Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013)

KOM(2009) 223 v konečném znění – 2009/0070 (COD)

(2010/C 339/04)

Zpravodaj: pan VAN IERSEL

Dne 30. června 2009 se Rada, v souladu s čl. 157 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013)

KOM(2009) 223 v konečném znění – 2009/0070 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 5. ledna 2010.

Na 459. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 20. a 21. ledna 2010 (jednání dne 20. ledna 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 184 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV vítá nařízení o Evropském programu pozorování Země a jeho počátečních provozních činnostech jako strategický krok vpřed v novém rámci pro vývoj vyspělé evropské vesmírné politiky.

1.2   EHSV se domnívá, že v této souvislosti lze dosáhnout významných úspěchů prováděním existujících politik EU, vytvářením nových politik, intenzivnějším zajišťováním inteligentních a na míru šitých služeb pro Evropu i mimo ni, a posilováním postavení EU při mezinárodních jednáních.

1.3   Přínos pro společnost a občany vynikne tím spíše, že se služby založené na vesmírných technologiích dotýkají širokého spektra oblastí, jako např. změny klimatu, nouzových situací, otázek životního prostředí a zdraví, např. kvality vody a ovzduší (znečištění), zemědělství a lesnictví, vyčerpávání přírodních zdrojů, otázek vesmíru a problematiky veřejné bezpečnosti a obrany.

1.4   Vysoká kvalita je nezbytná jak pro složky kosmického prostoru, tak pro složky in situ, stejně jako pro jejich interaktivní schopnosti a synergie. Služby založené na vesmírných technologiích významně přispějí k činnosti pozemních instalací, instalací ve vzduchu a instalací na moři (1).

1.5   Hlavními adresáty služeb založených na vesmírných technologiích jsou evropské agentury a veřejné služby v členských státech. Budou přínosem i pro soukromé subjekty. Rozsah užitečných služeb pro veřejnou a soukromou sféru poroste společně s rozvojem trhu. Navazující odvětví – kde jsou nejdůležitější MSP – vyžadují zvláštní pozornost a financování.

1.6   Klíčový význam má správa. K rozhodujícím prvkům patří:

1.7   Výsledkem efektivního propojení mezi vesmírnou a pozemní infrastrukturou budou úplné, spolehlivé a nepřetržité údaje. Plný a otevřený přístup k údajům je zásadní proto, aby nedocházelo k narušování soutěže, a pro stimulaci navazujících odvětví. Přesně definované citlivé údaje pro členské státy a pro Evropskou unii musí být chráněny.

1.8   EHSV bere na vědomí finanční krytí ve výši 150 mil. eur jako první krok na podporu aplikací. Pro celkově kladné hodnocení je třeba vyřešit některé dosud otevřené otázky. Možný nedostatek finančních zdrojů, spuštění sentinelů B po sentinelech A, jakož i přidělování rozpočtových prostředků Společenství zúčastněným stranám vyžadují další jednání a objasnění, které zajistí, že bude systém úspěšně plnit vytčené cíle.

1.9   Připravované služby založené na vesmírných technologiích souvisí s širokým okruhem oblastí, které se bezprostředně týkají potřeb společnosti a občanů. EHSV proto důrazně doporučuje takovou komunikační strategii EU, jež by zvýšila povědomí veřejnosti o budoucích přínosech pozorování Země, a jež by také věnovala zvláštní pozornost vzdělávání a odborné přípravě technických expertů v této oblasti.

1.10   Pozorování Země by mělo být vyhrazeno místo v Lisabonské strategii pro období po roce 2010.

2.   Vývoj evropské vesmírné politiky

2.1   Hlavním motorem intenzivnějšího zájmu o vesmír jsou politické a hospodářské strategické důvody. Cíle v oblasti změny klimatu, životního prostředí a vesmíru, bezpečnost občanů, jakož i doplňující obranná infrastruktura, naléhavě vyžadují pokročilé provozní služby v oblasti vesmíru.

