European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2024/612

7.3.2024

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2024/612

ze dne 18. prosince 2023

k návrhu aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu Německa v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 a k souladu opatření Německa s unijním cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace

(Pouze německé znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 14 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Doporučení k návrhu aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu Německa v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) pokrývajícího období 2021–2030

(1)

Německo předložilo svůj návrh aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 3. listopadu 2023.

(2)

Vzhledem k tomu, že Německo předložilo návrh aktualizace pozdě, měla Evropská komise na vypracování svého posouzení pouze omezený čas, aby stihla toto doporučení přijmout šest měsíců před tím, než mají být předloženy konečné aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jak požaduje čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999.

(3)

Článek 3 a příloha I nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „nařízení o správě“) stanoví prvky, které mají aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu obsahovat. V prosinci 2022 přijala Komise pokyny pro členské státy týkající se procesu a rozsahu přípravy návrhu a konečné verze aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (3). V pokynech byly určeny osvědčené postupy a popsány důsledky nedávného politického, právního a geopolitického vývoje v politikách v oblasti energetiky a klimatu.

(4)

V souvislosti s plánem REPowerEU (4) a v rámci cyklů evropského semestru 2021–2022 a 2022–2023 se Komise výrazně zaměřila na reformní a investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu, aby urychlením ekologické a spravedlivé transformace posílila energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. To se odráží ve zprávách o Německu 2022 a 2023 (5) a v doporučeních Rady Německu (6). Nejnovější doporučení pro zemi by měly členské státy zohlednit v konečných verzích svých aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(5)

Doporučení Komise týkající se plnění vnitrostátních cílů podle nařízení o „sdílení úsilí“ (7) vycházejí z pravděpodobnosti, že členské státy dodrží cíle pro rok 2030, s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility podle uvedeného nařízení.

(6)

Cílem doporučení Komise týkajících se zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS) je získat přehled o zamýšleném zavádění těchto technologií na vnitrostátní úrovni, včetně informací o ročních objemech CO2, u nichž se plánuje, že budou do roku 2030 zachyceny, v členění podle zdroje zachyceného CO2 pocházejícího ze zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (8), nebo z jiných zdrojů, jako jsou biogenní zdroje nebo zachycování přímo ze vzduchu; o plánované dopravní infrastruktuře pro CO2 a o případné vnitrostátní kapacitě pro ukládání CO2 a objemech vtláčení CO2, u nichž se plánuje, že budou v roce 2030 k dispozici.

(7)

Doporučení Komise týkající se výkonnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (9) o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „nařízení o LULUCF“) se zabývají tím, jak členský stát naplňuje pravidlo nulového pasivního zůstatku na období 2021–2025 (období 1) a svůj vnitrostátní cíl pro období 2026–2030 (období 2) s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility stanoveným v uvedeném nařízení. Doporučení Komise rovněž zohledňují, že v období 1 budou případná překročení emisí podle nařízení o LULUCF automaticky převedena pod nařízení o „sdílení úsilí“.

(8)

Má-li adaptace na změnu klimatu náležitě podpořit dosažení cílů v oblasti energetiky a zmírňování změny klimatu, je nezbytné identifikovat potenciální nebezpečí, která jsou se změnou klimatu spojená, a analyzovat zranitelnost a rizika v oblasti klimatu, která mohou mít dopad na příslušné oblasti, obyvatelstvo a odvětví. Doporučení Komise týkající se adaptace zohledňují, v jaké míře Německo do svého aktualizovaného NKEP začlenilo adaptační cíle, které zohledňují klimatická rizika, jež by Německu mohla bránit v plnění cílů a úkolů energetické unie. Bez konkrétních adaptačních politik a opatření, plánovaných a prováděných, je dosažení cílů v jednotlivých rozměrech energetické unie ohroženo. V situaci měnících se klimatických podmínek vyžaduje zvláštní pozornost hospodaření s vodou, a to s ohledem na rizika narušení dodávek elektřiny, neboť povodně, vysoké teploty a sucho mají dopad na výrobu energie.

