(1)

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů. Položka 63 uvedené přílohy obsahuje omezení týkající se olova (č. CAS 7439-92-1, č. ES 231-100-4) a sloučenin olova (dále jen „olovo“), včetně omezení olova v brocích v mokřadech nebo jejich okolí, které bylo zavedeno nařízením Komise (EU) 2021/57 (2).

(2)

Olovo je podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3) klasifikováno jako vysoce toxické pro vodní organismy a toxické pro reprodukci vzhledem k jeho nepříznivým účinkům na plodnost a vývoj nervového systému plodu a dítěte, což vede k trvalému poškození a snížení inteligenčního kvocientu (IQ). Nebyla stanovena žádná bezpečná prahová hodnota pro koncentraci olova, pod níž olovo nemá žádné škodlivé účinky na lidské zdraví. Olovo je rovněž spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění ledvin a centrálního nervového systému u dospělých. Expozice olovu může mít navíc celou řadu akutních a chronických toxikologických účinků, včetně uhynutí, u zvířat, zejména u ptáků (4).

(3)

Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) (5). Pracovní skupina pro prevenci otrav (PPWG) vypracovala pokyny pro prevenci rizika otrav stěhovavých ptáků (dále jen „pokyny“), které byly přijaty v roce 2014 rezolucí CMS 11.15. Pokyny doporučují jak postupné ukončení používání olověného střeliva ve všech přírodních stanovištích, tak i postupné ukončení používání olověných rybářských závaží v oblastech, kde bylo prokázáno, že jsou stěhovaví ptáci obzvláště ohroženi otravou olovem.

(4)

Dne 16. července 2019 požádala Komise (6) v souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“), aby připravila dokumentaci (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“) s cílem řešit obavy týkající se lidského zdraví a životního prostředí, jež představuje olovo: i) ve střelivu, včetně brokových střel používaných v jiných terénech než mokřadech a kulových střel používaných jak v mokřadech, tak v jiných terénech, a ii) v rybářském náčiní. Mandát se nevztahoval na použití střeliva pro střelbu ve vnitřních prostorách ani na použití policií a vojenskými či jinými bezpečnostními silami.

(5)

Dne 24. března 2021 zveřejnila agentura dokumentaci podle přílohy XV (7), v níž dospěla k závěru, že olovo ve střelivu a v některém rybářském náčiní představuje riziko pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou děti, které není náležitě kontrolováno a které je třeba řešit na úrovni Unie. Agentura konstatovala, že střelivo na bázi olova, zátěže na bázi olova (dále jen „olověné zátěže“) a umělé nástrahy na bázi olova (dále jen „olověné nástrahy“) používané při lovu, sportovní střelbě a rybaření, které jsou ponechány na místě, mají při požití ptáky a jinými zvířaty za následek otravu a častý úhyn zvířat. Dále zjistila, že akumulace olova v areálech sportovních střelnic může vést k pronikání olovem znečištěné povrchové vody do místních vodních toků a může zasáhnout podzemní vody, což by mohlo vést k otravě lidí, hospodářských zvířat a volně žijících živočichů. Agentura rovněž dospěla k závěru, že existují rizika pro lidské zdraví spojená s konzumací masa zvířat usmrcených olověným střelivem, zejména v případě dětí ve věku do sedmi let, nebo s domácí výrobou olověného střeliva, zátěží nebo nástrah.

(6)

Agentura odhadla, že pokud budou stávající úniky olova ze střelby a rybolovu v Unii pokračovat, bude v příštích 20 letech do životního prostředí uvolněno přibližně 876 000 tun olova. To bude mít přinejmenším tyto důsledky: i) 7 milionů ptáků ohrožených otravou způsobenou požitím rybářských zátěží a umělých nástrah; ii) 135 milionů ptáků ohrožených otravou způsobenou požitím olověných broků a iii) 14 milionů ptáků ohrožených otravou způsobenou požitím olova prostřednictvím potravy. Kromě toho agentura odhadla, že každý rok je přibližně 13,8 milionu osob z rodin lovců, včetně 1,1 milionu dětí ve věku do sedmi let, vystaveno expozici olovu ze zvěřiny.

