(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválit soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Francie dne 31. října 2024 předložila Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí, aby Francie měla možnost předložit plán založený na pevném politickém závazku nově jmenované vlády. Poté, co Parlament vyslovil dne 5. prosince 2024 vládě nedůvěru, byla dne 23. prosince 2024 jmenována vláda nová. Dne 14. ledna 2025 oznámil předseda vlády Národnímu shromáždění nový cíl pro schodek na rok 2025 ve výši 5,4 % HDP, což je více než předchozí cíl 5,0 % HDP, a zopakoval závazek snížit schodek pod 3 % HDP do roku 2029. Dne 16. ledna 2025 požádala Francie dopisem generálního ředitele státní pokladny o úpravu dráhy čistých výdajů, z níž vychází doporučení schvalující francouzský střednědobý plán a doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, tak aby odrážela nový cíl pro schodek. Dopis neobsahuje aktualizované hodnoty jiných fiskálních proměnných.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Francii podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 31. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku.

Referenční trajektorie Francie stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu sedmiletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů o 1,6 % jak v období korekce (2025–2031), tak v období, na které se vztahuje plán (2025–2029).

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Francii dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Francie a Komise v říjnu 2024 technický dialog. Dialog se soustředil na plánovanou dráhu čistých výdajů Francie a její základní předpoklady (zejména předpokládanou trajektorii potenciálního růstu, reálného HDP a deflátoru HDP a fiskálního multiplikátoru), plánovaný soubor reformních a investičních závazků, které mají podpořit prodloužení období korekce, včetně reforem a investic, jako jsou závazky doplňující nedávné reformy trhu práce směřující k dosažení plné zaměstnanosti, s cílem posílit reindustrializaci a konkurenceschopnost prostřednictvím podpory výzkumu a inovací a zjednodušeného podnikatelského prostředí, urychlit ekologickou transformaci a posílit řízení veřejných financí, jejichž cílem je rovněž reagovat na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a společných priorit Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

Plán neuvádí, že před jeho předložením proběhly konzultace s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů).

(9)

Vysoká rada pro veřejné finance (francouzská nezávislá fiskální instituce) vydala stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceletá dráha čistých výdajů. Vysoká rada dospěla k závěru, že informace, které vláda poskytla v době přípravy stanoviska, nebyly dostatečné k tomu, aby bylo možné posoudit reálnost víceleté trajektorie stanovené ve střednědobém plánu, zejména pokud jde o složení růstu po roce 2025, o vývoj veřejných financí nebo soubor reforem a investic, které by podpořily prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let. Na základě dostupných informací však Vysoká rada usoudila, že scénář potenciálního HDP a mezera výstupu, i když stále poněkud optimistické, jsou ve srovnání s předchozími odhady přiměřené, zatímco scénář skutečného růstu zůstává optimistický. Vysoká rada znovu zdůraznila, že je důležité, aby Francie dodržovala trajektorii střednědobého plánu a zároveň pokračovala ve financování prioritních investic a zachovávala růstový potenciál.

(10)

Plán byl dne 21. října 2024 předložen vnitrostátnímu parlamentu.

(11)

Dne 26. července 2024 Rada rozhodla, že ve Francii existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku (7).

Toto doporučení se shoduje s doporučením ve smyslu čl. 126 odst. 7 SFEU ohledně odstranění nadměrného schodku veřejných financí ve Francii. Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec správy ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.

(12)

Dne 23. října 2024 předložila Francie návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (8). Poté, co Parlament vyslovil vládě nedůvěru, byl proces přijímání návrhu rozpočtu na rok 2025 pozastaven. Až do přijetí nového rozpočtu na rok 2025 umožňuje zvláštní zákon přijatý Parlamentem v prosinci 2024, aby v roce 2025 stát vybíral daně a stát a subjekty sociálního zabezpečení vydávaly dluhopisy. Nařízení přijaté vládou dne 30. prosince 2024 zároveň umožňuje přenesení rozpočtu na rok 2024 do roku 2025.

(13)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Francii v rámci evropského semestru (9).

(14)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(15)

Hospodářská činnost ve Francii vzrostla v roce 2023 o 0,9 % díky soukromé spotřebě a kladnému příspěvku čistého vývozu. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává růst ekonomiky o 1,1 % díky stále silnému čistému vývozu, který podporuje veřejnou spotřebu a investice. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 0,8 %, neboť na hospodářskou činnost bude působit restriktivní fiskální politika. Ačkoli soukromou spotřebu podporuje dezinflace a růst reálných mezd, očekává se, že zůstane utlumená, zatímco soukromé investice budou nadále ovlivňovány zpožděnými účinky uvolněnější měnové politiky a hospodářskou a politickou nejistotou. V roce 2026 se očekává nárůst reálného HDP o 1,4 %, neboť nižší fiskální korekce a další pokles úvěrových nákladů by měly být hnacím motorem soukromé domácí poptávky a soukromých investic. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se ve Francii očekává mírné zpomalení růstu potenciálního HDP v důsledku klesajícího příspěvku práce. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 7,3 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 7,4 %, v roce 2025 hodnoty 7,5 % a v roce 2026 hodnoty 7,6 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 5,3 % v roce 2023 na 2,2 % v roce 2024 a v roce 2025 dosáhne 1,6 % a následně v roce 2026 1,7 %.