(9)

Doporučení Komise týkající se ambicí ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce stanoveného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích; a na hlavních politikách a opatřeních, které v návrhu aktualizovaného NKEP Německa chybí, a to tak, aby bylo možné včas a nákladově efektivním způsobem dosáhnout vnitrostátního příspěvku Německa k závaznému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 42,5 % v roce 2030, a to se společným úsilím o jeho zvýšení na 45 % podle směrnice (EU) 2018/2001 (10), pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů. Doporučení Komise rovněž vycházejí z příspěvku Německa ke specifickým cílům článků 15a, 22a, 23, 24 a 25 uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření k jejímu rychlému provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování. Doporučení odrážejí význam rozvoje komplexního dlouhodobého plánování pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a zejména větrné energie, s cílem zvýšit viditelnost evropského výrobního odvětví a provozovatelů sítí v souladu s evropským balíčkem opatření v oblasti větrné energie (11).

(10)

Doporučení Komise týkající se vnitrostátního příspěvku v oblasti energetické účinnosti vycházejí z článku 4 směrnice (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti (12). a vzorce v příloze I uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření, kterými se provádí.

(11)

Doporučení Komise se zaměřují zvláště na cíle, úkoly a příspěvky a související politiky a opatření k naplnění plánu REPowerEU za účelem rychlého ukončení veškeré závislosti na ruských fosilních palivech. Jsou v nich zohledněny zkušenosti získané při provádění balíčku „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (13). Doporučení odrážejí nutnost zvýšit odolnost energetického systému s ohledem na povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky (14) a nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu (15) v souladu s doporučením Komise o ukládání energie (16).

(12)

Doporučení Komise zohledňují potřebu urychlit integraci vnitřního trhu s energií s cílem zvýšit úlohu flexibility a posílit postavení spotřebitelů a zajistit jejich ochranu. Doporučení Komise rovněž zohledňuje důležitost zjištění počtu domácností trpících energetickou chudobou v souladu s požadavky článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a doporučení Komise (EU) 2023/2407 (17).

(13)

Doporučení Komise odrážejí význam zajištění dostatečných investic do výzkumu a inovací v oblasti čisté energie s cílem podpořit jejich rozvoj a výrobní kapacity, včetně vhodných politik a opatření pro energeticky náročná průmyslová odvětví a další podniky, a dále potřebu zvýšit kvalifikaci pracovní síly pro průmysl s nulovými čistými emisemi s cílem upevnit v Unii silnou, konkurenceschopnou a čistou ekonomiku.

(14)

Doporučení Komise vycházejí ze závazků přijatých v rámci Pařížské dohody, pokud jde o postupný útlum využívání fosilních paliv, jakož i z důležitosti postupného ukončování dotací na fosilní paliva.

(15)

Doporučení Komise týkající se investičních potřeb vycházejí z jejího posouzení, zda návrh aktualizovaného plánu poskytuje obecný přehled investičních potřeb k dosažení cílů, úkolů a příspěvků uvedených v plánu pro všechny rozměry energetické unie, uvádí zdroje financování s rozlišením soukromých a veřejných zdrojů a zda nastiňuje investice v souladu s německým plánem pro oživení a odolnost, německými plány spravedlivé územní transformace a doporučeními pro jednotlivé země na období 2022–2023 vydanými v rámci evropského semestru a zda obsahuje důkladné makroekonomické posouzení plánovaných politik a opatření. NKEP by měl zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření, aby se posílila investiční jistota.

(16)

Doporučení Komise odrážejí zásadní význam širokých regionálních konzultací a zajištění včasné a inkluzivní konzultace o plánu, včetně účinné účasti veřejnosti s dostatečnými informacemi a časovým rámcem, v souladu s Aarhuskou úmluvou (18).

(17)

Doporučení Komise týkající se spravedlivé transformace odrážejí posouzení toho, zda německý plán dostatečně podrobně identifikuje příslušné sociální dopady klimatické a energetické transformace a její dopady na zaměstnanost a dovednosti a zda popisuje odpovídající doprovodné politiky a opatření, které spravedlivou transformaci podporují, a zda současně přispívá k prosazování lidských práv a genderové rovnosti.

