<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-575/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CJ0575</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:943">EU:C:2018:943</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>12</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>12</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20181122">22. 11. 2018</DATE> – věc C‑575/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">Sofina a další</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (pátého senátu)</P><P><DATE ISO="20181122">22. listopadu 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Volný pohyb kapitálu</KEYWORD><KEYWORD>Srážková daň z hrubé částky dividend vnitrostátního původu vyplácených společnostem-nerezidentům</KEYWORD><KEYWORD>Odklad zdanění dividend v případě ztrátového zdaňovacího období</KEYWORD><KEYWORD>Rozdílné zacházení</KEYWORD><KEYWORD>Odůvodnění</KEYWORD><KEYWORD>Srovnatelnost</KEYWORD><KEYWORD>Vyvážené rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členskými státy</KEYWORD><KEYWORD>Účinnost vymáhání daní</KEYWORD><KEYWORD>Proporcionalita</KEYWORD><KEYWORD>Diskriminace</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑575/17,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Conseil d’État (Státní rada, Francie) ze dne <DATE ISO="20170920">20. září 2017</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20170928">28. září 2017</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Sofina SA,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Rebelco SA,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Sidro SA</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Ministre de l’Action et des Comptes publics (Ministr financí a veřejných rozpočtů),</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),</P><P>ve složení K. Lenaerts, předseda Soudního dvora vykonávající funkci předsedy pátého senátu, F. Biltgen a E. Levits (zpravodaj), soudci,</P><P>generální advokát: M. Wathelet,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20180625">25. června 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za Sofina SA C. Valentinem, avocat,</P></ITEM><ITEM><P>za francouzskou vládu D. Colasem, jakož i A. Alidière a E. de Moustier, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za belgickou vládu P. Cottinem a J.-C. Halleuxem, jako zmocněnci,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>za německou vládu T. Henzem a R. Kanitzem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za nizozemskou vládu M. K. Bulterman a M. H. S. Gijzen, jakož i J. Langerem a J. M. Hoogveldem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za švédskou vládu A. Falk, H. Shev, C. Meyer-Seitz, L. Zettergren a A. Alriksson, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM><ITEM><P>za vládu Spojeného království Z. Lavery, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s J. Rivettem, barrister,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi N. Gossement a W. Roelsem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20180807">7. srpna 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 63 a 65 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Sofina SA, Rebelco SA a Sidro SA, společnostmi založenými podle belgického práva, na straně jedné a Ministre de l’Action et des Comptes publics (Ministr financí a veřejných rozpočtů, Francie) na straně druhé ve věci odmítnutí posledně uvedeného vrátit jim srážkovou daň, jež byla vybrána z dividend, které jim byly vyplaceny v období let 2008 až 2011.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Francouzské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 38 odst. 1 Code général des impôts (obecný daňový zákoník, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>CGI<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>[…] [z]danitelný zisk je čistý zisk stanovený podle celkového výsledku veškerých operací uskutečněných podniky, včetně jakýchkoli obchodů s aktivy, a to jak probíhajícími, tak při ukončení využívání.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 39 odst. 1 CGI dále stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Čistý zisk je zisk po odečtení všech nákladů […]<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 119a odst. 2 CGI mimo jiné stanoví, že výnosy uvedené v článcích 108 až 117a uvedeného zákoníku podléhají srážkové dani, jejíž sazba je stanovena v článku 187 uvedeného zákoníku, pokud jsou jejich příjemcem osoby, které nejsou daňovými rezidenty nebo nemají sídlo ve Francii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Dividendy patří mezi výnosy uvedené v článcích 108 až 117b CGI.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Ve znění použitelném na skutkový stav v původním řízení stanoví čl. 187 odst. 1 CGI sazbu srážkové daně ve výši 25 %.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Ve znění účinném do <DATE ISO="20110921">21. září 2011</DATE> čl. 209 odst. 1 třetí pododstavec CGI stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>[…] [V] případě ztráty vykázané za zdaňovací období je tato ztráta považována za daňové zatížení pro další období a je odečtena ze zisku uskutečněného v tomto dalším období. Pokud není tento zisk dostatečný pro to, aby mohl být proveden úplný odpočet, je přebytek ztráty převeden do dalších zdaňovacích období.