnější činnosti a jednat v souladu s mezinárodním právem, včetně ustanovení Úmluvy OSN o právech dítěte a jejích opčních protokolů (10);

D.

vzhledem k tomu, že Listina stanovuje, že při veškerých činnostech EU musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte, a dětskou práci zakazuje, přičemž stanovuje minimální věk pro přijetí do zaměstnání, který nesmí být nižší než věk pro ukončení povinné školní docházky, a dále se v ní uvádí, že mladí lidé přijatí do práce musí práci vykonávat za podmínek odpovídajících jejich věku a být chráněni před hospodářským vykořisťováním a před jakoukoli prací, která by mohla ohrozit jejich bezpečnost, zdraví nebo tělesný, duševní, mravní nebo sociální rozvoj nebo narušit jejich vzdělávání;

E.

vzhledem k tomu, že v článku 12 Úmluvy OSN o právech dítěte a článku 24 Listiny jsou obsažena ustanovení o dodržování práva dítěte být vyslyšeno a práva na to, aby se v záležitostech, které se jej dotýkají, přihlíželo k jeho názorům s ohledem na jeho věk a vyspělost;

F.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude provádět Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a plnit její cíle, včetně cíle č. 8.7 spočívajícího v tom, že „přijme okamžitá a účinná opatření k vymýcení nucené práce, ke skoncování s moderními formami otroctví a obchodováním s lidmi a k dosažení zákazu a odstranění nejhorších forem dětské práce, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a do roku 2025 odstranit dětskou práci ve všech jejích formách“ (11);

G.

vzhledem k tomu, že na celém světě je do dětské práce zapojeno přibližně 152 milionů dívek a chlapců ve věku od 5 do 17 let (12), přičemž největší podíl pracujících dětí žije v nejméně rozvinutých zemích; vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku patří k regionům s největším počtem obětí dětské práce Afrika, kde je do ní zapojeno 72,1 milionu dětí, a Asie a Tichomoří, kde je její obětí 62,1 milionu dětí; vzhledem k tomu, že zemědělství, služby a průmysl, včetně těžebního průmyslu, jsou tři hlavní sektory, kde se využívá dětská práce; vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok, kterého bylo při odstraňování dětské práce dosaženo, by podle odhadů MOP při současném tempu poklesu dětské práce v roce 2025 stále pracovalo 121 milionů chlapců a dívek;

H.

vzhledem k tomu, že čl. 3 písm. d) úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182 z roku 1999 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce definuje nebezpečnou dětskou práci jako „práci, která svou povahou nebo okolnostmi, za kterých je vykonávána, je schopna poškodit zdraví, ohrozit bezpečnost nebo morálku dětí“; vzhledem k tomu, že Madagaskar ratifikoval všechny klíčové úmluvy o dětské práci, včetně Úmluvy o právech dítěte (a dvou opčních protokolů), úmluvy MOP č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání a úmluvy MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce, a vzhledem k tomu, že vláda země vypracovala mimo jiné ve spolupráci s mezinárodními zaměstnavateli a zaměstnaneckými organizacemi národní akční plán boje proti dětské práci na Madagaskaru; vzhledem k tomu, že ani tyto závazky a opatření nepřinesly žádné skutečné výsledky;

I.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce ve své definici dětské práce uvádí, že „ne veškerá práce, kterou vykonávají děti, by měla být klasifikována jako dětská práce, již je potřeba vymýtit“; vzhledem k tomu, že účast dětí nebo dospívajících na práci, která nemá vliv na jejich zdraví a osobní rozvoj nebo není v rozporu s jejich školní docházkou, je obecně považována za pozitivní; vzhledem k tomu, že prostřednictvím Agendy 2063 Africké unie a nedávno podepsaného desetiletého akčního plánu pro vymýcení dětské práce, nucené práce, obchodování s lidmi a moderního otroctví v Africe (2020–2030) jsou africké země odhodlány vymýtit v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 8.7 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 všechny formy dětské práce na tomto kontinentu;

J.

