ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu)
1. srpna 2025 ( *1 )
„Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Osvobození od daně při vývozu – Článek 146 odst. 1 písm. b) – Dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo Evropskou unii – Přeprava zboží mimo Unii následující po dohodě pořizovatele s dodavatelem, v níž bylo stanoveno, že zboží bude dodáno do jiného členského státu – Zboží, které skutečně opustilo území Unie – Důkaz – Odmítnutí osvobození od daně při vývozu – Zásady daňové neutrality a proporcionality“
Ve věci C‑602/24,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Vojvodského správního soudu ve Varšavě (Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie, Polsko) ze dne 12. července 2024, došlým Soudnímu dvoru dne 17. září 2024, v řízení
W. sp. z o.o.
proti
Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w W.,
SOUDNÍ DVŮR (devátý senát),
ve složení: N. Jääskinen, předseda senátu, A. Arabadžev (zpravodaj) a M. Condinanzi, soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
|
– |
za polskou vládu: B. Majczyna, jako zmocněnec, |
|
– |
za Evropskou komisi: P. Carlin a M. Rynkowski, jako zmocněnci, |
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
|
1 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 146 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1, dále jen „směrnice o DPH“). |
|
2 |
Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi W. sp. z o.o. (dále jen „společnost W“) a ředitelem finanční správy ve V. (Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w W., Polsko), jehož předmětem je odmítnutí osvobození vývozu zboží mimo území Evropské unie, který byl uskutečněn v letech 2017 a 2018, od daně z přidané hodnoty (DPH). |
Právní rámec
Unijní právo
|
3 |
V článku 14 odst. 1 směrnice o DPH je stanoveno: „ ‚Dodáním zboží‘ se rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník.“ |
|
4 |
Hlava IX této směrnice se týká osvobození od daně. Kapitolu 1 této hlavy tvoří tvořena pouze jediný článek 131 uvedené směrnice, v němž je stanoveno: „Osvobození od daně podle kapitol 2 až 9 se uplatňují, aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, a za podmínek, které členské státy stanoví k zajištění správného a jednoduchého uplatňování těchto osvobození a k zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu.“ |
|
5 |
Kapitola 6 uvedené hlavy IX je nadepsána „Osvobození od daně při vývozu“ a obsahuje články 146 a 147 téže směrnice. V článku 146 odst. 1 písm. a) a písm. b) této směrnice je stanoveno: „Členské státy osvobodí od daně tato plnění:
|
Polské právo
|
6 |
V článku 41 odst. 6 zákona o dani ze zboží a služeb ze dne 11. března 2004 (Ustawa o podatku od towarów i usług) (Dz. U. z roku 2017, č. 1221), ve znění použitelném na věc v původním řízení (dále jen „zákon o DPH“), je stanoveno: „U vývozu zboží podle odst. 4 a 5 se uplatní nulová sazba daně, získá-li osoba povinná k dani ve lhůtě pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období doklad potvrzující vývoz zboží mimo území Evropské unie.“ |
Spor v původním řízení a předběžné otázky
|
7 |
Společnost W uvedla ve svých daňových přiznáních k DPH za roky 2017 a 2018 dodání jablek, jejichž příjemcem byla společnost A. E. LP se sídlem ve Spojeném království, která je registrovaná k DPH v Lotyšsku (dále jen „společnost A. E.“ nebo „pořizovatel“). Tato dodání byla deklarována jako dodání zboží uvnitř Společenství zdaněné nulovou sazbou. |
|
8 |
Podle nákladních listů, jež byly v držení společnosti W a které byly předloženy v průběhu daňového řízení, mělo být zboží přepraveno a dodáno z Polska na místa určení, jež se nacházejí v Litvě, dopravci z Běloruska, Ruska a Polska. Zorganizování přepravy měla zajistit společnost A. E. |
|
9 |
Polské daňové orgány v této souvislosti konstatovaly, že společnost A. E. jako pořizovatel jablek vyvezla tato jablka z Polska přímo do Běloruska. Podle uvedených orgánů a na základě informací poskytnutých zejména lotyšskou daňovou správou byla společnost A. E. obtížně zastižitelným a nespolehlivým subjektem. Lotyšská daňová správa potvrdila, že společnost A. E. deklarovala pořízení zboží uvnitř Společenství od společnosti W., jakož i vývoz do třetích zemí. V případě společnosti W polské daňové orgány mimoto nekonstatovaly, že by v dodavatelském řetězci došlo k jakémukoli podvodu nebo zneužití daňového režimu. |
