<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-395/16</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62016CC0395</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:779">EU:C:2017:779</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>16</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>16</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta H. Saugmandsgaarda Øe – věc C‑395/16</HT></P><P>DOCERAM</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Henrika Saugmandsgaarda Øe</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20171019">19. října 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑395/16</HT></P><P>DOCERAM GmbH</P><P>proti</P><P>CeramTec GmbH</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu, Německo)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Duševní a průmyslové vlastnictví</KEYWORD><KEYWORD>(Průmyslové) vzory Společenství</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 6/2002</KEYWORD><KEYWORD>Článek 8 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněné pouze jeho technickou funkcí</KEYWORD><KEYWORD>Vymezení tohoto pojmu</KEYWORD><KEYWORD>Kritéria pro posouzení</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu, Německo) se týká výkladu čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne <DATE ISO="20011212">12. prosince 2001</DATE> o (průmyslových) vzorech Společenství<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="003" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2002">Úř. věst. 2002, L 3, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/04, s. 42. Toto nařízení bylo následně předmětem několika změn, ale ustanovení relevantní v projednávané věci těmito změnami nebyla dotčena.</P></NOTE>. Toto ustanovení, které ještě nikdy nebylo předmětem výkladu Soudního dvora, stanoví, že vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí, jsou vyloučeny z působnosti ochrany přiznané uvedeným nařízením.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Předkládací rozhodnutí spadá do rámce sporu mezi dvěma společnostmi, z nichž jedna je majitelkou několika zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství a druhá vyrábí výrobky obdobné výrobkům chráněným těmito (průmyslovými) vzory. Poté, co prvně uvedená společnost podala proti druhé společnosti zdržovací žalobu, tato druhá společnost namítla neplatnost (průmyslových) vzorů, jejichž porušení žalovaná v původním řízení uplatnila. Na podporu vzájemné žaloby uplatnila vyloučení stanovené v uvedeném čl. 8 odst. 1.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Otázky položené předkládajícím soudem vyzývají Soudní dvůr k tomu, aby jednak definoval pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny [pouze] j[eho] technickou funkcí<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/> ve smyslu tohoto ustanovení, a jednak určil způsob, jakým je třeba posoudit, zda dotčené (průmyslové) vzory takové znaky mají.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Bod 10 odůvodnění nařízení č. 6/2002 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>[t]echnologické inovaci by nemělo být bráněno poskytováním ochrany znakům podmíněným pouze technickou funkcí. Rozumí se, že to nemusí nezbytně znamenat, že (průmyslový) vzor je kvalitní i po estetické stránce. Právě tak by nemělo být bráněno vzájemné propojitelnosti výrobků různých značek rozšiřováním ochrany (průmyslových) vzorů mechanických příslušenství. Z toho plyne, že znaky (průmyslového) vzoru, jež jsou z těchto důvodů z ochrany vyloučeny, by neměly být brány v úvahu při posuzování, zda ostatní znaky (průmyslového) vzoru požadavky na ochranu splňují<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 4 uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Požadavky na ochranu<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>, zní následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>(Průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>(Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a mající individuální povahu:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání složeného výrobku viditelná a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a individuální povahy.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 5 nařízení č. 6/2002, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Novost<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>, v odst. 1 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>([p]růmyslový) vzor je považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 6 tohoto nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Individuální povaha<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="006.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>(Průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti […].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Při posuzování individuální povahy se bere v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 8 uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>(Průmyslové) vzory podmíněné jejich technickou funkcí a vzory vzájemného propojení<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> v odst. 1 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>[p]rávo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny [pouze] je[ho] technickou funkcí.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení, předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>DOCERAM GmbH je společností založenou podle německého práva, která vyrábí součástky z technické keramiky. Zásobuje automobilový průmysl, průmysl textilních strojů a strojírenský průmysl. Je majitelkou několika zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, které chrání centrovací kolíky pro svařování ve třech různých geometrických tvarech, z nichž každý je vyráběn v šesti různých typech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>CeramTec GmbH je rovněž společností založenou podle německého práva, která vyrábí a uvádí na trh keramické centrovací kolíky ve stejných variantách, jako jsou varianty chráněné (průmyslovými) vzory, jejichž majitelkou je společnost DOCERAM.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Posledně uvedená společnost podala u Landgericht Düsseldorf (zemský soud v Düsseldorfu) žalobu směřující proti společnosti CeramTec, kterou se domáhala zejména ukončení porušování jejích chráněných (průmyslových) vzorů. Žalovaná v původním řízení podala vzájemnou žalobu směřující k prohlášení neplatnosti posledně uvedených (průmyslových) vzorů, přičemž uvedla, že vzhledové znaky dotčených výrobků jsou podmíněny pouze jejich technickou funkcí ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Landgericht Düsseldorf (zemský soud v Düsseldorfu) žalobu podanou společností DOCERAM zamítl a sporné (průmyslové) vzory prohlásil za neplatné z důvodu, že tyto vzory jsou vyloučeny z ochrany poskytované uvedeným nařízením v souladu s čl. 8 odst. 1, jelikož výběr vzoru byl dán pouze hledisky technické funkčnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Společnost DOCERAM podala proti tomuto rozsudku odvolání u Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu). Posledně uvedený soud měl za to, že pro vyřešení sporu v původním řízení je relevantní zjistit, zda pro účely použití výjimky stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 je třeba buď – jak uvádí část právní nauky a judikatury zejména v Německu – konstatovat neexistenci alternativních vzorů splňujících tutéž technickou funkci, anebo – jak předpokládá napadený rozsudek – určit objektivním způsobem, zda sledovaná funkčnost byla jediným prvkem, který určil fyziognomii dotčeného výrobku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20160707">7. července 2016</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20160715">15. července 2016</DATE>, se tedy Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) rozhodl řízení přerušit a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>1)</NO.P><TXT>Platí, že vzhledové znaky výrobku jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení [č. 6/2002], což vylučuje ochranu, i tehdy, pokud koncepční účinek nemá žádný význam pro design výrobku, a naproti tomu jediným faktorem určujícím design je (technická) funkčnost?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě, že Soudní dvůr odpoví na první otázku kladně: [z] jakého hlediska je nutno posoudit, zda jednotlivé vzhledové znaky výrobku byly vybrány výlučně v závislosti na úvahách o funkčnosti[?] Je třeba zaujmout hledisko <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>objektivního pozorovatele<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/>, a pokud ano, jak je třeba jej definovat?<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Společnosti DOCERAM a CeramTec, řecká vláda a vláda Spojeného království, jakož i Evropská Komise předložily Soudnímu dvoru svá písemná vyjádření. Na jednání konaném dne <DATE ISO="20170629">29. června 2017</DATE> všichni tito účastníci řízení přednesli ústní vyjádření.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">A.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny [pouze] je[ho] technickou funkcí<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 (první otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K obsahu první otázky a uváděným tezím</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Předkládající soud má za to, že (průmyslové) vzory dotčené ve věci v původním řízení jsou jak nové, tak mají individuální povahu v souladu s příslušnými požadavky článků 5 a 6 nařízení č. 6/2002<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Bod 19 odůvodnění tohoto nařízení rovněž uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>[p]rávo k (průmyslovému) vzoru Společenství by nemělo být poskytnuto, pokud není (průmyslový) vzor nový a pokud se nevyznačuje ve srovnání s ostatními (průmyslovými) vzory individuální povahou.<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></P></NOTE>. Klade si však otázku, zda jejich ochrana má být vyloučena na základě čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení, který stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>[p]rávo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny [pouze] je[ho] technickou funkcí<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci existují vzory, které kvalifikuje jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>alternativní<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, jelikož mohou vést k témuž technickému výsledku, jako je výsledek vyvolaný těmito (průmyslovými) vzory.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>S ohledem na skutečnosti uvedené v předkládacím rozhodnutí a kontext, do něhož toto rozhodnutí spadá, se mi jeví, že <HT TYPE="ITALIC">první předběžná otázka</HT> vyzývá Soudní dvůr k tomu, aby v podstatě určil, <HT TYPE="ITALIC">zda</HT> z pouhé skutečnosti, že je konstatována existence takových <HT TYPE="ITALIC">alternativních vzorů</HT>, lze dovodit, že sporné (průmyslové) vzory nejsou určeny pouze technickou funkcí dotčených výrobků, a tudíž se na ně nevztahuje vyloučení stanovené v uvedeném čl. 8 odst. 1, <HT TYPE="ITALIC">nebo zda</HT> je relevantním kritériem za tímto účelem kritérium zjištění, zda <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/><HT TYPE="ITALIC">úvahy estetické povahy<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>koncepční účinek</HT><QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> těchto výrobků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Posledně uvedený výraz je použit v uvedené předběžné otázce, kdežto předchozí výraz je uveden v odůvodnění předkládacího rozhodnutí.