<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="ECRCJ2006CSB.1001056901.case.xml"><NO.CASE>C-275/05</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62005C0275</NO.CELEX><NO.SEQ>0017.0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>10571</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>10581</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>11</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><LEFT>STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY C. STIX-HACKL – VĚC C-275/05</LEFT><RIGHT>KIBLER</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generální advokátky</HT></P><P><HT TYPE="UC">Christine Stix-Hackl</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20060518">18. května 2006</DATE><NOTE NOTE.ID="E0019"><P>Původní jazyk: němčina</P></NOTE></P></TI></TITLE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I –</NO.P><TXT>Úvod</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>V projednávaném řízení o žádosti o předběžné otázce žádá Verwaltungsgericht Sigmaringen (správní soud) Soudní dvůr o výklad článku 7 nařízení (EHS) č. 857/84<NOTE NOTE.ID="E0020" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízení Rady (EHS) č. 857/84 ze dne <DATE ISO="19840331">31. března 1984</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dávku uvedenou v článku 5c nařízení (EHS) č. 804/68 v odvětví mléka a mléčných výrobků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="090" DATE.PUB="1984" PAGE.FIRST="13">Úř. věst. L 90, s. 13</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> ve znění nařízení (EHS) č. 590/85<NOTE NOTE.ID="E0021" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízení Rady (EHS) č. 590/85 ze dne <DATE ISO="19850226">26. února 1985</DATE>, kterým se mění nařízení (EHS) č. 857/84, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dávku uvedenou v článku 5c nařízení (EHS) č. 804/68 v odvětví mléka a mléčných výrobků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="068" DATE.PUB="1985" PAGE.FIRST="1">Úř. věst. L 68, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> a článku 7 nařízení (EHS) č. 1546/88<NOTE NOTE.ID="E0022" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízení Komise (EHS) č. 1546/88 ze dne <DATE ISO="19880603">3. června 1988</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro doplňkovou dávku uvedenou v článku 5c nařízení (EHS) č. 804/68 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="139" DATE.PUB="1988" PAGE.FIRST="12">Úř. věst. L 139, s. 12</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Jedná se o otázku zůstatku referenčního množství v případě dobrovolného ukončení nájemní smlouvy nájemcem, přičemž pronajímatel není ani producent mléka, ani nemá v úmyslu takovou činnost vykonávat a nezamýšlí ani pronajmutí dalšímu producentovi mléka.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II —</NO.P><TXT>Právní rámec</TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A —</NO.P><TXT>Právní úprava Společenství</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Vzhledem k přebytku v produkci mléka ve Společenství byla v roce 1984 nařízením Rady (EHS) č. 856/84 ze dne <DATE ISO="19840331">31. března 1984</DATE> o změně nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky<NOTE NOTE.ID="E0023" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="090" DATE.PUB="1984" PAGE.FIRST="10">Úř. věst. L 90, s. 10</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> zavedena úprava doplňkových dávek pro mléko. Podle článku 5c nařízení Rady (EHS) č. 804/68 ze dne <DATE ISO="19680627">27. června 1968</DATE><NOTE NOTE.ID="E0024" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízení o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="148" DATE.PUB="1968" PAGE.FIRST="13">Úř. věst. L 148, s. 13</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> ve znění pozměněném nařízením č. 856/84 se vybírá doplňková dávka z množství mléka, která překračují určitý referenční rámec.</TXT></NP><?PAGE NO="I-10572"?><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Nařízením č. 857/84 byla stanovena základní pravidla pro použití dávky podle článku 5c nařízení č. 804/68 v odvětví mléka a mléčných výrobků.