|
10 |
Podle polských daňových orgánů je třeba mít za to, že dotčené dodání zboží není dodáním uvnitř Společenství, neboť nedošlo k přemístění zboží na území jiného členského státu Unie. Tyto daňové orgány měly mimoto za to, že společnost W řádně neověřila, kam bude zboží dodáno, a spokojila se pouze s formálním potvrzením jeho dodání do Litvy na základě podpisu řidiče, který uskutečnil jeho dopravu, s razítkem dopravní společnosti. Uvedené daňové orgány měly tudíž za to, že prodej zboží od společnosti W společnosti A. E. představuje vnitrostátní dodání, které je zdaněno 5% sazbou DPH a rovněž uložily sankci se sazbou ve výši 30 %. |
|
11 |
Společnost W napadla uvedené rozhodnutí u Vojvodského správního soudu ve Varšavě (Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie, Polsko), který je předkládajícím soudem, přičemž tvrdila, že vzhledem k tomu, že polské daňové orgány konstatovaly, že zboží bylo vyvezeno do Běloruska subjektem jednajícím jménem a na účet subjektu, který je jejím smluvním partnerem, je třeba podle zákona o DPH překvalifikovat plnění na nepřímý vývoz podléhající nulové sazbě. |
|
12 |
Vojvodský správní soud ve Varšavě (Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie) uvedené žalobě vyhověl a rozhodnutí polských daňových orgánů zrušil. Uvedený správní soud, který uvedl, že společnost A. E. nabyla od společnosti W. právo nakládat se zbožím jako vlastník a uvedené zboží vyvezla do Běloruska, měl za to, že vzhledem k tomu, že byly splněny věcné předpoklady nepřímého vývozního režimu, zásada daňové neutrality vyžaduje, aby byla uplatněna nulová sazba DPH, přestože tato osoba povinná k dani nedodržela formální požadavky týkající se vývozu. |
|
13 |
Polské daňové orgány podaly proti uvedenému rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (Naczelny Sąd Administracyjny, Polsko), jenž uvedený rozsudek zrušil. Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) uznal námitky týkající se vad odůvodnění uvedeného rozsudku za opodstatněné a vrátil věc Vojvodskému správnímu soudu ve Varšavě (Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie) k novému projednání. |
|
14 |
Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) nicméně zároveň formuloval právní názor týkající se možnosti překvalifikovat za okolností projednávané věci transakce z dodání zboží uvnitř Společenství na nepřímý vývoz. |
|
15 |
Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) zdůraznil, že pouhé rozhodnutí pořizovatele vyvést zboží mimo území Unie na základě celního prohlášení učiněného jeho jménem a na jeho účet, tj. rozhodnutí, které pořizovatel učinil až následně po uzavření obchodních dohod s dodavatelem tohoto zboží, nemá takovou povahu, aby na jeho základě tento dodavatel mohl dovozovat a očekávat změnu kvalifikace z vnitrostátního dodání zboží na transakci vývozu, včetně nepřímého vývozu, pokud v okamžiku tohoto dodání neexistoval úmysl ani vůle stran transakce učinit z uvedeného dodání „dodání na vývoz“. |
|
16 |
Za těchto podmínek se Vojvodský správní soud ve Varšavě (Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
|
K předběžným otázkám
|
17 |
Podstatou tří otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 146 odst. 1 písm. b) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že se osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení vztahuje na dodání zboží, které dodavatel původně deklaroval jako dodání uvnitř Společenství, které pořizovatel uskutečnil bez vědomí dodavatele jako dodání mimo území Unie, pokud byl dotčený vývoz konstatován daňovými orgány na základě celních dokladů. |
|
18 |