</P></NOTE> vedly jejich původce k výběru specifického vzoru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Jinak řečeno, podle společnosti CeramTec jde o zjištění, <HT TYPE="ITALIC">zda</HT> použití uvedeného čl. 8 odst. 1 vyžaduje nezbytně, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>aby byl v rámci řízení [v původní věci] vyčerpávajícím způsobem přezkoumáno, zda neexistuje žádná představitelná alternativa vzoru, nebo přesněji zda by všechny představitelné alternativní vzhledy vedly k odlišné nebo menší technické funkčnosti, <HT TYPE="ITALIC">nebo zda</HT> je důvod pro vyloučení [stanovený v tomto ustanovení] použitelný rovněž v případě, kdy je vzhled podmíněn nezbytností dospět k přesnému technickému výsledku a jestliže úvahy estetické povahy jsou v důsledku toho bezvýznamné<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).</P></NOTE>. V případě, že by Soudní dvůr uplatnil posledně uvedené kritérium, mu předkládající soud následně pokládá <HT TYPE="ITALIC">druhou otázku</HT> týkající se způsobu, jakým je třeba posoudit, zda jednotlivé vzhledové znaky výrobku byly vybrány, či nikoli pouze v závislosti na technických požadavcích.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Předkládající soud zdůrazňuje, že položená otázka vyvolává vážnou pochybnost s ohledem na různá stanoviska, která byla zaujata do současné doby, jak v právní nauce, tak v rozhodovací praxi soudů členských států a v rozhodovací praxi Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) [dříve Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)], pokud jde o způsob výkladu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002. V tomto ohledu proti sobě stojí dvě právní teorie, které mohou vést k diametrálně odlišným praktickým výsledkům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Podle <HT TYPE="ITALIC">první teorie</HT> by se výjimka uvedená v tomto ustanovení měla použít pouze v případě, kdy je konstatováno, že žádný alternativní vzor neumožňuje realizovat tutéž technickou funkci, jako dotčený (průmyslový) vzor, neboť z existence takových alternativ vyplývá, že volba dotčeného tvaru nebyla podmíněna pouze jeho technickou funkcí ve smyslu uvedeného čl. 8 odst. 1. Tento výklad je založen na kritériu, které je obvykle nazýváno jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/><HT TYPE="ITALIC">mnohočetnost tvarů</HT><QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>, podle něhož existují-li jiné tvary výrobku, které mohou splňovat tutéž technickou funkci, vzhled tohoto výrobku může být chráněn, neboť tato škála tvarů prokazuje, že v takovém případě původce výrobku nebyl vázán uvedenou funkcí, ale měl volnost si při vývoji (průmyslového) vzoru zvolit jakýkoli z těchto tvarů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Viz zejména zdroje uvedené v poznámkách pod čarou náležejících k bodu 20.</P></NOTE>. Toto ustanovení vykládané takovým způsobem by se použilo v relativně vzácných případech, kdy je dotčený vzor jako jediný způsobilý zaručit dosažení sledovaného technického výsledku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Ve svém předkládacím rozhodnutí Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) uvádí, že uplatnění této první teorie, kterou podle mých znalostí podporuje část právní nauky zejména v Německu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Zejména viz Ruhl, O., <HT TYPE="ITALIC">Gemeinschaftsgeschmacksmuster – Kommentar</HT>, Carl Heymanns Verlag, Cologne, 2. vydání, 2010, s. 222, bod 22. Podle všeho tento přístup zastávala rovněž německá vláda při provádění ustanovení unijního práva, které je analogické uvedenému čl. 8 odst. 1 (viz Koschtial, U., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Design law: individual character, visibility and functionality<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, <HT TYPE="ITALIC">International Review of Intellectual Property and Competition Law</HT>, 2005, č. 3, s. 308).</P></NOTE>, jakož i v Belgii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Viz Kaesmacher, D., a Duez, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>Le nouveau règlement (CE) no 6/2002 sur les dessins ou modèles communautaires<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, <HT TYPE="ITALIC">J. T. D. E</HT>., 2002, č. 92, s. 186, bod 15; Massa, C.-H., a Strowel, A., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>Community Design: Cinderella Revamped<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>, <HT TYPE="ITALIC">E. I. P. R</HT>., 2003, svazek 25 (2), s. 72, jakož i De Visscher, F., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>La protection des dessins et modèles<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, <HT TYPE="ITALIC">Guide juridique de l’entreprise</HT>, Kluwer, Brusel, 2. vydání, 2005, bod 370, kde je uvedeno, že kritérium mnohočetnosti tvarů bylo použito s ohledem na obdobné právní pravidlo, které existovalo předtím v systému Beneluxu [viz čl. 2 odst. 1 písm. a) jednotného zákona Beneluxu v oblasti (průmyslových) vzorů, naposledy změněného dne <DATE ISO="20020620">20. června 2002</DATE>].</P></NOTE> nebo ve Francii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Viz zejména Passa, J., <HT TYPE="ITALIC">Droit de la propriété industrielle, Svazek 1: Marques et autres signes distinctifs, dessins et modèles</HT>, L. G. D. J., Paříž, 2. vydání, 2009, body 708 až 712, jakož i Binctin, N., <HT TYPE="ITALIC">Droit de la propriété intellectuelle – Droit d’auteur, brevet, droits voisins, marque, dessins et modèles</HT>, L. G. D. J., Paříž, 2. vydání, 2012, bod 296.</P></NOTE>, je ustálené nejen ve vnitrostátní judikatuře, jak v Německu, tak v jiných členských státech<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Jsou uváděna dvě německá rozhodnutí (následovně: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>OLG Düsseldorf, GRUR-RR 2012, 200 (205) – Tablet-PC; LG Düsseldorf, Beck RS 2015, 05506<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>) a rozsudek Court of Appeal (England &amp; Wales) (Civil Division) [Odvolací soud (Anglie a Wales) (občanskoprávní oddělení)], Landor &amp; Hawa International Ltd v. Azure Designs Ltd [2006] EWCA Civ 1285, body 30 a násl. Připomínám, že tato teorie byla přijata rovněž ve Španělsku [viz zejména rozhodnutí Juzgado de lo Mercantil no 2 de Alicante (obchodní soud č. 2 v Alicante, Španělsko) ze dne <DATE ISO="20121128">28. listopadu 2012</DATE>, Jose Antonioy Hostel Drap SL v. Napkings SL, 2. právní základ].</P></NOTE>, ale i v praxi EUIPO<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Předkládající soud uvádí mimo jiné rozhodnutí zrušovacího oddělení OHIM ze dne <DATE ISO="20070403">3. dubna 2007</DATE>, č. ICD 3150, Lindner Recyclingtech v. Franssons Verkstäder, bod 20. Upřesňuji, že toto rozhodnutí bylo změněno v rámci odvolání rozhodnutím uvedeným v poznámce pod čarou 13 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Z vyjádření předložených před Soudním dvorem vyplývá, že společnost DOCERAM je jediným účastníkem řízení, která v tomto řízení zastává toto stanovisko.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Podle <HT TYPE="ITALIC">konkurenční teorie</HT> by se vyloučení stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 mělo uplatnit, pokud jsou znaky dotčeného vzoru dány pouze potřebou rozvinout technické řešení, aniž mají úvahy estetické povahy sebemenší vliv, neboť by tak neexistovala žádná tvůrčí činnost, která by byla hodna ochrany na základě práva (průmyslových) vzorů. Tato teorie, která je spojena s kritériem tzv. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/><HT TYPE="ITALIC">příčinnosti</HT><QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>, vyžaduje identifikovat důvod, pro něž byl sporný znak přijat tvůrcem výrobku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Zejména viz Stone D., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>Le droit européen des dessins et modèles a 10 ans<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, <HT TYPE="ITALIC">Magazine de l’OMPI</HT>, 2013, č, 6, s. 18, jakož i Brancusi, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>Article 8 CDR<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, <HT TYPE="ITALIC">Community Design Regulation (EC) No 6/2002 – A Commentary</HT>, pod vedením G. N. Hasselblatta, C. H. Beck, Mnichov, 2015, s. 137 a násl., body 34 až 48.</P></NOTE>. Uvedený čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, vyložený takovým způsobem, by se použil ve všech případech, kdy nezbytnost splnit určitou technickou funkčnost byla jedinou okolností, která určila dotčený vzor, bez ohledu na jeho fyziognomii nebo jeho estetické vlastnosti, a případná existence alternativních vzorů, které by mohly splnit tutéž funkci, není určující.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Třebaže je zjevné, že Soudní dvůr není těmito předcházejícími stanovisky vázán, zdůrazňuji, že se EUIPO v minulosti nejdříve přiklonil k teorii mnohočetnosti tvarů a následně ve své pozdější rozhodovací praxi zvolil teorii příčinnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>To znamená od rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne <DATE ISO="20091022">22. října 2009</DATE> ve věci R 690/2007-3, Lindner Recyclingtech v. Franssons Verkstäder, zvaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>Chaff cutters<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>. Zdůrazňuji, že toto rozhodnutí bylo předmětem žaloby a kasačního opravného prostředku, v rámci nichž se Tribunál ani Soudní dvůr nevyjádřily k meritornímu uplatnění uvedeného článku 8 [viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100510">10. května 2010</DATE>, <NAME.CASE>Franssons Verkstäder v. OHIM – Lindner Recyclingtech (Řezačky)</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑98/10</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2010:180">EU:T:2010:180</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, a usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100909">9. září 2010</DATE>, <NAME.CASE>Franssons Verkstäder v. OHIM a Lindner Recyclingtech</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑290/10 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:511">EU:C:2010:511</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>].</P></NOTE>, když měl za to, že čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 odmítá poskytnout ochranu vzhledovým znakům výrobku, které byly přijaty pouze s cílem umožnit tomuto výrobku, aby splnil svou technickou funkci, na rozdíl od znaků, které byly přinejmenším v určitém<?PAGE NO="6"?> stupni vybrány s cílem vylepšit vzhledový aspekt výrobku, jež lze chránit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Viz rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3 (poznámka pod čarou 13), bod 28 a násl., zvláště 35 a 36. Odmítnutí kritéria <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>alternativních tvarů<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> je výslovně potvrzeno v metodických pokynech EUIPO týkajících se přezkumu návrhů na prohlášení neplatnosti zapsaných (průmyslových) vzorů, znění ze dne <DATE ISO="20170201">1. února 2017</DATE>, s. 30, bod 5.3.3, uvádějících zejména rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne <DATE ISO="20160127">27. ledna 2016</DATE> ve spojených věcech R 1517/2014-3 a R 2114/2014-3, nazvaných <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>Hoses<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> (viz bod 65). Vývoj popsaný Barberem Ginerem, T., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>Estética y funcionalidad: alcance de la prohibición del diseño funcional en la legislación nacional y comunitaria<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>, <HT TYPE="ITALIC">Diario La Ley</HT>, č. 8422, rok XXXV, <DATE ISO="20141117">17. listopadu 2014</DATE>, s. 768 až 770, jakož i Brancusim, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>Design determined by the product’s technical function: arguments for an autonomous test<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>, <HT TYPE="ITALIC">E. I. P. R</HT>., 2016, svazek 38 (1), s. 25 a násl.