(16)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Francie v roce 2023 činil 5,5 % HDP. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 dosáhne 6,2 % HDP, načež v roce 2025 klesne na 5,3 % HDP a v roce 2026 se za předpokladu nezměněné politiky zvýší na 5,4 % HDP. Prognóza Komise zahrnuje návrh rozpočtu Francie na rok 2025, který vláda v říjnu předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 109,9 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 112,7 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 115,3 % HDP a na konci roku 2026 na 117,1 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(17)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Francie se vztahuje na roky 2025–2029 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.

(18)

Plán obsahuje informace požadované článkem 13 nařízení (EU) 2024/1263, s výjimkou konzultací s vnitrostátními parlamenty a konzultací uvedených v článku 11, které vyžaduje čl. 13 písm. g) nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Plán v podobě doplněné dopisem příslušných orgánů ze dne 16. ledna 2025 představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2029 ve výši 1,1 %. Níže uvedené posouzení tuto upravenou dráhu čistých výdajů zohledňuje. Kromě toho se Francie zavazuje k souboru reforem a investic s cílem prodloužit období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž se plánuje průměrný růst čistých výdajů ve výši 1,1 %.

Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu v období korekce (2025–2031) je nižší než referenční trajektorie, kterou Komise předala dne 21. června 2024.

Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP zůstane do roku 2028 stabilní na úrovni 1,2 % (beze změny oproti roku 2024) a poté se v roce 2029 sníží na 1,0 %. Kromě toho plán očekává, že se míra růstu deflátoru HDP v roce 2025 sníží na 1,7 % (z 2,3 % v roce 2024) a poté v letech 2026–2029 dále poklesne na 1,6 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Francie

(20)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně zvýšil ze 112,9 % HDP v roce 2024 na 116,5 % HDP v roce 2027 a poté by se na konci období korekce postupně snížil na 113,5 % HDP (2031), jak je uvedeno v následující tabulce. Ve střednědobém horizontu, tj. po dobu deseti let po skončení období korekce, by poměr veřejného dluhu k HDP měl nadále trvale klesající tendenci a v roce 2041 by dosáhl úrovně 100,9 %.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Francie

Podle plánu by se tedy poměr veřejného dluhu k HDP měl do konce období korekce (2031) snížit. Je to pravděpodobné, protože na základě předpokladů plánu se předpokládá, že dluh bude během deseti let následujících po období korekce klesat v rámci všech deterministických zátěžových testů analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí, a stochastické projekce naznačují, že dluh bude klesat s dostatečně vysokou pravděpodobností.

Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263. Podle francouzských orgánů a výpočtů provedených Komisí se střednědobý vývoj dluhu na základě upravené dráhy čistých výdajů nebude výrazně lišit od vývoje uvedeného v původním plánu.

(21)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí postupně snížil z 6,1 % HDP v roce 2024 na 2,8 % HDP v roce 2029 a na 1,7 % HDP na konci období korekce (2031). Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263. Podle francouzských orgánů a výpočtů provedených Komisí se střednědobý vývoj schodku na základě upravené dráhy čistých výdajů předložené v dopise příslušných orgánů nebude výrazně lišit od vývoje uvedeného v původním plánu.

(22)

Časový profil fiskální korekce, měřený jako změna primárního strukturálního salda, jak je popsán v plánu, předsouvá ve srovnání s lineárním postupem, který je uveden jako pravidlo podle čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, největší úsilí na počátek období. To odráží rozsáhlé konsolidační úsilí v roce 2025. Kromě toho je fiskální korekce v prvních čtyřech letech plánu více než úměrná celkovému úsilí o korekci.

Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Podle francouzských orgánů a výpočtů provedených Komisí je fiskální korekce, která vyplývá z upravené dráhy čistých výdajů, předsunuta na počátek období.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Francie

(23)

Dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky podle postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97). Podle francouzských orgánů a výpočtů provedených Komisí je fiskální korekce vyplývající z upravené dráhy čistých výdajů stále v souladu s minimální roční strukturální korekcí v rámci postupu při nadměrném schodku.

(24)

Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou míru ve vztahu k referenční hodnotě schodku ve výši 3 % HDP, se na Francii vztahuje od roku 2030, neboť se plánuje, že od roku 2029 bude schodek nižší než 3 % HDP. V letech 2030 a 2031 by proto roční korekce primárního strukturálního salda neměla být nižší než 0,25 % HDP, pokud strukturální schodek v předchozích letech zůstal vyšší než 1,5 % HDP, aby bylo dosaženo společné míry odolnosti ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP. Fiskální korekce vyplývající z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu přesahuje v obou letech 0,25 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku. Podle francouzských orgánů a výpočtů provedených Komisí fiskální korekce, která vyplývá z upravené dráhy čistých výdajů, opatření pro odolnost schodku stále vyhovuje.

