(2)

Aby bylo zajištěno hladké a účinné fungování mechanismů spolupráce a řešení sporů stanovených v článcích 60 a 65 nařízení (EU) 2016/679, je nezbytné zavést pravidla týkající se vedení řízení dozorovými úřady v přeshraničních případech a sborem při řešení sporů, včetně vyřizování přeshraničních stížností. Z tohoto důvodu je rovněž nezbytné zavést pravidla týkající se výkonu práva vyšetřovaných stran být vyslechnuty před přijetím rozhodnutí dozorových úřadů, a případně sboru.

(2)

Aby bylo zajištěno hladké a účinné fungování mechanismů spolupráce a řešení sporů stanovených v článcích 60 a 65 nařízení (EU) 2016/679, je nezbytné zavést pravidla týkající se vedení řízení dozorovými úřady v přeshraničních případech a sborem při řešení sporů, včetně vyřizování přeshraničních stížností. Z tohoto důvodu je rovněž nezbytné zavést pravidla týkající se výkonu práva stran být vyslechnuty před přijetím rozhodnutí dozorových úřadů, a případně sboru. Cílem tohoto nařízení je chránit právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Aby bylo tohoto cíle dosaženo, měly by všechny úřady pro ochranu údajů při uplatňování ustanovení tohoto nařízení jednat nestranně a nezávisle a v souladu se zásadami právního státu, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

(2a)

Toto nařízení a kapitola VII nařízení (EU) 2016/679 upravují pouze některé prvky postupu spolupráce, pokud se postupu účastní dozorové úřady více než jednoho členského státu. Toto nařízení se nepoužije, pokud jedna ze stran podá stížnost přímo vedoucímu dozorovému úřadu v jiném členském státě.

(2b)

Procesní právo každého členského státu by se mělo vztahovat na dozorové úřady, pokud toto nařízení danou věc neharmonizuje. Některé procesní prvky, jako je horizontální důkazní břemeno správce v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, již jsou upraveny právem Unie. V souladu s předností práva Unie by dozorové úřady neměly uplatňovat vnitrostátní procesní právo, pokud je v rozporu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2016/679. Spolupráce mezi dozorovými úřady by neměla být omezena kvůli rozdílům ve vnitrostátním procesním právu. Dozorové úřady by měly využít všechny možnosti podle platného vnitrostátního práva, aby umožnily účast stran na řízeních v jiném členském státě. To může zahrnovat distanční účast pomocí videa, tlumočníky nebo obecně dostupné komunikační prostředky.

(3)

Stížnosti představují základní zdroj informací pro odhalování porušování pravidel pro ochranu údajů. Je nezbytné definovat jasné a účinné postupy pro vyřizování stížností v přeshraničních případech, protože stížnost může vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u kterého byla stížnost podána.

(3)

Stížnosti představují základní zdroj informací pro odhalování porušování pravidel pro ochranu údajů. Je nezbytné definovat jasné a účinné postupy pro vyřizování stížností v přeshraničních případech, protože stížnost může vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u kterého byla stížnost podána. Za tímto účelem by měl být vytvořen účinný mechanismus komunikace mezi dozorovými úřady, který by usnadnil rychlé a bezpečné sdílení informací potřebných k řešení stížností v souladu s pravidly pro ochranu údajů.

(4)

Aby byla stížnost přípustná, měla by obsahovat určité specifické informace. Proto by měl být stěžovatelům k dispozici formulář stížnosti, který jim pomůže při předkládání potřebných skutečností dozorovým úřadům. Informace uvedené v tomto formuláři by měly být vyžadovány pouze v případech přeshraničního zpracování ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, ačkoli jej dozorové úřady mohou používat i v případech, které se přeshraničního zpracování netýkají. Formulář lze zaslat elektronicky nebo poštou. Předložení informací uvedených v tomto formuláři by mělo být podmínkou pro to, aby stížnost týkající se přeshraničního zpracování byla považována za stížnost podle článku 77 nařízení (EU) 2016/679. Pro to, aby stížnost byla považována za přípustnou, by neměly být vyžadovány žádné další informace. Dozorové úřady by měly mít možnost usnadnit podávání stížností v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu a s ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením , pokud informace požadované od stěžovatele odpovídají informacím požadovaným ve formuláři a pro uznání stížnosti za přípustnou nejsou vyžadovány žádné další informace .

(4)

Aby byla stížnost přípustná, měla by obsahovat určité minimální informace o údajném porušení, a to bez ohledu na to, zda právě trvá, nebo už skončilo . Ukončení porušování předpisů by nemělo být dostatečným důvodem k zamítnutí stížnosti. Proto by měl být stěžovatelům k dispozici vzor stížnosti, který jim pomůže při předkládání potřebných skutečností dozorovým úřadům. Informace uvedené v tomto vzoru by měly být vyžadovány pouze v případech přeshraničního zpracování ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, ačkoli jej dozorové úřady mohou používat i v případech, které se přeshraničního zpracování netýkají. Informace lze zaslat elektronicky nebo poštou. Pro to, aby stížnost byla považována za přípustnou, by neměly být vyžadovány žádné další informace. Pokud stížnost nesplňuje minimální požadavky, měl by ji dozorový úřad zamítnout a informovat stěžovatele o chybějících informacích. Stěžovatel pak může znovu podat úplnou stížnost. I když by stěžovatel neměl být povinen kontaktovat vyšetřovanou stranu před předložením stížnosti, pokud stěžovatel byl v kontaktu s vyšetřovanou stranou před předložením stížnosti týkající se téže záležitosti, měl by předložit komunikaci týkající se tohoto kontaktu . Dozorové úřady by měly mít možnost usnadnit podávání stížností v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu a s ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením.

(5)

Dozorové úřady jsou povinny rozhodnout o stížnostech v přiměřené lhůtě. Přiměřená lhůta závisí na okolnostech každého případu, zejména na jeho souvislostech, na různých procesních krocích, které vedoucí dozorový úřad provedl, na jednání stran v průběhu řízení a na složitosti případu.

(5)

Dozorové úřady jsou povinny rozhodnout o stížnostech v přiměřené lhůtě. Přiměřená lhůta závisí na okolnostech každého případu, zejména na jeho souvislostech, na různých procesních krocích, které vedoucí dozorový úřad provedl, na jednání stran v průběhu řízení a na složitosti případu. Článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a články 41 a 47 Listiny stanoví povinnost zajistit přiměřenou celkovou délku řízení. Vzhledem k tomu, že to zahrnuje i soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679, nemělo by řízení před dozorovými úřady obvykle trvat déle než devět měsíců, pokud nenastanou výjimečné okolnosti. Toto nařízení předpokládá prodloužení lhůt v případě zpoždění nebo narušení, které jsou mimo kontrolu vedoucího dozorového úřadu. Za tímto účelem by mělo být zajištěno dostatečné financování a personální obsazení, aby bylo zaručeno včasné a účinné vyřizování případů tak, aby nebylo dotčeno právo na řádnou správu.

(5a)

Přímá interakce mezi dozorovými úřady členských států a stranami se řídí vnitrostátním procesním právem, pokud nařízení (EU) 2016/679, toto nařízení nebo právo Unie nemají přednost. V případě nepřímé interakce vedoucího dozorového úřadu se stranou prostřednictvím jiného dozorového úřadu by se na veškerou přímou interakci s touto stranou mělo vztahovat procesní právo tohoto úřadu. V souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) 2016/679 má stěžovatel právo komunikovat výhradně s dozorovým úřadem, u kterého byla stížnost podána. To nebrání tomu, aby stěžovatel komunikoval přímo s jiným dozorovým úřadem, včetně vedoucího dozorového úřadu, což může být účinnější.