vzhledem k tomu, že největší skupinou nejhorších forem dětské práce je nebezpečná dětská práce, do níž je zapojeno přibližně 73 milionů dětí ve věku od 5 do 17 let, které pracují v nebezpečných podmínkách v celé řadě odvětví, včetně těžebního průmyslu (13); vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo do dětské práce zapojeno 47 % všech madagaskarských dětí ve věku 5 až 17 let, včetně přibližně 86 000 dětí pracujících v těžebním odvětví (14); vzhledem k tomu, že těžební průmysl je odvětvím s nejvyšším počtem úmrtí dětí, kde připadá průměrně 32 úmrtí na 100 000 dětí ve věku 5 až 17 let;

K.

vzhledem k tomu, že Madagaskar má pátý nejvyšší počet dětí na světě, které nechodí do školy (15), přičemž polovina všech dětí v Madagaskaru mladších pěti let trpí zpomaleným růstem a pouze 13 % má přístup k elektřině (16); vzhledem k tomu, že z celkového počtu obyvatel jich 74 % žije pod vnitrostátní hranicí chudoby a 80 % žije ve venkovských oblastech (17); vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny obyvatel žijí z částky necelých 1,90 USD na den; vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF má pouze 30 % madagaskarských dětí přístup k základnímu vzdělání; vzhledem k tomu, že vzdělávání má klíčový význam pro to, aby se předcházelo dětské práci a zamezilo tomu, aby děti skončily na ulici, kde se stávají oběťmi obchodování s lidmi a vykořisťování;

L.

vzhledem k tomu, že Madagaskar je třetím největším vývozcem slídy na světě, jehož vývoz v roce 2017 činil 6,5 milionu USD, a jednou ze zemí s největším rizikem porušování práv dětí při těžbě slídy, a to vedle Indie, Číny, Srí Lanky, Pákistánu a Brazílie;

M.

vzhledem k tomu, že slída zahrnuje skupinu různých nerostů používaných v elektronickém a automobilovém průmyslu a nachází se v široké škále výrobků od barev po pomocné půdní látky a od makeupů až po chytré telefony;

N.

vzhledem k tomu, že se odhaduje, že do odvětví těžby slídy na Madagaskaru je zapojeno asi 11 000 dětí; vzhledem k tomu, že většina této dětské práce je soustředěna ve třech jižních provinciích (Anosy, Androy a Ihorombe), kde děti zaostávají, pokud jde o zdraví, výživu a rozvoj vzdělávání;

O.

vzhledem k tomu, že děti, které jsou zapojeny do těžby slídy na Madagaskaru, jsou vystaveny drsným a nebezpečným pracovním podmínkám, které jim způsobují bolest zad, bolest hlavy v důsledku horka a nedostatku vody nebo kyslíku v dolech, bolest svalů v důsledku monotónní a tvrdé práce, která vyžaduje zvedání těžkých nákladů, častý kašel a dýchací potíže způsobené vdechováním velmi jemných částic slídového prachu v dolech a jejich okolí a ve zpracovatelských centrech, jakož i riziku úmrtí v důsledku zborcení dolu nebo sesuvů půdy; vzhledem k tomu, že madagaskarské orgány nejsou schopny poskytovat mnoha těžebním komunitám odpovídající přístup ke zdravotní péči, vzdělání nebo zařízení na čistou pitnou vodu;

P.

vzhledem k tomu, že hlavními příčinami dětské práce jsou chudoba, migrace, válka nebo zhoršování stavu životního prostředí a změna klimatu, nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělávání, nedostatek důstojných pracovních míst pro rodiče, nedostatečná sociální ochrana a sociální normy; vzhledem k tomu, že řešení problému dětské práce proto vyžaduje vícerozměrný přístup a analýzu modelů dětské práce v konkrétním kontextu;

Q.

vzhledem k tomu, že Madagaskar se nachází v dolní části indexu lidského rozvoje Organizace spojených národů, kde zaujímá 161. místo ze 189 zemí (2017), přičemž 57 % obyvatel Madagaskaru trpí závažnou vícerozměrnou chudobou, jak vyplývá z multidimenzionálního indexu chudoby (MPI), a 1,3 milionu lidí na Madagaskaru bylo v březnu 2019 (18) kriticky postiženo nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že dětská práce je příznakem vzájemně se posilujících základních příčin, jako je chudoba, nespravedlnost a nedostatečný přístup k základním sociálním službám; vzhledem k tomu, že dětskou práci jako takovou nelze posuzovat izolovaně;

