null
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)
15. října 2026(*)
„ Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky – Směrnice 2014/24/EU – Zadávání zakázek – Článek 57 odst. 4 první pododstavec písm. h), jakož i odst. 6 a 7 – Fakultativní důvody pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení – Předložení nepravdivých informací hospodářským subjektem o splnění požadavků kvalifikace – Zapsání na seznam dodavatelů, kteří v zadávacím řízení předložili nepravdivé informace – Článek 18 odst. 1 – Zásada proporcionality – Směrnice 89/665/EHS – Článek 1 – Právo na účinný přezkum“
Ve věci C‑402/25,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Lietuvos administracinių ginčų komisija (Litevská komise pro správní spory, Litva) ze dne 12. června 2025, došlým Soudnímu dvoru dne 17. června 2025, v řízení
Plungės rajono savivaldybės administracija
proti
Viešųjų pirkimų tarnyba,
za účasti:
„VA Statyba“ UAB,
SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),
ve složení: Z. Csehi, předseda senátu, M. Gavalec (zpravodaj) a F. Schalin, soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,
za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za litevskou vládu: K. Dieninis, U. Jakaitytė a V. Kazlauskaitė-Švenčionienė, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi: A. Biolan, J. Jokubauskaitė a G. Wils, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 18 odst. 1 a čl. 57 odst. 4 prvního pododstavce písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65) ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1952 ze dne 10. listopadu 2021 (Úř. věst. 2021, L 398, s. 23) (dále jen „směrnice 2014/24“), čl. 1 odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 (Úř. věst. 2014, L 94, s. 1) (dále jen „směrnice 89/665“), jakož i zásady proporcionality.
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Plungės rajono savivaldybės administracija (orgán samosprávy okresu Plungė, Litva) (dále jen „veřejný zadavatel“) a Viešųjų pirkimų tarnyba (Úřad pro veřejné zakázky, Litva), který se týká zápisu společnosti „VA Statyba“ UAB na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, podle litevského práva.
Právní rámec
Unijní právo
Směrnice 89/665
3 Článek 1 směrnice 89/665, nadepsaný „Oblast působnosti a dostupnost přezkumných řízení“, v odstavcích 1 a 3 stanoví:
„1. Tato směrnice se vztahuje na zakázky podle směrnice [2014/24], nejsou-li v souladu s články 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17 a 37 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.
[...]
Pokud jde o zakázky nebo koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice [2014/24], přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že těmito rozhodnutími bylo porušeno právo Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.
[...]
3. Členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.“
Směrnice 2014/24
4 Body 14, 101 a 102 odůvodnění směrnice 2014/24 uvádějí:
„(14) Mělo by být vyjasněno, že pojem ‚hospodářské subjekty‘ by měl být vykládán široce, aby zahrnoval jakékoli osoby nebo subjekty, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolily. Podniky, pobočky, dceřiné společnosti, partnerství, družstva, společnosti s omezeným ručením, univerzity, veřejné či soukromé, a jiné formy subjektů, než jsou fyzické osoby, by tak měly všechny spadat do pojmu hospodářský subjekt bez ohledu na to, zda jsou za všech okolností považovány za ‚právnické osoby‘ či nikoli.
[...]
(101) Veřejní zadavatelé by dále měli mít možnost vyloučit hospodářské subjekty, které se ukázaly jako nespolehlivé, a to například z důvodu porušení environmentálních nebo sociálních povinností, včetně pravidel pro přístupnost osobám se zdravotním postižením nebo jiných druhů vážného profesního pochybení, jako je porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví. Je třeba upřesnit, že vážné profesní pochybení může zpochybnit důvěryhodnost hospodářského subjektu a učinit jej nezpůsobilým pro zadání veřejné zakázky bez ohledu na to, zda by daný hospodářský subjekt byl jinak technicky a ekonomicky způsobilý k plnění zakázky.
[...] [V]eřejní zadavatelé [by] měli i nadále mít možnost se domnívat, že došlo k vážnému profesnímu pochybení, mohou-li před vydáním konečného a závazného rozhodnutí o existenci důvodů pro povinné vyloučení jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný hospodářský subjekt porušil své povinnosti, včetně povinností spojených s platbou daní nebo příspěvků sociálního zabezpečení, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Zároveň by měli mít možnost vyloučit zájemce nebo uchazeče, jejichž plnění u dřívějších veřejných zakázek vykazovalo závažné nedostatky s ohledem na základní požadavky, například absenci dodávky nebo výkonu, významné nedostatky dodaného výrobku nebo služby, které výrobek nebo službu činí neupotřebitelným pro zamýšlený účel, nebo pochybení, jež vyvolává vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti daného hospodářského subjektu. Vnitrostátní právo by mělo stanovit maximální dobu takových vyloučení.
Při použití fakultativních důvodů pro vyloučení by veřejní zadavatelé měli věnovat zvláštní pozornost zásadě proporcionality. Drobné nesrovnalosti by měly vést k vyloučení hospodářského subjektu pouze ve výjimečných případech. Nicméně opakované případy drobných nesrovnalostí mohou vést k pochybnostem o spolehlivosti hospodářského subjektu, což by mohlo odůvodnit vyloučení.
