Zpravodaj:

Anastasis YIAPANIS

Spoluzpravodaj:

Michal PINTÉR

Poradci	Mihai IVAŞCU (pro zpravodaje skupiny III) Alexandra ŠARINOVÁ (pro spoluzpravodaje kat. 1)
Rozhodnutí plenárního shromáždění	18. 1. 2024
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny
Přijato v sekci	24. 9. 2024
Přijato na plenárním zasedání	23. 10. 2024
Plenární zasedání č.	591
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	243/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Mají-li být splněny cíle udržitelného rozvoje, musí být produkce odpadů, zvýšená nárůstem počtu obyvatel, urbanizací, industrializací a hospodářským rozvojem, doprovázena postupy udržitelného nakládání s odpady. Je třeba se zaměřit na minimalizaci produkce odpadů prostřednictvím prevence a větší opětovné použitelnosti. Podniky, vlády a občané žádají udržitelná řešení v oblasti nakládání s odpady, a je tedy zapotřebí přejít od lineárního způsobu přemýšlení ve smyslu „z výrobku odpad“ k přístupům založeným na myšlence „z odpadu surovina“.

1.2

EHSV je přesvědčen, že je mimořádně důležité pojmout jako prioritu diskuse o nakládání s odpady na úrovni EU a provést revidovanou strategii, která podpoří průkopnické projekty zaměřené na zlepšení recyklace a obnovu zdrojů při současném snížení výskytu skládek. Je třeba podpořit průmysl při zavádění udržitelných a inovativních technologických řešení prostřednictvím cílených finančních zdrojů pro výzkum a vývoj, pilotní projekty a rozšíření špičkových technologií pro zařízení na využívání zdrojů.

1.3

Účinné nakládání s odpady napříč hranicemi a jejich regulace coby klíčové suroviny prostřednictvím vhodných norem podle nařízení REACH a kritéria pro stanovení toho, kdy odpad přestává být odpadem, podpoří inovace a budou stimulovat trhy s druhotnými materiály. EHSV vyzývá k tomu, aby byl zaveden dohled na úrovni EU, který bude řešit porušování předpisů a přispěje k zefektivnění řetězců jednotlivých produktů prostřednictvím budoucích investic.

1.4

Výbor naléhavě požaduje další unijní a vnitrostátní politiky, které zlepší systémy sběru odpadu, zajistí investice do vyspělých technologií třídění a účinnější vymáhání stávající právní úpravy a stanoví harmonizované pokuty napříč členskými státy s cílem bojovat proti nelegálním činnostem souvisejícím s odpady. Zavedení poplatku za znečištění při současném řešení nákladů na recyklaci může podpořit ekonomické důvody pro recyklaci.

1.5

EHSV podporuje rozsáhlou harmonizaci norem pro zpětně získané materiály s cílem zajistit rovné podmínky pro původní a druhotné materiály napříč celou Unií a zabránit fragmentaci jejich regulace na úrovni jednotlivých členských států.

1.6

Několik dostupných technologií, jako jsou zařízení na získávání vody z odpadu, vodíku z odpadu, využívání zbytkového popela ze spalování a polétavého popílku, technologie na výrobu paliv z odpadu a čištění odpadní vody mají potenciál změnit současná paradigmata nakládání s odpady v přístup orientovaný na zdroje a podpořit průmyslovou symbiózu. Je nutné podpořit inovativní technologie zpětného získávání a funkční trhy se zpětně získanými materiály a rovněž nastavit regulační prostředí, které bude motivovat k přechodu od vyhazování neudržitelných materiálů k výrobě druhotných materiálů vysoké kvality.

1.7

EHSV vyzývá k navýšení finančních pobídek a podpory za účelem rozvoje a zavádění inovativních technologií (jako je internet věcí, roboti využívající umělou inteligenci, pneumatické rozvody, technologie blockchain, chemická recyklace, vyspělé techniky třídění materiálů, drony a družicové snímkování) při současném respektování zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady. Mělo by být navýšeno financování Evropské investiční banky (EIB) určené na nakládání s odpady. Dále je třeba toto financování zefektivnit tak, aby se prioritou staly investice, které podporují integrovanou obnovu zdrojů z odpadů.

1.8

V souladu s prioritami Modré dohody pro EU EHSV plně souhlasí s tím, že je třeba v co nejvyšší míře získávat živiny z odpadní vody, kalu z čistíren odpadních vod a dalších zdrojů prostřednictvím osvědčených postupů pro nakládání s odpady, recyklace a metod obnovy zdrojů, jejichž cílem je zachycovat cenné nerosty.