R.

vzhledem k tomu, že odvětví těžby slídy na Madagaskaru je zdaněno pomocí řady komplexních opatření, přičemž úroveň zdanění vývozu je relativně nízká a ne vždy poskytuje těžebním komunitám přímý přínos; vzhledem k tomu, že bylo vydáno přibližně pouze 40 vývozních povolení, což nasvědčuje tomu, že převážná většina těžby slídy je uskutečňována nezákonně a v neregulovaných a nebezpečných manuálních provozech; vzhledem k tomu, že zvýšení vývozu spolu s výrazným snížením ceny za tunu zvýšilo riziko pracovního vykořisťování;

S.

vzhledem k tomu, že cílem akčního plánu Evropské unie pro demokracii a lidská práva na období 2015–2019 je řešit problematiku dětské práce, mimo jiné „podporou partnerských zemí, pokud jde o prosazování, ochranu a naplňování práv dítěte, s důrazem na hospodářská, sociální a kulturní práva, jako je právo na vzdělání, zdravotní péči a výživu a na sociální ochranu, a boj proti nejhorším formám dětské práce, přičemž je třeba se vždy řídit nejlepšími zájmy dítěte (19).“;

T.

vzhledem k tomu, že obecná připomínka č. 16 Výboru pro práva dítěte „uznává, že povinnosti a odpovědnost v oblasti dodržování práv dětí se v praxi zasahují mimo státní a státem ovládané služby a instituce a uplatňují se na soukromé subjekty a podniky“ a dodává, že „všechny podniky musí dostát svým povinnostem, pokud jde o práva dětí, a musí zajistit, aby tak činily;

U.

vzhledem k tomu, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se zavázala v rámci obchodních dohod EU (20) uplatňovat politiku nulové tolerance v oblasti dětské práce a vyzvala kandidátku na funkci místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii, Dubravku Šuicovou, aby vypracovala komplexní strategii v oblasti práv dítěte (21);

V.

vzhledem k tomu, že v posledních letech začala EU přijímat právní předpisy ke zvýšení zodpovědnosti podniků a začleňovat prvky náležité péče v oblasti lidských práv do právních předpisů, mj. do nařízení o dovozu minerálů pocházejících z oblastí postižených konfliktem a do směrnice EU o vykazování nefinančních informací; vzhledem k tomu, že členské státy začaly přijímat vnitrostátní právní předpisy se stejným cílem, jako je zákon Spojeného království o moderním otroctví, francouzský zákon o povinné péči nadnárodních společností, nizozemský zákon o náležité péči týkající se dětské práce, nebo německé a italské národní akční plány na provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vzhledem k tomu, že Komise oznámila svůj záměr prozkoumat způsoby, jak zlepšit transparentnost v celém dodavatelském řetězci, včetně aspektů povinné náležité péče;

W.

vzhledem k tomu, že Parlament v usnesení z roku 2010 naléhavě vyzval Komisi, aby zvážila zákaz dovozu výrobků vyrobených pomocí dětské práce do EU a zopakoval své požadavky v usnesení z roku 2016, v němž vyzývá „k vyváženému a realistickému legislativnímu podnětu“, včetně opatření, jako je označování výrobků bez dětské práce a zákaz dovozu zboží vyrobeného pomocí dětské práce;

1.

důrazně odsuzuje nepřijatelné používání dětské práce ve všech jejích formách;

2.

je hluboce znepokojen vysokým počtem dětí pracujících v madagaskarských dolech a porušováním práv těchto dětí; připomíná madagaskarským orgánům, že jsou odpovědné za prosazování práv dětí a zaručení jejich bezpečnosti a integrity;

3.

vítá skutečnost, že vymýcení dětské práce je jednou z priorit nové Komise, a žádá ji, aby poskytla podrobné informace o tom, jak hodlá řešit problematiku dětské práce prostřednictvím politiky, právních předpisů a financování ze strany EU, včetně nových iniciativ;

4.

