<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-29/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CC0029</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:619">EU:C:2018:619</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>19</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>19</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta H. Saugmandsgaarda Øe – věc C‑29/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">Novartis Farma</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Henrika Saugmandsgaarda Øe</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20180725">25. července 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑29/17</HT></P><P>Novartis Farma SpA</P><P>proti</P><P>Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA),</P><P>Roche Italia SpA,</P><P>Consiglio Superiore di Sanità,</P><P>za přítomnosti:</P><P>Ministero della Salute,</P><P>Regione Veneto,</P><P>Società Oftalmologica Italiana (SOI) – Associazione Medici Oculisti Italiani (AMOI),</P><P>Regione Emilia-Romagna</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Léčivé přípravky</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2001/83/ES</KEYWORD><KEYWORD>Rozsah působnosti</KEYWORD><KEYWORD>Vynětí</KEYWORD><KEYWORD>Článek 3 bod 1</KEYWORD><KEYWORD>Možnost výjimky</KEYWORD><KEYWORD>Článek 5 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Registrace</KEYWORD><KEYWORD>Článek 6 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Povolení výroby</KEYWORD><KEYWORD>Článek 40 odst. 1 a 2</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 726/2004</KEYWORD><KEYWORD>Registrace udělená podle centralizovaného postupu</KEYWORD><KEYWORD>Článek 3 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Úhrada vnitrostátním systémem zdravotního pojištění léčivého přípravku užívaného k léčbě, na kterou se nevztahuje jeho registrace léčivého přípravku (mimo RLP)</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) táže Soudního dvora na výklad čl. 3 bodu 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20011106">6. listopadu 2001</DATE> o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="311" PAGE.FIRST="67" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 311, s. 67</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 13/27, s. 69), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/26/EU ze dne <DATE ISO="20121025">25. října 2012</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="299" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 299, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, článků 3, 25 a 26 ve spojení s přílohou nařízení (ES) č. 726/2004<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20040331">31. března 2004</DATE>, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="136" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 136, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 13/34, s. 229), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1027/2012 ze dne <DATE ISO="20121025">25. října 2012</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="316" PAGE.FIRST="38" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 316, s. 38</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, jakož i čl. 1 odst. 3 směrnice 89/105/EHS<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="19881221">21. prosince 1988</DATE> o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="040" PAGE.FIRST="8" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, L 40, s. 8</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/01, s. 345).</P></NOTE> .</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Novartis Farma SpA a Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA) (italská agentura pro léčivé přípravky), jehož předmětem je zákonnost rozhodnutí, kterými agentura zahrnula do seznamu léčivých přípravků hrazených Servizio Sanitario Nazionale (SSN) (národní zdravotní služba, Itálie) léčivý přípravek užívaný pro léčebné indikace, na které se nevztahuje jeho registrace léčivého přípravku (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>RLP<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Tento léčivý přípravek, Avastin, byl schválen k léčbě některých typů rakoviny. Je rovněž užíván k léčbě rozšířeného onemocnění sítnice, věkem podmíněné makulární degenerace (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>VPMD<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>), přestože RLP tohoto léčivého přípravku tuto léčebnou indikaci neuvádí. Toto užití, nazývané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>mimo RLP<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>, předpokládá, že Avastin je vyňat z původní lahvičky a přebalen v dávkování, v úpravě balení a k cestě podání, na které se rovněž nevztahuje jeho RLP.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Po předchozích věcech, v nichž byly vydány rozsudky Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a F. Hoffmann-La Roche a další<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, následuje předmětná věc, která již potřetí obrací pozornost Soudního dvora k otázkám plynoucím z užívání Avastinu mimo RLP. Otázky položené předkládajícím soudem se týkají především účtování úhrady tohoto léčivého přípravku užívaného mimo RLP na straně SSN, v souvislosti s požadavky vyplývajícími z farmaceutické právní úpravy Evropské unie týkající se uvádění na trh léčivých přípravků. Předkládající soud se navíc dotazuje Soudního dvora na rozdělení pravomocí mezi vnitrostátní a unijní orgány v oblasti farmakovigilance pro léčivé přípravky podléhající centralizovanému postupu registrace podle nařízení č. 726/2004.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2001/83</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2001/83 se tato směrnice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>vztahuje na humánní léčivé přípravky určené k uvedení na trh v členských státech, které jsou buď vyrobeny průmyslově nebo metodou zahrnující průmyslový proces<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 3 této směrnice zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Tato směrnice se nevztahuje na</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>léčivé přípravky připravené v lékárně podle lékařského předpisu pro jednotlivého pacienta (běžně známý jako individuálně připravený léčivý přípravek);</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 1 předmětné směrnice stanoví že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>členský stát může v souladu s platnými právními předpisy a v případě zvláštní potřeby vyjmout z působnosti ustanovení této směrnice léčivé přípravky dodané na vyžádání učiněné v dobré víře a z vlastního podnětu, zhotovené v souladu se zadáním ošetřujícího lékaře pro použití jeho jednotlivými pacienty a na jeho přímou osobní odpovědnost<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 1 téže směrnice stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Žádný léčivý přípravek nesmí být uveden na trh v členském státě, aniž by příslušný orgán dotyčného členského státu vydal rozhodnutí o registraci [RLP] v souladu s touto směrnicí nebo aniž by byla udělena registrace v souladu s nařízením [č. 726/2004] […].</ALINEA><?PAGE NO="3"?><ALINEA>Byla-li léčivému přípravku udělena první [RLP] podle prvního pododstavce, musí být pro jakékoliv další síly, lékové formy, cesty podání a další varianty a pro jakékoliv změny a rozšíření udělena registrace v souladu s prvním pododstavcem nebo musí být zahrnuta do první [RLP]. Všechny tyto [RLP] se, […] považují za součásti téže souhrnné registrace […]<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Článek 8 odst. 3 směrnice 2001/83 upřesňuje údaje a dokumenty, které musí být předloženy společně s žádostí o RLP. Především písmeno j) tohoto ustanovení shrnuje charakteristiky přípravku. V souladu se článkem 11 této směrnice tento dokument obsahuje mimo jiné informace o dávce, lékové formě, kvalitativní a kvantitativní údaje o všech složkách, léčebné indikace, informace o dávkování a způsobu podání léčebného přípravku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 40 uvedené směrnice zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="040.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby výroba léčivých přípravků na jejich území podléhala povolení […].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="040.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Povolení uvedené v odstavci 1 se vyžaduje jak pro úplnou, tak pro dílčí výrobu a pro různé postupy přebalování, balení nebo úpravy balení.</ALINEA><ALINEA>Toto povolení se však nepožaduje pro přípravu, přebalování, změny v balení nebo pro úpravu balení, pokud jsou tyto postupy prováděny pouze za účelem výdeje lékárníky v lékárnách nebo osobami, kterým bylo v členských státech právními předpisy povoleno takové postupy provádět.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 89/105</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Článek 1 odst. 3 směrnice 89/105 stanoví že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>žádné ustanovení této směrnice nedovoluje uvádění na trh hromadně vyráběných léčivých přípravků, pro které nebyla vydána registrace podle čl. 6 odst. 1 směrnice [2001/83]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 726/2004</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Nařízení č. 726/2004 stanoví centralizovaný postup pro registraci léčivých přípravků na úrovni Unie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 1 tohoto nařízení stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>[ž]ádný léčivý přípravek uvedený v příloze nesmí být uveden na trh v [Unii], pokud [Unie] neudělila registraci [RLP] v souladu s tímto nařízením<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>. Bod 1 této přílohy obsahuje léčivé prostředky vyvinuté určitými biotechnologickými procesy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Podle čl. 13 odst. 1 téhož nařízení je RLP udělená centralizovaným postupem platná v celé Evropské unii a v každém z členských států zakládá táž práva a povinnosti jako RLP vydaná tímto členským státem na základě článku 6 směrnice 2001/83.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Článek 16 odst. 2 nařízení č. 726/2004 stanoví, že držitel RLP vydané centralizovaným postupem neprodleně poskytne Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), Evropské komisi a členským státům veškeré nové informace, které by mohly vést ke změně údajů nebo dokumentů uvedených zejména v čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/83. Mezi takové informace patří pozitivní i negativní výsledky klinických hodnocení nebo jiných studií při všech indikacích a u všech populačních skupin, ať už jsou součástí registrace či nikoli, a rovněž údaje o takovém použití léčivého přípravku, které není v souladu s podmínkami registrace“.