</TXT></NP><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 7 nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 zní (výňatek):</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>V případě prodeje, pronájmu nebo převodu podniku v rámci dědictví se odpovídající referenční množství převede zcela nebo zčásti na nabyvatele, nájemce nebo dědice v souladu s pravidly, jež budou stanovena.</ALINEA><ALINEA>V případě převodu pozemků veřejným orgánům nebo z důvodu veřejného zájmu, aniž by byl dotčen odst. 3 druhý pododstavec, mohou členské státy stanovit, že se celé referenční množství nebo jeho část odpovídající podniku nebo jeho části, která je předmětem převodu, přidělí odstupujícímu producentovi, pokud má v úmyslu pokračovat v produkci mléka.</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>V případě uplynutí doby trvání zemědělských nájmů, u kterých nájemce nemá právo na prodloužení nájmu za srovnatelných podmínek, mohou členské státy stanovit, že se celé referenční množství nebo jeho část odpovídající podniku nebo jeho části, která je předmětem nájmu, přidělí odstupujícímu nájemci, pokud má v úmyslu pokračovat v produkci mléka.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 30 nařízení (EHS) č. 804/68.<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/><HT TYPE="ITALIC">(neoficiální překlad)</HT></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>6.</NO.P><TXT>K tomuto zase obsahuje článek 7 nařízení Komise č. 1546/88 následující prováděcí pravidla (výtah):</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>Pro použití článku 7 nařízení (EHS) č. 857/84, a aniž by byl dotčen odstavec 3 uvedeného článku, se referenční množství producentů a odběratelů, v rámci vzorců A a B, a producentů prodávajících k přímé spotřebě převedou za následujících podmínek:</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>v případě prodeje, nájmu nebo převodu celého podniku v rámci dědictví se<?PAGE NO="I-10573"?> příslušné referenční množství převede na producenta, který přebírá podnik;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>v případě prodeje, nájmu nebo převodu jedné nebo více částí podniku v rámci dědictví se příslušné referenční množství rozdělí mezi producenty, již převzali podnik, v závislosti na ploše používané pro produkci mléka nebo podle jiných objektivních kritérií stanovených člen-skými státy. Členské státy mohou nezohlednit převáděné části, jejichž plocha použitá pro produkci mléka je nižší než minimální plocha, kterou stanovily. Část referenčního množství, která odpovídá této ploše, může být jako celek připojena k rezervě;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>ustanovení bodů 1 a 2 a čtvrtého pododstavce se použijí, v souladu s jednotlivými vnitrostátními právními úpravami, analogicky na jiné případy převodu, které mají pro producenty srovnatelné právní účinky;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>pokud jsou použita ustanovení čl. 7 odst. 1 druhého pododstavce a odst. 4 nařízení (EHS) č. 857/84, týkající se jednak převodu pozemků veřejným orgánům nebo z důvodu veřejného zájmu, a jednak případu zemědělských nájmů, jejichž doba trvání uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, celé referenční množství nebo jeho část odpovídající podniku nebo jeho části, která je předmětem buď převodu, nebo neprodlouženého nájmu, se přidělí dotyčnému producentovi, pokud má v úmyslu pokračovat v produkci mléka, za podmínky, že součet takto přiděleného referenčního množství a množství odpovídající podniku, který přebírá nebo ve kterém bude pokračovat ve výrobě, není vyšší než referenční množství, jež měl k dispozici před převodem nebo uplynutím nájmu.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>Členské státy mohou použít ustanovení bodů 1, 2 a 4 na převody uskutečněné během referenčního období.</P><P>[…]<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/><HT TYPE="ITALIC">(neoficiální překlad)</HT></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>7.</NO.P><TXT>S účinností od <DATE ISO="19940401">1. dubna 1994</DATE> bylo nařízení č. 857/84 zrušeno a nahrazeno nařízením Rady (EHS) č. 3950/92 dne <DATE ISO="19921228">28. prosince 1992</DATE>, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků<NOTE NOTE.ID="E0025" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="405" DATE.PUB="1992" PAGE.FIRST="1">Úř. věst. L 405, s. 1</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>.</TXT></NP><?PAGE NO="I-10574"?