(102) Měla by se však zohlednit možnost, že hospodářské subjekty přijmou opatření k zajištění souladu s předpisy zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu nezákonného jednání. Tato opatření mohou spočívat zejména v personálních nebo organizačních opatřeních, jako je přerušení všech kontaktů s osobami nebo organizacemi zapojenými do nezákonného jednání, příslušná reorganizace zaměstnanecké struktury, zavedení systémů hlášení a kontrol, vytvoření mechanismu vnitřních auditů za účelem sledování dodržování předpisů a přijetí pravidel týkajících se vnitřní odpovědnosti a odpovědnosti za škodu. Pokud taková opatření poskytují dostatečné záruky, dotčené hospodářské subjekty by pouze z těchto důvodů již neměly být vylučovány. [...]“
5 Článek 2 této směrnice, nadepsaný „Definice“, v odstavci 1 stanoví:
„Pro účely této směrnice se použijí následující definice:
[...]
10. ‚hospodářským subjektem‘ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob nebo subjektů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb;
[...]“
6 Podle čl. 4 písm. a) směrnice 2014/24 se tato směrnice vztahuje na veřejné zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se u veřejných zakázek na stavební práce rovná 5 382 000 eur nebo je vyšší.
7 Článek 18 této směrnice, nadepsaný „Zásady zadávání veřejných zakázek“, stanoví:
„1. Veřejní zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásady rovného zacházení a nediskriminace a postupují transparentním a přiměřeným způsobem.
Zadávací řízení na veřejné zakázky nelze koncipovat se záměrem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž. Hospodářská soutěž se považuje za uměle zúženou, pokud je zadávací řízení na veřejnou zakázku koncipováno se záměrem bezdůvodně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty.
2. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze X.“
8 Článek 57 uvedené směrnice, nadepsaný „Důvody pro vyloučení“, v odstavcích 4 až 7 stanoví:
„4. Veřejní zadavatelé mohou z účasti v zadávacím řízení vyloučit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby vyloučili hospodářský subjekt, který se nachází v některé z těchto situací:
a) může-li veřejný zadavatel jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat porušení příslušných povinností podle čl. 18 odst. 2;
[...]
h) pokud hospodářský subjekt [zaviněně] závažným způsobem zkresloval poskytované informace, potřebné k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo splnění kvalifikačních kritérií pro výběr, pokud takové informace zadržel nebo není s to předložit další podklady požadované podle článku 59 nebo
[...]
5. Veřejní zadavatelé kdykoli v průběhu zadávacího řízení vyloučí hospodářský subjekt, pokud se ukáže, že hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení, nebo v jeho průběhu, nachází v jedné ze situací uvedených v odstavcích 1 a 2.
Veřejní zadavatelé mohou kdykoli v průběhu zadávacího řízení vyloučit hospodářský subjekt nebo být o jeho vyloučení požádáni členským státem, pokud se ukáže, že hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení, nebo v jeho průběhu, nachází v jedné ze situací uvedených v odstavci 4.
6. Každý hospodářský subjekt, který se nachází v některé ze situací uvedených v odstavcích 1 a 4, může doložit, že opatření přijatá hospodářským subjektem postačují k prokázání jeho spolehlivosti navzdory existenci platného důvodu pro vyloučení. Jsou-li tyto doklady považovány za dostatečné, příslušný hospodářský subjekt se ze zadávacího řízení nevyloučí.
Za tímto účelem hospodářský subjekt prokáže, že nahradil nebo se zavázal nahradit veškeré škody způsobené spácháním trestného činu nebo pochybením, detailně vysvětlil fakta a okolnosti v aktivní součinnosti s vyšetřujícími orgány a přijal konkrétní technická, organizační a personální opatření vhodná k zabránění další trestné činnosti nebo pochybením.
Opatření přijatá hospodářskými subjekty se hodnotí s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo pochybení. Pokud jsou opatření považována za nedostatečná, obdrží příslušný hospodářský subjekt odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Hospodářský subjekt, který byl pravomocným rozsudkem vyloučen z účasti v zadávacích řízeních nebo koncesních řízeních, nesmí využívat možnost stanovenou v tomto odstavci po dobu vyloučení vyplývající z uvedeného rozsudku ve členských státech, v nichž daný rozsudek vyvolává účinky.
7. Členské státy stanoví prostřednictvím právních či správních předpisů a s ohledem na právo Unie podmínky k provedení tohoto článku. Zejména vymezí maximální dobu vyloučení pro případ, že hospodářský subjekt nepřijme žádné opatření ve smyslu odstavce 6 k tomu, aby prokázal svou spolehlivost. Pokud nebyla doba vyloučení stanovena v pravomocném rozsudku, nesmí překročit pět let ode dne vydání odsuzujícího pravomocného rozsudku v případech uvedených v odstavci 1 a tři roky od příslušné události v případech uvedených v odstavci 4.“
9 Článek 58 směrnice 2014/24, nadepsaný „Kvalifikační kritéria pro výběr“, v odstavci 1 stanoví:
„Kvalifikační kritéria pro výběr se mohou týkat:
a) vhodnosti pro výkon odborné činnosti;
b) ekonomické a finanční situace;
c) technické a odborné způsobilosti.
Veřejní zadavatelé mohou kritéria uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 hospodářským subjektům uložit pouze jako požadavky pro účast. Požadavky omezí na ty, které zajišťují, aby měl zájemce nebo uchazeč právní a finanční způsobilost a technické a odborné schopnosti pro plnění veřejné zakázky, která má být zadána. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být vzhledem k předmětu veřejné zakázky přiměřené.“
Litevské právo
Zákon o veřejné správě
10 Podle čl. 3 bodů 4 a 10 Lietuvos Respublikos viešojo administravimo įstatymas (zákon Litevské republiky o veřejné správě) vykonávají orgány veřejné správy činnost zejména v souladu se zásadami legality a proporcionality.