1.9

EHSV uznává nezbytnost specializovaných programů na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace určených pracovníkům v odpadovém hospodářství. Zelená a digitální transformace mění povahu a náplň pracovních míst v odvětví odpadů, což vyžaduje dodatečné investice do lidského kapitálu na všech úrovních dovedností a ve všech typech pracovních míst. EHSV se zasazuje o trvalé zapojení sociálních partnerů do koncipování a provádění těchto programů, neboť to pomůže zajistit obecnou shodu ohledně výzev, kterým odvětví čelí, a řešení pro pracovníky.

1.10

Klíčový význam pro dosažení pokroku v oblasti oběhového hospodářství má podpora aktivní účasti místních a regionálních samosprávných orgánů při přechodu z nakládání s odpady na integrovanou obnovu zdrojů. Musí být posílena správa a řízení na úrovni obcí, aby bylo možné zajistit kompetence, dovednosti a kapacity nezbytné pro provádění nových investic a regulačního rámce, které podporují inovace v oblasti nakládání s odpady a řízení zdrojů.

1.11

EHSV se domnívá, že musí být podporovány a financovány informační kampaně za účelem informování občanů EU o předcházení vzniku odpadů, odpovědnosti výrobců a ochraně životního prostředí. Osvěta veřejnosti o nakládání s odpady, recyklaci a oběhovém hospodářství bude hybnou silou zásadní změny chování.

2.   Obecné připomínky

2.1

Dle Programu OSN pro životní prostředí (1) se na světě produkuje 2,1 miliardy tun tuhého komunálního odpadu ročně, přičemž dle predikcí by měl tento objem do roku 2050 vzrůst na 3,8 miliardy tun. Produkce odpadů je nevyhnutelným důsledkem nárůstu počtu obyvatel, urbanizace, industrializace a hospodářského rozvoje. Evropská komise zdůrazňuje, že „polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku vody je způsobeno těžbou a zpracováním zdrojů“ (2).

2.2

Začleňování udržitelných postupů v oblasti nakládání s odpady má zásadní význam pro naplňování cílů udržitelného rozvoje a prosazování udržitelnější a inkluzivnější budoucnosti. Nejúčinnější postup zahrnuje minimalizaci produkce odpadů u zdroje, počínaje prevencí a větším důrazem na opětovnou použitelnost. Ve skutečně oběhovém systému je odpad čistě směsicí zdrojů, které dosud nebyly (ale mohou být) řádně roztříděny nebo zpracovány. Jakmile se však vyčerpají všechny zásoby primárních surovin, stane se odpad jediným zdrojem.

2.3

Odpad lze obecně definovat jako nezamýšlený výsledek spotřeby a výroby. Odpad je však stejně rozmanitý jako jeho zdroje a lze jej klasifikovat různými způsoby (podle materiálu, typu výrobku, zdroje, úrovně nebezpečnosti atd.). Toto stanovisko EHSV klade důraz primárně na tuhý komunální odpad, kterým se rozumí odpad vyprodukovaný domácnostmi, maloobchodem a malými podniky, veřejnými službami a jinými podobnými subjekty. Nepatří sem jiný než komunální odpad, jako je stavební, průmyslový či zemědělský odpad nebo odpad ze zdravotnických zařízení.

2.4

Jako nová zásadní environmentální a geopolitická výzva pro EU se jeví zajištění přístupu k surovinám s tím, že současně je nutné předcházet nadměrné závislosti na třetích zemích. Využívání energie a materiálů z odpadu pomáhá omezit nutnost těžby fosilních paliv a surovin a minimalizuje související emise skleníkových plynů z těžby. Zároveň v EU podporuje energetickou a surovinovou bezpečnost.

2.5

„Nakládání s odpady v EU je založeno na tzv. pětistupňové ‚hierarchii způsobů nakládání s odpady‘, která byla stanovena a učiněna právně závaznou rámcovou směrnicí o odpadech (3) a která podnikům v EU ukládá povinnost uplatňovat osvědčené techniky nakládání s odpady (4)“. Skládkování (odstranění) je „poslední možností“, po ní následují procesy energetického využití odpadu (spalování). Skládkování ve velkém měřítku může zničit cenné materiály a živiny, které by mohly být dále využity. Mnoho členských států EU je na něm však značně závislých. V době, kdy podniky, vlády a občané hledají udržitelná řešení nakládání s odpady, se lineární paradigma „z výrobků odpad“ musí změnit na způsob přemýšlení ve smyslu „z odpadu suroviny“.