><NP><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 nařízení č. 3950/92 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Referenční množství, kterým zemědělský podnik disponuje, se v případě prodeje, nájmu nebo dědictví převede spolu s daným podnikem, na producenty nabyvatele, v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi dotčenými stranami. Ta část referenčního množství, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/><HT TYPE="ITALIC">(neoficiální překlad)</HT></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT>Vnitrostátní právní úprava</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>9.</NO.P><TXT>Spolková republika Německo upravila přidělení referenčních množství v Milchgarantiemengenverordnung (nařízení o zaručeném množství mléka, dále jen: <QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>MGV<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/>) ze dne <DATE ISO="19940321">21. března 1994</DATE><NOTE NOTE.ID="E0026" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Milchgarantiemengenverordnung ze dne <DATE ISO="19940321">21. března 1994</DATE> (BGBl. 1994 I, s. 586).</P></NOTE> ve znění naposledy pozměněném 33. pozměňovacím nařízením ze dne <DATE ISO="19960325">25. března 1996</DATE><NOTE NOTE.ID="E0027" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>33. pozměňovací nařízení ze dne <DATE ISO="19960325">25. března 1996</DATE> (BGBl. 1996 I, s. 535).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>10.</NO.P><TXT>Ustanovení § 7 MGV zní takto (výňatek):</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.003A"><NO.PARAG><QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>(3a)</NO.PARAG><ALINEA>Pokud jsou části podniku používané k produkci mléka vráceny pronajímateli po <DATE ISO="19840930">30. září 1984</DATE> v souladu s nájemní smlouvou uzavřenou před <DATE ISO="19840402">2. dubnem 1984</DATE>, nepřevádí se do výše 5 hektarů vrácené plochy žádné referenční množství; jedna polovina referenčního množství odpovídajícího ploše přesahující 5 ha přechází na pronajímatele, nejvýše však ve výši <FT TYPE="NUMBER">2500</FT> kg na hektar. To neplatí, pokud se pronajímatel a nájemce dohodnou jinak, nájemce vypoví nájemní smlouvu nebo pronajímatel prokáže, že jsou on/ona, jeho manželka/její manžel nebo děti odkázáni na referenční množství pro produkci mléka. V těchto případech však na pronajímatele přechází nejvýše <FT TYPE="NUMBER">5000</FT> kg na hektar. Referenční množství, které přechází na pronajímatele podle pravidla první nebo druhé věty, pokud bylo přiděleno v souladu s čl. 3a odst. 1 posledním pododstavcem a odst. 3 první větou druhou variantou nařízení (EHS) č. 857/84, bude uvolněno ve prospěch Spolkové republiky Německo za předpokladu, že k převodu došlo před uplynutím lhůty za tímto účelem stanovené právními předpisy uvedenými v článku 1. Převod referenčního množství v souladu s první větou se netýká referenčních množství, která byla uvolněna a poskytnuta<?PAGE NO="I-10575"?> nájemci na základě ustanovení čl. 2a odst. 4 páté věty ve spojení s čl. 2a odst. 3 Milch-aufgabevergütungsgesetz.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/><HT TYPE="ITALIC">(neoficiální překlad)</HT></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III –</NO.P><TXT>Skutkový stav, Spor v původním řízení a předběžné otázky</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>11.</NO.P><TXT>K. Leiprecht pronajal dne <DATE ISO="19801115">15. listopadu 1980</DATE> otci A. Kiblera, žalobce v původním řízení (dále jen <QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>žalobce<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/>), <FT TYPE="DECIMAL">4,01</FT> ha louky určené k produkci mléka.</TXT></NP><NP><NO.P>12.</NO.P><TXT>Žalobce, který mezitím nabyl dědictví po svém otci, smlouvu o nájmu ke dni <DATE ISO="19921130">30. listopadu 1992</DATE> vypověděl. Ještě předtím pronajal část referenční kvóty na mléko, resp. referenční množství, M. Ottovi.</TXT></NP><NP><NO.P>13.</NO.P><TXT>K. Leiprecht jakožto pronajímatel požádal poté dne <DATE ISO="20021216">16. prosince 2002</DATE> Amt für Landwirtschaft, Landschafts- und Bodenkultur in Ravensburg (úřad pro zemědělství, dále jen <QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>ALLB<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/>) o osvědčení o podílu referenčního množství, který mu náleží z důvodu vrácení majetku. Ve své žádosti upřesnil, že sám není producentem mléka, a dodal, že nemá v úmyslu takovou činnost zahájit.