Zákon o zadávání veřejných zakázek
11 Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (zákon Litevské republiky o zadávání veřejných zakázek) ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) v čl. 2 bodě 36 stanoví:
„ ‚Dodavatelem‘– hospodářským subjektem – se rozumí fyzická nebo právnická osoba soukromého nebo veřejného práva, jiná organizace a její členové nebo skupina tvořená takovými osobami, včetně dočasného sdružení hospodářských subjektů, které nabízí na trhu provedení stavebních prací, dodání zboží nebo poskytování služeb.“
12 Článek 46 tohoto zákona, nadepsaný „Důvody pro vyloučení dodavatele“, v odstavcích 4 a 10 až 12 stanoví:
„4. Veřejný zadavatel vyloučí dodavatele ze zadávacího řízení, pokud:
[...]
4) tento dodavatel v rámci zadávacího řízení zamlčel informace nebo předložil nepravdivé informace o splnění požadavků stanovených v tomto článku a v článku 47 tohoto zákona a veřejný zadavatel je s to tuto skutečnost prokázat jakýmikoli právními prostředky, nebo dodavatel není v důsledku uvedení nepravdivých informací s to předložit podklady požadované podle článku 50 tohoto zákona. Dodavatel je z tohoto důvodu vyloučen ze zadávacího řízení i v případě, že [...] zamlčel informace nebo předložil nepravdivé informace uvedené v tomto bodě v průběhu předchozího zadávacího řízení, anebo v důsledku uvedení nepravdivých informací nebyl s to předložit podklady požadované podle článku 50 tohoto zákona, a byl proto v posledním roce ze zadávacího řízení vyloučen [...]
[...]
10. Vztahuje-li se na dodavatele některý z důvodů pro vyloučení uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 tohoto článku, veřejný zadavatel jej ze zadávacího řízení nevyloučí, pokud jsou splněny následující dvě podmínky:
1) dodavatel předložil veřejnému zadavateli informace prokazující, že přijal tato opatření:
a) dobrovolně zaplatil nebo se zavázal zaplatit náhradu za škodu způsobenou trestným činem nebo porušením uvedeným v odstavcích 1, 4 nebo 6 tohoto článku, v případě potřeby;
b) spolupracoval, poskytl aktivní podporu nebo přijal jiná opatření napomáhající objasnit nebo upřesnit trestný čin nebo porušení, jichž se dopustil, je-li to relevantní;
c) přijal technická, organizační nebo personální opatření k předcházení dalším trestným činům nebo porušením;
2) veřejný zadavatel vyhodnotil informace předložené dodavatelem podle bodu 1 tohoto odstavce a přijal odůvodněné rozhodnutí, podle kterého jsou opatření přijatá dodavatelem k prokázání jeho spolehlivosti dostatečná. Dostatečnost těchto opatření se posuzuje s ohledem na závažnost a okolnosti trestného činu nebo porušení. Veřejný zadavatel oznámí dodavateli odůvodněné rozhodnutí v písemné podobě nejpozději do 10 dnů od obdržení informací od tohoto dodavatele uvedených v bodě 1 tohoto odstavce.
11. Byl-li dodavatel pravomocným soudním rozhodnutím vyloučen z účasti v zadávacích řízeních nebo v řízeních o udělení koncese, nemůže po dobu stanovenou tímto soudním rozhodnutím využít možnosti stanovené v bodě 10 tohoto odstavce.
12. Byla-li vůči dodavateli pravomocným soudním rozhodnutím stanovena doba vyloučení z některého z důvodů pro vyloučení uvedených v odstavcích 1, 2, 21, 4 a 6 tohoto článku, vyloučí veřejný zadavatel dodavatele ze zadávacího řízení na dobu stanovenou v tomto soudním rozhodnutí.“
13 Článek 52 zákona o zadávání veřejných zakázkách, nadepsaný „Zamlčení informací, předložení nepravdivých informací nebo nepředložení podkladů“, v odstavcích 1 a 4 stanoví:
„1. Veřejný zadavatel zveřejní v centrálním informačním systému o veřejných zakázkách podle prováděcích pravidel stanovených Úřadem pro veřejné zakázky o dodavateli (pokud se jedná o skupinu dodavatelů, o každém z členů této skupiny), který v rámci zadávacího řízení zamlčel informace nebo předložil nepravdivé informace o splnění požadavků stanovených články 46 a 47 tohoto zákona anebo který v důsledku uvedení nepravdivých informací nepředložil podklady požadované podle článku 50 tohoto zákona, následující údaje:
1) název dodavatele (je-li dodavatelem fyzická osoba, její příjmení a jméno), datum přijetí rozhodnutí veřejného zadavatele o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení podle čl. 46 odst. 4 bodu 4 tohoto zákona a důvody, pro které bylo toto rozhodnutí přijato;
2) datum, kdy dodavatel podal žalobu k soudu proti rozhodnutí veřejného zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení;
3) datum nabytí právní moci soudního rozhodnutí o zamítnutí návrhu dodavatele směřujícímu proti rozhodnutí veřejného zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení a odkaz na toto rozhodnutí.
[...]