2.2   Samostatná evropská politika v oblasti vesmíru a samostatné služby jsou nezbytnou odpovědí na nárůst celosvětových vesmírných aktivit prováděných rostoucím počtem partnerů i konkurentů (2).

2.3   Po zelené a bílé knize Komise, publikovaných během poslední dekády, a rámcové dohodě mezi Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a Komisí uzavřené v roce 2003, jimž se všem dostalo velmi pozitivního hodnocení, EHSV plně podpořil politiky popsané v dokumentech Rady pro vesmír, Komise a Evropské kosmické agentury (ESA) z dubna a května 2007 (3). V říjnu 2009 vyzdvihl předseda Barroso význam vesmíru pro široké spektrum evropských politik (4).

2.4   ESA odvedla během dlouhé doby velký kus práce. Kromě výzkumu usnadnily vesmírné programy také rozvoj provozních služeb ve spolupráci se soukromými společnostmi. Podle závěrů EHSV z loňského roku tak ESA prováděla úspěšnou „průmyslovou politiku“. Podle nového rozdělení prací mezi ESA a Komisi přebírá Komise celkovou odpovědnost za prováděcí fázi projektů.

2.5   EHSV již vyjádřil svá očekávání, že zapojení Komise do vytváření politik a financování by mohlo a mělo podnítit aktivity veřejného i soukromého sektoru ve vesmírném odvětví.

2.6   Ve stejném duchu navrhuje Komise nařízení o GMES a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) jako další nezbytný krok k naplňování požadavků na vyspělou evropskou politiku pro oblast vesmíru.

2.7   Iniciativa GMES vedla k povzbuzení zájmu a intenzivnějšímu plánování ze strany evropských agentur a veřejného i soukromého sektoru po celé Evropě.

2.8   Aby bylo možné účinně řešit široké spektrum možných přínosů GMES, přivítal EHSV minulý rok ustavení kanceláře GMES v rámci GŘ pro podniky, která se ujme koordinace. Taková koordinace je velmi žádoucí, protože je ve hře mnoho GŘ a sedmý rámcový program (FP7).

2.9   Intenzivnější koordinace na evropské úrovni a mezi Komisí a členskými státy bude rovněž přínosem pro jednotné postoje v členských státech, kde často chybí. Větší pozornost a lepší image „vesmíru“ může přinést rovněž spojování vesmíru se specifickými službami pro občany.

3.   Nařízení

3.1   Kromě oblastí výzkumu a vývoje GMES, v nichž jsou Komise, ESA a členské státy jednajícími partnery, se Komise zaměří na témata, kde přinese součinnost Společenství zřetelnou přidanou hodnotu.

3.2   Nařízení předpokládá provoz služeb GMES ve větším měřítku. Protože se jedná o nový krok v novém rámci, je jak nastavení programu včetně stanovení priorit, tak správa předmětem rozsáhlých konzultací mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinátory GMES v členských státech, (potenciálními) uživateli a průmyslem.

3.3   Nařízení o pozorování Země tvoří právní základ pro program GMES a pro financování EU pro jeho počáteční provozní činnosti v letech 2011–2013 částkou 107 mil. eur, tj. z rozpočtu Komise, přičemž dalších 43 mil. eur je vyčleněno v rámci sedmého rámcového programu, tedy celkovou částkou 150 mil. eur, než bude dosaženo dohody o víceletém rozpočtu EU na období 2013–2020 (5).

3.4   Předpokládá se pět oblastí činnosti. V období 2011–2013 bude kladen důraz na služby nouzové reakce a na služby monitorování země (6).

3.5   Počáteční povozní činnosti budou řízeny Komisí v rámci celkových činností EU týkajících se GMES, které rovněž zahrnují výzkumnou činnost EU a činnost partnerů GMES. Tento rámec je třeba odlišovat od úrovně technického provádění vesmírné složky GMES, jež bude svěřeno ESA.

Vedle nutnosti celkové dohody mezi zúčastněnými stranami ukázaly konzultace také všeobecnou potřebu trvalých a přesných údajů.