(18)

Doporučení Komise Německu vycházejí z posouzení jeho návrhu aktualizovaného NKEP (19), které se zveřejňuje souběžně s tímto doporučením.

(19)

Německo by mělo tato doporučení náležitě zohlednit při vytváření konečné verze svého aktualizovaného integrovaného NKEP, který má být předložen do 30. června 2024.

Doporučení týkající se souladu s unijním cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace

(20)

Podle nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima) je Komise povinna posoudit soulad vnitrostátních opatření s cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace. Soulad opatření Německa s těmito cíli již Komise posoudila (20). Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí. Německo by mělo tato doporučení náležitě zohlednit a naplnit je v souladu s evropským právním rámcem pro klima.

(21)

Prostředky na adaptaci lze získat z různých nástrojů financování Unie. Při sestavování vnitrostátních plánů v rámci příslušných fondů Unie by členské státy měly zvláštní pozornost věnovat otázkám odolnosti vůči změně klimatu. Žádný z výdajů by neměl poškozovat adaptaci: to znamená že by neměl zvyšovat zranitelnost příjemců ani jiných subjektů.

(22)

Nejohroženějšími komunitami jsou ty, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že budou změnou klimatu zasaženy. Nerovnoměrné vystavení různých regionů a socioekonomických skupin dopadům změny klimatu a jejich zranitelnost vůči těmto dopadům mají za následek, že se již existující nerovnosti a zranitelnost prohlubují. Nerovnoměrnou zátěž spojenou s klimatickými riziky by měla snížit spravedlivá odolnost; ta by také měla zajistit, aby byly přínosy adaptace rozděleny spravedlivě. Klíčovým prvkem pro předcházení potenciálním škodám nebo pro jejich zmírnění, pro využití příležitostí a pro zvládání důsledků je systémová schopnost přizpůsobit se změně klimatu. Fyzické dopady změny klimatu se vyvíjejí rychleji, než se očekávalo. Na všech úrovních státní správy a ve veřejném i soukromém sektoru je třeba dosáhnout pokroku v adaptační kapacitě a k tomu je potřebné větší povědomí o zranitelnosti a rizicích. Aktéry změn jsou zúčastněné strany ze soukromého sektoru, neboť poskytují informace, zdroje, kapacity a financování.

DOPORUČUJE NĚMECKU:

POKUD JDE O NÁVRH AKTUALIZOVANÉHO VNITROSTÁTNÍHO PLÁNU V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU PODLE NAŘÍZENÍ (EU) 2018/1999

1.

Stanovit nákladově efektivní dodatečné politiky, včetně těch v odvětví zemědělství, a opatření k překlenutí předpokládaného rozdílu 15,4 procentního bodu, aby byl plněn vnitrostátní cíl v oblasti skleníkových plynů ve výši –50 % v roce 2030 ve srovnání s úrovněmi roku 2005 podle nařízení o „sdílení úsilí“. Poskytnout aktualizované projekce, aby bylo patrné, jak stávající a plánované politiky zajistí splnění cíle, a aby se v případě potřeby stanovilo, jak budou k dosažení souladu využity možnosti flexibility, které nařízení o „sdílení úsilí“ nabízí. Doplnit informace o politikách a opatřeních a jasně vymezit jejich oblast působnosti, časový plán a pokud možno očekávaný dopad na snížení emisí skleníkových plynů, a to i v případě opatření v programech financování Unie, jako je společná zemědělská politika.

2.

Určit objem emisí CO2, které by mohly být do roku 2030 každoročně zachyceny, včetně zdroje. Uvést podrobnosti o způsobu přepravy zachyceného CO2.

3.