4. Účelem zveřejnění informací uvedených v tomto článku je informovat veřejné zadavatele, zadávající subjekty a orgány udělující koncesi o důvodu, proč byl dodavatel ze zadávacího řízení nebo uchazeč z koncesního řízení vyloučen. Úřad pro veřejné zakázky při výkonu funkce, kterou mu svěřuje čl. 95 odst. 1 bod 11 tohoto zákona zajišťuje, aby informace uvedené v tomto článku byly zveřejňovány po dobu nejvýše jednoho roku ode dne přijetí rozhodnutí veřejného zadavatele o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení podle čl. 46 odst. 4 bodu 4 tohoto zákona.“
14 Článek 95 zákona o zadávání veřejných zakázek stanoví:
„1. Úřad pro veřejné zakázky vykonává následující funkce:
[...]
11) spravuje informace zveřejněné veřejnými zadavateli v souladu s čl. 91 odst. 1 tohoto zákona o dodavatelích, kteří nesplnili smlouvu o veřejné zakázce nebo ji nesplnili řádně, a v souladu s čl. 52 odst. 1 tohoto zákona o dodavatelích, kteří v rámci zadávacích řízení zamlčeli informace nebo předložili nepravdivé informace týkající se splnění požadavků stanovených články 46 a 47 tohoto zákona, nebo o dodavatelích, kteří v důsledku uvedení nepravdivých informací nepředložili podklady požadované podle článku 50 tohoto zákona;
[...]
2. Úřad pro veřejné zakázky je oprávněn:
[...]
6) zjistí-li porušení tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného k jeho provedení, nařídit právnické osobě v souladu se zásadami spravedlnosti a přiměřenosti, aby ukončila zadávací řízení, provedla zadávací řízení v souladu s tímto zákonem, změnila nebo zrušila protiprávní rozhodnutí či akty, včetně rozhodnutí o pořízení zboží, služeb nebo stavebních prací bez uplatnění požadavků stanovených tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a zjistí-li, že smlouva o veřejné zakázce nebo rámcová dohoda byla uzavřena protiprávně, obrátit se na soud s návrhem na zrušení veřejné zakázky nebo rámcové dohody nebo na uložení jiné sankce za účelem ochrany veřejného zájmu;
[...]“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
15 Výzvou k účasti v soutěži zveřejněnou v červenci 2023 veřejný zadavatel vyhlásil zadávací řízení za účelem zadání otevřené mezinárodní zakázky na výstavbu víceúčelového sportovního a zdravotnického komplexu v Plungė (Litva).
16 V této výzvě veřejný zadavatel mezi podmínkami účasti vyžadovanými od hospodářských subjektů mimo jiné stanovil dva kvalifikační požadavky, které se v podstatě týkaly jednak výše ročních příjmů ze stavební činnosti za poslední tři účetní období a jednak řádného dokončení stavebních prací, jak byly specifikovány, v průběhu předchozích pěti let.
17 Ze skutkových okolností uvedených předkládajícím soudem vyplývá, že odhadovaná hodnota zakázky činila 7 453 375 eur bez DPH, což je částka vyšší než finanční limit stanovený v čl. 4 písm. a) směrnice 2014/24, který je uveden v bodě 6 tohoto rozsudku.
18 Poté, co veřejný zadavatel dne 5. září 2023 informoval dodavatele o konečném pořadí předložených nabídek a o zadání zakázky společnosti VA Statyba, uzavřel s touto společností dne 10. října 2023 smlouvu na stavební práce.
19 Uchazeč, který se umístil na druhém místě, podal žalobu ke Klaipėdos apygardos teismas (Krajský soud v Klaipėdě, Litva), v níž tvrdil, že společnost VA Statyba poskytla nepravdivé informace týkající se splnění těchto dvou požadavků kvalifikace, a požadoval mimo jiné zápis této společnosti na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, podle příslušných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek.
20 Rozsudkem ze dne 29. prosince 2023 tento soud konstatoval, že společnost VA Statyba předložila veřejnému zadavateli nepravdivé informace týkající se splnění uvedených požadavků kvalifikace, přičemž takto zjištěné jednání označil za klamání veřejného zadavatele spáchané z hrubé nedbalosti. Uvedený soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci byly splněny podmínky pro vyloučení této společnosti ze zadávacího řízení podle čl. 46 odst. 4 bodu 4 zákona o zadávání veřejných zakázek.
21 Tentýž soud v důsledku toho rozhodl o zrušení rozhodnutí veřejného zadavatele ze dne 5. září 2023, avšak ponechal v platnosti smlouvu o veřejné zakázce uzavřenou protiprávně mezi tímto zadavatelem a společností VA Statyba, a dále přerušil řízení v části týkající se povinnosti veřejného zadavatele zapsat název této společnosti na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace. Kromě toho uložil veřejnému zadavateli peněžitou sankci ve výši 1 % hodnoty zakázky.
22 Rozsudkem ze dne 15. března 2024 Lietuvos apeliacinis teismas (Odvolací soud Litvy) rozsudek vydaný v prvním stupni potvrdil.
23 V návaznosti na tento rozsudek veřejný zadavatel nezapsal název společnosti VA Statyba na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, neboť měl za to, že podmínky stanovené v tomto ohledu zákonem o zadávání veřejných zakázek nebyly splněny.
24 Úřad pro veřejné zakázky s tímto postojem veřejného zadavatele nesouhlasil a rozhodnutím ze dne 27. února 2025 mu nařídil zapsat název společnosti VA Statyba na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace.
25 Dne 28. dubna 2025 podal veřejný zadavatel proti tomuto rozhodnutí žalobu na neplatnost k Lietuvos administracinių ginčų komisija (Litevská komise pro správní spory, Litva), která je předkládajícím soudem.