</P></NOTE>. Jeví se, že judikatura sledovala podobný vývoj zejména ve Francii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Zejména viz Greffe, F., a Greffe, P., <HT TYPE="ITALIC">Traité des dessins et des modèles – France, Union européenne, Suisse, continent américain</HT>, LexisNexis, Paříž, 9. vydání, 2014, body 155 až 186, jakož i Raynard, J., Py, E., a Tréfigny, P., <HT TYPE="ITALIC">Droit de la propriété industrielle</HT>, LexisNexis, Paříž, 2016, body 534 až 536.</P></NOTE> a ve Spojeném království<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Vláda Spojeného království uvádí, že současný stav pozitivního práva odpovídá rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3 (poznámka pod čarou 13), když uvádí rozsudek High Court of Justice (England &amp; Wales) [Vrchní soud (Anglie a Wales)] ve věci Dyson Ltd v. Vax [2010] EWHC 1923 (Pat), body 23 až 31.</P></NOTE>. V projednávané věci se jak společnost CeramTec, tak řecká vláda a Spojené království, jakož i Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Komise má za to, že by nicméně měla být zohledněna existence alternativních vzorů mezi jinými indiciemi o estetické hodnotě tvaru, kterou má posoudit soud, jemuž byla věc předložena. Viz rovněž bod 64 tohoto stanoviska.</P></NOTE> vyjádřily ve prospěch posledně uvedené teorie. To je i můj názor, a to z důvodů uvedených níže.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K základům navrhovaného výkladu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Nejprve lze konstatovat, že na rozdíl od toho, co uvádí společnost DOCERAM, <HT TYPE="ITALIC">znění</HT> ustanovení nařízení č. 6/2002 neposkytuje údaje přímo užitečné k odpovědi na první předběžnou otázku, jelikož pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny [pouze] je[ho] technickou funkcí<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>, který je uveden v jeho čl. 8 odst. 1, v něm není definován a žádné kritérium pro posouzení v něm není stanoveno. Konkrétně nikde není uvedeno kritérium neexistence alternativních vzorů ke vzoru dotčeného výrobku, které je uplatňováno zastánci teorie mnohočetnosti tvarů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že z požadavku na jednotné používání unijního práva vyplývá, že jestliže unijní akt neodkazuje na právo členských států, pokud jde o definici určitého zvláštního pojmu, jako je tomu v projednávané věci, musí být tento pojem vykládán autonomním způsobem, který Soudní dvůr nalezne s přihlédnutím k obecné systematice, cílům a vývoji dotčené právní úpravy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Zejména viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170309">9. března 2017</DATE>, <NAME.CASE>Pula Parking</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑551/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:193">EU:C:2017:193</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170907">7. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Schottelius</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑247/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:638">EU:C:2017:638</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Pokud jde o <HT TYPE="ITALIC">obecnou systematiku</HT> nařízení č. 6/2002, poznamenávám, že bod 10 odůvodnění tohoto nařízení poskytuje zajímavé vyjasnění, které ale zůstává omezené ohledně smyslu, který je třeba dát jeho čl. 8 odst. 1, když stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>[t]echnologické inovaci by nemělo být bráněno poskytováním ochrany znakům podmíněným pouze technickou funkcí. Rozumí se, že to nemusí nezbytně znamenat, že (průmyslový) vzor je kvalitní i po estetické stránce.<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Následně uvedu dopady první věty uvedeného bodu odůvodnění z hlediska cílů, kterých se týká čl. 8 odst. 1<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Viz body 38 a násl. tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Pokud jde o druhou větu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Upřesňuji, že výraz z uvedeného bodu 10 odůvodnění, který je uveden na konci předmětné věty ve znění ve francouzském jazyce, což je původní jazyk tohoto stanoviska, představuje druhou větu ve znění v německém jazyce, které uvádí předkládající soud.</P></NOTE>, předkládající soud uvádí, že odpůrci teorie příčinnosti tvrdí, že posledně uvedená teorie, která má odlišit znaky výrobku čistě technické povahy od znaků, které mají dekorační povahu, odporuje formulaci, podle níž není vyžadováno, aby měl (průmyslový) vzor estetickou povahu k tomu, aby mohl být chráněn.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Je pravda, že takový požadavek není uveden výslovně ani v článcích 4 až 6 nařízení č. 6/2002, které stanoví podmínky, jimž je ochrana (průmyslových) vzorů Společenství podmíněna. V tomtéž ohledu bod 10 odůvodnění, první věta <HT TYPE="ITALIC">in fine</HT> tohoto nařízení blíže stanoví, že z důvodu pro zamítnutí stanoveného v jeho čl. 8 odst. 1 nelze vyvozovat, že pouze tvary mající estetickou povahu mohou být chráněny jako (průmyslové) vzory. Výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>že to nemusí nezbytně znamenat, že (průmyslový) vzor je kvalitní i po estetické stránce<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> podle mého názoru znamená pouze to, že není nezbytné, aby měl vzhled dotčeného výrobku estetický aspekt k tomu, aby mohl být chráněn.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Podobně jako společnost CeramTec a řecká vláda i vláda Spojeného království mám za to, že i když estetické vlastnosti dotčeného výrobku nepředstavují určující kritérium pro posouzení k přiznání této ochrany, bylo by chybné z toho vyvozovat, že (průmyslový) vzor nemá chránit vizuální vzhled výrobků. Jak uvedl OHIM, později EUIPO<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Viz rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3 (poznámka pod čarou 13), bod 34.</P></NOTE>, z definice konceptu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>(průmyslového) vzoru<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> uvedeného v čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002, která odkazuje výslovně na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>vzhled<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> výrobku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>(Průmyslový) vzor<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> je definován jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu, a/nebo materiálu výrobku jako takového, a/nebo jeho dekoru<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>.</P></NOTE>, a dále pak z požadavků týkajících se viditelnosti, které jsou uvedeny jak v jeho čl. 4 odst. 2<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz citace v bodě 5 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, tak v bodě 12 jeho odůvodnění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Tento bod 12 odůvodnění uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>[o]chrana by se neměla vztahovat na ty součásti, které nejsou viditelné během obvyklého používání výrobku ani na ty znaky součásti, které nejsou při montáži této součásti viditelné […]<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/></P></NOTE>, totiž jasně vyplývá, že přezkum vnějšího vzhledu bez ohledu na konkrétní přednosti tohoto vzhledu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Vláda Spojeného království rovněž použila výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>přednosti<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>, přičemž je třeba upřesnit, že není uveden v nařízení č. 6/2002, aby – jako je tomu na tomto místě – evokovala otázku, zda (průmyslový) vzor skutečně dokáže učinit výrobek přitažlivým z důvodu svého vzhledu.</P></NOTE> je rozhodující pro získání práv vyplývajících z (průmyslového) vzoru Společenství<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170921">21. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Easy Sanitary Solutions – EUIPO v. Group Nivelles</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑361/15 P a C‑405/15 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:720">EU:C:2017:720</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.).</P></NOTE>. Dodávám, že důraz na vzhledový aspekt je kladen rovněž v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení, který vyžaduje, aby byl dotčený výrobek odlišitelný od předchozích výtvorů, které jsou předmětem ochrany<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Podle uvedeného odst. 1 platí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>[r]ozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem.<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/></P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Podle mě je tedy slučitelné se zněním bodu 10 odůvodnění nařízení č. 6/2002 vykládat jeho čl. 8 odst. 1 v tom smyslu, že se týká nikoli případů, kdy jsou dotčené znaky jediným prostředkem ke splnění technické funkce výrobku, ale případů, kdy je nezbytnost dosáhnout této funkce jediným faktorem, který vysvětluje přijetí uvedených znaků. Jinými slovy, domnívám se, že je třeba mít za to, že vzhledové znaky výrobku jsou podmíněny pouze cílem dosáhnout daného technického řešení, a tedy že tyto znaky spadají pod výjimku stanovenou v čl. 8 odst. 1, jeví-li se, že úvahy jiné povahy, konkrétně vzhledové povahy, nehrály žádnou roli při přijetí dotčeného (průmyslového) vzoru. Zásadní otázkou je, kde končí omezení spojená s tvarem související s technickou funkcí výrobku a kde začíná volný prostor pro jeho původce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Konkrétně technická funkce může například směřovat k zajištění větší přilnavosti, pohodlnosti, komfortu, účinnosti nebo bezpečnosti, na rozdíl od vytváření ozdobných, dekorativních, estetických nebo fantazijních tvarů (viz Cohen, D., <HT TYPE="ITALIC">Le droit des dessins et modèles, Droit communautaire, droit international, droit français et autres droits étrangers</HT>, Economica, Paříž, 2. vydání, 2004, bod 65, jakož i Greffe, F., a Greffe, P., citované dílo, poznámka pod čarou 15, bod 159).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Konstatování skutečnosti, že toto ustanovení má povahu výjimky, z čehož by vyplývalo, že podle předkládajícího soudu by mělo být předmětem restriktivního výkladu, mou analýzu nezpochybňuje. Tyto úvahy totiž nemohou samy o sobě vést k připuštění kritéria, v projednávané věci kritéria mnohočetnosti tvarů, které sice více omezuje případy, kde je výjimka použitelná<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Viz bod 19 <HT TYPE="ITALIC">in fine</HT> tohoto stanoviska.</P></NOTE>, které ale nemá zjevné právní opodstatnění ani v samotném znění nařízení č. 6/2002, ani s ohledem na původ nebo cíle tohoto nařízení, jak je stanovil unijní normotvůrce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Výklad, který navrhuji uplatnit, je podle mě podpořen studií <HT TYPE="ITALIC">vývoje</HT> nařízení č. 6/2002, a konkrétně jeho čl. 8 odst. 1.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Společnost CeramTec uvádí, že není namístě použít kritérium mnohočetnosti tvarů z důvodu, že návrh zavést posledně uvedené kritérium do unijní právní úpravy přijat nebyl. Řecká vláda uvádí rovněž sérii argumentů vycházejících z přípravných prací k tomuto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>V tomto ohledu uvádím, že Komise ve své zelené knize o ochraně (průmyslových) vzorů pocházející z roku 1991 vysvětlila skutečnost, že je ochrana vyloučena pro znaky, které jsou podmíněny pouze technickou funkcí dotčeného výrobku, což je pravidlo již dříve existující ve velké většině členských států<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>K některým starším vnitrostátním režimům, viz zejména Mouncif-Moungache, M., <HT TYPE="ITALIC">Les dessins et modèles en droit de l’Union européenne</HT>, Thèse, Bruylant, Brusel, 2012, s. 121 a násl.