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Kromě toho články 21 až 29 tohoto nařízení upravují systém farmakovigilance pro léčivé přípravky schválené na úrovni Unie.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Podle čl. 24 odst. 1 uvedeného nařízení zahrnuje tento systém i zřízení a spravování databáze ze strany EMA, ve spolupráci s členskými státy a s Komisí, s cílem shromažďovat informace, které se týkají především <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>podezření na nežádoucí účinky u lidí, které vznikly v důsledku užití přípravku v souladu s podmínkami registrace i v důsledku užití v rozporu s podmínkami registrace<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>V souladu s článkem 25 téhož nařízení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>[EMA] ve spolupráci s členskými státy vytvoří standardizované internetové strukturované formuláře pro hlášení podezření na nežádoucí účinky pro zdravotnické pracovníky a pacienty […]<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Článek 26 nařízení č. 726/2004 stanoví, že EMA ve spolupráci s členskými státy a Komisí vytvoří a spravuje evropský webový portál pro léčivé přípravky s cílem šířit informace týkající se léčivých přípravků registrovaných v Unii.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Italské právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Článek 1 odst. 4 decreto-legge n. 53<DATE ISO="19961006">6</DATE>, <DATE ISO="19961021">21 ottobre 1996</DATE>, convertito senza modificazioni dalla legge n. 64<DATE ISO="19961208">8</DATE>, <DATE ISO="19961223">23 dicembre 1996</DATE> (legislativní nařízení č. 536 ze dne <DATE ISO="19961021">21. října 1996</DATE>, změněného bez úpravy na zákon č. 648 ze dne <DATE ISO="19961223">23. prosince 1996</DATE>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>zákon č. 648/96<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>V případě, že neexistuje účinná náhradní terapie, inovativní léčivé přípravky, jejichž prodej je povolený v jiných státech, nikoli však v tuzemsku, dosud neregistrované léčivé přípravky v procesu klinického hodnocení a léčivé přípravky určené a schválené pro jinou léčebnou indikaci, než jaká je uvedena na seznamu sestaveném a průběžně aktualizovaném Commission unica del farmaco [jednotná komise pro léčiva] [dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>seznam 648<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="2018" ID="QE0015"/>], mohou být od <DATE ISO="19970101">1. ledna 1997</DATE> v souladu s postupy a kritérii přijatými touto komisí předepisovány a plně hrazeny [SSN] [...]<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Podle čl. 3 odst. 2 decreto-legge n. 36, <DATE ISO="20140320">20 marzo 2014</DATE>, convertito con modificazioni dalla legge n. 79, <DATE ISO="20140516">16 maggio 2014</DATE> (legislativní nařízení č. 36 ze dne <DATE ISO="20140320">20. března 2014</DATE>, změněného bez úpravy na zákon č. 79 ze dne <DATE ISO="20140516">16. května 2014</DATE>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>zákon č. 79/2014<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>), byl článek 1 zákona č. 648/96 doplněn o odstavec 4a, který stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>I v případě, kdy existuje náhradní terapie v rámci léčivých přípravků schválených na základě hodnocení [AIFA], léčivé přípravky, které mohou být užity pro jinou než povolenou léčebnou indikaci, jsou zapsány na [seznam 648] a jsou hrazeny [SSN] pod podmínkou, že tato indikace je známa a je v souladu s výzkumy vedenými národní a mezinárodní vědeckou lékařskou obcí, a to na základě ekonomických parametrů a parametrů vhodnosti využití. V takovém případě AIFA zajistí vhodné nástroje pro sledování bezpečnosti pacientů a včasné přijetí potřebných úprav.<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení, předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Jedna společnost skupiny Novartis je držitelem RLP pro biotechnologický léčivý přípravek nazvaný Lucentis, jehož účinnou látkou je ranibizumab. Tato RLP byla udělena na základě centralizovaného postupu upraveného v nařízení č. 726/2004. Vztahuje se na léčbu VPMD. Lucentis má podobu lahvičky o obsahu 0,23 ml léčivého roztoku. Každá lahvička je použitelná k jediné nitrooční injekci o 0,05 ml. Lucentis je hrazený SSN.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Společnost Roche vlastní RLP pro jiný biotechnologický léčivý přípravek, Avastin, jehož účinnou látkou je bevacizumab. Tento léčivý přípravek vykazuje oproti léku Lucentis určité strukturální a farmakologické rozdíly. Avastin byl taktéž schválen v rámci centralizovaného postupu, a to pro léčebné indikace v onkologii. Má podobu lahvičky o obsahu 4 ml léčivé látky pro přípravu infuzního roztoku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>I přes to, že jeho RLP se na tuto léčebnou indikaci nevztahuje, někteří lékaři předepisují Avastin k léčbě VPMD. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že italské právo povoluje užití léčivého přípravku mimo RLP v případě, že jej lékař v rámci svobody léčebného postupu, která je součástí jeho povolání, vyhodnotí jako užitečné pro zdraví svého pacienta. V tomto případě musí být Avastin přebalen takovým způsobem, že léčivá látka je vyňata z původní lahvičky a rozdělena do několika jednorázových injekčních stříkaček o obsahu 0,1 ml určených k nitrooční aplikaci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Na základě čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96 a v souladu se stanoviskem Consiglio Superiore di Sanità (Vrchní zdravotnická rada, Itálie) ze dne <DATE ISO="20140415">15. dubna 2014</DATE> přijala AIFA rozhodnutí č. 622 ze dne <DATE ISO="20140624">24. června 2014</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>rozhodnutí č. 622/2014<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>), o zařazení léčivého přípravku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>bevacizumab-Avastin<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> na seznam 648 (ve kterém jsou vyjmenovány léčivé přípravky hrazené SSN<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Viz bod 21 tohoto stanoviska.</P></NOTE>) pro léčbu VPMD<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Třebaže předkládající soud znovu nezdůraznil tyto skutkové okolnosti projednávané věci, považuji za užitečné připomenout, jak uvedl Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>F. Hoffmann-La Roche a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), že používání Avastinu mimo RLP započalo již před tím, než byly uvedeny na trh léčivé přípravky schválené pro léčbu VPMD. AIFA v roce 2007 zapsala Avastin na seznam 648 pro léčbu VPMD podle čl. 1 odst. 4 zákona č. 648/96, vzhledem k tomu, že v té době neexistovala žádná schválená alternativní léčba pro tuto léčebnou indikaci. Poté, co byl v roce 2008 zapsán na seznam Lucentis a jiné léčivé přípravky schválené pro tento účel, AIFA vyloučila úhradu Avastinu pro léčbu VPMD. Vložení odstavce 4a článku 1 do zákona č. 648/96 umožnilo AIFA, aby znovu zapsala Avastin na seznam 648 pro léčbu VPMD i přesto, že na trhu jsou léčivé přípravky, jejichž RLP se vztahuje na tuto léčebnou indikaci.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Předkládající soud upřesňuje, že rozhodnutí italského zákonodárce povolit takový zápis bylo pravděpodobně motivováno čistě ekonomickými důvody. Podle údajů vrchní zdravotnické rady uvedených ve výše zmíněném stanovisku stojí SSN jedna lahvička Lucentisu 902 eur, kdežto dávka Avastinu nutná k jedné nitrooční injekci stojí 82 eur. Ve výše uvedeném stanovisku této instituce je příprava bevacizumabu k nitroočnímu užití považována za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>individuální přípravu sterilního léčivého přípravku<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 rozhodnutí č. 622/2014 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>K poskytnutí léčivého prostředku bevacizumab-Avastin dochází za následujících podmínek, které pacienta chrání při použití tohoto léčivého přípravku k indikaci, pro níž nebyl registrován:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>za účelem zajištění sterility musí být balení do dávek k jednorázovému užití léčivého přípravku bevacizumab k nitrooční aplikaci prováděno výlučně v nemocničních lékárnách, které splňují stanovené požadavky, za dodržení pravidel zaručujících správnou přípravu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>podávat bevacizumab k nitroočnímu užití je vyhrazeno vysoce specializovaným oftalmologickým pracovištím veřejných nemocnic určených regiony;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>k podání léčivého přípravku může dojít až poté, co pacient podepíše informovaný souhlas obsahující vědecké důvody společně s příslušnými informacemi, jež se týkají možné náhradní léčby, která je schválená, ale jejíž cena je pro SSN vyšší;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>zavedení evidence, k níž je připojen formulář s prohlášením o nežádoucích účincích.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Podle článku 3 tohoto rozhodnutí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>musí být léčivý přípravek hrazený SSN předepisován uživatelskými službami pro každého pacienta zvlášť prostřednictvím vyplněného formuláře elektronického předpisu [...]<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Článek 4 uvedeného rozhodnutí stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>AIFA si vyhrazuje přijetí jakéhokoli jiného hodnocení a rozhodnutí za účelem lepší kontroly bezpečnosti pacientů […] na základě analýzy údajů získaných pomocí evidence nebo jakéhokoli jiného dostupného vědeckého důkazu<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>Státní rada.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Rozhodnutí č. 622/2014 bylo změněno rozhodnutím č. 79 ze dne <DATE ISO="20150130">30. ledna 2015</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>rozhodnutí č. 79/2015<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, a společně s rozhodnutím č. 622/2014 dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>rozhodnutí AIFA<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>) co se týká určení osob, které mohou podávat předmětný léčivý přípravek. Mezi ně nyní patří nejen vysoce specializovaná oftalmologická pracoviště veřejných nemocnic určených regiony, ale také všechna vysoce specializovaná nemocniční zařízení takto určená<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Jak vyplývá ze spisu předloženého Soudnímu dvoru, rozhodnutí č. 79/2015 bylo rovněž změněno, a to rozhodnutím č. 799 ze dne <DATE ISO="20170428">28. dubna 2017</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>rozhodnutí č. 799/2017<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>), co se týče určení osob, které mohou přebalovat Avastin do dávek k jednomu použití. Přebalování již nemusí probíhat pouze v nemocničních lékárnách, ale může k němu docházet ve všech lékárnách, a to i v těch veřejných, které splňují stanovené požadavky. AIFA přijala toto rozhodnutí poté, co byl vydán rozsudek ze dne <DATE ISO="20170109">9. ledna 2017</DATE>, založený do spisu v projednávané věci, kterým Consiglio di Stato (Státní rada) zrušila čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí č. 622/2014, který tuto činnost svěřoval výhradně nemocničním lékárnám. Roche Italia SpAproti tomuto rozsudku údajně podala námitku.