(5b)

Aby bylo zajištěno splnění minimálních požadavků na spravedlivé a účinné řízení ve všech přeshraničních případech, a to i v členských státech, kde není zavedeno kodifikované vnitrostátní procesní právo, stanoví nařízení přímo použitelná pravidla vycházející z článku 41 Listiny.

(5c)

Mělo by však být možné uplatnit v souladu s vnitrostátním procesním právem, které se vztahuje na dozorový úřad, s nímž je strana v přímém styku, přísně nezbytná a přiměřená omezení ve vztahu ke zpřístupnění nebo dalšímu použití informací chráněných právními předpisy, jako jsou osobní údaje nebo obchodní tajemství chráněná podle směrnice (EU) 2016/943  (1a) . To by mohlo zahrnovat interní projednávání a rozhodování úřadu. Měla by být použita co nejméně rušivá opatření, jako je omezení používání informací nebo jejich začernění. Strany by měly být vždy informovány o tom, že jim bylo zpřístupnění některých informací odepřeno a proč.

(5d)

Vedoucí dozorový úřad řídí případ v souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2016/679 a svým vnitrostátním procesním právem, přičemž plně spolupracuje s ostatními dozorovými úřady v duchu vzájemného porozumění a důvěry. Ostatní dozorové úřady by měly vedoucímu dozorovému úřadu poskytnout veškeré relevantní informace a svá stanoviska. Vedoucí dozorový úřad by měl případ strukturovat účinným a účelným způsobem, přičemž by měl plně zohledňovat stanoviska ostatních dozorových úřadů. Postup by zároveň měl být v souladu s nařízením (EU) 2016/679, zejména pokud jde o architekturu jednotného kontaktního místa pro řešení sporů a pravomoci vedoucího dozorového úřadu.

(5e)

Dozorové úřady mohou zahájit i další řízení, například v případě systémového nebo opakovaného porušování předpisů. To by však nemělo vést k žádnému zásahu do práv stran.

(5f)

Porušena mohou být práva více subjektů údajů, proto může být nutné použít důkaz z řízení z jiných řízení, aby se usnadnilo účinné vedení řízení a jednotné rozhodování. Za účelem objektivního posouzení výše nemajetkové újmy na základě průměrného subjektu údajů mohou zejména občanskoprávní soudy při rozhodování o nároku podle článku 82 nařízení (EU) 2016/679 pravidelně využívat prokázaných skutečností nebo důkazů.

(5g)

Každý dozorový úřad by měl určit jeden nebo více jazyků, v nichž přijímá příchozí informace od jiných dozorových úřadů. Měl by být také stanoven další společný „jazyk spolupráce“, v němž by všechny dozorové úřady musely přijímat příchozí nebo odchozí informace. V případě soudní ochrany by měl mít dozorový úřad, proti němuž je soudní ochrana podána, povinnost přeložit všechny příslušné dokumenty do příslušných přijatých jazyků.

(6)

Každá stížnost, kterou se dozorový úřad podle čl. 57 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 zabývá, musí být ve vhodné míře prošetřena s veškerou náležitou péčí, přičemž je třeba mít na paměti, že každé použití pravomocí dozorovým úřadem musí být s ohledem na zajištění souladu s nařízením (EU) 2016/679 vhodné, nezbytné a přiměřené. Rozhodnutí o míře prošetření stížnosti je v pravomoci každého příslušného úřadu. Při posuzování vhodné míry prošetření by se dozorové úřady měly snažit o uspokojivé řešení pro stěžovatele, které nemusí nutně vyžadovat vyčerpávající prošetření všech možných právních a skutkových okolností vyplývajících ze stížnosti, ale které stěžovateli zajistí účinnou a rychlou nápravu. Při posuzování rozsahu požadovaných vyšetřovacích opatření by se mohlo vycházet ze závažnosti údajného porušení, ze skutečnosti, zda k porušení dochází systematicky či opakovaně, nebo případně ze skutečnosti, že stěžovatel rovněž využil svých práv podle článku 79 nařízení (EU) 2016/679.

(6)

Každá stížnost, kterou se dozorový úřad podle čl. 57 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 zabývá, musí být ve vhodné míře prošetřena s veškerou náležitou péčí, přičemž je třeba mít na paměti, že každé použití pravomocí dozorovým úřadem musí být s ohledem na zajištění souladu s nařízením (EU) 2016/679 účinné, přiměřené a odrazující . Při posuzování vhodné míry prošetření by se dozorové úřady měly snažit o uspokojivé řešení pro stěžovatele, které vyžaduje prošetření všech relevantních právních a skutkových okolností vyplývajících ze stížnosti, aby se zajistilo, aby rozhodnutí mohlo být přijato společně a bylo možné rychle zajistit stěžovateli účinnou nápravu. Bez ohledu na nutnost poskytnout stěžovateli uspokojivé řešení v krátké lhůtě by dozorové úřady měly provádět šetření do té míry, aby se mohly ujistit, zda stížnost svědčí o závažnějším nebo systematičtějším porušování předpisů. Plánování řízení je důležité pro zajištění rychlého výsledku. Dozorové úřady by se neměly odvolávat na práva podle článku 79 nařízení (EU) 2016/679 jako na důvod pro omezení prošetření stížnosti. Aby byl zajištěn soulad s článkem 47 Listiny, mělo by vyřízení stížnosti vždy vést k rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání. Pokud není stížnost stažena, nemělo by být možné ji uzavřít nebo jinak ukončit bez rozhodnutí o tom, že ji lze postoupit k soudnímu přezkumu.

(7)

Vedoucí dozorový úřad by měl dozorovému úřadu, kterému byla stížnost podána, poskytnout nezbytné informace o průběhu šetření za účelem poskytnutí aktuálních informací stěžovateli .

(7)

Vedoucí dozorový úřad by měl dozorovým úřadům poskytnout okamžitý vzdálený přístup ke společnému spisu, který obsahuje všechny relevantní dokumenty k případu, včetně všech interních nebo důvěrných informací, jakož i překlad všech dokumentů do jazyka spolupráce. Vedoucí dozorový úřad by měl navíc aktivně informovat ostatní dozorové úřady o významných změnách, které mohou vyžadovat přijetí bezprostředního opatření nebo bližší pozornost. Je rovněž nezbytné definovat jasné a účinné postupy pro vyřizování stížností v přeshraničních případech, protože stížnost může vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u kterého byla stížnost podána.

(8)

Příslušný dozorový úřad by měl stěžovateli poskytnout přístup k dokumentům, na jejichž základě dozorový úřad dospěl k předběžnému závěru, že stížnost zcela nebo částečně zamítne.

(8)

Příslušný dozorový úřad by měl stranám poskytnout vzdálený přístup ke společnému spisu, ale může za určitých okolností toto právo na přístup omezit. Tento přístup by měl umožnit využití účinné soudní ochrany v souladu s článkem 47 Listiny.

(9)

Aby dozorové úřady mohly rychle ukončit porušování nařízení (EU) 2016/679 a rychle vyřešit stížnosti stěžovatelů, měly by dozorové úřady pokud možno usilovat o smírné řešení stížností. Skutečnost, že konkrétní stížnost byla vyřešena smírným řešením, nebrání příslušnému dozorovému úřadu, aby vedl řízení z vlastního podnětu, například v případě systematického nebo opakovaného porušování nařízení (EU) 2016/679.