</P></NOTE>, na základě poznámek, jejichž obsah podle mě osciluje mezi teorií mnohočetnosti tvarů a teorií příčinnosti, které podle mého názoru souvisejí jak s neexistencí alternativních vzorů s ohledem na konečný tvar uvedeného výrobku, tak s neexistencí tvůrčího přispění tvůrce při vytváření konečného tvaru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Pracovní dokument zveřejněný v červnu 1991 (III/F/5131/91-FR), s. 65, bod 5.4.6: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/><HT TYPE="ITALIC">Jestliže</HT> může být technický účinek dosažen <HT TYPE="ITALIC">pouze na základě daného tvaru</HT>, (průmyslový) vzor nemůže být chráněn. Naproti tomu <HT TYPE="ITALIC">jestliže má původce volbu mezi několika tvary</HT> k tomu, aby dospěl ke sledovanému technickému účinku, dotčené znaky chráněny být mohou. Vyloučení […], chápané tímto způsobem, odpovídá přesně dichotomii myšlenka/výraz stanovené právními předpisy o autorském právu. <HT TYPE="ITALIC">Ve skutečnosti</HT> to znamená, že v <HT TYPE="ITALIC">případě neexistence volby</HT> při vytváření výrobku za účelem určitého účinku <HT TYPE="ITALIC">není vykonávána žádná osobní tvůrčí činnost</HT>, a v důsledku toho neexistuje nic, co by mohlo být chráněno<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>V původním návrhu Komise pocházejícím z roku 1993, který vedl k přijetí nařízení č. 6/2002, zněl čl. 9 odst. 1 (později čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení) s nadpisem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>Technické (průmyslové) vzory, které nejsou arbitrární […]<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, následovně: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>Jako (průmyslový) vzor Společenství nemůže být chráněn (průmyslový) vzor, kdy technická funkce neponechává žádnou volnost, pokud jde o arbitrární znaky vzhledu výrobku<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o (průmyslových) vzorech Společenství ze dne <DATE ISO="19931203">3. prosince 1993</DATE> [COM(93) 342 final, s. 70]. Použití výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>arbitrární<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> zpochybnil Hospodářský a sociální výbor (viz stanovisko ze dne <DATE ISO="19950222">22. února 1995</DATE>, <REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="110" PAGE.FIRST="14" DATE.PUB="1995">Úř. věst. 1995, C 110, s. 14</REF.DOC.OJ>, bod 5.7).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Důvodová zpráva k tomuto návrhu nařízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Podle bodu 8.2 důvodové zprávy [COM(93) 342 final, s. 9] <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>[p]růmyslové vzory jsou vzhledové znaky výrobku, které mohou být vnímány smysly. Nemůže být zohledněno žádné estetické kritérium. Estetické a funkční (průmyslové) vzory lze chránit bez rozlišení. Znaky podmíněné technickou funkcí výrobky, které neponechávají žádnou volnosti při vytváření arbitrárních prvků, však chránit nelze […]<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>.</P></NOTE>, jakož i komentář k jeho čl. 9 odst. 1<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Podle komentáře k tomuto ustanovení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>[n]ařízení neodlišuje mezi estetickými a funkčními (průmyslovými) vzory; lze je chránit týmž způsobem. V krajních případech tvar sleduje funkci bez možnosti variace. Původce nemůže v takovém případě uvádět, že výsledek je plodem jeho osobní tvůrčí činnosti. (Průmyslový) vzor tak nemá individuální povahu a nezakládá nárok na ochranu. […] Dané ustanovení tedy ochranu vylučuje pouze v rozsahu, v němž neexistuje žádná volnost zavést arbitrární prvky<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> [COM(93) 342 final, s. 18].</P></NOTE> nejprve blíže stanoví, že estetický aspekt výrobku není sám o sobě určující, neboť jak (průmyslové) vzory, které jsou zaměřeny na určitý estetický aspekt, tak (průmyslové) vzory, které splňují určitou užitečnost, lze chránit stejným způsobem. Tyto výňatky zvláště zdůrazňují, že ochrana jako (průmyslové) vzory Společenství se odmítne ve vzácných případech, kdy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>tvar sleduje funkci bez možnosti variace<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, neboť původce tak nedisponuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>žádnou volností<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> při vytváření výrobku, a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>nemůže [tedy] uvádět, že výsledek je plodem jeho osobní tvůrčí činnosti<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> a tento (průmyslový) vzor má <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>individuální povahu<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Rovněž tak bod 9 odůvodnění uvedeného návrhu uvádí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>(průmyslové) vzory předložené za účelem splnění funkčního požadavku, které svému původci neponechávají žádnou možnost začlenit do nich odlišné nebo arbitrární znaky<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> (s. 63) a komentář k jeho čl. 27 odst. 1 uvádí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>případ, kdy znaky (průmyslového) vzoru s rozlišovací způsobilostí nemohou být předmětem ochrany, neboť jsou dány v plném rozsahu technickou funkcí, jež neponechává žádnou volnost vytvořit arbitrární (průmyslový) vzor<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> (s. 27).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Kromě toho z pozměněného návrhu pocházejícího z roku 1999<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Viz změněný návrh nařízení Rady (ES) o (průmyslových) vzorech Společenství ze dne <DATE ISO="19990621">21. června 1999</DATE> [COM(1999) 310 final], vyjádření týkající se článku 9.</P></NOTE> vyplývá, že aktuální znění čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 vychází ze znění čl. 7 odst. 1 směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="19981013">13. října 1998</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="289" PAGE.FIRST="28" DATE.PUB="1998">Úř. věst. 1998, L 289, s. 28</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 13/21, s. 8).</P></NOTE>, jejímž cílem je harmonizace právních předpisů členských států použitelných v dané věci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Právních předpisů, jejichž účinky jsou omezeny na území dotyčného členského státu, na rozdíl od systému zavedeného nařízením č. 6/2002 (viz body 1 až 6 odůvodnění tohoto nařízení).</P></NOTE>. Přípravné práce ke směrnici 98/71 přitom potvrzují, že neexistence volnosti původce při vytváření výrobku a skutečnost, že je vybraný tvar dán pouze technickou funkcí, byly již od počátku vnímány jako faktory určující zamítnutí ochrany, jak v původním návrhu této směrnice pocházejícím z roku 1993<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Článek 7 odst. 1 tohoto původního návrhu směrnice ze dne <DATE ISO="19931203">3. prosince 1993</DATE> [COM(93) 344 final] zněl následovně: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>Zápis (průmyslového) vzoru nepřiznává práva v rozsahu, v němž realizace technické funkce neponechává žádnou volnost, pokud jde o arbitrární vzhledové znaky výrobku<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> a podle důvodové zprávy této směrnice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>hospodářská soutěž bude podporována v odvětvích, ve kterých (průmyslové) vzory nebudou mít právo na ochranu, jako například proto, že nezbytnost, aby výrobek splňoval technickou funkčnost, neponechává volnost původce<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> (viz s. 14 a s. 23).</P></NOTE>, tak ve změněném návrhu pocházejícím z roku 1996<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Ve změněném návrhu směrnice ze dne <DATE ISO="19960221">21. února 1996</DATE> [COM(96) 66 final] viz komentář k čl. 7 odst. 1, který uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>[i] když otázka, zda (průmyslový) vzor zahrnuje, či nikoli estetické hledisko, není zohledněna pro určení, zda splňuje podmínky ochrany použité v návrhu, někteří považovali za nezbytné doplnění ustanovení, které stanoví, že by ochrana neměla být přiznána v mimořádně vzácných případech, kdy je tvar dán funkcí. [K]omise měla za to, že je třeba použít jasnější znění, s ohledem zejména na návrh změny odstavce 2<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> (s. 8). Uvedený čl. 7 odst. 1 se napříště týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>vzhledových znaků výrobku, které jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/>, přičemž tato formulace byla převzata do čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Jeví se mi, že ve výše uvedených návrzích předpisů nebylo použito žádné kritérium rovnocenné kritériu existence alternativních vzorů nebo mnohočetnosti tvarů, ale že je v nich upřednostňováno kritérium příčinnosti. Není totiž nikterak vyžadováno, aby byl dotčený znak <HT TYPE="ITALIC">jediným prostředkem</HT>, díky němuž může být dosažena sledovaná technická funkce. Takové vyloučení, jako je vyloučení stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, je odůvodněno hlavně tím, že návrhář nevykonal činnost související se vzhledem výrobku, která by byla tvůrčí povahy, přičemž pouze přidaná hodnota vyplývající z intelektuálního úsilí nezávislého na uvedené funkci odůvodňuje ochranu jako (průmyslové) vzory. Jeví se, že EUIPO měl v poslední době rovněž sklon k tomu, že ve své rozhodovací praxi upřednostňoval otázku, zda původce měl, či neměl při vývoji dotčeného výrobku prostor volnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz Brancusi, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>Article 8 CDR<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>, citované dílo, poznámka pod čarou 12, s. 140, bod 47, jakož i poslední přístup, kvalifikovaný jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>flexibilnější<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>, uvedený ve studii provedené na žádost Komise, pocházející ze dne <DATE ISO="20160603">3. června 2016</DATE>, <HT TYPE="ITALIC">Legal review on industrial design protection in Europe</HT>, s. 89, 91 a 92.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Pokud jde o <HT TYPE="ITALIC">cíle</HT> sledované uvedeným nařízením, a zvláště jeho čl. 8 odst. 1, účastníci řízení nezpochybňují, a je to ostatně podle mého názoru nepopiratelné, že cílem tohoto ustanovení je hlavně zabránit tomu, aby znaky určitého výrobku čistě technické povahy mohly být <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>monopolizovány<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Podle bodu 8.2 důvodové zprávy k původnímu návrhu [COM(93) 342 final, s. 9], <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>[…] znaky podmíněné technickou funkcí výrobku […] nelze chránit, aby na základě ochrany (průmyslového) vzoru nebyly monopolizovány technické funkce<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>).</P></NOTE> prostřednictvím ochrany posledně uvedených znaků jakožto (průmyslového) vzoru Společenství<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Poznamenávám, že podobný cíl sledovalo ustanovení o nápravě, uvedené v čl. 110 odst. 1 nařízení č. 6/2002, jehož původní znění obsahovalo odkaz na případy, kdy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>vzhled podmiňuje chráněný (průmyslový) vzor<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>, které však bylo v průběhu legislativních prací zrušeno. V tomto ohledu viz mé stanovisko ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Acacia a D‘Amato</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑397/16 a C‑435/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:730">EU:C:2017:730</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.).