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Kromě toho předkládající soud uvádí, že lékárny připravují Avastin k očnímu užití na základě individuálních lékařských předpisů. Tyto předpisy nejsou nicméně individualizovány dle konkrétních osobních potřeb, proto je předmětná příprava prováděna stejně pro každého pacienta, sériovým a opakovaným způsobem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Tyto okolnosti jsou zřejmé ze znění druhé předběžné otázky.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Novartis Farma zpochybnila zákonnost rozhodnutí AIFA u Tribunale amministrativo regionale per il Lazio (krajský správní soud Lazio, Itálie). Podle Novartis Farma jsou tato rozhodnutí takového charakteru, že zvýhodňují její konkurenci, tedy Roche Italia, protože výrazně snižují podíl přípravku Lucentis na trhu pro účely léčby VPMD.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Tato žaloba byla zamítnuta rozsudkem ze dne <DATE ISO="20160113">13. ledna 2016</DATE>. Novartis Farma podala proti tomuto rozsudku odvolání ke Consiglio di Stato (Státní rada).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Ve svém odvolání Novartis Farma poukazuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>nepřímou<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> nezákonnost rozhodnutí AIFA, způsobenou tím, že čl. 3 odst. 2 zákona č. 79/2014, kterým byl doplněn čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96, jenž představuje právní základ těchto rozhodnutí, je údajně v rozporu s právem Unie, protože umožňuje zapsat na seznam 648 léčivé přípravky používané pro léčebné indikace, na něž se jejich RLP nevztahuje, třebaže pro tyto indikace existují schválené léčivé přípravky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Novartis Farma tvrdí, že toto ustanovení porušuje čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83, podle něhož musí být pro jakékoli úpravy, především léčebných indikací, dávkování, cesty podání nebo úpravy balení léčivého přípravku, udělena nová RLP nebo upravena stávající RLP. Od tohoto ustanovení se lze odchýlit jen na základě čl. 3 bodu 1 nebo čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83, které se však v projednávané věci neuplatní. Porušení čl. 6 odst. 1 této směrnice by zároveň znamenalo porušení čl. 1 odst. 3 směrnice 89/105.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Novartis Farma navíc uvádí, že tím, že čl. 3 odst. 2 zákona č. 79/2014 uděluje AIFA pravomoc kontrolovat užívání léčivých přípravků mimo RLP, zasahuje do pravomocí svěřených EMA v oblasti povolování prodeje léčivých přípravků a farmakovigilance nařízením č. 726/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>AIFA svoji obhajobu staví především na tom, že příprava Avastinu k očnímu užití není průmyslové povahy. Výsledný léčivý přípravek proto nespadá do oblasti působnosti směrnice 2001/83 a představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>individuálně připravený léčivý přípravek<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> ve smyslu jejího čl. 3 bodu 1. Mimoto by Italská republika mohla uplatnit možnost odchýlit se od ustanovení této směrnice podle jejího čl. 5 odst. 1. V každém případě je AIFA zaprvé toho názoru, že spor v původním řízení se netýká uvedení léčivého přípravku na trh, ale týká se pouze jeho užití mimo RLP. Zadruhé čl. 40 odst. 2 druhý pododstavec uvedené směrnice podle ní umožňuje, aby předmětné operace byly prováděny bez povolení výroby. Kromě toho kontrolní pravomoci svěřené AIFA nijak nezasahují do pravomocí EMA.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Za těchto okolností se Consiglio di Stato (státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>1)</NO.P><TXT>Brání ustanovení směrnice [2001/83], a zejména články 5 a 6, ve spojení s druhým bodem odůvodnění [této] směrnice použití vnitrostátního zákona [...], který za účelem omezení výdajů podporuje prostřednictvím zápisu na seznam léčivých přípravků hrazených [SSN] používání léčivého přípravku mimo léčebnou indikaci povolenou ve vztahu ke všem pacientům, bez ohledu na jakékoli uvážení léčebných potřeb každého pacienta a bez ohledu na existenci a dostupnost na trhu léčivých přípravků registrovaných pro konkrétní léčebnou indikaci?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Použije se čl. 3 bod 1 směrnice [2001/83] [...] v případě, kdy je příprava farmaceutického výrobku, byť je prováděna v lékárně na základě lékařského předpisu určeného pro určitého pacienta, nicméně je prováděna sériově, stejným způsobem a opakovaně, bez ohledu na konkrétní potřeby dotyčného pacienta, a přípravek je vydán nemocničnímu zařízení, a nikoli pacientovi (vzhledem k tomu, že léčivý přípravek je klasifikován ve třídě H-OSP [lék používaný výhradně v nemocnicích]) a je používán rovněž v jiném zařízení než v tom, ve kterém byl zabalen?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Brání ustanovení nařízení [č. 726/2004], a zejména články 3, 25 a 26, jakož i příloha, které přiznávají [EMA] výlučnou pravomoc posoudit kvalitu, bezpečnost a účinnost léčivých přípravků, jejichž léčebnou indikací je léčba onkologických onemocnění, jak v rámci postupu vydávání [RLP] (povinný centralizovaný postup), tak pro účely sledování a koordinace činností souvisejících s farmakovigilancí, následujících po uvedení léku na trh, použití vnitrostátního zákona, který vyhrazuje národnímu regulačnímu orgánu (AIFA) pravomoc přijímat rozhodnutí v oblasti bezpečnosti léčivých přípravků ve vztahu k jejich používání mimo RLP, ke kterému dochází, a jejichž registrace spadá do výlučné pravomoci [Komise] na základě technického a vědeckého posouzení EMA?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Brání ustanovení směrnice [89/105], a zejména její čl. 1 odst. 3, použití vnitrostátního zákona, který umožňuje členskému státu, aby v rámci vlastních rozhodnutí týkajících se hrazení nákladů vynaložených pojištěncem na zdravotní péči stanovil úhradu nákladů na léčivý přípravek užívaný mimo rámec léčebných indikací stanovených v [RLP] vydané [Komisí] nebo specializovanou evropskou agenturou po skončení centralizovaného hodnotícího postupu, aniž by byly splněny podmínky stanovené v článcích 3 a 5 směrnice [2001/83]?<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Vyjádření předložily Novartis Farma, Roche Italia, la Società Oftamologica Italiana (SOI) – Associazione Medici Oculisti Italiani (AMOI) (SOI-AMOI), la Regione Emilia-Romagna (region Emilia-Romagna, Itálie), la Regione Veneto (region Veneto, Itálie), Irsko, italská, řecká, polská, finská a švédská vláda, jakož i Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Jednání dne <DATE ISO="20180426">26. dubna 2018</DATE> se zúčastnily Novartis Farma, Roche Italia, SOI-AMOI, regiony Emilia-Romagna a Veneto, italská a polská vláda a Evropská komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT> </TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první a druhé otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Úvodní poznámky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Podstatou první otázky Consiglio di Stato (Státní rada) je, zda farmaceutická právní úprava Unie brání vnitrostátním právním ustanovením, jako je čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96, který umožňuje úhradu léčivých přípravků užívaných pro léčebné indikace mimo RLP za jediným účelem snížit výdaje vnitrostátního systému zdravotního pojištění, třebaže existují léčivé přípravky, jejichž RLP se na tyto indikace vztahuje. Podle tohoto soudu taková možnost úhrady podporuje používání léčiv mimo RLP bez ohledu na léčebné potřeby každého jednotlivého pacienta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>První aspekt této otázky se týká souladu takového ustanovení s čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83. Ten podmiňuje uvedení na trh léčivých přípravků v členských státech předchozím udělením RLP. Pokud léčivý přípravek získal první RLP, pak jakékoli doplnění nebo změna týkající se především dávkování, cesty podání, úpravy balení a léčebných indikací musí být předmětem nové RLP nebo musí být zahrnuto do první RLP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>I když to čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83 výslovně neuvádí, jakákoli úprava týkající se léčebných indikací musí být považována za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>změnu<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> ve smyslu tohoto ustanovení, což dokazuje i bod 2 písm. a) přílohy II nařízení (ES) č. 1234/2008 Komise ze dne <DATE ISO="20081124">24. listopadu 2008</DATE> týkající se přezkumu úpravy podmínek [RLP] humánních léčivých přípravků a veterinárních léčivých přípravků ( <REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="334" PAGE.FIRST="7" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 334, s. 7</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Pokud je takové ustanovení, jako je čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96, neslučitelné s požadavky vyplývajícími z čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83, zabývá se předkládající soud ve druhém aspektu své první otázky tím, zda čl. 5 odst. 1 této směrnice umožňuje členskému státu odchýlit se od těchto požadavků v situaci, jaká nastala ve věci v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Tento soud má za to, že nesoulad čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96 se směrnicí 2001/83 má za následek nezákonnost rozhodnutí, kterými AIFA na základě tohoto ustanovení zapsala Avastin na seznam hrazených léčivých přípravků k léčbě VPMD s upřesněním podmínek, za jakých může být tento léčivý přípravek přebalen a podáván pacientům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že podle čl. 168 odst. 7 SFEU organizace a řízení zdravotnictví, jakož i rozdělování na ně vyčleněných zdrojů, spadají do pravomoci členských států. Tato vnitrostátní pravomoc je potvrzena v čl. 4 odst. 3 směrnice 2001/83 a v čl. 1 druhém odstavci nařízení č. 726/2004, podle nichž ustanovení těchto nástrojů <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>neovlivňují pravomoci orgánů členských států v otázce stanovení cen léčivých přípravků či jejich zařazení do vnitrostátního systému zdravotního pojištění na základě zdravotních, hospodářských a sociálních podmínek<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Jak vyplývá z judikatury, členské státy mají nadále pravomoc upravovat, mimo hrazení léčivých přípravků v zájmu udržení finanční rovnováhy svých systémů zdravotního pojištění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>V tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090402">2. dubna 2009</DATE>, <NAME.CASE>A. Menarini Industrie Farmaceutiche Riunite a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑352/07 až C‑356/07, C‑365/07 až C‑367/07 a C‑400/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:217">EU:C:2009:217</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100422">22. dubna 2010</DATE>, <NAME.CASE>Association of British Pharmaceutical Industry</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:219">EU:C:2010:219</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120329">29. března 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:181">EU:C:2012:181</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, i podmínky, za kterých lékaři mohou předepisovat léčivé přípravky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>F. Hoffmann-La Roche a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz také rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150611">11. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Laboratoires CTRS v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑425/14</NO.CASE>, nepublikovaný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2015:373">EU:T:2015:373</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Je tedy pouze na členských státech, aby pro lékaře případně stanovily rámec pro výkon jejich svobody léčebného postupu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>V bodě 56 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>F. Hoffmann-La Roche a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), Soudní dvůr rozhodl, že lékař může předepsat léčivý přípravek mimo RLP v případech, na něž se vztahuje možnost vyloučit působnost směrnice 2001/83 uvedená v jejím čl. 5 odst. 1. Tento bod nesmí být chápán jako omezení svobody léčebného postupu lékaře předepsat takový léčivý přípravek pouze v těchto výjimečných případech. Znamená podle mého názoru pouze to, že i v případě, že je lék uveden na trh nebo vyroben v rozporu s požadavky vyplývajícími ze směrnice 2001/83, členský stát může za určitých zvláštních okolností vyjmout tento léčivý přípravek z působnosti předmětné směrnice, aby lékaři zajistil výkon svobody léčebného postupu v zájmu jeho pacientů (viz bod 90 a násl. tohoto stanoviska).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Soudní dvůr nicméně opakovaně rozhodl, že členské státy musí při výkonu této pravomocí dodržovat unijní právo<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz především rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090402">2. dubna 2009</DATE>, <NAME.CASE>A. Menarini Indusrie Farmaceutiche Riunite a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑352/207 až C‑356/07, C‑365/07 až C‑367/07 a C‑400/07</NO.CASE> <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:2017">EU:C:2009:2017</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120329">29. března 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:181">EU:C:2012:181</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Podle mého názoru z toho vyplývá, že unijní právo nebrání úhradě léčivého přípravku mimo RLP systémem zdravotního pojištění členských států, ovšem pod podmínkou, že tento léčivý přípravek bude uveden na trh a vyroben za dodržení farmaceutické právní úpravy Unie. Pouze v případě, že by byla tato právní úprava zbavena svého užitečného účinku, nemohl by členský stát podporovat, prostřednictvím politiky proplácení léčivých přípravků, uvádění na trh nebo výrobu léčivých přípravků bez registrací požadovaných podle uvedené právní úpravy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Článek 1 odst. 4a zákona č. 648/96 tím, že přiznává AIFA oprávnění umožnit proplácení léčivých přípravků používaných mimo RLP ze strany SSN i v případech, kdy existují povolené náhradní léčivé přípravky, není jako takový v rozporu s právem Unie – nezávisle na tom, zda je takovéto proplácení vnímáno, či nikoli, jako pobídka k předepisování těchto léčivých přípravků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Region Emilia-Romagna, region Veneto, SOI-AMOI stejně jako italská a polská vláda zpochybňují tvrzení vyplývající z formulace první předběžné otázky, podle kterého čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96 údajně nabádá lékaře k předepisování léčivých přípravků mimo RLP. Podle nich toto ustanovení pouze zajišťuje svobodu léčebného postupu lékařům. V tomto ohledu musím každopádně poznamenat, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100422">22. dubna 2010</DATE>, <NAME.CASE>Association of the British Pharmaceutical Industry</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:219">EU:C:2010:219</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), rozhodl, že za dodržování unijní farmaceutické právní úpravy mohou vnitrostátní orgány odpovědné za veřejné zdraví upravovat spotřebu léčivých přípravků v zájmu zachování finanční rovnováhy svých systémů zdravotního pojištění případně i prostřednictvím systému finančních pobídek k předepisování, pokud se tento systém zakládá na objektivních kritériích a dodržuje zásadu nediskriminace mezi vnitrostátními léčivými přípravky a přípravky pocházejícími z ostatních členských států.</P></NOTE>. Proplácení však musí být omezeno pouze na léčivé přípravky vyrobené a uvedené na trh v souladu s farmaceutickou právní úpravou Unie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Vzhledem k těmto úvahám je k tomu, aby mohla být předkládajícímu soudu dána užitečná odpověď<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>V rámci postupu upraveného v článku 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen, přičemž v případě potřeby může přeformulovat otázky, které jsou mu položeny [viz především rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180222">22. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>SAKSA</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:108">EU:C:2018:108</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura)].</P></NOTE>, nutné mu poskytnout skutečnosti, které mu umožní určit, zda se rozhodnutí, jejichž zákonnost je předmětem sporu v původním řízení a na základě nichž AIFA vykonávala své právo zakotvené v čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96, týkají takových léčivých přípravků. K tomu připomínám, že rozhodnutí AIFA se týkají léčivých přípravků, které vznikly tak, že lahvičky Avastinu byly v lékárnách za dodržení podmínek stanovených těmito rozhodnutími přebaleny do několika injekčních stříkaček obsahujících pouze dávku nezbytnou k jednomu vnitroočnímu vstřiku, přičemž tyto injekční stříkačky jsou dodávány nemocničním zařízením, kde je jejich obsah aplikován pacientům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>K tomuto posouzení je v první řadě nutné prošetřit, zda léčivé přípravky spadají do oblasti působnosti směrnice 2001/83 (bod 2). Tato problematika je také předmětem druhé otázky položené předkládajícím soudem. Za předpokladu, že se tato směrnice na předmětné léčivé přípravky skutečně použije, bude v druhé řadě nutné upřesnit obsah požadavků, které směrnice klade na uvedení na trh a výrobu léčivých přípravků v takové situaci, jaká je ve věci v původním řízení (bod 3). V případě, že by tyto požadavky byly v projednávané věci porušeny, bylo by zatřetí nutné přezkoumat, zda dotčený členský stát není nicméně oprávněný se od nich odchýlit podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice (bod 4).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Rozsudek Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> již do velké míry poskytl argumentaci umožňující odpovědět na tyto otázky. Skutkové okolnosti věci, která byla rozhodnuta tímto rozsudkem, se nicméně liší od sporu v původním řízení v tom, že tato věc se týkala přebalování Avastinu společností, která výsledné jednotlivé dávky následně dodávala do lékáren, jež si je objednaly. Především vzhledem k tomu, že přebalování nebylo prováděno lékárnou, byla použitelnost čl. 3 bodu 1 směrnice 2001/83 od samého počátku vyloučena, a Soudní dvůr se tudíž tímto aspektem nezabýval. Toto ustanovení se totiž skutečně vztahuje pouze na léčivé přípravky připravené v lékárně na základě lékařského předpisu pro určitého nemocného, známé pod pojmem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>individuálně připravený léčivý přípravek<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>. Naproti tomu situace v projednávané věci se týká přebalování Avastinu lékárnami za účelem jeho dodání do nemocnic.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K zahrnutí Avastinu připravovanému za účelem léčby VPMD do oblasti působnosti směrnice 2001/83</HT> </TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Druhou otázkou chce předkládající soud zjistit, zda je takový léčivý přípravek jako ten, který vznikl rozdělením a přebalením Avastinu, provedeným v souladu s rozhodnutími AIFA, za účelem jeho užití v oftalmologii, vyňatý z působnosti směrnice 2001/83 podle jejího čl. 3 bodu 1.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Předkládající soud se především táže na to, zda pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>individuálně připravený léčivý přípravek<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> ve smyslu tohoto ustanovení zahrnuje takový léčivý přípravek, pokud předmětné operace, třebaže k nim dochází v lékárnách na základě individuálních lékařských předpisů, jsou uskutečňovány sériově se stejným dávkováním pro každého pacienta. V tomto kontextu se také táže Soudního dvora na vliv té skutečnosti, že léčivý přípravek je podáván v jiném zařízení než v tom, kde byly tyto postupy provedeny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Kromě toho, přestože tuto problematiku druhá předběžná otázka výslovně nezmiňuje, region Veneto, SOI-AMOI a řecká vláda zastávají názor, že rozdělení a přebalení Avastinu za účelem léčby VPMD nemají průmyslovou povahu. V důsledku toho je výsledný výrobek, který je sice v každém případě vyňat z působnosti směrnice 2001/83 dle jejího čl. 3 bodu 1, ale nespadá do její působnosti ani na základě pozitivní definice vymezené v čl. 2 odst. 1<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Soudní dvůr upřesnil v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Abcur</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑544/13 a C‑545/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:481">EU:C:2015:481</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a opětovně zdůraznil v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161026">26. října 2016</DATE>, <NAME.CASE>Hecht-Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑276/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:801">EU:C:2016:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), že k tomu, aby se na léčivý přípravek vztahovala směrnice 2001/83, musí splňovat podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 této směrnice a nesmí se na něj vztahovat některá z výjimek, které jsou výslovně stanoveny v článku 3 uvedené směrnice.