<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><ORDER xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.ORDER><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑67/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CO0067</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:459">EU:C:2017:459</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>6</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>6</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.ORDER><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>USNESENÍ ZE DNE <DATE ISO="20170614">14. 6. 2017</DATE> – VĚC C‑67/17</P><P>ILJEV</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Usnesení Soudního dvora</HT> (šestého senátu)</P><P><DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: bulharština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora</KEYWORD><KEYWORD>Soudní spolupráce v občanských věcech</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (EU) č. 1215/2012</KEYWORD><KEYWORD>Článek 1 odst. 2 písm. a)</KEYWORD><KEYWORD>Oblast působnosti</KEYWORD><KEYWORD>Vyloučené věci</KEYWORD><KEYWORD>Majetkové poměry v manželství</KEYWORD><KEYWORD>Zánik manželství</KEYWORD><KEYWORD>Vypořádání majetku nabytého v průběhu manželství</KEYWORD></INDEX><ORDER.INIT><P>Ve věci C‑67/17,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Rajonen sad Varna (obvodní soud ve Varně, Bulharsko) ze dne <DATE ISO="20170126">26. ledna 2017</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20170207">7. února 2017</DATE>, v řízení</P></ORDER.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Todor Iljev</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Blagovesta Iljeva,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE.GEN><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),</P><P>ve složení E. Regan, předseda senátu, J.-C. Bonichot a C. G. Fernlund (zpravodaj), soudci,</P><P>generální advokátka: E. Sharpston,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout usnesením s odůvodněním podle článku 99 jednacího řádu Soudního dvora,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává toto</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE.GEN><CONTENTS.ORDER><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Usnesení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne <DATE ISO="20121212">12. prosince 2012</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="351" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 351, s. 1</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Todorem Iljevem a Blagovestou Iljevou ve věci vypořádání majetkových vztahů k motorovému vozidlu po zániku jejich manželství.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 1215/2012</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>V bodě 34 odůvodnění nařízení č. 1215/2012 Rada Evropské unie zdůraznila potřebu zajistit kontinuitu mezi Bruselskou úmluvou ze dne <DATE ISO="19680927">27. září 1968</DATE> o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="299" PAGE.FIRST="32" DATE.PUB="1972">Úř. věst. 1972, L 299, s. 32</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>Bruselská úmluva<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>), a nařízeními, která ji nahrazují, včetně výkladu, který Soudní dvůr podal stran ustanovení této úmluvy, která lze považovat za rovnocenná ustanovením stávajícího nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>V článku 1 odst. 1 a odst. 2 písm. a) nařízení č. 1215/2012 se stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="001.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Toto nařízení se vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci (<HT TYPE="ITALIC">acta iure imperii</HT>).</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Toto nařízení se nevztahuje na:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>věci osobního stavu nebo způsobilost fyzických osob k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů nebo vztahů, s nimiž právo pro ně rozhodné spojuje účinky obdobné manželství.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 tohoto nařízení zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Podle článku 80 nařízení č. 1215/2012 se tímto nařízením zrušuje nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="012" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 12, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 81 nařízení č. 1215/2012 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>[…]</ALINEA><ALINEA>[Toto nařízení se použije] ode dne <DATE ISO="20150110">10. ledna 2015</DATE> s výjimkou článků 75 a 76, které se použijí ode dne <DATE ISO="20140110">10. ledna 2014</DATE>.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Bruselská úmluva</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 1 Bruselské úmluvy zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Tato úmluva se vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. [...]</P><P>Tato úmluva se nevztahuje na:</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>věci osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů a dědění, včetně dědění ze závěti;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[...]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="3"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Bulharské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Zákon o mezinárodním právu soukromém</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>V článku 4 odst. 1 bodu 2 zákona o mezinárodním právu soukromém se stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Mezinárodní soudní příslušnost soudů a jiných bulharských orgánů je dána tehdy, pokud</P><P>[...]</P><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>je žalobce nebo navrhovatel bulharským státním příslušníkem nebo právnickou osobou založenou podle bulharského práva.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Zákon o rodině</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>V článku 21 odst. 1 zákona o rodině se stanoví, že manželům vznikají stejná práva k majetku, který manželé nabyli společně za svého manželství, bez ohledu na jméno osoby, která byla uvedena jako nabyvatel tohoto majetku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Podle článku 28 uvedeného zákona mají manželé v případě zániku společného jmění manželů nárok na podílové spoluvlastnictví majetku, přičemž oba podíly jsou stejně velké.