Stanovit konkrétní cestu k dosažení vnitrostátního cíle v oblasti LULUCF stanoveného v nařízení (EU) 2018/841. Jasně popsat, jak je revidovaná národní inventura skleníkových plynů v souladu s projekcemi obsaženými v plánu. Uvést další podrobnosti o plánovaných opatřeních, včetně kvantifikace jejich očekávaného dopadu, aby se zajistilo, že pohlcení skleníkových plynů bude účinně sladěno s cílem EU pro čisté pohlcení do roku 2030 ve výši –310 milionů tun ekvivalentu CO2 a s vnitrostátním cílem pro pohlcení ve výši -3 751 kilotun ekvivalentu CO2 stanoveným v nařízení (EU) 2018/841. Poskytnout jasné informace o tom, jak jsou veřejné prostředky (jak unijní fondy, včetně společné zemědělské politiky, tak státní podpora) a soukromé financování prostřednictvím režimů uhlíkového zemědělství důsledně a účinně využívány k dosažení vnitrostátního cíle pro čisté pohlcení. Poskytnout podrobnější informace o stavu a pokroku, kterého má být dosaženo při zajišťování zlepšení směrem k vyšším úrovním přesnosti/zeměpisně přesným souborům údajů pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s částí 3 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.

4.

Poskytnout doplňující analýzu příslušné zranitelnosti a rizik v oblasti klimatu, pokud jde o dosažení vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků a politiky a opatření v jednotlivých rozměrech energetické unie. Lépe popsat a kvantifikovat vazbu na konkrétní cíle a politiky energetické unie, které by adaptační politiky a opatření měly podporovat. Dostatečně podrobně stanovit další adaptační politiky a opatření, které napomohou tomu, aby Německo splnilo své vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky v rámci energetické unie.

5.

Zvýšit ambici, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie, tak aby činil nejméně 41 % a přispěl k dosažení závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění a podle vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999. Uvést orientační trajektorii, která dosahuje referenčních bodů pro roky 2025 a 2027 podle čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999.

6.

Zahrnout odhadované trajektorie a dlouhodobý plán zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v příštích deseti letech s výhledem do roku 2040. Zahrnout orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 v platném znění. Zahrnout specifické cíle, které přispějí k orientačním dílčím cílům v průmyslu v roce 2030, a závazný dílčí cíl pro paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) v průmyslu do roku 2030. Potvrdit, že projekce podílu energie z obnovitelných zdrojů obsažené v návrhu plánu představují specifické cíle, které přispívají k dílčím cílům: v odvětvích budov a dopravy pro rok 2030 potvrdit, že projekce představují specifické cíle pro obnovitelné zdroje energie v oblasti vytápění a chlazení jak pro období 2021–2025, tak pro rok 2026, orientační cíl pro rok 2030 pro dosažení navýšení stanovených v příloze IA směrnice (EU) 2018/2001 a orientační cíl v oblasti dálkového vytápění a chlazení. Zahrnout více informací o trajektorii pro dosažení dílčího cíle pro pokročilá paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) v odvětví dopravy a zajistit dodržení minimální úrovně paliv RFNBO v roce 2030.

7.

Dále rozpracovat podrobné a kvantifikované politiky a opatření, jež umožní včasné a nákladově efektivní dosažení vnitrostátního příspěvku Německa k závaznému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši 42,5 % do roku 2030, s ohledem na společné úsilí o jeho zvýšení na 45 %. Zejména popsat technologie obnovitelných zdrojů, pro něž plánuje určit „oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ s rychlejšími a jednoduššími postupy. Popsat, jak hodlá urychlit zavádění obnovitelných zdrojů prostřednictvím přijetí smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, záruk původu a prostřednictvím rámce na podporu samospotřeby. Uvést, jakým způsobem hodlá urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a postupné vyřazování fosilních paliv v odvětví vytápění a chlazení, zejména v oblasti dálkového vytápění a chlazení. Popsat rámec na podporu vyšší integrace mezi elektroenergetickými sítěmi a sítěmi vytápění a chlazení. Popsat, jakým způsobem bude řešena povinnost dodavatelů paliv v odvětví dopravy, zahrnout srovnatelná opatření na podporu vodíku v průmyslu a připravit EU na obchod s vodíkem z obnovitelných zdrojů.

8.