(9)

Aby dozorové úřady mohly rychle ukončit porušování nařízení (EU) 2016/679 a rychle vyřešit stížnosti stěžovatelů, měly by mít dozorové úřady možnost pokud možno usilovat o smírné řešení stížností mezi stranami . Dozorové úřady by neměly podmiňovat vyřízení stížnosti účastí v procesu smírného řešení. Řešení by mělo mít podle platného práva podobu smlouvy mezi stranami, mělo by však být závazné pro úřady. Skutečnost, že konkrétní stížnost byla vyřešena smírným řešením, nebrání příslušnému dozorovému úřadu, aby vedl řízení z vlastního podnětu, například v případě systematického nebo opakovaného porušování nařízení (EU) 2016/679. Tato možnost z moci úřední by však neměla být využívána k odložení rozhodnutí o stížnostech.

(10)

Pro zajištění účinného fungování mechanismů spolupráce a jednotnosti podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/679 je důležité, aby přeshraniční případy byly řešeny včas a v souladu s duchem loajální a účinné spolupráce, která je základem článku 60 nařízení (EU) 2016/679. Vedoucí dozorový úřad by měl vykonávat svou pravomoc v rámci úzké spolupráce s ostatními dotčenými dozorovými úřady. Stejně tak by se dotčené dozorové úřady měly aktivně zapojit do šetření v rané fázi ve snaze dosáhnout konsensu a plně využít nástrojů stanovených v nařízení (EU) 2016/679.

(10)

Pro zajištění účinného fungování mechanismů spolupráce a jednotnosti podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/679 je důležité, aby přeshraniční případy byly řešeny včas a v souladu s duchem loajální a účinné spolupráce, která je základem článku 60 nařízení (EU) 2016/679. Vedoucí dozorový úřad by měl vykonávat svou pravomoc v rámci úzké spolupráce s ostatními dotčenými dozorovými úřady. Stejně tak by se dotčené dozorové úřady měly aktivně zapojit do šetření v rané fázi ve snaze dosáhnout konsensu a plně využít nástrojů stanovených v nařízení (EU) 2016/679. To by mělo být v souladu s mechanismem „jediného kontaktního místa“ podle nařízení (EU) 2016/679 a případně zaručovat nediskriminační zacházení se stranami, právní jistotu a nezávislost dozorových úřadů při vydávání rozhodnutí.

(11)

Je obzvláště důležité, aby dozorové úřady dosáhly konsensu o klíčových aspektech šetření co nejdříve a před sdělením výtek vyšetřovaným stranám a přijetím návrhu rozhodnutí uvedeného v článku 60 nařízení (EU) 2016/679, čímž se sníží počet případů předložených v rámci mechanismu řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a v konečném důsledku se zajistí rychlé řešení přeshraničních případů.

(11)

Je obzvláště důležité, aby dozorové úřady dosáhly konsensu o klíčových aspektech případu prostřednictvím shrnutí klíčových otázek a připomínek k tomuto shrnutí co nejdříve a před přijetím návrhu rozhodnutí uvedeného v článku 60 nařízení (EU) 2016/679, čímž se sníží počet případů předložených v rámci mechanismu řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a v konečném důsledku se zajistí rychlé řešení přeshraničních případů.

(12)

Spolupráce mezi dozorovými úřady by měla být založena na otevřeném dialogu, který dotčeným dozorovým úřadům umožní smysluplně ovlivnit průběh šetření tím, že se s vedoucím dozorovým úřadem podělí o své zkušenosti a názory, přičemž je třeba náležitě zohlednit prostor pro uvážení, který má každý dozorový úřad , včetně při posouzení rozsahu vhodného k vyšetřování případu, a různé tradice členských států . Za tímto účelem by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout dotčeným dozorovým úřadům shrnutí klíčových otázek, v němž uvede své předběžné stanovisko k hlavním otázkám šetření. Mělo by být poskytnuto v dostatečně rané fázi s cílem umožnit účinné zapojení dotčených dozorových úřadů , ale zároveň ve fázi, kdy je stanovisko vedoucího dozorového úřadu k danému případu dostatečně propracované . Dotčené dozorové úřady by měly mít možnost vyjádřit se k  široké škále otázek, jako je rozsah šetření a určení složitých skutkových a právních posouzení . Vzhledem k tomu, že rozsah šetření určuje záležitosti, které musí vedoucí dozorový úřad prošetřit, měly by dozorové úřady usilovat o dosažení konsensu o rozsahu šetření co nejdříve.

(12)

Spolupráce mezi dozorovými úřady by měla být založena na otevřeném dialogu, který dotčeným dozorovým úřadům umožní smysluplně ovlivnit průběh šetření tím, že se s vedoucím dozorovým úřadem podělí o své zkušenosti a názory. Dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána nebo který požaduje opatření z moci úřední, může poskytnout shrnutí klíčových otázek, v němž uvede své předběžné stanovisko k hlavním otázkám šetření. Shrnutí klíčových otázek by měl vypracovat vedoucí dozorový úřad. Shrnutí klíčových otázek by mělo být součástí společného spisu a mělo by být živým dokumentem, který vedoucí dozorový úřad v průběhu řízení aktualizuje. Mělo by být poskytnuto v dostatečně rané fázi s cílem umožnit účinné zapojení dotčených dozorových úřadů. Dotčené dozorové úřady by měly mít možnost vyjádřit se ke každé aktualizaci souhrnu klíčových otázek . Dozorové úřady by měly mít možnost předložit případný spor sboru. Dozorové úřady by měly usilovat o dosažení konsensu o rozsahu šetření co nejdříve.

(13)

V zájmu účinné inkluzivní spolupráce mezi všemi dotčenými dozorovými úřady a vedoucím dozorovým úřadem by připomínky dotčených dozorových úřadů měly být stručné a formulované dostatečně jasně a přesně, aby byly snadno srozumitelné všem dozorovým úřadům. Právní argumenty by měly být sloučeny pomocí odkazu na část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují. Připomínky dotčených dozorových úřadů mohou být doplněny dalšími dokumenty. Pouhý odkaz na doplňující dokumenty v připomínkách dotčeného dozorového úřadu však nemůže nahradit chybějící zásadní právní nebo skutkové argumenty, které by měly být v připomínkách uvedeny. Základní právní a skutkové podrobnosti, na které se tyto dokumenty odvolávají, by měly být alespoň ve zkrácené podobě přehledně a srozumitelně uvedeny v samotných připomínkách.

(13)

V zájmu účinné inkluzivní spolupráce mezi všemi dotčenými dozorovými úřady a vedoucím dozorovým úřadem by veškeré dokumenty předložené dotčenými dozorovými úřady a stranami měly být stručné a formulované dostatečně jasně a přesně, aby byly snadno srozumitelné všem dozorovým úřadům. Dozorové úřady proto mohou omezit délku podání dotčených stran. Právní argumenty by měly být sloučeny pomocí odkazu na část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují.

(14)

Případy, které nevyvolávají sporné otázky, nevyžadují rozsáhlé jednání mezi dozorovými úřady za účelem dosažení konsensu, a proto by mohly být řešeny rychleji. Pokud žádný z dotčených dozorových úřadů nevznese připomínky ke shrnutí klíčových otázek, měl by vedoucí dozorový úřad do devíti měsíců sdělit předběžná zjištění uvedená v článku 14 .

(14)

Případy, které nevyvolávají sporné otázky (nesporné případy) , nevyžadují rozsáhlé jednání mezi dozorovými úřady za účelem dosažení konsensu, a proto by mohly být řešeny rychleji. Pokud žádný z dotčených dozorových úřadů nevznese připomínky ke shrnutí klíčových otázek, měl by vedoucí dozorový úřad do tří měsíců od přijetí stížnosti sdělit návrh rozhodnutí .