3.   Přistupování k odpadům jako k surovině

3.1

EHSV sice oceňuje úsilí týkající se současných právních předpisů EU o odpadech, klade však důraz na to, že je nezbytné jako prioritu pojmout diskuse o právních předpisech o odpadech a o nakládání s odpady vedené na úrovni EU. Tyto diskuse by se měly týkat aktualizovaných strategií, inovativních technologií a metod řízení, prosazování zásad oběhovosti a odstraňování regulačních překážek bránících rozvoji oběhového systému. Měly by zohledňovat cíle EU stanovené v nařízení o obalech a obalových odpadech, rámcové směrnici o odpadech, směrnici o čištění městských odpadních vod a v nařízení o přepravě odpadů. Doporučuje se stanovit cíle týkající se obnovy materiálů, jako je fosfor, dusík, kovy atd., a ve všech nových a revidovaných právních předpisech EU k odpadu přistupovat jako ke zdroji, aby se tak předešlo zbytečným regulačním nebo finančním postihům za používání surovin získaných z odpadu. Nařízení o kritických surovinách by se mělo ve větší a širší míře zaměřit na recyklaci.

3.2

Za účelem posílení recyklace a obnovy materiálů při současném snížení výskytu skládek musí být zavedeny technologie účinného nakládání s odpady. EU musí podporovat průmysl v zavádění nejnovějších technologických řešení, a to cílem dosáhnout jejich následného zavádění a využívání ve velkém měřítku. Vhodná a cílená finanční podpora výzkumu a vývoje, pilotních projektů a převádění inovativních technologií pro zařízení na využívání zdrojů do výrobního měřítka sníží související náklady. Je třeba navýšit finanční tok EIB zvlášť vyčleněný na nakládání s odpady a zefektivnit jej, aby se zaměřoval na investice, které přispívají k přechodu na oběhové hospodářství a na integrovanou obnovu zdrojů z odpadů. Rozdělení finanční podpory by mělo zohledňovat územní aspekty.

3.3

Pro zlepšení postupů v oblasti nakládání s odpady je třeba vypracovat metriku výkonnosti a standardizované ukazatele, které zahrnou široké spektrum kritérií a nebudou se omezovat pouze na čistě ekonomické nebo environmentální aspekty, ale začlení i sociální faktory.

3.4

Výbor žádal, aby „EU [podpořila] svůj průmysl v oblasti úpravy a zpracování odpadu přípravou druhotných surovin, které mají být recyklovány ve výrobních procesech, a [změnila] stávající právní předpisy týkající se odpadů tak, aby upřednostňovaly recyklaci a oběhovost kritických a strategických surovin s nejvyšším technickým a ekonomickým recyklačním potenciálem“ (5). Pokud jde o řešení nákladů spojených s recyklací, mohlo by trh v oblasti recyklace podpořit zavedení poplatku za znečištění.

4.   Přechod od tradičního nakládání s odpady k integrovanému komplexnímu řízení zdrojů

4.1

EHSV vyzývá ke zlepšení provozu a efektivity skládek zavedením nové infrastruktury, postupů a technologických nástrojů. Evropa potřebuje účinnější techniky třídění a musí upřednostňovat energetické využití odpadů a integrovaná zařízení na obnovu zdrojů před skládkováním, protože tyto postupy umožňují zpracování tuhého odpadu k výrobě elektřiny a jiných výstupních materiálů.

4.2

Rozvoj inovací v oblasti energetického využití odpadu může stimulovat podpora spolupráce s výzkumnými středisky na vývoji špičkových technologií. Přinese to zvýšení účinnosti využívání zdrojů, neboť se omezí skládkovaný odpad a ochrání se suroviny. EHSV zdůrazňuje, že plánování energetického využití odpadů by se mělo řídit zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady, která zohledňuje aspekty životního cyklu, a žádá o podporu na úrovni politik a o finanční podporu (například ve formě uznání energetického využití odpadů v rámci aktů v přenesené pravomoci o taxonomii EU), aby bylo možné na základě ekonomických a environmentálních argumentů prosazovat technologie energetického využití odpadů, které zahrnují procesy obnovy materiálů, jako je zpracování zbytkového popela ze spalování a získávání kovů, s cílem přispívat k využívání druhotných surovin a živin a redukovat nebezpečný odpad a skládkování.