vítá, že se Komise nově zavázala k tomu, že předloží novou komplexní strategii týkající se práv dítěte, a vyzývá ji, aby zajistila, že tato strategie přispěje k řešení základních příčin dětské práce a jejích nejhorších forem; vyzývá EU, aby zajistila, že dodržování lidských práv, včetně boje proti dětské práci a vykořisťování dětí, bude i nadále zásadní součástí jejího politického dialogu s Madagaskarem;

5.

s potěšením konstatuje, že členské státy poukázaly na to, že aby bylo možné naplnit vizi a cíle agendy OSN na období do roku 2030 (22), je nutné urychlit kroky přijímané jak v rámci Evropské unie, tak i mimo ni; znovu potvrzuje, že je naléhavě nutné přijmout účinná opatření proti porušování lidských práv ze strany nadnárodních společností; vítá proto probíhající jednání o závazné smlouvě OSN o nadnárodních společnostech a lidských právech; opětovně Komisi a členské státy vyzývá, aby se do těchto jednání konstruktivně zapojily a hrály aktivní úlohu a přispěly k vypracování konkrétních návrhů, mj. v oblasti přístupu k nápravným prostředkům; vyzývá proto členské státy, aby udělila Komisi mandát k aktivní účasti na těchto jednáních;

6.

s potěšením konstatuje, že EU podnikla určité kroky k vypracování závazných předpisů v oblasti náležité péče podniků v konkrétních odvětvích s vysokým rizikem porušování lidských práv, jako např. v lesnictví a odvětví minerálů z konfliktních oblastí; podotýká, že některé členské státy už vypracovaly příslušné předpisy, např. francouzský zákon o povinné péči ze strany nadnárodních společností a nizozemský návrh zákona o povinné péči zabraňující dětské práci; konstatuje dále, že EU přijala za účelem prosazení náležité péče celou řadu iniciativ a že Evropský parlament vyzval v několika svých usneseních k dalšímu vypracování závazných předpisů v této oblasti;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zajistit účinnou kontrolu nejrůznějších dodavatelských řetězců, tak aby na trzích v EU nedocházelo k prodeji výrobků a služeb spojených s dětskou prací, spolu úzce spolupracovaly; znovu poukazuje na svou výzvu ke sjednocení a zpřísnění kontrol dovozních a dodavatelských řetězců, mj. na základě činnosti, která by vedla k přijetí závazných norem OECD v oblasti náležité péče a jejich uplatňování;

8.

připomíná, že těžební průmysl patří mezi odvětví s nejvyšším rizikem porušování práv pracovníků; bere na vědomí, že v lednu 2021 vstoupí v platnost nařízení o dovozu minerálů pocházejících z oblastí postižených konfliktem a že Komise by měla do ledna 2023 vypracovat zprávu pro Parlament o jeho uplatňování; domnívá se, že při přezkumu tohoto nařízení by se mělo přihlédnout k jeho dopadu na daném místě a uvažovat o možnosti začlenit do něj takové minerály jako slída;

9.

naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s Madagaskarem a podpořily jej při přijímání právních předpisů, opatření, rozpočtů a akčních programů, které by přispěly k uplatnění veškerých práv každého dítěte, včetně pracujících dětí, a při jejich uplatňování a také při zajišťování lepších pracovních podmínek osob pracujících v těžařském průmyslu; vyzývá delegaci EU na Madagaskaru, aby i nadále bedlivě sledovala situaci v oblasti práv dětí v této zemi;

10.

poukazuje na to, že je nutné, aby víceletý finanční rámec na období let 2021–2027 odrážel závazek EU vymýtit ve lhůtě uvedené v Agendě OSN na období do roku 2030 (23) chudobu a nejhorší formy dětské práce a dětskou práci do roku 2025 zcela zrušit, jak se uvádí v cílech udržitelného rozvoje, mj. na Madagaskaru (24); vyzývá madagaskarskou vládu, aby dostála v celém rozsahu svému závazku v rámci úmluvy MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce a úmluvy č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, zejména tím, že navýší finanční prostředky nutné ke sledování a provádění kontrol pracovních a životních podmínek pracovníků v dolech, a obecněji tím, že zajistí přiměřený přístup k základnímu vzdělání, zdravotní péči, hygienickým zařízením a pitné vodě; vyzývá madagaskarskou vládu, aby chránila práva dětí a prosazovala vymýcení dětské práce;