(15)

Dozorové úřady by měly využít všech prostředků nezbytných k dosažení konsensu v duchu loajální a účinné spolupráce. Pokud se tedy názory dotčených dozorových úřadů a vedoucího dozorového úřadu rozcházejí, co se týče rozsahu šetření zahájeného na základě stížnosti, včetně ustanovení nařízení (EU) 2016/679, jejichž porušení bude šetřeno, nebo pokud se připomínky dotčených dozorových úřadů týkají významné změny v komplexním právním nebo technologickém posouzení, měl by dotčený úřad vyžít nástroje stanovené v článcích 61 a 62 nařízení (EU) 2016/679 .

(15)

Dozorové úřady by měly využít všech prostředků nezbytných k dosažení konsensu v duchu loajální a účinné spolupráce. Pokud se tedy názory dotčených dozorových úřadů a vedoucího dozorového úřadu rozcházejí, co se týče rozsahu nebo procesních otázek případu, měly by mít dozorové úřady možnost rychle předložit záležitost sboru . Sbor by měl přijmout nezbytná procesní rozhodnutí. Sbor a dozorové úřady by se měly snažit ukončit probíhající řízení co nejdříve. Za takových okolností by vedoucí dozorový úřad nebo jeden z dotčených dozorových úřadů měl mít rovněž možnost požádat sbor o naléhavé závazné rozhodnutí, aniž by byla podána žádost podle článků 61 nebo 62.

(16)

Pokud využití těchto nástrojů neumožní dozorovým úřadům dosáhnout konsensu ohledně rozsahu šetření zahájeného na základě stížnosti, měl by vedoucí dozorový úřad požádat o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. V takovém případě by se mělo předpokládat, že případ je naléhavý. Vedoucí dozorový úřad by měl pro účely předběžných zjištění vyvodit z naléhavého závazného rozhodnutí sboru příslušné závěry. Naléhavé závazné rozhodnutí sboru nemůže předjímat výsledek šetření vedoucího dozorového úřadu ani účinnost práva vyšetřovaných stran být vyslechnuty. Sbor by zejména neměl z vlastního podnětu rozšiřovat rozsah šetření.

(17)

Aby mohl stěžovatel uplatnit své právo na účinnou soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679, měl by dozorový úřad, který stížnost zcela nebo částečně zamítne, tak učinit rozhodnutím , které lze napadnout u vnitrostátního soudu.

(17)

Aby mohl stěžovatel uplatnit své právo na účinnou soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679, mělo by vyřízení jakékoli stížnosti vždy vést k rozhodnutí , které lze napadnout u vnitrostátního soudu.

(18)

Stěžovatelé by měli mít možnost vyjádřit své stanovisko před přijetím rozhodnutí, které se jich nepříznivě dotýká. V případě úplného nebo částečného zamítnutí stížnosti v přeshraničním případě by proto stěžovatel měl mít možnost vyjádřit své stanovisko před předložením návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679 nebo závazného rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679. Stěžovatel může požádat o přístup k nedůvěrné verzi dokumentů, na nichž je rozhodnutí o úplném nebo částečném zamítnutí stížnosti založeno.

(19)

V případě zamítnutí stížnosti v přeshraničním případě je nezbytné vyjasnit rozdělení povinností mezi vedoucím dozorovým úřadem a dozorovým úřadem, kterému byla stížnost podána. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, by měl jako kontaktní místo pro stěžovatele během šetření získat jeho stanovisko k navrhovanému zamítnutí stížnosti a měl by být odpovědný za veškerou komunikaci se stěžovatelem. Veškerá taková komunikace by měla být sdílena s vedoucím dozorovým úřadem. Vzhledem k tomu, že podle čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679 je za přijetí konečného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti odpovědný dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, měl by být tento dozorový úřad rovněž odpovědný za přípravu návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

(19)

V případě zamítnutí stížnosti v přeshraničním případě je nezbytné vyjasnit rozdělení povinností mezi vedoucím dozorovým úřadem a dozorovým úřadem, kterému byla stížnost podána. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, by měl jako kontaktní místo pro stěžovatele během šetření být odpovědný za veškerou komunikaci se stěžovatelem. Veškerá taková komunikace by měla být sdílena s vedoucím dozorovým úřadem. Vzhledem k tomu, že podle čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679 je za přijetí konečného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, které musí být v souladu s jeho vnitrostátním procesním právem, odpovědný dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, měl by být vedoucí dozorový úřad rovněž zapojen vedoucím dozorovým úřadem do přípravy návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 a případného konečného rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7 až 9 nařízení (EU) 2016/679.

(21)

Pro účinnou ochranu práva na řádnou správu a práva na obhajobu zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) , včetně práva každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout, je důležité stanovit jasná pravidla pro výkon tohoto práva.

(21)

Pro účinnou ochranu práva na řádnou správu a práva na obhajobu zakotvených v Listině, včetně práva každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout, je důležité stanovit jasná pravidla pro výkon tohoto práva pro všechny strany zúčastněné na případu . Každá strana by měla mít právo odmítnout právo být vyslechnuta.

(22)

Pravidla týkající se správního řízení uplatňovaného dozorovými úřady při prosazování nařízení (EU) 2016/679 by měla zajistit, aby vyšetřované strany měly v průběhu celého řízení účinnou možnost vyjádřit se k pravdivosti a relevanci skutečností, námitek a okolností uváděných dozorovým úřadem, a tím jim umožnit výkon jejich práva na obhajobu. V předběžných zjištěních je uveden předběžný postoj k údajnému porušení nařízení (EU) 2016/679 po provedeném šetření. Představují tak základní procesní záruku, která zajišťuje dodržování práva být vyslechnut. Vyšetřovaným stranám by měly být poskytnuty dokumenty potřebné k  účinné obhajobě a k vyjádření se k výtkám vzneseným proti nim , a to prostřednictvím přístupu ke správnímu spisu.

(22)

Pravidla týkající se správního řízení uplatňovaného dozorovými úřady při prosazování nařízení (EU) 2016/679 by měla zajistit, aby strany měly v průběhu celého řízení účinné právo být vyslechnuty a možnost vyjádřit se k pravdivosti a relevanci skutečností, námitek a okolností uváděných dozorovým úřadem, a tím jim umožnit výkon jejich práva na obhajobu. V předběžných zjištěních je uveden předběžný postoj k údajnému porušení nařízení (EU) 2016/679 po provedeném šetření. Představují tak základní procesní záruku, která zajišťuje dodržování práva být vyslechnut. Stranám by měly být poskytnuty veškeré nezbytné dokumenty potřebné k  tomu, aby se mohly účinně vyjádřit k záležitostem týkajícím se vyšetřování , a to prostřednictvím přístupu ke společnému správnímu spisu.