V první řadě je třeba připomenout, že podle čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH členské státy osvobodí od daně dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo Unii prodávajícím nebo na jeho účet nebo pořizovatelem nebo na jeho účet. Toto ustanovení je třeba vykládat ve spojení s čl. 14 odst. 1 této směrnice, podle kterého se „dodáním zboží“ rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 19, a ze dne 17. prosince 2020, BAKATI PLUS,C‑656/19, EU:C:2020:1045, bod 55). |
|
19 |
Cílem osvobození dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo Unii, od daně, je zaručit zdanění dodání dotčeného zboží v místě určení, to znamená v místě, kde bude zboží spotřebováno (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 20 a citovaná judikatura). |
|
20 |
Jak již Soudní dvůr opakovaně uvedl, z ustanovení uvedených v bodě 18 tohoto rozsudku a zejména z výrazu „odesláno“ použitého v čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH vyplývá, že k vývozu zboží dojde a že osvobození od daně u dodání zboží na vývoz se uplatní, jestliže bylo právo nakládat s tímto zbožím jako vlastník převedeno na pořizovatele, jestliže dodavatel prokáže, že toto zboží bylo odesláno nebo přepraveno mimo Unii, a jestliže zboží v důsledku odeslání nebo přepravy fyzicky opustilo území Unie (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 21, a ze dne 17. prosince 2020, BAKATI PLUS,C‑656/19, EU:C:2020:1045, bod 56). |
|
21 |
Soudní dvůr již také rozhodl, že pojem „dodání zboží“ má objektivní povahu a že se použije bez ohledu na účel a výsledky dotčených plnění, aniž mají daňové orgány povinnost provést šetření za účelem zjištění úmyslu dotčené osoby povinné k dani, nebo zohlednit úmysl jiného subjektu, než je dotyčná osoba povinná k dani, který je součástí téhož řetězce dodávek (rozsudek ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 22 a citovaná judikatura). |
|
22 |
Z toho plyne, že taková plnění, jako jsou plnění dotčená v původním řízení, jsou dodáním zboží ve smyslu čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH, pokud splňují objektivní kritéria, na nichž je tento pojem založen a která jsou připomenuta v bodě 20 tohoto rozsudku. |
|
23 |
Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že první kritérium, jehož cílem je prokázat existenci vývozu zboží, je v projednávané věci splněno, neboť je nesporné, že dodavatel převedl na pořizovatele právo nakládat s jablky dotčenými ve věci v původním řízení jako vlastník. |
|
24 |
Pokud jde o druhé kritérium, podle kterého dodavatel prokazuje, že toto zboží bylo odesláno nebo přepraveno mimo Unii, ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že dodavatel dotčený ve věci v původním řízení předložil v průběhu daňového řízení dokumenty prokazující, že zboží má být přepraveno a dodáno z místa nakládky v Polsku do míst určení nacházejících se v Litvě. Polské daňové orgány však zjistily, že jablka nebyla dodána do posledně uvedeného členského státu, ale mimo území Unie. |
|
25 |
Polské daňové orgány z toho vyvodily, že původně předpokládané dodání zboží uvnitř Společenství podléhající nulové sazbě DPH se ve skutečnosti neuskutečnilo. Tyto daňové orgány tudíž měly za to, že dodavatel řádně neověřil, kam bude zboží dodáno, a spokojil se pouze s formálním potvrzením jeho dodání do Litvy na základě podpisu řidiče, který uskutečnil jeho dopravu, s razítkem dopravní společnosti. |
|
26 |
Je však třeba konstatovat, že takové okolnosti nejsou relevantní pro účely kvalifikace plnění dotčeného ve věci v původním řízení jako vývozu ve smyslu čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH. |
|
27 |
Zaprvé, jak totiž bylo uvedeno v bodě 23 tohoto rozsudku, právo nakládat se zbožím jako vlastník bylo předtím převedeno dodavatelem na pořizovatele, přičemž se u pořizovatele mělo za to, že dodání zboží uskuteční v souladu s podmínkami dohody, kterou mezi sebou uzavřeli. Za těchto okolností nelze dodavateli vytýkat, že potvrdil dodání na základě podpisu řidiče, který uskutečnil dopravu dotčeného zboží, s razítkem dopravní společnosti, nacházejících se na nákladních listech. |
|
28 |