Zahrnout posouzení domácích dodávek lesní biomasy pro energetické účely v letech 2021–2030 v souladu se zpřísněnými kritérii udržitelnosti podle směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění. Zahrnout posouzení slučitelnosti předpokládaného využívání lesní biomasy k výrobě energie se závazky Německa podle revidovaného nařízení o LULUCF, zejména pro období 2026–2030, spolu s vnitrostátními opatřeními a politikami k zajištění této slučitelnosti. Zahrnout podrobnější opatření na podporu udržitelné výroby biometanu, a to s ohledem na potenciál a výrobu udržitelného bioplynu/biometanu v Německu, profil spotřeby zemního plynu a stávající infrastrukturu a na využívání digestátu a biogenního CO2.

9.

V co největší možné míře poskytnout očekávaný harmonogram kroků vedoucích k přijetí legislativních a nelegislativních politik a opatření, kterými se ustanovení směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění provádějí ve vnitrostátním právu a uplatňují, zejména pokud jde o opatření uvedená v předchozích bodech.

10.

Zahrnout vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie do závazného cíle Unie v oblasti konečné spotřeby energie pro rok 2030 v souladu s článkem 4 a přílohou I směrnice (EU) 2023/1791 nebo jeho výši vyrovnat revidovanému orientačnímu vnitrostátnímu příspěvku, který Komise předloží každému členskému státu do 1. března 2024 podle čl. 4 odst. 5 uvedené směrnice. Uvést objem snížení spotřeby energie, kterého mají dosáhnout všechny veřejné subjekty, v členění podle odvětví, a celkovou podlahovou plochu vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví veřejných subjektů, které mají být každoročně renovovány, nebo odpovídající roční úspory energie, jichž má být dosaženo.

11.

Uvést úplné politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti a zejména popsat, jak bude naplňována zásada „energetická účinnost v první řadě“. Podrobněji kvantifikovat očekávané úspory energie a přínos každého vykázaného opatření v oblasti energetické účinnosti. Uvést podrobnosti o programech, které financují energetickou účinnost a režimy finanční podpory, které jsou schopny mobilizovat soukromé investice a dodatečné spolufinancování, a podrobně popsat úlohu vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost, jak je definován v článku 30 směrnice (EU) 2023/1791, v pomoci při poskytování vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti, včetně využívání finančních nástrojů v rámci fondu.

12.

Zahrnout aktualizovanou úroveň ambicí s cílem zajistit vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný vnitrostátní fond budov a do roku 2050 přeměnit stávající budovy na budovy s nulovými emisemi, včetně průběžných milníků pro roky 2030 a 2040, a srovnání s nejnovější dlouhodobou strategií renovací. Podpořit cíle dekarbonizace budov poskytnutím dalších informací o politikách, opatřeních, včetně jejich nákladů a očekávaného dopadu na úspory energie pro provádění soudržné dlouhodobé strategie renovací.

13.

Podrobněji vysvětlit, jak Německo výrazně posílí energetickou bezpečnost, zejména stanovením jasných cílů pro diverzifikaci zdrojů energie a pro další podporu snižování poptávky po plynu, a vypracovat podrobné politiky a opatření k dosažení těchto cílů do roku 2030. Posílit odolnost energetického systému, zejména stanovením cíle pro zavádění skladování energie a předložením politik a opatření, kterými se naléhavá nutnost adaptace na změnu klimatu začlení do energetického systému. Posoudit přiměřenost ropné infrastruktury (rafinérie, zásoby ropy) vzhledem k očekávanému poklesu poptávky po ropě a k přechodu na nízkouhlíkové alternativy.

14.

Předložit jasné cíle a úkoly pro odezvu na poptávku s cílem zlepšit flexibilitu energetického systému s ohledem na posouzení potřeb flexibility. Zahrnout časový plán s vhodnými opatřeními k odstranění strukturálního přetížení elektrizační soustavy a k poskytování účinných dispečerských a místně vztažených signálů na trhu, zejména jako základ pro další spolupráci a koordinaci s ostatními členskými státy a s ohledem na fungování vnitřního trhu s energií a zvýšení kapacit obchodu mezi zónami. Zvýšit úroveň posílení postavení spotřebitelů na maloobchodním trhu zahrnutím dalších informací o energetických společenstvích, sdílení energie a společném nákupu, včetně informací o samospotřebě.

15.

