(1)

Dne 23. června 2022 udělila Evropská rada Moldavské republice (dále jen „Moldavsko“) status kandidátské země. Rozhodnutí vycházelo z toho, že Moldavsko splnilo podmínky uvedené ve stanovisku Komise z června 2022 k žádosti Moldavska o členství. Dne 14. prosince 2023 se Evropská rada v návaznosti na doporučení Komise rozhodla zahájit s Moldavskem přístupová jednání.

(2)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 15. prosince 2022 potvrdila, že Unie bude i nadále poskytovat veškerou relevantní podporu Moldavsku, které se potýká s mnohostrannými dopady útočné války Ruska proti Ukrajině.

(3)

Kybernetické bezpečnostní incidenty mají i nadále hospodářský a společenský dopad v celé Unii i na celosvětové úrovni. Kybernetické hrozby se objevují obzvláště rychle v některých kandidátských zemích EU, kde mohou potenciálně významné nebo rozsáhlé incidenty narušit a poškodit kritickou infrastrukturu země, mít negativní dopad na řádné fungování její ekonomiky a institucí nebo představovat závažné riziko pro bezpečnost veřejnosti a ochranu subjektů či občanů. To platí zejména v Moldavsku, kde Rusko vede hybridní kampaně a kybernetické útoky s cílem ohrozit kritickou infrastrukturu, demokratické procesy a volby.

(4)

S ohledem na nepředvídatelnou povahu kybernetických útoků a skutečnost, že se často neomezují na určitou zeměpisnou oblast a představují vysoké riziko rozšíření, přispívá zvýšení odolnosti sousedních zemí a jejich schopnosti účinně reagovat na významné a rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty k ochraně Unie jako celku, zejména jejího vnitřního trhu a průmyslu. Nařízení (EU) 2025/38 proto stanoví, že třetí země, které jsou smluvní stranou dohody o přidružení s Unií, jež umožnuje jejich účast na programu Digitální Evropa (DIGITAL), mohou být podporovány z rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „rezerva“), a to na celém jejich území, nebo jeho části, pokud je tak stanoveno v dohodě o přidružení dané třetí k programu Digitální Evropa.

(5)

V souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2025/38 mají mít třetí země přidružené k programu Digitální Evropa možnost požádat o podporu v rámci rezervy, pokud jsou cílové subjekty, pro které o tuto podporu žádají, subjekty působícími ve vysoce kritických odvětvích nebo v dalších kritických odvětvích a pokud zjištěné incidenty vedou v Unii k závažnému narušení provozu nebo se mohou rozšířit. Třetí země jsou způsobilé k získání této podpory pouze v případě, že dohoda o jejich přidružení k programu Digitální Evropa takovou podporu výslovně stanoví. Kromě toho by tyto třetí země měly zůstat způsobilé pouze tehdy, jsou-li splněna tři kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2025/38. Za prvé, třetí země má plně dodržovat příslušné podmínky uvedené dohody. Za druhé, vzhledem k doplňkové povaze rezervy má třetí země přijmout odpovídající kroky k přípravě na významné nebo obdobné rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty. Za třetí, poskytování podpory z rezervy má být v souladu s politikou Unie vůči této zemi a s celkovými vztahy Unie s touto zemí a s další politikou Unie v oblasti bezpečnosti.

(6)

Poskytování podpory třetím zemím přidruženým k programu Digitální Evropa může ovlivnit vztahy se třetími zeměmi a bezpečnostní politiku Unie, a to i v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné obranné a bezpečnostní politiky. Rada by měla jednat na základě návrhu Komise a náležitě přitom zohlednit posouzení uvedených tří kritérií ze strany Komise uvedených v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2025/38.

(7)

Moldavsko je silně zasaženo útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a zároveň je přímo terčem hybridních činností Ruska, které se snaží zemi destabilizovat a podkopat její přistoupení k Unii. V této souvislosti poskytuje Unie Moldavsku komplexní podporu při řešení výzev, jimž čelí v důsledku válečné agrese Ruska proti Ukrajině, a při zvyšování odolnosti, bezpečnosti a stability země tváří v tvář přímým destabilizujícím činnostem Ruska.

(8)

Dne 24. dubna 2023 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2023/855 (2), kterým zřídila v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky civilní partnerskou misi Evropské unie v Moldavsku, jejímž úkolem je poskytovat strategické poradenství a operativní podporu v oblasti krizového řízení a hybridních hrozeb. Od roku 2021 Unie rovněž poskytuje důslednou podporu prostřednictvím Evropského mírového nástroje, jež má posílit kapacity Moldavska ve vojenské a obranné oblasti. Podpisem dohody o partnerství mezi EU a Moldavskem v oblasti bezpečnosti a obrany dne 21. května 2024 se zefektivnila struktura spolupráce Unie s Moldavskem v klíčových oblastech míru, bezpečnosti a obrany. Kromě toho je cílem plánu růstu pro Moldavsko, který Komise přijala dne 10. října 2024, podpořit socioekonomické reformy této země a zlepšit její přístup na vnitřní trh, přičemž se očekávají konkrétní reformy v oblasti správy a řízení kybernetické bezpečnosti.

(9)

Komise posoudila ve vztahu k Moldavsku tři kritéria uvedená v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2025/38 a domnívá se, že jsou splněna. Během tohoto posuzování rovněž konzultovala vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(10)

Podle hodnocení Rady v souladu s čl. 19 odst. 6 nařízení (EU) 2025/38 Moldavsko dodržuje příslušné podmínky dohody o jejím přidružení k programu Digitální Evropa a přijalo odpovídající opatření k přípravě na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a incidenty obdobné rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentům. Podle hodnocení Rady je rovněž podpora poskytovaná z rezervy v souladu s politikou Unie vůči Moldavsku a s jejími celkovými vztahy s touto zemí a s dalšími politikami Unie v oblasti bezpečnosti, a to zejména s ohledem na skutečnosti uvedené v 8. bodě odůvodnění.

(11)

Jelikož dohoda o přidružení Moldavska k programu Digitální Evropa stanoví podporu z rezervy a tato země splňuje kritéria stanovená v článku 19 odst. 3 nařízení (EU) 2025/38, měla by být podpora Moldavska z rezervy schválena,