(23)

Předběžná zjištění vymezují rozsah šetření, a tedy i rozsah případného budoucího konečného rozhodnutí (případně přijatého na základě závazného rozhodnutí vydaného sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679), které může být určeno správcům nebo zpracovatelům. Předběžná zjištění by měla být formulována tak, aby byla i při své stručnosti dostatečně jasná a umožnila vyšetřovaným stranám řádně zjistit povahu údajného porušení nařízení (EU) 2016/679. Povinnost poskytnout vyšetřovaným stranám veškeré informace nezbytné k tomu, aby se mohly řádně hájit , je splněna, pokud se v konečném rozhodnutí netvrdí, že se vyšetřované strany dopustily jiných porušení, než která jsou uvedena v předběžných zjištěních, a berou se v úvahu pouze skutečnosti, ke kterým se vyšetřované strany mohly vyjádřit. Konečné rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu však nemusí nutně kopírovat předběžná zjištění. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost v konečném rozhodnutí zohlednit odpovědi vyšetřovaných stran na předběžná zjištění a případně na revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 a rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) , kterým se řeší spor mezi dozorovými úřady. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost provést vlastní posouzení skutečností a právních kvalifikací předložených vyšetřovanými stranami, aby mohl buď upustit od námitek, pokud je shledá neopodstatněnými, nebo doplnit a přepracovat své skutkové i právní argumenty na podporu námitek, na kterých trvá. Například zohlednění argumentu předloženého vyšetřovanou stranou v průběhu správního řízení, aniž by mu byla dána možnost vyjádřit se v tomto ohledu před přijetím konečného rozhodnutí, nemůže samo o sobě představovat porušení práva na obhajobu.

(23)

Předběžná zjištění by měla být formulována tak, aby byla i při své stručnosti dostatečně jasná a umožnila stranám řádně zjistit povahu údajného porušení nařízení (EU) 2016/679. Povinnost poskytnout stranám veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohly být vyslyšeny , je splněna, pokud se v konečném rozhodnutí berou se v úvahu pouze skutečnosti, ke kterým se strany mohly vyjádřit. Konečné rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu však nemusí nutně kopírovat předběžná zjištění. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost v konečném rozhodnutí zohlednit odpovědi stran na předběžná zjištění a případně na revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 a rozhodnutí sboru , kterým se řeší spor mezi dozorovými úřady , podle čl. 65 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení . Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost provést vlastní posouzení skutečností a právních kvalifikací předložených stranami, aby mohl buď upustit od námitek, pokud je shledá neopodstatněnými, nebo doplnit a přepracovat své skutkové i právní argumenty na podporu námitek, na kterých trvá.

(24)

Před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 nebo před přijetím závazného rozhodnutí sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by mělo být vyšetřovaným stranám poskytnuto právo být vyslechnuty.

(24)

Před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 nebo ve vhodných fázích řízení, především před přijetím závazného rozhodnutí sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 , by mělo být stranám poskytnuto právo být vyslechnuty.

(25)

Stěžovatelé by měli mít možnost zapojit se do řízení zahájeného dozorovým úřadem za účelem zjištění nebo objasnění otázek týkajících se možného porušení nařízení (EU) 2016/679. Skutečnost, že dozorový úřad již zahájil šetření týkající se předmětu stížnosti nebo se stížností bude zabývat v rámci šetření z vlastního podnětu po obdržení stížnosti, nebrání tomu, aby byl subjekt údajů kvalifikován jako stěžovatel. Šetření dozorového úřadu týkající se možného porušení nařízení (EU) 2016/679 ze strany správce nebo zpracovatele však nepředstavuje sporné řízení mezi stěžovatelem a vyšetřovanými stranami. Jedná se o řízení zahájené dozorovým úřadem z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti v rámci plnění svých úkolů podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Vyšetřované strany a stěžovatel se tedy nenacházejí ve stejné procesní situaci a stěžovatel se nemůže dovolávat práva na spravedlivý proces, pokud rozhodnutí nemá nepříznivý dopad na jeho právní postavení. Účast stěžovatele v řízení proti vyšetřovaným stranám nemůže ohrozit právo těchto stran být vyslechnuty.

(25)

Stěžovatelé by měli mít možnost zapojit se do řízení zahájeného dozorovým úřadem za účelem zjištění nebo objasnění otázek týkajících se možného porušení nařízení (EU) 2016/679. Skutečnost, že dozorový úřad již zahájil šetření týkající se předmětu stížnosti nebo se stížností bude zabývat v rámci šetření z vlastního podnětu po obdržení stížnosti, nebrání tomu, aby byl subjekt údajů kvalifikován jako stěžovatel.

(25a)

Bez ohledu na skutečnost, že vyšetřované strany a stěžovatel se nenacházejí ve stejné procesní situaci, existují okolnosti, za kterých mohou být stěžovatelé během šetření schopni předložit argumenty a důkazy, které mohou pomoci dosáhnout pokroku v šetření. Tak je tomu zejména v případě, kdy neziskový subjekt, organizace nebo sdružení předložily stížnost jménem subjektu údajů nebo z vlastního podnětu podle článku 80 nařízení (EU) 2016/679. Dozorové úřady by měly usnadnit slyšení těchto stěžovatelů ve všech fázích šetření, včetně šetření z vlastního podnětu, a zároveň zachovat jejich nezávislost.

(26)

Stěžovatelé by měli mít možnost předložit písemné stanovisko k předběžným zjištěním. Neměli by však mít přístup k obchodním tajemstvím a jiným důvěrným informacím ostatních stran řízení. Stěžovatelé by neměli mít právo na všeobecný přístup ke správnímu spisu.

(27)

Při stanovování lhůt, v rámci nichž mají vyšetřované strany a stěžovatelé předložit svá stanoviska k předběžným zjištěním, by měly dozorové úřady přihlížet ke složitosti otázek vznesených v předběžných zjištěních, aby zajistily, že vyšetřované strany a stěžovatelé budou mít dostatečnou příležitost smysluplně vyjádřit svá stanoviska ke vzneseným otázkám.

(27)

Při stanovování lhůt a omezení délky podaných dokumentů , v rámci nichž mají strany předložit svá stanoviska k předběžným zjištěním, by měly dozorové úřady přihlížet ke složitosti otázek vznesených v předběžných zjištěních, jakož i ke schopnosti vyšetřovaných stran a stěžovatelů reagovat, aby zajistily, že vyšetřované strany a stěžovatelé budou mít dostatečnou příležitost smysluplně vyjádřit svá stanoviska ke vzneseným otázkám. To by však nemělo vést k nepřiměřeně dlouhým řízením.

(28)

Výměna názorů před přijetím návrhu rozhodnutí probíhá formou otevřeného dialogu a rozsáhlé výměnu názorů, při níž by dozorové orgány měly vynaložit veškeré úsilí, aby dosáhly konsensu ohledně dalšího postupu při šetření. Naopak k neshodě vyjádřené v relevantních a odůvodněných námitkách podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679, která zvyšuje možnost řešení sporů mezi dozorovými úřady podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a oddaluje přijetí konečného rozhodnutí příslušným dozorovým úřadem, by mělo dojít ve výjimečném případě, kdy se dozorovým úřadům nepodaří dosáhnout konsensu, a v případě, kdy je to nezbytné pro zajištění jednotného výkladu nařízení (EU) 2016/679. Tyto námitky by měly být využívány střídmě, pokud jde o záležitosti důsledného prosazování nařízení (EU) 2016/679, neboť každé využití relevantních a odůvodněných námitek odkládá nápravu pro subjekt údajů. Vzhledem k tomu, že o rozsahu šetření a příslušných skutečnostech by mělo být rozhodnuto před sdělením předběžných zjištění, neměly by dotčené dozorové úřady tyto záležitosti uvádět v relevantních a odůvodněných námitkách. Mohou však být vzneseny dotčenými dozorovými úřady v jejich připomínkách ke shrnutí klíčových otázek podle čl. 9 odst. 3 předtím, než jsou vyšetřovaným stranám sdělena předběžná zjištění.