(25)

V souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263, jelikož veřejný dluh bude během období korekce podle plánu vyšší než 90 % HDP, je nutné, aby míra zadlužení klesala v průměru alespoň o jeden procentní bod ročně, dokud neklesne pod 90 %, poté by měla klesat v průměru o 0,5 procentního bodu. Vzhledem k tomu, že podle plánu má být schodek od roku 2029 nižší než 3 % HDP, je tento pokles vypočítán pro rok 2031 (ve srovnání s úrovní roku 2030) a činí 1,4 procentního bodu (viz tabulka 3). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je proto dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu. Podle francouzských orgánů a výpočtů provedených Komisí vývoj dluhu, který vyplývá z upravené dráhy čistých výdajů, opatření pro udržitelnost dluhu stále vyhovuje.

(26)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Francii předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá různé předpoklady pro deset proměnných, a to výchozí bod (primární strukturální saldo v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, růst skutečného HDP, mezeru výstupu, nominální implicitní úrokovou míru, fiskální multiplikátor, vnitřní dynamiku dluhu, jednorázová a jiná dočasná opatření a poloelasticitu rozpočtového salda. Kromě toho je korekce předsunuta na počátek období a Francie používá pro výpočet růstu čistých výdajů jiný vzorec. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže.

Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

Plán předpokládá nižší primární strukturální saldo pro rok 2024, konkrétně primární strukturální schodek ve výši 3,6 % HDP, zatímco Komise ve svých předběžných pokynech z jara 2024 očekávala primární strukturální schodek ve výši 3,0 % HDP. Tato méně příznivá výchozí fiskální pozice se odráží také ve vyšším rozpočtovém schodku (v plánu ve výši 6,1 % HDP) pro rok 2024 oproti schodku ve výši 5,3 % HDP v předpokladech Komise z jara. Tato revize a doprovodné aktualizované makroekonomické podmínky pro rok 2024 v plánu odrážejí novější informace, které jsou k dispozici od jara. Je to rovněž v souladu s prognózou Komise z podzimu 2024. Proto se tento rozdíl v předpokladech jeví být řádně odůvodněný. Sám o sobě přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise.

Celkově lze říci, že společný dopad obezřetnějších předpokladů a řádně odůvodněných rozdílů v předpokladech převažuje nad dopadem předpokladu růstu potenciálního HDP. Kromě toho zbývající rozdíly v předpokladech, ačkoli nejsou vždy v souladu se společným rámcem analýzy udržitelnosti dluhu, nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově všechny rozdíly v předpokladech vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je nižší než referenční trajektorie.

Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.

(27)

Podle orientační fiskální strategie obsažené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů splněny jak omezením výdajů, tak diskrečním zvýšením příjmů. Plán předpokládá předsunutou konsolidaci, při níž má být přibližně jedné čtvrtiny snížení poměru schodku k HDP pod referenční hodnotu 3 % dosaženo jen v roce 2025. Uvedeného snížení by se podařilo dosáhnout především omezením výdajů ve srovnání se scénářem beze změny politiky, a to zejména na úrovni ústřední vlády, avšak za přispění všech subsektorů veřejné správy. Po dobu trvání plánu bude úsilí o omezení výdajů a zároveň o zlepšení jejich kvality a účinnosti podpořeno přepracovanými závazky v oblasti přezkumu výdajů a zjednodušení veřejných opatření. Hlavní doplňková opatření na straně příjmů jsou zaměřena na dosažení větší sociální a daňové spravedlnosti a na podporu vyšší energetické účinnosti. Týkají se mimořádného zdanění nejvyšších příjmů a zisků největších společností, snížení některých daňových výdajů a ekologizace zdanění.

Specifikace politických opatření, která mají být přijata, bude potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Současně existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie v plánu, která vyplývají z makroekonomických předpokladů, z nichž plán vychází, a které předpokládají optimistický růst HDP v rámci scénáře korekce, a z možnosti nižších než očekávaných úspor z revizí výdajů.

Kromě toho rozpočet na rok 2025, který vláda předložila v říjnu 2024 vnitrostátnímu parlamentu, specifikuje většinu politických opatření, jejichž prostřednictvím bude dosaženo závazku čistých výdajů na rok 2025 (10).

(28)

V plánu se Francie zavazuje k souboru reforem a investic, jejichž cílem je zlepšit potenciální růst a udržitelnost veřejných financí a podpořit prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let.