3.6.1   Po spolehlivých údajích s naléhavostí, někdy dokonce s krajní naléhavostí, volá široká škála uživatelů, např. výzkumné společnosti, národní a regionální orgány a bezpečnostní služby.

3.6.2   Spolehlivé a nepřetržité údaje jsou nutnou podmínkou pro další rozvoj trhů v oblasti pozorování Země v Evropě prostřednictvím navazujících odvětví, umožňujících růst a tvorbu pracovních příležitostí (7).

3.7   S ohledem na subsidiaritu je třeba poznamenat, že celkové posouzení jasně ukazuje, že podmínkou pro poskytování služeb uvedených v tomto nařízení je sběr údajů z členských států na evropské úrovni, který umožní úspory z rozsahu, jakož i účinné provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (8).

4.   Obecné připomínky

4.1   Kromě existujících výzkumných programů, služeb a některých provozních činností EHSV velmi vítá počáteční provozní činnosti, předpokládané nařízením o pozorování Země, jako strategický krok vpřed.

4.2   Zahájením GMES spustily Komise a ESA program pro civilní provozní užívání satelitních údajů, který je – vedle svých meteorologických aplikací – ve světě unikátní svým rozsahem a hloubkou. Udržitelný rozvoj a provádění GMES budou příležitostí pro evropský průmysl, aby si vybudoval postavení vedoucího světového hráče.

4.3   Rozsáhlé konzultace mezi všemi relevantními zúčastněnými stranami, jakož i posouzení dopadu, ukazují širokou shodu o cílech programu a budoucích příležitostech. Několik konkrétních vyžádaných studií vykázalo podobné závěry, pokud jde o přínosy GMES a rozšíření možností pro subjekty veřejného i soukromého sektoru (9).

4.4   Přínos, který od nových provozních činností očekává široké spektrum subjektů veřejného a soukromého sektoru i EHSV, lze shrnout následovně:

4.5   Předpokládá se, že poměr nákladů a přínosů bude pozitivní: poměrně malý obrat přinese značné výhody.

4.6   Programy ESA jsou omezeny na tříleté prováděcí období. Rada by měla stanovit dlouhodobé závazky EU pro období po roce 2013. Kontinuita provozních programů je velmi důležitá. Dlouhodobé plánování je rozhodující pro užitek, který přináší pozorování Země veřejným cílům a službám. Je také základním předpokladem pro povzbuzení rozvoje služeb v navazujících odvětvích.

4.7   V této souvislost je nezbytné zajistit všem dotčeným stranám kontinuální, spolehlivý a úplný a otevřený přístup k údajům.

4.8   Pro udržitelnost vesmírné politiky je nezbytné veřejné povědomí napříč Evropou. Pro zajištění veřejné podpory je naléhavě nutná komunikační strategie EU, jasně vysvětlující výhody, jež služby založené na vesmírných technologiích do budoucna přinesou společnosti i občanům.

4.9   Ve stejné souvislosti EHSV zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost vzdělávání a odborné přípravě technických expertů v této oblasti.

5.   Správa

Protože počáteční provozní činnosti budou tvořit rámec pro pozdější rozšiřování provozní činnosti, mělo by být od počátku zaručeno odpovídající řízení a správa. Správa se týká zejména níže uvedených bodů.

5.1.1   Vesmír byl v EU po dlouhou dobu z pochopitelných důvodů poněkud okrajovou oblastí politiky, teď by však měl být plně integrován mezi ostatní politiky Společenství. Výborně zapadá do Lisabonské strategie pro období po roce 2010 (11).

5.2   Všechna generální ředitelství Komise zapojená do politik v oblasti vesmíru by měla účinně koordinovat svou činnost tak, aby se předešlo překrývání a aby byly možné účelově zaměřené akce tam, kde je do pozorování Země zapojeno více než jedno ředitelství.