</TXT></NP><NP><NO.P>14.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20030505">5. května 2003</DATE> vydal ALLB K. Leiprechtovi osvědčení, ve kterém jednak určil, že mu z důvodu vrácení <FT TYPE="DECIMAL">4,0166</FT> hektarů louky využité k produkci mléka od <DATE ISO="20030401">1. dubna 2003</DATE> náleží referenční množství ve výši <FT TYPE="DECIMAL">4391,28</FT> kg na jeden hektar, a jednak přechodně osvědčil referenční množství dodávky <FT TYPE="NUMBER">11817</FT> kg s referenčním obsahem tuku <FT TYPE="DECIMAL">4,08</FT> %.</TXT></NP><NP><NO.P>15.</NO.P><TXT>Zatímco M. Ott jakožto podnájemce pouze namítal, že referenční obsah tuku byl stanoven nesprávně, žalobce a K. Leiprecht podali proti uvedenému osvědčen stížnosti.</TXT></NP><NP><NO.P>16.</NO.P><TXT>Regierungspräsidium Tübingen rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20040427">27. dubna 2004</DATE> stížnost žalobce zamítlo. Na podporu uvedl, že právní posouzení projednávané věci se musí zakládat na právních pravidlech Společenství platných k <DATE ISO="19921130">30. listopadu 1992</DATE>. Z toho důvodu<?PAGE NO="I-10576"?> je příslušné nařízení č. 857/84 ze dne <DATE ISO="19840331">31. března 1984</DATE> a rozsudek ze dne <DATE ISO="20020620">20. června 2002</DATE> ve věci Thomsen<NOTE NOTE.ID="E0028" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20020620">20. června 2002</DATE>, Thomsen (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-401/99" YEAR="2002" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-5775">C-401/99, Recueil, s. I-5775</REF.DOC.ECR>)</P></NOTE>, který byl vydán pro výklad nařízení č. 3950/92, není použitelný.</TXT></NP><NP><NO.P>17.</NO.P><TXT>Proti tomuto rozhodnutí o stížnosti podal žalobce dne <DATE ISO="20040525">25. května 2004</DATE> žalobu u předkládajícího soudu. Na podporu své žaloby v podstatě uplatňoval, že v okamžiku vrácení nájmu nebyli ani M. Ott, ani K. Leiprecht producenty mléka. Rozsudek Thomsen lze použít i na případy, na které se vztahuje úprava čl. 7 odst. 1 nařízení č. 857/84, přičemž je třeba zvláště odkázat na prováděcí pravidla pro doplňkovou dávku uvedenou v článku 5c nařízení č. 804/68, která zmiňují pojem <QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>producent<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/> v souvislosti s převodem ploch a referenčních množství.</TXT></NP><NP><NO.P>18.</NO.P><TXT>Spolková země Bádensko-Württember-sko, žalovaná v původním řízení (dále jen <QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>žalovaná<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/>), uvádí, že status producenta mléka pro osobu, která přebírá kvóty, není určující. Pojem <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>producent<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/> není v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 uveden. Úprava, podle které by při uplynutí nájemních smluv museli být pronajímatelé producenty, aby mohli obdržet zpět referenční množství, se poprvé objevila v čl. 7 odst. 2 nařízení č. 3950/92.</TXT></NP><NP><NO.P>19.</NO.P><TXT>Podle názoru předkládajícího soudu nelze otázku, zda připadnutí referenčního množství pronajímateli předpokládá jeho status producenta, na základě dosavadní judikatury jasně a jednoznačně zodpovědět. Pokud by ji bylo třeba zodpovědět kladně, vyvstala by dále otázka, zda referenční množství v případě vrácení může zůstat nájemci, který nájemní smlouvu dobrovolně ukončil.</TXT></NP><NP><NO.P>20.</NO.P><TXT>Za těchto okolností Verwaltungsgericht Sigmaringen předložil Soudnímu dvoru Evropských společenství usnesením ze dne <DATE ISO="20050512">12. května 2005</DATE>, které došlo kanceláři Soudního dvora dne <DATE ISO="20050706">6. července 2005</DATE>, k rozhodnutí následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>1)</NO.P><TXT>Je vnitrostátní právní úprava, v souladu se kterou přechází při vrácení pronajaté části podniku referenční množství odpovídající ploše nájemcova podniku použité pro produkci mléka spolu s částí podniku, jež mu byl vrácen, zpět na pronajímatele, i v případě, že tento pronajímatel v okamžiku vrácení již není producentem mléka, již nezamýšlí převzetí takové produkce a nemá v úmyslu tuto zemědělskou plochu pronajmout dalšímu producentovi mléka, v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení […] č. 857/84 […] a s čl. 7 prvním pododstavcem body 2, 3 a 4 nařízení […] č. 1546/88?