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, se skládá ze tří stávajících závazků z plánu pro oživení a odolnosti; dvou závazků z plánu pro oživení a odolnosti s dodatečnými specifikacemi a šesti nových reforem a investic (viz také příloha II):

Reforma pojištění pro případ nezaměstnanosti, která je součástí plánu pro oživení a odolnost (složka 8, Ochrana pracovních míst, mládež, zdravotní postižení, odborná příprava), se zaměřila na posílení pobídek k návratu do stabilního zaměstnání a na omezení střídání krátkodobých smluv a období nezaměstnanosti. Reforma je stávajícím závazkem plánu pro oživení a odolnost. Skládala se z legislativního balíčku přijatého v roce 2019, který vstoupil v platnost v roce 2021 v rámci plánu pro oživení a odolnost. Zahrnovala opatření týkající se výpočtu vyrovnávacích plateb a opatření „bonus-malus“, které určuje příspěvky zaměstnavatelů do systému.

Reformy v rámci zákona o plánování výzkumu Toto opatření je stávajícím závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (složka 6, Technologická suverenita a odolnost), konkrétně prostřednictvím opatření „Strukturální aspekty zákona o plánování výzkumu“, které požaduje, aby se do 3. čtvrtletí roku 2025 prokazatelně zvýšily veřejné výdaje na výzkum oproti roku 2020. Jednotlivá ustanovení se týkají výzkumu a vysokoškolského vzdělávání a jejich cílem je posílit financování a organizaci výzkumu, podpořit vědeckou excelenci, zvýšit atraktivitu vědeckých pracovních míst a kariéry a lépe šířit výsledky veřejného výzkumu do soukromého sektoru posílením vazeb mezi veřejným výzkumem a soukromými inovacemi, hospodářstvím a společností. Provádění zákona o plánování výzkumu je rozloženo na období 2021–2030, tedy na období přesahující dobu trvání plánu pro oživení a odolnost.

Reformy v rámci zákona o urychlení výroby energie z obnovitelných zdrojů Opatření vyplývající z provádění zákona, který byl přijat a vstoupil v platnost v 1. čtvrtletí roku 2023, je stávajícím závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (složka 10, REPowerEU), a to prostřednictvím opatření „Zákon o urychlení výroby energie z obnovitelných zdrojů“. V období 2023–2030 se předpokládá realizace několika opatření v návaznosti na přijetí minulých a budoucích prováděcích vyhlášek, jejichž cílem je celkově urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie ve Francii, dosáhnout cílů Francie v oblasti energetické transformace a zajistit bezpečnost jejích dodávek energie. Opatření zahrnuje více způsobů intervence, a to zjednodušení postupů a urychlení územního plánování, zaměření na solární (tepelné, fotovoltaické a agrovoltaické) a mořské obnovitelné zdroje energie a také plošné financování.

Investice v rámci víceletého plánu Francie 2030 Investiční plán zahrnuje program PIA4 (Programme d’Investissements d’Avenir) a tento závazek doplňuje stávající opatření v plánu pro oživení a odolnost (zejména v rámci složky 6 „Technologická suverenita a odolnost“), konkrétně „Inovace v zájmu odolnosti našich obchodních modelů“ podporující investice do rozvoje klíčových digitálních technologií a „Podpora inovativních podniků“ financující investice do výzkumu a vývoje pro inovativní podniky. Obě opatření by měla být dokončena do 4. čtvrtletí roku 2024. Plán Francie 2030 podporuje dlouhodobou transformaci výrobních procesů ve strategických odvětvích, jako je zdravotnictví, energetika a letectví, a to v celém hodnotovém řetězci od základního výzkumu přes inovace až po industrializaci, a zahrnuje širší oblast působnosti než plán pro oživení a odolnost. Plán rovněž přispívá k dohánění investičního rozdílu ve výdajích na výzkum a vývoj v konkrétních oblastech, urychluje ekologizaci a digitalizaci hospodářství. Pokrývá období let 2022–2026.

Reformy vyplývající z hodnocení kvality veřejných výdajů prostřednictvím posílených přezkumů výdajů v porovnání se závazky vyplývajícími z plánu pro oživení a odolnost Plán se zavazuje k posílení ročních přezkumů výdajů ve všech subsektorech veřejné správy. Závazek tak doplňuje opatření obsažená v plánu pro oživení a odolnost (složka 7, Digitalizace státu, území, podniků, kultury) prostřednictvím opatření „Posouzení kvality veřejných výdajů“. Pro období let 2025–2027 je navržen kvantitativní kumulativní cíl trvalých úspor veřejných výdajů a snížení daňových a sociálních výdajů (nad rámec opatření „reforma obecného snížení sociálních příspěvků ve vztahu k minimální mzdě (SMIC)“) inspirovaný přezkumy výdajů. Očekává se, že provádění bude rozloženo do celého období korekce a bude znamenat účinné a pravidelné začleňování výsledků přezkumů výdajů do návrhů ročních rozpočtů, které bude doprovázeno zveřejňováním výročních monitorovacích zpráv, v nichž budou uvedeny zjištěné a realizované roční i kumulativní úspory.