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Znění článku 209 odst. 1 třetího pododstavce CGI je ode dne <DATE ISO="20110921">21. září 2011</DATE> následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>[…] [V] případě ztráty za zdaňovací období je tato ztráta považována za zátěž v následujícím období a je odečtena ze zisku uskutečněného v tomto následujícím období do výše částky <FT TYPE="NUMBER">1000000</FT> [eur] navýšené o 60 % částky odpovídající zdanitelnému zisku za toto období, jež přesahuje prvně uvedenou částku. Pokud není tento zisk dostatečný k tomu, aby mohl být proveden úplný odpočet, je zbývající ztráta převedena do dalších zdaňovacích období. Totéž platí pro část ztráty nezpůsobilé k odpočtu podle první věty tohoto pododstavce.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Francouzsko-belgická smlouva</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>V článku 15 odst. 1 a 2 smlouvy mezi Francií a Belgií o zamezení dvojímu zdanění a stanovení pravidel vzájemné správní a právní pomoci v oblasti daní z příjmů, podepsané dne <DATE ISO="19640310">10. března 1964</DATE>, ve znění dodatků ze dne <DATE ISO="19710215">15. února 1971</DATE>, <DATE ISO="19990208">8. února 1999</DATE>, <DATE ISO="20081212">12. prosince 2008</DATE> a <DATE ISO="20090707">7. července 2009</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>francouzsko-belgická smlouva<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>), se stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="015.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Dividendy pocházející z některého smluvního státu vyplácené rezidentovi druhého smluvního státu podléhají zdanění v tomto druhém státě.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="015.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>S výhradou ustanovení odstavce 3 však mohou být tyto dividendy zdaněny ve smluvním státě, jehož rezidentem je společnost, která vyplácí dividendy, podle právních předpisů tohoto státu, přičemž takto stanovená daň nesmí přesáhnout:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>10 [%] hrubé hodnoty dividend, pokud je příjemcem společnost, která je výhradním vlastníkem alespoň 10 [%] kapitálu společnosti vyplácející dividendy od počátku posledního hospodářského roku této společnosti uzavřeného před vyplacením dividend;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>15 [%] hrubé hodnoty dividend v ostatních případech.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA><ALINEA>Tento odstavec se netýká zdanění zisku společnosti, který slouží k výplatě dividend.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 19 A francouzsko-belgické smlouvy dále stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Dvojímu zdanění se zamezuje takto:</P><P>A. Pokud jde o Belgii:</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Příjmy a výnosy z kapitálového majetku, na něž se vztahuje režim vymezený v čl. 15 odst. 2 až 4, ze kterých byla skutečně ve Francii odvedena srážková daň u zdroje a které obdrží společnosti-rezidenti v Belgii podléhající korporační dani, jsou za předpokladu výběru zálohové daně z příjmů z kapitálového majetku podle běžné sazby z jejich čisté částky po odečtení francouzské daně osvobozeny od korporační daně a od daně z dividend za podmínek stanovených belgickými vnitrostátními právními předpisy.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Společnosti Sofina, Rebelco a Sidro obdržely v letech 2008 až 2011 dividendy plynoucí z jejich kapitálové účasti ve francouzských společnostech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Podle čl. 119a odst. 2 CGI ve spojení s čl. 15 odst. 2 francouzsko-belgické smlouvy byly tyto dividendy daněny srážkovou daní se sazbou 15 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Navrhovatelky v původním řízení, které uzavřely zdaňovací období 2008 až 2011 se ztrátovým hospodářským výsledkem, zaslaly francouzským daňovým orgánům stížnosti, kterými se domáhaly vrácení vybraných srážkových daní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Po zamítnutí těchto stížností se navrhovatelky v původním řízení obrátily na příslušné soudy, které v řízení v prvním stupni ani v odvolacím řízení nevyhověly jejich návrhům znějícím na vrácení daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Navrhovatelky v původním řízení proto podaly kasační opravný prostředek k předkládajícímu soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Conseil d’État (Státní rada, Francie) zaprvé konstatovala, že použití srážkové daně pouze na dividendy, které byly vyplaceny z důvodu kapitálové účasti společností-nerezidentů ve společnostech-rezidentech nerezidentským společnostem ve ztrátě, může pro posledně uvedené společnosti představovat znevýhodnění oproti společnostem-rezidentům ve ztrátě, pokud jde o hotovostní toky. Uvedený soud však hledá odpověď na otázku, zda tato okolnost představuje sama o sobě rozdílné zacházení, které je omezením volného pohybu kapitálu, jež je v zásadě zakázané podle článku 63 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Pokud by vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení byla takovým omezením, Conseil d’État (Státní rada) se zadruhé táže, zda by s ohledem na cíl této právní úpravy, kterým je zajistit účinnost výběru