11.

naléhavě vyzývá Komisi, aby při jednáních s Madagaskarem nadnesla problém malgašských těžařských společností využívajících dětské práce, aby se zajistilo, že se do EU nebude přímo ani nepřímo dovážet žádná část jejich produkce;

12.

požaduje, aby došlo k přepracování dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Madagaskarem a dalšími jihovýchodními africkými partnery, tak aby obsahovala propracovanou kapitolu o „obchodu a udržitelném rozvoji“, v níž by bylo zakotveno dodržování mezinárodně dohodnutých norem v pracovněprávní oblasti, včetně boje proti dětské práci;

13.

vyzývá všechny společnosti z EU a mezinárodní společnosti, aby dodržovaly zásadu spravedlivého obchodu a etického původu výrobků a materiálů;

14.

doporučuje, aby se v rámci odstraňování dětské práce v budoucnu uplatňovalo nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, a to i v oblasti začleňování do společnosti a lidského rozvoje, což zajistí investice EU do vzdělání, zdravotnictví, výživy a sociální ochrany a povede k celkovému upevnění systémů na ochranu dětí;

15.

naléhavě vyzývá Komisi a delegace EU, aby zajistily smysluplné konzultace s místními i mezinárodními organizacemi občanské společnosti, aby bylo zajištěno, že se při plánování programů v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, mj. při plánování programů týkajících se Madagaskaru, bude přihlížet k výsledkům příslušných programů a zkušenostem pracujících dětí;

16.

doporučuje, aby Komise i nadále podporovala uplatňování hlavních zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, bojovala proti dětské práci a moderním formám nucené práce a chránila na základě tematického programu v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci obránce lidských práv;

17.

vyzývá EU, aby se jakožto hlavní subjekt prosazující lidská práva na světě chopila vedoucí úlohy při odstraňování dětské práce a přijímání okamžitých účinných opatření, která by do roku 2025 vymýtila dětskou práci ve všech jejích formách;

18.

doporučuje, aby Evropská služba pro vnější činnost považovala ochranu a prosazování práv dětí a odstranění dětské práce v rámci příštího akčního plánu EU pro oblast demokracie a lidských práv za prioritu;

19.

doporučuje, aby Evropská služba pro vnější činnost vypracovala příští akční plán EU pro oblast demokracie a lidských práv za skutečné a smysluplné účasti organizací občanské společnosti, včetně organizací na ochranu práv dětí, a dětí samotných;

20.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se v nadcházející strategii mezi EU a Afrikou odrážela snaha o dosažení cílů udržitelného rozvoje a investování do celé řady dětských práv a aby se jádrem této strategie stalo odstranění dětské práce; doporučuje Komisi, aby zajistila, aby se středem zájmu dohody, která má nahradit Dohodu z Cotonou, stala práva dětí;

21.

vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii zabývající se realizací agendy 2030 a aby za její hlavní cíl stanovila odstranění dětské práce; poukazuje na to, že je nutné zajistit neomezené uplatňování zásady týkající se soudržnosti politiky v zájmu rozvoje, která je zakotvena v článku 208 SFEU, a začlenit do ní zásadu „neškodit“, pokud jde o práva dětí; zdůrazňuje, že je za tímto účelem důležité začlenit v souladu se závazkem předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové prosazovat, pokud jde o dětskou práci, politiku „nulové tolerance“, boj proti nucené práci a dětské práci do všech dohod EU o hospodářském partnerství, a to na základě závazné kapitoly o udržitelném rozvoji, kterou by bylo možné prosazovat a která musí odrážet nejpřísnější normy v oblasti životního prostředí a sociální normy, zejména pokud jde o dětskou práci;

22.

připomíná, že jedním z hlavních problémů rozvojových zemí je dostat se na vrchol globálního hodnotového řetězce prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje spravedlivá pravidla globálního obchodu, která by podporovala rozvoj; vzhledem k tomu zdůrazňuje, že EU by neměla prosazovat takovou obchodní politiku, která by rozvojovým zemím obecně zakazovala uvalovat v rámci dohod o hospodářském partnerství vývozní daň na nerostné suroviny, pokud to není v rozporu s pravidly WTO; vyzývá Komisi, aby v rámci WTO aktivně spolupracovala na prosazování mnohostranných pravidel, jimiž by se řídila udržitelná správa globálního hodnotového řetězce, mj. prostřednictvím povinné náležité péče zajišťované v rámci tohoto řetězce;