(7)

Na základě těchto skutečností agentura navrhla omezení olova ve střelivu a některém rybářském náčiní, které mimo jiné zahrnovalo omezení uvádění na trh a používání olova v koncentraci 1 % nebo vyšší v zátěžích, umělých nástrahách, rybářských drátcích a odhazovacích zátěžích. Kromě toho agentura navrhla, aby byly maloobchodníkům s těmito výrobky uloženy informační povinnosti a dodavatelům střeliva povinnosti týkající se označování. Cílem navrhovaného omezení bylo dosáhnout během 20 let od jeho zavedení snížení emisí olova přibližně o 630 000 tun, z toho 48 300 tun v důsledku nepoužívání olova v rybářském náčiní. Jednalo by se o snížení o 72 % ve srovnání se situací bez navrhovaného omezení. Omezení by rovněž zabránilo snížení IQ u přibližně 7 000 dětí v Unii ročně, což by vedlo k úsporám v oblasti sociální péče ve výši přibližně 70 milionů EUR ročně.

(8)

Ve své dokumentaci podle přílohy XV agentura určila mnoho alternativ olova v rybářském náčiní (např. mosaz, beton, oblázky, ocel, cín, zinek a wolfram), avšak uznala, že některé z těchto alternativ, zejména mosaz a zinek, rovněž poškozují životní prostředí. Agentura konstatovala, že alternativy k olověným rybářským drátkům jsou v maloobchodních prodejnách široce dostupné a že odhazovací zátěže lze nahradit jinými technikami nebo alternativními zátěžemi, které se během používání neodhazují, a nezpůsobují proto přímé a úmyslné uvolňování olova do životního prostředí.

(9)

Agentura doporučila, aby vzhledem k dostupnosti alternativ a potřebě zabránit přímému a záměrnému uvolňování olova do životního prostředí začala omezení týkající se rybářských drátků a odhazovacích zátěží platit co nejdříve. Aby se provozovatelé mohli přizpůsobit novým pravidlům a zavést nezbytná opatření k řízení rizik, doporučila agentura odložit uplatňování omezení jiných předmětů než rybářských drátků a odhazovacích zátěží spadajících do oblasti působnosti dokumentace podle přílohy XV a povinností týkajících se informací a označování.

(10)

Agentura zvažovala výjimku pro naříznuté broky o hmotnosti 0,06 g nebo nižší, které jsou uváděny na trh v baleních odolných proti vysypání a proti otevření dětmi, ale rozhodla se dané omezení zachovat z důvodu rizika reziduí pro ptáky.

(11)

Pouze omezený počet členských států má zavedena vnitrostátní ustanovení, která zakazují používání olova při rybolovu s cílem snížit emise olova a expozici olovu. Dokumentace podle přílohy XV prokázala, že pro zajištění harmonizované úrovně ochrany v celé Unii je nezbytné celounijní opatření k řešení rizika spojeného s olovem v některém rybářském náčiní.

(12)

Dne 2. června 2022 přijal agenturní Výbor pro posuzování rizik (RAC) stanovisko podle článku 70 nařízení (ES) č. 1907/2006 k dokumentaci podle přílohy XV. Výbor RAC ve svém stanovisku souhlasil se závěrem agentury, že používání olova při rybolovu představuje širokou škálu rizik jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí. Dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou bude nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik.

(13)

Výbor nepodpořil výjimku pro naříznuté broky o hmotnosti 0,06 g nebo nižší, a to ani v případě, kdy jsou uváděny na trh v baleních odolných proti vysypání a proti otevření dětmi, protože by to snížilo úroveň ochrany životního prostředí, kterou omezení zajišťuje.