4.3

Budoucí právní předpisy o odpadech na úrovni EU i členských států by měly uznávat systémový přínos zařízení na využívání zdrojů, poskytovat podporu na obnovu zdrojů z odpadu a klasifikovat zařízení, jako jsou zařízení na obnovu zdrojů nebo čističky odpadních vod, jako centra získávání zdrojů, která poskytují nejen teplo, elektřinu a vodu, ale také zachycují uhlík, živiny a obnovené kovy a organické materiály jako alternativu k primárním surovinám. Odpad by měl být považován za klíčovou surovinu a tak by k němu měla přistupovat i právní úprava, mimo jiné stanovením vhodných norem podle nařízení REACH a kritérií pro určení toho, kdy odpad přestává být odpadem. Měla by být též účinně řízena přeshraniční přeprava odpadů. Udělení statusu stavu, kdy odpad přestává být odpadem, novým a inovativním materiálům, podpoří inovace a bude stimulovat rozvoj trhů s druhotnými materiály. Důležitá je kontrola na úrovni EU, protože k porušování předpisů v oblasti nakládání s odpady dochází často tam, kde je dohled nejslabší.

4.4

Členské státy se musí snažit v co nejvyšší míře čerpat finanční prostředky EU a směrovat investice do oběhového hospodářství. EHSV vyzývá k přijetí dalších unijních a vnitrostátních politik, které se zaměří na zlepšení systémů třídění a sběru odpadu, a současně rovněž na realizaci investic do vyspělých technologií třídění s cílem dosáhnout maximální míry recyklace. Třídění zdrojů je jednou z nejdůležitějších operací začátku řetězce nakládání s odpady a rozhodujícím krokem, pokud jde o zajištění kvalitní recyklace, přičemž současně zahrnuje přímou účast spotřebitelů. Kromě toho je třeba doplnit vymáhání platných právních předpisů v oblasti nakládání s odpady o nová opatření, která zajistí soulad s předpisy a minimalizují nelegální činnosti související s odpady. V tomto ohledu je nutné ve všech členských státech uplatňovat harmonizovanou výši pokut.

4.5

Z dostupných technologií pro budoucí integrovaná zařízení na obnovu zdrojů jich několik má potenciál dosáhnout změny v oblasti nakládání s odpady směrem k přístupu orientovanému na zdroje. To zahrnuje zařízení na získávání vody z odpadu a integrované systémy pro získávání vody z odpadu, které využívají energii vyrobenou z odpadů k provozování zařízení na odsolování mořské vody. Technologie přeměny odpadů na vodík využívá elektřinu vyrobenou v rámci procesů spalování k výrobě obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku z místních zdrojů. Zbytkový popel ze spalování i polétavý popílek, tj. rezidua po spalování, mají potenciál stát se zdroji druhotných surovin. Je zásadně důležité stimulovat obnovu kovů, nerostů, agregátů, draslíku, sodíku a vápníku ve formě solí na úrovni EU prostřednictvím příslušných právních předpisů a odstraněním regulačních překážek, které v současnosti motivují k zasypávání. Dále by různé technologie na přeměnu odpadu na paliva (bioplyn, metan, syntetický plyn atd.) mohly zabránit skládkování významného množství tuhého komunálního odpadu. Pokud jde o čištění odpadních vod, je také zapotřebí vhodný regulační rámec, aby bylo možné v rámci udržitelného nakládání s kalem začlenit postupy pro zpětné získávání fosforu.

4.6

Členské státy EU v současnosti spravují zpětně získané materiály uvedené výše na vnitrostátní úrovni, bez evropského regulačního nebo legislativního zastřešení. To brání jejich oběhovému opětovnému používání a plnému docenění. Na podporu obnovy zdrojů z těchto látek bude třeba přijmout různá opatření a zavést předvídatelné a stabilní normy a politiky, aby bylo možné zajistit nákladovou efektivnost těchto technologií. Je také třeba podporovat inovativní technologie zpětného získávání a funkční trhy se zpětně získanými materiály, aby bylo možné zajistit rovné podmínky. Regulační prostředí musí motivovat k přechodu od vyhazování neudržitelných materiálů k výrobě kvalitních druhotných materiálů. Pro zachování kvality vstupních materiálů pro další zpracování je zapotřebí dobře navržený a flexibilní systém pro udělování oprávnění a povolování chemických látek.