daní, mohlo být uvedené omezení odůvodněno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Zatřetí se uvedený soud za předpokladu, že by byla zásada výběru srážkové daně dotčená v projednávané věci připuštěna, podpůrně táže, zda by na posuzování slučitelnosti vnitrostátní právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení s články 63 a 65 SFEU mohla mít vliv okolnost, že společnost-rezident ve ztrátě, která ukončí svou činnosti, je <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> osvobozena od zdanění dividend, které jí byly vyplaceny během zdaňovacích období, v nichž vykázala ztrátu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Conseil d’État (Státní rada) dále uvádí, že rozdíly ve způsobu výpočtu základu daně z dividend na základě toho, zda je přijímající společnost rezidentem či nikoli, by taktéž mohly představovat omezení volného pohybu kapitálu. Totiž zatímco srážková daň stanovená v článku 119a CGI se vyměřuje z hrubé částky dividend, náklady související se samotným přijetím dividend lze odečíst od daňového základu pro výpočet daně uplatňované na dividendy vyplácené společnosti-rezidentovi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Za těchto okolností se Conseil d’État (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>1)</NO.P><TXT>Mají být články [63 a 65 SFEU] vykládány v tom smyslu, že nevýhoda, pokud jde o hotovostní toky, která plyne z uplatnění srážkové daně na dividendy vyplácené ztrátovým společnostem-nerezidentům, zatímco ztrátové společnosti-rezidenti zdaňují přijaté dividendy až za období, kdy případně opět vykáží zisk, představuje sama o sobě rozdílné zacházení charakteristické pro omezení volného pohybu kapitálu?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Má být případné omezení volného pohybu kapitálu popsané v předchozí otázce považováno s ohledem na požadavky plynoucí z článků [63 a 65 SFEU] za odůvodněné potřebou zajistit účinnost výběru daní, pokud společnosti-nerezidenti nepodléhají kontrole francouzských daňových orgánů, nebo dokonce potřebou chránit rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy?</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="5"?><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>V případě, že uplatnění sporné srážkové daně může být s ohledem na volný pohyb kapitálu v zásadě přípustné:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>brání uvedená ustanovení výběru srážkové daně z dividend vyplácených společností-rezidentem ztrátové společnosti-nerezidentovi se sídlem v jiném členském státě, pokud tato společnost-nerezident ukončí činnost, aniž znovu dosáhla zisku, zatímco v případě společnosti-rezidenta ve stejné situaci nejsou tyto dividendy zdaněny;</P></ITEM><ITEM><P>musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že při existenci daňových předpisů, které zacházejí s dividendami rozdílně na základě toho, zda jsou vypláceny rezidentům nebo nerezidentům, je třeba porovnat skutečnou daňovou zátěž každého z nich z důvodu vyplacení těchto dividend tak, aby omezení volného pohybu kapitálu vyplývající ze skutečnosti, že tyto předpisy neumožňují odečíst náklady přímo spojené se samotným přijetím těchto dividend pouze nerezidentům, mohlo být považováno za odůvodněné rozdílem v daňové sazbě u daně vybírané od rezidentů v pozdějších zdaňovacích obdobích podle obecné právní úpravy a u srážkové daně vybírané z dividend vyplácených nerezidentům, jestliže tento rozdíl vyrovnává, pokud jde o výši zaplacené daně, rozdíl v základu daně?<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první a druhé otázce a k první části třetí otázky</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Podstatou první, druhé a první části třetí otázky, které je třeba zkoumat společně, je, zda články 63 a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž podléhají dividendy vyplácené společností-rezidentem srážkové dani, pokud je jejich příjemcem společnost-nerezident, zatímco pokud je jejich příjemce společnost-rezident, k jejich zdanění na základě režimu podle obecné právní úpravy korporační daně dochází na konci zdaňovacího období, ve kterém byly obdrženy, a to pouze tehdy, pokud posledně uvedená společnost dosáhla v tomto zdaňovacím období zisku, přičemž k takovému zdanění nemusí vůbec dojít, pokud uvedená společnost ukončí svou činnost, aniž dosáhla ve zdaňovacích obdobích po přijetí dividend zisku.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K existenci omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu čl. 63 odst. 1 SFEU</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že mezi opatření zakázaná podle čl. 63 odst. 1 SFEU jakožto omezení pohybu kapitálu patří taková opatření, která mohou od investování v některém členském státě odradit osoby, které nejsou v tomto státě rezidenty, nebo odradit osoby-rezidenty v uvedeném členském státě od investování v jiných státech (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0015">15</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Nepříznivé zacházení členského státu s dividendami vyplácenými společnostem-nerezidentům ve srovnání se zacházením vyhrazeným dividendám vypláceným společnostem-rezidentům může konkrétně společnosti usazené v jiném členském státě, než je tento první stát, odradit od uskutečnění investic v tomto prvním členském státě, a