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Todor Iljev, bulharský státní příslušník, a Blagovesta Iljeva, italská a bulharská státní příslušnice, uzavřeli manželství dne <DATE ISO="20070601">1. června 2007</DATE> v obci Šumen (Bulharsko).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20150702">2. července 2015</DATE> bylo rozhodnutím Rajonen sad Šumen (obvodní soud v Šumenu, Bulharsko) manželství účastníků původního řízení rozvedeno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Poté, co uvedený soud prohlásil manželství za rozvedené, podal T. Iljev u předkládajícího soudu žalobu, v níž se domáhal vypořádání majetkových práv k motorovému vozidlu, které v listopadu 2009 koupila B. Iljeva a které bylo registrováno na její jméno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>T. Iljev tvrdí, že toto vozidlo bylo pořízeno ze společných prostředků nabytých za trvání manželství účastníků původního řízení a že uvedené motorové vozidlo náleží podle článků 21 až 28 zákona o rodině oběma účastníkům původního řízení, přestože bylo registrováno v Itálii pouze na jméno B. Iljevy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že ač byli oba manželé přihlášeni k trvalému pobytu v Bulharsku, je třeba mít za to, že v okamžiku uzavření jejich manželství, pořízení motorového vozidla, rozvodu manželství a podání žaloby v původním řízení se místo jejich obvyklého pobytu nacházelo na italském území. Předkládající soud uvádí, že B. Iljeva po dobu více než deseti let nepřetržitě žije a pracuje v Itálii, že dne <DATE ISO="20160314">14. března 2016</DATE> uvedla bulharským orgánům, že má bydliště v Itálii, a že podle průkazu totožnosti, který jí vydaly italské orgány, je místem jejího bydliště obec Alba v provincii Cuneo (Itálie).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Blagovesta Iljeva zpochybňuje, že jsou bulharské soudy příslušné k rozhodování sporu v původním řízení, neboť má za to, že podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 jsou k rozhodování sporu příslušné italské soudy.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Předkládající soud vyjadřuje v této věci pochybnosti, jelikož má k dispozici pouze jeden rozsudek bulharského nejvyššího soudu, který se týká rozvodu manželství a vypořádání majetku nabytého za trvání manželství. Podle tohoto rozsudku se výjimka stanovená v čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1215/2012 vztahuje pouze na věci týkající se majetkových vztahů manželů, jak jsou vymezeny v určitých článcích zákona o rodině, které takové vypořádání majetkových vztahů nezahrnují. Z uvedeného rozsudku by vyplývalo, že toto vypořádání spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Předkládající soud má za to, že pokud by tomu tak bylo, byly by podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení k rozhodování věci v původním řízení příslušné italské soudy. Pokud by naproti tomu posledně uvedené ustanovení nebylo použitelné, byly by k rozhodování věci v původním řízení podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 zákona o mezinárodním právu soukromém příslušné bulharské soudy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Rajonen sad Varna (obvodní soud ve Varně, Bulharsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>1)</NO.P><TXT>Představuje žaloba mezi bývalými manželi směřující k vypořádání práv k movité věci nabyté za trvání manželství do společného jmění manželů právní spor týkající se majetkových vztahů mezi manželi ve smyslu čl. 1 odst. [2] písm. a) nařízení [č. 1215/2012]?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Je právní spor o vypořádání práv k movité věci, která byla nabyta za trvání manželství, ale u příslušného vnitrostátního orgánu byla zaregistrována jen na jméno jednoho z bývalých manželů, podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1215/2012 vyloučen z působnosti tohoto nařízení?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Který soud je příslušný rozhodnout právní spor mezi bývalými manželi týkající se vlastnictví movité věci nabyté za trvání jejich manželství, jsou-li manželé státními příslušníky jednoho členského státu [Evropské unie], ale během řízení bylo zjištěno, že v době uzavření manželství, nabytí věci, zániku manželství a návrhu na vypořádání práv k movité věci po rozvodu manželství měli bydliště v jiném členském státě?<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Pokud lze odpověď na položenou předběžnou otázku jasně vyvodit z judikatury, může Soudní dvůr podle článku 99 svého jednacího řádu kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Toto ustanovení je třeba uplatnit v projednávané věci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Podstatou tří otázek předkládajícího soudu, kterými je třeba se zabývat společně, je, zda musí být čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že se na takový spor, jako je spor v původním řízení, který se týká vypořádání majetkových práv k movité věci po rozvodu manželství, kterou nabyli za trvání manželství manželé, kteří jsou státními příslušníky jednoho členského státu, avšak mají bydliště v jiném členském státě, vztahuje působnost nařízení č. 1215/2012, nebo zda uvedený spor spadá do oblasti majetkových práv plynoucích z manželských vztahů, a proto se na něj vztahují výjimky stanovené v uvedeném čl. 1 odst. 2 písm. a).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba připomenout, že v rozsahu, ve kterém nyní nařízení č. 1215/2012 ve vztazích mezi členskými státy s výjimkou Dánského království nahradilo Bruselskou úmluvu, platí výklad této úmluvy provedený Soudním dvorem i pro toto nařízení, pokud je možno považovat jeho ustanovení a ustanovení Bruselské úmluvy za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>rovnocenná<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>. Jak vyplývá z bodu 34 odůvodnění nařízení č. 1215/2012, je třeba zajistit kontinuitu výkladu Bruselské úmluvy a tohoto nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111018">18. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Realchemie Nederland</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑406/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:668">EU:C:2011:668</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Pokud jde o oblast působnosti nařízení č. 1215/2012, je třeba konstatovat, že se čl. 1 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení shoduje s čl. 1 druhým pododstavcem bodem 1 Bruselské úmluvy a že jsou znění obou ustanovení obdobná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Je proto třeba odkázat na judikaturu Soudního dvora, která se týká čl. 1 druhého pododstavce bodu 1 Bruselské úmluvy, a zejména na rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19790327">27. března 1979</DATE>, <NAME.CASE>de Cavel</NAME.CASE> (<NO.CASE>143/78</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1979:83">EU:C:1979:83</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Soudní dvůr se v uvedeném rozsudku zabýval otázkou, zda se na spor, který se týkal opatření k zajištění majetku v rámci rozvodového řízení, má vztahovat Bruselská úmluva, a to z důvodu povahy dotčeného opatření, v jehož případě se jednalo o opatření v rámci manželských vztahů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Soudní dvůr uvedl, že vzhledem ke zvláštní povaze určitých oblastí, mezi které náleží věci osobního stavu nebo způsobilost fyzických osob k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů a dědění, včetně dědění ze závěti, jsou spory v těchto věcech vyloučeny z oblasti působnosti Bruselské úmluvy (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19790327">27. března 1979</DATE>, <NAME.CASE>de Cavel</NAME.CASE>, <NO.CASE>143/78</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1979:83">EU:C:1979:83</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0006">6</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Soudní dvůr konstatoval, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>majetková práva plynoucí z manželských vztahů<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, který je uveden v čl. 1 druhém pododstavci bodě 1 Bruselské úmluvy, zahrnuje nejen majetkové uspořádání konkrétně a výlučně upravené některými vnitrostátními právními systémy v případě manželství, ale i jakékoli majetkové vztahy mezi manželi vyplývající přímo z manželského vztahu nebo z jeho zrušení (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19790327">27. března 1979</DATE>, <NAME.CASE>de Cavel</NAME.CASE>, <NO.CASE>143/78</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1979:83">EU:C:1979:83</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0007">7</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Soudní dvůr konstatoval, že spory týkající se majetku manželů během rozvodového řízení se mohou příslušně týkat nebo úzce souviset: v rámci první kategorie s otázkami, které se týkají osobního stavu, v rámci druhé kategorie s právními vztahy mezi manželi, které vyplývají přímo z manželského vztahu nebo z jeho zrušení, nebo v rámci třetí kategorie s právními vztahy mezi manželi, které mezi nimi existovaly, avšak které nesouvisí s manželstvím, a že se oblast působnosti Bruselské úmluvy vztahuje pouze na posledně uvedenou kategorii sporů, kdežto první dvě kategorie musí být z oblasti její působnosti vyloučeny (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19790327">27. března 1979</DATE>, <NAME.CASE>de Cavel</NAME.CASE>, <NO.CASE>143/78</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1979:83">EU:C:1979:83</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0007">7</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že pokud jde o spor mezi bývalými manželi, který se týká vypořádání majetkových práv k movité věci nabyté za trvání manželství, pak se na takový spor nevztahuje oblast působnosti nařízení č. 1215/2012, ale druhá kategorie uvedená v předchozím bodě, jelikož se uvedený spor mezi těmito osobami týká právních vztahů mezi manželi, které vyplývají přímo ze zrušení manželství.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Dále je třeba připomenout, že nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne <DATE ISO="20031127">27. listopadu 2003</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="338" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 338, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/06, s. 243), ač se podle svého čl. 1 odst. 1 písm. a) vztahuje na občanskoprávní věci týkající se rozvodu, se použije, jak vyplývá z bodu 8 jeho odůvodnění, pouze na zrušení manželských svazků, a netýká se takových otázek, jakými jsou důvody rozvodu, majetkové důsledky manželství nebo případná jiná dodatečná opatření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Na položené otázky je proto třeba odpovědět tak, že čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že na takový spor, jako je spor v původním řízení, který se týká vypořádání majetkových práv k movité věci po rozvodu manželství, kterou nabyli za trvání manželství manželé, kteří jsou státními příslušníky jednoho členského státu, avšak mají bydliště v jiném členském státě, se oblast působnosti tohoto nařízení nevztahuje, ale takový spor spadá do oblasti majetkových práv plynoucích z manželských vztahů, a proto se na něj vztahují výjimky stanovené v uvedeném čl. 1 odst. 2 písm. a).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 1 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne <DATE ISO="20121212">12. prosince 2012</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že na takový spor, jako je spor v původním řízení, který se týká vypořádání majetkových práv k movité věci po rozvodu manželství, kterou nabyli za trvání manželství manželé, kteří jsou státními příslušníky jednoho členského státu, avšak mají bydliště v jiném členském státě, se oblast působnosti tohoto nařízení nevztahuje, ale takový spor spadá do oblasti majetkových práv plynoucích z manželských vztahů, a proto se na něj vztahují výjimky stanovené v uvedeném čl. 1 odst. 2 písm. a).</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.ORDER><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></ORDER>