</P></NOTE> a zamezit tomu, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>technologické inovaci [bylo] bráněno<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Viz začátek první věty bodu 10 odůvodnění nařízení č. 6/2002.</P></NOTE> v důsledku toho, že tato ochrana sníží disponibilitu technických řešení pro ostatní hospodářské subjekty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Ve svém vyjádření Komise správně zdůrazňuje, že vyloučení vzhledových znaků sloužících pouze k uplatnění technického řešení z ochrany (průmyslových) vzorů zaručuje volnou hospodářskou soutěž mezi dodavateli výrobků užívajícími takové technické řešení.</P></NOTE>. Hledání rovnováhy mezi ochranou inovace a tvůrčí činnosti na straně jedné a ochranou spravedlivé hospodářské soutěže, ze které budou těžit všechny podniky Společenství, na straně druhé skutečně představovalo jeden ze zájmů normotvůrce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Viz oddíl 9 důvodové zprávy k původnímu návrhu [COM(93) 342 final, s. 10], jakož i bod 7 odůvodnění nařízení č. 6/2002.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Navíc z přípravných prací k nařízení č. 6/2002 vyplývá, že dalším cílem jeho čl. 8 odst. 1 je vymezit hranici mezi právní úpravou týkající se patentů a právní úpravou týkající se (průmyslových) vzorů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Koexistence uvedených právních úprav je potvrzena v bodě 31 odůvodnění a v článku 96 nařízení č. 6/2002. Rovněž viz zelená kniha o ochraně (průmyslových) vzorů, citované dílo, poznámka pod čarou 31, s. 65, bod 5.4.6.1.</P></NOTE>. Případná ochrana technických inovací musí totiž spadat pod prvně uvedenou právní úpravu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Bod 8.2 důvodové zprávy k původnímu návrhu [COM(93) 342 final, s. 9] uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>[…] znaky podmíněné technickou funkcí výrobku […] mohou být případně chráněny právními předpisy o patentech nebo užitných vzorech, jsou-li splněny podmínky pro získání takové ochrany.<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/></P></NOTE>, jsou-li splněny podmínky týkající se patentovatelnosti. Jak zdůrazňuje společnost CeramTec, může se jevit obtížnějším získat patent v některých případech, neboť tento vlastnický titul vyžaduje prokázání existence vynálezu splňujícího striktní požadavky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Vynález musí být zvláště nový, zahrnovat vynálezeckou činnost a musí být průmyslově využitelný podle článků 52 až 57 Úmluvy o udělování evropských patentů, podepsané v Mnichově dne <DATE ISO="19731005">5. října 1973</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>Mnichovská úmluva<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/>), jejíž znění je přístupné na následující internetové adrese: http://www.epo.org/law-practice/legal-texts/html/epc/2013/f/ma1.html.</P></NOTE>, a méně zajímavým, neboť poskytnutá délka ochrany může být kratší než délka ochrany zaručená (průmyslovými) vzory<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>A sice v zásadě 20 let pro evropský patent (viz článek 63 Mnichovské úmluvy) a až 25 let pro (průmyslové) vzory Společenství, které jsou zapsány (viz článek 12 nařízení č. 6/2002), jak je tomu v případě sporu v původním řízení.</P></NOTE>. Bylo tedy třeba zabránit nebezpečí obcházení ustanovení použitelných v oblasti patentů tak, že se zakáže, aby řešení technické povahy mohla být chráněna jako (průmyslové) vzory.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Skutečnost, že by bylo zvoleno kritérium, které jako kritérium mnohočetnosti tvarů velmi omezuje oblast působnosti výjimky stanovené ve zmíněném čl. 8 odst. 1<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Viz bod 19 <HT TYPE="ITALIC">in fine</HT> tohoto stanoviska.</P></NOTE>, by přitom mohla podle mého názoru zbavit toto ustanovení plného užitečného účinku, a zabránit tedy dosažení výše uvedených cílů, tím, že by bylo povoleno přisvojení si tvarů, které mají čistě technické poslání, pro něž ale existují varianty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Rovněž viz rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3 (poznámka pod čarou 13, body 28 a 30, jakož i Brancusi, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>Article 8 CDR<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>, citované dílo, poznámka pod čarou 12, s. 136 a 137, bod 33.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Podobně jako společnost CeramTec a vláda Spojeného království mám totiž za to, že je téměř vždy možné změnit vzhledové znaky výrobku minimálně, avšak dostatečně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Článek 5 odst. 2 nařízení č. 6/2002 stanoví, že (průmyslový) vzor je pokládán za shodný s již existujícím (průmyslovým) vzorem, a nelze jej tedy chránit, pokud se jeho znaky liší jen v nepodstatných podrobnostech.</P></NOTE>, aniž je narušena sledovaná technická funkce. Bylo by tedy možné, že několik tvarů představujících určité technické řešení, případně všechny tyto tvary budou monopolizovány prostřednictvím ochrany (průmyslových) vzorů, což bude bránit technologické inovaci, kterou má nařízení č. 6/2002 podporovat. Jestliže by bylo uplatněno kritérium použité společností DOCERAM, jediný hospodářský subjekt by měl možnost získat několik zápisů různých tvarů určitého výrobku jako (průmyslový) vzor Společenství, a získat tak výlučnou ochranu prakticky rovnocennou ochraně, kterou poskytuje patent, a nepodléhat přitom omezením, která s tím souvisejí, jež by tedy bylo možné obejít.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>V tomto ohledu společnost CeramTec uvádí, že v rámci sporu ve věci v původním řízení společnost DOCERAM, která nechala chránit 17 variant tvaru centrovacího kolíku ve třech různých základních modelech, neponechala jiným subjektům na trhu žádnou možnost používat alternativní tvary těchto výrobků, neboť neexistují jiné technicky relevantní tvary v oblasti výstupkového svařování, které by mohly způsobit, že výrobek vyvolá jiný celkový dojem v souladu s čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Konečně zdůrazňuji, že tento navrhovaný výklad má výhodu spočívající v tom, že je koherentní s <HT TYPE="ITALIC">judikaturou</HT>, kterou stanovil Soudní dvůr v <HT TYPE="ITALIC">oblasti ochranných známek</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Viz poznámky pod čarou 59 a 61 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Na rozdíl od toho, co podle všeho uvádí společnost CeramTec, nelze tuto judikaturu podle mého názoru použít jako takovou v projednávané věci s ohledem na odlišnosti, které existují mezi systémem unijního práva týkajícím se ochrany ochranných známek a systémem týkajícím se ochrany (průmyslových) vzorů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>K rozdílům existujícím mezi ochranou poskytnutou ochrannými známkami a ochranou poskytnutou (průmyslovými) vzory, pokud jde jak o jejich povahu a rozsah, tak jejich příslušnou délku trvání, viz stanovisko generálního advokáta Ruiz-Jarabo Colomera ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Philips</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑299/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:52">EU:C:2001:52</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. S ohledem na skutečnost, že v prvním z těchto systémů lze nalézt ustanovení analogická ustanovením čl. 8 odst. 1<?PAGE NO="11"?> nařízení č. 6/2002<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Viz čl. 3 odst. 1 písm. e) druhá odrážka první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne <DATE ISO="19881221">21. prosince 1988</DATE>, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="040" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, L 40, s. 1</REF.DOC.OJ>), později čl. 3 odst. 1 písm. e) bod ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne <DATE ISO="20081022">22. října 2008</DATE>, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="299" PAGE.FIRST="25" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 299, s. 25</REF.DOC.OJ>), jakož i čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne <DATE ISO="19931220">20. prosince 1993</DATE> o ochranné známce Společenství (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="011" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1994">Úř. věst. 1994, L 11, s. 1</REF.DOC.OJ>), později čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne <DATE ISO="20090226">26. února 2009</DATE> o ochranné známce Evropské unie (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="078" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 78, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, třebaže jejich znění není zcela totožné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Výše uvedená ustanovení týkající se práva ochranných známek (viz poznámka pod čarou 56) se vztahují nikoli na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>znaky […] podmíněn[é] [pouze] technickou funkcí [výrobku]<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, ale na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>[jeho] tvar, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>. Generální advokát Ruiz-Jarabo Colomer měl za to, že tato odlišnost není vůbec svévolná a vyplývá z ní, že k tomu, aby mohl být konstatován důvod pro vyloučení v oblasti (průmyslových) vzorů, musí být úroveň <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>funkčnosti<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> vyšší, neboť prvek, který je třeba v tomto ohledu zohlednit, nesmí být pouze nezbytný, ale musí být nevyhnutelný pro dosažení přesného technického výsledku, takže funkce podmiňuje tvar. Podle něj to znamenalo, že funkční vzor může být nicméně hoden ochrany, je-li prokázáno, že tatáž technická funkce může být dosažena jiným tvarem (viz stanovisko ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Philips</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑299/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:52">EU:C:2001:52</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Tento názor nesdílím, přičemž je třeba upřesnit, že tento názor byl uveden v rámci <HT TYPE="ITALIC">obiter dictum</HT> (viz rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3, poznámka pod čarou 13, bod 28) a že se Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20020618">18. června 2002</DATE>, <NAME.CASE>Philips</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑299/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:377">EU:C:2002:377</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) ve věci (průmyslových) vzorů nevyjádřil.</P></NOTE>, a s ohledem na spřízněné vztahy existující mezi oběma těmito kategoriemi ustanovení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství představovalo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>odkaz<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/>, který autoři nařízení č. 6/2002 zohlednili jako základ pro jeho vypracování (viz Hiance, M., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>Le projet de règlement communautaire sur les dessins et modèles: les enjeux<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/>, <HT TYPE="ITALIC">Revue internationale de la propriété industrielle et artistique</HT>, 2000, č. 201, s. 100).</P></NOTE> je však podle mého názoru možné, případně vhodné vyjádřit se ve světle uvedené judikatury, a případně v projednávané věci argumentovat <HT TYPE="ITALIC">per analogiam</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>V tomto ohledu připomínám, že Soudní dvůr ve věci ochrany poskytnuté ochrannými známkami rozhodl, že cílem výše uvedených ustanovení unijního práva, která v podstatě odpovídají čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, je zabránit, aby tato ochrana vedla k tomu, že jejich majiteli bude přiznán monopol na technická řešení nebo užitné vlastnosti výrobku, které mohou být vyhledávány uživatelem u výrobků konkurentů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Pokud jde o čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2008/95, viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150916">16. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Société des Produits Nestlé</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑215/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:604">EU:C:2015:604</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i, pokud jde o čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161110">10. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Simba Toys v. EUIPO</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑30/15 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:849">EU:C:2016:849</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jak jsem uvedl výše<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0060"><P>Viz body 38 a násl. tohoto stanoviska.</P></NOTE>, takový je podle mého názoru rovněž důvod, pro nějž je ochrana právem (průmyslových) vzorů Společenství vyloučena za okolností stanovených v uvedeném čl. 8 odst. 1.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Z různých rozsudků Soudního dvora v oblasti ochranných známek přitom vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>označení tvořené výlučně tvarem výrobku nemůže být zapsáno na základě [ustanovení, která byla vyložena], pokud se prokáže, že základní funkční vlastnosti tohoto tvaru lze přičíst výlučně technickému výsledku<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>. Soudní dvůr upřesnil, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>důkaz existence jiných tvarů umožňujících dosáhnout téhož technického výsledku nemůže vyloučit uplatnění důvodu pro zamítnutí […] zápisu<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> jakožto ochranné známky v případě <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>tvaru výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>, jak je uvedeno ve zmíněných ustanoveních. Soudní dvůr toto implicitní, ale podle mého názoru jasné zamítnutí teorie mnohočetnosti tvarů založil zejména na konstatování, že zamítnutí zápisu není podmíněno tím, že dotčený tvar je jediným tvarem umožňujícím dosáhnout zamýšleného technického výsledku, a na tom, že hrozí, že se značný počet alternativních tvarů stane nepoužitelným pro konkurenty majitele ochranné známky, pokud by takové kritérium bylo považováno za rozhodující<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0061"><P>Pokud jde o čl. 3 odst. 1 písm. e) druhou odrážku směrnice 89/104, viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20020618">18. června 2002</DATE>, <NAME.CASE>Philips</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑299/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:377">EU:C:2002:377</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0081">81</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0084">84</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); pokud jde o čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2008/95, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150916">16. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Société des Produits Nestlé</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑215/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:604">EU:C:2015:604</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a pokud jde o čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100914">14. září 2010</DATE>, <NAME.CASE>Lego Juris v. OHIM</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑48/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:516">EU:C:2010:516</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Mám za to, že tyto úvahy jsou relevantní rovněž v projednávané věci, jelikož nelze připustit ani v této oblasti, aby byl obcházen cíl (průmyslových) vzorů Společenství tím, že by byla poskytována ochrana čistě technickým znakům výrobku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0062"><P>Ve prospěch analogie s postojem přijatým Soudním dvorem v oblasti ochranných známek viz zejména Greffe, F., a Greffe, P., citované dílo, poznámka pod čarou 15, body 182 a 183, jakož i Raynard, J., Py, E., a Tréfigny, P., citované dílo, poznámka pod čarou 15, bod 536.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>V důsledku toho je podle mého názoru na první předběžnou otázku třeba odpovědět kladně, a odmítnout tedy tezi navrhující uplatnit kritérium takzvané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>mnohočetnosti tvarů<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/>. Konkrétně mám za to, že čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že pro určení, zda vzhledové znaky výrobku jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí, je třeba vycházet nikoli pouze z neexistence alternativních tvarů, které by mohly plnit tutéž funkci, ale prokázat, že usilování o dosažení dané technické funkce je jediným faktorem, který určil volbu dotčeného (průmyslového) vzoru, a jeho původce tudíž v tomto ohledu nehrál žádnou tvůrčí roli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>V souvislosti s takto navrženým výkladem předkládající soud formuluje další dotazy týkající se konkrétního uplatnění pravidla uvedeného ve zmíněném čl. 8 odst. 1, přičemž tyto dotazy jsou předmětem druhé předběžné otázky.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">B.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K relevantním skutečnostem pro posouzení za účelem použití čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 (druhá otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Druhá předběžná otázka je položena podpůrně pro případ, že, jak navrhuji, Soudní dvůr odpoví na první otázku tak, že relevantní metoda pro účely použití vyloučení stanoveného v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 spočívá v ověření, zda lze vzhledové znaky dotčeného výrobku přičíst pouze sledované technické funkci, a nikoli v konstatování neexistence alternativních vzorů, které by mohly rovněž splnit tuto funkci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Podstatou této otázky předkládajícího soudu je zaprvé to, z jakého hlediska je třeba posoudit, zda různé vzhledové znaky výrobku byly použity pouze z důvodů technické funkčnosti, a zadruhé jak musí být v případě, že by bylo třeba uplatnit hledisko <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>objektivního pozorovatele<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>, posledně uvedený pojem definován.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Uvedený soud uvádí, že v rozsudku, který je u něj napaden, měl Landgericht Düsseldorf (zemský soud v Düsseldorfu) za to, že je třeba uvedené posouzení provést objektivně a že je osobní vůle původce dotčeného (průmyslového) vzoru bezvýznamná, případně s výjimkou jejího uplatnění jakožto indicie k určení, zda objektivní pozorovatel dojde po provedení odpovídajícího přezkumu k závěru, že výběr vzoru určily pouze požadavky technické funkčnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0063"><P>Předkládající soud poznamenává, že rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3 (poznámka pod čarou 13) vycházelo z tohoto přístupu.</P></NOTE>. Podle odpůrců tohoto přístupu by však bylo obtížné posoudit v každém jednotlivém případě hledisko takového <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>objektivního pozorovatele<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/>, to znamená jiné osoby, jejíž existence je pouze teoretická.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Pokud jde o objektivní či subjektivní charakter analýzy, kterou je třeba provést</HT> pro účely použití čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, účastníci původního řízení a zúčastnění, kteří u Soudního dvora předložili vyjádření, jsou zajedno v tom, že mají za to, že subjektivní úmysl původce, když vytvářel dotčený (průmyslový) vzor, nemůže představovat klíčový faktor umožňující určit, zda tento (průmyslový) vzor byl koncipován z důvodu čistě technických úvah. Tento názor zastávám také.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Objektivní přístup předmětné analýzy totiž upřednostňuje jednotné použití tohoto ustanovení v členských státech celkově i ve všech jejich jurisdikcích a zajišťuje více předvídatelnosti, což posiluje právní jistotu hospodářských subjektů. Jak v podstatě poznamenávají společnosti DOCERAM a CeramTec, v případě, že by předpokládaný úmysl původce představoval jediné relevantní kritérium, prohlášení jím učiněná by byla sama o sobě rozhodující pro rozhodnutí, zda dotčený (průmyslový) vzor může být chráněn, či nikoli, a v případě sporu by se dotyčný mohl pokusit tvrdit, že si tento vzor vybral, když byl veden estetickými hledisky, aby dosáhl toho, že se vyloučení stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 nepoužije v neprospěch jeho výtvoru. Podle mého názoru je zásadní, aby se příslušné orgány mohly vyjádřit na základě skutečností pro posouzení nikoli subjektivních, ale neutrálních, u nichž neexistuje riziko zaujatosti.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Pokud jde o postupy, které je třeba sledovat k provedení objektivního posouzení</HT> otázky, zda je vzhled výrobku podmíněn pouze jeho technickou funkcí ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, stanoviska zastávaná před Soudním dvorem naproti tomu shodná nejsou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Podle mého názoru je <HT TYPE="ITALIC">první problematikou</HT>, kterou vznáší otázka tak, jak ji položil předkládající soud, která zmiňuje případné zohlednění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>stanoviska <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>objektivního pozorovatele<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="2018" ID="QE0081"/> <QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/>, to, zda je, či není třeba <HT TYPE="ITALIC">argumentovat s ohledem na fiktivní osobu</HT>, jejíž předpokládané posouzení bude soužit jako archetyp.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>V tomto ohledu společnost CeramTec nejprve uvádí, že výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0082" REF.END="QE0082"/>objektivní pozorovatel<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/>, který je uveden jak v rozsudku napadeném před předkládajícím soudem, tak v druhé předběžné otázce, vychází z podobných formulací, které byly přijaty v různých variantách v rozhodovací praxi EUIPO<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0064"><P>Zvláště bod 36 rozhodnutí OHIM ve výše uvedené věci R 690/2007-3 (poznámka pod čarou 13) odkazuje na hledisko <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0083" REF.END="QE0083"/>reasonable observer<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/> (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0084" REF.END="QE0084"/>observateur raisonnable<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/> ve francouzském jazyce [<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0085" REF.END="QE0085"/>rozumný pozorovatel<QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/> v českém jazyce]).