</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="I-10577"?><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě záporné odpovědi na první otázku: je vnitrostátní právní úprava, v souladu se kterou zůstává referenční množství v případě ukončení nájemní smlouvy v plné výši nájemci této části podniku, i v případě, že nájemní vztah byl ukončen dobrovolně, v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení […] č. 857/84 […] a s čl. 7 odst. 4 nařízení […] č. 1546/88?<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV –</NO.P><TXT>K první předběžné otázce</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>21.</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že v rámci soudní spolupráce v řízení o předběžné otázce náleží zjištění a posouzení skutkového stavu sporu vnitrostátnímu soudu, zatímco úlohou Soudního dvora je dávat pokyny vnitrostátnímu soudu ohledně výkladu, které jsou pro rozhodnutí konkrétního sporu nezbytné<NOTE NOTE.ID="E0029" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Srov. mimo jiné rozsudky ze dne <DATE ISO="20000411">11. dubna 2000</DATE>, Deliège (spojené věci <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-51/96+C-191/97" YEAR="2000" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-2549">C-51/96 a C-191/97, Recueil, s. I-2549, bod 50</REF.DOC.ECR>), ze dne <DATE ISO="19900522">22. května 1990</DATE>, Alimenta (<REF.DOC.ECR NO.CASE="332/88" YEAR="1990" EDITION="GEN" PAGE.ECR="2077">332/88, Recueil, s. 2077, bod 9</REF.DOC.ECR>), a ze dne <DATE ISO="19860603">3. června 1986</DATE>, Kempf (<REF.DOC.ECR NO.CASE="139/85" YEAR="1986" EDITION="GEN" PAGE.ECR="1741">139/85, Recueil, s. 1741, bod 12</REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>22.</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda podle právní úpravy Společenství o doplňkových dávkách pro mléko platné před vstupem nařízení č. 3950/92 v platnost – zejména nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 a nařízení č. 1546/88 – může být při vrácení pronajaté části podniku vráceno pronajímateli referenční množství odpovídající plochám používaným pro výrobu mléka i tehdy, pokud v tomto okamžiku již není producentem mléka, nemá v úmyslu takovou činnost vykonávat a nezamýšlí tuto zemědělskou plochu pronajmout dalšímu producentovi mléka.</TXT></NP><NP><NO.P>23.</NO.P><TXT>V rozsudku ve věci Thomsen Soudní dvůr konstatoval, že při ukončení zemědělské nájemní smlouvy na mlékárenský podnik je úplný, nebo částečný převod referenčního množství, které je na něj vázané, na pronajímatele možný pouze tehdy, pokud tento sám je producentem mléka, popř. zamýšlí převzít produkci mléka, nebo pokud v okamžiku ukončení nájemní smlouvy převede dostupné referenční množství na třetí osobu, která tento status má<NOTE NOTE.ID="E0030" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ve věci C-401/99 (uvedený výše v poznámce pod čarou 10), bodech 41, 45 a 46.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>24.</NO.P><TXT>V původním řízení však existují pochybnosti o statusu producenta jako předpokladu pro převod referenčního množství spojeného s pronajímanou plochou na pronajímatele zvláště proto, že byl vydán rozsudek Thomsen<?PAGE NO="I-10578"?> k nařízení č. 3950/92, v jehož čl. 7 odst. 1 – na rozdíl od zde použitelného čl. 7 odst. 1 nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 – je výslovně zmiňován pojem <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>výrobce<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>25.</NO.P><TXT>K relevanci tohoto rozdílu je třeba konstatovat, že se Soudní dvůr v rozsudku Thomsen při výkladu nařízení č. 3950/92 několikrát opřel o zásadu, že referenční množství může být přiděleno zemědělci pouze tehdy, pokud je producentem<NOTE NOTE.ID="E0031" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Srov. rozsudek ve věci C-401/99 (uvedený výše v poznámce pod čarou 10), body 32 a 39.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>26.