26 Na podporu žaloby veřejný zadavatel tvrdí, že z čl. 52 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývá, že na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, jsou zapsáni pouze dodavatelé, kteří byli na základě čl. 46 odst. 4 bodu 4 tohoto zákona rozhodnutím veřejného zadavatele vyloučeni ze zadávacího řízení. Podle veřejného zadavatele tedy uvedený zákon nestanoví, že by veřejný zadavatel mohl zapsat dodavatele na tento seznam v případě, kdy bylo konstatováno, že tento dodavatel předložil nepravdivé informace, nikoli tímto zadavatelem, nýbrž soudem.
27 Úřad pro veřejné zakázky naopak tvrdí, že čl. 52 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek neponechává veřejnému zadavateli žádný prostor pro uvážení při rozhodování o zapsání dodavatele na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, jakmile byla tato skutečnost konstatována pravomocným soudním rozhodnutím.
28 Za těchto okolností se Lietuvos administracinių ginčų komisija (Litevská komise pro správní spory) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Je taková praxe veřejného zadavatele, podle které je povinen zveřejnit název každého dodavatele (hospodářského subjektu), který o sobě poskytl nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace, bez ohledu na skutečnost, že veřejný zadavatel nevydal rozhodnutí, kterým by vyloučil takového dodavatele (hospodářský subjekt) z účasti na zadávacím řízení před ukončením zadávacího řízení (uzavřením smlouvy), slučitelná s cíli směrnice [2014/24], jakož i jejím čl. 18 odst. 1 a čl. 57 odst. 4 prvním pododstavcem písm. h), s cíli směrnice [89/665], jakož i jejím čl. 1 odst. 1 čtvrtým pododstavcem (ať již jsou uvedená ustanovení posuzována společně, nebo samostatně, nikoli však výlučně jen tato ustanovení), a dále se zásadou proporcionality?“
K předběžné otázce
K přípustnosti
29 Litevská vláda namítá nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
30 Tato vláda v tomto ohledu tvrdí, že směrnice 89/665 a 2014/24 neobsahují žádné ustanovení, které by veřejnému zadavateli případně na základě rozhodnutí Úřadu pro veřejné zakázky ukládalo zapsat hospodářský subjekt na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, takže řešení sporu v původním řízení závisí pouze na výkladu relevantních ustanovení vnitrostátního práva.
31 Uvedená vláda dále uvádí, že ačkoli se položená otázka týká výkladu ustanovení směrnic 89/665 a 2014/24, předkládající soud nevysvětluje, jak tato ustanovení souvisejí s věcí v původním řízení ani z jakého důvodu je požadovaný výklad pro rozhodnutí v této věci nezbytný.
32 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že se na otázky týkající se výkladu unijního práva položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance. Soudní dvůr může rozhodování o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem odmítnout pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jedná-li se o hypotetický problém nebo také nedisponuje-li Soudní dvůr skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek ze dne 19. prosince 2024, Tudmur, C‑185/24 a C‑189/24, EU:C:2024:1036, bod 26 a citovaná judikatura).
33 Aby Soudní dvůr mohl podat výklad unijního práva, který bude vnitrostátnímu soudu užitečný, čl. 94 písm. c) jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce musí obsahovat uvedení důvodů, na základě nichž má předkládající soud pochybnosti o výkladu nebo platnosti určitých ustanovení unijního práva, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení.
34 V daném případě z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že předkládající soud projednává spor mezi veřejným zadavatelem a Úřadem pro veřejné zakázky, jenž se týká zápisu hospodářského subjektu, který předložil nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace a z tohoto důvodu může být rozhodnutím vyloučen ze zadávacího řízení, na seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace.
35 V předběžné otázce se tento soud výslovně táže Soudního dvora na výklad unijního práva, a zejména na výklad čl. 1 odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice 89/665, jakož i čl. 18 odst. 1 a čl. 57 odst. 4 prvního pododstavce písm. h) směrnice 2014/24.
36 Uvedený soud si klade otázku, zda tato ustanovení musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo vnitrostátní praxi, která takovému orgánu umožňuje, aby veřejnému zadavateli nařídil zapsat název hospodářského subjektu na uvedený seznam, ačkoli tento zadavatel tento hospodářský subjekt před skončením zadávacího řízení nevyloučil a zavinění uvedeného hospodářského subjektu spočívající ve zkreslení poskytovaných informací bylo konstatováno pravomocným soudním rozhodnutím.
37 Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by požadovaný výklad směrnic 89/665 a 2014/24 neměl žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení nebo že by byl daný problém hypotetický.
38 Předběžná otázka se skutečně týká výkladu norem unijního práva, a jelikož odpověď Soudního dvora umožní předkládajícímu soudu rozhodnout o souladu vnitrostátní právní úpravy i vnitrostátní praxe se směrnicí 89/665 a směrnicí 2014/24, je tato otázka pro řešení sporu v původním řízení relevantní.
39 Za těchto podmínek se námitka vycházející z nepoužitelnosti těchto směrnic na věc v původním řízení netýká přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, nýbrž její věcné podstaty (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. listopadu 2025, Gryczara, C‑746/24, EU:C:2025:925, bod 38 a citovaná judikatura).
40 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je tedy přípustná.