Reforma pojištění pro případ nezaměstnanosti v návaznosti na jednání mezi sociálními partnery Cílem tohoto opatření, které je oproti plánu pro oživení a odolnost nové, je v příštích třech letech dále reformovat pravidla pojištění pro případ nezaměstnanosti, zejména pokud jde o starší pracovníky, a zároveň zachovat výsledky reforem z let 2019, 2021 a 2023 a přispět k posílení jejich pozitivního dopadu na rozpočet. Plán předpokládá zavedení nových pravidel vyplývajících z jednání mezi sociálními partnery od poloviny roku 2025 a dále vypracování hodnotící zprávy o kumulativních účincích všech reforem pojištění pro případ nezaměstnanosti do konce roku 2027.

Reforma sazby příspěvku do Státního fondu zaměstnanců místních územních celků (CNRACL) Reforma, která je oproti plánu pro oživení a odolnost nová, spočívá v trvalém zvýšení sazby sociálních příspěvků zaměstnavatelů do zvláštního důchodového systému odpovědného za pojištění úředníků místních samospráv a nemocnic. Cílem plánu je přispět k finanční rovnováze systému pozitivním rozpočtovým dopadem a za tímto účelem plán obsahuje závazek k případnému dalšímu trvalému navýšení v průběhu období korekce. Reforma je tak prezentována i jako příspěvek k celkové udržitelnosti důchodového systému společně s velkou důchodovou reformou z roku 2023, jejímiž hlavními rysy bylo zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu a předpokládané prodloužení minimální příspěvkové doby pro získání plného důchodu a jejíž dopady se plán zavazuje zachovat z hlediska udržitelnosti. Plán předpokládá přijetí zvýšení příspěvků do fondu CNRCAL o 5 procentních bodů v zákonech o rozpočtu sociálního zabezpečení na roky 2025 a 2026 a jejich následné provedení vedle zvýšení, které již bylo uzákoněno v roce 2024.

Reforma obecného snížení příspěvků na sociální zabezpečení u mezd nízkých ve srovnání s minimální mzdou (SMIC) Cílem reformy, která je oproti plánu pro oživení a odolnost nová, je zjednodušit a racionalizovat stávající systémy snižování nákladů práce s cílem motivovat mzdovou mobilitu a snížit rizika pasti nízkých mezd, především na úrovni minimální mzdy. Reforma spočívá zejména ve vyhlazení křivky obecných úlev, aby byla více degresivní, a ve snížení zvláštních osvobození od zdravotních a rodinných příspěvků. Plán předpokládá přijetí reformy v rámci zákona o rozpočtu sociálního zabezpečení na rok 2025, která má být schválena do prosince 2024, a její postupné provádění ve dvou fázích, které mají být dokončeny do konce roku 2025 a do konce roku 2026.

Reformy v rámci nového zákona o zjednodušení podnikatelského prostředí Reforma, která oproti plánu pro oživení a odolnost nová, má tři hlavní cíle: radikálně snížit administrativní zátěž pro podniky, například přeměnou některých povolovacích řízení na jednoduchá prohlášení nebo zlepšením přístupu podniků k veřejným zakázkám; přezkoumat vztah mezi správou a podniky, zejména v případě velmi malých podniků, sladěním jejich práv s právy osob samostatně výdělečně činných; a zefektivnit stávající normy prostřednictvím odchylných opatření na podporu zavádění projektů průmyslové a energetické transformace. Nový zákon, jehož přijetí se očekává do konce roku 2025, bude prováděn postupně za přijímání a monitorování prováděcích vyhlášek v období do roku 2028.

Reformy podle zákona o ekologickém průmyslu Nové závazky vyplývající ze zákona přijatého ve 4. čtvrtletí roku 2023, které jsou oproti plánu pro oživení a odolnost nové, předpokládají provádění a pravidelné monitorování výsledků rozložené do období do roku 2030. Hlavní sledované cíle se týkají urychlení vývoje zelených technologií a směřování průmyslu k dekarbonizaci. Konkrétnější, avšak širší osy intervence se týkají usnadnění zřizování nových průmyslových areálů, zlepšení podmínek financování ekologických průmyslových projektů, ekologizace veřejných zakázek a posílení podmíněnosti veřejné podpory pro cíle ekologické transformace.

Reforma daňových a sociálních výdajů Cílem reformy, která je oproti plánu pro oživení a odolnost nová, je racionalizace daňových a sociálních výdajů snížením a odstraněním těch nejméně efektivních. Pro období let 2025–2027 je navržen kvantitativní kumulativní cíl trvalého snížení daňových a sociálních výdajů a úspor veřejných výdajů (nad rámec opatření „reforma obecného snížení sociálních příspěvků ve vztahu k minimální mzdě (SMIC)“). Očekává se, že provádění bude rozloženo do celého období korekce a bude znamenat účinné a pravidelné začleňování snižování daňových a sociálních výdajů do návrhů rozpočtů, které bude doprovázeno zveřejňováním výročních monitorovacích zpráv, v nichž budou uvedeny zjištěné a realizované roční i kumulativní úspory.

(29)

V souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 je každá reforma a investice, jež je podkladem pro prodloužení období korekce, dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná.