5.3   Evropské agentury a GŘ, jmenovitě Výzkum, Životní prostředí, Zemědělství a rozvoj venkova, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost, Zdraví a spotřebitelé, Rozvoj, Obchod a Vnější vztahy, je třeba zapojit z následujících dvou důvodů:

5.4   Dobrá koordinace přístupů ze strany Komise i v ní samé zajistí provázanost a interoperabilitu mezi programem pozorování Země a dalšími programy týkajícími se vesmíru, jako jsou např. telekomunikace a doprava.

5.5   Účinná koordinace je nutná kvůli značnému množství národních operátorů, zapojených též do shromažďování informací.

5.6   Satelity, automatické měřicí stanice a internet umožňují stále lépe sledovat vývoj životního prostředí v reálném čase. GMES může přispět „informacemi téměř v reálném čase určenými pro přijímání rozhodnutí“ při měření kvality životního prostředí v rámci „překračování HDP“ (12).

5.7   Narůstající množství satelitů vyžaduje pozorné řízení všech vesmírných prostředků tak, aby nedocházelo ke kolizím, jež by způsobily krajně nežádoucí zamoření vesmírného prostoru troskami.

6.   Konkrétní problémy

6.1   Pozorování Země je dosud v porovnání s trhy souvisejícími s vesmírem poměrně malým trhem. V roce 2005 tvořily celosvětové příjmy 1,3 mld. eur, z toho 0,4 mld. eur v Evropě, z čehož polovina připadala na meteorologické aplikace.

6.2   Počáteční fáze pozorování Země je především institucionální a závisí na veřejném financování. Vznikající komerční pozorovací družice jsou vyvíjeny v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru a jsou dosud závislé na veřejném financování.

6.3   Klíčové jsou údaje

6.3.1   EHSV zdůrazňuje, že plný a otevřený přístup k údajům je nutnou podmínkou pro vytvoření rovných podmínek pro veřejné a soukromé subjekty, i pro povzbuzení rozvoje dosud slabého soukromého sektoru.

6.3.2   Pro zapojení životaschopných navazujících odvětví má zásadní význam nepřetržitý tok údajů. Jakákoliv nejistota by zde znamenala zásadní ránu trhu, protože by vedla k domněnce, že požadovaná infrastruktura nenaplní očekávání.

6.3.3   Reakce průmyslu na první sérii družic určených pro GMES – sentinelů A – je výrazně kladná. (13) Aby však bylo dosaženo co nejlepší funkčnosti, bude třeba věnovat zvláštní pozornost současnému řetězci přenosu údajů z vesmíru.

6.3.4   Pro udržitelnost jsou rovněž podstatné plánované sentinely B, které jsou nutné jako náhrada dosluhujících sentinelů A, a pro zajištění kontinuity služeb v případě výpadku družice. Financování sentinelů B není dosud zajištěno, a musí být vyřešeno.

6.3.5   Aby byla zajištěna kontinuita služeb nebo rozvoj nových služeb, musí být pro navazující odvětví – po konzultacích – vyjasněn budoucí mechanismus zpoplatňování údajů.

6.4   Finanční podmínky

6.4.1   Finanční zdroje pro počáteční provozní činnosti v letech 2011–2013 tvoří částka 150 mil. eur, tj. 43 mil. eur v rámci sedmého rámcového programu a 107 mil. eur z rozpočtu Komise. EHSV naléhavě žádá o vyjasnění několika otevřených otázek.

6.4.2   Zúčastněné strany musí mít jistotu, zda bude finanční krytí ve výši 107 mil. eur poskytnuto formou dotace nebo půjčky. Musí být vyjasněna pravidla účasti. Počítá se s přidruženými zeměmi jako s potenciálními příjemci grantů nebo kontraktů?

6.4.3   Vzhledem ke stanoveným cílům bude 150 mil. eur zřejmě jen těžko postačovat. Zaprvé, panuje rozšířený názor, např. v ESA a EADS, že pro dosažení vytčených požadavků na pozemní instalace bude třeba vyčlenit ze 7. rámcového programu dalších 30 mil. eur. Zadruhé, není jasné, jak bude kryt rok 2013, i když finanční zdroje v rozpočtu EU pro období let 2013–2020 budou zřejmě zajištěny.