Zadruhé, jak bylo připomenuto v bodě 21 tohoto rozsudku, pojem „dodání zboží“ má objektivní povahu a použije se bez ohledu na účel a výsledky dotčených plnění. Je tedy důležité, aby byly splněny objektivní podmínky pro uplatnění osvobození od daně stanoveného v čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH. Okolnosti, že se smluvní strany původně dohodly na dodání zboží uvnitř Společenství, ke kterému nakonec nedošlo, a že k dodání mimo území Unie došlo bez vědomí dodavatele, jsou tedy subjektivními prvky, jež jsou proto v zásadě irelevantní. |
|
29 |
V projednávané věci je nesporné, že dodání jablek dotčených ve věci v původním řízení mimo území Unie bylo prokázáno. Okolnost, že důkaz o tomto dodání byl zjištěn polskými daňovými orgány, a nikoli dodavatelem není relevantní pro kvalifikaci plnění dotčeného ve věci v původním řízení jako vývozu ve smyslu čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH. |
|
30 |
Za takových okolností je třeba považovat druhé kritérium uvedené v bodě 20 tohoto rozsudku za splněné. |
|
31 |
Pokud jde o třetí kritérium, podle něhož je vyžadováno, aby zboží po odeslání nebo přepravě fyzicky opustilo území Unie, je nesporné, že jablka dotčená ve věci v původním řízení byla přepravena kupujícím nebo na jeho účet mimo Unii. |
|
32 |
Vzhledem k tomu, že je rovněž nesporné, že tato jablka nebyla spotřebována na území Unie, nelze mít za to, že dodavatel uskutečnil dodání v tuzemsku. |
|
33 |
Osvobození od daně stanovené v čl. 146 odst. 1 směrnice o DPH má totiž zaručit zdanění dodání dotčeného zboží v místě jeho určení, to znamená v místě, kde bude vyvezené zboží spotřebováno (rozsudek ze dne 28. března 2019, Vinš,C‑275/18, EU:C:2019:265, bod 23 a citovaná judikatura). |
|
34 |
Jsou-li tyto věcné požadavky splněny, zásada daňové neutrality si žádá, aby osvobození od DPH bylo přiznáno, i když osoby povinné k dani nevyhověly určitým formálním požadavkům (rozsudek ze dne 17. prosince 2020, BAKATI PLUS,C‑656/19, EU:C:2020:1045, bod 72 a citovaná judikatura). |
|
35 |
Z výše uvedeného vyplývá, že kvalifikaci plnění jako „dodání zboží“ ve smyslu čl. 146 odst. 1 písm. a) a b) směrnice o DPH nelze odmítnout z důvodu okolnosti, že odeslání nebo přeprava zboží mimo Unii byly uskutečněny bez vědomí dodavatele a byly zjištěny orgány daňové správy, a nikoli samotným dodavatelem. |
|
36 |
Polská vláda namítá, že podmínka, jež je stanovena zákonem o DPH a podle níž dodavatel, který je osobou povinnou k dani, musí obdržet doklad potvrzující vývoz zboží mimo Unii, byla stanovena zejména z důvodu nezbytnosti zabránit daňovým podvodům. Vzhledem k tomu, že se na vývozní operace vztahuje preferenční režim DPH, to znamená, že uvedené operace jsou od této daně osvobozeny a je zachován nárok na odpočet této daně na vstupu, a podle tohoto zákona se na ně tedy vztahuje nulová sazba DPH, existuje podle uvedené vlády významné riziko, že hospodářské subjekty budou usilovat o využití této výhody u plnění, v jejichž rámci zboží ve skutečnosti nebylo vyvezeno mimo Unii. |
|
37 |
Je pravda, že členským státům přísluší, aby v souladu s článkem 131 směrnice o DPH stanovily podmínky, za kterých osvobodí od daně vývozní operace za účelem zajištění správného a jednoduchého uplatňování osvobození stanovených touto směrnicí a zamezení veškerým daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu. Při výkonu svých pravomocí však členské státy musí dodržovat obecné právní zásady, které jsou součástí unijního právního řádu a mezi něž patří zejména zásada proporcionality (rozsudek ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 26). |
|
38 |
V souvislosti s touto zásadou je třeba připomenout, že vnitrostátní praxe jde nad rámec toho, co je nezbytné pro zajištění správného výběru daně, jestliže v podstatě podmiňuje nárok na osvobození od DPH dodržením formálních povinností a nezohledňuje věcné požadavky, zejména pokud není třeba se zabývat otázkou, zda tyto požadavky byly splněny. Plnění totiž musí být zdaněna s ohledem na jejich objektivní vlastnosti (rozsudek ze dne 17. prosince 2020, BAKATI PLUS,C‑656/19, EU:C:2020:1045, bod 71 a citovaná judikatura). |
|
39 |