(30)

Závazky plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, obsahují významné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a zvýšení růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Francie zavazuje pokračovat v reformním úsilí v období, na které se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a dále se zavazuje udržet úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů, které byly realizovány v období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz níže tabulka 5). Závazky budou sledovány v průběhu realizace plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost lze proto zohlednit při prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.

(31)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro toto prodloužení, udržitelně zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti francouzské ekonomiky, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Plán Francie neobsahuje odhad celkového očekávaného dopadu souboru předložených reforem a investic. Takový dopad je však uváděn u některých reforem na základě dřívějších analýz a dostupné literatury. V tomto ohledu by podle plánu kumulativní dopad některých z těchto reforem na HDP do roku 2030 přesáhl 0,7 procentního bodu, přičemž v dlouhodobém horizontu by byl o něco větší. Odhaduje se, že zejména reforma pojištění pro případ nezaměstnanosti zvýší HDP o 0,5 procentního bodu a v dlouhodobém horizontu vytvoří více než 40 000 pracovních míst. Na základě simulací makroekonomického modelu QUEST-III R&D, který vypracovala Komise, by navíc provádění zákona o plánování výzkumu přidalo 0,2 procentního bodu HDP za patnáct let a 0,3 procentního bodu v dlouhodobém horizontu. U ostatních reforem se uvádí, že hodnocení ad hoc buď již probíhá, nebo bude prováděno v průběhu provádění plánu, a bude tak podporovat doprovodný soubor ukazatelů. Tyto reformy budou mít rovněž na činnost pozitivní dopad, který není v této fázi kvantifikován. Celkově se na základě poskytnutých informací zdá, že hospodářská strategie, která stojí za souborem reforem a investic, včetně závazků v plánu pro oživení a odolnost, je dobře formulovaná a předpokládá se, že účinně řeší dříve zjištěné nedostatky týkající se potenciálu v oblasti růstu a odolnosti Francie (např. ve zprávách o dané zemi). Klíčové oblasti intervence se skutečně týkají trhu práce a pokroku na cestě k plné zaměstnanosti; potřeby podpořit reindustrializaci a posílení konkurenceschopnosti; výzev spojených se spravedlivou ekologickou a energetickou transformací a správou veřejných financí.

(32)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Podle odhadů uvedených v plánu by soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, znamenal od roku 2027 přímý dopad na snížení schodku ve výši přibližně 20 miliard EUR ročně (0,6 % HDP), a to zejména v důsledku rozpočtového dopadu reforem systému pojištění v nezaměstnanosti z roku 2021 a doplňkové reformy přijaté v roce 2023, která upravuje délku poskytování dávek v nezaměstnanosti v závislosti na situaci na trhu práce s cílem poskytnout více pobídek k návratu do práce v příznivých obdobích a větší ochranu v nepříznivých fázích (0,1 % HDP) a přepracování snížení sociálních příspěvků ve vztahu k minimální mzdě (0,2 % HDP) a trvalé úspory z revizí výdajů a snížení daňových a sociálních výdajů (0,3 % HDP). Rovněž se očekává, že reformy a investice zaměřené na provádění investičního plánu Francie 2030, reformy a investice v rámci plánování výzkumu, zjednodušení a legislativy v oblasti ekologického průmyslu budou mít nepřímý pozitivní dopad na veřejné finance prostřednictvím zvýšených daňových příjmů, neboť tyto reformy by měly mít pozitivní dopad na zaměstnanost, investice a růst. Celkově lze říci, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, přímo mírně přispívá ke zlepšení udržitelnosti veřejných financí, ačkoli tento příspěvek může být poněkud vyšší po sečtení potenciálního příspěvku plánovaných revizí výdajů, racionalizace daňových výdajů a nepřímých účinků odvozených z vyššího HDP a zaměstnanosti v dlouhodobém horizontu.

(33)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, řeší společné priority EU, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Sociální a ekonomickou odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, by řešily zejména reformy systému pojištění pro případ nezaměstnanosti, zvýšení příspěvků do důchodového systému pro státní úředníky místní samosprávy a nemocnic při současném zachování důchodové reformy z roku 2023, reforma obecného snížení sociálních příspěvků na nízké mzdy ve srovnání s minimální mzdou a zákon o zjednodušení podnikatelského prostředí. Priority spojené se spravedlivou ekologickou a digitální transformací a se zajištěním energetické bezpečnosti by byly řešeny reformami a investicemi v rámci investičního plánu Francie 2030, zákona o plánování výzkumu, zákona o ekologickém průmyslu a zákona o urychlení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