(29)

V zájmu účinného a inkluzivního dokončení postupu pro řešení sporů, kdy by všechny dozorové úřady měly mít možnost přispět svými stanovisky, a s ohledem na časová omezení při řešení sporů by forma a struktura relevantních a odůvodněných námitek měla splňovat určité požadavky. Relevantní a odůvodněné námitky by proto měly být omezeny na předepsanou délku, měly by jasně uvádět vyjádření nesouhlasu s návrhem rozhodnutí a být formulovány dostatečně jasně, souvisle a přesně.

(29)

V zájmu účinného a inkluzivního dokončení postupu pro řešení sporů, kdy by všechny dozorové úřady měly mít možnost přispět svými stanovisky, a s ohledem na časová omezení při řešení sporů by forma a struktura relevantních a odůvodněných námitek měla splňovat určité požadavky. Relevantní a odůvodněné námitky by proto měly jasně uvádět vyjádření nesouhlasu s návrhem rozhodnutí a být formulovány dostatečně jasně, souvisle a přesně.

(30)

Přístup ke správnímu spisu tvoří součást práva na obhajobu a práva na řádnou správu zakotvených v Listině. Ke správnímu spisu by měl být vyšetřovaným stranám umožněn přístup při oznámení předběžných zjištění a měla by být stanovena lhůta pro předložení písemné odpovědi na tato předběžná zjištění .

(30)

Přístup ke společnému spisu může být poskytnut v duchu práva na řádnou správu zakotvených v Listině. Ke společnému spisu by měl být vyšetřovaným stranám umožněn přístup. Přístup stran ke společnému spisu může být na žádost jedné ze stran na ochranu svých práv uznaných právními předpisy nebo práv jiných osob nebo ve veřejném zájmu omezen . Toto omezení musí být přiměřené s ohledem na příslušná uznaná práva jiných osob nebo vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu.

(31)

Při poskytování přístupu ke správnímu spisu by měly dozorové úřady zajistit ochranu obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Kategorie jiných důvěrných informací zahrnuje informace, které nejsou obchodním tajemstvím, ale které mohou být považovány za důvěrné do té míry, že by mohly svým zveřejněním značně poškodit správce, zpracovatele nebo fyzickou osobu. Dozorové úřady by měly mít možnost požadovat, aby vyšetřované strany, které předkládají nebo předložily dokumenty nebo svá prohlášení, důvěrné informace označily.

(31)

Při poskytování přístupu ke společnému spisu by měly dozorové úřady zajistit ochranu obchodního tajemství a dalších právně chráněných důvěrných informací a ochranu informací ve veřejném zájmu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy . Kategorie jiných důvěrných informací zahrnuje informace, které nejsou obchodním tajemstvím, ale které mohou být považovány za důvěrné do té míry, že by mohly svým zveřejněním značně poškodit správce, zpracovatele nebo fyzickou či právnickou osobu. Dozorové úřady by měly mít možnost požadovat, aby vyšetřované strany, které předkládají nebo předložily dokumenty nebo svá prohlášení, důvěrné informace označily a poskytly nedůvěrnou verzi .

(33)

Při postoupení věci k řešení sporu podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout sboru všechny potřebné informace, aby mohl posoudit přípustnost relevantních a odůvodněných námitek a přijmout rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679. Jakmile sbor obdrží všechny nezbytné dokumenty uvedené v článku 23, měl by předseda sboru zaregistrovat postoupení věci ve smyslu čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

(33)

Při postoupení věci k řešení sporu podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout sboru všechny potřebné informace, aby mohl posoudit přípustnost relevantních a odůvodněných námitek a přijmout rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679. Jakmile sbor obdrží všechny nezbytné dokumenty, měl by zaregistrovat postoupení věci podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

(34)

Závazné rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by se mělo týkat výhradně záležitostí, které vedly k zahájení postupu řešení sporu, a mělo by být formulováno tak , aby vedoucí dozorový úřad mohl přijmout konečné rozhodnutí na základě rozhodnutí sboru a zároveň se rozhodovat podle svého uvážení .

(34)

Závazné rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by se mělo týkat výhradně záležitostí, které vedly k zahájení postupu řešení sporu, a mělo by být formulováno jasně a přesně , aby vedoucí dozorový úřad mohl přijmout konečné rozhodnutí na základě rozhodnutí sboru.

(36)

V zájmu zjednodušení postupu přijímání naléhavých stanovisek a naléhavých závazných rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se načasování žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí, dokumentů, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo vycházet rozhodnutí přijaté sborem, toho, komu by mělo být stanovisko nebo rozhodnutí sboru určeno, a důsledků stanoviska nebo rozhodnutí sboru.

(36)

V zájmu zjednodušení postupu přijímání naléhavých stanovisek a naléhavých závazných rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se načasování žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí, dokumentů, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo vycházet rozhodnutí přijaté sborem, toho, komu by mělo být stanovisko nebo rozhodnutí sboru určeno, a důsledků stanoviska nebo rozhodnutí sboru. Předběžná opatření podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 by měla zahrnovat veškerá možná opatření v rámci pravomocí dozorových úřadů podle článku 58 uvedeného nařízení.

(36a)

Sbor by měl mít možnost vyžádat si od dozorových úřadů veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl přijmout závazné rozhodnutí.

(36b)

Stěžovatel by měl mít právo na soudní ochranu v případě, že dozorový úřad nevyužije své pravomoci nebo jinak nepřijme nezbytná opatření, jež ukládá nařízení (EU) 2016/679. Kromě toho by v případě nečinnosti nebo příliš dlouhého řízení měly mít strany právo podat žalobu proti vedoucímu dozorovému úřadu. Aby se zajistilo, že nenastanou nedostatky v prosazování práva, měly by být strany případu a organizace podle čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 oprávněny požádat o soudní ochranu ve veřejném zájmu, pokud dozorový úřad nepostupuje v souladu s rozhodnutím sboru a pokud se domnívají, že byla v důsledku postupu porušena práva subjektu údajů podle nařízení (EU) 2016/679.

(38)

V souladu s čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a dne [ ] bylo vydáno jejich společné stanovisko,

(38)

V souladu s čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a dne 19. září 2023 bylo vydáno jejich společné stanovisko,

1)

„ vyšetřovanými stranami “ se rozumí správce (správci) a/nebo zpracovatel (zpracovatelé) vyšetřovaní pro údajné porušení nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti s přeshraničním zpracováním ;

1)

„ vyšetřovanou stranou “ se rozumí správce (správci) a/nebo zpracovatel (zpracovatelé) , kterých se týká stížnost nebo kteří jsou vyšetřováni pro údajné porušení nařízení (EU) 2016/679 , jakož i jejich zástupce (zástupci) ;

1a)

„stěžovatelem“ se rozumí subjekt údajů nebo neziskový subjekt, organizace nebo sdružení, který podal stížnost podle článku 77 nařízení (EU) 2016/679, a je proto považován za jednu ze stran řízení;

1b)

„stranou“ se rozumí vyšetřovaná strana nebo strany, stěžovatel (stěžovatelé) a jakákoli třetí strana zapojená do řízení podle definice uvedené ve vnitrostátním právu;

1c)

„vnitrostátním procesním právem“ se rozumí právní a správní předpisy, které upravují řízení před dozorovým úřadem;

1d)

„postupem pro vyřizování stížností“ se rozumí postup určení výsledku stížnosti podle článku 77 nařízení (EU) 2016/679;

1e)

„řízením z vlastního podnětu“ se rozumí šetření činností fyzické nebo právnické osoby, orgánu veřejné moci, agentury nebo jiného subjektu zahájené z podnětu dozorového úřadu podle čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679;