4.7

Je nutné odstranit několik regulačních překážek, aby bylo možné dosáhnout stavu, kdy se bude odpad přeměňovat na suroviny, a plně oběhového hospodářství. EHSV doporučuje, aby byly v úzké spolupráci s průmyslem zrevidovány právní předpisy EU, které v několika odvětvích včetně zemědělství / ekologického zemědělství, chovu zvířat, akvakultury a dalších zakazují používání recyklovaných surovin a zpětně získaných živin. Právní předpisy by měly upřednostňovat kvalitu výrobků před jejich původem. Také je třeba narovnat tržní podmínky, pokud jde o recyklované a původní materiály.

4.8

V souladu s Modrou dohodou pro EU (6) se EHSV rozhodně zasazuje o to, aby bylo podporováno optimální získávání živin z odpadní vody, kalu z čistíren odpadních vod a jiných zdrojů prostřednictvím osvědčených postupů a metod recyklace a obnovy zdrojů s cílem zachycovat dusík, fosfor a draslík. Obnova zdrojů pomůže omezit dovozy těchto materiálů do EU, přičemž je současně třeba zavádět vyspělé technologie určené k odstraňování těžkých kovů a mikroplastů, čímž se předejde jejich hromadění v půdě a její kontaminaci. Pro usnadnění přechodu na plně oběhové vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami a kalem je zásadně důležité stanovit si jako prioritu technologie zpětného získávání fosforu a dalších materiálů. Je třeba vypracovat zvláštní strategii pro udržitelné získávání zdrojů z odpadní vody, která bude obsahovat cílená opatření na úrovni EU i na úrovni členských států, s cílem motivovat provozovatele čistíren městských odpadních vod, aby tyto nové úkoly přijali a zajistili, že přitékající odpadní vody určené k obnově zdrojů budou mít vysokou kvalitu.

Další inovativní řešení

4.9

V Evropě četné nové technologie nakládání s odpady využívají internet věcí s cílem zvýšit efektivitu sběru odpadů. Čidla založená na technologii internetu věcí mohou být nainstalována do odpadových nádob, aby mohla být v reálném čase monitorována úroveň zaplnění a potažmo optimalizovány trasy sběru odpadu a jeho harmonogram. Roboti využívající umělou inteligenci mohou být naprogramováni tak, aby rychle a přesně rozlišovali mezi různými materiály, přičemž recyklační střediska již nyní začleňují tuto technologii v zájmu zvýšení efektivity a přesnosti v recyklačních zařízeních. Pod veřejné sběrné nádoby lze položit pneumatické rozvody, které umožní dopravu odpadu přímo do zpracovatelských středisek, čímž se odstraní nutnost tradičního sběru odpadu. Technologii blockchain lze použít ke sledování a trasování odpadů v průběhu celého jejich životního cyklu, čímž se zajistí transparentnost a vyvozování odpovědnosti v rámci postupů nakládání s odpady. Chemická recyklace a vyspělé techniky třídění odpadů mohou zlepšit kvalitu a účinnost postupů recyklace. K leteckému monitorování skládek, nelegálního skládkování a k řízení skládek lze použít drony a družicové snímkování, čímž se posílí dohled a vynucování předpisů.

4.10

EHSV požaduje vyšší finanční pobídky a podporu pro tyto technologie a postupy v oblasti nakládání s odpady při současném respektování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Výbor již uvedl, že k tomu je zapotřebí, aby „byly přijaty politiky zaměřené na výstavbu nových recyklačních zařízení a technologickou modernizaci těch stávajících, a to i prostřednictvím národních plánů pro oživení a odolnost“ (7).

5.   Lidský kapitál a zvyšování informovanosti

5.1

Pracovníci v odpadovém průmyslu budou muset prohlubovat své dovednosti a měnit kvalifikace, aby byli schopni se adaptovat na tyto nové technologie. Je nutné zajistit přiměřené investice do infrastruktury lidského kapitálu, přičemž je třeba plně zapojit sociální partnery. Předpokládá se, že v důsledku přechodu na odpadový průmysl vyznačující se vyšší oběhovostí vznikne více pracovních míst, protože vyspělé procesy obnovy zdrojů vyžadují obvykle více pracovníků než skládkování nebo spalování. Dle odhadů jen v samotném odvětví nakládání s odpady by mohlo být vytvořeno dalších 50 000 pracovních míst, pokud by byla plně zavedena zelená ekonomika (8). Navíc by se měla zvýšit úroveň dovedností pracovníků v odvětví nakládání s odpady. Ti by měli mít širší spektrum digitálních dovedností a specializované znalosti týkající se výrobků/výstupů a procesního inženýrství.