K věci samé
41 Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 18 odst. 1 a čl. 57 odst. 4 první pododstavec písm. h) směrnice 2014/24, jakož i čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice 89/665 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo vnitrostátní praxi, podle níž je orgán příslušný v oblasti veřejných zakázek oprávněn nařídit veřejnému zadavateli, aby zveřejnil název hospodářského subjektu, který předložil nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace, přestože uvedený zadavatel tento subjekt před skončením zadávacího řízení nevyloučil a zavinění uvedeného subjektu spočívající ve zkreslení poskytovaných informací bylo konstatováno pravomocným soudním rozhodnutím.
42 V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 57 odst. 4 první pododstavec směrnice 2014/24 ukládá členským státům povinnost provést do vnitrostátního práva fakultativní důvody pro vyloučení vyjmenované v tomto ustanovení a v rámci této prováděcí povinnosti musí tyto státy stanovit buď možnost, nebo povinnost veřejných zadavatelů tyto důvody uplatnit (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. prosince 2023, Infraestruturas de Portugal et Futrifer Indústrias Ferroviárias, C‑66/22, EU:C:2023:1016, bod 58).
43 Mezi uvedené důvody patří podle čl. 57 odst. 4 prvního pododstavce písm. h) této směrnice případ, kdy se hospodářský subjekt dopustil zkreslení poskytovaných informací potřebných zejména k ověření splnění kvalifikačních kritérií pro výběr.
44 Jak vyplývá z tohoto ustanovení ve spojení s bodem 101 odůvodnění uvedené směrnice, cílem a účelem tohoto fakultativního důvodu je vyloučit hospodářské subjekty, jejichž spolehlivost je vážně zpochybněna v důsledku toho, že úmyslně nebo z nedbalosti zkreslily poskytované informace.
45 Při stanovení podmínek k uplatnění tohoto fakultativního důvodu pro vyloučení ve vnitrostátní právní úpravě musí každý členský stát respektovat základní znaky tohoto důvodu, které jsou vyjádřeny v čl. 57 odst. 4 prvním pododstavci písm. h) směrnice 2014/24 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. června 2019, Meca, C‑41/18, EU:C:2019:507, bod 33).
46 Uplatnění uvedeného fakultativního důvodu pro vyloučení kromě toho musí být v souladu se zásadou proporcionality, obecnou zásadou unijního práva připomenutou v oblasti zadávání veřejných zakázek v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24, jejíž dodržení si při uplatňování téhož fakultativního důvodu pro vyloučení zasluhuje zvláštní pozornost (rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Tim, C‑395/18, EU:C:2020:58, body 45 a 48, jakož i citovaná judikatura).
47 V tomto ohledu musí být zaprvé toto vyloučení dočasné. Z bodu 101 odůvodnění směrnice 2014/24 totiž vyplývá, že jakýkoli akt vnitrostátního práva, kterým se stanoví zejména podmínky pro použití čl. 57 odst. 4 prvního pododstavce písm. h) této směrnice, musí stanovit maximální dobu vyloučení. Článek 57 odst. 7 uvedené směrnice v souvislosti s fakultativním důvodem pro vyloučení upřesňuje, že pokud tato doba vyloučení nebyla v pravomocném rozsudku stanovena, nesmí překročit tři roky (rozsudek ze dne 26. ledna 2023, HSC Baltic a další, C‑682/21, EU:C:2023:48, bod 39).
48 Zadruhé musí být během této doby vyloučení dotyčný hospodářský subjekt připuštěn k účasti v zadávacím řízení, nebyl-li z jakékoli účasti v zadávacím řízení vyloučen pravomocným rozsudkem, pokud v souladu s čl. 57 odst. 6 směrnice 2014/24 ve spojení s bodem 102 jejího odůvodnění předloží důkazy o tom, že opatření, která přijal, postačují k prokázání jeho spolehlivosti. Hospodářské subjekty jsou tak podněcovány k tomu, aby přijaly nápravná opatření (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 3. června 2021, Rad Service a další, C‑210/20, EU:C:2021:445, bod 35, jakož i ze dne 26. ledna 2023, HSC Baltic a další, C‑682/21, EU:C:2023:48, bod 40 a citovaná judikatura).
49 Zatřetí zásada proporcionality vyžaduje konkrétní posouzení chování a jednání dotyčného subjektu na základě všech relevantních skutečností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. června 2021, Rad Service a další, C‑210/20, EU:C:2021:445, bod 40 a citovaná judikatura). Ze znění čl. 57 odst. 4 prvního pododstavce písm. h) této směrnice v tomto ohledu vyplývá, že pokud jde zejména o zkreslení poskytovaných informací potřebných k ověření splnění kvalifikačních kritérií pro výběr, je třeba posoudit a prokázat zavinění dotyčného hospodářského subjektu. Podle bodu 101 odůvodnění uvedené směrnice by navíc drobná nesrovnalost měla vést k vyloučení hospodářského subjektu pouze ve výjimečných případech.
50 Předkládající soud si klade otázku, zda je pouze na veřejném zadavateli, aby v průběhu zadávacího řízení konstatoval, že jsou splněny podmínky pro uplatnění fakultativního důvodu pro vyloučení stanoveného v čl. 57 odst. 4 prvním pododstavci písm. h) směrnice 2014/24, nebo zda toto oprávnění náleží po skončení tohoto řízení též soudu. Stejně tak se táže, zda může být orgán příslušný v oblasti veřejných zakázek oprávněn nařídit veřejnému zadavateli, aby s ohledem na takové zjištění zveřejnil název dotčeného hospodářského subjektu na seznamu dodavatelů, kteří se dopustili zkreslení poskytovaných informací.