1f)

„společným spisem“ se rozumí zvláštní elektronický spis k jakémukoliv případu, na který se vztahuje toto nařízení, který je spravovaný vedoucím dozorovým úřadem a v němž jsou uloženy veškeré relevantní informace, zejména dokumenty, podání, memoranda a další informace týkající se případu a který je na dálku přístupný dotčeným dozorovým úřadům a stranám případu;

1g)

„úřadem přijímajícím stížnost“ se rozumí dozorový úřad, u kterého byla stížnost podána podle čl. 4 bodu 22 písm. c) nařízení (EU) 2016/679;

2)

„shrnutím klíčových otázek“ se rozumí shrnutí, které má být poskytnuto vedoucím dozorovým úřadem dotčeným dozorovým úřadům a které uvádí hlavní relevantní skutečnosti a stanovisko vedoucího dozorového úřadu k případu;

2)

„shrnutím klíčových otázek“ se rozumí shrnutí, které má být poskytnuto vedoucím dozorovým úřadem dotčeným dozorovým úřadům a které uvádí hlavní relevantní faktické a právní aspekty v rámci předběžného rozsahu šetření a  věcné a právní stanovisko vedoucího dozorového úřadu k případu;

3)

„předběžnými zjištěními“ se rozumí dokument, který vedoucí dozorový úřad poskytuje vyšetřovaným stranám a v němž jsou uvedeny výtky, příslušné skutečnosti, související důkazy, právní analýza a případně navrhovaná nápravná opatření;

3)

„předběžnými zjištěními“ se rozumí dokument, který vedoucí dozorový úřad poskytuje stranám a v němž jsou uvedeny výtky, příslušné skutečnosti, související důkazy, právní analýza a případně navrhovaná nápravná opatření;

4a)

„důvěrnou verzí dokumentu“ se rozumí dokument obsahující důvěrné nebo citlivé informace, které mohou být podle platných unijních nebo vnitrostátních právních předpisů a pravidel ochrany údajů právně chráněny;

4b)

„nedůvěrnou verzí dokumentu“ se rozumí verze dokumentu, z níž byly odstraněny důvěrné nebo citlivé informace a které lze stěžovateli poskytnout, aniž by tím byly porušeny právní předpisy nebo pravidla pro ochranu údajů podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

a)

právo na nestranné a spravedlivé projednání svého případu a na rovné zacházení, a to i v případě, že se obrací na různé dozorové úřady v různých jurisdikcích („spravedlivé řízení“);

b)

právo být vyslechnuta předtím, než je přijato jakékoli opatření, které by mělo na stranu nepříznivý dopad, a to i před přijetím rozhodnutí o úplném nebo částečném odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti („právo být vyslechnut“);

c)

právo na přístup ke společnému spisu, s výjimkou interních jednání dozorového úřadu nebo jednání mezi těmito úřady („transparentnost řízení“).

a)

určí formou předběžného závěru, zda se stížnost týká přeshraničního zpracování osobních údajů stěžovatele, a to s ohledem přinejmenším na tyto skutečnosti:

i)

příslušný správce nebo zpracovatel pro dané zpracování;

ii)

počet provozoven správce nebo zpracovatele v EU;

iii)

sídlo hlavní provozovny;

iv)

činnosti provozoven ve více než jednom členském státě;

v)

podstatný nebo pravděpodobný podstatný vliv na subjekty údajů ve více než jednom členském státě.

b)

určí, který dozorový úřad je předpokládaným vedoucím dozorovým úřadem podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a zda se jedná o případ místní povahy podle čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679;

c)

provede jeden z těchto kroků:

i)

předá stížnost předpokládanému vedoucímu dozorovému úřadu podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a informuje o tom stěžovatele. Posouzení přípustnosti stížnosti dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána, je pro vedoucí dozorový úřad závazné, nebo

ii)

vyřídí stížnost podle čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

II

II

a)

účelnost poskytnutí účinné a včasné nápravy stěžovateli;

a)

poskytnutí účinné a včasné nápravy stěžovateli;

b)

závažnost údajného porušení ;

b)

prošetření všech relevantních věcných a právních okolností, které jsou nezbytné pro společné rozhodnutí o stížnosti a vydání rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7, 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679 ;

c)

zda k údajnému porušení dochází systematicky nebo opakovaně.

c)

prošetření všech dalších okolností nezbytných pro účinné vymáhání nařízení (EU) 2016/679, včetně výkonu pravomocí z vlastního podnětu podle čl. 58 odst. 2, článku 83 nebo článku 84 nařízení (EU) 2016/679, zejména v případě systémových, závažných nebo opakovaných porušení.

a)

osm týdnů v případě předložení připomínek podle čl. 9 odst. 3 ke shrnutí klíčových otázek nebo aktualizovanému shrnutí klíčových otázek;

b)

osm týdnů, pokud vedoucí dozorový úřad hodlá udělit pokuty nebo jiné sankce;

c)

dobu, která uplynula mezi postoupením věci podle čl. 26a odst. 1 nebo 2 a rozhodnutím sboru;

d)

dobu, o niž prodloužení povolí sbor podle čl. 26a odst. 3.

a)

zda jsou splněny podmínky smírného řešení podle odstavce 1a a

b)

zda se zahájí šetření z vlastního podnětu podle odstavce 1d.

a)

vyšetřovaná strana se dopouští porušení právních předpisů opakovaně;

b)

vyšetřovaná strana byla předmětem mnoha dalších smírných řešení;

c)

široký předmět stížnosti se týká velkého počtu jiných subjektů údajů než stěžovatele, je dlouhodobý nebo závažný nebo

d)

výkon pravomocí je jinak vyžadován k zajištění účinného, přiměřeného a odrazujícího prosazování nařízení (EU) 2016/679.

a)

prohlášení dotčenému dozorovému úřadu a

b)

shrnutí klíčových otázek podle článku 9.

a)

informuje o tom, že zahájil řízení z vlastního podnětu, dotčený dozorový úřad;

b)

informuje dotčený dozorový úřad, že se na případ vztahuje čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 a že v souladu s čl. 56 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 vedoucí dozorový úřad nehodlá případ řešit sám, nebo

c)

žádost zamítne, pokud se domnívá, že není vedoucím dozorovým úřadem nebo že došlo k porušení nařízení (EU) 2016/679 prima facie.

a)

osm týdnů od předložení připomínek podle čl. 9 odst. 3 proti shrnutí klíčových otázek nebo aktualizovanému shrnutí klíčových otázek;

b)

osm týdnů, pokud vedoucí dozorový úřad hodlá udělit pokuty nebo jiné sankce;

c)

dobu, která uplynula mezi podáním žádosti podle článku 26a a rozhodnutím sboru;

d)

dobu, o niž prodloužení povolí sbor podle čl. 26a odst. 3.

a)

překlad stížností a stanovisek stěžovatelů do jazyka používaného vedoucím dozorovým úřadem pro účely šetření;

b)

překlad dokumentů poskytnutých vedoucím dozorovým úřadem do jazyka, kterým se komunikuje se stěžovatelem, pokud je nutné takové dokumenty stěžovateli poskytnout podle tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2016/679.