(34)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, se zabývá příslušnými doporučeními pro danou zemi (11) vydanými v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Reformy a opatření v oblasti rozpočtového rámce a rámce správy fiskálních záležitostí, důchodových systémů a aktivního stárnutí souvisejí zejména s fiskálními strukturálními doporučeními pro danou zemi z let 2019, 2021, 2022 a 2024, která požadují, aby Francie lépe zacílila daňové výdaje, pokračovala v úsilí o zvýšení kvality rozpočtových opatření, včetně stanovení kvantitativních cílů pro úspory výdajů, dosáhla úspor výdajů a zvýšení efektivnosti ve všech subsektorech veřejné správy, reformovala důchodový systém a zároveň podpořila jeho udržitelnost a dále zlepšila rámcové podmínky pro usnadnění investic a inovací. Další reformy a opatření v oblastech ekologické transformace, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a v oblasti sociální a územní soudržnosti se týkají příslušných doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2021, 2022, 2023 a 2024 a požadují zlepšení podnikatelského prostředí, podporu intenzity výzkumu a vývoje v podnicích, urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a snížení celkové závislosti na fosilních palivech.

(35)

Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů dosahovaná během období, na něž se plán pro oživení a odolnost vztahuje, jak požaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v rámci plánu (v % HDP)

(36)

Soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, tak lze považovat za souladný se závazky plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263. Konkrétně se v souladu s požadavky očekává, že každý závazek bude fungovat v návaznosti a doplňkovosti na plán pro oživení a odolnost nebo dohodu o partnerství Francie a bude reagovat na doporučení pro jednotlivé země a na jednu nebo více společných priorit EU.

(37)

Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, splňuje ve svém souhrnu kritéria článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho může být období korekce prodlouženo ze čtyř na sedm let, jak je uvedeno v plánu.

(38)

Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, plán popisuje politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje 28 reforem a investic, z nichž sedm je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost.

(39)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán několik opatření. Ta se týkají odvětví dopravy, kde se rovněž řeší prevence znečištění, a to prostřednictvím rozvoje veřejné dopravy (v rámci plánu pro oživení a odolnost), ekologizace francouzských přístavů (v rámci plánu pro oživení a odolnost), plánu pěší a cyklistické dopravy a podpory nákupu a pronájmu lehkých vozidel s nízkými emisemi. Plán se rovněž zaměřuje na inovační projekty pro ekologickou transformaci (v rámci plánu pro oživení a odolnost) v kontextu čtvrtého investičního programu zaměřeného na budoucnost („Programme d’Investissements d'Avenir“, PIA4). V souvislosti s doporučeními pro danou zemi z let 2022 a 2023, která se týkají energetické účinnosti, zahrnuje plán opatření, jako je sjednocení sazby DPH na plynové kotle a renovace a modernizace nemocničních budov. Opatření plánu týkající se priority digitální transformace vycházejí z cílů stanovených v rámci politického programu Digitální dekáda pro infrastrukturu konektivity a digitalizaci veřejných služeb. Příklady opatření v plánu se týkají plánu vysokorychlostního širokopásmového připojení, který by měl prospět digitalizaci francouzského hospodářství, a dále opatření v oblasti vesmíru, digitálního zdraví a modernizace a digitalizace odborného vzdělávání.

(40)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán řadu reforem a investic. V souvislosti s doporučeními pro danou zemi z let 2019, 2022 a 2023, jež se týkají dovedností, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, a s doporučeními pro danou zemi z let 2019 a 2020, jež se týkají aktivních politik na trhu práce, pobídek k práci a účasti na trhu práce, příslušná opatření zahrnují: vytvoření veřejné služby pro děti v raném věku na místní úrovni s cílem podpořit rodiče, zejména ženy, a domácnosti s nízkými příjmy při vstupu na trh práce a setrvání na něm, dále reformu veřejných služeb zaměstnanosti a zvýšenou podporu příjemců příjmu z aktivní solidarity (RSA) a podniků, rovněž podporu mladých lidí bez zaměstnání nebo odborné přípravy na cestě k trvalému profesnímu začlenění, zavedení vzdělávací složky programu Francie 2030, plán investic do dovedností (PIC) zaměřený na zvýšení zaměstnatelnosti osob, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, program podpory učňovského školství a reformu středních odborných škol. V souvislosti s doporučeními pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024 v oblasti vzdělávání se další opatření zaměřují na zlepšení základních dovedností na středních školách a na podporu a posílení učitelské profese, zejména posílením počátečního a dalšího vzdělávání. Kromě toho plán zahrnuje další politická opatření ke zlepšení dostupnosti a účinnosti poskytování zdravotní péče, renovaci a přizpůsobení zařízení péče o starší závislé osoby, jakož i opatření zaměřená na posílení prevence a využití umělé inteligence ke zlepšení lékařské diagnostiky a předepisování léků ve zdravotnických službách.

(41)

Pokud jde o společnou prioritu energetické bezpečnosti, plán zahrnuje několik opatření, jako je rozvoj malých jaderných reaktorů a renovace stávajících jaderných zařízení. V souvislosti s doporučeními pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023, která se týkají obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury a sítí, obsahuje plán opatření, jako je druhé elektrické propojení mezi Savojskem (Francie) a oblastí Piemonte (Itálie) a realizace plánu střízlivé spotřeby energie.