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Předem zdůrazňuji, že v případě kladné odpovědi na druhou otázku položenou předkládajícím soudem, by tento výrobek nepodléhal nejen požadavkům týkajícím se uvedení na trh a výroby, ale ani všem ostatním požadavkům vyplývajícím z této směrnice, včetně těch, které se týkají farmakovigilance. Ustanovení hlavy II směrnice 2001/83, mezi něž patří články 2 a 3, totiž vymezují oblast působnosti této směrnice jako celku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Dle mého názoru závisí odpověď na tuto otázku zaprvé na tom, zda výrobek, který vznikl vynětím Avastinu z jeho původní lahvičky a jeho naplněním do několika injekčních stříkaček k jednorázovému použití v oftalmologii má, či nemá být považován, pro účely použití této směrnice, za léčivý přípravek odlišný od léčivého přípravku Avastin vyrobeného skupinou Roche, na nějž se vztahuje RLP pro léčebné indikace v onkologii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Je nesporné, že léčivý přípravek Avastin je biotechnologickým léčivým přípravkem uvedeným v bodě 1 přílohy nařízení č. 726/2004. Tento léčivý přípravek byl uveden na trh poté, co bylo obdrženo RLP v souladu s čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení. Není sporné ani to, že Avastin spadá do působnosti směrnice 2001/83 jakožto průmyslově vyráběný léčivý prostředek, určený k uvádění na trh v členských státech a nespadající pod některou z výjimek obsažených v článku 3 této směrnice.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>V tomto ohledu připomínám, že příprava Avastinu pro léčbu VPMD předpokládá úpravy týkající se dávkování, balení a cesty podání tohoto léčivého přípravku. Předkládací rozhodnutí ani soudní spis předložený Soudnímu dvoru naproti tomu neuvádí, že by se tato příprava dotýkala samotné léčivé látky. Naopak rozhodnutí AIFA se omezují pouze na to, že povolují přebalení Avastinu do jednotlivých dávek, a to za podmínek zajišťujících sterilitu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Viz bod 27 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek již lze vyvodit ze závěrů rozsudku Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, že léčivý přípravek takto přebalený nelze pro účely použití směrnice 2001/83 považovat za výrobek odlišný od léčivého přípravku Avastin<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Rozhodnutí AIFA patrně také odrážejí toto hledisko v tom, že zanesla léčivý přípravek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>bevacizumab-Avastin<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> na seznam 648.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Soudní dvůr v tomto rozsudku přezkoumal, zda činnosti společnosti, které spočívaly v rozdělení a přebalení obsahu lahviček Avastinu do injekčních stříkaček obsahujících pouze dávku stanovenou lékařským předpisem pro nitrooční injekci a v dodání těchto injekčních stříkaček do lékáren na základě objednávky, vyžadovaly udělení RLP této společnosti. Pokud tyto operace nemění léčivý výrobek a jsou prováděny pouze na základě individuálních lékařských předpisů, pak podle Soudního dvora nelze tyto činnosti pokládat za nové uvedení na trh léčivého přípravku uvedeného v bodě 1 přílohy nařízení č. 726/2004, proto není vyžadována RLP. Soudní dvůr uložil vnitrostátnímu soudu, aby ověřil splnění těchto podmínek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Tento soud, konkrétně Landgericht Hamburk (zemský soud v Hamburku, Německo), usoudil, že předmětné operace mění výrobek, jestliže nejsou v souladu s RLP vydanou pro Avastin [rozsudek ze dne <DATE ISO="20140114">14. ledna 2014</DATE> (416 HKO 78/11), bod 117]. Tento rozsudek byl v tomto bodě zrušen v řízení o odvolání u Oberlandesgericht Hamburg (vrchní zemský soud v Hamburku, Německo) [rozsudek ze dne <DATE ISO="20151218">18. prosince 2015</DATE> (3 U 43/14), bod 210]. Odvolací soud rozhodl, že podmínka týkající se neexistence změny léčivého přípravku, uvedená v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Novartis Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), vyžaduje pouze to, aby složení léčivého přípravku zůstalo nezměněno.</P></NOTE> vzhledem k tomu, že tento soud vycházel ve svém předkládacím rozhodnutí z předpokladu, že rozdělení a přebalení Avastinu nemění jeho složení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Novartis Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Tento přístup byl podle mého názoru veden myšlenkou, že pokud tím není léčivá látka sama o sobě dotčena, změny v dávkování, balení a cestě podání Avastinu za účelem jeho použití mimo RLP nevedou k vytvoření odlišného léčivého přípravku z pohledu použití farmaceutické právní úpravy Unie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Ve stejném smyslu Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>F. Hoffmann-La Roche a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), posoudil předmětnou situaci tak, že se jedná o přebalení Avastinu s cílem umožnit jeho nitrooční injekční aplikaci. Nekvalifikoval výrobek vzniklý tímto přebalením jako nový léčivý přípravek, odlišný od toho, který již má RLP.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Domnívám se, že pokud přebalení léčivého přípravku spadajícího do působnosti směrnice 2001/83 do několika jednotlivých dávek nezpůsobuje změnu léčivé látky, vztahuje se tato směrnice i na takto přebalený léčivý přípravek. V důsledku toho tento léčivý přípravek nadále spadá mimo jiné i do systému framakovigilance upraveného uvedenou směrnicí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Podle čl. 16 odst. 2 a čl. 24 odst. 1 nařízení č. 726/2004, jakož i podle čl. 23 odst. 2 druhého pododstavce a čl. 101 odst. 1 směrnice 2001/83 se povinnosti týkající se farmakovigilance, uložené držitelům RLP, EMA a vnitrostátním orgánům na úseku zdravotnictví, vztahují i na používání mimo RLP těch léčivých přípravků, jež spadají do působnosti těchto nástrojů.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Jak totiž vyplývá ze znění článků 2 a 3 směrnice 2001/83, její použitelnost se určí nikoli na základě každého postupu, kterému je léčivý přípravek podroben, ale na základě každého léčivého přípravku jako takového. Jak uvedlo Irsko, jestliže léčivý přípravek spadá do působnosti uvedené směrnice, pak se i všechny postupy, kterým je podroben – mezi jiným počáteční výroba, uvedení na trh a případně též následné rozdělení a přebalení – řídí touto směrnicí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>V tomto směru bod 35 odůvodnění směrnice 2001/83 uvádí, že cílem směrnice je zajistit kontrolu celého distribučního řetězce léčivých přípravků od jejich výroby až k výdeji veřejnosti (s tím, že povinnosti týkající se farmakovigilance se uplatní po tomto výdeji veřejnosti). Tento cíl by byl podkopán, pokud by zásah lékárny, spočívající v úpravě dávkování a balení léčivého přípravku s cílem umožnit jeho podání pacientům – jak v rámci použití mimo RLP, tak v rámci léčby pokryté RLP tohoto léčivého prostředku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>K tomu region Emilia-Romagna poznamenal při jednání, že velká část léčivých přípravků, jejichž podání je vyhrazeno nemocnicím, včetně Avastinu při jeho použití v onkologii, musí být připravena v lékárně za účelem úpravy dávkování pro každého pacienta.</P></NOTE> – měl za následek přerušení tohoto kontrolního řetězce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Platilo by to i tehdy, kdy by operace spočívající v rozdělování a přebalování dotčeného léčivého přípravku, posuzované odděleně, nevykazovaly průmyslovou povahu a byly uskutečňovány lékárnami na základě individuálních předpisů.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Naproti tomu je tato okolnost způsobilá ovlivnit obsah požadavků, které směrnice 2001/83 klade na tyto operace a dodání takto přebaleného léčivého přípravku nemocnicím. Bude tedy relevantní pro určení, zda musí lékárny disponovat zaprvé povolením výroby podle čl. 40 odst. 1 této směrnice, aby mohly přebalit lahvičku Avastinu do několika injekčních stříkaček k jednorázovému použití, a zadruhé RLP podle čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, za účelem dodání těchto injekčních stříkaček nemocnicím<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Viz bod 70 a násl. tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>V tomto ohledu již nyní uvádím, že čl. 40 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 2001/83 stanoví, že povolení výroby se nepožaduje pro přípravu, přebalování, změny v balení nebo pro úpravu balení, pokud jsou tyto postupy prováděny pouze za účelem výdeje lékárníky v lékárnách nebo osobami, kterým bylo v členských státech právními předpisy povoleno takové postupy provádět. Tato zvláštní výjimka by byla zbavena užitečného účinku, pokud by skutečnost, že lékárna rozděluje a přebaluje léčivý přípravek na základě individuálních předpisů, měla za následek vynětí tohoto léčivého přípravku z působnosti této směrnice – a pokud by tím bez dalšího vyloučila tyto postupy z dosahu pravidla, dle kterého povolení výroby je v zásadě požadováno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Pro úplnost dodávám, že naproti tomu v případě, kdy by lékárny prováděly s existujícím léčivým přípravkem opatřeným RLP operace, jež by měnily jeho léčivou látku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Tato hypotéza zahrnuje i případ, kdy by lékárna vyjímala z obalu léčivé přípravky spadající do působnosti směrnice 2001/83 s cílem extrahovat z něj účinné látky a vytvořit z nich léčivý přípravek odlišný z hlediska jeho složení.