23.

vyzývá Madagaskar, aby do vypracovávání své politiky v oblasti národního rozvoje zapojil mladé lidi, vytvořil mechanismy, které by vedly k jejich většímu zastoupení na všech úrovních rozhodování, a zajistil konkrétní dostatečné rozpočtové prostředky na programy, které by mladým lidem umožnily využívat primární, sekundární a terciární vzdělávání;

24.

bere na vědomí, že v současnosti dochází k přepracování malgašského těžebního kodexu, a vyzývá malgašskou vládu, aby považovala dodržování svých mezinárodních závazků, mj. pokud jde o sociální normy a normy v oblasti životního prostředí, důstojnou práci a dodržování lidských práv obecně, a zejména práv dětí, za prioritu a navázala na stávající iniciativy, jako je iniciativa týkající se odpovědné těžby slídy;

25.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě AKT-EU, generálnímu tajemníkovi OSN, Jihoafrickému společenství pro rozvoj, Komisi Africké unie a vládě Madagaskaru.

(1)  Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 129.

(2)  Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 58.

(3)  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 371.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.

(5)  https://www.consilium.europa.eu/media/41693/se-st14835-en19.pdf

(6)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19.

(7)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33.

(8)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 125.

(9)  https://www.terredeshommes.nl/sites/tdh/files/visual_select_file/tdh_mica_madagascar_rapport.pdf

(10)  Článek 3 Smlouvy o Evropské unii.

(11)  OSN. 2015. Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, OSN dok. A/RES/70/1. Dokument dostupný na adrese: https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E

(12)  MOP 2017. Celosvětové odhady týkající se dětské práce: výsledky a trendy, 2012–2016. https://www.ilo.org/global/publications/books/WCMS_575499/lang--en/index.htm

(13)  https://www.ilo.org/ipec/facts/WorstFormsofChildLabour/Hazardouschildlabour/lang--en/index.htm

(14)  INSTAT/UNICEF, Madagaskar 2018, Travail des enfants, Multiple Indicator Cluster Surveys (MICS), prezentace v PowerPointu.

(15)  Internetové stránky Světové banky, Zápis k základní školní docházce (School Enrolment Primary), https://data.worldbank.org/indicator/SE.PRM.ENRR?locations=MG

(16)  Internetové stránky Světové banky, Kde pracujeme („Where We Work“), Madagaskar, přehled, https://www.worldbank.org/en/country/madagascar/overview

(17)  Ministère de l’ Economie et du Plan, Raporport National sur le Développement Humain, RNDH no6, 2018, https://bit.ly/2IWdx8o

(18)  OCHA, Madagaskar, Aperçu de la situation humanitaire, březen-duben 2019, https://tinyurl.com/y4z3zrbo.

(19)  Rada Evropské unie 2015. Akční plán EU pro demokracii a lidská práva na období 2015–2019. Opatření 15.b https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_action_plan_on_human_rights_and_democracy_en_2.pdf

(20)  Unie, která si klade vyšší cíle. Moje agenda pro Evropu předložená kandidátkou na předsedkyni Evropské komise Ursulou von der Leyen. Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024. K dispozici na https://ec.europa.eu/commission/sites/betapolitical/files/political-guidelines-next-commission_en.pdf

(21)  Ursula von der Leyen, zvolená předsedkyně Evropské komise. Pověřovací dopis pro Dubravku Šuicovou, kandidátku na funkci místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii. 10. září 2019 K dispozici na: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/mission-letterdubravka-suica_en.pdf

(22)  https://www.consilium.europa.eu/media/41693/se-st14835-en19.pdf.

(23)  Nový Evropský konsenzus o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, 2017. https://www.consilium.europa.eu/media/24011/european-consensus-for-development-st09459en17.pdf

(24)  https://www.un.org/development/desa/dpad/least-developed-country-category-madagascar.html.