(1)

Podle čl. 126 odst. 1 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy, jak je blíže popsán v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku obsahuje Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě. Podrobná pravidla a definice pro používání ustanovení uvedeného protokolu stanoví nařízení Rady (ES) č. 479/2009 (2).

(4)

Reforma Paktu o stabilitě a růstu z roku 2005 se snažila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak představuje rámec pro podporu vládní politiky zaměřené na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s ohledem na hospodářskou situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla na základě své zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy k závěru, že ve Finsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 15. června 2010 (3) předložila Radě stanovisko týkající se Finska.

(6)

V čl. 126 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že by Rada měla zvážit všechny připomínky, které dotyčný členský stát případně učiní, předtím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Finska vede toto celkové zhodnocení k následujícím závěrům.

(7)

Podle údajů oznámených finskými orgány v dubnu 2010 má schodek veřejných financí ve Finsku v roce 2010 dosáhnout 4,1 % HDP a překročit tak referenční hodnotu 3 % HDP. Z třetího doplňkového rozpočtu předloženého dne 14. května 2010 ministerstvem financí finskému parlamentu vyplývá, že daňové příjmy by v roce 2010 mohly být ve výsledku vyšší, než se plánuje, přesto nebyl cílový schodek oficiálně změněn. Plánovaný schodek se referenční hodnotě 3 % HDP neblíží, avšak její plánované překročení lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá zejména z prudkého hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Plánované překročení referenční hodnoty lze navíc považovat za dočasné. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpovídá, že schodek klesne pod referenční hodnotu v roce 2011, k čemuž přispěje předpokládané posílení hospodářského oživení. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(8)

Podle údajů oznámených finskými orgány v dubnu 2010 zůstává hrubý veřejný dluh pod referenční hodnotou 60 % HDP, a sice na úrovni 49,9 % HDP v roce 2010. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpovídá, že poměr dluhu k HDP v roce 2010 dosáhne 50,5 % HDP a v roce 2011 vzroste na 54,9 % HDP, tudíž se udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě je tedy splněno.

(9)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „významným faktorům“ u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy přihlédnout pouze tehdy, pokud schodek splňuje dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a překročení referenční hodnoty je dočasné. Tyto dvě podmínky nejsou v případě Finska splněny. Významné faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,