51 Článek 57 směrnice 2014/24 nebrání tomu, aby soud po skončení zadávacího řízení konstatoval, že hospodářský subjekt v rámci tohoto řízení poskytl nepravdivé informace týkající se splnění kvalifikačních kritérií pro výběr.
52 V tomto ohledu je irelevantní, zda byl tento hospodářský subjekt z dotyčného zadávacího řízení vyloučen, či nikoli.
53 Podle čl. 57 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2014/24 totiž veřejní zadavatelé mohou kdykoli v průběhu zadávacího řízení vyloučit hospodářský subjekt nebo být o jeho vyloučení požádáni členským státem, pokud se ukáže, že hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení, nebo v jeho průběhu, nachází v situaci uvedené v tomto čl. 57 odst. 4 prvním pododstavci písm. h). Důvod pro vyloučení stanovený v tomto ustanovení lze tedy uplatnit jak v zadávacím řízení, v jehož rámci se hospodářský subjekt dopustil zkreslení poskytovaných informací potřebných k ověření splnění kvalifikačních kritérií pro výběr, tak v pozdějších zadávacích řízeních (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 3. října 2019, Delta Antrepriză de Construcţii şi Montaj 93, C‑267/18, EU:C:2019:826, body 34 a 35, jakož i ze dne 21. prosince 2023, Infraestruturas de Portugal a Futrifer Indústrias Ferroviárias, C‑66/22, EU:C:2023:1016, body 67 až 69).
54 Jelikož může členský stát navíc uložit veřejným zadavatelům, aby ze zadávacích řízení vyloučili hospodářský subjekt nacházející se v takové situaci, musí mít tento členský stát rovněž možnost pověřit vnitrostátní orgán příslušný v této oblasti, aby rozhodl, zda je či není namístě přijmout rozhodnutí, kterým se těmto zadavatelům taková povinnost uloží.
55 Jelikož rozhodnutí, kterým veřejný zadavatel odmítne, byť implicitně, vyloučit hospodářský subjekt ze zadávacího řízení z některého z fakultativních důvodů pro vyloučení uvedených v čl. 57 odst. 4 prvním pododstavci směrnice 2014/24, musí být napadnutelné, může dále vnitrostátní soud, jemuž byla věc předložena, přezkoumat způsob, jakým tento zadavatel posoudil otázku, zda byly ve vztahu k dotyčnému hospodářskému subjektu splněny podmínky nezbytné k uplatnění tohoto důvodu pro vyloučení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. září 2021, Klaipėdos regiono atliekų tvarkymo centras, C‑927/19, EU:C:2021:700, body 143 a 144).
56 V projednávané věci Klaipėdos apygardos teismas (Krajský soud v Klaipėdě) rozsudkem ze dne 29. prosince 2023, potvrzeným v odvolacím řízení, konstatoval, že společnost VA Statyba poskytla z hrubé nedbalosti nepravdivé informace týkající se splnění dvou požadavků kvalifikace stanovených veřejným zadavatelem pro účast hospodářského subjektu v zadávacím řízení dotčeném ve věci v původním řízení. tomto rozsudku uvedený soud na základě tohoto zjištění konstatoval, že byly splněny všechny podmínky pro uplatnění fakultativního důvodu pro vyloučení uvedeného v čl. 57 odst. 4 prvním pododstavci písm. h) směrnice 2014/24.
57 Za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je třeba upřesnit, zda a případně za jakých podmínek umožňuje směrnice 2014/24 přiznat orgánu příslušnému v oblasti veřejných zakázek pravomoc vydávat příkazy, na jejímž základě může tento orgán uložit veřejnému zadavateli povinnost zapsat hospodářský subjekt na seznam hospodářských subjektů, u nichž bylo pravomocným rozsudkem konstatováno, že se v rámci zadávacího řízení dopustily zkreslení poskytovaných informací.
58 Z judikatury Soudního dvora v tomto ohledu vyplývá, že je s čl. 57 odst. 4 prvním pododstavcem písm. h) směrnice 2014/24 a se zásadou proporcionality zakotvenou v čl. 18 odst. 1 této směrnice slučitelné dočasné zveřejnění názvů hospodářských subjektů, u nichž bylo konstatováno, že v zadávacích řízeních zaviněně předložily nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace, na seznamu určeném k usnadnění vedení těchto řízení. Cílem tohoto fakultativního důvodu pro vyloučení je totiž umožnit, aby byl přístup takových subjektů k zadávacím řízením omezen principiálním zákazem účastnit se těchto řízení, a zároveň je cílem zveřejnění názvů těchto subjektů, které jsou dostupné veřejným zadavatelům a jiným subjektům příslušným v oblasti veřejných zakázek, usnadnit použití tohoto omezení (obdobně viz rozsudek ze dne 26. ledna 2023, HSC Baltic a další, C‑682/21, EU:C:2023:48, body 44 a 45).
59 Z toho vyplývá, že tato ustanovení směrnice 2014/24 nebrání tomu, aby byl vnitrostátní orgán příslušný v oblasti veřejných zakázek oprávněn nařídit veřejnému zadavateli, aby zveřejnil název hospodářského subjektu, pokud bylo pravomocným rozsudkem konstatováno, že tento subjekt v průběhu zadávacího řízení zaviněně poskytl nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace stanovených pro účast v tomto řízení, a to bez ohledu na skutečnost, že uvedený hospodářský subjekt nebyl z uvedeného řízení vyloučen.