Jak totiž tvrdí Evropská komise, v případě, že členské státy na základě článku 131 směrnice o DPH stanoví formální požadavky, nesmí tyto podmínky měnit rozsah působnosti osvobození od daně stanovených v této směrnici. Nebylo by přiměřené, kdyby přiznání osvobození od daně v případě vývozu bylo odmítnuto pouze z toho důvodu, že osoba povinná k dani nemá k dispozici správné vývozní doklady, pokud jako v projednávané věci mají daňové orgány jistotu, že zboží bylo vyvezeno. Takové odmítnutí by šlo nad rámec toho, co je nezbytné pro zajištění správného výběru daně, neboť osvobození od DPH by podléhalo nepřiměřeným formálním požadavkům, aniž by bylo zkoumáno, zda jsou skutečně splněna věcná kritéria pro osvobození od daně. |
|
40 |
Podle judikatury Soudního dvora existují pouze dva případy, v nichž může mít nedodržení formálního požadavku za následek ztrátu nároku na osvobození od DPH (rozsudek ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 29 a citovaná judikatura). |
|
41 |
Porušení formálního požadavku může zaprvé vést k odmítnutí osvobození od DPH tehdy, má-li toto porušení za následek nemožnost předložení spolehlivého důkazu o splnění věcných požadavků (rozsudek ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 30 a citovaná judikatura). |
|
42 |
Tak tomu však zjevně není ve věci v původním řízení, v níž jsou splněny, jak bylo uvedeno v bodech 23 až 31 tohoto rozsudku, všechny věcné podmínky pro osvobození od daně, jež jsou stanoveny v čl. 146 odst. 1 písm. b) směrnice o DPH. |
|
43 |
Zásady daňové neutrality se zadruhé nemůže za účelem osvobození od DPH dovolávat osoba povinná k dani, která se úmyslně podílela na daňovém úniku, který ohrozil fungování společného systému DPH. Podle judikatury Soudního dvora není požadavek, aby subjekt jednal v dobré víře a přijal všechna opatření, která po něm mohou být rozumně požadována k zajištění toho, aby plnění, které uskutečňuje, nevedlo k jeho účasti na daňovém úniku, v rozporu s unijním právem. Kdyby dotyčná osoba povinná k dani věděla nebo musela vědět, že plnění, které uskutečnila, bylo součástí daňového úniku, jehož se dopustil pořizovatel, a kdyby nepřijala veškerá opatření, která po ní mohla být rozumně požadována k zabránění tomuto daňovému úniku, musel by být odmítnut její nárok na osvobození od DPH (rozsudek ze dne 17. října 2019, Unitel,C‑653/18, EU:C:2019:876, bod 33 a citovaná judikatura). |
|
44 |
V projednávané věci však předkládající soud uvedl, že orgány daňové správy nekonstatovaly žádný daňový únik ani zneužití ze strany dodavatele v dodavatelském řetězci. Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, mimoto nevyplývá nic, co by nasvědčovalo podvodnému jednání. |
|
45 |
Soudní dvůr ostatně již judikoval, že v situaci, kdy jsou splněny podmínky pro osvobození od daně při vývozu podle čl. 146 odst. 1 písm. b) směrnice o DPH, zejména skutečnost, že dotyčné zboží opustilo celní území Unie, se z takového dodání neodvádí žádná DPH a v zásadě již neexistuje nebezpečí daňového úniku nebo daňových ztrát, které by mohly odůvodnit zdanění dotčeného plnění (rozsudek ze dne 17. prosince 2020, BAKATI PLUS,C‑656/19, EU:C:2020:1045, bod 82 a citovaná judikatura). |
|
46 |
S ohledem na výše uvedené je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 146 odst. 1 písm. b) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že se osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení vztahuje na dodání zboží, které dodavatel původně deklaroval jako dodání uvnitř Společenství, které bez jeho vědomí pořizovatel uskutečnil jako dodání mimo území Unie, pokud byl dotčený vývoz konstatován daňovými orgány na základě celních dokladů. |
K nákladům řízení
|
47 |
Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. |
|
Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto: |
|
Článek 146 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty |
|
musí být vykládán v tom smyslu, že |
|
se osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení vztahuje na dodání zboží, které dodavatel původně deklaroval jako dodání uvnitř Společenství, které bez jeho vědomí pořizovatel uskutečnil jako dodání mimo území Evropské unie, pokud byl dotčený vývoz konstatován daňovými orgány na základě celních dokladů. |
|
Podpisy |
( *1 ) – Jednací jazyk: polština.