6.4.4   Třetí problém se týká spuštění sentinelů B, protože příslušné financování dosud není v rozpočtu vyčleněno, a je tedy zatím nejisté (14).

6.4.5   Další výzvou je financování souvisejících námořních, vzdušných a bezpečnostních služeb, o němž by mělo být rozhodnuto současně s financováním pozemních a záchranných služeb. EHSV by přivítal informace o financování těchto služeb, jakož i o rozsahu zapojení sedmého a osmého rámcového programu a generálních ředitelství Komise, zejména pak GŘ pro životní prostředí. Toto vyjasnění je velmi důležité pro navazující odvětví.

6.4.6   Dodatečné finanční výdaje by neměly být nutně kryty pouze z rozpočtu EU. V úvahu přicházejí i další zdroje, např. ESA nebo národní příspěvky.

6.5   Navazující odvětví

6.5.1   Odvětví navazující na pozorování Země je v současnosti malým a roztříštěným odvětvím v zárodku, zahrnujícím okolo 150 podniků, zaměstnávajících v roce 2006 okolo 3 000 zaměstnanců. Celkové příjmy v Evropě dosahovaly v roce 2006 250–300 mil. eur. Příjmy z veřejného sektoru dosahovaly zhruba 150 mil. eur. Zákazníky jsou z velké části orgány veřejné moci a agentury. Zisky jsou nestabilní. Průmysl USA je dvakrát až třikrát větší než evropský. Vykazuje rovněž vyšší úroveň růstu (15).

6.5.2   Dochází k žádoucímu procesu vytváření klastrů v navazujících odvětvích.

6.5.3   Dlouhodobá spolupráce s průmyslem umožnila ESA, navzdory omezenému rozsahu provozovaných činností, získat potřebné znalosti pro podporu služeb. To vedlo k úspěšné průmyslové politice.

6.5.4   Protože odpovědnost za provádění přejde z ESA na Komisi, EHSV naléhavě žádá Komisi, aby byla v rámci její činnosti zajištěna podobná technická odbornost.

Základní rysy budoucího programu jsou jasné, se silným zaměřením na zapojení MSP, jejichž tvůrčí potenciál má – dle názoru EHSV – rozhodující význam. EHSV by proto rád zdůraznil dva body:

6.5.5.1   Rozpočet projektu 25 mil. eur vyžaduje zapojení větších podniků. ESA proaktivně podporovala účast MSP. Stejný přístup musí převzít i Komise.

6.5.5.2   MSP musí být – podle principu rovnoprávnosti – umožněno stát se primárními partnery v menších projektech.

6.5.6   Komise musí při vypisování projektů krytých 150 miliony eur na období 2011–2013 důkladně prověřit možná narušení soutěže ze strany veřejných subjektů, jež by mohla ještě zesílit hodnocení konzultantů. V současnosti není často dostatečně jasno v otázce úlohy veřejného sektoru jako hlavního zákazníka služeb.

6.5.7   Protože GMES usiluje o vytvoření inovativního průmyslu geo-informačních služeb, musí tento program mířit na všechny aktéry v oblasti průmyslu. Existuje tendence zapojit především průmyslová odvětví, která již mají nějakou spojitost s oblastí vesmíru. EHSV však zdůrazňuje, že má-li být GMES do budoucna udržitelný, je třeba zapojit zúčastněné strany z celé oblasti průmyslu geo-informačních služeb, ať už mají spojitost s vesmírem, či nikoli.

6.5.8   EHSV schvaluje finanční podporu projektům soukromých společností, jež má přispět ke kompenzaci selhání trhu v tomto strategickém odvětví s vysokým potenciálem.

6.5.9   Vesmírné aktivity jsou v současnosti soustředěny do jedné části EU. Vzhledem k současným možnostem může a musí být podpořen budoucí rozvoj navazujících odvětví také v nových členských státech.