5.2

Přehodnocení přístupu EU k nakládání s odpady bude mít přímý dopad, pokud jde o nezbytnost dalšího odborného vzdělávání a přípravy pracovníků. To zahrnuje posílení povědomí pracovníků o zásadách udržitelnosti a o inovativních technologiích a rovněž větší důraz na zásady zdraví a bezpečnosti. Intenzivní sociální dialog v tomto odvětví může usnadnit jednotné chápání těchto požadavků a nabídnout řešení, která přijmou všechny klíčové zúčastněné strany. Je třeba podporovat a usnadňovat pokračující spolupráci se sociálními partnery a dalšími relevantními zúčastněnými stranami napříč odvětvími a na vnitrostátní a unijní úrovni.

5.3

Klíčovou hybnou silou iniciativ zaměřených na řízení přeměny odpadů v suroviny jsou místní a regionální samosprávné orgány, které prosazují udržitelný rozvoj a oběhové hospodářství. Tyto orgány spravují infrastrukturu, vymáhají dodržování právních předpisů, provádějí sběr odpadů a jeho likvidaci a věnují se zvyšování povědomí veřejnosti. Pro dosažení pokroku v oblasti oběhového hospodářství a provádění inovativních projektů je zásadně důležité, aby byly aktivně zapojeny do transformace nakládání s odpady do podoby plně integrované obnovy zdrojů. Klíčový význam pro posílení postavení místních orgánů, tak aby mohly rozvíjet své kompetence, schopnosti a kapacitu provádět nové investice a regulační rámec, který bude stimulovat inovace v oblasti nakládání s odpady a řízení zdrojů, má podpora správy a řízení na úrovni obcí.

5.4

EHSV se domnívá, že musí být podporovány a financovány informační kampaně za účelem zvyšování povědomí občanů EU o předcházení vzniku odpadů a snižování jeho objemu, odpovědnosti výrobců a ochraně životního prostředí. Obyvatelé EU hrají obrovskou úlohu při přechodu na oběhový systém, a jejich účast na těchto kampaních je tudíž extrémně důležitá. Prioritou se musí stát také ochrana údajů, aby se zajistilo, že budou v rámci odvětví nakládání s odpady v EU dodržovány právní předpisy, zvýší se provozní účinnost a že si toto odvětví udrží důvěru veřejnosti a dalších zúčastněných stran.

5.5

Výbor se zasazuje za realizaci programů a informačních kampaní, které budou podporovat opětovné používání, recyklaci a obnovu materiálů s cílem omezit závislost na skládkování a spalování, při nichž nedochází k rekuperaci energie. Informování veřejnosti o významu nakládání s odpady, recyklace a oběhového hospodářství napomůže velmi potřebné změně chování.

---

(1)   Global Waste Management Outlook 2024 (Globální výhled v oblasti celosvětového nakládání s odpady z roku 2024) (unep.org).

(2)   Eur-lex – Nový akční plán pro oběhové hospodářství .

(3)   Eur-lex konsolidované znění – směrnice 2008/98/ES.

(4)  Základem nakládání s odpady v EU je ‚pětistupňová hierarchie způsobů nakládání s odpady‘ stanovená v rámcové směrnici o odpadech. Tato hierarchie stanoví preferenční pořadí pro nakládání s odpady a jejich likvidaci.

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 [COM(2023) 160 final — 2023/0079 (COD)] a ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin na podporu souběžné transformace (COM(2023) 165 final) ( Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 142).

(6)   EHSV požaduje Modrou dohodu pro EU.

(7)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Udržitelná recyklace, využívání druhotných surovin a spravedlivá transformace v evropském odvětví železných a neželezných kovů“ (stanovisko z vlastní iniciativy) ( Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 1).

(8)  Friends of the Earth, 2010, More jobs, less waste: Potential for job creation through higher rates of recycling in the UK and EU (Více pracovních míst, méně odpadu: potenciál pro tvorbu pracovních míst prostřednictvím vyšší míry recyklace ve Spojeném království a v EU).