60 V takovém případě však s ohledem na judikaturu připomenutou v bodech 47 a 49 tohoto rozsudku musí být doba tohoto zveřejnění přiměřená závažnosti jednání dotyčného hospodářského subjektu, přičemž tato doba nesmí podle čl. 57 odst. 7 směrnice 2014/24 v žádném případě překročit tři roky ode dne, kdy tento hospodářský subjekt takové nepravdivé informace poskytl.
61 Dále s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 48 tohoto rozsudku musí být dotyčný hospodářský subjekt i během období takového zveřejnění v zásadě připuštěn k účasti v zadávacím řízení, pokud v souladu s čl. 57 odst. 6 směrnice 2014/24 předloží důkazy o tom, že jím přijatá nápravná opatření postačují k zabránění opakování nesrovnalosti spočívající v poskytnutí nepravdivých informací týkajících se splnění požadavků kvalifikace, a že tedy tato opatření mohou prokázat jeho spolehlivost.
62 Pokud totiž hospodářský subjekt nacházející se v situaci uvedené v čl. 57 odst. 4 prvním pododstavci písm. h) této směrnice, který nebyl pravomocným rozsudkem obecně vyloučen z účasti v zadávacích řízeních, předloží taková nápravná opatření, a pokud veřejný zadavatel tato opatření považuje za dostatečná, umožňuje to tomuto hospodářskému subjektu, aby nebyl z dotyčného zadávacího řízení vyloučen. Z toho důvodu je třeba tuto možnost přiznat hospodářskému subjektu, na který se vztahuje takové zveřejnění.
63 Kromě toho je třeba připomenout, že pojem „rozhodnutí veřejných zadavatelů“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice 89/665 musí být vykládán široce (rozsudek ze dne 7. září 2021, Klaipėdos regiono atliekų tvarkymo centras, C‑927/19, EU:C:2021:700, bod 105 a citovaná judikatura). Seznam dodavatelů, kteří předložili nepravdivé informace, umožňující veřejným zadavatelům seznámit se s názvy hospodářských subjektů, které nejsou považovány za spolehlivé dodavatele, přitom v zásadě znamená jejich dočasné vyloučení z jakéhokoli zadávacího řízení, ledaže by dotyčný hospodářský subjekt prokázal, že přijal vhodná nápravná opatření. Za těchto podmínek čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice 89/665 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie vyžaduje, aby soudnímu přezkumu stanovenému touto směrnicí mohlo podléhat alespoň rozhodnutí, kterým orgán příslušný v oblasti veřejných zakázek nařídí veřejnému zadavateli, aby přistoupil ke zveřejnění názvu hospodářského subjektu na takovém seznamu, nebo rozhodnutí o zveřejnění přijaté tímto zadavatelem za účelem splnění tohoto příkazu.
64 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 18 odst. 1 a čl. 57 odst. 4 první pododstavec písm. h) směrnice 2014/24, jakož i čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice 89/665 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě ani vnitrostátní praxi, podle níž je orgán příslušný v oblasti veřejných zakázek oprávněn nařídit veřejnému zadavateli, aby zveřejnil název hospodářského subjektu, který předložil nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace, přestože uvedený zadavatel tento subjekt před skončením zadávacího řízení nevyloučil a zavinění uvedeného subjektu spočívající ve zkreslení poskytovaných informací bylo konstatováno pravomocným soudním rozhodnutím, pokud
– doba tohoto zveřejnění je přiměřená závažnosti jednání dotyčného hospodářského subjektu a nepřesahuje maximální dobu stanovenou v čl. 57 odst. 7 směrnice 2014/24;
– tento hospodářský subjekt může během doby uvedeného zveřejnění předložit důkaz o své spolehlivosti v souladu s čl. 57 odst. 6 směrnice 2014/24, aby mohl být připuštěn k účasti v nějakém pozdějším zadávacím řízení;
– uvedený hospodářský subjekt má právo na účinný přezkum alespoň jednoho z rozhodnutí týkajících se takového zveřejnění, která byla přijata tímto orgánem a dotyčným veřejným zadavatelem.
K nákladům řízení
65 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:
Článek 18 odst. 1 a čl. 57 odst. 4 první pododstavec písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1952 ze dne 10. listopadu 2021, jakož i čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014
musí být vykládány v tom smyslu, že
nebrání vnitrostátní právní úpravě ani vnitrostátní praxi, podle níž je orgán příslušný v oblasti veřejných zakázek oprávněn nařídit veřejnému zadavateli, aby zveřejnil název hospodářského subjektu, který předložil nepravdivé informace týkající se splnění požadavků kvalifikace, přestože uvedený zadavatel tento subjekt před skončením zadávacího řízení nevyloučil a zavinění uvedeného subjektu spočívající ve zkreslení poskytovaných informací bylo konstatováno pravomocným soudním rozhodnutím, pokud
– doba tohoto zveřejnění je přiměřená závažnosti jednání dotyčného hospodářského subjektu a nepřesahuje maximální dobu stanovenou v čl. 57 odst. 7 směrnice 2014/24 ve znění pozdějších předpisů;
– tento hospodářský subjekt může během doby uvedeného zveřejnění předložit důkaz o své spolehlivosti v souladu s čl. 57 odst. 6 směrnice 2014/24 ve znění pozdějších předpisů, aby mohl být připuštěn k účasti v nějakém pozdějším zadávacím řízení;
– uvedený hospodářský subjekt má právo na účinný přezkum alespoň jednoho z rozhodnutí týkajících se takového zveřejnění, která byla přijata tímto orgánem a dotyčným veřejným zadavatelem.
Podpisy
* Jednací jazyk: litevština.