6.5.10   EHSV považuje za zvláště závažný klesající počet odborníků v této oblasti. Tento trend je třeba zvrátit. Jsou nezbytná intenzivnější opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy potenciálních zákazníků z veřejného sektoru, jakož i v navazujících špičkových technických odvětvích, aby mohl průmysl plně využít nabízených příležitostí.

6.6   Bezpečnost

6.6.1   Vzhledem k tomu, že byl vesmír z důvodů „národní bezpečnosti“ doménou výhradně ESA, znamenají dohoda mezi ES a ESA z roku 2004 a usnesení Rady z května 2007 významný posun. EHSV vítá pozornost, jež je věnována používání údajů a informací GMES pro bezpečnost občanů, a politiku v oblasti údajů, zajišťující bezpečné používání potenciálně citlivých údajů v Komisi, evropských agenturách a členských státech.

6.6.2   EHSV rovněž vítá zesílenou koordinaci mezi GMES a Evropskou obrannou agenturou, jež zajistí propojení mezi politikou v oblasti údajů GMES a aplikacemi budoucího plánování bezpečnostních schopností Evropy a souvisejícími budoucími požadavky.

6.6.3   EHSV plně podporuje plánovaný přístup dvojího užití (civilní a vojenské použití), kombinující vědecké a na bezpečnost zaměřené použití, jako strategickou cestovní mapu GMES. Takový přístup je krajně důležitý pro řešení bezprostředních, střednědobých a dlouhodobých výzev prostřednictvím zlepšení schopností Evropy v takových oblastech, jakými jsou monitorování moří, země a hranic, včetně monitorování (16) organizace ilegální migrace, kontroly pašování a obchodu s narkotiky, ochrany citlivé infrastruktury, jakož i v boji proti šíření zbraní.

(1)  Přínosem služeb založených na vesmírných technologiích bude např. zajištění rychlejšího přístupu k relevantním informacím, tedy získání delšího času pro rozhodnutí a pro přípravu protiopatření. Kromě toho usnadní globální a regionální výklad událostí a náhlých mimořádných událostí.

(2)  V této souvislosti je vhodné připomenout Globální systém systémů pozorování Země, GEOSS Prostřednictvím GMES má Evropa v úmyslu hrát důležitou úlohu v GEOSS.

(3)  Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 24.

(4)  Úvodní řeč předsedy Komise na konferenci Ambice Evropy v kosmu, nové příležitosti pro evropské podniky a občanskou společnost, konané ve dnech 15.–16. října 2009 v Bruselu.

(5)  Jedná se o dodatečné částky k částce 1,4 miliardy EUR, vyčleněné na vesmírné projekty v rámci sedmého rámcového programu.

(6)  Viz čl. 3 nařízení.

(7)  Viz čl. 8 nařízení.

(8)  Viz také čl. 4 odst. 3 nařízení.

(9)  Viz např. Socio-Economic Benefits Analysis of GMES, PriceWaterhouseCooper, říjen 2006, EU Space Policy and its potential for EU industrial sector competitiveness, studie pro Evropský parlament, 2007, a Study on the competitiveness of the GMES downstream sector, Ecorys a další, listopad 2008.

(10)  Například TERRAFIRMA, informační služba o rizicích zemských pohybů, např. v pobřežních a seizmicky aktivních oblastech; PROMOTE, služba sledující kvalitu ovzduší; MY OCEAN, služba pro sledování oceánů a předpovědi; SAFER, služba nouzové reakce.

(11)  Viz pozn. pod čarou 4.

(12)  Viz Sdělení Komise Překročit HDP: měření pokroku v měnícím se světě, KOM(2009) 433 v konečném znění.

(13)  Viz průmyslový informační den „GMES Sentinel Data Policy“ v Bruselu dne 11. září 2009.

(14)  Sentinely B vyvíjí ESA, ale provozní náklady má krýt Komise. Ty budou podle propočtů EADS budou dosahovat 165 mil. eur.

(15)  Pro celkovou a hloubkovou analýzu viz studie uvedené v pozn. pod čarou č. 9.

(16)  V úzké spolupráci s pozemní Evropskou agenturou pro ochranu vnějších hranic FRONTEX.