</NO.P><TXT>Tato zásada vyplývá již z obecného smyslu a účelu úpravy doplňkových dávek pro mléko<NOTE NOTE.ID="E0032" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz tamtéž.</P></NOTE> a byla mimoto Soudním dvorem, jak Komise výstižně rozvedla, dovozena již před rozsudkem Thomsen v souvislosti s výkladem příslušných ustanovení nařízení č. 857/84<NOTE NOTE.ID="E0033" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Srov. rozsudky ze dne <DATE ISO="19910115">15. ledna 1991</DATE>, Ballmann (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-341/89" YEAR="1991" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-25">C-341/89, Recueil, s. I-25, bod 9</REF.DOC.ECR>), a ze dne <DATE ISO="19970417">17. dubna 1997</DATE>, EARL de Kerlast (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-15/95" YEAR="1997" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-1961">C-15/95, Recueil, s. I-1961, bod 24</REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>27.</NO.P><TXT>Proto nespočívá výklad Soudního dvora v rozsudku Thomsen, podle kterého pronajímateli může být referenční množství přiděleno jen tehdy, pokud je tento producentem, popř. pokud zamýšlí převzít produkci mléka nebo zamýšlí další nájem producentovi mléka, na znění nařízení č. 3950/92, ale spíše odpovídá obecné zásadě, na které je založena obecně úprava o doplňkových dávkách pro mléko, a konkrétně nařízení č. 857/84 a č. 1546/88. Zjištění Soudního dvora ve věci Thomsen je proto třeba přenést i na projednávanou věc.</TXT></NP><NP><NO.P>28.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu je třeba odpovědět na otázku tak, že čl. 7 odst. 1 nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 a čl. 7 první pododstavec body 1, 3 a 4 nařízení č. 1546/88 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě vrácení pronajaté části podniku nemůže být k ní náležející referenční množství pro plochy používané k produkci mléka převedeno na pronajímatele, pokud k tomuto okamžiku již není producentem mléka, ani nezamýšlí takovou činnost vykonávat, ani nemá v úmyslu pronajmout dotčené plochy dalšímu producentovi mléka.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>V –</NO.P><TXT>Ke druhé předběžné otázce</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>29.</NO.P><TXT>Podstatou druhé předběžné otázky Soudního dvora je v případě, že je třeba na<?PAGE NO="I-10579"?> první předběžnou otázku odpovědět záporně, to, zda může na základě nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 a č. 1546/88 v případě ukončení zemědělského nájmu zůstat referenční množství zcela nájemci části podniku, pokud nájem ukončil dobrovolně.</TXT></NP><NP><NO.P>30.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury je založena celková úprava referenčních množství na obecné zásadě stanovené v článku 7 nařízení č. 857/84 a článku 7 nařízení 1546/88, že referenční množství je přidělováno podle plošné výměry, a proto musí být převáděno s plochou, ke které bylo přiděleno<NOTE NOTE.ID="E0034" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Srov. v tomto smyslu mimo jiné rozsudky ve věci C-15/95 (uvedený výše v poznámce pod čarou 15) bod 17, a ze dne <DATE ISO="19970123">23. ledna 1997</DATE>, St. Martinus Elten (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-463/93" YEAR="1997" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-255">C-463/93, Recueil, s. I-255, bod 24</REF.DOC.ECR>); viz dále rozsudky ze dne <DATE ISO="19940127">27. ledna 1994</DATE>, Herbrink (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-98/91" YEAR="1994" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-223">C-98/91, Recueil, s. I-223, bod 13</REF.DOC.ECR>), a Le Nan (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-189/92" YEAR="1994" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-261">C-189/92, Recueil, s. I-261, bod 12</REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>31.</NO.P><TXT>Tím se v zásadě referenční množství převádí pouze s plochami, se kterými je spojeno, za předpokladu, že tento převod je uskutečněn způsobem a za podmínek, které jsou pro něj stanoveny ve článku 7 nařízení č. 857/84 a ve článku 7 nařízení č. 1546/88. Úprava referenčních množství tudíž kromě výjimek stanovených právem Společenství oddělený převod referenčních množství vylu-čuje<NOTE NOTE.ID="E0035" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudek ve věci C-15/95 (uvedený výše v poznámce pod čarou 15), bod 19.