</P></NOTE> a v právní nauce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0065"><P>Společnost CeramTec uvádí výrazy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0086" REF.END="QE0086"/>relevant observer<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/> (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0087" REF.END="QE0087"/>observateur pertinent<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/> ve francouzském jazyce [<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0088" REF.END="QE0088"/>relevantní pozorovatel<QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/> v českém jazyce]) a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0089" REF.END="QE0089"/>reasonable observer persona<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="201C" ID="QE0089"/> (rozumný pozorovatel), které používá Brancusi, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0090" REF.END="QE0090"/>Article 8 CDR<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="201C" ID="QE0090"/>, citované dílo, poznámka pod čarou 12, s. 139, bod 41, a studie provedená na žádost Komise, citované dílo, poznámka pod čarou 41, s. 90.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Dále pak společnost CeramTec uvádí, že pro účely ověření, zda se čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 použije, je třeba vycházet <HT TYPE="ITALIC">per analogiam z</HT> pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0091" REF.END="QE0091"/>informovaný uživatel<QUOT.END REF.START="QS0091" CODE="201C" ID="QE0091"/>, který je použit v čl. 6 odst. 1, v čl. 10 odst. 1, jakož i v bodě 14 odůvodnění tohoto nařízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0066"><P>Článek 6, který se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0092" REF.END="QE0092"/>individuální povahy<QUOT.END REF.START="QS0092" CODE="201C" ID="QE0092"/>, kterou musí mít dotčený (průmyslový) vzor (jakož i bod 14 odůvodnění) a článek 10, který se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0093" REF.END="QE0093"/>rozsahu ochrany<QUOT.END REF.START="QS0093" CODE="201C" ID="QE0093"/> přiznané nařízením č. 6/2002.</P></NOTE>, přičemž tento pojem definuje judikatura Soudního dvora a Tribunálu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0067"><P>Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0094" REF.END="QE0094"/>informovaný uživatel<QUOT.END REF.START="QS0094" CODE="201C" ID="QE0094"/> je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0095" REF.END="QE0095"/><HT TYPE="ITALIC">pojmem nacházející se mezi pojmem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0096" REF.END="QE0096"/>průměrný spotřebitel</HT><QUOT.END REF.START="QS0096" CODE="2018" ID="QE0096"/> použitelným v oblasti ochranných známek, po kterém není požadována žádná specifická znalost a který zpravidla neprovádí přímé srovnání mezi kolidujícími ochrannými známkami, a <HT TYPE="ITALIC">pojmem ‚osoba specializovaná v dané oblasti</HT><QUOT.END REF.START="QS0095" CODE="2018" ID="QE0095"/> [použitelným v oblasti patentů], což je odborník s důkladnou technickou kvalifikací. [Tento pojem] lze chápat jako pojem označující <HT TYPE="ITALIC">uživatele, který vykazuje […] zvláštní ostražitost</HT>, ať už z důvodu své osobní zkušenosti či rozsáhlé znalosti daného odvětví“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska) (zejména viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111020">20. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic,</NAME.CASE> <NO.CASE>C‑281/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:679">EU:C:2011:679</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170921">21. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Easy Sanitary Solutions – EUIPO v. Group Nivelles</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑361/15 P a C‑405/15 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:720">EU:C:2017:720</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0124">124</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0125">125</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Podle této účastnice řízení vzhledem k tomu, že ověření musí být provedeno jako v projednávané věci ve zvláštní situaci, kdy všichni uživatelé dotčených výrobků jsou profesionálové, pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0097" REF.END="QE0097"/>informovaný uživatel<QUOT.END REF.START="QS0097" CODE="201C" ID="QE0097"/> odpovídá v praxi pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0098" REF.END="QE0098"/>odborník<QUOT.END REF.START="QS0098" CODE="201C" ID="QE0098"/>, který má technickou zkušenost, což je pojem používaný pro posouzení invenčního charakteru patentu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Přijetí tohoto návrhu považuji za nevhodné. Upřesňuji, že na rozdíl od toho, co tvrdí společnost CeramTec, není relevantním kritériem pro posouzení existence skutkových okolností v rámci nařízení č. 6/2002 <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0099" REF.END="QE0099"/>vždy <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0100" REF.END="QE0100"/>informovaný uživatel<QUOT.END REF.START="QS0100" CODE="2018" ID="QE0100"/> <QUOT.END REF.START="QS0099" CODE="201C" ID="QE0099"/>. Konkrétně již bylo rozhodnuto, že informovaný uživatel není nezbytně nad rámec zkušeností, které získal v důsledku užívání dotyčného výrobku, schopen odlišit aspekty vzhledu výrobku, které jsou dány technickou funkcí výrobku, od arbitrárních aspektů vzhledu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0068"><P>Zejména viz rozsudky Tribunálu ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100622">22. června 2010</DATE>, <NAME.CASE>Shenzhen Taiden v. OHIM – Bosch Security Systems (Komunikační zařízení)</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑153/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2010:248">EU:T:2010:248</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131121">21. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>El Hogar Perfecto del Siglo XXI v. OHIM – Wenf International Advisers (Vývrtka)</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑337/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2013:601">EU:T:2013:601</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); jakož i rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140312">12. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>Tubes Radiatori v. OHIM – Antrax It (Radiátor)</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑315/12</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2014:115">EU:T:2014:115</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Tato opakující se analýza Tribunálu je podle mého názoru opodstatněná.</P></NOTE>. Použití čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 předpokládá skutečně provést posouzení technické povahy, což vyžaduje specifické dovednosti, které i <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0101" REF.END="QE0101"/>informovaný<QUOT.END REF.START="QS0101" CODE="201C" ID="QE0101"/> uživatel vždy nemá. Hledisko <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0102" REF.END="QE0102"/>informovaného uživatele<QUOT.END REF.START="QS0102" CODE="201C" ID="QE0102"/> tudíž podle mého názoru nemůže představovat kritérium pro objektivní posouzení, které se v tomto ohledu vyžaduje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Podobně jako vláda Spojeného království a Komise mám za to, že jestliže by autoři nařízení č. 6/2002 chtěli přijmout takový právní nástroj, jako je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0103" REF.END="QE0103"/>objektivní pozorovatel<QUOT.END REF.START="QS0103" CODE="201C" ID="QE0103"/>, jak vyplývá z druhé předběžné otázky, uvedli by to v jeho čl. 8 odst. 1, jak to učinili výslovně, pokud jde o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0104" REF.END="QE0104"/>informovaného uživatele<QUOT.END REF.START="QS0104" CODE="201C" ID="QE0104"/> v odst. 1 jeho článků 6 a 10<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0069"><P>V tomto ohledu viz zejména komentář k čl. 6 odst. 1 původního návrhu nařízení [COM(93) 342 final, s. 15].</P></NOTE>. Ostatně poznamenávám, že uvedený článek 8 neodkazuje ani<?PAGE NO="14"?> na vnímání jiných kategorií fiktivních osob, jako je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0105" REF.END="QE0105"/>potenciální průměrný kupující<QUOT.END REF.START="QS0105" CODE="201C" ID="QE0105"/>, což je kritérium, které společnost DOCERAM předestírá, ale poté odmítá<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0070"><P>Podle společnosti DOCERAM bude mít takový kupující často méně významné odborné znalosti, pokud jde o technickou oblast, do níž výrobek patří, než například tvůrce nebo výrobce, což by mohlo mít za následek, že by technické funkce určitých vzhledových znaků byly nesprávně vnímány jako estetické znaky.</P></NOTE>, nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0106" REF.END="QE0106"/>průměrný spotřebitel<QUOT.END REF.START="QS0106" CODE="201C" ID="QE0106"/>, což je faktor pro posouzení, ohledně něhož Komise poznamenává, že se mělo za to, že není sám o sobě rozhodující pro posouzení čistě technické povahy tvaru v oblasti ochranných známek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0071"><P>V tomto smyslu uvádí body 33 až 35 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140918">18. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Hauck</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑205/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2233">EU:C:2014:2233</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), které se týkají čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 89/104. Podle Komise vzhledem k tomu, že je cíl tohoto ustanovení srovnatelný s cílem sledovaným čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, je logické uplatňovat rovněž v rámci posledně uvedeného nařízení podobná kritéria za účelem posouzení pojetí vzhledu výrobku nad rámec technických omezení. V tomto ohledu viz rovněž body 43 a násl. tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Vláda Spojeného království podle mého názoru správně zdůrazňuje, že odst. 2 článků 6 a 10 nařízení č. 6/2002 neodkazují na teoretický pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0107" REF.END="QE0107"/>informovaný uživatel<QUOT.END REF.START="QS0107" CODE="201C" ID="QE0107"/> pro účely posouzení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0108" REF.END="QE0108"/>míry volnosti původce při vývoji (průmyslového) vzoru<QUOT.END REF.START="QS0108" CODE="201C" ID="QE0108"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0072"><P>I když podmínky uvedené v odstavcích 1 a v odstavcích 2 uvedených článků 6 a 10 jsou doplňkové, jak je uvedeno v bodě 14 odůvodnění tohoto nařízení. V rámci konkrétního posouzení celkového dojmu, kterým dotčené (průmyslové) vzory působí na informovaného uživatele, je totiž třeba brát ohled na stupeň volnosti, který měl původce při vývoji zpochybněného (průmyslového) vzoru, přičemž čím je uvedená volnost omezenější, tím spíše mohou drobné rozdíly mezi těmito (průmyslovými) vzory postačovat k tomu, aby na uživatele působily odlišným celkovým dojmem [zejména viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100318">18. března 2010</DATE>, <NAME.CASE>Grupo Promer Mon Graphic v. OHIM – PepsiCo (Vyobrazení kulatého reklamního nosiče</NAME.CASE>), <NO.CASE>T‑9/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2010:96">EU:T:2010:96</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0072">72</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl., jakož i rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170705">5. července 2017</DATE>, <NAME.CASE>Gamet v. EUIPO</NAME.CASE> – <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0109" REF.END="QE0109"/>Metal-Bud II<QUOT.END REF.START="QS0109" CODE="201C" ID="QE0109"/> Robert Gubała (Dveřní klika), <NO.CASE>T‑306/16</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:466">EU:T:2017:466</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.].