(1)

Úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jež reguluje mezinárodní leteckou dopravu, vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Zřídila Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO).

(2)

Členské státy Unie jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a členy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele.

(3)

Podle článku 54 Chicagské úmluvy má Rada ICAO přijímat mezinárodní normy a doporučené postupy.

(4)

Rada ICAO má na svém 219. zasedání, které začíná dne 2. března 2020, přijmout několik změn příloh 1, 3, 4, 6, 10, 11, 13, 14, 15, 16 a 18 Chicagské úmluvy (dále jen „změny“), a to v oblasti bezpečnosti, životního prostředí a letové navigace.

(5)

Po přijetí budou zamýšlené změny v souladu s Chicagskou úmluvou a v jejích mezích závazné pro všechny členské státy ICAO, včetně všech členských států Unie, a budou schopny rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie.

(6)

Je proto vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě ICAO, pokud jde o změny.

(7)

Oblast působnosti tohoto rozhodnutí by měla být omezena na obsah změn, a to nakolik tento obsah spadá do oblasti, která je již z velké části upravena společnými pravidly EU. Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy v oblasti letectví.

(8)

Postojem Unie v Radě ICAO by mělo být podpořit přístupy vyjádřené ve změnách, jelikož přispívají ke zlepšení bezpečnosti letectví a norem v oblasti životního prostředí.

(9)

Postoj Unie by měly vyjádřit členské státy Unie, které jsou členy Rady ICAO, jednajíce společně,