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>32.</NO.P><TXT>V projednávané věci by každopádně přicházela v úvahu výjimka stanovená v čl. 7 odst. 4 nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85, ke které čl. 7 odst. 1 bod 4 nařízení č. 1546/88 obsahuje prováděcí ustanovení<NOTE NOTE.ID="E0036" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudek ve věci C-98/91 (uvedený výše v poznámce pod čarou 16), bod 14.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>33.</NO.P><TXT>Podle čl. 7 odst. 4 nařízení č. 857/84 mohou členské státy stanovit dobropis referenčního množství odstupujícímu nájemci. Bez ohledu na to, že, jak uvedla německá vláda, Spolková republika Německo této možnosti vůbec nevyužila, vyplývá však již ze znění tohoto ustanovení, že se vztahuje na takový případ, kdy nájemce chce po uplynutí nájemní smlouvy, kterou nelze prodloužit, pokračovat v produkci mléka.</TXT></NP><NP><NO.P>34.</NO.P><TXT>Jak ostatně vyplývá ze šestého bodu odůvodnění nařízení č. 590/85, byla tato úprava, kterou je ostatně jakožto výjimku z obecné zásady, že referenční množství je nutno převádět spolu s plochou, se kterou je spojeno, třeba vykládat úzce, začleněna do nařízení č. 857/84 za účelem změkčení těžkých hospodářských a sociálních následků, které mohou být důsledkem použití<?PAGE NO="I-10580"?> této zásady pro nájemce uplynutého nájmu podniku, který chce v produkci mléka pokračovat jinde.</TXT></NP><NP><NO.P>35.</NO.P><TXT>Jak Komise podle mého názoru oprávněně uvedla, nelze tedy ve světle uvedeného účelu výjimky chránit situaci nájemce, který jako v projednávané věci smlouvu o nájmu vypoví dobrovolně, stejným způsobem jako situaci nájemce, jehož smlouva uplyne a který mimoto nemá nárok na prodloužení smlouvy za odpovídajících podmínek.</TXT></NP><NP><NO.P>36.</NO.P><TXT>Výjimku podle čl. 7 odst. 4 nařízení č. 857/84 ve znění nařízení č. 590/85 nelze proto v případě, jakým je projednávaná věc, použít.</TXT></NP><NP><NO.P>37.</NO.P><TXT>V důsledku toho je nutno na druhou předběžnou otázku odpovědět tak, že čl. 7 odst. 1 nařízení č. 857/84 a čl. 7 první pododstavec bod 4 nařízení č. 1546/88 je třeba vykládat v tom smyslu, že v případě ukončení nájemní smlouvy nemůže referenční množství zůstat nájemci části podniku, pokud byl nájemní vztah ukončen dobrovolně.</TXT></NP><NP><NO.P>38.</NO.P><TXT>Za okolností, jak jsou dány v původním řízení, nemůže tedy výsledně referenční množství spojené s nájemní plochou z důvodu chybějících příslušných předpo-kladů připadnout ani pronajímateli, který není producentem, ani odstupujícímu nájemci, který nájemní smlouvu ukončil dobrovolně. Jak pro tento případ navrhly německá vláda a Komise, je proto nutno dotčené referenční množství v každém případě připojit k vnitrostátní rezervě a znovu přidělit.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>VI –</NO.P><TXT>K nákladům řízení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>39.</NO.P><TXT>Výdaje vzniklé německé vládě a Komisi se nenahrazují. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="I-10581"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>VII –</NO.P><TXT>Závěry</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>40.</NO.P><TXT>Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji Soudnímu dvoru, aby na předběžné otázky odpověděl takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>1)</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 nařízení (EHS) č. 857/84, ve znění nařízení č. (EHS) č. 590/85, a čl. 7 první pododstavec body 1, 3 a 4 nařízení (EHS) č. 1546/88 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě vrácení pronajaté části podniku nemůže být k ní náležející referenční množství pro plochy používané k produkci mléka vráceno pronajímateli, pokud v tomto okamžiku již není producentem mléka, ani nezamýšlí takovou činnost vykonávat, ani nemá v úmyslu tyto dotčené plochy pronajmout dalšímu producentovi mléka.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 nařízení č. 857/84 a článek 7 první pododstavec bod 4 nařízení č. 1546/88 je třeba vykládat v tom smyslu, že v případě ukončení nájemní smlouvy nemůže referenční množství zůstat nájemci části podniku, pokud byl nájemní vztah ukončen dobrovolně.<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>