představuje proto omezení volného pohybu kapitálu, které je v zásadě zakázáno článkem 63 SFEU (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Podle vnitrostátní právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení se na společnosti, které mají podíl ve společnosti se sídlem ve Francii, vztahují, pokud jde o dividendy, které jsou jim z tohoto důvodu vypláceny, dva rozdílné režimy, jež se použijí podle toho, zda prvně uvedené společnosti mají v tomto členském státě postavení rezidenta, či nerezidenta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí totiž vyplývá, že dividendy, které jsou vypláceny společnostem-nerezidentům francouzskou společností, podléhají podle čl. 119a odst. 2 CGI srážkové dani ve výši 25 % z jejich hrubé částky, avšak tato sazba může být snížena na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nezávisle na jejich hospodářských výsledcích. Jak uvádí předkládající soud, na základě takové smlouvy, tj. francouzsko-belgické smlouvy, podléhaly dividendy, které byly vyplaceny navrhovatelkám v původním řízení, srážkové dani ve výši 15 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Naproti tomu dividendy, které jsou vypláceny společnosti-rezidentovi, jsou zahrnuty do jejího základu daně a podléhají režimu zdanění podle obecné daňové právní úpravy, tj. korporační dani ve výši 33,33 % podle článku 38 CGI. V případě ztrátového hospodářského výsledku na konci dotčeného zdaňovacího období čl. 209 odst. 1 třetím pododstavci CGI ve znění použitelném na skutkový stav v původním řízení stanovil odklad tohoto zdanění do pozdějšího zdaňovacího období, v němž bude dosaženo zisku, neboť vykázané ztráty převoditelné do následujícího zdaňovacího období se započítávají oproti částce přijatých dividend.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že zatímco dividendy vyplacené společnosti-nerezidentovi podléhají okamžitému a konečnému zdanění, zdanění dividend vyplácených společnosti-rezidentovi závisí na tom, zda je čistým výsledkem hospodaření této společnosti zisk nebo ztráta. Pokud je tímto výsledkem ztráta, nejenže se zdanění těchto dividend odkládá do následujícího zdaňovacího období, v němž bude dosaženo zisku, čímž společnost-rezident získává výhodu, pokud jde o hotovostní toky, ale z tohoto důvodu je i nejisté, neboť k tomuto zdanění nedojde, pokud společnost-rezident ukončí svou činnost, aniž by předtím dosáhla ziskového hospodářského výsledku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>V této souvislosti nicméně zaprvé platí, že vyloučení zvýhodnění, pokud jde o hotovostní toky v přeshraniční situaci, existuje-li takové zvýhodnění v rovnocenné vnitrostátní situaci, představuje omezení volného pohybu kapitálu (v obdobném smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20051213">13. prosince 2005</DATE>, <NAME.CASE>Marks &amp; Spencer</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑446/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:763">EU:C:2005:763</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120712">12. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Španělsko</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑269/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:439">EU:C:2012:439</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Zadruhé posouzení existence případného nevýhodného zacházení s dividendami vyplácenými společnostem-nerezidentům musí být provedeno pro každé zdaňovací období jednotlivě (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že dividendy vyplacené společnosti-nerezidentovi byly zdaněny v okamžiku jejich vyplacení, je třeba pro účely porovnání daňového zatížení, kterému podléhají takové dividendy, a daňového zatížení, kterému podléhají dividendy vyplacené společnosti-rezidentovi, zohlednit zdaňovací období, ve kterém došlo k vyplacení dividend.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>V této souvislosti je přitom třeba konstatovat, že pokud společnost-rezident uzavře takové zdaňovací období se ztrátovým výsledkem, je takové zatížení nulové.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Zatřetí takový odklad zdanění bude znamenat konečné daňové osvobození dividend vyplacených společnosti-rezidentovi, pokud posledně uvedená společnost před ukončením své činnosti již nevykáže ziskový hospodářský výsledek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení tudíž může zvýhodňovat společnosti-rezidenty ve ztrátě, neboť z ní vyplývá přinejmenším zvýhodnění, pokud jde o hotovostní toky, potažmo daňové osvobození v případě ukončení činnosti, zatímco společnosti-nerezidenti podléhají okamžitému a konečnému zdanění nezávisle na jejich hospodářském výsledku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Francouzská vláda v tomto ohledu připomíná, že dividendy vyplácené společnosti-nerezidentovi podléhají na základě ustanovení čl. 119a odst. 2 CGI, ve spojení s článkem 15 francouzsko-belgické smlouvy, daňovému zatížení ve výši 15 %, zatímco dividendy vyplácené společnosti-rezidentovi podléhají podle článku 38 CGI daňovému zatížení ve výši 33,33 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba nicméně zdůraznit, že sama okolnost, že dividendy vyplácené společnosti-nerezidentovi podléhají ve Francii srážkové dani ve výši 15 %, nebrání Belgickému království, aby tytéž dividendy rovněž