a)

informace o zahájení šetření údajného porušení nařízení (EU) 2016/679 ;

a)

informace o zahájení šetření z vlastního podnětu nebo postupu pro vyřizování stížností ;

e)

shrnutí klíčových otázek šetření v souladu s článkem 9;

e)

vydání nebo aktualizace shrnutí klíčových otázek šetření v souladu s článkem 9;

ea)

veškeré připomínky ke shrnutí klíčových otázek v souladu s čl. 9 odst. 3;

f)

informace o krocích, jejichž cílem je zjistit porušení nařízení (EU) 2016/679 před vypracováním předběžných zjištění;

f)

informace o krocích, jejichž cílem je zjistit porušení nařízení (EU) 2016/679 před vypracováním předběžných zjištění a před vypracováním návrhu rozhodnutí ;

i)

stanovisko stěžovatele k předběžným zjištěním;

i)

stanoviska stěžovatele k  nedůvěrnému znění předběžných zjištění a případně k dalším aspektům šetření, k nimž stěžovatel předložil formální písemná podání ;

ka)

veškeré návrhy rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 nebo revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679;

kb)

veškeré relevantní a odůvodněné námitky v souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679:

kc)

veškeré soudní ochrany podané v průběhu řízení podle článku 60 nařízení (EU) 2016/679 nebo proti rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7 až 9 nařízení (EU) 2016/679.

a)

hlavní relevantní skutečnosti;

a)

relevantní skutečnosti;

b)

předběžné určení rozsahu šetření, zejména ustanovení nařízení (EU) 2016/679, kterých se týká údajné porušení , jež bude předmětem šetření ;

b)

předběžné určení rozsahu šetření, zejména ustanovení nařízení (EU) 2016/679, kterých se týká údajné porušení , a případně údaj o tom, zda se zdá, že k porušení došlo ;

c)

určení komplexních právních a technologických posouzení, která jsou relevantní pro předběžné zaměření jejich posouzení;

c)

předběžná věcná nebo právní posouzení , která zohledňují všechny relevantní názory vyjádřené strany při návrhu shrnutí a zahrnují relevantní evropskou judikaturu, jakož i pokyny, doporučení a osvědčené postupy vydané sborem ;

a)

použitý jazyk musí být dostatečně jasný a obsahovat přesné pojmy, aby umožnil vedoucímu dozorovému úřadu, případně dotčeným dozorovým úřadům, připravit svá stanoviska;

b)

právní argumenty musí být uvedeny stručně a sloučeny pomocí odkazu na část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují;

c)

připomínky dotčeného dozorového úřadu mohou být podloženy dokumenty, které mohou doplnit připomínky ke konkrétním bodům.

b)

předběžného zaměření v souvislosti s komplexními právními posouzeními , která určí vedoucí dozorový úřad podle čl. 9 odst. 2 písm. c);

b)

předběžných věcných nebo právních posouzení , která určí vedoucí dozorový úřad podle čl. 9 odst. 2 písm. c);

c)

předběžného zaměření v souvislosti s komplexními technologickými posouzeními, která určí vedoucí dozorový úřad podle čl. 9 odst. 2 písm. c).

ca)

předběžného určení možných nápravných opatření podle čl. 9 odst. 2 písm. d).

a)

dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) ;

a)

relevantní informace uvedené v čl. 9 odst. 2 , včetně veškerých aktualizací, jakmile k nim dojde ;

b)

připomínky dotčeného dozorového úřadu , který nesouhlasí s předběžným vymezením rozsahu šetření vedoucím dozorovým úřadem.

b)

připomínky dotčených dozorových úřadů , které nesouhlasí s předběžným vymezením rozsahu šetření vedoucím dozorovým úřadem nebo věcným nebo právním posouzením prvků shrnutí klíčových otázek; uvedených v čl. 9 odst. 2;

ba)

přístup ke společnému spisu.

a)

název dozorového úřadu, který rozhodnutí vydal;

b)

datum přijetí rozhodnutí;

c)

nestranné shrnutí příslušného skutkového stavu případu s uvedením zdrojů;

d)

právní základ rozhodnutí;

e)

uplatněné nápravné pravomoci, sankce nebo jiná opatření a

f)

informace o právu na účinnou soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679 a o veškerých platných vnitrostátních procesních předpisech.

1f.

Informace poskytované stranám podle čl. 60 odst. 7 až 9 nařízení (EU) 2016/679 zahrnují kopii právně závazného rozhodnutí a informace o dostupné soudní ochraně podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679.

1g.

Dozorové úřady zveřejní všechna právně závazná rozhodnutí, která vydávají, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců od jejich přijetí, pokud se nová rozhodnutí podstatně neodchylují od dříve zveřejněných rozhodnutí. V souladu s platným vnitrostátním právem mohou dozorové úřady redakčně upravovat názvy stran, jakékoliv další informace, které mohou umožňovat identifikaci stran, a jiné informace, které jsou chráněny podle platných právních předpisů.

a)

vychází výhradně ze skutečností obsažených v návrhu rozhodnutí a

a)

vychází ze skutečností obsažených v návrhu rozhodnutí nebo z důkazů ve společném spisu nebo z jakýchkoli dalších důkazů předložených spolu s příslušnou a odůvodněnou námitkou;

b)

nesmí změnit rozsah výtek tím, že by uváděly body, které by vedly k dalším výtkám týkajícím se porušení nařízení (EU) 2016/679, nebo by měnily podstatu vznesených výtek.

b)

nesmí změnit rozsah případu, jak byl vymezen v poslední verzi shrnutí klíčových otázek, a

ba)

uvádí jednoznačný výčet prvků návrhu rozhodnutí, které by měly být změněny, případně včetně přesného znění navrhované změny nebo dostatečně přesného popisu navrhované změny návrhu rozhodnutí.

a)

rozsah každé relevantní a odůvodněné námitky a stanovisko vedoucího dozorového úřadu ke každé takové námitce nesmí přesáhnout tři strany a nesmí zahrnovat přílohy. V případech, které se týkají obzvláště složitých právních otázek, může být maximální rozsah zvýšen na šest stran, s výjimkou případů, kdy sbor uzná zvláštní okolnosti odůvodňující delší rozsah;

aa)

shrnutí klíčových otázek;

b)

souhrn relevantních skutečností;

b)

souhrn relevantních skutečností , včetně popisu činností spojených se zpracováním, popisu organizace správce a místa, kde jsou přijímána rozhodnutí o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů ;

d)

případně písemné stanovisko vyšetřovaných stran podle článků 14 a 17 ;

d)

písemné stanovisko stran podle článku 14 ;

e)

případně písemné stanovisko stěžovatelů podle článků 11, 12 a 15;

f)

relevantní a odůvodněné námitky, kterými se vedoucí dozorový úřad neřídil;

f)

relevantní a odůvodněné námitky, kterými se vedoucí dozorový úřad neřídil , a námitky, které vedoucí dozorový úřad odmítl jako nerelevantní či neodůvodněné ;

g)

důvody, na jejichž základě se vedoucí dozorový úřad neřídil relevantními a odůvodněnými námitkami nebo námitky nepovažoval za relevantní nebo odůvodněné .

g)

důvody, na jejichž základě se vedoucí dozorový úřad neřídil námitkami nebo zamítl námitky jako nerelevantní nebo neodůvodněné .

ga)

přístup ke společnému spisu.

a)

návrh rozhodnutí nebo revidovaný návrh rozhodnutí s výhradou relevantních a odůvodněných námitek;

b)

souhrn relevantních skutečností;

c)

případně písemné stanovisko vyšetřovaných stran podle článků 14 a 17;

d)

případně písemné stanovisko stěžovatelů podle článků 11, 12 a 15;

e)

uznané relevantní a odůvodněné námitky;

f)

důvody, na jejichž základě se vedoucí dozorový úřad neřídil uznanými relevantními a odůvodněnými námitkami.