(14)

Podpořil požadavky na označování a informace navržené agenturou pro olovo v některém rybářském náčiní. Výbor RAC však v zájmu zabránění nejasnostem doporučil zvýšit koncentrační limit pro olovo, který by vedl k uplatnění požadavků, z 0,3 % na 1 % hmotnostní, aby byl uveden do souladu s koncentračním limitem, který vede k zákazu uvádění na trh a používání.

(15)

Dne 2. prosince 2022 přijal Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) stanovisko podle čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006. Dospěl k závěru, že navrhované omezení by bylo nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, v souladu se závěrem výboru RAC, za předpokladu, že dojde ke změně podmínek podle návrhu výboru SEAC. Tento závěr bere v potaz úměrnost socioekonomických přínosů opatření ve vztahu k jeho socioekonomickým nákladům.

(16)

Výbor SEAC nebyl schopen dospět k závěru, zda by výjimka týkající se používání olova v naříznutých brocích o hmotnosti 0,06 g nebo nižší byla ze socioekonomického hlediska opodstatněná. Příčinou byl nedostatek důkazů o dostupnosti a technické účinnosti alternativ a socioekonomických dopadech omezení tohoto použití.

(17)

Výbor SEAC neměl dostatek informací, jež by mu umožňovaly dospět k závěru, zda by náklady na poskytování informací v místě prodeje (podle návrhu agentury, který podporuje i výbor RAC) byly plně odůvodněné, nebo zda by chování kupujících mohla účinněji ovlivnit jiná osvětová opatření. Výbor SEAC souhlasil s výborem RAC, že stejný koncentrační limit ve výši 1 % hmotnostního, který byl navržen pro omezení uvádění na trh a používání olova v některém rybářském náčiní, by se měl vztahovat i na požadavky na označování a informace, aby se zabránilo nejasnostem a napomohlo prosazování. Výbor SEAC rovněž podpořil návrh výboru RAC uplatňovat požadavky na označování a informace v případě alternativ obsahujících měď a slitiny mědi pouze tehdy, činí-li obsah olova 3 % hmotnostní nebo více.

(18)

V souladu s čl. 77 odst. 4 písm. h) nařízení (ES) č. 1907/2006 bylo konzultováno fórum pro výměnu informací o prosazování (dále jen „fórum“). Jeho doporučení byla zohledněna.

(19)

Dne 27. února 2023 předala agentura stanovisko výborů RAC a SEAC (8) Komisi.

(20)

S ohledem na dokumentaci podle přílohy XV, stanovisko výborů RAC a SEAC, socioekonomický dopad a dostupnost alternativ se Komise domnívá, že existuje nepřijatelné riziko pro životní prostředí a pro lidské zdraví vyplývající z používání olova ve střelivu a některém rybářském náčiní, které je třeba řešit na úrovni celé Unie. Je proto vhodné zavést omezení pro uvádění na trh a používání tohoto střeliva a rybářského náčiní.

(21)

V zájmu zjednodušení a zvýšení právní jasnosti se Komise domnívá, že omezení olova ve střelivu a některém rybářském náčiní, jak je navrženo v dokumentaci podle přílohy XV, které je předmětem stanoviska výborů RAC a SEAC a které bylo posouzeno v doporučení vydaném fórem, by Komise měla přijmout prostřednictvím dvou samostatných nařízení.

(22)

Omezení by se mělo vztahovat na uvádění na trh některého rybářského náčiní jak pro komerční, tak pro rekreační rybolov. Nicméně pokud jde o používání, fórum poukázalo na skutečnost, že prosazování zákazu používání v případě rekreačního rybolovu by bylo značně obtížné, neboť se týká soukromých osob a domácností. Používání rybářského náčiní pro rekreační rybolov se navíc v každém případě postupně sníží v důsledku omezení uvádění na trh. Omezení týkající se používání některého rybářského náčiní by se proto mělo vztahovat pouze na komerční rybolov a toto nařízení by nemělo harmonizovat používání olova v rybářském náčiní pro rekreační rybolov, a nemělo by tedy bránit členským státům přijmout v tomto ohledu opatření k zajištění ochrany životního prostředí nebo lidského zdraví.