(42)

Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, obsahuje plán zákon o vojenském plánování, který stanoví cíle obranné politiky a její finanční plánování v období 2024–2030 s cílem posílit obranné schopnosti v geopolitickém kontextu rostoucího napětí, včetně války na Ukrajině. Opatření předpokládá investice do obranného průmyslu a převratné inovace v obraně.

(43)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též o komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Francie. Zdůrazňuje, že aby se předešlo riziku dvojího financování a nedostatečného využití finančních prostředků, je pro provádění těchto fondů ve Francii nutná úzká koordinace. Podle plánu jsou reformy a investice, které nejsou součástí plánu pro oživení a odolnost, opatření financovaná z vnitrostátních zdrojů, která nezahrnují evropské spolufinancování. Některá opatření obsažená v plánu byla přijata v návaznosti na opatření obsažená v plánu pro oživení a odolnost. Kromě toho plán u některých z nich vysvětluje, jakým způsobem pokračují a rozšiřují opatření přijatá v plánu pro oživení a odolnost (pro reformy pojištění pro případ nezaměstnanosti, veřejných služeb zaměstnanosti a ekologického průmyslu).

(44)

Cílem plánu je přispět k uspokojení potřeb Francie v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU.

Pokud jde o spravedlivou digitální transformaci, plán uvádí, že je třeba, aby francouzská ekonomika pokračovala v digitalizaci a zvýšila investice do výzkumu a vývoje, a to s ohledem na mezinárodní srovnání. Například i přes povzbudivé zlepšení v nedávné minulosti je třeba dále podporovat zavádění nových informačních a komunikačních technologií a základních digitálních nástrojů francouzskými podniky, zejména malými a středními podniky, a tím posílit jejich produktivitu. K dalším prioritám patří potřeba motivovat podniky k větším investicím, aby se staly konkurenceschopnějšími, zejména v odvětvích klíčových pro ekologickou a digitální transformaci.

Pokud jde o spravedlivou ekologickou transformaci a zajištění energetické bezpečnosti, odkazuje plán na odhadované roční potřeby investic k dosažení vnitrostátních cílů v oblasti dekarbonizace do roku 2030 a na páky hospodářské politiky, které mají toto dodatečné úsilí veřejných i soukromých subjektů povzbudit a podpořit, jak je uvedeno ve víceleté strategii financování ekologické transformace a energetické politiky Francie (SPAFTE), zveřejněné v říjnu 2024.

V souvislosti se sociální a hospodářskou odolností, včetně evropského pilíře sociálních práv, odkazuje plán na klíčový cíl dosažení plné zaměstnanosti a na investice plánované za tímto účelem ve prospěch aktivních politik trhu práce a zvýšení účasti na trhu práce, přičemž podporuje zaměstnanost mladých lidí a žen a začlenění všech pracovníků. Další naznačená oblast intervence se týká posilování dovedností a vzdělávání, a to i na místní úrovni, s cílem předvídat budoucí potřeby francouzské ekonomiky a podpořit ekologickou a digitální transformaci, jakož i inovace ve strategických odvětvích.

Pokud jde o budování obranných schopností, plán odkazuje na potřebu posílit suverenitu Francie v geopolitickém kontextu rostoucího napětí a podpořit cíle stanovené ve strategické agendě na období 2024–2029, kterou Rada přijala 27. června 2024, konkrétně posílit připravenost a schopnost EU v oblasti obrany, a to i prostřednictvím zvýšených výdajů na obranu.

(45)

Celkově Komise zastává názor, že plán Francie v podobě doplněné dopisem příslušných orgánů ze dne 16. ledna 2025 splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(46)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Francie a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(47)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(48)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Rada zejména vítá, že před předložením plánu byly konzultovány příslušné zainteresované strany, ačkoli to v plánu nebylo uvedeno. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(49)

Rada očekává, že bude Francie připravena svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby bylo zajištěno plnění dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(50)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(51)

Rada schvaluje soubor reformních a investičních závazků, které Francie předložila ve svém střednědobém plánu a které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, a vítá úsilí o kvantifikaci jejich dopadu na růst a fiskální udržitelnost. Souhlasí s Komisí, že soubor reformních a investičních závazků předložený Francií poskytuje odůvodnění k prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let. Rada bere na vědomí posouzení Komise, které ukazuje na to, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, ve svém úhrnu splňuje kritéria stanovená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263, a to i s přihlédnutím k přechodnému ustanovení v čl. 36 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení. Bere na vědomí posouzení Komise, z něhož vyplývá, že reformní a investiční závazky by podle očekávání měly udržitelným způsobem zlepšit potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky a podpořit udržitelnost veřejných financí. Rada Francii doporučuje, aby soubor reforem a investičních závazků v plném rozsahu uskutečnila, a prodloužení období korekce tak zůstalo zachováno.

(52)

Vedle posouzení souboru reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(53)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Francie o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru, jakož i při plnění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

(54)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Francii dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let,

1.

2.