z titulu daňové pravomoci, kterou mu přiznává čl. 15 odst. 1 francouzsko-belgické smlouvy, zdanilo až do výše stanovené v čl. 19A odst. 1 této smlouvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Mimoto okolnost uvedená v bodě 35 tohoto rozsudku každopádně nemůže odstranit znevýhodnění dividend vyplácených společnosti-nerezidentovi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Nepříznivé daňové zacházení, které porušuje základní svobodu, totiž předně nemůže být považováno za slučitelné s unijním právem z důvodu případné existence jiných výhod (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070718">18. července 2007</DATE>, <NAME.CASE>Lakebrink a Peters-Lakebrink</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑182/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:452">EU:C:2007:452</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura, a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Dále, méně příznivá sazba zdanění, na kterou poukazuje francouzská vláda v souvislosti s dividendami vyplácenými společnosti-rezidentovi, každopádně není relevantní, neboť se na tyto dividendy vztahuje osvobození od splatné daně, pokud společnost-rezident ukončí svou činnosti a v období po obdržení uvedených dividend nedosáhne zisku. Soudní dvůr přitom již rozhodl, že okolnost, kdy vnitrostátní právní úprava znevýhodňuje nerezidenty, nemůže být vyvážena skutečností, že v jiných situacích tato právní úprava nerezidenty oproti rezidentům neznevýhodňuje (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070718">18. července 2007</DATE>, <NAME.CASE>Lakebrink a Peters-Lakebrink</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑182/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:452">EU:C:2007:452</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Takový rozdíl v daňovém zacházení s dividendy podle rezidentské příslušnosti společností, na které se toto zacházení vztahuje, by mohl odradit jednak společnosti-nerezidenty, aby investovaly do společností usazených ve Francii, a jednak investory, kteří jsou rezidenty ve Francii, od nabytí podílů ve společnostech-nerezidentech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Vnitrostátní právní úprava, která je dotčena ve věci v původním řízení, je tudíž omezením volného pohybu kapitálu, které je v zásadě zakázáno čl. 63 odst. 1 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Je třeba nicméně přezkoumat, zda toto omezení může být odůvodněno z hlediska ustanovení Smlouvy o FEU.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K existenci odůvodnění omezení volného pohybu kapitálu na základě článku 65 SFEU</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Francouzská vláda tvrdí, že i když vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení představuje omezení, situace společností-rezidentů a společností-nerezidentů jsou jednak objektivně odlišné a jednak je tato právní úprava odůvodněna nezbytností zajistit vybírání daně a je v souladu s rozdělením daňové pravomoci mezi členský stát rezidenta a členský stát zdroje příjmu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Článek 65 odst. 1 písm. a) SFEU stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>[č]lánkem 63 [SFEU] není dotčeno právo členských států […] uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Uvedené ustanovení musí být jakožto výjimka ze základní zásady volného pohybu kapitálu vykládáno restriktivně. Nemůže tudíž být vykládáno v tom smyslu, že jakékoli daňové předpisy obsahující rozlišení mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště či členského státu, kde investují svůj kapitál, jsou automaticky slučitelné se Smlouvou o FEU. Výjimka stanovená v čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU je<?PAGE NO="8"?> totiž sama omezena odstavcem 3 téhož článku, který stanoví, že vnitrostátní ustanovení uvedená v odstavci 1 <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>nesmějí představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu a plateb ve smyslu článku 63 [SFEU]<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Je proto třeba odlišit rozdílné zacházení přípustné na základě čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU od diskriminace zakázané ustanovením čl. 65 odst. 3 SFEU. Z judikatury Soudního dvora přitom vyplývá, že aby mohla být vnitrostátní daňová právní úprava považována za slučitelnou s ustanoveními Smlouvy týkajícími se volného pohybu kapitálu, je třeba, aby se rozdílné zacházení, které stanoví, týkalo situací, které nejsou objektivně srovnatelné, nebo aby bylo odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke srovnatelnosti dotčených situací</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Podle judikatury Soudního dvora platí, že jakmile členský stát jednostranně nebo prostřednictvím smluv podrobí dani z příjmů nejen daňové rezidenty, ale rovněž daňové nerezidenty, pokud jde o dividendy, které obdrží od společnosti-rezidenta, blíží se situace uvedených daňových nerezidentů situaci daňových rezidentů (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111020">20. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Německo</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑284/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:670">EU:C:2011:670</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Francouzská vláda, belgická vláda, německá vláda a vláda Spojeného království, které se opírají o rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Truck Center</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑282/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:762">EU:C:2008:762</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), nicméně tvrdí, že právní úprava, která stanoví pouze odlišné způsoby vybírání daně podle místa sídla společnosti, jež je příjemcem dividend, je odůvodněna objektivně odlišnou situací, v níž se nacházejí společnosti-rezidenti a společnosti-nerezidenti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Použití rozdílných způsobů výběru daně podle místa sídla příjemce dividend podle nich odráží objektivně odlišnou situaci, v níž se nacházejí společnosti-nerezidenti oproti společnostem-rezidentům, neboť francouzský stát vystupuje ve vztahu ke společnostem-nerezidentům jakožto stát zdroje dividend, a nikoli jakožto stát místa sídla příjemce těchto dividend, což podle uvedených vlád snižuje schopnost výběru vůči posledně uvedeným společnostem a odůvodňuje srážkovou daň u dividend, které jsou jim vypláceny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Tuto argumentaci nicméně nelze přijmout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>I když Soudní dvůr v bodě 41 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Truck Center</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑282/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:762">EU:C:2008:762</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), konstatoval, že se rozdílné zacházení, které spočívá v použití odlišných způsobů zdanění v závislosti na sídle osoby povinné k dani, týká situací, které nejsou objektivně srovnatelné, v bodech 43 a 44 uvedeného rozsudku upřesnil, že příjmy dotčené ve věci, v níž byl vydán tentýž rozsudek, každopádně podléhaly zdanění, ať již byla jejich příjemcem osoba povinná k dani-rezident nebo osoba povinná k dani-nerezident.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Jak však vyplývá z bodu 33 tohoto rozsudku, vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení se neomezuje pouze na stanovení odlišných způsobů výběru daně v závislosti na místě sídla příjemce tuzemských dividend, ale v případě ztrátového hospodářského výsledku společnosti-rezidenta může vést k odkladu zdanění příjmů z dividend do pozdějšího zdaňovacího období, potažmo k daňovému osvobození, pokud taková společnost ukončí svou činnost, aniž dosáhla ziskového výsledku (v obdobném smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že uvedená právní úprava poskytuje významné daňové zvýhodnění ztrátovým společnostem-rezidentům, které není přiznáno ztrátovým společnostem-nerezidentům, nelze tvrdit, že se rozdílné zacházení při zdanění dividend v závislosti na tom, zda je jejich příjemcem společnost-rezident nebo společnost-nerezident, omezuje pouze na způsoby výběru daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Toto rozdílné zacházení proto není odůvodněno objektivně rozdílnou situací.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K odůvodnění, které vychází z rovnovážného rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členskými státy</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Francouzská vláda tvrdí, že srážková daň, které podléhají dividendy vyplácené společnostem-nerezidentům, je jediným způsobem, jenž umožňuje francouzskému státu tyto příjmy zdanit, aniž by byly sníženy jeho daňové příjmy z důvodu ztrátového výsledku, jenž vznikl v jiném členském státě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>V tomto ohledu Soudní dvůr uznal, že ochrana rozdělení daňových pravomocí mezi členskými státy představuje legitimní cíl a že při neexistenci sjednocujících nebo harmonizačních opatření na úrovni Evropské unie si členské státy i nadále zachovávají pravomoc vymezit, prostřednictvím dohod nebo jednostranně, kritéria rozdělení svých daňových pravomocí (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Takové odůvodnění může být uznáno zejména tehdy, jestliže má dotčený režim za cíl předcházet jednáním, která mohou ohrozit právo členského státu uplatňovat svou daňovou pravomoc ve vztahu k činnostem vykonávaným na jeho území (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120712">12. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Španělsko</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑269/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:439">EU:C:2012:439</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0077">77</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>V projednávané věci se francouzský stát rozhodl, že dividendy vyplácené společnosti-nerezidentovi zdaní prostřednictvím srážkové daně sazbou stanovenou v rámci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zároveň takové zdanění neuplatní na dividendy vyplácené společnosti-nerezidentovi, která je ve ztrátě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Ve věci v původním řízení by nicméně odklad zdanění dividend vyplacených společnosti-nerezidentovi, která je ve ztrátě, neznamenal, že by se francouzský stát vzdal svého práva zdanit příjmy, které vznikly na jeho území. Dividendy vyplácené společností-rezidentem by totiž byly zdaněny, jakmile by společnost-nerezident v následujícím zdaňovacím období vykázala ziskový výsledek, stejně jako je tomu v případě společnosti-rezidenta procházející stejným vývojem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Je zajisté pravda, že pokud by společnost-nerezident nedosáhla před ukončením své činnosti zisku, vyplývalo by z toho skutečné daňové osvobození příjmů pocházejících z dividend, které by znamenalo daňovou ztrátu pro členský stát zdanění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora nicméně vyplývá, že snížení daňových příjmů nelze považovat za naléhavý důvod obecného zájmu, kterého by se bylo možné dovolávat za účelem odůvodnění opatření v zásadě odporujícího základní svobodě (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111020">20. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Německo</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑284/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:670">EU:C:2011:670</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0083">83</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Dále platí, že využijí-li členské státy možnosti zdanit příjmy vytvořené na jejich území, jsou povinny dodržovat zásadu rovného zacházení a svobody pohybu zaručené primárním unijním právem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Francouzská vláda však nemůže tvrdit, že ztráta daňových příjmů v souvislosti se zdaněním dividend vyplácených společnostem-nerezidentům v případě ukončení jejich činnosti může odůvodňovat použití srážkové daně z těchto příjmů výlučně vůči těmto společnostem, když francouzský stát zároveň s takovými ztrátami souhlasí v případě, že společnosti-rezidenti ukončí svou činnost, aniž by se znovu staly ziskovými.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Za těchto podmínek nelze přijmout odůvodnění právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení, které vychází z nutnosti chránit vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi členskými státy.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K odůvodnění vycházejícímu z účinnosti výběru daní</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Francouzská vláda dále tvrdí, že zdanění dividend vyplácených společnosti-nerezidentovi srážkovou daní je legitimním a vhodným prostředkem k zajištění zdanění příjmů osoby usazené mimo členský stát zdanění a k zamezení toho, aby tyto příjmy unikly zdanění ve státě zdroje příjmů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Podle uvedeného státu srážková daň, kterou jsou zdaňovány dividendy vyplácené společnostem-nerezidentům, snižují administrativní zátěž těchto společností, která by pro tyto společnosti obnášela povinnost podat francouzským daňovým orgánům na konci zdaňovacího období daňové přiznání k dani z příjmů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že nutnost zaručit účinný výběr daně je legitimním cílem, který může odůvodňovat omezení základních svobod, avšak za podmínky, že použití tohoto omezení bude způsobilé zaručit uskutečnění sledovaného cíle a nebude překračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Dále bylo judikováno, že postup uplatnění srážkové daně je legitimním a přiměřeným prostředkem k zajištění zdanění příjmů osoby povinné k dani usazené mimo stát zdanění (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121018">18. října 2012</DATE>, <NAME.CASE>X</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑498/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:635">EU:C:2012:635</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že omezení volného pohybu kapitálu, které vyplývá z vnitrostátní právní úpravy dotčené v původním řízení, spočívá, jak vyplývá z bodu 34 tohoto rozsudku, v okolnosti, že – na rozdíl od společností-rezidentů ve ztrátě – nemohou společnosti-nerezidenti, které jsou ve ztrátě, využít výhodu spočívající v odkladu zdanění dividend, které obdržely.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Přiznáním výhody tohoto odkladu společnostem-nerezidentům, které by nutně toto omezení odstranilo, by přitom nebylo ohroženo dosažení cíle, jenž souvisí s účinným výběrem daně splatné těmito společnostmi v případě, že obdrží dividendy od společnosti-rezidenta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Zaprvé režim odkladu zdanění v případě ztrátového výsledku totiž ze své podstaty zakládá odchylku od zásady zdanění ve zdaňovacím období, v němž byly vyplaceny dividendy, takže se tento režim nemá vztahovat na většinu společností, jimž jsou vypláceny dividendy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>Zadruhé je třeba zdůraznit, že je na společnostech-nerezidentech, aby předložily relevantní důkazy, na jejichž základě mohou daňové orgány členského státu zdanění konstatovat, že jsou splněny podmínky, jež zákon pro uplatnění takového odkladu stanoví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Zatřetí mechanismy vzájemné spolupráce existující mezi orgány členských států jsou dostačující k tomu, aby členskému státu zdroje příjmů umožnily ověřit věrohodnost důkazů předložených společnostmi-nerezidenty, které chtějí uplatnit odklad zdanění dividend, které obdržely (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120712">12. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise. v. Španělsko</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑269/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:439">EU:C:2012:439</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>V tomto ohledu totiž směrnice Rady ze dne ze dne <DATE ISO="19771219">19. prosince 1977</DATE> o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="336" PAGE.FIRST="15" DATE.PUB="1977">Úř. věst. 1977, L 336, s. 15</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 63), ve znění směrnice Rady 2004/106/ES ze dne <DATE ISO="20041116">16. listopadu 2004</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="359" PAGE.FIRST="30" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 359, s. 30</REF.DOC.OJ>), která byla zrušena a nahrazena směrnicí Rady 2011/16/EU ze dne <DATE ISO="20110215">15. února 2011</DATE> o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="064" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 64, s. 1</REF.DOC.OJ>), umožňuje členskému státu, aby si vyžádal od příslušných orgánů jiného členského státu veškeré údaje, jež mu mohou umožnit správné vyměření daní z příjmů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 směrnice Rady 2008/55/ES ze dne <DATE ISO="20080526">26. května 2008</DATE> o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="150" PAGE.FIRST="28" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 150, s. 28</REF.DOC.OJ>), která byla zrušena a nahrazena směrnicí Rady 2010/24/EU ze dne <DATE ISO="20100316">16. března 2010</DATE> o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="084" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 84, s. 1</REF.DOC.OJ>), stanovil, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>[na] žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán sdělí informace, které jsou pro něj užitečné pro vymáhání pohledávky<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>. Tato směrnice tedy umožňuje členskému státu zdroje příjmů získat od příslušného orgánu členského státu místa sídla nezbytné informace, jež mu umožní vymáhat daňovou pohledávku, jež vznikla z důvodu vyplacení dividend.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Směrnice 2008/55 tudíž skýtá orgánům členského státu zdroje příjmů rámec pro spolupráci a pomoc, který jim umožňuje v členském státě místa sídla účinně vymoci daňovou pohledávku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111129">29. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>National Grid Indus</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑371/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:785">EU:C:2011:785</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0078">78</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120712">12. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Španělsko</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑269/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:439">EU:C:2012:439</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0070">70</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>Přiznáním výhody spočívající v odkladu zdanění vyplácených dividend rovněž společnostem-nerezidentům ve ztrátě by proto byla odstraněna veškerá omezení volného pohybu kapitálu, aniž by tím bylo zároveň bráněno v dosažení cíle sledovaného vnitrostátní právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>Za těchto podmínek nelze přijmout odůvodnění právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení, které vychází z účinnosti výběru daní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>Vzhledem ke všem výše uvedeným úvahám je třeba na první, druhou a první část třetí otázky, odpovědět tak, že články 63 a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž podléhají dividendy vyplácené společností-rezidentem srážkové dani, pokud je jejich příjemcem společnost-nerezident, zatímco pokud je jejich příjemcem společnost-rezident, k jejich zdanění na základě režimu podle obecné právní úpravy korporační daně dochází na konci zdaňovacího období, ve kterém byly obdrženy, a to pouze tehdy, pokud posledně uvedená společnost dosáhla v tomto zdaňovacím období zisku, přičemž k takovému zdanění nemusí případně vůbec dojít, pokud uvedená společnost ukončí svou činnost, aniž dosáhla ve zdaňovacích obdobích po přijetí dividend zisku.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé části třetí otázky</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>S ohledem na odpověď na první a druhou otázku a na první část třetí otázky není třeba na druhou část třetí otázky odpovídat.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="12"?><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Články 63 a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž podléhají dividendy vyplácené společností-rezidentem srážkové dani, pokud je jejich příjemcem společnost-nerezident, zatímco pokud je jejich příjemce společnost-rezident, k jejich zdanění na základě režimu podle obecné právní úpravy korporační daně dochází na konci zdaňovacího období, ve kterém byly obdrženy, a to pouze tehdy, pokud posledně uvedená společnost dosáhla v tomto zdaňovacím období zisku, přičemž k takovému zdanění nemusí případně vůbec dojít, pokud uvedená společnost ukončí svou činnost, aniž dosáhla ve zdaňovacích obdobích po přijetí dividend zisku.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>