</P></NOTE>, by takto vzniklý výrobek musel být považován za nový léčivý přípravek pro účely použití farmaceutické právní úpravy Unie. Pak by bylo třeba ověřit, zda tento výrobek spadá, či nikoli, do působnosti směrnice 2001/83, a zejména zda je z ní vyňat dle čl. 3 bodu 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>V rozsudku Abcur<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE> (<NO.CASE>C‑544/13 a C‑545/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:481">EU:C:2015:481</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr rozhodl, že použití tohoto ustanovení vyžaduje pouze splnění podmínek, jež jsou v něm výslovně uvedeny. Taktéž upřesnil, že podmínka, podle níž musí lékárna připravit předmětný léčivý přípravek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>na základě lékařského předpisu určeného konkrétnímu nemocnému<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> předpokládá, že daný předpis byl vydán před touto přípravou. Uvedená příprava tedy musí být uskutečněna zvlášť pro předem určeného nemocného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Soudní dvůr však nepožadoval, aby lékařské předpisy byly individualizovány pro každého pacienta podle jeho konkrétních léčebných potřeb. Proto není okolnost, podle které je všem pacientům předepisována stejná dávka v souladu se standardizovaným lékařským protokolem, překážkou použití čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/83<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Jak vyplývá z bodu 42 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Abcur</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑544/13 a C‑545/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:481">EU:C:2015:481</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), před vnitrostátním soudem se uvádělo, že jeden z dotčených léčivých přípravků byl vyráběn standardizovaným způsobem. Soudní dvůr nedospěl k závěru, že by tato skutečnost jako taková bránila použití čl. 3 bodu 1 směrnice 2001/83.</P></NOTE>. Význam nemá ani to, zda dotčený léčivý přípravek je, či není, podáván v odlišném zařízení než v lékárně, která tento léčivý přípravek připravila, protože takovou podmínku toto ustanovení neobsahuje.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K požadavkům v oblasti uvádění na trh a výroby</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K nutnosti RLP</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že lékárny, které přebalují lahvičky Avastinu do jednotlivých injekčních stříkaček a dodávají je do nemocnic, nedisponují RLP za tímto účelem. Na léčbu VPMD, stejně jako na dávkování, cestu podání a úpravu balení požadované pro tuto léčebnou indikaci se tedy nevztahuje ani RLP pro Avastin, kterou vlastní jedna společnost skupiny Roche, ani nové RLP, který by byly vydány lékárnám.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Jak jsem vysvětlil výše, Soudní dvůr již rozhodl v rozsudku Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, že společnost může rozdělit a přebalit obsah lahviček Avastinu a dodávat lékárnám takto vzniklé injekční stříkačky k jednorázovému použití bez předchozího udělení RLP pod podmínkou, že rozdělení a přebalení zaprvé nevedou ke změně léčivého výrobku a zadruhé jsou prováděny na základě individuálních předpisů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Jeví se, že první z podmínek uvedených v tomto rozsudku, která již byla posouzena výše, je v projednávaném případě splněna<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Viz body 57 až 60 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Druhá z nich je splněna tehdy, jestliže je dotčený léčivý přípravek připraven pouze na základě individuálních lékařských předpisů, přičemž se nevyžaduje, aby každý z těchto předpisů navíc stanovil individualizované dávkování. Soudní dvůr totiž neshledal, že skutečnost, že dotyčná společnost ve věci, ve které byl vydán uvedený rozsudek, vyráběla sériově standardizované dávky Avastinu pro oční užití, brání splnění této podmínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Řešení zvolené Soudním dvorem spočívalo spíše na úvaze, že rozdělování a přebalování léčivého přípravku na základě lékařských předpisů navazují na uvádění na trh a odpovídají úkonům, které bez zásahu dotyčné společnosti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>mohou nebo by mohli v rámci své odpovědnosti vykonávat předepisující lékaři, či dokonce samotné lékárny ve svých prodejnách nebo také v nemocničních zařízeních<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Novartis Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jinak řečeno, tyto činnosti nejsou z logiky věci uváděním na trh ve vztahu k neurčenému počtu osob, ale vydáváním jednotlivým pacientům předem určeným ošetřujícím lékařem. V tomto případě rozdělování a přebalování Avastinu musí být právě podle rozhodnutí AIFA prováděno nemocničními lékárnami<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Tyto činnosti mohou být nyní prováděny podle rozhodnutí č. 799/2017 i v lékárnách, které splňují příslušné požadavky (viz poznámka pod čarou 9 tohoto stanoviska).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>V důsledku toho činnost lékáren oprávněných k tomuto účelu rozhodnutími AIFA spočívající v rozdělování a přebalování lahviček Avastinu na základě individuálních lékařských předpisů, aniž tím je dotčena léčivá látka, a v následném dodávání jednotlivých dávek vytvořených těmito činnostmi nemocnicím, které je podají pacientům, nevyžaduje vydání RLP.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Jak zdůraznil Soudní dvůr v rozsudku Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Novartis Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, Avastin tak, jak je připravován za účelem léčby VPMD, se nadále řídí ustanoveními směrnice 2001/83, zejména pokud jde o jeho výrobu. V tomto smyslu je třeba ověřit, zda rozdělování a přebalování Avastinu vyžaduje povolení výroby podle čl. 40 odst. 1 této směrnice. Třebaže předkládající soud nezmínil toto ustanovení ve svých otázkách, jeví se toto posouzení jako nezbytné pro podání užitečné odpovědi. Roche Italia, regiony Emilia-Romagna a Veneto, SOI-AMOI, polská vláda a Komise ostatně předložily Soudnímu dvoru k této otázce vyjádření.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K nutnosti povolení výroby</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Článek 40 odst. 1 směrnice 2001/83 ukládá členským státům podmínit výrobu léčivých přípravků spadajících do působnosti této směrnice vydáním povolení v souladu s jejich vnitrostátní právní úpravou. V souladu s čl. 40 odst. 2 prvním pododstavcem uvedené směrnice je takové povolení vyžadováno jak pro úplnou, tak pro dílčí výrobu a pro různé postupy přebalování, balení nebo úpravy balení léčivého přípravku, (které mohou jako v tomto případě navazovat na uvedení na trh tohoto léčivého přípravku).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Články 41 až 53 směrnice 2001/83 upřesňují podmínky, které musí být obsaženy ve vnitrostátních povolovacích režimech. Předmětný výrobce musí především podat žádost, ve které uvede různé údaje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Viz čl. 41 druhý pododstavec směrnice 2001/83.</P></NOTE>. Příslušný orgán členského státu nevydá povolení výroby, dokud se nepřesvědčí o správnosti těchto údajů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz čl. 42 odst. 1 směrnice 2001/83.</P></NOTE>. Povolení výroby tedy předpokládá, spíše než dodržení podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou v oblasti výroby léčivých přípravků, vydání zvláštního individuálního aktu zmocňujícího svého držitele k výrobě léčivých přípravků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>V tomto případě rozhodnutí AIFA stanoví, že pouze <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>nemocniční lékárny splňující požadovaná kritéria při dodržování pravidel zaručujících správnou přípravu<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> mohou provádět rozdělení a přebalení Avastinu pro jeho oční užití<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Viz body 27 a 30 tohoto stanoviska. Od účinnosti rozhodnutí č. 799/2017 mohou tyto činnosti provádět i [běžné] lékárny.</P></NOTE>. Ani tato rozhodnutí, ani jiné skutkové okolnosti spisu předloženého Soudnímu dvoru naproti tomu neuvádějí, že by lékárny měly mít povolení výroby. Při jednání italská vláda uvedla, že podle údajů, které má k dispozici, se na tyto postupy nevztahují povolení výroby ve smyslu čl. 40 odst. 1 směrnice 2001/83.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>V případě, že předkládající soud potvrdí, že lékárny oprávněné k rozdělování a přebalování Avastinu podle rozhodnutí AIFA nejsou držiteli takových povolení, mohly by tyto činnosti nicméně spadat pod výjimku stanovenou v čl. 40 odst. 2 druhém pododstavci této směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Novartis Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>F. Hoffmann-La Roche a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Využití této výjimky zaprvé předpokládá, že předmětné postupy jsou prováděny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>lékárníky v lékárnách nebo osobami, kterým to bylo v členských státech právními předpisy povoleno<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>. Tato podmínka by měla být považována za splněnou, pokud jsou tyto postupy prováděny za dodržování rámce vymezeného rozhodnutími AIFA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Zadruhé je ještě nutné ověřit, zda rozdělování a přebalování Avastinu je prováděno <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>pouze za účelem výdeje<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>výdej<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> není vymezen ve směrnici 2001/83. Ve svém běžném významu označuje dodávání výrobků veřejnosti po kusech nebo v malých množstvích. V rozsudku Caronna<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120628">28. června 2012</DATE> (<NO.CASE>C‑7/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:396">EU:C:2012:396</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr vyložil tento pojem v protikladu k pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>distribuce<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>. Posledně uvedený pojem je vymezen v čl. 1 bodu 17 směrnice 2001/83, který jej odlišuje právě od výdeje léčivých přípravků veřejnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Článek 1 bod 17 směrnice 2001/83 vymezuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>distribuci léčivých přípravků<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>veškeré činnosti zahrnující opatřování, skladování, dodávání nebo vývoz léčivých přípravků, <HT TYPE="ITALIC">kromě výdeje léčivých přípravků veřejnosti</HT>; takové činnosti jsou prováděny výrobci nebo jejich sklady, dovozci, jinými distributory nebo lékárníky a osobami oprávněnými nebo zmocněnými vydávat léčivé přípravky veřejnosti v daném členském státě<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Jak vyplývá z rozsudku Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, splnění této podmínky nevyžaduje, aby tyto léčivé přípravky, jež byly rozděleny a přebaleny, byly vydány přímo pacientům, kterým jsou určeny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Kromě toho, když normotvůrce zamýšlel podmínit použití některého ustanovení směrnice 2001/83 tím, že předmětný léčivý přípravek je vydáván přímo pacientům, jak to učinil ohledně výjimky pro hromadně připravené léčivé přípravky v čl. 3 odst. 2 této směrnice, výslovně tuto podmínku uvedl [viz v tomto ohledu rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Abcur</NAME.CASE> [(<NO.CASE>C‑544/13 a C‑545/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:481">EU:C:2015:481</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0070">70</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>)].