(23)

Omezení olova v některém rybářském náčiní by se mělo vztahovat na rybářské náčiní s koncentrací olova 1 % hmotnostní nebo vyšší. Má se za to, že koncentrační limit ve výši 1 % je pro řešení zjištěného rizika dostatečný a výrobci alternativ jej mohou s ohledem na to, že některé z těchto alternativ olovo pravděpodobně obsahují jako nečistotu, snadno splnit.

(24)

Komise se domnívá, že u zátěží o hmotnosti vyšší než 1 kg nehrozí požití ptáky, a proto by se na ně omezení nemělo vztahovat. Komise se rovněž domnívá, že omezení uvádění na trh a používání rybářských drátků a odhazovacích zátěží by mělo začít platit již po šesti měsících, aby se rychle zabránilo přímému a záměrnému uvolňování olova do životního prostředí a zároveň se hospodářským subjektům poskytl dostatek času na přizpůsobení se tomuto omezení. Komise navíc souhlasí s agenturou a výbory RAC a SEAC, že závaží, které je uchyceno, zalisováno nebo navlečeno v rybářské síti nebo na rybářské šňůře/vlasci, nepřispívá ke zjištěnému riziku pro zvířata, zejména ptáky. Komise se proto domnívá, že na tato závaží by se omezení nemělo vztahovat.

(25)

V případě rybářských nástrah obsahujících slitiny mědi je výjimka, která umožňuje koncentraci olova v těchto nástrahách vyšší než 1 %, avšak nižší než 3 % hmotnostní, odůvodněná s cílem zabránit změnám ve strojním zařízení vedoucím ke značnému zvýšení výrobních nákladů a zajistit pokračující výrobu mosazných nástrah, které jsou nejběžnějšími alternativami olověných nástrah a v současné době obsahují olovo v koncentraci mezi 1 % a 3 %. Tato výjimka by však měla být po deseti letech přezkoumána, aby se ověřilo, zda byly vyvinuty nové slitiny mědi obsahující méně než 1 % hmotnostní olova.

(26)

Komise si je vědoma technických obtíží spojených s hledáním alternativ olova, které jsou dostatečně tvárné i těžké, aby mohly být používány ve velmi malých naříznutých brocích. Domnívá se proto, že výjimka pro použití olova v naříznutých brocích o hmotnosti 0,06 g nebo nižší je odůvodněná, pokud jsou naříznuté broky uváděny na trh v baleních odolných proti vysypání a proti otevření dětmi, aby se minimalizovaly náhodné úniky do životního prostředí. Komise je rovněž toho názoru, že tato výjimka by měla být po deseti letech přezkoumána s cílem posoudit, zda byly vyvinuty nové alternativy a zda je výjimka stále odůvodněná.

(27)

Komise souhlasí s agenturou a výborem RAC, že požadavek týkající se zpřístupňování informací maloobchodníky na fyzických a online prodejních místech, jakož i jejich uvádění na obalech, je odůvodněný, aby byli uživatelé upozorněni na rizika používání olověných zátěží a nástrah.

(28)

Aby se zabránilo zbytečnému odpadu, nemělo by se omezení vztahovat na používání některých rybářských zátěží a umělých nástrah pro komerční rybolov, které byly uvedeny na trh v Unii před vstupem tohoto omezení v platnost.

(29)

Některé členské státy zavedly vnitrostátní předpisy na ochranu životního prostředí nebo lidského zdraví, které zakazují nebo omezují používání olova v nástrahách, zátěžích nebo rybářských drátcích a jsou přísnější než ustanovení tohoto nařízení. Pokud by tyto členské státy byly v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nuceny snížit stávající úroveň ochrany před expozicí olovu, mohlo by to v těchto členských státech vést k vyšší míře používání olova. Takový výsledek by nebyl slučitelný s vysokou úrovní ochrany vyžadovanou v čl. 114 odst. 3 Smlouvy. Členským státům by proto mělo být umožněno zachovat přísnější ustanovení týkající se používání některého rybářského náčiní.

(30)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,