</P></NOTE> a že je třeba přijmout tentýž – nikoli fiktivní – přístup v rámci jeho čl. 8 odst. 1, neboť soud, jemuž byl spor předložen, je rovněž v tomto ohledu pověřen, aby objektivně posoudil, co spadá pod technickou funkci výrobku, což je prvek, který nemůže být chráněn, a kde byla uplatněna volnost tvůrce, jehož tvůrčí dílo může být předmětem ochrany<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0073"><P>Poznamenávám, že Komise ve svém původním návrhu nařízení [COM(93) 342 final, s. 19] uvedla, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0110" REF.END="QE0110"/>cílem<QUOT.END REF.START="QS0110" CODE="201C" ID="QE0110"/> odst. 2 ustanovení, které se stalo článkem 10 nařízení č. 6/2002, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0111" REF.END="QE0111"/>bylo <HT TYPE="ITALIC">poskytnout soudům obecné pokyny v</HT> rámci řízení o porušení práv<QUOT.END REF.START="QS0111" CODE="201C" ID="QE0111"/> (kurzivou zvýraznil autor stanoviska). Komise dodala, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0112" REF.END="QE0112"/>[<HT TYPE="ITALIC">m]imořádně funkční (průmyslové) vzor</HT>y, <HT TYPE="ITALIC">s ohledem na něž musí původce dodržovat přesné parametry, budou pravděpodobně vzájemně více podobné než (průmyslové) vzory, s ohledem na něž má původce úplnou volnost</HT>. Proto [tento] odstavec 2 zakotvuje zásadu, podle níž musí být zohledněna volnost původce při posouzení podobnosti mezi (průmyslovým) vzorem a jiným dříve existujícím (průmyslovým) vzorem<QUOT.END REF.START="QS0112" CODE="201C" ID="QE0112"/> (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).</P></NOTE>. Vnitrostátní soudy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0074"><P>Vláda Spojeného království uvádí v tomto smyslu rozsudek Court of Appeal (England &amp; Wales) (Civil Division) [Odvolací soud (Anglie a Wales) (občanskoprávní oddělení)], Dyson Ltd v. Vax [2011] EWCA Civ 1206, bod 36.</P></NOTE> a oddělení OHIM, později EUIPO<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0075"><P>Jako příklad viz analýza, kterou provedlo zrušovací oddělení OHIM ve svém rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140317">17. března 2014</DATE> ve věci ICD 8674, Extruplast v. PVG Energy BV, bod 17: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0113" REF.END="QE0113"/>[p]ůvodce ví, že míra volnosti při vývoji (průmyslového) vzoru na kanystry je omezena řadou skutečností, které souvisejí s jejich určením, a sice v případě, který je předmětem přezkumu, spočívajícím v tom, že obsahují, přepravují a skladují kapaliny. […] V daném případě volba kříže ve tvaru nahoře zakulacené vrtule, šířka jejích listů, její úprava jak v horní, tak dolní části, široké žlábky pro její poskládání, kartuše, jejich tvar a tloušťka nebo jemnost, žlábky a jejich počet propůjčují [dotčenému (průmyslovému) vzoru Společenství] zvláštní estetické pojetí, ale rovněž vyhledávanější vzhled, které nejsou dány pouze jejich technickou funkcí.<QUOT.END REF.START="QS0113" CODE="201C" ID="QE0113"/></P></NOTE>, takové kazuistické posouzení již provedly, podle všeho bez velkých obtíží.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Pokud by ostatně bylo přijato kritérium <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0114" REF.END="QE0114"/>objektivního pozorovatele<QUOT.END REF.START="QS0114" CODE="201C" ID="QE0114"/>, vyvolalo by to celou řadu dodatečných obtíží v souvislosti s definicí této kategorie tvořené celou řadou různých skutečností, jakož i způsobu, kterým je třeba jej použít, ačkoli jen pokud jde o otázku, jaký typ a jakou úroveň znalostí taková osoba musí mít.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Druhá problematika</HT> předložená Soudnímu dvoru je problematikou spočívající v <HT TYPE="ITALIC">identifikaci skutečností, které musejí být předmětem přezkumu</HT>, jejž má podle mého názoru jak objektivním, tak kazuistickým způsobem provést soud, kterému bylo předloženo zpochybnění založené na čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Sdílím názor, který byl většinově uváděn ve vyjádřeních předložených u Soudního dvora, podle něhož přísluší vnitrostátnímu soudu, jemuž byl spor předložen, aby objektivně a s ohledem na všechny konkrétní okolnosti každého případu posoudil, zda jednotlivé vzhledové znaky výrobku odpovídají pouze úvahám souvisejícím s funkčností.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>V tomto ohledu podle Komise uvedený soud musí zohlednit kritéria pro posouzení, která byla přijata Soudním dvorem v oblasti ochranných známek jako umožňující předpokládat, že tvar nemá nejen čistě technickou hodnotu, jako jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0115" REF.END="QE0115"/>vnímání […] průměrným spotřebitelem[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0076"><P>I když by toto kritérium nebylo určující samo o sobě (viz bod 59 tohoto stanoviska).</P></NOTE>], povaha dané kategorie výrobků, umělecká hodnota dotyčného tvaru, odlišnost tohoto tvaru od jiných tvarů, s nimiž se lze běžně setkat na daném trhu, významný cenový rozdíl v porovnání s podobnými výrobky, anebo vypracování marketingové strategie zdůrazňující hlavně estetické vlastnosti dotyčného výrobku<QUOT.END REF.START="QS0115" CODE="201C" ID="QE0115"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0077"><P>V tomto ohledu Komise odkazuje na body 34 a 35 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140918">18. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Hauck</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑205/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2233">EU:C:2014:2233</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž poznámka pod čarou 71 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Komise má za to, že soud, jemuž byla věc předložena, musí vzít v úvahu také existenci alternativních tvarů, které splňují rovněž dotyčnou technickou funkci, neboť to v zásadě naznačuje, že původce měl volnost při vývoji vzhledových znaků výrobku a tento vzhled neurčovaly pouze funkční omezení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>V tomtéž duchu společnost DOCERAM rovněž uvádí demonstrativní výčet kritérií, která mohou být relevantní, a sice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0116" REF.END="QE0116"/>okolnosti související s procesem vytváření, reklamy, používání atd.<QUOT.END REF.START="QS0116" CODE="201C" ID="QE0116"/>. Společnost CeramTec uvádí, že hledisko <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0117" REF.END="QE0117"/>informovaného uživatele<QUOT.END REF.START="QS0117" CODE="201C" ID="QE0117"/>, které navrhuje uplatnit – podle mého názoru neprávem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0078"><P>Viz bod 57 a násl. tohoto stanoviska.</P></NOTE> – jako kritérium pro objektivní posouzení, musí být určeno <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0118" REF.END="QE0118"/>s důkladným zohledněním všech relevantních skutečností projednávané věci<QUOT.END REF.START="QS0118" CODE="201C" ID="QE0118"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0079"><P>V tomto smyslu společnost CeramTec uvádí mezi jinými Ruhl, O., <HT TYPE="ITALIC">Gemeinschaftsgeschmacksmuster – Kommentar</HT>, citované dílo, poznámka pod čarou 7, bod 10.</P></NOTE>, a zejména <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0119" REF.END="QE0119"/>specifického cíle výrobce v okamžiku vytváření, reklamy realizované v souvislosti s výrobkem, která vzor propaguje, případných odlišností nebo zvláštního dobrého jména vzoru u relevantní veřejnosti, jakož i vůle tvůrce v okamžiku vytváření výrobku<QUOT.END REF.START="QS0119" CODE="201C" ID="QE0119"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0080"><P>Řecká vláda a vláda Spojeného království takové výčty kritérií pro posouzení neuvedly.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>V tomto ohledu upřesňuji, že dotčené posouzení musí provést soud, jemuž byl spor předložen, podle mého názoru nejen s ohledem na dotčený (průmyslový) vzor samotný, ale rovněž s ohledem na všechny okolnosti, za kterých došlo k výběru jeho vzhledových znaků s ohledem na důkazy poskytnuté účastníky řízení bez ohledu na předmět nebo povahu těchto důkazů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0081"><P>Je třeba upřesnit, že důkazní břemeno ohledně toho, že podmínky vlastní čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 jsou v projednávané věci splněny, má logicky účastník řízení, který zamýšlí uplatnit výjimku uvedenou v tomto ustanovení.</P></NOTE>, jakož i s ohledem na případné provádění důkazů nařízené tímto soudem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Podle mého názoru však nelze vyloučit, aby kritéria, ohledně nichž mám za to, že nemohou sama o sobě umožnit prokázat, že vzhledové znaky výrobku byly podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, jako je subjektivní úmysl původce nebo existence alternativních tvarů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0082"><P>Žádné z těchto kritérií není samo o sobě určující z důvodů uvedených v bodě 53 a v bodě 23 a násl. tohoto stanoviska.</P></NOTE>, mohla být zahrnuta do souboru konkrétních indicií, které soudy, jimž byla věc předložena, musejí zohlednit pro vytvoření vlastního názoru týkajícího se použití tohoto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Podle mého názoru není namístě, aby byl stanoven výčet, byť demonstrativní, kritérií relevantních v tomto ohledu, jelikož unijní normotvůrce nezamýšlel tento postup použít a jeví se mi, že Soudní dvůr měl za to, že není účelný, pokud jde o posouzení, rovněž skutkové povahy, které je třeba mimoto provést na základě použití článků 4 až 6 tohoto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Naproti tomu podobně jako řecké vládě se mi jeví účelné zdůraznit, že soud, jemuž byla věc předložena, bude moci v případě potřeby provést požadované posouzení s využitím objasnění nezávislého znalce, který bude určen tímto soudem. V tomto ohledu poznamenávám, že vnitrostátní soudy nutně nedisponují kvalifikacemi, které jsou někdy vysoce technické, jež jsou nezbytné za tímto účelem, a že je obvyklé, že nařídí vypracování znaleckých posudků, setkají-li se složitými otázkami této povahy.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Mám tudíž za to, že na druhou předběžnou otázku je třeba odpovědět tak, že pro posouzení, zda pro účely použití čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 jednotlivé vzhledové znaky výrobku odpovídají pouze úvahám souvisejícím s technickou funkčností, přísluší soudu, jemuž byla věc předložena, aby provedl objektivní posouzení nikoli z teoretického hlediska <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0120" REF.END="QE0120"/>objektivního pozorovatele<QUOT.END REF.START="QS0120" CODE="201C" ID="QE0120"/>, ale tak, že konkrétně zohlední všechny okolnosti relevantní v projednávané věci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Vzhledem k předcházejícím úvahám navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžné otázky položené Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu, Německo) odpověděl následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0121" REF.END="QE0121"/>1)</NO.P><TXT>Článek 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne <DATE ISO="20011212">12. prosince 2001</DATE> o (průmyslových) vzorech Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že ochrana poskytovaná uvedeným nařízením je vyloučena, jestliže byly vzhledové znaky dotčeného výrobku přijaty pouze s cílem umožnit, aby tento výrobek splňoval danou technickou funkci, tedy bez jakéhokoli tvůrčího přispění jeho tvůrce, přičemž skutečnost, že případně existují jiné tvary, které umožňují dosáhnout téhož technického výsledku, není sama o sobě v tomto ohledu určující.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Pro účely určení, zda vzhledové znaky výrobku byly přijaty z důvodu úvah souvisejících pouze s technickou funkcí výrobku ve smyslu uvedeného čl. 8 odst. 1, je třeba, aby soud, jemuž byla věc předložena, provedl objektivní posouzení, přičemž vykoná vlastní posuzovací pravomoc, v rámci níž se zohlední všechny relevantní okolnosti projednávané věci.<QUOT.END REF.START="QS0121" CODE="201C" ID="QE0121"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>