</P></NOTE>. Ve věci, v níž byl vydán tento rozsudek, byly jednotlivé injekční stříkačky získané z lahvičky Avastinu dodány do lékáren, které si je objednaly. Soudní dvůr neshledal, že tato okolnost brání splnění uvedené podmínky, která přepokládá pouze to, že smyslem předmětných postupů je skutečně výdej lékárnami. V této souvislosti Soudní dvůr kladl zvláštní důraz na otázku, zda tyto postupy byly prováděny pouze na základě individuálních lékařských předpisů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Nicméně z toho nevyplývá, že využití výjimky stanovené v čl. 40 odst. 2 druhém pododstavci směrnice 2001/83 by bylo vždy vyhrazeno postupům prováděným na základě lékařských předpisů. Toto ustanovení se totiž může uplatnit na postupy týkající se léčivých přípravků vydávaných bez předpisu.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>V projednávané věci vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že Avastin je rozdělován a přebalován na základě takových předpisů. Takto připravené jednotlivé dávky jsou dodávány do nemocnic, kde budou podávány dotčeným pacientům. Avastin nyní spadá do třídy léčivých přípravků, které mohou být podávány pouze v nemocničních zařízeních, proto by nemohl být vydáván přímo pacientům. Za těchto podmínek rozdělování a přebalování Avastinu dle mého názoru nevyžaduje povolení výroby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Roche Italia nicméně upozornila Soudní dvůr na to, že lékárny přebalují Avastin ve velkém měřítku, aniž by předtím obdržely předpisy na jméno, jak to vyžaduje italské právo a právo Unie. A navíc tyto lékárny údajně dodávají takto přebalený léčivý přípravek očním lékařům za účelem jeho podání v soukromých ordinacích, třebaže vnitrostátní právní úprava vyžaduje, aby byl podáván pouze v nemocničních zařízeních.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>I kdyby tomu tak bylo, domnívám se, že skutečnost, že některé lékárny připravují a dodávají tento léčivý přípravek způsobem, který je v rozporu s italským právem a právem Unie, není relevantní pro zodpovězení otázek položených předkládajícím soudem. Takové postupy by skutečně vybočovaly z rámce vymezeného rozhodnutími AIFA a čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96, jenž je jejich právním základem. Nemohly by proto ovlivnit jejich platnost. Jak zdůraznily SOI-AMOI, italská vláda a Komise při jednání, postihování těchto případných nezákonných postupů přísluší italským orgánům<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Roche Italia při jednání informovala o rozsudku ze dne <DATE ISO="20180307">7. března 2018</DATE>, kterým Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia (správní soud regionu Lombardia, Itálie) potvrdil zákonnost správních sankcí uložených lékárně za nezákonnou přípravu Avastinu k očnímu použití.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>S ohledem na předcházející úvahy postupy spočívající v rozdělování a přebalování Avastinu nevyžadují povolení výroby podle čl. 40 odst. 1 směrnice 2001/83, jestliže jsou prováděny na základě individuálních předpisů lékárnami k tomu oprávněnými na základě rozhodnutí AIFA. Výdej takto vzniklých výrobků nemocničním zařízením za účelem jejich podání pacientům nemusí být předmětem RLP podle čl. 6 odst. 1 této směrnice ve spojení s čl. 3 odst. 1 nařízení č. 726/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Pokud takové postupy, jako jsou postupy uvedené v rozhodnutích AIFA, dodržují požadavky vyplývající ze směrnice 2001/83 týkající se uvádění na trh a výroby léčivých přípravků, zákonnost těchto rozhodnutí nezávisí na otázce – která představuje druhý aspekt první předběžné otázky – zda je Italská republika oprávněna odchýlit se od ustanovení této směrnice podle jejího čl. 5 odst. 1.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Budu se nicméně této otázce věnovat pro úplnost pro případ, že by se odpověď na ni ukázala jako nezbytná pro vyřešení sporu v původním řízení, pokud by Soudní dvůr shledal, že takové postupy nesplňují tyto požadavky.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K použitelnosti čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>Druhý aspekt první předběžné otázky se týká uplatnitelnosti možnosti, svěřené členským státům článkem 5 odst. 1 směrnice 2001/83, vyjmout v takové situaci, jako je situace v původním řízení, některé léčivé přípravky z působnosti ustanovení této směrnice na základě vnitrostátní právní úpravy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Jak zdůraznil generální advokát N. Jääskinen ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:622">EU:C:2011:622</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83 umožňuje členským státům určitou pružnost v tom, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>aby se efektivně vyrovnávaly s konkrétními okolnostmi nebo některými naléhavými situacemi, které vyžadují okamžitá řešení<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>Využití této možnosti předpokládá splnění dvou podmínek. Zaprvé musí být cílem dotčeného členského státu zajištění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>zvláštní potřeby<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>; zadruhé musí být léčivé přípravky <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>dodané na vyžádání učiněné v dobré víře a z vlastního podnětu, zhotovené v souladu se zadáním ošetřujícího lékaře pro použití jeho jednotlivými pacienty a na jeho přímou osobní odpovědnost<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT>V rozsudku Komise v. Polsko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120329">29. března 2012</DATE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:181">EU:C:2012:181</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr posoudil, do jaké míry čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83 umožňuje, aby léčivý přípravek byl uváděn na trh v členském státě, aniž se na něj vztahuje RLP podle čl. 6 odst. 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>Poté co Soudní dvůr upřesnil, že ustanovení čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83 vzhledem ke své povaze výjimky z určitého pravidla, musí být vykládáno striktně, zaprvé shledal, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>zvláštní potřeba<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> uvedený v tomto ustanovení, se vztahuje toliko na jednotlivé případy odůvodněné ze zdravotního hlediska a předpokládá, že léčivý přípravek je nezbytný k uspokojení potřeb pacientů. Zadruhé požadavek, aby léčivý přípravek byl dodáván <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>na nevyžádanou objednávku učiněnou v dobré víře<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>, znamená, že léčivý přípravek musí být předepsán lékařem na základě skutečně provedeného vyšetření jeho pacientů a výhradně na základě léčebných hledisek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Rozsudek ze dne 29. března, <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:181">EU:C:2012:181</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>Soudní dvůr na základě toho dospěl k závěru, že možnost upravená tímto ustanovením se může vztahovat jen na případy, kdy má lékař za to, že zdravotní stav jeho konkrétních pacientů vyžaduje podání určitého léčivého přípravku, který nemá na vnitrostátním trhu registrovanou rovnocennou náhradu, tedy léčivý přípravek se stejnou účinnou látkou, stejným dávkováním a ve stejné formě, anebo který není na vnitrostátním trhu dostupný<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120329">29. března 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:181">EU:C:2012:181</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz též rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Abcur</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑544/13 a C‑545/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:481">EU:C:2015:481</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180123">23. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>F. Hoffmann-La Roche a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:25">EU:C:2018:25</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>Navíc Soudní dvůr upřesnil, že finanční důvody nemohou samy o sobě vést k uznání existence takové zvláštní potřeby. Výslovně odmítl možnost, aby se členský stát dovolával čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83 použitelného na výjimečné případy pouze s cílem zajistit finanční rovnováhu vnitrostátního systému sociálního zabezpečení a k zajištění přístupu pacientů, kteří disponují jen omezenými finančními prostředky, k péči, kterou potřebují<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120329">29. března 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑185/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:181">EU:C:2012:181</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> a dále <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>V rozsudku Novartis Pharma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr uplatnil tyto zásady při upřesnění, za jakých podmínek by čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83 umožnil zprostit postupy, jež spočívají v rozdělení a přebalení Avastinu pro oční použití, povinnosti povolení výroby podle čl. 40 odst. 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že účinné látky Avastinu a Lucentisu jsou rozdílné, Soudní dvůr z toho vyvodil, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>lékař může mít v případě daného onemocnění a výhradně na základě léčebných důvodů vlastních jeho pacientům, a to i s ohledem na způsoby podávání léčivého přípravku, za to, že léčba nad rámec registrace, tedy podle lékové formy a dávkování, které považuje za vhodné, a pomocí léčivého přípravku Avastin, jemuž byla udělena registrace Společenství, je lepší než léčba pomocí léčivého přípravku Lucentis<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130411">11. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Novartis Pharma</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑535/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:226">EU:C:2013:226</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98.</NO.P><TXT>Ve světle této judikatury se může členský stát dovolávat odchylky stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83, aby vyloučil Avastin připravený k léčbě VPMD z uplatnění požadavků této směrnice – ať se týkají uvádění na trh nebo výroby léčivých přípravků – pouze v případě, kdy by pacient nemohl být léčen pomocí léčivého přípravku registrovaného pro tuto léčebnou indikaci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Státní Rada (Francie) přijala toto řešení ve svém rozsudku č. 392459 ze dne <DATE ISO="20170224">24. února 2017</DATE> (FR:CECHR:2017:392459.<DATE ISO="20170224">20170224</DATE>, body 12 až 17), na který Roche Italia odkazovala ve svém vyjádření.</P></NOTE>. Tak by tomu bylo v případě, kdy by léčivé přípravky, jejichž RLP se vztahuje na léčbu VPMD, jako je Lucentis, byly buďto neúčinné či kontraindikované pro určitého pacienta nebo nedostupné na trhu členského státu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="17"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99.</NO.P><TXT>Naproti tomu, na rozdíl od toho, co tvrdí region Emilia-Romagna a italská vláda, tento případ nezahrnuje situaci, kdy lékař zvolí léčivý přípravek používaný mimo RLP z důvodů týkajících se pouze omezení nákladů zatěžujících systém zdravotního pojištění. I kdyby byl tento léčivý přípravek stejně účinný a bezpečný jako léčivé přípravky, jejichž RLP pokrývá léčbu VPMD, takový případ neodůvodňuje využití výjimky stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100.</NO.P><TXT>Skutečnost, že AIFA zapsala Avastin na seznam 648 pro léčbu VPMD, v souladu s čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96, když předem prověřila léčebnou účinnost a bezpečnost tohoto léčivého přípravku, tudíž nestačí pro splnění podmínek vyjmenovaných v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/83.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101.</NO.P><TXT>Příslušelo by pak případně vnitrostátnímu soudu, aby ověřil, zda podle vnitrostátního práva může být Avastin používán mimo RLP pouze v situacích, kdy lékař z čistě léčebných důvodů usoudí, že určitý pacient nemůže být léčen pomocí léčivého přípravku schváleného pro léčbu VPMD a dostupného na vnitrostátním trhu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, rozhodnutí AIFA patrně neomezují hrazení Avastinu na takové případy [viz zejména čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí č. 622/2014] a přijetí čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96 bylo pravděpodobně motivováno finančními důvody (viz body 26 a 27tohoto stanoviska). Avšak Novartis Farma, Roche Italia, SOI-AMOI a italská vláda uvedly, že podle italské právní úpravy mohou lékaři předepsat léčivý přípravek mimo RLP pouze tehdy, jestliže pacient nemůže být léčen prostřednictvím léčivého přípravku způsobem odpovídajícím jeho RLP. Posledně uvedení odkazují zejména na čl. 3 decreto-legge n. 23, 17 febbraio 1998, convertito con modificazioni dalla legge n. 94, 8 aprile 1998 (legislativní nařízení č. 23 ze dne <DATE ISO="19980217">17. února 1998</DATE>, změněného po novelizacích na zákon č. 94 ze dne <DATE ISO="19980408">8. dubna 1998</DATE>, takzvaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>zákon Di Bella<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>). Předkládající soud uvedl, že lékaři mohou předepsat léčivý přípravek mimo RLP, pokud to považují za vhodné pro zdraví svých pacientů, aniž upřesnil, zda tato situace předpokládá neexistenci povolené alternativní léčby, uzpůsobené léčbě dotčeného pacienta (viz bod 24 tohoto stanoviska). V případě, že by tento soud potvrdil, že právní úprava týkající se předepisování mimo RLP ukládá takovou podmínku, příslušelo by mu posoudit, zda z této právní úpravy ve spojení s rozhodnutími AIFA vyplývá, že podle italského práva může být Avastin používán, tedy i hrazen, pouze pro uspokojení léčebných potřeb určitých pacientů.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke třetí otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102.</NO.P><TXT>Ve třetí předběžné otázce se předkládající soud zabývá otázkou, zda pravomoc, kterou čl. 1 odst. 4a zákona č. 648/96 svěřuje AIFA pro <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>zajištění vhodných nástrojů pro sledování bezpečnosti pacientů a včasné přijetí potřebných úprav<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>, pokud je léčivý přípravek používaný mimo RLP zapsán na seznam 648, zasahuje do výlučné pravomoci EMA v oblasti hodnocení účinnosti, bezpečnosti a kvality léčivých přípravků za účelem vydání RLP pro léčivé přípravky podléhající centralizovanému povolovacímu postupu podle článku 3 nařízení č. 726/2004. Taktéž se táže, zda tato pravomoc AIFA je neslučitelná s pravomocemi EMA v oblasti farmakovigilance, tak jak jsou stanoveny zejména v článcích 25 a 26 tohoto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103.</NO.P><TXT>Dle mého názoru nejsou žádné pochybnosti o tom, že tyto otázky vyžadují negativní odpověď.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104.</NO.P><TXT>Výlučná pravomoc, kterou nařízení č. 726/2004 přiznává EMA, se totiž týká pouze hodnocení prováděného za účelem vydání RLP pro léčivý přípravek Evropskou komisí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Viz zejména články 5 až 9 nařízení č. 726/2004.</P></NOTE>. Avšak pravomoc dohledu, kterou je nadána AIFA, se těchto hodnocení nijak netýká.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105.</NO.P><TXT>Tato pravomoc AIFA nijak nenarušuje výkon pravomocí EMA v oblasti farmakovigilance následující po vydání RLP. Jak vyplývá zejména z článků 25 a 26 tohoto nařízení, systém farmakovigilance je zajišťován ze strany EMA v součinnosti s vnitrostátními orgány. Článek 1 odst. 4a zákona č. 648/96 nijak nezasahuje do pravomocí EMA tím, že svěřuje AIFA pravomoc dohledu, doplňkovou k pravomoci vykonávé EMA, co do používání léčivých přípravku mimo RLP.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="18"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke čtvrté otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106.</NO.P><TXT>Ve čtvrté otázce se předkládající soud v podstatě táže Soudního dvora na slučitelnost rozhodnutí AIFA s čl. 1 odst. 3 směrnice 89/105, podle kterého žádné ustanovení této směrnice nepovoluje uvedení na trh léčivého přípravku, který neobdržel RLP podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107.</NO.P><TXT>Není na místě odpovídat na tuto otázku, jelikož z výše uvedených úvah lze dojít k závěru, že lékárny oprávněné za tím účelem rozhodnutími AIFA mohou vydávat nemocnicím Avastin tak, jak byl rozdělen a přebalen na základě individuálních předpisů, aniž disponují RLP.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108.</NO.P><TXT>V každém případě se domnívám, že účelem čl. 1 odst. 3 směrnice 89/105 je pouze upřesnit, že se tato směrnice použije, aniž je tím dotčena právní úprava Unie týkající se uvádění léčivých přípravků na trh. Toto ustanovení nemůže být vykládáno tak, že je jako takové v rozporu s vnitrostátní judikaturou stanovící hrazení léčivého přípravku ze zdravotního pojištění, i když by nebyly dodrženy požadavky vyplývající z této právní úpravy.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109.</NO.P><TXT>S ohledem na všechny předcházející úvahy navrhuji Soudnímu dvoru odpovědět na otázky položené Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) následujícím způsobem:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>1)</NO.P><TXT>Článek 3 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/CE ze dne <DATE ISO="20011106">6. listopadu 2001</DATE> o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/26/EU ze dne <DATE ISO="20121025">25. října 2012</DATE>, se nevztahuje na léčivý přípravek, který je předmětem registrace (RLP) a který byl následně po uvedení na trh podroben rozdělení a přebalení v lékárnách, aniž tím byla změněna léčivá látka, kterou obsahuje.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 1 směrnice 2001/83 ve spojení s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne <DATE ISO="20040331">31. března 2004</DATE>, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1027/2012 ze dne <DATE ISO="20121025">25. října 2012</DATE>, nebrání použití vnitrostátní právní úpravy, která pouze za účelem snížení výdajů systému zdravotního pojištění umožňuje, aby z něj byl hrazen léčivý přípravek používaný pro léčebnou indikaci, na niž se nevztahuje jeho RLP, bez ohledu na dostupnost na trhu léčivých přípravků, jejichž RLP se vztahuje na tuto léčebnou indikaci pod podmínkou, že tento léčivý přípravek byl uveden na trh a vyroben v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a této směrnice.</TXT><P>V tomto ohledu činnosti, kterými lékárny, oprávněné k tomuto účelu vnitrostátním právem, rozdělují a přebalují léčivý přípravek do několika individuálních dávek na základě individuálních lékařských předpisů, aniž tím mění léčivou látku, a dodávají tyto jednotlivé dávky nemocnicím, ve kterých budou podány dotčeným pacientům, nevyžadují vydání RLP podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83 ve spojení s čl. 3 odst. 1 nařízení č. 724/2006.</P><P>V souladu s čl. 40 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2001/83 nevyžadují tyto činnosti ani vydání povolení výroby podle čl. 40 odst. 1 této směrnice.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 1 směrnice 2001/83 umožňuje členskému státu, aby vyloučil léčivý přípravek z použití ustanovení této směrnice pouze v případech, kdy lékař dospěje k závěru, na základě skutečně provedeného vyšetření jeho pacientů a výhradně na základě léčebných hledisek, že léčba prostřednictvím tohoto léčivého přípravku je nezbytná pro uspokojení léčebných potřeb těchto pacientů, jež nemohou být uspokojeny žádným jiným léčivým přípravkem, který má potřebné<?PAGE NO="19"?> registrace vyžadované touto směrnicí a je dostupný na vnitrostátním trhu. Článek 5 odst. 1 směrnice 2001/83 proto brání tomu, aby členský stát využil možnosti stanovené v tomto ustanovení z výlučně finančních důvodů.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Žádné z ustanovení nařízení č. 726/2004 není v rozporu s vnitrostátní právní úpravou, která svěřuje vnitrostátnímu orgánu pravomoc přijímat rozhodnutí v oblasti bezpečnosti léčivých přípravků ve vztahu k jejich použití pro indikace, na něž se nevztahuje RLP těchto léčivých přípravků.<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>