Podrobněji rozpracovat přístup k řešení energetické chudoby tak, aby zahrnoval vyhodnocení situace domácností, které jí jsou aktuálně postiženy, a obsahoval konkrétní měřitelný cíl jejího snížení, jak požaduje nařízení (EU) 2018/1999, přičemž se zohlední doporučení (EU) 2023/2407. Poskytnout další podrobnosti o stávajících a možných opatřeních k řešení energetické chudoby a o vyčleněných finančních zdrojích z hlediska sociální politiky (cenová dostupnost) i strukturálních energetických opatření, zejména pokud jde o přístup k energetické účinnosti, renovaci budov a obnovitelným zdrojům energie. Vysvětlit, jak se předpokládá využití opatření v oblasti energetické účinnosti v rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti ke zmírnění energetické chudoby, jak to vyžaduje nařízení (EU) 2018/1999.

16.

Podrobněji vyjasnit vnitrostátní cíle v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti za účelem zavádění čistých technologií a v této souvislosti stanovit cestu pro roky 2030 a 2050 na podporu dekarbonizace průmyslu a přechodu podniků na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. Předložit politiky a opatření na podporu rozvoje projektů pro nulové čisté emise, včetně těch, které jsou relevantní pro energeticky náročná odvětví. Popsat předvídatelný a zjednodušený regulační rámec pro povolovací postupy a způsob, jakým bude tam, kde je to potřebné, zjednodušen přístup k vnitrostátnímu financování. Poskytnout podrobné politiky a opatření pro digitalizaci energetického systému, jež umožní rozvoj dovedností souvisejících s čistou energií a usnadní otevřený obchod pro odolné a udržitelné dodavatelské řetězce klíčových součástí a zařízení pro nulové čisté emise.

17.

Specifikovat reformy a opatření k mobilizaci soukromých investic, které jsou potřebné k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu. Poskytnout komplexní a ucelený přehled potřeb veřejných a soukromých investic v souhrnu a v členění podle odvětví. Doplnit přístup „shora dolů“ pro celé hospodářství projektově specifickým posouzením „zdola nahoru“ podle pěti rozměrů energetické unie. Uvést rozpis celkových investičních potřeb s dalšími informacemi o vnitrostátních, regionálních a unijních zdrojích financování a také o soukromých finančních zdrojích, které mají být mobilizovány. Přidat stručný popis typu režimu finanční podpory zvoleného pro provádění politik a opatření, které jsou financovány z veřejného rozpočtu, a využívání kombinovaných finančních nástrojů využívajících granty, půjčky, technickou pomoc a veřejné záruky, včetně úlohy vnitrostátních podpůrných bank v příslušných režimech a/nebo způsobu mobilizace soukromého financování. Zvážit jako možný zdroj financování nákladově efektivní provádění převodů do jiných členských států podle nařízení o „sdílení úsilí“. Poskytnout důkladné posouzení makroekonomického dopadu plánovaných politik a opatření.

18.

Nastínit, jak jsou politiky a opatření obsažené v aktualizovaném plánu sladěny s německým národním plánem pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU.

19.

Vysvětlit, jak a do kdy hodlá Německo ukončit dotace na fosilní paliva. Podrobněji vysvětlit, jak Německo plánuje postupné vyřazování pevných fosilních paliv pro výrobu energie objasněním souvisejících závazků a opatření.

20.

Dále upřesnit analytický základ poskytnutím projekcí podle plánovaných politik a opatření týkající se toho, jak se bude energetický systém vyvíjet s výhledem do roku 2040.

21.

Poskytnout podrobnější informace o důsledcích klimatické a energetické transformace v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a dovedností nebo o jakýchkoli jiných distribučních dopadech této transformace a o plánovaných cílech, politikách a opatřeních na podporu spravedlivé transformace. Specifikovat formu podpory, dopad iniciativ, cílové skupiny a vyčleněné zdroje s ohledem na doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (21). Zajistit soulad mezi časovým plánem ukončení těžby uhlí uvedeným v územních plánech přechodu a konečným aktualizovaným NKEP. V co největší možné míře zahrnout více prvků, které poskytnou odpovídající analytický základ pro přípravu budoucího sociálního klimatického plánu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 (22), včetně informací o tom, jak posoudit problémy a sociální dopady systému obchodování s emisemi pro spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích na nejzranitelnější skupiny určit potenciální příjemce prostředků a příslušný rámec politiky. Vysvětlit, jak rámec politik stanovený v NKEP přispěje k vypracování sociálního klimatického plánu Německa a jak bude zajištěna soudržnost mezi oběma plány.

22.

Zajistit, aby se vypracování plánu mohla inkluzivně a v přiměřeném časovém rámci účastnit veřejnost a v široké míře také místní orgány a občanská společnost. Poskytnout jasný přehled o tom, jak konzultační proces umožní širokou veřejnou účast všech příslušných orgánů, občanů a zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, na vypracování návrhu i konečné verze aktualizovaného plánu. Poskytnout shrnutí názorů vyjádřených různými aktéry a souhrn toho, jak jsou názory vyjádřené během konzultací v plánu promítnuty.

23.

Rozšířit již tak dobrou regionální spolupráci se sousedními zeměmi, zejména popisem toho, jak Německo plánuje do roku 2025 zřídit rámec pro spolupráci s jinými členskými státy v souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2023/2413. Pokračovat v úsilí o podepsání všech sedmi zbývajících požadovaných dvoustranných dohod o solidaritě pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu se sousedními zeměmi (Polsko, Česko, Itálie, Francie, Lucembursko, Belgie a Nizozemsko).

SOULAD VNITROSTÁTNÍCH OPATŘENÍ S CÍLEM KLIMATICKÉ NEUTRALITY A SE ZAJIŠTĚNÍM POKROKU V OBLASTI ADAPTACE PODLE NAŘÍZENÍ (EU) 2021/1119

1.

Klást větší důraz na otázky odolnosti vůči změně klimatu při využívání podpory z programů financování Unie, jako je společná zemědělská politika, financování politiky soudržnosti a dalších příslušných fondů Unie. Finanční prostředky Unie by měly být vynakládány tak, aby zvyšovaly odolnost vůči změně klimatu a nezvyšovaly zranitelnost (tedy tak, aby významně nepoškozovaly adaptaci).

2.

Zapojit do tvorby a provádění adaptační politiky Německa skupiny zúčastněných stran, které jsou vůči dopadům změny klimatu obzvláště zranitelné. Zlepšit koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy (celostátní/regionální/místní) s cílem sladit nástroje plánování a napomoci koordinovaným intervencím zaměřeným na systémovou transformaci. Zapojit do tvorby a provádění politik a do souvisejících investic sociální partnery a zúčastněné strany ze soukromého sektoru. Dokumentovat postupy a výsledky příslušných konzultací.

V Bruselu dne 18. prosince 2023.

Za Komisi

Kadri SIMSON

členka Komise


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(3)  Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 (Úř. věst. C 495, 29.12.2022, s. 24).

(4)  COM(2022) 230 final.

(5)  SWD(2022) 606 final/2, SWD(2023) 605 final.

(6)  COM(2022) 606 final Doporučení pro doporučení Rady, SWD(2023) 605 final Doporučení pro doporučení Rady.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26), ve znění nařízení (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023 (Úř. věst. L 107, 21.4.2023, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj).

(11)  Sdělení o Evropském akčním plánu pro větrnou energii, COM(2023) 669 final ze dne 24. října 2023, a sdělení o plnění cílů EU v oblasti obnovitelné energie na moři, COM(2023) 668 final.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1).

(13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).

(16)  Doporučení Komise ze dne 14. března 2023 o ukládání energie – podpora dekarbonizovaného a bezpečného energetického systému (Úř. věst. C 103, 20.3.2023, s. 1).

(17)  Doporučení Komise (EU) 2023/2407 ze dne 20. října týkající se energetické chudoby (Úř. věst. 2023/2407, 23.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2023/2407/oj).

(18)  Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva).

(19)  SWD(2023) 928.

(20)  COM(2023) 653 final, Zpráva o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu za rok 2023, a pracovní dokument útvarů Komise o posouzení pokroku v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých členských státech podle evropského právního rámce pro klima, SWD(2023) 932.

(21)  Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).


ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/612/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)